Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



Výsledky vyhledávání: mek
  Realizace evropského antidiskriminačního zákona
Za účasti zástupců pěti evropských zemí proběhla ve dnech 25. až 28. dubna v Praze mezinárodní konference na téma Implementing European Anti-Discrimination Law (viz název článku). Těmi zeměmi byly Bulharsko, Lucembursko, Španělsko, Velká Británie a Česká republika jako hostitelka. Několik expertů z Bruselu, Holandska a Maďarska doplnilo fórum účastníků.

  E romaňi dajori

  Seminář romských poradců ve Velkých Karlovicích
Poslední tři dny měsíce dubna proběhl ve Velkých Karlovicích seminář romských poradců, kteří dosud pracovali na rušených okresních úřadech.

  Byla to past!
Výběrová komise, která se sešla na ministerstvu školství (MŠMT) počátkem května, rozdělovala částku dvou milionů korun, určených pro program integrace Romů, a to na základě předložených projektů. Nejrůznější nevládní organizace, nejenom romské, od těch největších až po zcela miniaturní, předložily 87 projektů. Výběrová komise stála před úkolem „vytrhnout z dlaně chlup, který tam není“.

  Diskriminace Romů včera a dnes
PRAHA – Diskriminaci Romů v minulosti i současnosti se věnovala konference, kterou uspořádal Výbor pro odškodnění romských obětí holocaustu (VPORH) v prostorách židovské radnice v pražské Maiselově ulici. Symbolicky se tak setkaly národy, které v evropské minulosti nejvíce vytrpěly ze strany svých sousedů. „Oba naše národy mají více společného než rozdílného. Je to především animozita ze strany většinové společnosti,“ poznamenala na úvod konference tajemnice Pražské židovské obce Olga Dostálková.

  Najdou domov na zámku
POHOŘELICE – Dům na půl cesty, pro mládež odcházející z dětských domovů, vzniká ve zchátralém zámečku v Pohořelicích – Velkém Dvoře na Břeclavsku. Sdružení pěstounských rodin jej slavnostně otevřelo na Den rodiny 15. května. Mladí lidé, kteří v 18 letech opouštějí dětské domovy a často končí jako bezdomovci, tady mohou získat o něco příznivější start do života.

  Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Již druhé zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity se konalo dne 16. května, tentokráte v Kolodějích. Seznamujeme vás s nejpodstatnější částí jednání. Byla projednána a schválena zpráva o činnosti tehdy ještě Meziresortní komise za rok 2001.

  Vařte s Romano hangos
Houbová polévka z májovek 200-300 g májovek, 2 brambory, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, petrželová nať, sůl, pepř, polévkové koření, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, lžička mleté papriky, petrželka

  Dženo mezinárodně
Sdružení Dženo, ze všeho, co o něm známe, splňuje podmínky pro udělení statutu roster u ECOSOCO.

  Šunen Romale!
Rada Romům, jak volit Vím, mnozí z vás si říkají: Za komunistů to bylo lepší, a proto se chystáte volit právě je. Rád bych vám vysvětlil, proč by to bylo nerozumné, dokonce nebezpečné, a proč to nepřinese vůbec žádný užitek.

  Šunen Romale!
Kas te džal te voľinel Džanav, kaj but Roma gondoľinen peske he phenen: Zijand kaj imar nane o komunisti, paš lende has amenge lačhes. Vaš oda len savore Roma kamen te voľinel. Kajča mušinav tumenge Romale te phenel, kaj nakernas bi lačhes te bi džanas te voľinel le komuňisten. Nane vaš soske he kernas bi bares bibacht. Duminen peske, kaj paš o komunisti has tumenge feder, aľe nane oda savoro. Jon tumen dine ča cikňi istota, he naphende tumenge savoro čačipen. Romale, paš o komunisti sanas odcudzimen te dživel seraha he zaostales. Hijaba hoj has tumen buči, nahas tumen ňigda šoha buter sar hin tumen adadžives. O komunisti pre savoro denas bari pozora. Sar has varekas buter sar avres kernas lestar zbujňikos he thovnas les andre bertena. Romale, ča leperen peske, sar o komunisti tumen zaradzinde. Sanas ča „občané cikánského původu“! Nasanas manuša kavka sar o gadže.

  Nepřipomíná vám to něco?
Dívám se na jednu z fotografií uveřejněných v Lidových novinách dne 21. května z volební kampaně ODS. Stojí tam 150 příznivců této politické strany a drží v rukou portrét Václava Klause. Bezpochyby spíše než příznivci ODS, jsou to příznivci Václava Klause. Ale to, jak víme, jedno jest.

  Třetí stockholmské fórum
Ve Stockholmu 22. až 24. dubna proběhlo už třetí světové fórum na téma Pravda, spravedlnost, usmíření. Účastnili se ho zástupci 45 zemí světa. Také česká delegace pod vedením vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba.

  Amari sal amari
Tumaro nav hin čhindžikano, san andal o čhindžikano fajtos? Miro nav hin čhindžikano, nadžanav či has andre amaro fajtos varesave Čhinde. Me uľiľom anglo mariben u te avľomas čhindži, ta imar adadžives nadživav, o Ňemci bi man murdardehas. Aľe andre miro rat čujinav he pačav kaj pal le dadeskri sera som čhindžikaňi.

  Vařte s Romano hangos
Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa.

  Savi has Patradži
Imar hin pal e Patradži, pekľom bakrores, tadžom o dilos he paľis geľom la čhaha avri pro foros. La Patradžatar man nahas ňič. Rači mange leperdžom savi has Patradži paš o Roma varekana pre Slovaňiko, andre Podskalka Humenate.

  Šoha nabisterava
Kamav tumenge te irinel pal miro dad. Bičholas leske Julius Horváth u o Roma leske phenenas o Džulas. Uliľas andro berš 1931 Ondrišlate – Nálepkovo, okres Spišská Nová Ves. Phares pes mange pal leste del duma, bo imar miro dad nane maškar amende. Sas leske eftavardeš berš, muľas 14. 2. 2002.

foto   Cítila jsem potřebu s Romy mluvit a poznat je
Ilona Lázničková vystudovala etnografii a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Hned po studiích nastoupila do zaměstnání, kde měla na starosti zájmovou uměleckou činnost zaměřenou na divadelníky, hudebníky, folklorní soubory, taneční a recitační skupiny v okrese Brno-venkov. K tomu jí ještě přibyla péče o kulturní památky, získala zkušenosti v práci v knihovnách a s výstavní činností.
Po převratu se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo vedoucí v Muzeu romské kultury a vyhrála. Předtím se s Romy blíže nesetkala, neměla s nimi žádné osobní zkušenosti a romskou osadu neviděla. Až nyní se dostala při výzkumech přímo mezi romskou komunitu a začala se s ní blíže seznamovat. Pustila se do studia odborné literatury o Romech a četby knih romských autorů. Sbírala zkušenosti a znalosti od svých starších kolegů v muzeu (vzpomíná především na historika Bartoloměje Daniela). Dostala se do mnoha romských osad na Slovensku a v Polsku. Po deseti letech práce v Muzeu romské kultury v Brně říká o Romech, že jsou to zvláštní, krásní, zajímaví a neobyčejní lidé.

  Pořad Bez imunity – Volby 2002
Poslední pořad volebních stran v televizi na téma Bohatí chudí, nezaměstnanost mne naplnil beznadějí. Upřímně mně bylo líto moderátora pana Pokorného. S takovým materiálem pracovat – to je zoufalost sama. Když si představím, že toto je výkvět naší volební nabídky, jímá mne děs. Mezi účastníky panelu, natož mezi těmi, co měli klást otázky, nebyl nikdo, kdo by byl schopen k tématu říci něco podstatného. Vzájemné osočování mezi poslanci parlamentních stran beru jako předvolební folklor. Výčitky diskutérů z pódia bych bral, kdyby aspoň někdo z nich přišel s něčím rozumným. Nic, absolutně nic. Bída – a nuda!

  ČSSD vyhrála rozdílem třídy
Ať žije vítěz parlamentních voleb 2002! Stala se jím sociální demokracie. Zvítězila rozdílem třídy nad svým největším soupeřem ODS.
Bohužel však velké vítězství zaznamenali i komunisté. Drtivou porážkou skončila Koalice. Celých 42 procent občanů nevolilo. Především to způsobilo, že bodovali komunisté. Jejich příznivci ukázněně volili všichni. Je však právě teď zapotřebí hodně nahlas říci, že KSČM volili její příznivci právě proto, že se nedokázala oprostit od své temné minulosti. Proto to také není strana demokratická, a proto také přes velký volební úspěch nemůže dostat šanci k podílu na moci. Doufám, že to není jen mé zbožné přání.

foto   Romové v naší zemi prodělávají své národní obrození
Středoškolská profesorka Eva Samková, jejíž oborem je dějepis, dějiny umění a český jazyk, byla předsedkyní komise při maturitních zkouškách na Romské střední škole sociální.

foto   Mamukhen peskre čhavoren khere
Romale, kas tumendar hin čhavore, so phirde avri e zakladno škola, ta den len te študinel andre Romaňi stredno škola socialno Kolinoste. Te kamen kaj tumare čhavore odoj te džan, te sikhľol, ta pisinen avri e prihlaška he bičhaven odoj andre škola.

  Spolupráce ROI s NDS
Značná část romské veřejnosti je pobouřena spoluprací, která se těsně před volbami uskutečnila mezi ROI a Národně demokratickou stranou (NDS). Redakce získala zřejmě jen neúplné informace a to těsně před vydáním čtrnáctideníku, proto uveřejňuje jen stanovisko a komentář šéfredaktora Karla Holomka na jiném místě.

  Dohoda vyvolala mezi Romy odpor
Praha – Dohoda mezi předsedou Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanem Ličartovským a ultrapravicovou Národně demokratickou stranou vyvolala mezi Romy odpor. Odsoudili ji téměř všichni významní romští předáci. V řadách ROI se proti Ličartovského dohodě postavil i její místopředseda Marek Polák. „Využiji všechny prostředky, které mi dávají stanovy, aby byl Ličartovský vyloučen ze strany. Ne vždy se jeví jako nejvhodnější předseda. Ale kopanec a kopanec je rozdíl. Toto je pohřeb,“ sdělil našemu listu Marek Polák.

foto   Není soudce jako soudce!
Všimnu si jenom tří verdiktů soudců, které mne nenechávají chladným a dovolím si z nich vyvodit určité závěry.
Nedávno proběhl soud u Krajského soudu v Hradci Králové s vrahem svitavského Roma Oty Absolona. Odsouzený Pechanec je recidivista, známý neonacista a vraždu zmíněného Roma uskutečnil chladnokrevně, úmyslně a dokončil ji. Verdikt soudu: 13 let natvrdo. Je to dost, nebo málo? Žádným způsobem nelze trestem adekvátně nahradit smrt člověka. Ale budiž. Podívejme se dále.

  Zánik Romano kurko se blíží
Tak napsal Ondřej Giňa do Romano kurko č. 6. Můžeme s ním souhlasit a sdílet společně obavy z takového kroku. Horší je to, že Ondřej Giňa staví Romano kurko do polohy jediného romského periodika, které tu něco dělá pro Romy. Jako by neexistoval už nikdo jiný a jiná romská periodika, která při nejmenším činí totéž, co Romano kurko a Ondřej Giňa.

  Ještě k účasti Romů v politice!
Zkušenosti z posledních parlamentních voleb potvrdily, že účast Romů v politice je – a zřejmě ještě delší dobu bude – provázena neúspěchem. V médiích se ozvaly celkem nesmělé a rychle zapadnuvší hlasy, které upozorňovaly na tento nedostatek.

  Význam mateřského jazyka
K romskému jazyku jako svému mateřskému se přihlásil při loňském sčítání lidu téměř dvojnásobek osob, než k romské národnosti. Zatímco k romské národnosti se přihlásilo 11 746 lidí, k romskému jazyku jako mateřskému 23 211. I když je to jen zlomek skutečného počtu Romů, přesto je to číslo optimistické. Tito lidé totiž berou jako součást svého romství jazyk, který zdědili po svých předcích. Hovoří o kořenech, které alespoň část Romů skutečně cítí a chce si je uchovat. Mnozí z nich, téměř 13 tisíc, se přihlásilo ke dvěma mateřským jazykům – vedle romštiny i k češtině.

  Co může přinést nová vláda Romům?
Ve vládním programu ČSSD, lidovců a US-DEU je jen malá zmínka o tom, že vláda se hodlá věnovat i menšinám a jejich právům. Teď můžeme jen říci, že to rozhodně nebude patřit mezi priority nové vlády. Je tu již zákon o ochraně práv národnostních menšin a s tím se EU spokojí, ačkoliv příslušníci menšin, sdružení v Asociaci národnostních menšin, s ním vyjadřují zásadní nespokojenost.

  Beata
Pro mro posledno taboris somas kana has mange dešuštar berš. Sar bešťam andro autobusis he le phraleha samas rade hoj ďas pro deš ďives het. But čhavoren prinďaravas he vaš oda mandar keravas oda so nasomas. O cikne čhavore mandar daranas he o terne čhaja pre ma dikhenas sar pro Del. Pašal mande pes furt bonďarlas jekh čhaj, Erika lake bičholas. Všadci kaj somas me, has he joj. Jekhetane phirahas he te chal. Peskre chabenestar jepaš thovlas mange pro taňiris, kaj te chav, kaj te na avav bokhalo.

foto   Pietní akt v Osvětimi
Jako již každoročně proběhl v Osvětimi dne 2. srpna pietní akt za zemřelé Romy v tzv. „cikánském táboře“. Přítomní si tak připomněli hrůzystrašnou noc ze 2. na 3. srpna 1944, kdy během jedné noci našlo smrt 2898 Sintů a Romů v plynových komorách. Tak po 17 měsících skončil cikánský tábor. Tento den byl svojí hrůzou výjimečný, a proto se stal pamětním dnem.

  Co nám přišlo elektronickou poštou
Milan Grulich, Zlín Vážení Romové! Emigrovat do Anglie, prohlašovat, že v České republice je nezaměstnanost, diskriminace a rasismus, když sami máte na svědomí nejvíce kriminality, 90 procent z vás nikdy dělat nebude a žijete ve svých obydlích jako zvířata, jděte do prdele a nedělejte nám ostudu ve světě.

  Opatření Rady vlády proti zamezení emigrace Romů
Rada vlády na svém posledním zasedání mimo jiné navrhla vládě zřízení agentury, na podporu konkrétních opatření v úsilí o alespoň omezení romské emigrace. Co se tímto opatřením sleduje?

  Dělají romští emigranti ostudu ČR?
Jiří X. Doležal v Lidových novinách 29. července zdůvodňuje ve svém článku Romští ekonomičtí turisté by se měli stydět…, proč žádosti Romů o azyl dělají ostudu celé naší zemi tím, že zneužívají toho, že západní Evropa slyší na téma rasismus a rasová diskriminace. Při tom přiznává, že Romové jsou skutečně diskriminováni mnohočetně, avšak jiné skupiny, jako Židé, gayové, rastmani, ekologičtí aktivisté a kuřáci trávy, jsou diskriminováni stejně, a přesto neutíkají.

  Je to degradace
Rada vlády pro záležitosti romské komunity na svém posledním zasedání navrhla mimo mnohá jiná opatření, aby sociální dávky Romů, kteří žádají o azyl, nebyly po dobu nepřítomnosti žadatelů v ČR vypláceny. Při tom je jasné, že Velká Británie v tomtéž čase vyplácí těmto žadatelům na naše poměry dosti lukrativní dávky, ačkoliv je nenechává na pochybách, že budou vypovězeni zpět.

  Názor na vládní kroky rozděluje Romy
Romští předáci přijali vyhlášení vlády o tom, že chce bojovat proti vlnám migrace Romů do západní Evropy také omezením vyplácení sociálních dávek pro žadatele o azyl a tvrdým stíháním lichvy značně rozdílně. Nejostřeji se proti tomu postavilo Sdružení romských regionálních představitelů, kteří proti němu vystoupili ještě v době, kdy šlo o pouhý návrh Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

foto   Také Přerov má svůj Chanov
Mostecké sídliště Chanov je známé nejen u nás, ale i ve světě jako romské ghetto, kde jeho obyvatelé ničí paneláky, rozbíjejí okna, dveře a sypou odpadky kolem sebe. Slova „pomoc Chanovu“ byla jeden čas skloňovaná ve všech pádech, ale zůstalo jenom u slibů; zato jedni se zviditelnili a druzí si nacpali kapsy. A budovatel ghetta, před kterým kdysi smekali a ohýbali záda velcí papaláši, zůstal pro nás obyčejné lidi dál nepoznán a nepotrestán. Budete-li chodit s otevřenýma očima, najdete podobná romská ghetta po celé ČR, i když se nejmenují zrovna Chanov.

foto   Co nového v Chánově?
CHÁNOV – Naše redakce navštívila sídliště Chánov, aby se podívala, co nového se tady děje. Na jiném místě uvádí náš redaktor rozhovory s místními občany.
V Chánově je určen jeden panelák k demolici. Zaznamenali jsme, že polovina čtyřpodlažního domu je čerstvě omítnuta a v bytech jsou zasazeny nové venkovní dveře. Nikdo z obyvatel této půlky domu neví, kdo se o tento počin zasloužil a zda bude nějaké další pokračování. Druhá půlka je v havarijním stavu. Přestože je nám tvrzeno, že v ulicích provádí čety Romů úklid, žádný větší pořádek jsme nezaznamenali. Veškeré okolí domů působí naprosto bezútěšně a beznadějně.

  O ľinaj paš o Roma
Jevende has o romane koľibi učharde andre le jiveha. E phuv sovlas u o dživipen paš o Roma andre osada has smutno. O phure Roma bešenas khere paš o bov, bavinenas karti, vakerenas, o džuvľa sar has len rači ideos, čhingernas o pora le papiňendar. E radosca, he vešelišagos has te šunel avri paš o Roma ča akor sar o čhavore pes sankinenas, abo čhivkernas le jiveha pal peste. Aľe sar avľas imar o jaros, najekhvar o pľaci paš o Roma odžidžonas.

  Vařte s Romano hangos
Nudle
Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda.
V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu.

  Přinesla něco petice proti výrokům Milana Knížáka?
Někdo si může položit otázku, co přinesla petice proti výrokům Milana Knížáka, které proběhly všemi médii? A může si také říci: „Romové zase zapláli a zhasli!“ Knížák ani brvou nehnul, ministr Dostál mluví nemastně neslaně o jeho selhání pouze verbálním, jinak je to skvělý ředitel Národní galerie, parlament nereaguje, kromě dvou poslanců jménem Mlynář a Lobkwicz, kteří interpelovali v této věci ministra kultury, z předsedů parlamentních stran se ozval pouze Cyril Svoboda. Tím to končí!
Není to pravda! Petice sama o sobě nebyla zbytečná a marná, ať už skončí jakkoliv. Ukázala přece jasně a zřetelně celé společnosti, jak na tom jsme a jaká ještě po 11 letech budování demokracie je diskuze o problémech soužití Romů se společností a společnosti s nimi. Diskuze je primitivní až běda přitom z kruhů, odkud bychom to nejméně mohli očekávat. Bůh nás potěš, jak to může vypadat úplně dole.

  Zasedání Rady vlády pro romské záležitosti
Praha – Romská část Rady vlády pro záležitosti Romů se sešla 11. března a projednala vytvoření výborů této Rady. Byly vytvořeny čtyři výbory a sice:
Výbor pro koncepci integrace Romů do společnosti, jehož vedoucím se stal Karel Holomek, Výbor pro realizaci funkce romského koordinátora Vyšších územně správních celků, jehož vedením byla pověřena Iveta Millerová, Výbor pro dotační politiku Rady, vedený Janem Balogem a Výbor pro spolupráci se samosprávami, který povede Jiří Daniel, člen dřívější Meziresortní komise nyní Rady vlády, a proto v tomto výboru zastupuje stávajícího člena Rady paní Annu Cínovou.
Výbory mají za úkol předkládat Radě podrobné návrhy vyplývající z jejich činnosti a tím přispět ke zkvalitnění práce celé Rady.
Během jednání bylo konstatováno, že současný vývoj prokazuje neochotu některých zástupců vyšších územněsprávních celků k ustavení romského koordinátora a tím je jeho pozice ohrožena. Všichni zúčastnění byli vyzváni, aby ve svých územních celcích vešli ve styk s příslušným hejtmanem a pokusili se o vytvoření této funkce.
(red.)

  Kdo pěstuje rasismus?
Nedávno obdržela redakce Romano hangos dopis od paní Štefánie Lorándové z Prahy, který obsahoval reakci na článek paní Zlaty Kufnerové Nepěstovat rasismus naruby! zveřejněný listem Národní osvobození, číslo 3 z ledna 2002. Výtky paní Lonrándové považuji za oprávněné. Ráda bych vás s nimi seznámila prostřednictvím citací nejen z její reakce, ale i ze samotného článku, který se stal terčem její kritiky, a z následné reakce šéfredaktora Národního osvobození Milana Gruse; a mých poznámek.

  Vařte s Romano hangos
Plněné papriky
Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky.
Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa.

200 g mletého masa, sůl, pepř, strouhanka, vejce, špetka vegety, 4 zelené papriky; na omáčku: olej, cibule, 2 větší konzervy rajského protlaku, kečup, sůl, pepř, hladká mouka, máslo.

  Čas Velikonoc
První jarní den byl chladný, ale slunečný. Nad naším městem byla mlha a když už se pomaloučku vypařovala, byly vidět v dáli vrcholky lesů a skal, na kterých se ještě udržel sníh. Velikonoce už klepaly na dveře. Bydleli jsme v malém domku u řeky, ve které máma máchala prádlo. Na naší zahrádce už rašila první zeleň, jarní květiny se třásly zimou, ale svojí silou a pestrými barvami dávaly najevo, že chtějí žít, užívat si slunce, pít ranní rosu a kořínky nasávat kapky jarních dešťů. Bylo chladno a táta ještě pořád topil v kamnech, vůně čerstvě naštípaného dřeva byla silnější na jaře než v zimě.

  Proti segregaci
Institut otevřené společnosti (Open Society Institute) v Budapešti se nyní pokouší realizovat neobvyklý a dle mého názoru neobyčejně obtížný a složitý projekt školy, v níž by byly prvky jakékoliv segregace odstraněny. Jde v podstatě o to, zabránit, aby bylo zabráněno tomu, aby se v jedné škole shromažďovaly děti převážně jedné etnicity, např. romské. Aby se na takové škole vyskytovaly děti nejrůznějších národností a ras v procentu, které je ve společnosti obvyklé. Aby, pokud to poměry dovolí, zmizely typicky české školy jenom a pouze s typicky českými dětmi. Myšlenka skvělá a jednoduchá a ve svých důsledcích neobyčejně užitečná. Ale při tom jak složitá a obtížná, kdyby měla být realizována! Posuďte sami.

  So vakerlas e Aranka
Kada pes ačhľas akor sar imar preačhelas o mariben andro gav, andre Rožňavakro okresis pre Slovensko paš e ungriko hraňica. Pro gav viľinenas dživeseste nača jekhvar, aľe buterval. Sar chudelas te trubinel e sirena savore Roma denašahas ki o veš he odoj pes garuvenas, o phure manuša lenas le cikne čhavoren pro vasta, o bareder imar denašenas korkore. O Ňemci has pro učo hedžos upre pro bar u sar amen denašahas andro veš akor jon andre amende viľinenas. Mro bačis vičinlas pre amende, kaj te pašľuvas tele pre phuv u te cirdas pes pro pera ki o veš. O kuľki le patronendar amenge ľetinenas pašal o šere. O čhavore andre dar rovnas.

  Amare fameľijakri običaja
Khatar manuš hin vaj ke kaste patrinel šaj prinďaras pal manušeskro muj vaj pal manušeskri duma. Tiž o zviki amenge phenena but pal o manuš. Sakone narodos hin aver zviki. O Roma peske ľikeren peskre zviki he tradiciji tiž. Nakamav te čhinel pal o zviki pre Karačoňa, abo pre Patraďi. Ani nakamav tumenge te vakerel pal o vlachike zviki he tradicija. Kamav tumenge te čhinel pal o zviki andre miri famelija.

  Vládní rada bodovala
Hned první zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity poznamenaly protesty proti jejímu složení. Během jednání se dostavili Štefan Ličartovský a Ondřej Giňa starší a předali Pavlu Rychetskému protest ROI proti složení rady. Ve svém písemném protestu označili výběr členů za zmanipulovaný v neprospěch Romské občanské iniciativy.

  So mange vakerlas mira dakro bačis
„Ča načirla so ačhľom Romňaha, somas terno eňa the deše beršengro zakamado manuš. Sar demadža avri o dujto mariben, geľom ki o partizana. Leperav mange sar somas barikano pre oda kaj me, Rom, som partizanos he džav le gadženca le Ňemcen, le fašisten te tradel avri. Šoha nabisterava so dikhľom so predžidžiľom, so kernas o Ňemci le Romenca.

  Vařte s Romano hangos
Kapustňáky
Toto tradiční romské jídlo Romové připravovali především svým dětem, když je chtěli dosytit. Přikryté utěrkou na pekáči je děti vždy našly podle vůně, která se nesla místností. Horký čaj a chutné kapustňáky ještě ani nevychladly a děti si na nich už pochutnávaly.
1 kg polohrubé mouky, 1 vejce, 50 g droždí, 1 l mléka, sůl, hlávkové zelí, tuk.

  Seznam jmen Otevřeného dopisu, který vyjadřuje protest proti výrokům Milana Knížáka
o.s. Athinganoi: Yveta Kenety, Martina Pokutová, Marcel Cichy, Julius Gulyas, Gabriela Grajcarová, Radka Kováčová – předsedkyně o. s. Athinganoi, Kateřina Mikešová, Robert Oláh, Dana Batyiová, Mário Murko. Společenství Romů na Moravě: Ing. Karel Holomek – předseda SRNM, šéfredaktor Romano hangos, Gejza Horváth – redaktor Romano hangos, Ing. Zuzana Holomková, Evelyna Frámová, Jana Kabeláčová – redaktorka Romano hangos, Kateřina Danyiová – redaktorka Romano hangos, Arpád Šaray, Marcela Severová, Roman Růžička – novinář, Irena Bagárová – romská asistentka, Alojz Vašek – dopisující redaktor Romano hangos. Sdružení Dženo: Ivan Veselý – předseda sdružení Dženo, Mgr. Jarmila Balážová – šéfredaktorka romského měsíčníku Amaro Gendalos, Ing. Zdeněk Ryšavý – redakce Amaro Gendalos – webmaster, Soňa Kalejová – redaktorka Amaro Gendalos. Muzeum romské kultury: PhDr. Ilona Lázničková – ředitelka Muzea, PhDr. Jana Horváthová, Mgr. Veronika Rycková, Irena Kašparová , Mgr. Tomáš Šenkyřík, Mgr. Petr Lhotka, Helena Danielová, Eva Šrámková, Aleš Hrad. Amnesty International: Lucie Fremlová, Jakub Mareš, Marie Marešová, Kateřina Procházková, Libor Macák, Kateřina Hobzová. Občanské sdružení Vzájemné soužití, Ostrava: Marek Grundza – terénní pracovník, Anna Teglášová – terénní pracovnice, Miroslav Tegláš, Mária Grešková – terénní pracovnice, Martina Ševčíková, Alice Příhodová – sociální pracovnice, Libor Vaštyl, Jan Kotlár, Zdena Kotlárová, Klára Kršková, Roman Horváth – terénní pracovník, Ladislav Ferenc – malíř, Petr Dunka, Miroslav Makula, Kateřina Černíková, Ivo Škrabal – komunitní pracovník, Anna Krausová – sociální pracovnice, Věra Holasová – sociální pracovnice, Dana Bartošová – administrativní pracovnice, Helena Kuzníková – sociální pracovnice, Kamil Kuzník, Hana Ševčíková, Kumar Vishwanathan – sociální pracovník. Dále: Monika Mihaličková – poslankyně PSČR, Anna Zonová, Akram Staněk – režisér a herec, Marta Kellerová, Jan Keller, Petr Pospíchal – Brandýsské fórum, Františka Dvorská, Johana Dvorská, PhDr. Naďa Dvorská, Stanislav Dvorský, Václav Žák – šéfredaktor měsíčníku Listy, Zuzana Brikciová, Eugen Brikcius, Jiří Ornest – herec, Katarína Vaculíková-Slobodová, Ladislav Smoljak – herec a režisér, Milan Daniel – redaktor časopisu Most pro lidská práva, Jan Beránek – Hnutí Duha, Jan Kraus – herec, doc. ThDr. Ivan O. Štampach – teolog, Táňa Fischerová – herečka, Jan Fischer – režisér, Zdeněk Bárta – senátor, Petr Holub – šéfredaktor týdeníku Respekt, Ivan Lamper – novinář, editor týdeníku Respekt, PhDr. Jiřina Šiklová – socioložka, Jaroslav Šabata – politolog, Jan Dus – farář, Jarka Stuchlíková, Viktor Žárský, Michaela Marksová-Tominová, Pavel Klinecký, Břetislav Rychlík – herec a režisér, PhDr. Monika Rychlíková – dramaturgyně a publicistka, Tomáš Jelínek – Židovská obec, Ing. Miroslav Opatřil – předseda Sdružení pěstounských rodin (sedmset rodin, které si osvojují i romské děti), PhDr. Slavomil Hubálek – psycholog, Pavel Kalus, Josef Drahoš, Vladimír Chalupník, Máša Kalusová, Věra Slámová, Věra Drahošová, Jana Trusinová, Lenka Beniačová, Alena Viková, Božena Drahošová, Miroslav Kutílek, Eva Vavroušková, Miloš Horanský – profesor DAMU, Jan Munk – předseda Federace židovských obcí, Erik Tabery, Mirek Vodrážka, René Tancoš, Lucie Horváthová, MUDr. Petr Vašíček, Renata Gallová, Ing. Vladimír Gall, Ing. František Pozdena, Jana Hradilková, Jan Štern – publicista a producent, Ing. Arch. Tomáš Dittrich – šéfredaktor Života víry, Přemysl Rut, Ljuba Václavová, Petr Sláma, Th.D. – evangelicky teolog, Jaroslava Dittrichová, František Dittrich, Pavel Kroka – výtvarník.

  Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Jan Balog, Hlavní město Praha, Italská 12, 120 00 Praha 2, tel: 02/ 225 12 50 80.

Anna Cínová, Liberecký kraj, romská poradkyně, OkÚ Podhorská 62, 467 52 Jablonec nad Nisou, tel: 0428/ 41 63 88, fax: 0428/ 41 63 63, e-mail: anna.cinova@oku-jbc.cz.

Ludvík Csonka, Plzeňský kraj, Břeclavská 966/7, 310 01 Plzeň, tel: 019/ 752 62 06, e-mail: izolkryt@atlas.cz.

Dušan Giňa, Karlovarský kraj, Hlavní 654, 357 35 Chodov, tel: 0168/ 67 62 62.

Ing. Karel Holomek, Jihomoravský kraj, Bieblova 6, 613 00 Brno, tel: 05/ 45 24 66 47, fax: 05/ 45 24 66 74, e-mail: rhangos@volny.cz.

Julius Horváth, Pardubický kraj, romský poradce, OkÚ náměstí Republiky 12, 532 02 Pardubice, tel: 040/ 671 61 14, fax: 040/ 653 56 42, e-mail: julius.horvath@email.cz.

Kateřina Kováčová, DiS., Olomoucký kraj, Černá cesta 5, 772 00 Olomouc, tel: 068/ 522 00 58, e-mail: katka.olomouc@email.cz.

Emílie Kurejová, Středočeský kraj, romská poradkyně, OkÚ Politických vězňů 20, 266 49 Beroun, tel: 0311/ 63 04 08, fax: 0311/ 62 23 51, e-mail: milka.kurejova@seznam.cz.

Lenka Kurová, Královéhradecký kraj, Havlíčkova 92, 550 01 Broumov, tel: 0447/ 52 30 81, e-mail: lenka.kurova@wordonline.cz.

Matěj Šarközi, Jihočeský kraj, Kolářova 1576/46, 397 01 Písek, tel: 0342/ 32 44 10, fax: 0342/ 32 37 46, e-mail: matej.sarkozi@oku-st.cz.

Iveta Millerová, Ústecký kraj, OkÚ Radniční 1, 434 89 Most, tel: 035/ 644 84 90, fax: 035/ 770 33 92, e-mail: iveta.millerova@okumo.cz.

Lýdie Poláčková, Moravskoslezský kraj, Magistrát města Ostrava, Husova 7, 702 00 Ostrava, tel: 069/ 611 58 22, fax: 069/ 611 65 05, e-mail: LydiaP@seznam.cz.

Ladislav Vašek, kraj Vysočina, Jarní 19, 586 01 Jihlava, tel: 0607/ 64 82 72. PhDr. Petr Tulia, Zlínský kraj, Smetanova 1149, 757 01 Valašské Meziříčí, tel/fax: 0651/ 61 47 11, e-mail: darcr@vm.inext.cz.

(red)

  Noví členové v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Dne 12. února bylo ukončeno jmenování nových členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, dříve Meziresortní komise, které reflektuje nové územněsprávní uspořádání.
Romské členy jmenoval předseda Rady vicepremiér JUDr. Pavel Rychetský na návrhy místopředsedů Rady, zmocněnce pro lidská práva MUDr. Jana Jařaba a Matěje Šarköziho.

  Vařte s Romano hangos
Romský perkelt patří k pokrmům, které jsou nedílnou součástí jídelníčku, je velice chutný a vydatný. Připravuje se z různých druhů masa, z vepřového, hovězího, telecího i skopového. Perkelt může být vydatným obědem i večeří. Perkelt je mnohdy chutnější až druhý den, podobně jako guláš.
Perkelt
1 kg masa, 2 cibule, pár stroužků česneku, mletá paprika, sůl, pepř, kmín, olej, špetka pálivé mleté papriky, 4 rajčata, 1 zelená paprika.

  So mange vakerlas miri baba
Mra babakro nav hin Heľena. Uľiľa pre Slovensko andro gav Čemerne, andro okresis Vranov nad Topľou. Vakerlas mange sar has cikňi čhajori he so predžidžiľa andro dujto mariben.
„Andro gav avle but Ňemci. Mange has deš berš. Jekhvar rači sar džahas te sovel la dake phendžom: ,Mamo, sar zasovava he avena o Ňemci, ta uštav man!' O Ňemci čačes avle. O dad, e daj uštade savore cikne čhaven, aľe man imar nastačinde. Až paľis man došundžom so kamenas o Ňemci manca te kerel. Vaš oda hoj somas šukar, ta duj Ňemci pes halasinenas so manca kerena. Či man viľinena, abo man zgvaľcinena. Jekh Ňemcos phendžas kaj jov nazgvaľcinla cikňa čhajora, dujto phendžas ta viľinav la. O Roma denas pozoris sar dikhle so pes kerel savore avle andro kher he pro Del mangenas le Ňemcen kaj man te den smirom, kaj man te mukhen te dživel hoj som mek cikňi čhajori.

  Konečně slovo do rvačky
Karel Kühnl v souvislosti se svojí rezignací na lídra Čtyřkoalice mimo jiné řekl: „Lidi naše krize moc nezajímá. Zajímá je dálnice, jak to bude v EU, romská otázka. A já bych se rád vrátil k těmto diskusím. Místo neustálých diskusí o vlastním vnitřku!“ Takové vyjádření velmi vítám a oceňuji zvláště od politika, který byl ještě nedávno členem nejvyšší státní exekutivy a stále zůstává v parlamentu. Ještě pořád může ve zmíněných problémech hodně učinit a já doufám, že to nebyla jen kost hozená z bohatě prostřeného stolu.
Musím však pana Kühnla usvědčit z omylu. Pokud jde o Romy, rozhodně nejde o návrat k nějaké dřívější diskusi. Nezmínil se o tom ani jako ministr, a nevím ani o tom, že by Čtyřkoalice nebo její jednotliví členové, když ještě byli samostatní, někdy měli nějaký program pro řešení problematiky soužití. A už vůbec nic o tom, že by přijali na svoji kandidátku někoho z Romů namísto poslankyně Mihaličkové, která končí. A to mohli! Nabídek bylo dost!
Karel Holomek

  Účast veřejnosti na přípravě závažných společenských rozhodnutí
V úterý 12. února proběhl v Senátu ČR seminář na téma „Účast veřejnosti na přípravě závažných společenských rozhodnutí“. Seminář pořádal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a řídil jej předseda tohoto výboru senátor Mgr. Jiří Brýdl.

foto   Starosta s Romy počítá
Ján Eštok (40 let) je starostou slovenské obce Skrabské (v okrese Vranov nad Topľou). Tamním Romům pomohl založit romské občanské sdružení Terno jilo (Mladé srdce), na jehož činnost obec vyčlenila ze svého rozpočtu pro začátek 10 tisíc korun. Do Brna přijel starosta Eštok povzbudit skrabské romské fotbalisty při mezinárodním přátelském romském turnaji. Chtěl, aby dali Brňanům na frak. Nestalo se tak, Skrabští prohráli, ale starosta nadále stojí o partnerské vztahy s občanským sdružením Společenství Romů na Moravě. A doufá, že v budoucnu se budou brněnští a skrabští Romové setkávat i při jiných příležitostech, nejen při fotbale.

  Inspekce nevyvrátila pochybnosti nad smrtí Vladimíra Pechy
BRNO – Smrt Vladimíra Pechy, který údajně zahynul po skoku z okna z budovy policejní služebny v Brně-Králově Poli 18. června, budí nadále pochybnosti. Společenství Romů na Moravě (SRNM) vyjádřilo pochybnosti i ohledně šetření inspekce ministra vnitra, která zavinění ze strany policistů neshledala. Pecha měl proskočit zavřeným oknem a dopadnout na chodbě policejní stanice, kam byl předveden po vloupání do bytu.

  Sar dživen o Roma pre Slovaňiko andro gav Skrabske
Ki o Brnos avle Roma pal e Slovensko Skrabskatar te bavinel fotbal. Dikhľom sar o čechike he o slovaňike Roma ľikeren jekhetane. O Roma pal e vichodno Slovensko phučkernas mandar sar pes adaj pro Čechi dživel le romenge. Phendžom lenge o čačipen avka sar hin kaj le Romen nane buča, dživen ča la podporatar kaj hin adaj rasismus, diskriminacija. Tiž lenge phendžom kaj o čechike Roma denašen, kamen te dživel avrether. O Roma Skrabskatar mange tiž denas duma sar dživen jon pre Slovaňiko.

  Raději než povodeň
Obvyklé letní putování Romů do přívětivého Albionu bylo letos nečekaně a nepříjemně zaměněno katastrofou daleko větší – povodní, která rozsahem nemá obdoby po více než 200 let. Statisíce lidí ztratily domovy, někteří i život. Náhle je vše jiné.
Periodika i televize, dříve plná hodnocení oprávněnosti či neoprávněnosti putování příslušníků jedné národnostní menšiny za azylem, jsou nyní naplněna zprávami a monitorováním životně důležitých událostí. Příroda ukázala svoji mocnou tvář a my můžeme jen nedokonale předvídat její příští kroky a stejně nedokonale a jen částečně úspěšně se můžeme bránit. Často odsouzeni jen k bezmocnému sledování událostí.

foto   Jaká jsou pravidla vydávání periodik národnostního tisku?
Vláda podporuje vydávání asi dvanácti národnostních periodik, z toho čtyři romská a sice: čtrnáctideník Romano hangos a měsíčníky Romano kurko, Amaro gendalos a Kereka. To není určitě málo a dá se říci, že vláda je vůči romským periodikům oproti jiným národnostem opravdu vstřícná. Vláda žádnou jinou národnost nepodpoří více než v jednom periodiku, kromě romských.

  Pár poznámek k manuálu pro učitele
Společnost Člověk v tísni v rámci velkého programu Phare (kampaň proti rasismu) vydala též manuál pro učitele. Je nazván Interkulturní vzdělávání – příručka nejen pro středoškolské učitele. Jeho hlavním úkolem je dát učitelům do rukou prostředek, který jim umožní orientovat se při výchově a vzdělávání dětí na základních a středních školách v otázkách obecné tolerance vůči příslušníkům nejdůležitějších menšin v ČR.
Obsahově je manuál zaměřen na obecnou část, která vysvětluje základní pojmy tematiky interkulturního vzdělávání a pak na jednotlivé národnostní a jiné menšiny. Nejvíce prostoru je zde věnováno Romům. Tato kapitola je ještě doplněna prací Jany Horváthové Kapitoly z dějin Romů.

  Hochštapler zákonodárcem?
Do Senátu kandiduje ve Znojmě Vladimír Železný, televizní magnát a mág. Doufám, že znojemští voliči budou rozumní a zváží, co pan Železný republice přinesl, nebo spíše odnesl a co může přinést Znojmu i Senátu při jeho všeobecně známých skandálech.
Zatím tento člověk republiku stál 150 milionů korun, které každý daňový poplatník zaplatí. A to není poslední slovo, pan Železný přijde republiku ještě nejméně desateronásobně dráž. A to nemluvím ani o tom, co se mu podařilo udělat z komerční televize, to je zločin páchaný na lidech a zejména dětech. Zločin neskonale horší než ten finanční.
Pochyby o účelovosti jeho jednání a snaze vyhnout se zodpovědnosti jsou nasnadě.
Okolnost, že člověk charakteristiky pana Železného má docela reálnou šanci být zvolen senátorem, jen dokresluje pokleslost kultury naší politiky.
Karel Holomek

  Žebrák volá nežebrejte!
V Mladé frontě dnes ze dne 9. září Milan Knížák volá: „Nežebrat u státu“ a má na mysli vznikající divadla, kulturní časopisy, malíře apod., kteří jsou těmi žebráky, zatímco on se svou galerií a jiná muzea žebrat mohou, protože mezi nimi a ostatními je velký rozdíl. Asi v tom, jak se dozvídáme, že muzea a galerie tvoří kulturní infrastrukturu, zatímco kulturní časopisy nikoliv. Svatá prostoto! Panu Knížákovi by spíše slušelo mlčet ve věci, v níž sehrává naprosto stejnou roli jako ti, které se snaží kritizovat.

  E Julinka the o Jožkus
Paš o Roma has jekh bari šukar dešupandže beršengri čhaj, e Julinka. Baro chiros pal late džalas. O Roma denas duma jekh avreske, savi šukar čhaj e Julinka, savi bučakri hiňi, sar chudel e metla andro vast, ta e phuv ča švicinel u sar tavel, ta o chaben pachinel pal calo gav.
La Julinkake e daj muľas. Barolas avri cikňa varbatar paš o dad, jov pre late delas bari pozora. Sar kamelas e Julinka te džal le terne manušenca pre zabava te khelel, lakro dad kerlas bari bida: „Ňikhaj nadžaha, bešeha khere! Tu sal mek terňi, užar mek trin berš, paľis tuke phir kaj kames.“

  Merela e romaňi duma?
Angomis, čirleder angle revolucicja sas e romaňi duma zorales likerdži maškar o Roma, u romanes pes vakerelas khere the všadzi maškar o Roma. Kada adadžives imar nane avke sar varekana. But Roma vakeren ča gadžikanes, u peskeri duma bisteren.

  romská kuchařka
Salátová polévka 1 hlávka salátu, 1 l mléka, 4 brambory, 2 lžíce oleje, 2 cibule, hladká mouka na jíšku, 2 lžíce másla, na zlepšení polévky trochu smetany, sůl, pepř, pár kapek citronové šťávy Hlávku salátu rozebereme na listy a dobře opláchneme. Na másle zpěníme cibuli, zasypeme moukou a připravíme jíšku. Zalijeme vodou a dobře povaříme. Doplníme salátovými listy. Necháme přejít varem a odstavíme. Můžeme přidat i smetanu, nakonec zakapeme citronem. Příloha: vařené brambory polité osmaženou cibulí. Romové dříve tuto polévku vařili z dýně. Říkali jí duduma.

  Buzková by se měla zlobit na sebe
V minulém týdnu, těsně před Velikonocemi, se ve všech celostátních denících objevovaly titulky: „Buzková se zlobí na Jařaba“, „Jařab neposlouchá výtky ministerstva“, „Diskriminace romských školáků“, „Vládní zmocněnec se hádá…“ a tak dále. Příčinou toho všeho byl spor, zda romští rodiče jsou či nejsou vinni tím, že jejich děti navštěvují neoprávněně zvláštní školu, která je pak nezadržitelně handicapuje na celý život.

  Romano centro andre Viena
Andro vienakero koter nadur khatal o nadražis džal imar vajkeci berša buči andro Romano centro, savi džal kio achaľiben maškar o Roma the gadže. O produktos sikhavel, kaj e buči andro centro džal lačhes, u kada hin importantno anglo Roma the gadže.

  O džezos, o Roma u e sloboda
Save romane lavutara imar prindžarde o zakoni andal o bašaviben, ta imar lenge nastačinel ča o romano bašaviben. Roden bareder naročneder formi, kaj šaj pes lačhes čujinen, the kaj šaj sikhaven buter, the phareder bašaviben. But romane lavutara kada savoro arakhen andro džezovo bašaviben, savo hin lenge moneki pašes. O džezos avľa avri andal o africko kontinentos, odoj les hin peskro baro than, odoj le bašavibnaha vazden upre tiž všeľijaka inepa, slavnosci, avka isto sar the amen o Roma.

  Duj čhon le Belaha
Le Belaskro papus dživlas andre Amerika, geľa odoj mek andro ešebno mariben. O Belas džanelas kaj leskro papus bešel andro foros Cleveland (Klivlend). Has leste e adresa, kamelas odoj te džal. Trival probindžas, te denašel u trival les chudle, phandenas les andre, aľe ňič na pomožindža, o Belas the avka denašča. Buter sar penda berš pes nadikhľam, nahas pro pohrebos la dake, le dadeske aňi la pheňake. Oka berš man došundžom kaj o Belas kamel te avel pro duj čhon la romňaha, le čhavenca te dikhel la fameľija andre Čechiko. Amen o Roma Rokicaňate les užarahas sar le Devles. Aviľas, sar pes dikhľam, the rovahas, the asahas. Romňi les hin kaľi Američanka, o čhavo tiž kalo, aľe e čhaj marel pre leste, e parsuma late amari romaňi.

  Ministryně Buzková odmítá diskriminaci romských školáků
Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab předložil vládě ke schválení zprávu o stavu lidských práv za rok 2002. V ní je kapitola o romských dětech v české škole a konstatování, že tyto děti jsou často přeřazovány nebo přímo umisťovány do zvláštních škol bez oprávněného důvodu.

  Jeden svět není jen o filmu
PRAHA/BRNO (ror) – Filmový festival Jeden svět se stále více rozšiřuje za hranice Prahy. Jeho nedílnou součástí jsou nejen filmy, ale také různé doprovodné akce. Vzhledem k tomu, že festival je zaměřen na oblast lidských práv, představují se v jeho rámci také Romové. Hlavní část festivalu byla v Praze a poté se rozšířila do dalších 14 měst. Tradičně druhá největší přehlídka probíhá od 12 do 17 dubna v Brně.

  „Fotím lidi, jak je Bůh stvořil,“ říká Jana Tržilová
Fotografie dokáže zachytit okamžik. A pokud to člověk s fotoaparátem umí, snímek řekne i něco víc. Takové jsou snímky mladé fotografky Jany Tržilové, která v Praze vystavovala v rámci festivalu Khamoro. Říká, že fotí lidi, jak je Bůh stvořil. A něco na tom bude. Její fotky dovedou inspirovat. Svojí romskou tematikou inspirovaly hudebníka Jaze Colemana, který na jejich motivy složil Concero Grosso.

  Evropská konference o holocaustu zájem širší veřejnosti nevzbudila
V době od 22. do 25. května proběhla v Berlíně konference o holocaustu, aniž by vzbudila širší zájem veřejnosti. Konference byla doprovázena festivalem romských hudebních skupin.
Organizátorem obou akcí byla nevládní romská organizace Romano rat, vedená Dr. Rajko Djuričem, ještě donedávna prezidentem Romani union.

  Črty z květnového Berlína
Berlín sám je jedno velké staveniště. Rozestavěnost je tak veliká, že Berlín je velmi zadluženým městem. Dokonce se uvažovalo o zrušení berlínské zoo. To se naštěstí nestalo.

  co nám přinese Evropská unie
Evropská unie – ANO Teď už vlastně za týden nás čeká hlasování v referendu o vstupu České republiky do EU. A tak chci říci několik posledních slov pro všechny čtenáře, ale hlavně pro Romy. Vím dobře, že pro ně ta volba nemusí být jednoznačná. Slyší mnoho všelijakých a často neověřených zvěstí, a také v nich je určitá hořkost, pramenící z toho, že tato společnost právě jim není příliš nakloněna. A tak z pocitu jakéhosi neujasněného odporu si řeknou a just NE.

  Kam směřuje Khamoro?
Obávám se, že špatně zvolená režie galaprogramu Khamora poškodila všechny zúčastněné: nejvíce asi muzikanty, ale i diváky a moderátory pořadu. Galaprogram Khamora byla totiž jedna velká diskotéka. Ta sice znamenala obrovskou zábavu pro mnoho mladých lidí, kteří by se stejně tak dobře bavili na jiné diskotéce s výraznou skupinou pop music.

  co nám přinese Evropská unie
Co nás tam čeká? V referendu se ukázalo, že naši občané jsou rozumnější než naši politici. Rozhodně a jasně řekli vstupu ČR do EU své ANO. Nemyslím si, nýbrž vím, že je to dobře, aniž bych si nebyl vědom rizik, která ten krok přináší.

  Starosta si nevidí na špičku nosu
Starosta města Slaného, vzletně nazývaného královským, se jmenuje Ivo Rubík. Není zbytečné toto jméno uvést v plném znění, protože od tohoto času bude synonymem pravého opaku toho, co si lze pod pojmem starosta představovat. To nepochybně v duchu českého jazyka znamená starat se – a protože je to v obci, starat se o blaho občanů. Pan starosta se postaral jen o pohodlný klid a blaho spořádaných občanů, kteří se cítí ohroženi tím, že přijdou o klid a pohodlí. Ti mu teď jistě tleskají, ale jen do té doby, než jejich klid bude narušen. Právě tímto krokem „vystěhovávání“. Jeho starost o ty nejpotřebnější se soustředila jen na nejtvrdší zákrok, jaký si mohl vymyslet. A také nejpohodlnější. Určitě mu to poradili právníci, ti se vždy tvrdě drží zákona, někdy i zcela nesmyslně v uplatňování jeho pravého opaku. Smyslem zákona není pořádat hon na nejubožejší z ubohých!

foto   Muzejní okénko
Cikáni staví na svém.
Plzeň bude mít cikánský dům.
Dobré zkušenosti s cikány v řádném zaměstnání.
Od doby, kdy byli cikáni zákonem přinuceni vzdáti se svého kočovného života a věnovat se pořádné práci, ubylo na venkově podstatně drobných krádeží. Ve většině případů cikáni pochopili, že je možno také se živit poctivě. Obce, v nichž se cikáni podle své domovské příslušnosti usídlili, neměly zprvu z těchto přírůstků velkou radost. Ukázalo se však, že si cikáni poměrně brzy zvykají na pravidelný život a že není na ně slyšet žádných větších stížností.

foto   Luhačovice: První seminář o romském jazyce
Ve dnech 12. až 14. června uspořádalo Společenství Romů na Moravě jako vydavatel periodika Romano hangos a ve spolupráci s vydavatelstvím Amaro gendalos, v Luhačovicích seminář o romském jazyce.

  Dena mange vaš o čačipen?
Pal amari romaňi čhib pes vakerel, kaj hiňi bari šukar, barvaľi, kaj pes pal late namušinas te ladžal, kaj šaj keras andre late baripen. Hin oda baro čačipen, aľe avka vakeren ča ola manuša, so kamen le Romenge te šigitinel, the ola džene so kamen kaj e romaňi čhib te na našľol.

  Politická vůle není jen záležitostí vládního kabinetu
V době, kdy se dostane toto číslo Romano hangos mezi čtenáře, bude se Rada vlády pro záležitosti romské komunity zabývat otázkou, zda vládní program integrace Romů do společnosti vláda plní profesionálně a koordinovaně a zda skutečně existuje politická vůle tento program naplňovat.

foto   Komunitno centrum Chanovoste
Kada berš januaristar džal Mostende andro Chanov buťi andro komunitno centrum, savo kerel anglo kole manuša, save hin andre phari situacija. Love pre kada projektos avle khatl o štatos the khatal Nadace rozvoje občanské společnosti. Šeralo andro projektos hin o Milan Sivák, savo pre kadi buťi sikhľila te kerel ochto berš, kana sas bučaris pre socialka Mostende.

  Užarel amen le Romen baro pharipen
Sako ko čepo achaľol andre politika, ta mušinel te džanel, kaj amen le Romen užarel bare pharipena. Mek vajkeci berša anglal sas kavke, kaj mekbareder pharipena amen sas le skinenca, tiž oleha kaj amen nane buťi, abo kaj amen namukhenas andro karčmi. No Romale, so phenen, sar ode ela dijader?

  Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (1)
Phenďa mange miri daj: „Mušines andre škola te phirel, bo tre dades zaphandena.“ Samas khere pandž čhave, štar čhaja, jekh murš. Jekhphureder sas e phen, avka me, so somas jekh berš pal late. Aľe me somas zoraleder sar oj. The bengeder. Ta e daj phenďa: „Andre škola phireha tu, bo khere ča bida keres.“ E phen, kaj ačhela khere paš o ciknore. Hordinlas len pro dumo, o pherne rajbinlas, khoskerlas lenge o ľima, o buľora, šulavelas, pratinlas. Savoro kerlas odi čhaj, so sas khere, bo o daja džanas andro gav pal o gadže te kerel, avenas khere ča raťi. The amari daj džalas. O dad phirelas cehli te kerel. Te na sas buťi, kerlas le gadženge vaš o chaben. Bare samas čore.

foto   Cikno festivalos – Bari buťi
Ostravate, načirla kerdžas o občansko sdružeňe Jekhetane, kaj keren ajse šerale, sar ehin e Helena Balabánová the o Jan Effenberger romano festivalos. Odoj bašavenas the peskero džaniben sikhavenas buter sar deš romane grupi the lavutara. Mercedes, Elis, Octava – ochto čhave, Gipsy sendi, Gypsi Demo the mek aver romane bandi calo džives bašavenas u sikhavenas sar barol amari romaňi kultura, amaro romipen.

  Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu)
Na Slovácku v Čejkovicích se ve čtvrtek 19. června konala aukce portrétních fotografických obrazů známých osobností. Uspořádal ji fotograf Jadran Šetlík.
Nejúspěšnější v dražbě byl portrét ministra Zdeňka Škromacha. Hádejte, kdo ho koupil? Přerovští Romové v čele s Milanem Polhošem, a to za pouhých 150 000 Kč! Pan Polhoš řekl, že mají pana ministra moc rádi, protože je to jediný člen vlády, který jim pomáhá.

  Prasečí farma v Letech u Písku versus tuneláři a podvodníci nejrůznějšího kalibru
Ještě před pěti léty jsem připouštěl, že zrušení prasečí farmy v Letech u Písku může představovat kontroverzní záležitost, která by se mohla v očích veřejnosti obrátit proti Romům, jakkoliv jsem jednoznačně cítil provozování této farmy jako znesvěcení památky zde zemřelých Romů.
Teď je vše jinak. Miliardy, které unikly ze státní pokladny neznámo kam, ale nejspíš do kapes všech těch tunelářů, slavných bankéřů, kteří vytunelovali banky a kampeličky a tím připravili drobné střadatele o miliardy, mediálního magnáta, za jehož chyby zaplatíme miliardy, za všechny, jejichž jména vstouila do obecné paměti jako synonyma podvodů a krádeží známá pod jmény Kožený, Železný, apod. Ti všichni zůstanou bezpochyby nepotrestáni díky naší neschopné justici a legislativě. To vše mne nutí ke změně názoru.

  Nová podoba programu odstraňování sociálního vyloučení v roce 2004
Po špatných zkušenostech s administrací a distribucí finančních prostředků vyčleněných v letošním roce na odstraňování sociálního vyloučení Romů, dojde snad v roce 2004 ke zlepšení.

  Policisté přednostně před lékaři a učiteli
Tak nám zase páni poslanci potvrdili, jak to doopravdy myslí: dali jednoznačně přednost policistům, dozorcům a hasičům. Odhlasovali jim zvýšení platů. Ne jen tak ledasjaké. Zvýšení je zhruba o 7000 Kč u každého z nich.
Lékaři, učitelé a vědci musí počkat a spokojit se s platy podstatně nižšími. Přesto oni tvoří elitu národa, oni posunují vývoj společnosti dopředu. Policisté, pokud soudím z toho, co se kolem děje, jsou spíše překážkou pokroku. Pravda, udržují aspoň status quo.

  Romové a Evropský parlament
Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejich sférách.

  ČR musí platit pokuty za pomalé soudy!
ČR jako stát musí platit pokuty za své soudy, které nepřiměřeně dlouho soudily žaloby občanů dovolávající se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Spravedlnosti se dovolali, jak vidno.

  Prohranou bitvou nemusí končit válka
I zasvěceným kruhům uniklo pozornosti, že poslední červnové zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity projednávalo zásadní otázku reálného plnění vládního programu integrace Romů do společnosti a jeho pokračujících nedostatků. O tomto zasedání jsme vás informovali v minulém čísle Romano hangos.

  Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (3)
Andre dujto trieda manca avle mek trin romane čhavore. Ačhiľom kamaratka kole mušorenca, o Roma pal ma phenenas, hoj som gorender sar murš! So o muršora phende, phenavas the me, so kernas, keravas the me. Te marďonas, marďuvavas the me.
Jekhvar avľa o cirkusis andro gav. Me meras pal o kheľiben. Džanavas te thovel o pindro pal e men. Phende avka o Šulo, o Bango, o Tarzaňis – avka bučhonas ola trin, so manca phirenas andre dujto trjeda: „Šun, tu džaha andro cirkusis a tu, so odoj dikheha, paľis amenge sa sikhaveha!“

  Protiromský apartheid
V souvislosti s uzavíráním evropského integračního procesu se záležitosti Romů stávají stále výrazněji předmětem zájmu evropských institucí, organizací i sdělovacích prostředků. V Radě Evropy probíhá jednání o zapojení Evropského romského fóra do evropských struktur, v Bruselu pracuje Evropské romské informační středisko (ERIO), Světová banka se připojuje k iniciativám na podporu integrace Romů.

  Romové a Evropský parlament
Romové jsou jedinou a skutečnou obětí demokracie a jejího konkrétního vývoje v České republice. Oni byli nejméně připraveni na to, co svoboda přináší dobrého i zlého. Česká republika jim připravila ještě jednu zvláštní nepříjemnost v podobě hrubé intolerance, přecházející až v rasismus, který prolíná celou společností a ve všech jejích sférách.

  Násilné sterilizace východoslovenských Romek v centru pozornosti mezinárodních organizací
Slovensku se opět dostává mezinárodní pozornosti v souvislosti s případem nezákonných sterilizací romských žen na východě země.

  Ředitel Úřadu práce v Brně odvolán
Už 24. července ministr Škromach odvolal z funkce ředitele Úřadu práce v Brně beze slova vysvětlení, pouze s dovětkem, že žádný ředitel nemá svoji funkci navždycky. To je jistě správné, ale přece jen – důvody vždy existují.

  Červeňákovým nakonec přece jen oči nebudou stačit pro pláč
Případ rodiny Červeňákových známe všichni. Stěžovali si prostřednictvím své právničky Kláry VeseléSamkové až do Štrasburku a dostalo se jim po dlouhé době zadostiučinění ve výši 900 000 Kč.

  Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (4)
Andre khangeri harangozinenas, me prastavas andre škola. Peršo ora sikhľuvahas katechismus. O rašaj avľa andre trjeda, phenel: „Tu salas andro cirkusis, na?“
„Ha, somas.“
„Andro cirkusis phires, andre khangeri na phires!“
Phenav: „Andre khangeri hin šilaľi phuv, man nane topanki.“

foto   Jaromír Stibic zemřel
Když mne Jaromír Stibic z Pardubic požádal o Vánocích minulého roku s vážnou tváří, abych promluvil na jeho pohřbu, nebral jsem to vůbec jako žert. Ta racionalita v uvažování o blízkém konci života mne zaskočila. Jaromír však už věděl dobře, že jeho čas je vyměřen. Zemřel 25. července ve věku nedožitých 73 let.

  komentář : 21. srpen
Po kolikáté si už připomínáme tento pohnutý den v novodobých dějinách Československa i České republiky? Už tomu bude 35 let, co nás napadla sovětská vojska za symbolické podpory ostatních evropských zemí socialismu a zmařila tak naději na humánní tvář socialismu v jedné malé evropské zemi!

foto   Prázdninový tábor brněnských dětí byl v Lančově
Společenství Romů na Moravě uspořádalo týdenní dětský tábor v rekreační oblasti Lančov, která se nachází poblíž Vranovské přehrady na Znojemsku. Dne 28. července nastoupilo 72 nedočkavých dětí do autobusu a s nimi i deset vedoucích v čele s Irenou Bagárovou a Darinou Říčkovou.
Děti byly ubytovány v chatkách, v krásné přírodě, kde dováděly a věnovaly se zábavným i sportovním aktivitám. Největší radost měly z toho, že mohou být v parném létě u vody, kde bylo možné zapůjčit si loďky. Samozřejmě nechyběly různé soutěže, stezky odvahy a celodenní výlet na zámek v Lančově, po kterém byly všichni řádně unavení.

  So pes ačhľas le Jančuske
Kada so tumenge kamav te phenel, mange vakerlas miro ňeboščiko dad, mi del leske o Del loki phuv. Ačhľas pes oda imar čirla, mek paš o kraľis Franc Jozef.
Paš o Perješis, Kukovate avri le gavester bešenas o Roma. O phuro Michalis tiž, has les panč čhave, trin čhaja the duj murša. O phureder čhaja dživnas imar romenca, jekh Perješiste, aver Raslavicate u o nekhphureder čhavo bešelas la romňaha le čhavenca tiž Kukovata, aľe imar andre peskro kheroro. Paš o Michalis bešelas imar ča dešuochtoberšengro čhavo o Jančus, the dešušov beršengri čhaj e Veronka. O Jančus has cikno, šukoro muršoro, dičholas avri sar čhavoro, ta kaj leske vareko phendžahas hoj leske imar ajci berš. Aľe e Veronka imar has šukar, štaltovno čhaj, džuvľi so šaj geľa minďar romeste.

  Otevřený dopis
V Romano hangos č. 23 v rubrice Napsali jste nám jsme zveřejnili dopis pplk. Bc. Stanislava Daniela, v němž si stěžoval, že se z našeho tisku stává štvavý plátek zaměřený na Policii ČR. Jelikož pan Daniel podal stížnost na náš tisk i na Ministerstvo kultury ČR, otiskujeme dopis, který naše redakce adresovala ředitelce Odboru hromadných sdělovacích prostředků Mgr. Editě Novotné.

foto   Romům z unimobuněk hrozí vystěhování
Rousínov (ror) – Třem romským rodinám z Rousínova na Vyškovsku hrozí vystěhování z unimobuněk, ve kterých žijí. Unimobuňky, které se nacházejí na městském pozemku, jsou navíc nezkolaudované a jejich obyvatelé nemají v Rousínově ani trvalé bydliště.

  Sikh tosara chahas imar o dilos
Jekhvar raťi dikhahas jekhetane pre televizija me, mro rom, o papus, e baba the o Ďulas. Našťi lahas tele o jakha pal e šukar Angelika. Aľe sar dikhľam hoj o Nikolas pes laha kamavel pro šenos, ta savore ladžatar dikhahas tele andre phuv, čak e baba dikhelas dureder pre televizija. E Angelika sigo dichinlas o Nicolas izdralas, sar lake lelas e paťiv. Sar kada dikhľa e baba takoj phučľa le papustar: „Phuro kaj soveha adadžives,“ the dikhelas jagale jakhenca maj pro papus, maj pre televizija.

foto   Pavel Rychetský oslavil šedesátiny
Dnes už bývalý místopředseda vlády a senátor, ale nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský slavil v neděli 17. srpna šedesátiny.

foto   Gorolovým hrozí ztráta i nevábného bydlení
Rousínov/Kučerov – Na kraji Rousínova na Vyškovsku žijí tři bratři Gorolovi se svými rodinami. V unimobuňkách, které už dávno mají své lepší časy za sebou. Přesto se bojí, že zde bydlet nebudou. Na černo postavené unimobuňky stojí v místě průmyslové zóny a rousínovská radnice chce pozemek prodat.

  komentář : Poučení z krizového vývoje
(Vyjádření k ohlasům na rok 1968)
Jen několik poznámek k ohlasům na rok 1968, které jsem zaznamenal v denním tisku:
V Lidových novinách v den 35. výročí přepadení Československa, tedy 21. srpna, jsem zaznamenal rozhovor redaktora LN Petra Zídka se členem reformního předsednictva Ústředního výboru KSČ z roku 1968 Josefem Špačkem. Pan Špaček byl přímým účastníkem těch pohnutých událostí a jeho výpověď je jistě autentická. Je to zajímavé čtení. Nesouhlasím však docela s jeho odpovědí na závěrečnou otázku redaktora, totiž zda existuje něco, proč bychom se měli k roku 1968 vracet? Pan Špaček říká, že moc ne.

  Starosta Rubík a ministryně Buzková odmítají respektovat nález ombudsmana
Město Slaný vystěhovalo tři romské rodiny nezákonně. Tak zní verdikt ombudsmana a je doplněn podrobně těmito nálezy:

  Komentář : KSČM není zárukou vůbec ničeho
Když jsem si přečetl v Právu z 22. srpna článek Miloslava Ransdorfa Odkaz roku 1968, nevěřil jsem svým očím. Arogance a pokrytectví komunistů nemá mezí.
S jeho článkem by se dalo souhlasit, až na závěr. Ten vyznívá v tom smyslu, že role dnešní KSČM je nezastupitelná jako součást levice, máli být tato dějinotvorná a usilovat o nový koncept společenské racionality.

  Vzpomínka na Pavla Tigrida
Pavel Tigrid zemřel nedávno ve svém pařížském bytě ve věku 86 let. Zasáhlo mě to velmi.
Měl jsem to zvláštní štěstí (a pokládal ho i za poctu), že jsem po určitý čas měl možnost spolupracovat s Pavlem Tigridem a oceňovat jeho jednání, reakce, úžasný smysl pro zvláštní humor a moudrost, tak říkajíc v reálu.

  z policejní kroniky
Štěpánov u Skutče – O střechu nad hlavou přišla v noci ze soboty 6. září na neděli početná romská rodina ve Štěpánově u Skutče. Jejich domek z dosud nezjištěných příčin vzplál, z větší části vyhořel a oni se museli vystěhovat k příbuzným. Jednalo se o rozsáhlý oheň, při němž zcela shořela střecha. Škodu hasiči odhadují přes 270 tisíc korun.

  Komentář : 11. září – dva roky poté
Ani dva roky po atentátu teroristů na americká dvojčata věží mrakodrapů se v mínění evropského občana nic výrazného nezměnilo. Lidé si tu stále myslí: „Amerika je daleko, nás se to tak moc netýká“.

  Kamav te sikhavel le romane čhavoren
Plzencoste dživel romaňi famelija andre savi bariľa rašaj the maľaris. O David Dudáš hin peršo romano ortodoxno rašaj u leskero phral o Damian hino igen lačho maľaris. Džanav soduje dženen, u vakeravas le Damijanoha pal koda, so jov phenel pal o romane čhavore the pal koda, sar len kampel te sikhavel. Koda so mange o Damijan phendža irindžom, u paťav, kaj tumenge avela pre dzeka the sar inspiracija. Anglal dahas duma pal o maľišagos, u paľis pal koda, so le romane čhavorenge kampel.

foto   V Novém Jičíně mají vlastní komunitní centrum
Nový Jičín – Společenství Romů na Moravě (SRNM) s pobočkou v Novém Jičíně otevřelo v pátek 12. září další komunitní centrum v Novém Jičíně. Slavnostního otevření se zúčastnila i krajská koordinátorka z Ostravy Helena Balabánová, zástupce starosty města Nový Jičín a další významní hosté.

  Osvětimská lež
Náš blízký spolupracovník a dopisovatel MUDr. Petr Vašíček z Berlína nám zaslal dopis, který se týká vyjádření předsedy ODS a senátora Mirka Topolánka, který byl zveřejněn v MF Dnes asi před měsícem. Vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali v médiích reakci na neomalené vyjádření pana Topolánka, text pana Vašíčka zveřejňujeme v plném znění:

  Igen bajinav, kaj avľom pale . . .
Sar avav maškar o Roma save avle pale khere khatal e Anglija abo khatal aver phuva, talam sako bajinel kolestar, kaj avle pale. Akana hin igen phari situacija le Romen andro bešiben u o fori thoven kajsi politika, savi sas varekana anglo mariben. Savoro dičhol avke, kaj le Romen naela than kaj te dživel. Adadžives kole so dživen andro Holobiti šaj hazden o vasta kio něbos hoj len hin kaj te bešel. Vakeravas terne romane čhaha, savo nadočirla avľa khatal e Anglija, kaj dživelas štar berš. Hin les trin čhavore u visaľiľa pale bo chudľa „deport“.

  Ombudsman koná dobře
Sdružení Dženo vyslovilo vážné výhrady vůči nálezu ombudsmana ve věci postupu města Slaného, které vystěhovalo některé z romských rodin na ulici.
Tyto výhrady spočívají v tom, že (řečeno ve zkratce): nález ombudsmana neobsahuje výtky vůči radnici z pohledu práv dítěte, nezabývá se změnou právních vztahů a porušováním práv radnicí v rámci uzavřených smluv a spokojuje se pouze s informacemi radničních úředníků, zatímco postižení Romové se vyjádřit nemohli. Pokládá za nedostačující okolnost, že ombudsman se zaměřil ve svém nálezu na aspekty sociální nedostatečnosti radnice, a zejména z tohoto pohledu poukazuje na nedodržování zákonů radnicí.

  Za některé soudce se můžeme jenom stydět
Nic jiného nám opravdu někdy nezbývá. Okolnost, že naši soudcové jsou nezávislí a odpovídají se pouze svému svědomí a zákonu, ovšem neznamená, že nejsou kritizovatelní a odsouzeníhodní. Už je těch soudcovských selhání trochu příliš. Snad tomu nový pan ministr Čermák učiní přítrž, jisti si ovšem být nemůžeme.
Ovšemže mám na mysli případ známého recidivisty a násilníka Jaroslava Brože v západních Čechách.

  Vičhinav savore Romen, saven hin talentos
Dži akana pes sakovar vakerelas pal koda, kaj o Roma hine lačhe lavutara, hin amen zoralo temperamentos, o bašaviben amen hin andro rat, u sako amen vaš kada ašarelas andre historia the akana. Anglo tranda berša sas andro romano bašaviben revolucija savi ande kajse lavutara sar o Antonín Gondolán peskere prharlenca, o Bagarovci Brnostar u paľis aver lavutara, save odžidžarde o romano bašaviben neve, modernone rateha.

  napsali jste nám
Rom Romeha – imar oda nane čačipen

Romale phenav tumenge sar hin o čačipen – adadžives Roma Romenge e cipa tele cirden, u mek peske duminen hoj lenge šigitinen.
Talam imar džanen, pal soste kanav te vakerel. Nane tumen love, nane tumen so te chal? Počindžan o pľinos, o udud, o kher, u pro chaben tumenge imar naačhiľas? Ta so akana kerena? Kaj džana lovenge, sar tumen e banka kečeň nadela? Šaj džan pal o barvale Roma, jon tumen radišagoha kečeň dena.

  Školský zákon – připomínky
V předminulém čísle Romano hangos jsme vám slíbili, že se vyjádříme k návrhu školského zákona, který je již v paragrafovaném znění a před projednáváním ve sněmovně parlamentu. Nyní tedy s mírným zpožděním svůj slib plníme.

foto   muzejní okénko
70 cikáňat ve školní lavici.
Život v cikánské škole v Užhorodě.

Doby, kdy cikáni řádili netušenou měrou na venkově, jsou již pryč a snad ještě některé cikánské rodiny snaží se udržovat nepěknou pověst svých předků. Ovšem ty jsou vedeny ve velké pozornosti u našeho četnictva a jakmile se dopustí nějakého přečinu, ihned putují do vězení. Zásluhu o výchovu cikánů a odstranění jejich nebezpečnosti mají ti, kteří se starají hned v počátku o výchovu mladých cikáňat. V první řadě je to vrch. odb. rada Šimek, který za svého šestiletého pobytu v Užhorodě vykonal velký kus práce, který je všemi oceňován. Věnoval se s veškerou energii výchově mladých cikánů.

  Svědectví o České Lípě
Na pozvání několika romských rodin a zejména rodiny Lydie Balogové jsem navštívil Českou Lípu, seznámil se s podmínkami života tamních Romů a vyslechl jejich názory.
Vesměs tam Romové žijí v části zvané Parlament – vlastně nevím, proč. Ale když jsem se zeptal na cestu, kde tu čtvrť mohu najít, každý mi to bez problémů vysvětlil.

foto   Umíme se domluvit
Tak znělo motto na pozvánce k jedinečné akci, která se konala 27. září v Olomouci. Šlo o první společné setkání národnostních menšin a zdravotně postižených v Olomouckém kraji pod záštitou zástupce hejtmana Vladimíra Válka.

foto   Všichni nejsou lhostejní
Když se v devadesátých letech objevily první romské občanské iniciativy, našla se řada Čechů, kteří nabídli své znalosti, ochotu a zájem pomáhat při vybudování základů pro jejich činnost. Šlo o velice náročný úkol, protože se muselo vše vytvářet od počátku, „na zelené louce“. Prvním z těch, kteří podali pomocnou ruku, byl novinář Josef Bednář z Tábora. Radil, informoval a především varoval. Nic naplat, přes všechny jeho výstrahy jsme si „šáhli na rozpálená kamna“ a pořádně si popálili prsty.

  Stanovisko ústředí Společenství Romů na Moravě
k případu Vladimíra Horvátha aneb Jak se poučit z chyb

Případ Vladimíra Horvátha z FrýdkuMístku ze Společenství Romů a jeho údajného zneužití finančních prostředků se neúměrně dramatizuje, zejména, jak už to u Romů bývá, ze stran znepřátelených romských skupin. Je mojí povinností k tomu říci toto:

  Kerav buťi maškar o Roma
Varekana sas maškar o Roma avke, kaj jekh avreske šigitinelas, kana sas nalačhes. Adadžives kajsi buťi maškar o romane fameľiji kerel o Josef Badžo Rokycaňate. Nane korkoro. Keren leha mek aver džene, kajča o Šoňis, avka leske phenen o Roma, kamel te arakhel metoda, sar korkore o Roma pal peste buter te bajinen. O Šoňis mange ki e kada phendža: „Šoha naphedžomas, hoj pes maškar o Roma kajso vareso ačhela, hoj pestar preačhaha te bajinel u mek korkore peske mosaras o dživipen. Sar chudľom te kerel buťi maškar o Roma, mišľinavas mange, kaj oda naela ajso baro pharipen. Kajča sako džives prindžaravas sar sam amen o Roma pre oda nalačhes. Fameľiji andre save phirav hin but čorore, dikhav sar phares dživen, kajča dikhav the oda, hoj o manuša nabajinen korkore pestar, le čhavorendar, jekh avrestar. Nadžal mange andro šero, sar šaj džan o manuša te prekhelel andro bedni ostatna love la podporatar. O dživipen len hin kajso pharo, kaj bi manuš rovelas pre lende, kajča sar dikhav savo diľiňipen keren sako čhon kana chuden o podpori, ta pukinav andre choľi.

  Tak je to všude
Ať přijdete do jakéhokoliv trochu většího města v naší republice, setkáte se se stejným průběhem událostí v bytových záležitostech romských rodin. Stejná režie, stejný průběh, stejné výsledky. Brno, Olomouc, Slaný, Česká Lípa – to jen namátkou. Všude stejná pachuť čehosi nepatřičného, především lhostejnosti.

  Sar rodavas mira da II.
Le bare the duge dromestar somas phagerdži, murdardži, nabirinavas manca, aľe sar avľom ke mande, ta paľis kamavas te džanel kaj som, kaj avľom. Kamavas te prindžarel savoro. Bari choľamen somas kaj nachaaľuvavas le Romenge, nadžanavas pal soste vakeren. E daj man lokes sikhavelas sar pes phenel, dža, an maro, the aver lava u me moneki sigo sikhľuvavas.
Buči nakeravas, ta pomožinavas khere sar pes delas. Kajsi bida sar dikhľom paš o Roma mek šoha pre mre jakha nadikhľom. Le Romen has kherora bi o budara, bi o kupelni, bi o paňi. Andre studňa paš e škola phirenas paňeske, e ľen čuľalas pašal o Roma odoj phirahas te landžol.
Arakhľom mange kamaradki, ľinaje peske lahas peha o ručňiki, o sapuňa the džahas amen andre ľen te landžarel. Andro paňi džahas dureder le Romendar, kaj amen o čhave te na dikhen. Jevende pes landžarahas khere andre vana.

foto   muzejní okénko
První cikánský advokát na Moravě

To opravdu není urážka, jak by se při letmém pohledu na titulek zdálo, ale skutečnost, že Morava dala světu prvního cikánského advokáta, tj. diplomovaného JUDra, jenž překonal v sobě všechny kočovné pudy neklidné orientální rasy a dal se na řádná studia.

  Romský národ v depresi?
Romský národ je charakterizován, stejně jako jiné národy svojí historií, kulturou, jazykem, zvyky a do značné míry i způsobem života a mentalitou.
V poslední době se však stáváme svědky o pokusy hodnotit Romy jako skupinu, která se nachází na sociálním dně, má špatné bytové podmínky a je téměř zcela izolována od struktur společnosti. Také veškeré programy hovoří o pozvednutí úrovně Romů cestou sociálního a vzdělanostního pokroku. Jen jaksi mimoděk se připouštějí zvláštnosti, které Romy charakterizují jako národ, ale zdá se, že to je spíše ke škodě. Jako by tohle byla ta nejvážnější překážka pozvednutí Romů na vyšší úroveň.

foto   Pohledy do České Lípy
V předminulém čísle Romano hangos jsme se zmiňovali o situaci Romů v České Lípě. Nyní se vracíme do tohoto města několika snímky, které jsme tenkrát ještě neměli k dispozici.

  Sar rodavas mira da III.
Paš o Roma dikhľom ešebnovar romano bijav, has odoj but Roma, pijenas, chanas, giľavenas, khelenas. Kajso vareso mekh šoha nadikhľom. Pro skaminda has pherdo chabena, pijiben, o lavutara bašavenas calo džives the calo rat. E terňi chudľa but darunki, duchni, perňici, cachi, ručňika, pira, the mekh aver věci so kampel andro dživipen. O starostas geľa la terňaha te khelel peršo, the čhidža lake pro taňiris love, paľis la terňaha phirnas te khelel savore, o murša, o džuvľa u andro taňiris čhivkernas o Roma pherdo love. La terňa, le terneha has sostar te dživel.
Paš o Roma dikhľom ešebnovar tiž pohrebos. Kajci dukh mekh nadikhľom, so predživen o Roma sar lenge vareko merel. Le mules phirahas te vartinel tosarastar dži tosara, dži akor kim les na parunde andre phuv. Paš o Roma hin avka kaj sako ko džalas te vartinel, ňiko nadžalas čuče vastenca, sako vareso ľidžalasas, či thardži, či chaben. O murša paš e varta bavinenas karti, vakerenas pal o mulo, pal oda sar dživlas, savo has manuš, vakerenas the pal oda, so taľindža len andro dživipen, so predžidžile jon. O džuvľa bajinenas pal oda, kaj pro skaminda te avel furt chaben the pijiben. Pal o pohrebos kerde o Roma bari hoscina, khelenas, giľavenas anglo da, kaj le muleske te na avel smutno, sar džala le bare dromeha ki o Del.

foto   Týden národnostních menšin zahájili Romové
Brno – Přednášky, koncerty, taneční vystoupení a filmové produkce měly za úkol prezentovat kulturu národnostních menšin žijících v Brně. Akci uspořádala ve dnech 20. až 23. října Knihovna Jiřího Mahena a statutární město Brno pod záštitou náměstka primátora Rostislava Slavotínka.

  Změna statutu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity v jednání
PRAHA – V pátek 24. října proběhlo zasedání romské části Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dále jen Rady). V úvodu představil zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab nového ředitele Kanceláře Rady, Czeslava Walka.

  So buter manuš džanel, feder hin les dživipen
Sikhade avri manuša paš o Roma hin moneki čepo. Nane oleske došale o Roma, aľe e společnosca andre savi o Roma dživenas, o poľiticko režimos kaj o Roma baronas. Varekana pal o Roma ňiko nabajinlas, le Romen ňikhaj nakamenas, o Roma dživenas peskro dživipen, aľe tiž ča asjo savo mušinenas. Andre kaja historija o Roma but cerpinenas, andre Europa len kamenas savoren te murdarel avri. But Roma has andro lagri, aľe moneki čepo avle odarik pale khere. Andro lagri ačhľa lengro dživipen, andro lagri le Romen murdarenas, labarenas. But Roma mule the pro infekčno nasvaľipen. Ole ideostar so o Roma avile andre Europa, hine bares poškodzimen, but ačhile palal, nadžanas le vivojiha, la civilizacijaha, avka sar o gadže.

  napsali jste nám
Ostatní čekají, já si o pomoc říkám
Nesouhlasím s tím, co prezentujete v týdeníku Romano hangos. Jsem Rom a je mi 42 let, momentálně jsem ve vězení a právě tady jsem se setkal s vašimi novinami. Již mnoho let se snažím nějakým způsobem zapojit do práce s Romy. Bohužel se mi nepodařilo nalézt lidi, kteří by mi tu možnost dali. Pocházím z České Lípy, snad tam nějaká organizace je, ale nikdo o ní neví a ona sama nejeví zájem se nějak prezentovat a zviditelnit se. V Romano hangos postrádám jakoukoliv snahu Romům pomoct žít a přežít. Píšete, co dokázali, napíšete o několika zpěvácích, hudebnících, umělcích, ale to je jen nepatrný zlomek romské populace. Daleko více Romů obyčejných profesí a povolání, kteří by rádi uplatnili svůj um, dovednost a v mnoha případech i odbornost. Ano, existují romští poradci, o kterých jsem se ale dozvěděl až tady ve vězení.

  Na programu bylo opět město Slaný
V pátek 24. října opět zasedala Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Nejdůležitějším bodem zasedání bylo projednání situace ve Slaném, kterému byla přítomna i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Seznámila členy Rady s nálezem ombudsmana i se způsobem, jakým starosta jednal s Otakarem Motejlem, který osobně Slaný několikrát navštívil. Tato setkání nelze označit jinak než jako projevy krajní neochoty k dohodě ze strany starosty a jeho neuvěřitelnou arogancí.

  Podporuji Oldřicha Stránského
Nacionalismus a maloměšťáctví má v naší zemi silné kořeny. Dokazuje to případ Oldřicha Stránského, který byl ještě donedávna předsedou Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, které je součástí Českého svazu bojovníků za svobodu. Oldřich Stránský se rozhodl, že bude usilovat o smíření Čechů a Němců a za to ho zbavili jeho kolegové funkce předsedy. Jen málokdo si umí představit, jak velkorysý člověk musí pan Stránský být, když si uvědomí, že prošel peklem pěti koncentračních táborů.

foto   Sar dživaha, te amen naela kaj te bešel?
Varekana sas avke, kaj o Roma bešenas pal o gava the fori u nasas lenge slobodno te džal andro foros. Kada sas situacija savi prindžaren o phureder Roma u akana pes sikhavel, kaj kada prindžaraha akana the amen. O šerale manuša andro fori keren le Romenca kajsi politika, kaj len ispiden avri andal o fori andro holobiti the andre kajse thana, kaja ačhon o Roma izolimen avre manušendar. Avke dičhol, kaja sam olestar savore sar demade pal o šero, bo pes nadžanas pal kada te thovel u te phenas kaj andal peskere khera nadžaha nikhaj u andre segregacija pes namukaha te ispidel. Lokes pes ačhol koda, kaj o šerale gadže andro fori peske kiden vihlaški the programi avke, kaj le Romenca šaj te keren so kamen.

  Diskuse o Romech stále primitivní
V neděli 26. října proběhla na Primě diskuse v rámci pořadu Nedělní partie také o Romech. Vyznamenali se v ní obzvláště poslanec Martin Říman (ODS) a ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDUČSL). Jejich názory stojí za povšimnutí, protože takové žvásty skutečně posluchač nezaznamená ani od lidí na ulici, natož od ministra a poslance silné opoziční strany v parlamentu.

foto   Nejvážnějším problémem je chudoba a sociální vyloučení
Ve Velkých Karlovicích se uskutečnilo 15. až 17. října třídenní setkání členů Rady vlády ČR pro záležitosti Romů, představitelů jednotlivých resortů, nevládních organizací, nově jmenovaných krajských koordinátorů a romských poradců.

foto   Koncepce a koordinace romské politiky v ČR
Velice zajímavý materiál k současnému řešení záležitostí a potřeb Romů v ČR zpracoval Ing. Josef Holek, krajský koordinátor národnostních menšin a pro integraci cizinců v Libereckém kraji. Vychází především ze skutečností, které nastaly v tzv. romské politice při plnění požadavků Evropské unie a Rady Evropy v souvislosti se vstupem ČR do evropských struktur a v důsledku reformy státní správy.

  STIPENDIA PRO ROMSKÉ STUDENTY
Chcete studovat v zahraničí a získat mezinárodně uznávaný akademický titul? Že vaše angličtina není dost dobrá nebo jste na univerzitě nedosáhli výborných známek? Víte však, že jste talentovaní a nechybí vám nadšení.

Středoevropská univerzita (CEU) nabízí za podpory Fordovy nadace denní studium v desetiměsíčním přípravném kurzu, jehož cílem je zpřístupnit romským studentům další vysokoškolské vzdělání. Tohoto mimořádného programu, který se bude konat v Budapešti, se zúčastní 16 romských studentů. Na konci kurzu si můžete podat přihlášku na postgraduální studium na CEU či na jakoukoli jinou univerzitu. Při této příležitosti se udělují stipendia v plné výši, pokrývají cestovné, školné, ubytování a stravování.

  Romská princezna a oko Bruselu
Ideálu evropské multikulturní budoucnosti je nutno zatleskat. V praxi však zakopává o nástrahy, na něž nebude snadné se připravit. Ukázala to např. začátkem října kauza „romské princezny“ z Rumunska. Říjnová svatba dcery tamního „romského krále“ Florina Cioaby překročila hranice pouhého kuriózního folkloru. „Princezně“ totiž bylo dvanáct, a rodině ženicha byla „prodána“ za „pět set zlatých“. Rumunské zákony umožňují sexuální vztahy od 15 let a svatby dívek o rok později, zahrozila Bukurešti evropská komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti. Rumunské úřady pak poslušně srazily podpatky a rychle prohlásily sňatek za neplatný…

  Milý Bore …
Profesoru Ctiboru Nečasovi k jeho sedmdesátým narozeninám věnují přátelé, kolegové, žáci.
Přátelé, kolegové a žáci profesora Nečase mu dali k jeho významnému životnímu jubileu, jak se říká, dar nejlepší. Věnovali mu knihu vytvořenou z esejí, úvah, rozborů a názorů na nejrůznější témata z historie. Dar o to cennější, že vyžadoval značnou dávku pracovního úsilí i odborné erudice od každého z autorů, což není jen tak v dnešní uspěchané době. Dar o to významnější, že byl věnován odborníku a znalci historie na slovo vzatému, jemuž není možno předkládat texty povrchní a snad nepromyšlené. Tím je také dána úroveň a kvalita této publikace, která bude bezpochyby poučením nejen pro znalce, ale i pro laiky, kteří se příslušné problematice věnují. Otázkou zůstává, budeli dosti výtisků k dispozici při omezeném nákladu.

  Le mulenca dživas, das len bari pačiv
Amen o Roma sam phuro narodos, hin amen amare koreňa, amari historija, amare zviki, amari kultura, amaro dživipen. Pačas Devles, pačas kaj o beng, birinel le manušenca, le svetoha kaj hin les bari zor. Pačas kaj hin aver dživipen, hijaba o manuša meren pačas oleske kaj o mule dživen amenca dureder. Pačas kaj sar andre fameľija vareko merel, ta andro berš vaš leske uľol aver, oda isto manuš kajča andre aver parsuma. Le mulenca dživas, das len bari pačiv, le mulendar daras, sar peske len leperas asas, pijas, rovas, o bala čhingeras. Ašaras len, nadas pre lende te domukhel. Hin amenge phares pro jilo kaj imar nane amenca, kaj nachan amaro chaben. Le mulenca vakeras, sar kamas len te dikhel sikhaven pes amenge, jon dživen amenca tiž. Le mulengro inepos sisvati ľikeras, phiras pre mulaňi bar, pratinas o hrobi, labaras lenge o momeľa. Androda fajtos kaj imar vareko muľa, ta perdal lende hin sisvati bare inepa. Hijaba hoj sako dživel avrether, oda džives kaj pašľol o mulo hin calo fajtos jekhetane. Kia rači pes savore uren upre, džan pre mulaňi bar odoj le mulenca vakeren, phučkeren lendar sar dživen. Kamen te džanel so len užarel dureder.

  Sar rodavas mira da IV.
Imar has nasikh, pre ubitovňa man talam imar aňi namukena, ta akana kaj sovava? O čhavo mange phenel: „Ňisostar pes madara, soveha kamende.“ Sar šundžom so vakerel, darandžiľom, the nadžanavas so te kerel. „Madara, av imar, bo maj dela brišind cindžuvaha.“ Mra mišľatar phenav mange, ta so daras, dža, sem pre Slovaňiko, tiž o Roma len manušes khere ke peste te sovel. Rom Romeske šigitinel. Phenav leske: „More me nadarav, džav tuha, aľe mušinav vareso te chal bo som bari bokhaľi.“ O čhavo phenel: „Chaha khere kamende, ča imar av, sidžar, bo sa cindžuvaha.“ Džahas, sidžarahas, geľam dosta baro koter drom kim doavľam ki o cikno kheroro cinde sar fľaki. O čhavo mange phenel: „Kadaj bešav, av si andre.“ Geľom, andro kher labolas o udut, paš o skamind bešenas o murša, sar man dikhle takoj phučle le čhastar. „Ta koda hin kaja čhaj, khatar hiňi.“ „Oda miri piraňi,“ pendža jov. Dikhavas pre leste phorade jakhenca sar diľiňi, korkori mange phendžom, ta so mandar kerel pheras ada čhavo. Kajča jov nakerlas pheres, vakerlas čačikanes, akor olestar nadžanavas.

  Klaus na BBC nepřekročil svůj stín
Britská televize BBC odvysílala 10. listopadu rozhovor mezi Václavem Klausem a moderátorem BBC Timem Sebastianem.
Nás zajímá to, co prezident Václav Klaus řekl na otázky týkající se Romů. Pana prezidenta musím citovat, protože jeho odpovědi svědčí o mnohém.
Sebastian s odkazem na zprávy z Londýna a Bruselu od Evropské komise Klausovi nejprve připomněl, že Romové v ČR stále čelí diskriminaci a vyčlenění z většinové společnosti. „To je takový nesmysl a hloupost, že na to ani nebudu reagovat,“ odpověděl Klaus.

  Anonymové nás pasují do role vůdců
Dostávám spoustu anonymů. Teď už i elektronickou poštou. Jsou všechny na jedno brdo.
Nedávno jsem obdržel jeden obzvláště výhružný: „Vyřiďte laskavě (aspoň že to, pozn. redakce) všem svým nezletilým soukmenovcům, že jestli ještě jednou mi některý z nich sáhne na auto, tak tentokrát už bez výzvy ho rovnou zastřelím svou 45 Smith and Wesson! A to jak na ulici Bratislavská, tak i kdekoliv jinde!“

  Andro Gremium avle neve manuša
E situacija maškar o Roma hin but komplikimen u kampel kaj pes o romane organizaciji te hazden kie jekhetaňi buťi, savi džala andro konkretna problemi. Pre kada akana keren o manuša khatal o Gremium, save pes kidle Prahate u ile maškar peste neve manušen, save kerena buťi andro regioni. Nevo manuš, savo kerel andro Gremium hin o Ludvik Csonka Plzňatar, savo hino prindžardo maškar o Roma majbuter andro zapadna Čechi. Aver manuš savo avľa andro Gremium hin o Milan Torák Prahatar, saves džanen but Roma mek akorestar, kana sas Prahate zoraľi e Rojka. O Gremium akana lidžan panč manuša u lengeri buťi si te koordininel so pes kerel andro regioni. Anglal terdžol o Ondřej Giňa, tajemikos hin o Ladislav Bilý, Josef Duna, Ludvík Csonka the Milan Torák. O romane organizaciji save keren andro Gremium hin ča khatal o čechika regioni, bo o Gremium nakerel buťi pre Morava.

  Foto ministra za státní peníze
Praha – Majitelka údajně nejhezčího poprsí v zemi Iva Kubelková – 16 tisíc korun, modelka Simona Krainová – 15,5 tisíce, ministr Zdeněk Škromach – 150 tisíc korun.

  Komentář : Od komunistů nelze nic očekávat
AD: Jak se lidem žilo dříve a jak se žije nyní Možná někomu přijde absurdní, že právě v Romano hangos se objevuje článek tohoto druhu, když na druhé straně se tu objevují ankety, názory Romů a texty vyjadřující nářky na dnešní dobu a řeči o tom, že za komunistů bylo lépe. Je to v pořádku. Noviny mají zrcadlit názory lidí a mohou tedy být i diametrálně odlišné.
Zrovna nedávno jsem na docela oficiálním zasedání slyšel neuvěřitelný názor jednoho romského vůdce: komunisti jsou prý zlatí a že už se těší, až budou ve vládě. Zřejmě tím chtěl vyjádřit naději, že oni budou ti praví, kteří konečně něco pro Romy udělají.

  Romové by vlastní děti neprodávali?
To tvrdí pan Rudolf Puška, romský podnikatel v Chebu o dětské prostituci a připouští prostituci pouze u dospělejších romských děvčat, která označuje za vyspělejší „mladistvé štětky“. Rád bych mu věřil a docela mu rozumím, když se snaží očistit jméno Romů. Obávám se ale, že skutečnost je mnohem horší, než si kdokoliv z nás umí představit. Neměli bychom před ní zavírat oči nebo si nasazovat růžové brýle.

  E poľitika keren o poľiticka seri
Načirla samas pro kidipen Prahate, kaj sas porada pal e romaňi koncepcija, savi kerel e vlada. O gadže denas duma pal oda, sar kampel te kerel buťi pal e romaňi integracija, save metodi kampel te arakhel pre kadi buťi, the save šanci hin te kerel vareso efektivno anglo Roma. Pal kada pes delas bari duma, u dijader pes avľa pre oda, kaj kampel te dikhel savi adaj keren poľitika o poľiticka seri. O Ivan Veselý sikadža pre oda, kaj le beršestar 1990 pes le Romenca kerel ajsi poľitika, savi kerenas o komuňisti. Akor samas „občané cikánského původu“ adadžives sam „skupina sociálně vyloučených obyvatel – příslušníci ze sociálně znevýhodněného prostředí“. Pal kada denas savore Roma but zorali duma, u sikade pre oda, kaj mušinas te dikhel the oda, savi poľitika džal andro fori, the andro gava. O Karel Holomek phendža, kaj pes kisitinel kidipen le šeralenca andal savore poľiticka seri, save hine andro parlamentos.

  Seminář k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin
Na zámku v Kolodějích se konal 2. prosince seminář k implementaci zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin.
Nejdříve si vysvětleme základní pojmy.
Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin, která vstoupila v platnost 1. února 1998, je určena k ochraně práv osob patřících k národnostním menšinám. Zúčastněné strany se v ní zavazují podporovat úplnou a skutečnou rovnost ve všech oblastech hospodářského, politického a kulturního života, spolu s podmínkami, které umožňují příslušníkům národnostních menšin vyjadřovat, zachovávat a rozvíjet svoji kulturu a identitu.

  Takhle ne!
K polemice Amaro gendalos s Janem Jařabem
Poslední listopadové číslo Amaro gendalos je věnováno dosti kruté polemice s Janem Jařabem. Je jí věnováno skoro celé číslo. Kdo to bude číst? I mně to dalo dost práce a přemáhání. A já toho přečtu hodně!
Některé myšlenky se mi zdají být v této polemice zcela neúnosné. A tak čím méně čtenářů se o nich doví, tím lépe. Jako bychom se dostali někde na začátek let devadesátých, co do kultury oné diskuse, i obsahu.

  Romské ženy čelí dvojí diskriminaci
O postavení romských žen v rozšiřující se Evropské unii, hovořila 26. listopadu výkonná ředitelka ERIO Angela Kocze v Evropském parlamentu. Stalo se tak poprvé v historii romského hnutí na pozvání výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovné příležitosti.

  Obchodování (nejen) s romskými ženami očima La Strady
La Strada ČR je česká nezisková organizace s právním statutem obecně prospěšné společnosti. Zaměřuje se na prevenci obchodu se ženami, podporu obětí obchodu se ženami, ovlivňování zákonodárství a informování veřejnosti o tomto problému. La Strada považuje obchod se ženami za závažné porušování lidských a tedy i ženských práv. Činnost v ČR zahájila v roce 1995 jako projekt nadace proFem (Středoevropské konzultační středisko pro ženské projekty) a tři roky poté byla zaregistrována jako samostatná organizace.
Romská komunita, která se nyní odhaduje zhruba na 250300 tisíc osob, je v některých místech stižena bídou, nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Na mnoho Romek, které žijí především v místech blížících se ghettům, nahlíží La Strada jako na důležitou cílovou skupinu, k níž je potřeba směřovat prevenci.
Obchod se ženami se stává od roku 1989 stále závažnějším problémem. ČR je nejen zemí tranzitní, ale i zemí, odkud oběti obchodování pocházejí. O projektu Lidská práva v praxi – Prevence obchodu se ženami v romské komunitě jsme hovořili s koordinátorkou projektu Petrou Kutálkovou z Prahy.

  Diskuse s Mirkem Topolánkem
Jednou z možností, jak ovlivnit nepříznivé dění v samosprávách vůči sociálně slabým a jejich vylučování ze středů měst, je diskuse se šéfy politických stran. Otázka zní, jak může a jestli vůbec může politická strana, která má své zastupitele, starosty, hejtmany ve městech a regionech nějak toto dění ovlivňovat. Je to jistě otázka na místě, když uvážíme, že vláda má tuto možnost velmi omezenou poté, co reforma státní správy selhala.

  Slovo šéfredaktora
Rok se sešel s rokem, a to neuvěřitelným tempem. Události běžely jedna za druhou a dostaly nás úplně do svého víru. Na nudu nebyl čas! Je to jen povzdechnutí, které neznamená nic jiného, než že všechno má svůj řád, a že běh některých záležitostí změníme jen pramálo.

  Pre Karačoňa tavenas o Roma khandusis
Angomis sas pre Slovensko avkes, kaj peske o Roma pre Karačoňa tavenas le gruľendar thardži (paľenka). Phenenas lake khandusis. Tolčemešiskere Roma tel e Ineška tavenas o khandusis andre jek kotlos perdal savore. Sako berš o khandusis tavenas o Mačus le Tentejiha. Jekhvar pes ačhiľa, kaj lenge chudľa te labol o kamforis andre piri. O Tentejis sas baro pijakos, u sar pes dochudelas ki o khandusis, ta nadžanelas kana te preačhel. O Mačus les tradelas khatar e piri le kamforiha, bo o Tentejis la kučoraha čorkerlas u pijelas o kamforis savo thovenas andro khandusis. O Mačus daralas olestar hoj len o Roma pukinena vaš koda, kaj ela čino khandusis, u naela len pre Kračoňa so te pijel.

  Na Vánoce u dědečka a babičky budu stále vzpomínat
Pamatuji se, že večer před Štědrým dnem, to mi bylo asi deset let, jsem musel brzo do postele, protože brzy ráno jsem jel s rodiči za babičkou a dědečkem. Spal jsem v místnosti, kde byla taková zima, že jsem musel být skoro oblečený, s čepicí na hlavě, zpod velké péřové duchny mně vykukovaly jen oči. Dlouho jsem nemohl usnout, těšil jsem se na cestu vlakem, na prarodiče a myšlenkami jsem už byl u nich.
Probudil jsem se ještě za tmy. V místnosti byla zima, a tak jsem ještě zůstal chvíli ležet pod obrovskou peřinou. Nakonec jsem vstal, ale v kuchyni mně máma řekla: „Běž ještě pod peřinu, máme čas, vlak jede až v šest hodin.“ V kuchyni byla zima, okno bylo pokryté námrazou s různými obrázky a táta zatápěl v kamnech. Když se oheň rozhořel, dřevo začalo praskat a jeho vůně se mísila s vůní vánočních koláčů a cukrovím, které máma napekla. Umyl jsem se v lavoru studenou vodou, oblékl se a učesal vlasy. Pozoroval jsem se v zrcadle, ve stoje jedl závin s mákem a srkal vařící čaj. Bylo krásné sváteční ráno, byly Vánoce!

  Slovo šéfredaktora k začátku šestého ročníku RH
Naši milí čtenáři, začal rok 2004 a začátkem každého nového roku je mnoho věcí nejasných. Mimo jiné i náš rozpočet, se kterým můžeme počítat. Jisté je jen to, že Romano hangos bude vycházet i letos, a rádi bychom udrželi týdenní periodicitu. Zatím nás však tíží nedostatek finančních prostředků a jistou, doufáme že jen krátkou dobu, jsme nuceni přejít z úsporných důvodů na periodicitu čtrnáctidenní. Jakmile bude vše jasné, bude Romano hangos vycházet pravidelně každý týden. Doufám, že to bude nejpozději počátkem února.

  napsali jste nám
Nevo berš aviľas
Savoren, ko ginela kala mire lava šukares pozdravinav u mangav but zor the sastipen.
Dodžidžiľam kada nevo berš, imar sam phuredera u amare čhavore baron the baron. Amare romňija hine šukaredera sar oka berš, ternedera, u amen, o murša?

foto   muzejní okénko
Cikáni nebudou mít vlastní stát V několika zemích, zvl. v Polsku, ožívá opět projekt, jehož dušev. původcem je označován zemřelý cikánský král Kwiek I.: Kwiek I. vydal z Budapeště anglické vládě žádost, ve které prosil, aby Anglie dala cikánům k disposici uzavřenou oblast v Indii pro kolonisační účely. Odpověď Anglie nezněla příznivěji než odpověď rumunské a polské vlády, které Kwiekovy dřívější žádosti zamítly. Je podivuhodné, že dostal vůbec odpověď, neboť u evropských ne-cikánů, kteří tvoří ovšem většinu, nebyl Kwiek I. oděn ani stínem autority, kterou je přece jen vyznamenáván autonomní černošský král z Ugandy. Zář směšnosti nebyla nikdy odlučitelná od osobnosti krále cikánů. Proto byly předem odsouzeny k zániku všechny kroky, které zaměřovaly k vytvoření národního cikánského státu, jak obdrželi na základě Balfourovy deklarace Židé právo na národní domovinu. Paralelita nutnosti cikánské otázky a nutnosti židovské otázky ještě dodnes není jasná žádné vládě, ačkoliv se v obou případech zdá zřejmá vnější podoba v tom, že oba národy žijí ve velkém počtu států jako skupina podobná menšině, aniž by měly vlastní, autonomní stát. Na světě je více než 2 miliony cikánů. Většina z nich žije v balkánských státech, ve střední Evropě, ve Španělsku, v Malé Asii a v Severní Africe. Mají svou vlastní řeč, kterou se mezi sebou dorozumívají téměř výlučně, ačkoliv rozumějí a většinou také ovládají řeč země, ve které se právě zdržují. Liší se podle rasy a obyčejů nápadně od okolních obyvatelů. Ačkoliv se popírá, že přišli do Evropy ze severozápadní Indie, a ačkoliv se též tvrdí, že pocházejí z africké pravlasti, liší se přece jen jasně od svého okolí. Schází jim přání po asimilaci, po přizpůsobení. Asimilisace by pro ně znamenala podřízení pod zákony, které nechtějí uznávat; asimilisace by mezi jiným přinesla s sebou usazení, a tomu nelze vyjma několika výjimek, cikány naprosto přivyknout.

  právník radí
Chci se zeptat, zda mi zaniká vyživovací povinnost k dětem, jestliže jsem se s manželkou rozvedl a nežijeme ve společné domácnosti. Podle čeho se určuje výše vyživovací povinnosti?
M.B., Ostrava

Vyživovací povinnost
(malé nahlédnutí do rodinného práva)
Základní povinností rodičů k dětem je vyživovací povinnost. Tato povinnost nezaniká např. po rozvodu, kdy rodič s dítětem nežije ve společné domácnosti a nezaniká ani ve chvíli, kdy zaniknou ostatní práva k dítěti. K dítěti mají stejnou vyživovací povinnost oba rodiče, kteří jsou ji povinni poskytovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Samozřejmě že soud při stanovení výživného přihlíží k tomu, kdo jak pečuje o dítě a o domácnost, ve které dítě žije. Pokud jde o předpoklady řízení o úpravě výchovy a výživy dítěte za situace, kdy rodiče dítěte spolu nežijí je situace následující:

  Německá vláda přehlíží vážná znevýhodnění Romek a Sintek
BudapešŤ/New York (jk) – Historicky první zpráva zabývající se situací romských a sintských žen v Německu uvádí, že čelí diskriminaci mezi jednotlivými společenskými vrstvami. Ta zesiluje dopad genderové a etnické, popř. rasové diskriminace. Sintky a Romky jsou jasně znevýhodněny ve vzdělávání, zaměstnanosti, lékařské péči či účasti na veřejném a politickém životě. Navíc zatím nedosáhly stejnou emancipaci jako Němky z jiných společenských vrstev. Znevýhodněny jsou zejména Romky, které do země přišly ze zahraničí.

  Le Tibinoskro barvaľipen I. (paramisi)
Andro cikno gavoro maškar o uče veša, maškar o uče verchi dživlas jekh čori romaňi fajta. Ando kher has but čhavore, a bari bokh. Savore pes bares rado dikhenas, sar len e daj vičhinlas ki o chaben o čhavore avenas savore serendar, sar cikne kachňora. Sar nahas so te tavel ta e daj len delas ča gruľi šupaha u varekana aňi nachanas ba nahas so. Rači sar o čhavore džanas te sovel o dad la daha phagernas o šere, so len dena aver džives, the pal tajsaskro te chal. Nahas so, aľe o Deloro lenge furt varesar šigitinlas. O čhavore baronas avri čorikanes, aľe andro sascipen u sar dobaronas, ta jekh pal aver pes lenas the džanas andro svetos. Avľas e šora the pro nekhterneder čhavo, pro Tibis. Has avers sar leske phrala, has leske biš berš, has zoralo ikešno, kale balengro, učo murš. Richtinlas pes pro drom andro svetos, sar leske leskri daj pačarlas pro drom, andro dikhlo šuki cipa pal o maro, ta o apsa latar rinkom čiľanas. O Tibis la pohladkindža pal o muj the asabnaha lake phendža: „Mamo madara palma, som bučakro manuš, love zarodava, the tuke vareso cinava.“ E daj nadžanelas či leske te pačal abo na. O Tibis savoren čumidľa, iľa o gombos, the diňa pes avri pro drom andro svetos.

 
Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně vydalo koncem roku 2003 tuto zajímavou publikaci. Vydání bylo realizováno v rámci Výzkumného záměru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Etnika, menšiny a marginalizované skupiny v ČR.
Publikace si všímá zapojení politických stran a hnutí do pluralitního politického systému, věnuje se stranám, které si jako primární cíl stanovily obhajobu etnických či regionálních zájmů. Nejvíce pozornosti patří moravistickým politickým stranám a hnutím, polské menšině a romským politickým stranám a hnutím. Ve své recenzi si všímám posledně jmenovaných, tedy romských politických stran a hnutí. Autorem této stati je Pavel Pečínka.

  Komentář - Blair se bojí expanze Romů z ČR
Především nutno poznamenat, proč se bojí jen Romů z ČR? Nebezpečí – a daleko větší, hrozí přece ze Slovenska, které rovněž vstupuje do EU v tomto roce. Je dobře známým faktem, že situace tamních Romů je nepoměrně horší než u nás. Integrace Romů do společnosti v ČR postoupila přece jen výrazně dopředu. O Slovensku to nelze tvrdit, dokud nedojde ke zlepšení zejména v osadách na jeho východě.

  Vážné pochybnosti zástupkyně ombudsmana Mgr. Anny Šabatové
Přístup města Olomouc, jakožto vlastníka nemovitosti, se jeví z mého hlediska přinejmenším jako sporný. Na jedné straně plně chápu snahu o to, aby se dům zachoval ve stavu způsobilém řádnému užívání. Obecně nelze nic namítat proti tomu, že si někdo chrání svůj vlastní majetek před poškozením či zničením.

  Školský zákon a romští žáci
Jen málokdo z romských kruhů tuší, o jak důležitý zákon se jedná a jaké vážné dopady na romského žáka jsou v něm obsaženy. Alespoň podle reakcí, které nezaznamenávám. Připomínám jenom pro toho, kdo není zcela v obraze, že jde v podstatě o dvě rozlišné a jak se zdá, i nesmiřitelné tendence: mezi místopředsedou vlády Petrem Marešem a ministryní školství Petrou Buzkovou. Pan Mareš tvrdí, že zákon je jen nesourodým slepencem dobrých i špatných opatření a že by bylo lépe ho z gruntu předělat. Paní ministryně naopak je toho soudu, že zákon je dobrý a že je lepší nějaký zákon mít než vůbec nic. My se teď podívejme na to, co nás zajímá.

  Kladnoste thode le Romen te bešel andro buňki
Talam but Roma dikhle a ndre televizija so pes ačhiľa le Romenca Kladnoste. Odoj anglo Roma cindža o foros buňki u thodža len andre te bešel. Andre jekh buňka sava hi 16 m2 dživen the upreder deš manuša.

  Staronová Grossova vláda na obzoru
Stanislav Gross při vytváření nové vlády směle vykročil cestou, po které spolu s dosluhujícím předsedou vlády Špidlou kráčel drahný čas. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo tak vážné. Teď už to lze říci: nešlo ani tak o cestu, jako o osoby. Z vlády odejdou dva intelektuálové, a nemohu si pomoci, i rozumní a čestní politici. Komu asi vadili?

  Pochybení České televize
Praha – Rada ČT se zamýšlela nad stížností ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany Horváthové na mylnou informaci o tomto zařízení v květnovém pořadu ČT Velký vůz. Po prošetření, zhlédnutí příspěvku a konzultacích, připravil radní Petr Uhl odpověď, že ČT pochybila a radní s ním většinou souhlasili. „Byla to opět chyba redaktora, a ne porušení zákona,“ řekl předseda Rady Mrzena. Generální ředitel ČT Jiří Janeček však nebyl zjevně i slovně s postojem rady příliš spokojen. „My děláme pro Romy nejvíc ze všech televizí, na obrazovce jich zaměstnáváme několik. Nerozmazávejte tady jednu chybu, která může smazat vše pozitivní, co pro tuto menšinu a mínění lidí o ní děláme,“ oponoval.

foto   Romaňa kulturakro festivalos
O foros Mikulov talam sako džanel tiž sako džanel kaj andre kada foros, pes kerel e mol. Všadzi pašal o foros barol o hroznos, pro mikulovoskro burkos hin kerdži expoicija pre mol. Odoj šaj manuš dikhel sar kernas varekane o moľa the adadžives. O Roma keren e mol tiž. Le Mikulovos hin the ajsi tradicija kaj sako berš kerel avri pro foros bare moľakre inepa, o gore oleske phenen vinobraní. Akor ola dživesa odoj bašaven, giľaven, khelen savore jekhetane o Roma the o gadže. O Roma odoj dživen sar gadže, ile lengri kultura, giľaven the lengre giľa.

  V Mikulově ani perly nesbírají
V mikulovském amfiteátru se v sobotu 17. července odpoledne a večer uskutečnil první festival romské kultury. Zmiňujeme se o něm též na jiné stránce našich novin. Mohl se uskutečnit díky několika sponzorům z Mikulova a díky bezkonkurenční aktivitě Alexandra Vilhema a jeho přátel z Mikulova a Brna.

  60. výročí hromadné likvidace Romů v Osvětimi
OSVĚTIM – Druhého srpna se konal už tradičně v polské Osvětimi, v místě někdejšího cikánského rodinného tábora, pietní akt k uctění památky jeho obětí.

  Jak je to s odškodňováním Romů
Všeobecně panuje mezi občany naší republiky a mezi Romy zvláště obecná nevědomost o odškodnění Romů (mimo jiné), které nyní zabezpečuje ministerstvo obrany. Proto našim čtenářům poskytneme následující stručnou a srozumitelnou informaci.

  Komentaris - O Roma peske mušinen korkore te hazdel e reprezentacija
Akana, sar pes del duma pal koda so pes mušinel te kerel anglo Roma, kampel te kerel buči savaha pes hazdela e čačutni romaňi reprezentacija. Kada hin sakone nipos (národ) u the amen o Roma mušinas maškar peste te arakhel kajsen manušen, saven ela pačaben avre Romendar, saven ela mandatos kie koda, kaj te reprezentinen savore Romen. Pal ada pes del duma deš berš u mek pes naarakhľa drom, sar kadi reprezentacija te thovel. Hin vajkeci manuša, pal save pes del duma, ibaj te enas thode sar reprezentanta, kajča ňikas nane mandatos savore Romendar u vaš oda pes kritizinel lengeri pozicija. Andre kadi buči pes mušinen te thovel savore Roma u musaj te arakhel kajsen kandidaten, saven ela pačaben maškar avrende. Hin kajse romane „reprezentanta“ saven kidle avri o gadže. Šaj dikhas savi kale manuša keren anglo Roma buči, sar lenge pomožinen, kajča oda hin savoro. Te pre lende vareko thovel kritika, nane oda ňič platno, bo amen o Roma len našči voľinas vaš oda len tiž našči odvoľinas. Kadi situacija kampel te prikerel koleha, kaj peske korkore kidaha avri amaren čautnen reprezentanten, saven ela amaro mandatos, saven voľinaha the šaj odvoľinaha te nakerena anglo Roma koda, so lenge kampel. Kada hin jekh drom, saveha šaj džas, bo oda hin demokraticko the phundrado drom angle sako pačivalo the godžaver Rom, savo kamel te kerel buči anglo aver, na ča angle peste. E situacija hin kajsi, kaj imar mušinas te rodel the te hazdel peskeri reprezentacija, savi ela voľimen andro demokraticka, phundrade voľbi u kajsa reprezentacija ela savori zor le Romendar.

foto   Gypsy Celebration 2004, čtvrtý ročník festivalu romské hudby
Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej

Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům.

  Přibyla žádná slušná společnost nemůže přijmout
I já se přidávám k Michalu Pavlatovi a Janu Rejžkovi a plně souhlasím s jejich výhradami vůči jmenování Pavla Přibyla vedoucím Úřadu vlády ČR. Vůbec to nepokládám za nošení dříví do lesa, protože takové volání by se mělo ozývat ze všech stran do té doby, než se ztratí někam mimo státní sféru.

  O čhavore sikhľon te giľavel andre khangeri
Deš čhavore khatal e rokycaňakeri khangeri sas Těšovoste paš o Mariánské Lázně pro taboris, u ode sikhľonas te giľavel, te modľinel pes the lidžal le rašaha e omša. Kada sas kisitimen le manušenca save keren Rokycaňate andre khangeri, kaj hin romano rašaj o David Dudáš. O taboris kerde le čhavorenge angle koda, kaj feder te prindžaren so hin e liturgija, sar pes kamel andre khangeri te giľavel, te sikhľol, te ministrinel the mek aver věci, save pes andre keren andre khangeri. O rašaj savo sas le čhavorenca pro taboris phendžas, kaj le Romen hin bari šanca te arakhel o drom kio Del, kajča jon leske mušinen te phundravel peskero jilo.

  Merkinen pre pesko sasťipen!
Ľinajutno ideos sar o kham fejs tačarel, hin perdal o manuša tiž moneki nalačho. U vaš kada bi kamenas o džene vareso pal oda te džanel kaj pre peste te merkinen. Nekhbuter kampol te merkinel pro čhavore akor, sar hin len o prazdňini, sar phiren pro tabora, sar pes landžaren, sar hine avri pro kham calo džives.

  Slovo šéfredaktora
Vážení čtenáři,

v současné době vám zasíláme žádosti o předplatné, které, mimochodem, je velmi nízké. Mnozí z vás přesto odebírání našich novin vypovídají. To nás samozřejmě velmi mrzí. Svědčí to také o jistém nedorozumění, které panuje. Rád bych tedy znovu vysvětlil některé okolnosti, které provázejí vydávání národnostního tisku.

  Osud Romů za druhé světové války nedojímá
V Hodoníně u Kunštátu byl v době protektorátu sběrný koncentrační tábor pro Romy. Byl situován kousek za vsí v lese a dnes je tam rekreační středisko. Stále tu zůstává jeden z původních vězeňských baráků.

  Simadži, kečeň, interešis, čoripen
Talam but Roma dživen avka, hoj mušinen peske te lel kečeň, bo našči dživen avri calo čhon, ča la podporatar. Aľe tiž hin ajse Roma hoj len kečeň angloda, kaj o love prekhelde andro automati, abo prepile andro karčmi. He jekh he aver keren pre peste o bare adošagi u kiden kečeň pro interešis ajse romendar, so lenge mušinen te del pale mekh jekhvar ajci love keci ile. Mušinen len te del upre interešis 100%. U sar naden lenge o Roma o love pale andro časos, ta o interešis lenge barol čhon, čhonestar. O Roma le Romendar keren žobraken u hin lenge jekh kaj pal o čore Roma cirden tele e cipa.

  Krade se všude
Zloději jsou všude, někteří kradou jen sami pro sebe, jiní v organizovaných bandách a s profesionální rutinou. K okradeným patřím i já. Stalo se to na takovém místě, kde jsem to vůbec neočekával – v krytém bazénu Tesly v Brně na Lesné.

  O Roma the aver minoriti
Tala dži andre aver čhon kamenas savore minoriti te thovel peskere neve kandidaten andre Rada pro národnosti savi hin paš e vlada. Kamas te kerel kajsi cikňi bilancija pal koda, sar sam akana upre amen o Roma u sar pre oda hin aver minoriti – Poľaka, Slovaka, Němci, Ungri, Ukrajinci etc. Savore minoritendar hi le Romen mekbareder problemi andre lengero dživipen. Pal kada namusaj te dav duma. Kajča sar pes likeras amen u sar pes likeren aver minoriti? Mek našundžom pal koda, kaj pes amdre aver minorita maškar peste te vesekedinen kavke, sar pes vesekedinas amen o Roma. Andro novini, rozhlasis abo televiza mek nadikhľom varekas avres te kerel peske kajsi ladč, savi peske keras amen o Roma. Aver minoriti dikhen pre koda, kaj peske te likeren the te hazden e duma, e kultura the o džanipen. Te dikhava andro novini save den avri o aver minoriti, ta pes dodžanava so lačho the šukar keren lengere organizaciji, sar pes maškar peste inteligentnones dovakeren, sar len hin mištes organizimen e buti, savi keren angle peskere manuša, u sar pes lenge hazdel lengeri identita. Čačipen hin, kaj avre minoriten nane problemi la diskriminacijaha, o skini pre lende nadžan le cilenca, hin len buti, mište bešen, hin len peskere školi. Kajča hin len the koda, kaj peske važinen jek avres, likeren pes sar kampel u dokazinen te likerel paš peste. Kada amen le Romen nane! Amen hin bare problemi, kajča pre odi bibacht peske birinas te lel jek avreske o jakha avri.

  Psychologie Romů – autor Petr Bakalář, vyd. Votobia, Praha 2004
Na zmíněnou knihu mě upozornila moje téměř celoživotní přítelkyně, která několik desítek let pracovala na brněnské univerzitě v oboru pedagogiky. Domnívala se, že bych si ji neměla nechat „ujít“, protože v ní autor pečlivě nashromáždil „všechno“ o Romech. Vychází z velikého množství literatury. Ona sama se nikdy o problematiku romských lidí zvlášť nezajímala. Knihu jsem koupila.

  Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky
Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli.
Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek.
Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly.

  O Roma dživen andre dar, nadžanen so lenca avela dureder
But Romenge nane pre kedva hoj o Škromach kamel te marel tele le manušenge e podpora. Gondoľinen peske, kaj kada savoro kerel ča anglo Roma, kaj hin len bari podpora u vaš oda nakamen tedžal andre buči. Nane čačipen me džanav olestar, kaj but Roma bi raňeši džanas andre buči, hoj te zaroden buter love. Pre podpora phenen kaj oda hin ča žobračenka. Imar akana pes lenge bibacht dživel, ta sar dživena sar lenge marena tele e podpora? Mušinav te phenel kaj le Romen hin čačipen, daran so lenca avela dureder.

  Neználek v říši divů
Rozruch v českých médiích kolem nucených sterilizací Romek v České republice z konce 90. let, který nedávno vyvolala zpráva ERRC, již poměrně ustal. Deset žádostí teď prošetřuje kancelář ombudsmana.

  Premiér Gross Břeclavským nepomůže
Starosta Břeclavi píše Grossovi: Pomozte nám s Romy. Obávám se, že to pan premiér neudělá. Kdyby chtěl, mohl to udělat už dávno jako ministr vnitra. Na stolech ministrů leží už čtyři roky vládní program integrace Romů do společnosti. Ministři si ho jen málo všímají, pokud vůbec. V programu jsou obsaženy návrhy, jak problémy v soužití majority a Romů řešit. Na mnohé z těch návrhů na řešení nereagují ani starostové měst. Místo toho zavádějí nulové varianty řešení a situaci jen zhoršují. Pan starosta sám ze své funkce i ze zákona může učinit v Břeclavi nepoměrně více než v tomto případě může učinit premiér. Je to zas jen taková hra na schovávanou a hledání viníků tam, kde nejsou. Faktem zůstává, že problémy jsou, jen se musí hledat cesty, které by přijaly obě strany. Zatím se z řad autorit ozývá: bude to tak, nebo bude zle! To není cesta! Je ale dobré, když konečně zaznívá hlas vyzývající k otevřené diskusi. Je na ni nevyšší čas!

Karel Holomek,
člen vládní Rady pro záležitosti romské komunity a předseda
Společenství Romů na Moravě

foto   Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky II.
Vracím se ještě několika poznámkami k Romským osadám, jako tradičním enklávám společnosti, o nichž jsem se už nestačil zmínit v minulém čísle RH.
A sice o pojmu „rituální čistoty“ a rodině označované jako „famelia“ ve vztahu jejich významu k tradiční romské pospolitosti.
Cituji: „Myšlenka přirozené lidské rovnosti zde absentuje, základem sociálního řádu v tradiční romské kultuře je představa o bytostné nerovnosti mezi lidmi.“ Nemohu zcela odmítnout závažnost rituální čistoty i hodnot rodiny v životě Romů a musím uznat jejich platnost do jisté míry. To je neoddiskutovatelné a připouští to i citované autority jako Marušiaková, Hübschmannová, Horváthová. Problém je v něčem jiném.

  Varesave čhavorenca hin bare pharipena
Akana pes lidžal bari diskusija pal koda, so te kerel le čhavorenca, save keren bare problemi u džan the avke dur, kaj manušes the murdarena. Andre vlada kamen te kerel avke, kaj ispidena e hraňica kana thovena o došalipen pro čhavore imar dešuštar beršendar. Aver phenen, kaj oda naanela efektos sar kamas u hin len argumenti, save dičhon sar godžaver. Anglal phenen, kaj kampel te hazdel o došalipen pro dat the pre daj. Kada argumentos hin zoralo, bo te dikhaha pašal peste, kecivar hin avke, kaj o čhavore peske keren so kamen, hine agresivna u nane pre lende kontrola le dadestar the la datar. Amare romane čhavore hine čepo aver. Jon hine pre sera le gadžikanendar, vaš koda nane kajse vibita the phurore. Kajča keren vareso aver. Phiren andro herni /le dadeha the la daha/, phiren te kidel „sběri“ u keren koda, sostar amene kamelas te el bari dar. Sikľon pro drogi. Kada akana hazdľiľa paš kole, so avle pale andal e Anglija. Kadi bibacht hazdľoľ igen zoraha, u kampel, kaj pre ada te das baro pozoris.

  So pes čačes ačhiľa
Hin Roma, so mek adaďives pes ladžan te vakerel bare gadženca. Te džan pal e buťi, ta ča phučen: „Kampel tumenge andre buťi?“ A te o baro raj chudela te vakerel, o Rom les aňi mište na achaľola. Te lestar phučena: „So tuke phenďa o baro raj?“ ta phenla: „Me na džanav.“ Hin Roma, so the achaľon, aľe th'avka len pre buťi nane bacht. Kamav tumenge te vakerel pal jekh čhaj the pal jekh čhavo.

  Otevřený dopis Stanislavu Grossovi
Vážený pane předsedo vlády,
oslovuji Vás jako druhý místopředseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity z pověření romských členů Rady. Jsme vážně znepokojeni situací, kdy vláda nerozhodla o obsazení funkce předsedy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, zatímco dne 29. září 2004 jmenovala pana JUDr. Pavla Němce, místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti, předsedou Rady vlády pro neziskové organizace a Rady vlády pro národnostní menšiny.

  Znát, kdo je kdo
V souvislosti s nedávným přijetím představitelů Parlamentu Romů u prezidenta republiky se znovu vynořilo před veřejností několik naléhavých otázek. Zvláště, když se kriticky vůči legitimnosti jejich vystoupení vyjádřil vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Sdílím jeho názory.

  Uvítací projev bývalé indické
T'aven bachtale, Romale, andro Baro Than. Varesave dženenca, so san adaj, man arakhľom imar čirleder, dikhav adaj the but neve muja – aľe savore sam phrala pheňa. Soske avľom maškar tumende? Bo šunav andro jilo, hoj man le Romenca phandel jekhipen. Sajekh man chudelas le jilestar, hoj o Roma na daran le dživipnastar, hoj o veša paňi sas lengero kher, aľe jekhbuter oda, hoj o romano kokal na phagela ňiko.

  Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky
III.
Tentokrát se chci zmínit o kapitole nazvané Konstruktivistická analýza romské nacionální mýtotvorby (Hirt, Jakoubek).
Po jejím přečtení jsem dospěl k názoru, že knihu, kterou se tu zabývám, ještě nikdo nečetl. Jsem asi první mimo okruh autorů. Jinak by totiž žádný soudný čtenář nemohl nezúčastněně přihlížet ke konstrukcím v této kapitole vymýšleným. Autoři museli vyvinout mimořádné fabulační schopnosti a fantazii, aby dospěli k myšlenkám, o nichž bude řeč.

  Emancipace Romů je věcí demokratické společnosti
MFD uvedla 18. října v rubrice Názory článek Tomáše Hirta Válka o „etnopočítadlo“ Romů.
Jsem nucen na tento článek reagovat, ačkoliv jeho pokleslá úroveň by si zasloužila spíše ignoraci. MFD však čte příliš mnoho lidí a nelze je ponechat v mystifikaci z pera páně Hirtova. Žádná válka o „etnopočítadlo“ Romů se nekoná a konat nebude.
MFD můj článek nezveřejnila, a tak doufám, že alespoň někteří z odborníků prostřednictvím Romano hangos mohou dostat k dispozici moji reakci.

  Romové etnikem jsou
V oznámení o konání tiskové konference a semináře Mýty a realita integrace Romů (pražský klub Mánes 26. října) jsem si přečetla anotaci příspěvků semináře, na němž vystoupili pánové Ing. Petr Víšek, výkonný ředitel Socioklubu, Roman Krištof, projektový koordinátor IOM Praha, Tomáš Pojar, ředitel společnosti Člověk v tísni – společnost při ČT a Mgr. Tomáš Hirt ze Západočeské univerzity.

  Vlachiko krisos imar nane ajso pačivalo sar varekana
Romaňi historija hin bari čirlatuňi, kajča but Roma nadžanen, katar pes ile, khatar hine, katar avle, u varesaven romen oda aňi na interesinel. Hin phendo kaj o Roma hine andal e Indija, šaj oleske te pačal, bo but Roma dičhon avri sar te Indi. Hine kale, u pro čačipen, the andre duma hin amen but indicka lava. Pro svetos hin všeľijaka Roma, savoren hin aver kultura, savore uznajinen vareso aver, uznajinen aver hodnoti, aver dživipen. Aľe musaj tiž te phenel kaj savore Romen hin aver parsuma.

  napsali jste nám
(Tyto texty nemusí nutně odpovídat názoru redakce. Uveřejňujeme je bez jakýchkoliv úprav jako příspěvek do veřejné diskuse. Tento příspěvek je určen šéfredaktorovi našeho listu.)

Vážený pane Holomek,
reaguji na článek ze dne 18. 10. 2004 v Mladé frontě dnes. Týká se Romského parlamentu ČR a jeho představitelů.

  Zprávy
Jeseník – Okresní soud v Jeseníku se téměř po roce vrátí ke kauze tří mladíků obžalovaných z rasově motivovaného útoku na místní romskou rodinu. Podle obžaloby se opilí muži loni v červnu dobývali do bytu romských manželů, kterým se představili jako policisté. Těhotnou ženu údajně zasáhli dlažební kostkou do oka a jejího manžela pořezali. Jeseničtí soudci potrestali v lednu útočníky tříletou podmínkou. Olomoucký krajský soud ale rozsudek zrušil. Nové líčení bude v prosinci.

  Jak to vidím
Poté, co mi několik lidí, především z řad Romů, vyčetlo, že jsem byl příliš silný ve výrazech, které hodnotily kvality šéfů Romského parlamentu v souvislosti s jejich návštěvou a přijetím u prezidenta, chci vysvětlit své postoje a úhel pohledu.
Chci být mimořádně kritický nejen vůči sobě, ale i těm, kteří mne kritizují. Prosím, aby to bylo přijato jako naprosto seriózní a věcný přístup. Už proto, že se v politice pohybuji zřejmě mnohem déle než většina z mých kritiků a že mám zkušenost i z období, kdy se přímočaré přístupy nenosily a přinášely s sebou úhony existenční, ne-li horší. Byl to i můj případ.

  Seminář Rady pro záležitosti Romů
Černý Důl – Ve dnech 2. až 4. listopadu v Černém Dole v Krkonoších proběhl seminář Rady vlády pro záležitosti Romů, jehož se účastnili i romští poradci v obcích a na krajských úřadech.

  Dobrá praxe?
V sobotu 30. října uspořádala sekce romských poradců 1. reprezentační romský ples Jihomoravského kraje v brněnském hotelu Voroněž.
Není nám sice nic známo o praktické činnosti této sekce romských poradců, ale z průběhu plesu lze usuzovat, že tato sekce se má čile obchodně k životu. Vstupné zřejmě nebylo vybíráno, protože dosti početný houf sponzorů umožnil hradit jistě nemalé náklady a tím dosáhnout i přítomnosti početných návštěvníků.

  Žaloba na ochranu osobnosti
Milan Ščuka proti Karlu Holomkovi
Dne 18. října 2004 MF Dnes uveřejnila dva články pod názvem Klaus nevědomky podpořil podivné bossy a Šéfa romského parlamentu stíhala policie.

  Presumpce neviny?
Vážení a milí čtenáři,
v článku Milan Ščuka proti Karlu Holomkovi zveřejňujeme pro vaši informaci žalobu na ochranu osobnosti, která je mířena na moji adresu. Chci se při této příležitosti, aniž bych jakkoliv zpochybňoval právo Milana Ščuky k takovému kroku a aniž bych jakkoliv komentoval podrobnosti tohoto případu, zmínit jenom, co znamená presumpce neviny, jíž se obvykle každý zaštiťuje ten, kdo se do nějakého podezření dostane. Co to znamená pro občana a co pro politika, který se uchází o čelní místo na žebříčku společenském a politickém?

  napsali jste nám
So anglal mande mol e romaňi čhib
E romaňi čhib angle mande ňič na molos, dži andre mire dešuštar berš. Ňiko ke amende khere na delas duma romanes. Ča jekh manuš andre miri fameľija vakerelas the manca duma romanes u oda has miri baba.

  Zprávy
Český Dub – Příjemné odpoledne a potřebný rozruch připravili pro obyvatele Domova důchodců Na Zámku v Českém Dubu mladí romští zpěváci a hudebníci, kteří jim přišli zahrát a zazpívat. Pod vedením primáše cimbálové muziky Dušana Kotlára dokázali účinkující z Výchovného ústavu a Dětského domova se školou v Chrastavě seniory i rozezpívat romskými a českými písněmi.

  Programy romské integrace na rok 2005 mohou být zpožděny, nebudou však zrušeny
V souvislosti s nově jmenovaným předsedou Rady vlády pro záležitosti romské komunity Pavlem Němcem, ministrem spravedlnosti a místopředsedou vlády může dojít k pozdnímu vyhlášení programů romské integrace na rok 2005, v žádném případě však nemůže dojít k jejich zrušení. Důvodem je fakt, že finanční obnos určený na tyto programy je již zahrnut ve státním rozpočtu na rok 2005 a jen stěží lze předpokládat, že by mohl být zrušen.

  Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky IV.
Kapitola: Specifika kulturní změny v romských osadách (Markéta Krausová, Marek Jakoubek)
Autoři této kapitoly celkem správně rozpoznali, že romské osady musí být chápány v jejich jinakosti. Nikoliv „rozvojově“ ve smyslu implantace kultury většinové a jejího rozvoje. Cílem je náprava stavu tak, aby zachovával a rozvíjel specifika romské kultury v osadách, nikoliv aby náprava stavu vyhovovala standardům majority. S tím lze souhlasit a není pochyb, že většina aktérů, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají, nápravu stavu vidí právě takto. Nic na tom nemění fakt, že někde se uplatňují opačné tendence nápravy romských osad podle vzorů majority. Celkem vzato však nevidím, že by se někde něco napravovalo, nikoliv tak, že by byly velké investice věnovány změně stavu, nýbrž právě naopak proto, že pozornost nápravě není téměř vůbec věnována.

  Sar varesave manuša dživen
Manuš nadžanel so les andro dživipen užarel, so pes leha šaj ačhel, so šaj pes leha kerel. Vareko peske o dživipen diriginel korkoro u varekaske les diriginen aver džene. Kamav tumenge te vakerel pal ola manuša, so len nane kaj te bešel, gadžikanes pes lenge phenel (bezdomovci). O podvodňika, o špekulanta, o fameľiji, o režimos, e politika the o ekonomicka reformi andre dojekh štatos peske keren le bezdomovcenca so kamen.
Manuš šaj peske avel korkoro došalo vaš oda hoj pes lestar ačhiľas bezdovovcos, aľe manušestar šaj kerel bezdomovcos the o štatos.

  Slovo šéfredaktora
Tak zase máme další rok za sebou. Také vám ten rok jako mně tak neuvěřitelně rychle uběhl?
Byl špatný nebo dobrý, tážeme se vždy na jeho konci. Možná je to špatná otázka. Spíše bychom se měli ptát, co se nám podařilo dobrého a co jsme udělali špatně, aby byl k obrazu našeho výkonu. Nuže, lapidárně bychom mohli říci – není nad čím jásat, ale ani plakat.
Lidé si zvykli brát věci jak jsou a jen málo se bouří proti autoritám, když si začínají dělat, co se jim zamane. Málo chodíme k volbám a tím dáváme najevo sice své opovržení vůči politikům, kteří nás zklamávají na všech frontách, aniž si ovšem uvědomujeme, že jsme jim tak dali volné pole ke způsobu konání, který odsuzujeme. Tohle bychom měli brát v úvahu a nenechat bez povšimnutí poklesky, které už se stávají zvykem. Zvyk je pak železná košile a velmi těžce se odstraňuje.

  O Roma ič, adadžives, the tajsa
Pal o Roma pes imar pisindža moneki but, the me korkoro imar pisindžom dosta. Aľe vaš oda kaj imar avel e Karačoň, ta leperdžom mange sar varekana ľikerenas o Roma e Karačoň the sar dživnas sar mek somas cikno čhavoro.
Varekana has o Roma savore čore, aľe lengro barvaľipen has o emberšikos, e pačiv, o jilo jek, ke avreste, o čačipen, the o romipen.

  Vánoce s tetou
Rád si po letech vzpomínám na Vánoce, které jsem prožíval jako malý kluk. Než začnu vzpomínat na svoji tetu, jen podotknu, že to byla žena, která když něco řekla, tak to stálo za to. A teď vzpomínka:
Asi tak týden před Vánoci nám někdo klepe na dveře. To jsme ještě bydleli v krásném starém pražském domě v Libni. Matka rychle vyskočila ze židle a otevřela. A co nevidí? Svou starší sestru Marču jak pláče. Tetě říkala přezdívkou Piša. Hned se objaly a políbily a máma už věděla, co se stalo. Snacha co? Teta si svlékla kabát a šla ke stolu, kde nás sedělo pět dětí. Zeptala se mě: „Emilku, co to jíš?“ A já jsem ji odpověděl: „Hrách s bramborami.“ A nabídl jsem jí, aby si také vzala. Ale teta, utírajíc si oči kapesníkem, mi řekla: „Ne, ne, Emilku, to já nejím, to bych nebyla hezká.“ Táta s mámou se dali do velkého smíchu, ale my děti jsme tomu vůbec nerozuměly, protože toto jídlo jsme měly rády.

  Šel džene, the dojekh hino aver
Pal o Romano parlanemtos imar jekhvar andro Romano hangos č. 22 pisindžom. Bičholas oleske Válka o miliony, andro člankos pisindžom so peske duminen pal o Romano parlamentos varesave Roma. U vaš oda, hoj mange oda nahas pre kedva, ta kanav te phenel, so mange gondoľinav pal o parlamentos me korkoro.
Nakamav man ňikaha te vesekedinel, aňi te halasinel, ča kanav te phenel avka, sar o čačipen hin. U vaš oda hoj o Romano hangos, hin novinki le Romengre, ta pisinen the tumen, so peske pal o Romano parlamentos gondoľinen. Užaras the kamas, kaj amenge te pisinen the ola džene, so andro parlamentos keren buči, so terdžon pre leskri sera. Mi phenen the jon, pesko čačipen, so peske gondoľinen jon.

  Imar eftavar the deše beršendar džanavas kaj e lavuta avela miro dživipen
Andro Roma bari kedva hin,vakerel pes kaj o Roma bare lavutara hine. Talam kada ela the čačipen, bo andre dojek fajtos pes rakhel furtom jek manuš ko pre varesoste bašavel. The o Lukaš Čonka (23) hin baro lavutaris, uľiľas Bernate andre lavutariko fameľija. Imar čhavorestar bašavelas pre lavuta, savoreha pes šhidžas pre peskro papus so has baro primašiš. O dad, e daj kerenas andro Lukakašiš baripen. Sar has bijav, či boňa, ta anelas peske e lavutica the presikhavlas pes le fajtoske sar džanel te bašavel. U vaš oda kaj džanelas, ta o dad,e daj les dine andre škola, kaj lestar vareso te avel. Le Lukašis sikhavenas te bašavel bare profesora. Imar cikňa varbatar has maškar o čhavore andre škola nekhfeder, khelelas avri the o koncerti. Has te dičhol kaj lestar avela lavutaris, ča mušinla te sikľol dureder. The avka has, geľa te študinel pre romaňi konzervatorija, dži pre Slovensko ke Kaša. Vakeravas leha, u jov mange phendža sar študinel, sar leske džal o bašaviben, the sar leske hin.

  Parlament Romů bez zájmu širší veřejnosti
Některým romským organizacím je vyčítáno, že se neúčastní jednání Romského parlamentu s podezřením, že později už budeme moci jen kritizovat. Připouštím, že to je možné, ale jen na půdě nekompetentní. Co tím chci říci?
Účastnil jsem se prvního zasedání v Praze a to mi stačilo. Co se dělo a jak se to dělo, nepřipouštělo vstup rozumných úvah. Nepadly by na úrodnou půdu. To, co nyní říkám, není výsledkem pohrdání, nýbrž rezignace nad situací, která od počátku začala mimořádně neobratně a primitivně, promiňte mi ten výraz. V určitém věku zjistíte, že děláte věci, u nichž odhadnete, že jsou rozumné a mají naději na úspěch. Vzniklý Romský parlament toho druhu není. Je to škoda, protože myšlenka je dobrá. Sleduje již delší dobu příkaz doby vytvářet legitimní a důvěryhodnou romskou reprezentaci. Zdůrazňuji výrazy „legitimní“ a „důvěryhodnou“. Podívejme se na Romský parlament z tohoto pohledu.

  Také jeden nepovedený pokus
Mezi romskými členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity se objevila myšlenka oslovit představitele politických stran, které mají své starosty na radnicích, a hejtmany krajů.

  Sar o Roma paťan le Devles
Prahate andro baro kher YMCA sas 30. 6. kajso kidipen savo džalas pal koda, sar o Roma paťan le Devles. Šukar sas, kaj pes ode sikhade romane rašaja, studenti the manuša, save andre kada keren buťi. Sas ode o David Dudaš, rašaj Rokycaňatar, o Ondřej Kováč savo kerdža evangelicko fakulta UK, e Květa Carrarettová, studentka pal o „Husovo institutos.“ Paš lende avľe e Milena Hubschmannová, profesorka andro romipen pal o Indologický ústavos FF UK,o Emil Cina, savo irinel andre romaňi čhib, the mek aver manuša, save denas duma pal kada zoralo tematos.

  Komentaris - Sikhado manuš šoha nanašľola
But Roma hin adadžives andro bare problemi, jekhen nane kaj te bešel, avren hin baro adošagos, vareko hin andre phandlo, varekaske ile le čhaven andro javitovos, varekas marde, the mek aver but pharipena savendar džanen ča ola džene so len taľindža o pharipen. Oda hin jekh savo, aľe duminav mange kaj o manuš peske hin došalo korkoro vaš savoro so les andro dživipen taľinel. But Roma nadžanen so keren lačhes, so na. Aven pre oda až akor sar imar hin nasikh. Roden ko lenge šigitinla, !e doš thoven pre aver manuša, šoha naphenen kaj došale hine jon korkore. But Roma peske duminen kaj hin lende bari godži, ľikeren pes sar te bare fiškaľiša, hine bare godžaver akor sar nakampel, akor sar imar prekhelde, akor sar hin nasikh. Džanav but Romen save pes dochudle andro bare preblemi korkore, napočinenas o khera, the domukle oda te dodžal avka dur kaj len o sudos diňa terminos kana mušinen te džal avri andal o khera. Jon oleske napačanas, gondoľinenas peske kaj oda o gadže lenca našči keren, bo jon hine Roma, bo len hin cikne čhavore. Napisinde le sudoske kaj jon pre kada napriačhen, napisinde ňisavo protestos. Kajča adadžives hin avka kaj ňiko pre ňikaste nadikhel, the sako kamel peskro, či Rom či gadžo. O Roma pro demokraticko sistemos dopočinde nekhbuter, bo nadžanen ňič, nabajinen pal ňisoste, sako lanca kerel so kamel. O vibora peske keren peskre paragrafi save lenge sogaľinen u o Roma kaleha hine marde nekhbuter. Kada savoro hin kerdo avka kaj le Romen te dochuden andal o fori the andal o gava avri. Le Romenge naačhel ňič ča oda hoj te počinen savoro oda so mušinen u až paľis šaj pijen, šaj chan, šaj khelen. Sar naela avka sar phenav ta savore Roma avena bares marde, bešena andro holobiti.

  K volbám do Evropského parlamentu
slovo šéfredaktora

Z výsledků eurovoleb si nemusíme zoufat – i když to k uzoufání je. Přece to dopadlo, jak jsme čekali! Měli bychom se však zamyslet.
Podívejme se, jak výsledky ovlivní postavení Romů v EU. Nemůžeme si dělat nejmenší iluze. Když však řekneme, že mezi nevoliče jistě patřili Romové, pak první závěr zní: vždyť jste se ani nepokusili volit někoho, kdo by pro vás něco mohl v té Evropě udělat.

  O zklamaných snech, zničených iluzích, znásilnění a ponížení
Popelka na prodej. Projekce tohoto dokumentu byla v podvečer 17. června nabídnuta zájemcům o téma obchodu s lidmi společně s besedou. Dokumentární snímek, který zachycuje výpovědi východoevropských žen prodaných na Západ a do Severní Ameriky, kde pak byly nuceny k prostituci, byl uveden v brněnské kavárně Na Café. Po skončení měli účastníci možnost besedovat s aktivistkami pořádajících organizací o tom, co je to obchod s lidmi, jak probíhá a také jak se mu bránit.

  Asociace romských žen hodlá vstoupit brzy do Grémia
Známá romská spisovatelka a aktivistka Ilona Ferková stojící v čele občanského sdružení Asociace romských žen se domnívá, že se dostatečně nevyužívá zájmu romských žen o jejich účast při řešení záležitostí, které se jich týkají. Podle ní se řešení sociálních problémů, otázky rodin a výchovy dětí nedají řešit bez přímé účasti Romek.

foto   Čtvrté pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska
Osady, osady, osady

Když se vydáte za krásami Slovenska, poznáte, že jeho krajina má osobité kouzlo. Je zasazená v oblasti přírodních krás, lesů, hor, kopců, strání a vod. Ve městech se dochovala z velké časti starobylá architektura, ale zároveň se v nich podepsala ruka architektů budovatelů.

  Ela le ternen kaj te bešel
Sar oda hin adadžives phares le bešibnaha talam džanen savore. Ola ko bešen andre bitovka, oda hin bare bachtale manuša, u ola ko bešen andro holobiti šaj en rado, kaj hin len dachos upral o šero. Kajča le ternen hin baro pharipen, bo len nane šancija te chudel bitos. Adadžives imar o fori naden khera sar angomis, akana hin avke, kaj le Romen čhiven andal o khera avri. Talam buter džene dživen avke, kaj andre jekh kher dživen jekhetanes duj abo the trin fameľiji. O čhave baron, thoven pes te dživel, kajča khera len nane.

foto   I tady budou jednou Romové součástí společnosti
Chad Evans Wyatt (58 let), se narodil v New Yorku, své dětství prožil tam i v Paříži, nyní žije ve Washingtonu D. C. Pochází z muzikantské rodiny, otec byl jazzman, hrál se všemi slavnými osobnostmi své doby, matka zpívala v opeře. Muzika Chada velmi ovlivnila, právě přes ni se dostal až k fotografování.

  Komentaris
Sar pes dživel le Romenge

Načirla somas pre Slovaňiko te dikhel sar dživen o Roma pro gava andro romane osadi. Nadažanav oda avrestar te phenel, čak avka sar hin. Devla miro, o Roma odoj dživen mek goroder sar varekana, andro baro čoripen, bokh, mel, dukh, nasvaľipen, pre bari havetno lač.

foto   Vajda Ivan Červeňák
Po chvíli, co jsme do osady přijeli, jsme se lidí kolem ptali, kde najdeme vajdu. Všichni začali křičet do oken: „Ivan, Ivan, priď dole!“ Zanedlouho už stál před námi Ivan Červeňák (50) – vysoký, štíhlý a podával nám ruku. Zval nás k sobě domů. Pozvání jsme rádi přijali. Vyprávěl plynule a bylo vidět, že má všechno v hlavě srovnané.

  Co říkají o životě v osadě
Cecílie Červeňáková (52 let), vajdova žena
Za komunistů bylo lépe, všechno bylo laciné a měli jsme práci. Měla jsem čtrnáct zdravých dětí. A neměli jsme takové problémy, jako teď. Z podpory se vyžít nedá, dostáváme ji na dvakrát, na inkasa a jiné poplatky nemáme peníze, takže nám rostou dluhy. Bydleli jsme v dědině, ale když umřela máma, tak jsme nenašli papíry od jejího pozemku, který jí patřil, a tak nás přestěhovali sem do osady. Na úřadu přitom věděli, že dům i pozemek nám patřily.

Eduard Horváth, řezbář, 38 let
Jednou jsem si vzal z dlouhé chvíle kousek dřeva a začal jsem nožíkem vyřezávat. Podařilo se mi vyřezat figurku, která se mně líbila. Potom jsem vyřezal další a další a už jsem v tom pokračoval. Občas použiji i nějakou předlohu, nějaký obrázek a podle toho pracuji. Vyřezávám postavičky lidí, zvířata, Romy, muzikanty, dělníky. Udělal jsem i Ježíše Krista, chystám se vyřezat i Panenku Marii, kterou dám posvětit a nechám ji v kostele. Nacházím v té práci smysl a uspokojení, baví mě. Pracuji s měkkým a pro mě dostupným dřevem, které se dobře zpracovává a opracovává – vrbou, topolem. Lidem se moje figurky líbí, chodí si koupit nějakou tu maličkost. Než udělám takovou figurku, trvá to měsíc nebo i dva, dávám si na každé záležet. Napřed vyřezávám nožíkem, vyškrabuji obyčejným sklem, upravuji šmirglem.

Jan Šikala, houslař, 61 let
Už dlouho stavím housle, čtyři roky. Baví mě to, dávám jim svoji duši, z mých rukou dostanou tvar a život. Lidem se také líbí, kupují je ode mě. Nejdřív suším dřevo na slunci, ve větru nechávám zachovat jeho autentičnost. Housle pak hrají tak, že dělají radost druhým i mně samému. Nelakuji je, nechávám je takto, aby dřevo dozrálo. Tvar i hlavu houslí jsem si vymyslel sám.

Stránku připravili:
Gejza Horváth

  Andre Martina šaj keras baripen
Sako ko dikhel pre televiza kana džal Česko hledá superstar prindžarel maškar kole so giľaven, kaj e Martina Balogová hini but baro talentos. Simpaticko sas kadi romaňi čhaj imar anglunestar, kana pes kidenas avri kole, save džana andre „soutěž“ dijader. Akana, sar ačhile imar ča panč džene, sako užarel ko lendar džala mekdureder. La Martina hin bare šanciji, bo lakero giľavipen hin kajso lačho, kaj pes olestar sako čudaľinel. Sako giľi savi dži akana thodža, giľadža but šukares, sar bari profesionalka. Čačipen hin, kaj la o Del diňa šukar barvalo hangos, zor u joj sikľiľa te giľavel avke, kaj pes paš late našči choc ko chudel. But zoralo andre kada hin, kaj choc te o gadže džanen kaj e Martina hini romani, den la peskere hlasi, u joj džal dijader the upreder.

  Komentář ke zprávě o stavu romských komunit v ČR
Vláda nedávno projednávala zprávu o stavu romských komunit v ČR, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Pravděpodobně se na ní ještě podílel výrazným způsobem bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva pan Dr. Jařab.

foto   Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka
Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti
Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“

  Romové existují, dokonce nejenom v ČR
V příloze Lidových novin Orientace vyšel dne 15. ledna článek Pavla Barši Konec Romů v Česku? Tento článek jsem přivítal a s jeho závěry souhlasím.
Pavel Barša polemizuje s prací mladých badatelů z Plzeňské univerzity, zřejmě vedených antropologem Markem Jakoubkem. Na základě jejich výzkumů se snaží tito mladí výzkumníci prokázat, že Romové neexistují.

  Romové dochytračili
Zpravodajství Anopress vydalo 13.ledna následující zprávu: 1,5 % ze získaných dotací si žádal pro sebe čestný předseda Společenství Romů na Moravě, které je největší romskou organizací v Česku. Pak se přičinil o to, aby takové projekty měly šanci na přijetí. Takovou smlouvu uzavřelo společenství s Karlem Holomkem. Neziskové organizace tak získaly neoprávněně ze státního rozpočtu přes 4,8 milionu korun.

Aby bylo jasno!
Novinami se šíří zvěsti, které svou neúplností vedou k nejrůznějším dohadům. Jsou to zvěsti o využívání peněz Romy. Navíc jsou zveřejňovány s velkou radostí, která nezapře averzi vůči Romům. Proto ještě vysvětlení.

  Úřadování s Romy v Čechách
V závěru roku 2004 došlo v záležitostech Romů k mnoha významným změnám, aniž si toho někdo v širší společnosti všimnul.
Jediným úřadem, který vláda zřídila za účelem sledování těchto záležitostí a návrhům programů, které nějakým způsobem projevují snahu integrovat Romy do společnosti, byla Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, později přejmenovaná na Radu vlády pro záležitosti romské komunity. Tato rada každoročně aktualizuje vládní program integrace Romů do společnosti.

  Anketa
Vladimír Horváth (49), Brnostar
Paš o komuňisti keravas buči, love mange zarodavas, na has man ňisave problemi. Calo dživipen keravas buči u adadžives bešav khere, phares mange. O kher počinav 8000, hin pre mande adošagos, e romňi mange andre penzija, joj na džidžarel u me bešav khere. Kanastar hin amen demokracija, ta me na kidav podpora, me na kamav žebračenka. Me kamav te kerel buči, te zarodel the te dživel sar manuš. So avela amenca le Romenca dureder, ta me na džanav. Užaras ko amen lela andre buči, ladž bi ňikaske na kerahas, hin amen amare problemi dost. Tiž hin man baro fajtos, savore murša sam saste, šaj keras buči, aľe ňiko amen na kamel. Amen o Roma na sam avri sikhade, hin amen ča o krampačis the e šufľa, bučatar na daras.
Gadže amen andre buči na lena, phenen amenge: „Hin tumen tumare podnikateľa, džan pal lende Chuden pre tumende le štatostar o buča, ta mi len tumen jon andre buči!“ Kajča jon amen na len andre buči tiž. Anglo gadže pes tiž ladžas angl´oda, kaj amare romane podnikateľa pes amendar dištancinen. Len andre buči prokales le Romen the le gadžen pal e Slovensko, kaj vaš lenge te na počinen o pojistki the o daňi. Hin maškar lende the negramotna manuša the slobodna, so nane len romňija aňi čhave, len den te zarodel u amen mukhen khere te bešel.
Počinen lenge o ubitovňa the mek len den te zarodel 18-20 000. Khere hin len e podpora, o Čechi love vatinen, ta čhonoste lenge džal avka avri 30 000 Kč. Paľis peske pal kajse love šaj dživen lačhes. Nane len ňisavo pharipen, sar amen le čechikone Romen. Soske bi našči zarodahas ajse love amen. Hin amen bare problemi, na džanas, so amenca avela dureder. Pro Roma hin bare adošagi, čhiven len avri andal o khera. Kajča sako dikhel ča pre peste. O shopna the saste manuša bešen khere u užaren ko len lela andre buči. But Roma dživen moneki phares. Sar manuš kerel buči, ta hino bachtalo the hino vareko, hin les than the maškar o gadže.
Za komunistů jsem celý život pracoval, vydělával a neměl žádné problémy. Dnes je to moc těžké. Za byt platím 8000, někdy mámi dluhy, manželka je v invalidním důchodě a já sedím doma. To je hrozný život a co bude dál, nevím. Od revoluce jsem nebral žádnou podporu, stydím se brát almužnu – chci pracovat, ani nic jiného neumím, jsem zdráv, pracovat můžu, ale není o mne zájem. Žít na sociálních dávkách je pro mě potupa. Mám tady i velkou rodinu, chlapi jsou zdraví a naučení pracovat, jsme schopní robotníci. Čekáme, kdo nás vezme do práce, ostudu bysme nedělali, už tak máme dost problémů. Romové nejsou vyučení, mají jen krumpáč a lopatu, ale romští podnikatelé nestojí o naši pracovní sílu. Podnikatel gadžo mě do práce nevezme, dokonce někteří říkají, že máme vlastní podnikatele, kteří na nás dostávají zakázky, tak ať nás zaměstnají.
Na veřejnosti jsme ponižovaní i tím, že naši úspěšní podnikatelé se od nás distancují. Dostávají zakázky, ale aby nemuseli odvádět daně a pojištění, zaměstnávají načerno Romy i gadže ze Slovenska. Je mezi nimi i mnoho negramotných, svobodných a bezdětných. Platí jim ubytování, což také něco stojí a dávají jim vydělat 18–20 000 korun. Ti doma peníze vymění za slovenské a ještě berou sociální dávky, takže mají měsíčně 30 000 Kč. Potom se jim žije, nejsou ve stresu a nemají takové starosti jako my. Proč by nemohli takto vydělávat naši Romové a občané ČR? Máme jen samé problémy, dluhy a nevíme, co nás čeká.

Ladislav Tomko (40), Brnostar
Imar čirla mange rodav buči u vaš oda ideos imar avľom pre oda the prindžardžom, kaj Romes andre buči o gadže na kamen. O firmi inzerinen, kaj lenge kampol robotňiken, aľe sar odoj avel Rom, ta phenen, kaj hin len imar pherdo than, kaj lenge ňikas na kampol. Keren peske amenca so kamen. Probaľindžom imar savoro, somas man te mangel pro but thana, the avka buči na chudľom. Le gadžen ajse pharipen nane sar le Romen. Sar keravas pre stavba, ta dživavas mange lačhes, has man love. Aľe kanastar dokerdžam odoj e buči, ta bešav khere. Chudav podpora 2300 Kč u pal ala love pes na del avri te dživel calo čhon. Mušinav te kerel pre mande adošagos, moneki phares dav o love pale. Te nane e zastavarňa, ta merav andre bokh. Na džanav ko aver bi man delas kejčeň.
Hledám si práci, ale mám takové zkušenosti, že nás romáky nikde nevezmou. Podniky inzerují, že potřebují dělníky, ale když tam přijdu, už mají obsazeno nebo nepotřebují. Dělají si s námi, co chtějí. My chceme pracovat a oni nás nepotřebují. Už jsem zkoušel všude možně, ale nikde jsem neuspěl. Gadžové nemají takové problémy jako my. Když jsem dělal na stavbě, žilo si mi dobře, peníze mně stačily. Jenže jsme dokončili práci a od té doby jsem bez místa. Dostávám 2300 Kč a to je na celý měsíc málo. Na život to nestačí, musím si půjčovat a dělat dluhy, které velice těžko splácím. Umíte si to představit? Ještě štěstí, že existují zastavárny, jinak nevím, kdo by mě půjčil a jak bych žil.

Kristýna Horváthová (47), Brnostar
Cikne čhave man nane, nane man pal kaste pes te starinel, na mušinav khere te bešel. Me kamav te kerel buči the te zarodel peske, kajča man andre buči ňikhaj na len. Chudav podpora, aľe oleha pes na del te ľikerel avri. Kerav pre mande adošagos u sar dav pale, ta mange ňič na ačhel. Hin man imar ternechar čhave the jon šaj keren buči. Te bi ananas mange andro kher love the jon, ta lačhes bi pes amenge das, šaj bi thovahas peske pre sera varesave lovore. Na dživahas bi avka čorikanes. Le čhavenge šaj bi tavavas the feder chabena.
Šaj bi varekaj pratinavas avka sar keren the o gadžija, me bučatar na darav. Imar somas andre savore špitali adaj Bernate, ňikhaj man na ile. Džas bi te kerel the paš o murara, abo te chanel le muršenca, kajča so mange olestar, te man ňikhaj andre buči na len. O čhavo mange avľas andal o javitovos khere, the jov šaj kerel buči, nane les šancija. Amen andre buči na len angl´oda, kaj sam Roma, le gadžen ajse problemi nane.
Já bych chtěla pracovat a vydělat si, jenže nemám šanci. Dostávám podporu, ale ta nestačí. Půjčuji si a když peníze vrátím, jsem zase bez koruny. Mám už dospělé děti, ty můžou také pracovat. Kdyby vydělávaly i ony, tak by se nám žilo líp a ušetřili bysme i nějakou korunu. Také stravovat bysme se mohli jinak. Mohla bych dělat uklizečku jako dělají české ženy, jenže mě nepotřebují. Myslela jsme si, že by mě vzali v nemocnici, obešla jsem v Brně všechny a nikde jsem neuspěla. Nevadilo by mně, kdybych pracovala na stavbě nebo ve výkopu, jenže nemám šanci. Zrovna tak je na tom třeba můj syn. Nikdo nás nevezme, protože jsme Cikáni, zaměstnávají jen svoje lidi. A ti nemají takové problémy jako my.

Gejza Horváth

  Nerozumím tomu!
Některým věcem nerozumím. Po 15 létech budování demokracie by člověk mohl očekávat, že budou jasné alespoň plány, jak co dělat, když už se musíme spokojit s tím, že pokroku dosud v některých oblastech nebylo dosaženo. Jak se říká: mít perspektivu, hned by se žilo veseleji.
Mluvím o problematice Romů.
Naše vláda bude v příštím roce už popáté schvalovat aktualizaci koncepce integrace Romů do společnosti. Už pět let mají naši ministři tento program na stolech, ale mám silné podezření, že si ho ještě mnozí z nich ani jednou nepřečetli. Je to poněkud troufalé, ale veškeré indicie ukazují, že tomu tak je!

  So avela dureder
Le romengro dživipen andre ČR perel tele berš, beršestar. Andre amaro demokraticko sistemos pes lenge dživel moneki phares. Adadžives imar hin pre podpora maj savore Roma u pre savore pes dikhel sar pro nekhostatneder manuša. So lenca avela dureder, ňiko nadžanel u ki oda, mekh o parlamentos kamel te marel tele o podpori. Phenen, kaj oda nakeren ča anglo Roma, aľe kaj oda placinela pre savore manuša. Kajča musaj te phenel, kaj aleha avena marde nekhbuteder o Roma.

  Integrovaní Romové jsou taky Romy
Jakoubkovu knihu jsem četl a nemyslím, že by bylo přesné ji označovat jako „neoliberální“; nevím o žádném neoliberálovi, který by považoval za hlavní úkol potírat sociální vyloučení.

  Co znamená nechuť reagovat na hypotézy Marka Jakoubka
Reakce na článek Svoboda bádání a existence Romů od Ivo Budila, který vyšel v Orientaci LN 29. ledna.

  V Liberci jednala Rada
Péčí libereckého krajského úřadu a jeho romského koordinátora Ing. Holka byl uspořádán seminář, jehož se kromě členů Rady vlády pro romské záležitosti účastnili i krajští romští koordinátoři a zástupci vládních úřadů.

  z policejní kroniky
KROMĚŘÍŽ – Dvě Romky okradly stařenku (90) v Chropyni na Kroměřížsku. Ta otevřela dveře ženě, která jí údajně zdarma přinesla deku a poprosila, aby se mohla uvnitř chvíli ohřát. Dveře zůstaly pootevřené, čehož využila druhá žena a stařence vnucovala další deku za 30 tisíc korun. Stařenka nakonec po smlouvání byla ochotna dát za ni pět tisíc a podala si je ze šuplíku. Pak ale jedna z Romek poprosila o krajíc chleba a zatímco jí ho důvěřivá babička šla ukrojit, návštěvnice vybrala ze šuplíku 60 000 Kč.

  Amen kamas te kerel, kajča buťi nane
Talam sako prindžarel e situacija, savi hin maškar o Roma, saven nane buťi. Hin the kajse džene, save nakeren the deš berš. Kada hin katastrofalno situacija angle calo famelija, bo pes dživel ča la potporatar, savi hin thodži khatal o „životní minimum“. Vakeravas le Romenca, save hine andre kajsi situacija. Jon mange phende: „Te avav te mangel buťi, ta mange našči kidav avri, kajča hin oleha kajse problemi, save pes manušeske ani nazden.

  Komentář Jasně řečeno
(Pár slov o veliké hanbě)
Chci říci jasně a hodně nahlas: reflexe holocaustu Romů není ve společnosti pozorovatelná a mezi našimi autoritami je dokonce pokleslým způsobem uskutečňována! Řekl jsem to dosti jasně 27. ledna v Senátu, při příležitosti 60. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Bez viditelné odezvy!
Oč jde? Jde o zákon č. 261, přijatý parlamentem v roce 2001. Tento zákon hovoří o možnosti odškodňování osob, které byly nuceny se ukrývat při ohrožení života z důvodů rasové persekuce během druhé světové války.

  citáty slavných
V konkrétních symbolech totiž neuvažují jen afričtí černoši a takzvané primitivní národy – všechny velké východní civilizace (snad kromě Indie) byly vybudovány lidmi, jejichž mysl se utvářela podle téhož vzoru. Tato mentalita dala lidstvu velikány, jako byli Konfucius, Mencius a Lao´c. Je víc než pravděpodobné, že právě myšlení vycházející z konkrétních symbolů nám zprostředkovávalo veškeré vědění a moudrost, obsažené v architekturách Střední Ameriky a v čínském umění. Po pravdě řečeno se nám dík této mentalitě dostalo toho nejlepšího, čeho je člověk schopen dosáhnout – s jedinou výjimkou, kterou je aplikovaná věda. Jenom v ní mohl zlomek západní civilizace vyniknout, a na tom teď staví svou nadřazenost.
Pokud jde o nejdůležitější roli, kterou … je černý muž povolán zastávat v americké společnosti, definoval bych ji jako kulturní, s důrazem na duchovní aspekt této kultury. Po vyhlazení indiánů jsou černoši nejryzejší a nejpůvodnější rasou Severní Ameriky. Vyrůstali spolu s touto zemí a jsou svými kořeny vrostlí hluboko do její půdy.
Paul Robeson (1898–1976)

  Kalo som - Gejza Horváth
Devlestar adaj som, paľikerav, kalo som
andre mande jilo marel, dživav, aver som.
Lolo rat? He miro hin lolo rat, manuš som.
Dživipen? Diňas man tiž miro dad, adaj som
jekh avrestar uľol, mandar uľile tiž čhavore

Nipos but pre luma hin, aver sam savore
phrala, pheňa sam, la datar čhavore
jekhe ratestar sam, fajtos na sam savore
Pačiv man den o Roma, hijaba kalo som
Jon? Jon džanen, kaj manuš som.

Parne? Naveha mange na phenen
kalo man vičhinen, kaske ladž?!
Devleskre čhave, čikatar, paňestar sam savore
kaľi phuv del amen zor, godži, dživipen, maro.
Pačiv nane, soske? Kaj som kalo?

Kale bala man hin, dživav, rado som,
kaľi cipa man hin, o Del diňas, adaj som
jakha man hin, pindre, vasta, muj, šero
aver parsuma nane, so tumen san, he me som
oda miro savoro, som leskro čhavoro.

Baripen na kerav, na dživav, na merav, šunen?
O kham tačarel, o paňi hin dživipen.
So mek buter kampel, savo čačipen?
Kaj dživel chochaviben, nane smirom, nane kamľipen.
Kalo som, te dičhol som, soske man na dikhen?
Manuš som.

  O diskriminaci romských žen v Evropě
V New Yorku se sešly přední romské ženské osobnosti, aby zhodnotily pokrok zatím dosažený v boji s diskriminací žen v Evropě. Cílem dvanáctidenní konference, která byla zahájena 28. února, bylo revidovat dva dokumenty, které byly před deseti lety přijaty na Světové konferenci o ženách – Pekingskou deklaraci a Platformu pro akci.

  Vzestup Romů podporou identity
Nezbývá mi nic jiného než říci pár slov k interview s Pavlem Baršou, které se uskutečnilo 26. ledna v Praze, také něco k reakci Petra Frischmana pro Romano voďi a k dosti útočnému článku Romana Krištofa, který se mi dostal do rukou, ale pokud vím, nebyl zatím nikde zveřejněn.
Myslím, že dobře o věci napsal Vojta Lavička v posledním dvojčísle Romano voďi 1-2/2005. Souhlasím s ním.

  Komentář - O stavu romských komunit v České republice
Vláda nedávno projednávala v tomto listě jinde zmíněnou zprávu, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity.
Protože zpráva nebyla připomínkována, což považuji za zásadní nedostatek, dovolím si nyní vznést několik podotknutí a výhrad.
Zpráva se zabývá téměř výhradně sociální situací Romů a jejich vylučováním z jiných oblastí a sfér života společnosti. Popis této situace je podrobný a vystihuje reálnou situaci přesně.

  Romane podnikatela peren pro Khoča
Kole, save pametinen e pridruženo viroba džanen, sar pes but Roma thode pro pindre koleha, kaj len sas lačhi buťi, vaš savi chudenas mištes potimen. Akana hin pojekh Roma, saven hin lačhi buťi, u likeren pes sar podnikat. Kajča, kajse hin čino u sar phenen o statistiki, talam 80 % Roma hine bie buťi. Pal kada davas duma le Emil Miko, savo kerel sar podnikatelis Rokycaňate u kamľom te džanel, sar leske džal e buťi.

  Romská vládní rada zasedala
Ve čtvrtek 10. března opět zasedala romská vládní rada pod předsednictvím vládního zmocněnce Svatopluka Karáska, místopředsedy rady. Předseda rady, ministr a místopředseda vlády Pavel Němec, se na zasedání nedostavil, rovněž ani jeho náměstek Ivo Hartman, který má panu ministrovi předávat návrhy a rozhodnutí rady pro vládu.Tuto okolnost rada vnímá s nelibostí a pokládá ji za snižování své autority.

  Ad: Dohady o (údajném) vysvěcení Patrika Krause trvají
V Romano hangos č. 1 jsme přinesli články o (údajném) vysvěcení Patrika Krause. Prostor k vyjádření dostal Patrik Kraus, ředitelka Nadačního fondu Klíček Markéta Královcová i zástupce České biskupské konference. V dalších číslech se k tomuto tématu vyjadřovali také čtenáři našich novin. Nyní zveřejňujeme poslední ohlasy a tím veškerá polemika končí.

  Plzňate kerde o Roma peskeri rada
Somas te dikhel Plzňate pre Vinice, sar ode džal e buťi le Romenge, save pes thode jekhetanes. Vakeravas le muršenaca, savenca pes džanav čirlatunestar the kolenca, save pes paš lende thode nadočirla. Plzňate dživen talam šov ezera Roma, kajča hine rozčhidel pal o kotera.

  Vážení a milí čtenáři Romano hangos
Z Vašich ohlasů a dopisů, které dostáváme, můžeme usuzovat, že rádi věnujete pozornost aktuálním informacím, zprávám a komentářům, které na stránkách Romano hangos najdete. Mnohé z těch informací mohou mít i konkrétní dopad na Vás osobně a mohou Vám pomoci. Vážíme si této pozornosti i úsudku a budeme rádi, zůstanete-li nám věrni.

  Proč je 8. duben Mezinárodním dnem Romů
U příležitosti tohoto dne se konají na celém světě nejrůznější akce, které připomínají existenci romského hnutí a romského národa. Tradice má základy v 8. dubnu 1971, kdy bylo zahájeno první mezinárodní jednání romských představitelů. Od té doby bývá označováno jako 1. světový kongres Romů. Poprvé bylo toto datum připomenuto o sedm let později – na 2. světovém kongresu Romů v Ženevě.

  Komentář - Ještě k Mezinárodnímu dni pro odstranění rasismu
Byl jím den 21. března. Až na malé výjimky se o něm média téměř nezmínila. Pro českou společnost to je celkem příznačné. Projevy rasismu se pokládají za něco normálního. Některé z nich ani jako takové nejsou zaznamenány. Svědčí to o malé vnímavosti Čechů pro tolerantnost ve společnosti. Není tedy na škodu malé připomenutí, kterým se vracíme trochu zpět.

  Vládní krize poškozuje všechny
Celkem příznivý rozvoj ekonomiky ČR je častým argumentem, že nečinnost vlády v důsledku její krize má jen malý vliv na rozvoj společnosti. Ten názor nahrává postojům lidí, kteří říkají, že politika je špinavá věc, a proto ani nestojí za to chodit k volbám. Jde o hluboký omyl. Dovolím si poukázat na jeden praktický příklad, týkající se nevládního neziskového sektoru, zejména toho romského.

  Paměti romských žen VI.
Pokračování rozhovoru s paní Rosálií

A Vaše děti ho mají taky rádi?
Majú všeci! Všeci ho majú rádi. Oni si prv si nemohli… „mami, co´s to udělala?!“ A já povídám, „vy sa nestaráte o mě, máte každý svoju rodinu, a on aspoň sa postará o mě.“ „Vy víte, v jaké som situácii.“ No. Tak nechali tak, oni viděli, že jako teda on dělá okolo mě, když su nemocná. Ne. A když su v bezvědomí, on ma začne utírat s mokrú hadrú, na srdce mi dá hadru, na hlavu a ma rozebere z toho! A sa mi to stávalo moc rází (mnohokrát)! No, som to nemala dlouho, som byla na tom v nemocnici, tak mně od toho pomohli. No, ale teď zas to začíná, asi na druhý týden zas půjdu do nemocnice.

  Le ternen hin školi
– o phure prindžaren odživipen

Akana pes phundradža duma pal koda, kaj kampel te mukel anglal le terne Romen, saven hin školi, u jon pes te thoven vaš savoro, so kampel le Romenge te prikerel. Kada hin godžaver mangipen, u talam sako achaľol koleske, kaj študimen manuša amenge but schazaľinen. Kajča varekana dičhol e duma avke, sar te maškar o terne the phureder romane generaciji elas konfliktos. Me džanav, kaj oda nane andal amare šere, kaj kada avel avral. Vaš oda kamav te sikhavel, sar hin o čačipen. Anglal phenav, kaj talam sako Rom kerel baripen koleha, kaj amen hin študimen manuša. But bari buči pre ada kerdža o JUDr. Emil Ščuka, savo imar vajkeci berša lidžal romaňi škola Kolinoste. Idea pal kada les sas imar beršeste 1991! Romane študenti hin the Prahate pre Universita, kaj bare berša sikhavel e Milena Hubschmannova. Hin šukares, kaj barol generacija savi ela sikhadži, u kavke talam barola avri čačutni romaňi inteligencija, savi amen angomis nasas. Kajča nane savoro avke, sar kampelas te avel.

  Roma the romaňi čhib
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)

Romaňi čhib hin šukar. Romaňi čhib hiňi bari phurikaňi. Romaňi čhib hin barvaľi. Hin barvaľi? Vaj sas barvaľi?
Amare phure dada (amare purvadža) džanenas te phenel romanes savoro, so lenge kampelas. Džanenas te thovel lav pre savoreste, so dikhenas, so šunenas, so angle lende andro dživipen vareso molas, pal soste kamenas duma te del. Romanes pes vakerelas tosarastar dži raťi, ciknovarbastar dži ko phuripen. Duvar trivar kurkeste pen o Roma zdžanas u vakerenas paramisa. Jekh vitejziko paramisi džalas the pandž šov ori. Save šukar, bachtale lava thovenas o paramisara andro paramisa! Save šukar fogaša (metafori)! Leperen mek? „Mre gule, bachtaleja the čačeja Devla!“ „Te mange na džanľalas lačho lav te phenel, imar pal e žeľeno čar na phirďalas!“ (Phenel e čohaňi le paťivale romane vitejziske.)

  Úlety? Ano, ale vládní a společenské!
Nejhorší je, když si někdo vybere téma, jemuž nerozumí a pak zasvěceně popisuje události způsobem tomu odpovídajícím – tedy špatně, bez patřičných souvislostí a nepravdivě.
Vrcholem nevkusu je, když si při tom brousí svůj ostrovtip na těch, kteří jsou na tom nejhůře a nikdo a nic více je už do země nezadupe.

  Evropský parlament přijal rezoluci k odstranění prasečáku v Letech
Je smutné, že lidem v jiných zemích více než lidem v České republice vadí prasečák v Letech u Písku, což je možno považovat za ostudné!

  Andre „zastavarňa“
thodžom savoro…

Vareka phirenas o Roma te cinavkerel pro pačaben. Andro cikne sklepi oda varesar džalas, bo o manuša pes prindžarenas, u sas maškar lende pačaben. Kajča adadžives kada imar nadžal. Te bi manuša aveleas te cinel pro pačaben andro supermarket, ta pre leste dikhena sar pro dilino.

  Roma the gadžikaňi čhib II.
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)

Andro angomisuno numeros kamahas te sikhavel, hoj anglo Roma has la dakeri čhib e čhib romaňi. O Roma pre Slovensko vakerenas romanes tosarastar dži raťi, savoro, so kamelas jekh avreske te phenel, phenelas romanes.

  z policejní kroniky
Krnov – Sedmnáctiletý mladík z Krnova napadl minulý týden několik lidí na fotbalovém stadionu pěstí a kopanci do břicha, poté vyhrožoval fyzickým násilím i romským dětem. Podle policie provolával rasistická hesla, mj.: „Hitler je můj pán. Hitler byl nejlepší člověk na světě. Sieg Heil, Hitler je náš pán.“ Nyní je obviněn z několika trestných činů, výtržnictví, hanobení rasy a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.

  Pravý význam slova sterilizace znají ženy až teď
Případů sterilizovaných romských žen v České republice přibývá – po Ostravsku se Evropské středisko pro práva Romů bude zabývat i desítkami případů z mosteckého romského ghetta Chanov. Na kauze se podílí známý tandem právníků ERRC, v čele s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, kteří stejně jako v obdobných případech z Ostravy hodlají stížnosti postoupit ombudsmanovi Otakaru Motejlovi.

foto   Cítila jsem se méněcenná
Jarmila Mirgová (50 let)

Po kolikátém dítěti jste byla sterilizována?
Mám dceru a syna, kteří jsou dnes už dospělí. Podvázaná jsem byla dva roky po narození druhého dítěte. Nepodařilo se mi dodnes získat z nemocnice lékařskou zprávu. Moje gynekoložka mi je ochotna zprávu vydat pouze pod podmínkou, že u ní podstoupím prohlídku. Ženského doktora se už ale bojím jako čert kříže od doby, kdy jsem byla sterilizována.

  Paměti romských žen VIII.
Pokračování rozhovoru s paní Rosálií

A všecky tam zůstaly na vesnici, jak jste bydleli? Jenom vy jediná jste se odstěhovala pryč z těch kamarádek?
Len já. Já, ale… už ty druhé rodiny, jak tam vedle nás bydlely, my jsme mali svoj pozemek. My máme, jako naša mama má svoj pozemek a tam barák postavený, zahrada je tam, stromy, … ale ty druhý bydleli jako na obecném, a za komunistů to bylo tak, že nechceli, aby bydleli pohromadě Romové moc. Aby boli tak mezi lidmi. Po mestách roznesený. Tak ony sú většinú v Trnavě, sú rodiny v Trnavě, Piešťanoch, Novém Městě, tak sú… Jen ta moje rodina, moja mama je tam akorát! Sama! Ostatný sú všecko pryč! No.

Tak maminka tam byla celý život, vlastně, všechny děti vychovala…
No, ona nechcela jít. Ona nechcela jít od tam. Tak tam zůstala. No. Co už. Stará, už tak nemůže ani chodit. Pomáli chodí akorát po baráku. A tolik roků a kdybych já tolik…

Kolik ona teď má roků?
Osmdesát osm.

Osmdesát osm. No to už je požehnaný věk.
Ale ona nemá ani vrásky! A co ona zkusila! Ona velice moc zkusila!

Měly jste se rády s maminkou?
No. Ona brečí, jak ma vidí. Pokaždý!

  Sakoďivesutňi duma the „sikhaďi“ čhib III.
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)

Andro angomisuno numeros vakerahas pal oda, hoj romanes pes čirla delas te phenel savoro, pal soste le Romenge kampelas te vakerel. Kajča čirla o Roma sas lavutara, charťi, kerenas košara, kerenas jekh aver buťa le gadženge, šajtinenas o kašta andro veša, phagerenas o bara pro droma, kidenas avri o chaňiga, sojekhaver. Aľe sas Roma doktora? Inžeňera? Sikhľarde? Lekhade? Politiki? Slugadžika baredera?

  E Balogovo achaľol romanes
Nadočirla diňas avri nevo CD e Martina Balogová, u sas pal late pisimen andro novini. So pes mange latar pačinelas sas koda, kaj achaľol romani duma, hjaba kaj romanes navakerel. Mištes džanas, kaj nane lokes pes te dochudel upre maškar o but prindžarde manuša. Dešvar avke phares hin sakone Romeske, saves hin varesavo talentos. Mište prindžaras e situacija, savi hin pašal e Věra Bílá. Avri la hin bari popularita, kajča andre Čechiko pes nachudel. Hin mek aver Roma, save šaj enas „hvězdy“, kajča hin len kali cipa, ta ačhon palal, hjaba hine lačhe. E Martina Balogová sikadža, kaj hini čačes „superzpěvačka“, kajča oda andre kadi phuv nane savoro. O gadže la dikhenas anglal sar Romaňa, u vaš Eda la nasas šanca te dochudel pes kode, kaj sas lakero than – „superstar.“ Kavke amare terne peren andre kajsi situacija, kaj čhiven pre sera peskero romipen. Peskeri duma, peskera da le dades. Te kamel terno Rome vareso te dokazinel, mušinel te kerel avke, kaj pre leste o romipen te dičhol so mek čineder. Kole aver, so keren le gadženge tereňáki, asistenti, poradci, ta lendar pes kamel kaj te aven kale, kaj pes te vičhinen Kotlár abo Mižigar.

foto   Romský festival Khamoro již posedmé
PRAHA – Už sedmým rokem platí, že květen není pouze měsícem lásky, ale také měsícem romské kultury, která se již tradičně představuje poslední májový týden na světovém romském festivalu Khamoro. Letos se jej zúčastnili romští hudebníci, výtvarníci, řemeslníci a filmaři z více než patnácti zemí Evropy, Asie, a také jižní Ameriky.

  Šaj vareso keras le baličhenca andro Lety?
Avke sar dičhol, but Roma nadžanen so te kerel koleha so hin Letende, kaj sas andro mariben kidle o Roma. Pal adi historija pes paš o komunisti našminelas te del duma, bo oda sas naslobodno. Akana hin avke, kaj džanas so pes ode ačhiľa, šaj pal oda das duma, u sar dičhol mek the adadžives pal ada o Roma daran te del duma.

  Proč je nebo není třeba provádět výzkum cikánů?
V rámci Dnů maďarské kultury a současně v rámci festivalu Khamoro byla v Maďarském kulturním středisku v Praze pronesena přednáška na téma, které je v titulku tohoto článku. Stalo se tak z úst pana Csaba Prónaie dne 25. května v 11.00 hod. Pan Csaba je pracovník maďarské Akademie věd.

  Komentář - Vztah k Romům se v české společnosti zlepšuje
Podle statistických průzkumů agentury STEM z dubna se vztah vůči Romům v české společnosti pomalu zlepšuje. Stále však 63 procent občanů vnímá Romy negativně.

  Vyjádření k prohlášení Parlamentu Romů a Grémia romských regionálních představitelů
Jako člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a jako její druhý místopředseda jsem povinen se vyjádřit ke shora zmíněnému prohlášení.
Kritika v prohlášení je na místě a lze ji přijmout i jako hodnocení současného stavu. Otázka zní, kam kritika směřuje a zda jsou z ní činěny správné a přijatelné závěry.
To není v prohlášení zcela zřetelné, prohlášení je velmi neadresné a neurčité.

  Kaj hin garudo o romano Jangmanno? IV.
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)
O Čechi has trin šel berš tel o ňemcika Habsburki. E oficijalno čhib pro Čechi has ňemciko čhib. Pro „amti“ (uradi) pes vakerelas ča ňemcika. E čechiko čhib has tasavkerďi, teledikhľi. Angluno agor dešeňatone šelberšeske vakerenas čechika ča o nasikhade gavutne nipi the o čore džene andro fori. Ko has sikhadeder, vakerelas ňemcika. Sem the o bare Čechi sar e Božena Němcová, Josef Dobrovský sikhľile čechika ča kana sas bareder. Khere len bararenas avri ňemcikones. The o baro čechiko historikos, o František Palacký, barolas andre famiľija, kaj pes vakerelas buter ňemcika sar čechika.

  Lety – příběh zamlčené genocidy
V úterý 21. června proběhla v Senátu vernisáž výstavy o památníku v Letech u Písku. Své příspěvky pronesl místopředseda Senátu Petr Pithart, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička a Karel Holomek, zakladatel Muzea romské kultury.

  Rada vlády zasedala
V úterý 21. června měla Rada vlády pro záležitosti Romů další řádné zasedání. Tentokrát ho řídil sám předseda, ministr spravedlnosti a místopředseda vlády Pavel Němec.

  Učitelé míří na úřady práce
Potíže s nezaměstnaností mají nejen Romové. Také učitelé – vzdělavatelé národa.
S příchodem prázdnin není pro ně plat, ne že by nebyla práce! Nejenže je to hrubá diskriminace, která odporuje Ústavě nebo všem pravidlům slušné společnosti, je to především hanba. Naše ministerstvo školství se tváří nezúčastněně. Kdo se těch učitelů zastane? Já – Karel Holomek, ale to je zatraceně málo.
Kdo další, volám.

(kh)

  Komentář
Místostarosta Brno-sever je nekompetentní (další výkřik do prázdna!)
Co byste tomu řekli, kdyby místostarosta nějaké radnice navrhl dlužníkovi, aby za něj dluhy uhradila místní romská organizace? Jednalo by se o maličkost, jenom o půl milionu korun.
Určitě byste si řekli, co to jen může být za člověka, jaké scestné myšlení provází jeho způsoby řešení problémů, a to při nejmenším. Pravděpodobně byste řekli, to je darebák!

  napsali jste nám
Vážená redakce,
sledoval jsem na ČT2 pořad Hyde park, kde byl přítomen pan Holomek, který zodpovídal několik otázek a obhajoval tím Romy a jejich zájmy.

  Andre khangeri sas baro inepos
Andre khangeri Rokycaňate, kaj sogaľinel romano rašaj, o David Dudáš sas baro inepos. Dživeseste 21. 6. 2005 sas oleske trin berš, kana sas pošvecimen e khangeri le arcibiskupoha Kryštof, u kada džives hin paš e khangeri likerdo sar baro inepos. The kada berš pes likerelas bari omša, savi lidžalas o arcibiskupos mek avre pandže rašajenca. O David sas lenca sar o terneder rašaj, u savore jekhetanes likerde bari šukar omša vaš savore manuša, vaš lengero sascipen the šukar dživipen.

  komentář - Deregulace nájmů je nutná
Výměny bytů kvůli dekretu ztratí smysl

Mezi Romy se jen málo sleduje, jaké zákony v oblasti bytové politiky se připravují. Při tom jde o opatření, která zásadním způsobem změní trh s byty, nakládání s nimi ze strany nájemníků i majitelů a dotknou se velmi citlivě každého z nás. Zatím, bez nároku na přiklonění se k jakémukoliv názoru v té dosti pohnuté diskuzi, chci pouze upozornit, co se připravuje a jaké to může mít důsledky.

foto   Fenomén zvaný Kalí Sára
Ve sklepním prostoru kostela v SaintesMariesdelaMer, jihofrancouzském městečku, je horko k zalknutí. Všude hoří velké svíce a poutníci přinášejí stále další a další. V pravém rohu pod klenbovým stropem stojí soška ženy černé pleti, s krásnou stříbrnou tepanou čelenkou na hlavě, na sobě má spoustu zlatých přívěsků a krásné roucho, které za chvíli už nebude vidět. Lidé ji ověšují lehkými hedvábnými šátky, jejichž počet neustále roste.

  Romane lava prindžarkutne the naprindžarkutne
(Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (VI.)

Andro angomisuno numeros vakerahas pal oda, hoj nane pro svetos ajso manuš, so džanľahas savore lava, save pes rakhen andre leskera dakeri čhib. Kada perel the pro Roma. Te uľahas Rom, so džanel savore romane lava, kampľahas les te thovel andre Guinessovo genďi.

  Komentář - Nejvyšší čas uvažovat!
Za rok nás čekají parlamentní volby. Je čas přemýšlet nad tím, koho volit. Mávnout rukou s poznámkou politika mne nezajímá, je to špinavá záležitost, není rozumné.
V každé, i té nejmenší obci, je nějaké politické směrování, se kterým souhlasíte, máte výhrady či nesouhlasíte. V každém městě znáte starostu, místostarosty a ti už dali jednoznačně najevo, jak dobře to s městem myslí, nebo myslí jen na sebe. Je už zřejmé, kteří starostové si z politické platformy udělali dobrou základnu pro své podnikání a politika je jen dobrou pomůckou, aby se jim v tak zvaném „podnikání“ dobře dařilo, aby získali snadno lukrativní zakázky apod. Takhle to funguje skoro na každé radnici!

foto   Jediné, co si pro své děti přeji, je přiměřené a slušné bydlení
Renata Ščuková (32)
Bydlím tady už něco přes rok a mám rovněž podanou žádost o byt. Jsem vdaná 12 let, máme čtyři děti: šestnáctiletého syna, dvanáctiletou dceru, sedmiletého synka a s nejmladším, čtyřletým dítětem, jsem ukončila mateřskou. Nejde mi o získání vymožeností, pokud mi bude přidělen byt – jedná se mi jen o to, aby mé děti neskončily v dětském domově jen kvůli tomu, že nemáme kam jít. Nabídli mně k bydlení domek mé matky v romském ghettu Drátovny, kde už jsem dříve žila. Je to tam jak v chlívku, prakticky žádné sociální zařízení, o možnosti dodržování hygieny ani nemluvě. Není tam voda ani elektřina, kanalizace je špatná, venku je smetiště a dokonce tam bouchla žumpa. Bydlela jsem tam tři roky a utekla jsem, protože jsme tam všichni onemocněli. U synka se projevilo astma a ostatní jsou alergici – zdi jsou tam všude pokryté plísní. Provedli jsme nějaké základní opravy, abychom tam s dětmi mohli bydlet. Když bylo jasné, že si nás město přeje z hotelového domu vystěhovat, chtěli, abych se tam vrátila, protože se jedná o dům, který vlastní moje matka. Já však s matkou už dlouhou dobu nevycházím, nestýkáme se a navíc vím, že mi nepomůže, přestože jsme rodina. I v této finanční tísni jsem jí musela zaplatit nájem na tři měsíce dopředu, protože se podle dohody s mým bratrem, který je jejím jednatelem, jednalo o nájem pouze na tři měsíce. Předběžné opatření, díky němuž mohu opět bydlet v hotelovém domě, pro mne bylo záchranou – měla jsem už nastěhovaný nábytek zpět do matčina domu. Nevěděla jsem kudy kam, protože jsem věděla, že by mi odebrali děti.
Jediné, co si pro své děti přeji, je přiměřené a slušné bydlení. Ke spokojenosti by mi úplně stačil sociální byt. Jen ať mám střechu nad hlavou, zbytek už nějak spravím.

  I když vyslovujeme každý trochu jinak, přece si rozumíme
(Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (VII.)
V minulém čísle jsme ukázali, že se jazyk obohacuje, začleníme-li do své řeči slova z různých místních nářečí. Jednou můžeme pro slovo „otevřít“ užít prešovský výraz phundravel, jindy humennské phuterel nebo „západňárské“ phravel. Tato tři slova, která byla původně jen místní dialektismy, se ve „sjednocujícím se“ (zobecňujícím se) jazyce stávají synonymy.

  Fejeton opět prázdninový
Mám chalupu pod Králickým Sněžníkem a budoval jsem ji ještě za časů, kdy nebylo zrovna moc co dělat a materiál byl za babku. Je v takovém místě, že mne tam ani estébáci nemohli najít. Co nedokázali estébáci a policajti, dokázali Romové. Letos mě tu vyhmátli.

  Našči bisteras sar džalas amari nevi historia
O berša amenge džan sar paňi, u imar akana pes sikhavel, kaj o terneder romane generaciji nadžanen ňič pal koda, so sas le Romenca andro palune berša. Le terneder Romen nane informaciji pal koda, kaj andro 70. beša existinelas Svaz Cikánů – Romů andre savo sas chudle bare ezera Roma. Kajča o komunisti les čhide tele, u dži andro berš 1990 le Romen našči uľa peskeri organizacija.

  Me phenav ďivese, tu phenes dživese, me phenav raťi, tu phenes rači, aľe jekh avres achaľuvas
(Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (VII.)
Andro angomisuno numeros sikhaďam, hoj e čhib barvaľol, kana andre amari duma thovas lava andal buter thanutne vakeribena. Jekhvar šaj phenas o perješiko lav te phundravel, masovar o homonakero te phuterel vaj o zapadňarsko te phravel. Ola trin lava, so čirla sas ča thanutne (dijalektizmi), ačhen synonymi andre „jekhetaňarďi“ čhib.

  Náramek pro dobrou věc
Být módní a zároveň přispět na dobrou věc může od 29. srpna každý, kdo si zakoupí barevný gumový náramek. Charitativní akce, kterou v České republice iniciovalo občanské sdružení Coolhelp, není ve světě žádnou novinkou.

  Naši Němci a Romové jsou na tom stejně!
Pana Oldřicha Stránského vyloučili z Českého svazu bojovníků za svobodu. Prý kvůli přátelským vztahům, které projevil vůči pražské Sudetoněmecké kanceláři.
Pan Stránský strávil léta v koncentračních táborech. A jeho smířlivý postoj dozajista nesměřuje vůči nacistům, kteří ty tábory zřizovali, ale vůči Němcům, kteří se poctivě snaží vypořádat s traumatem své země, pocházejícím z minulosti a tady u nás nechtějí nic jiného, než nabízet diskuzi a ukazovat, jak to vlastně všechno myslí. Pan Stránský projevil statečný občanský postoj, jehož si musí každý vážit. Tedy, jak zřejmé, nemusí, ale měl by!

  Je ODS občanskou demokratickou stranou, nebo již spíše nacionální demokratickou stranou?
V předcházejícím čísle Romano hangos jsme si položili otázku, koho volit v nadcházejících parlamentních volbách a ubezpečovali jsme se, že to bude, bohužel, jen volba menšího zla.
Ale že volit je vždy lepší než vůbec ne. A ukázali jsme si, co by rozumní poslanci mohli dokázat, kdyby nás slyšeli, a to hned na příkladu skandálního zákona č. 261/2001 Sb., o odškodnění, který Romy jako skupinu poslal k vodě. Romy k vodě poslali poslanci námi volení nebo zvolení mimo jiné i proto, že jsme volit nešli. Taková je logika současného volebního zákona.

  komentář - K zákonu o změnách v systému sociálních dávek
K novému zákonu si dovolím malý komentář.
Zásady v tomto zákonu obsažené není možno zpochybňovat. Cílem proklamovaných změn není poškozovat občany, kteří pomoci potřebují. To je jistě chvályhodné. Cíl a jeho dosažení je ovšem něco zcela jiného než reálná skutečnost.

  Sudetští Němci, Romové a koncentrační tábor Lety
Vzpoura proti diskriminaci

Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny) již o sporu v souvislosti s vepřínem v Letech informovaly. Skutečnost, že byl vepřín zřízen přímo na místě dřívějšího koncentračního tábora, z něhož byli vězni posíláni rovnou do Osvětimi na smrt, se stala ostudou pro Českou republiku. Výroky některých politických představitelů k tomuto problému rozpoutaly vlnu rozhořčení. Prezident republiky Václav Klaus dokonce vyjádřil názor, že se v případě Letů jednalo o zařízení pro práce se štítící individua.

  Z pohledu paragrafů
Stručný právní rozbor a výklad legálnosti CzechTeku, oprávnění a legálnosti policejní akce a přehled, jak se lze právně bránit. Autorka je právnička sdružení Iuridicum remedium.

  Technoparty v kostce
Při zásahu proti technoparty u Mlýnce na Tachovsku byly poslední červencový víkend zraněny desítky lidí. Podle technařů šlo o nezákonný zásah, protože měli pozemek pronajatý.
Ministr vnitra František Bublan své podřízené bránil. Řekl, že policisté chránili okolní soukromé pozemky, na které technaři vstupovali bez povolení.

foto   Tradiční pietní akt v Hodoníně u Kunštátu
V neděli 21. srpna proběhl pietní akt na místě bývalého koncentračního sběrného tábora Romů v Hodoníně u Kunštátu před jejich odsunem do Osvětimi.

  Sar džalas amari nevi historija
Anglal beršeste 1989 sas but važno koda, kaja pes kerenas maškar o Roma kidipena, kaj pes delas duma pal savoro, so le Romenge kampel. Bari šanca pes dikhelas andre koda, kaj le Romen te avel peskere organizaciji, u but zorales pes cirdela pal koda, kaj te aven romane novini.

  Komentář - Tak to v Čechách chodí
Tak nám televize Nova v neděli 4. září udělala pěknou reklamu! V celostátním zpravodajství oznámila pěkná moderátorka Borhyová bez uzardění, že hráči fotbalu Společenství Romů na Moravě hrubě napadli hráče magistrátu Olomouc a při tom jim vyhrožovali, že jim zabijí rodinné příslušníky. To všechno při sportovním zápolení pod heslem Umíme se domluvit.

  Lépe hajlovat nežli tancovat!
Uzávěrka tohoto textu je přesně patnáct dní poté, co policejní jednotky brutálně rozehnaly CzechTek 2005. Inventura je tristní. „Czechteková revoluce“ uvadá, odpůrci zásahu jsou udemonstrováni dozelena a MOC – ať už ústy premiéra Paroubka, ministra Bublana, či konkrétními kroky policie – okázale předvádí aroganci své síly.

  Milena byla statečná a noblesní žena
Nedávno tragicky zahynula Milena Hübschmannová v Jihoafrické republice. Poznal jsem ji v roce 1968, kdy byl v Brně založen Svaz Cikánů-Romů, který měl hlavní cíl: emancipaci Romů. Mysleli jsme si tehdy, že tato emancipace může probíhat jen na principu svébytného národa Romů, v němž kultura a jazyk hrají nejdůležitější roli. Nahlas se o tom mluvit nesmělo, to jsme dobře věděli, o to více jsme se snažili.
Mezi prvními, kdo se přihlásil k boji pod tímto praporem, byla právě Milena.

  Sar džalas amari nevi historija
Bari buči pes chudľa te kerel pre koda, kaj pes te hazdel romaňi politicko sera, u kio agor beršeste 1989 (21. 11.) thode o Roma deklaracija, kaj džan jekhetanes andro nevo dživipen le gadženca. Mek koda čhon pes o JUDr. Emil Ščuka, Láďa Rusenko the o Vojtěch Žiga dovakerde le gadženca, kaj e romaňi reprezentacija džal andro Občanské fórum. Akor pes chudľa te del avri bulletin Romano lav, u savori buči pes lidžalas kie koda, kaj pes te hazdel nevi romaňi politicko sera. Kada pes ačhiľa 2. 3. 1990 kana sas registrimen Romská občanská iniciativa – Rojka. Le Romen sas imar akor jekh poslancos andre Česká národní rada. Sas oda o Ing. Karel Holomek, savo sas andre ČNR kooptimen vaš o Roma.

  volby 2006
Podívejme se, které strany mají šanci se dostat do parlamentu v příštích volbách podle toho, co nám říkají průzkumy volebních preferencí.
Dnes vypadá situace takto: ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL. To jsou ty strany, které mají největší šanci dostat se do parlamentu a ta z nich, která získá ve volbách nejvíce hlasů, bude moci vytvořit novou vládu. Zdá se, že to bude ODS s Topolánkem v čele, aspoň zatím.

  Svoboda nevylučuje solidaritu
Dne 30. července v Kavárně Lidových novin uveřejnil Mirek Topolánek článek Vraťme Evropě sílu svobody. Žasnu, že na tento článek nikdo nereagoval, asi že byly prázdniny, nebo o tom taky nevím.
Podívejme se, jaké že to jsou myšlenky, které nám tu předkládá. Ve stručnosti toto:
Evropská kultura se rozpouští v husté a zkažené polévce multikulturalismu. Jediný způsob, jak zabezpečit prosperitu a bezpečí, je vytvořit prostor svobody. Solidarity se lidé nenajedí.

  Bohumín – ostuda ČR napříč politickým spektrem
O situaci nájemníků hotelové ubytovny v Karviné jsou již naši čtenáři dobře informováni z několika posledních článků v Romano hangos. Teď jen příhoda, které jsem byl osobně přítomen.
V úterý 4. října vpodvečer jsem byl s několika přáteli v tomto domě a hodlali jsme navštívit některé z rodin, které tam ještě zůstaly. Nebyli jsme vpuštěni bodygardy pana starosty Víchy. Na naše vyžádání se dostavili i policisté, a ti po krátkém ohledání situace odmítli učinit cokoliv pro naplnění zákona. Tím jsme všichni rozuměli, že do veřejné budovy, navíc hotelového typu, má každý volný přístup včetně návštěv zde bydlících občanů. Velmi jsme se mýlili, jak nám dosti důrazně vysvětlil náhle se dostavivši zmíněný starosta Vícha. Argumentoval tím, že dovnitř nesmí nikdo vstoupit, protože je nebezpečná v důsledku závad tam skrývaných. Pan starosta už sice nedokázal upřesnit, o jaké závady se jedná a proč v budově sídlí jiné podnikatelské firmy s možností volného výskytu bez obav ze závad. Prý jsou závady od třetího poschodí výše.

  Rasismus je strach z neznámého
„Jde o pocit doteku. Ve skutečným městě chodíš, míjíš lidi, lidi do tebe vrážej. V LA se tě nikdo nedotkne. Jsme pořád schovaný za sklem. Ten dotek nám tak chybí, že se radši srazíme, abychom vůbec něco cítili.“
Film Crash (2004) je provokativní a velmi odvážnou sondou do protínajících se životů několika obyvatel Los Angeles z různých etnických skupin a kulturních tradic. Příběh se odehrává během jedné noci a jednoho dne. Začíná srážkou dvou aut, která je příznačná pro celý snímek, a stejně končí. Anglické slovo „crash“ totiž znamená náraz, srážku či dopravní nehodu.

  Sar džalas amari nevi historija
Andro berš 1990 chudle o Roma te kerel čačutni parlamentno politika. Andre Česká národní rada (ČNR) sas la ROI thodo politicko klubos, u lakere poslanci kerenas aktivno parlamentno buči. Andro Federalno shromaždění sas štar poslanci vaš o Roma. JUDr. Klára Samková, Vincent Daniel, Gejza Adam, Karol Szeman. Kada sas baro nevipen andre romani historija, u šaj phenav, kaj kaso vareso pes mek jekhvar šaj ačhola varekana tel but bare berša. Andre ČNR sas o romane but aktivna sar andro vybori ta the andro plenum. O Ing. Holomek pes but zoraha thovelas vaš o Roma koleha, kaj kamelas lengero feder sikaviben. O Ondřej Giňa pes zoraha thovelas andro rasismus the diskriminacija. O Dezider Balog džalas pal koda, kaj le Romen ta avel feder ekonomicko pozicija. O Zdeněk Guži kerela buti pal o socialna the sascipnaskere problemi, save sas le Romen. O JUDr. Milan Tatár pes thovela pal o legislativna problemi u kavke pes savore romane poslanci vaš e ROI andre ČNR thovenas pal e romani politika. O Ladisalav Body sas zvolimen vaš o KSČM u the jov pes aktivnones thovela vaš o Roma the lenger problemi.

  volby 2006
V posledním čísle RH jsme si řekli, že je těžko hledat nějakou stranu, které bychom dali svoji přízeň ve volbách. Nyní odkazuji na článek v tomto čísle: Bohumín – ostuda ČR napříč politickým spektrem. Ukazuje, že ani sociální demokracie není stranou, které bychom mohli tak zcela věřit, že naplní svůj program, jenž tak vehementně hlásá zejména v obcích. Sociálně demokratický starosta Vícha je toho temným příkladem.

  Romové v rozšiřující se Evropě
V Bruselu byla uspořádána ve dnech 20. až 22. listopadu mezinárodní konference názvu použitého v titulku. Pořadatelem byla bratislavská organizace UNDP, což by se dalo z anglického názvu přeložit jako Vývojové projekty Spojených národů.

foto   Blajze, Jaš a Stiskala dostali nepodmíněné tresty
JESENÍK – V pátek 4. listopadu znovu rozhodoval jesenický soud v trestní věci mladých rasistů, kteří v červnu před dvěma lety napadli Lýdii a Jana Žigovy. Připomínáme, že loni v lednu jesenický soud uložil jen podmíněné tresty. Teď padaly tresty nepodmíněné v trvání od 3 do 4,5 roků.

  Nemocnice se musí omluvit za sterilizaci
OSTRAVA – Ostravský krajský soud rozhodl v prvním případu sterilizací romských žen. Dal za pravdu čtyřiadvacetileté Heleně Ferenčíkové a nařídil vedení Vítkovické nemocnice v Ostravě, aby se jí omluvila za nevyžádanou sterilizaci. Navrhované odškodné milion korun však Ferenčíková nedostane. Podle soudkyně je nárok na finanční kompenzaci promlčený.

  Nároky některých účastníků odboje a osob perzekuovaných v období komunistického režimu podle nového
Nový zákon č. 357/2005 Sb., týkající se některých účastníků odboje v období I. a II. světové války, zahrnuje tři samostatné nároky:
I. Příplatek k důchodu
Je určen zejména držitelům osvědčení podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. Příplatek ve výši 50 Kč za každý měsíc odbojové činnosti se sčítá, vyplácí se měsíčně spolu s důchodem. Příplatek 25 Kč za každý měsíc odbojové činnosti mohou nárokovat i poživatelé vdovských a vdoveckých důchodů po osobách, jimž bylo uděleno zmíněné osvědčení.

  Dopis předsedovi vlády České republiky Jiřímu Paroubkovi
V minulém čísle RH jsme upozorňovali na vývoj případu vystěhovávaných rodin z hotelové ubytovny. Mimo jiné jsme se odvolávali na dopis, který náš šéfredaktor a 2. místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity zaslal premiéru Jiřímu Paroubkovi. V tomto dopise jsme žádali premiéra o vysvětlení, proč právě sociální demokracie rukama a hlavou svého starosty v Bohumíně uplatňuje pravý opak toho, co doporučuje vládní program při řešení těchto záležitostí, tj. vyvarovat se umisťování romských rodin do ghett.
Před uzávěrkou tohoto listu jsme dostali odpověď Jiřího Paroubka, s níž si vás dovolujeme v krátkosti seznámit. Se zněním našeho dopisu máte možnost se seznámit v tomto čísle na str. 9.

  Informační manuál Policie České republiky
Policista v multikulturním prostředí

V letošním roce byl vydán tento manuál autorů Lenky Budilové a Tomáše Hirta a kolektivu jako pomůcka pro Policii ČR v práci mezi příslušníky menšin za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a organizace Člověk v tísni.
Příručka si všímá příslušníků menšin národnostních i náboženských, migrantů a cizinců. Mimo jiné také Romů. Právě kapitole Romské populace v ČR se chci věnovat nejen z pohledu polemiky s některými názory, ale i věcné správnosti. Snad si mohu činit oprávněnou ambici být k takovému pohledu a názoru povolán po mnoha letech intenzivní práce v této oblasti.

  Sar džalas amari nevi historija
Čačutno mandatos savo sas le romane organizacijin sas paš e Romská občanská iniciativa (ROI), bo joj sas politicko sera, savi chudla hlasi andro volbi. Kada sas situacija, savi respektinenas the o gadže. O manuša save sas andre ROI kerenas but lačhi konkretno buti maškar o Roma the andro parlamentos. E ROI thodža beršeste 1991 peskeri koncepcija pal koda, sar kampel te prikerel le Romengere problemi.

  Poučíme se z Francie?
To, co se děje v Paříži i jiných městech Francie, by mělo být velkým poučením nejen pro nás v České republice, ale i na Slovensku, Maďarsku, o balkánských zemích a Ukrajině ani nemluvě.
Do jisté míry souhlasím s tím, na co upozorňuje ve svém článku v MFD Dan Drápal.

  Paměti romských žen I.
Rozhovor s paní Barborou, narozenou roku 1933

  Romové a jejich identita
Romský národ je národem mnohými jinými národy nenáviděný, opovrhovaný a odmítaný. Ale i opěvovaný a milovaný. Naše kultura sahá daleko do doby, kdy v dávné Indii kvetla světoznámá a dosud tajemná kultura měst Mohendžodaro (4000 let před Kristem) a Harrapa (2400 let před Kristem). V těchto městech byla známa kanalizace, vodovodní potrubí, byly tam již městské lázně, upravené cesty. A také tito lidé znali i první dětskou hračku.

foto   Komentář - Ransdorf „bezuzdně“ lže!
Před časem jsme se dověděli od pana Ransdorfa, takto vzdělávaného historika, jeho klasifikaci tábora v Letech u Písku, o němž dnes každé dítě ví, že to byl v letech 1942 až 1943 tábor pro Romy, z něhož jediná cesta vedla na smrt do Osvětimi a plynových komor. Mnozí jiní historici, také profesionálně vzdělaní, jako například Jana Horváthová z Brna, tento tábor nazývají koncentračním s dodatkem, že v něm lidé umírali na extrémně špatné životní podmínky, na podvýživu, hlad a mučení ze strany českých dozorců. Tedy žádný normální shromažďovací tábor pro asociály a kriminální živly.

  Delegáti do pléna ERTF byli zvoleni
Volbou delegátů do pléna European Roma Travelers Forum (ERTF) bylo vytvořeno zastoupení romských organizací z ČR v plénu ERTF, registrovaných jeho sekretariátem ve Štrasburku. Volby se konaly v Karlových Varech a jejich organizační přípravu zajistilo Grémium romských regionálních představitelů. Delegáty byli zvoleni Ondřej Giňa z Rokycan a Josef Duna z Pardubic.

  Světová zdravotnická organizace varuje před domácím násilím
Bije vás váš partner? Pokud ne, máte zřejmě poměrně velké štěstí. Podle nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) prožívá domácí násilí každý šestý člověk na světě – v drtivé většině to jsou ženy. Podle odborníků WHO je domácí násilí na ženách rozšířený, hluboce zakořeněný a především celosvětový problém, který je třeba neodkladně řešit.

foto   Seminář o romském jazyce
V prvních dvou prosincových dnech se konal v Luhačovicích seminář o romském jazyce podpořený ministerstvem školství. Sešli se na něm nejpřednější romisté – lingvisté – a romští mluvčí z ČR i Slovenska. Tematicky navázal na podobný, který byl uskutečněn v roce 2003. Tentokrát se věnoval následujícím otázkám:

foto   Karačoňa – romské Vánoce
Svátky vánoční, Karačoňa, jsou pro Romy stejně významné jako u majoritní společnosti. Většina romských rodin je slaví hlavně slavnostními jídly a pitím, veselím a tancem. Dodnes je nejdůležitější slavit Vánoce v rodinném kruhu, nikdo by neměl být o Vánocích sám. Romové vzpomínají i na ty z rodiny, kteří zemřeli a nechávají jim u stolu volné místo…

  Jak jsem promluvil v Evropském parlamentu
Rada německých Sintů a Romů, vedená Romani Rose, připravila výstavu romského holocaustu v Evropě. Tato výstava měla svoji vernisáž dne 17. ledna přímo ve foyeru Evropského parlamentu ve Štrasburku.

  Ztráta rozumu nebo slepý předsudek?
Tak bychom asi mohli hodnotit rozhodnutí Zastupitelstva města Brna, které odmítlo státní dotaci na práci zaměřenou na pomoc sociálně slabým příslušníkům romské pospolitosti v jejich problémech a s tím spojených problémech celého města. Jsou jen dvě možnosti, kdy někdo odmítne nabídku pomoci placené z peněz někoho jiného: buď dočista ztratil rozum, nebo tak činí z principu čisté averze vůči tomu, jemuž je naléhavé pomoci třeba. Oba případy jsou ovšem smutnými případy defektu v mozku.

  Pan prezident Romy chápe
(ke schůzce romských představitelů na Hradě v lednu 2006)

Můžeme se právem domnívat, že pan prezident pojal úmysl napravit své poněkud neuvážené vyjádření o koncentračním táboře v Letech. Protože u něho na stole nebo spíše na stolech jeho dosti povedených poradců ležel nezodpovězený dopis Ivana Veselého už nejméně sedm měsíců, mohl být nyní s výhodou použit k pozvání několika romských osobností, u nichž byla naděje, že nebudou dělat problémy. I stalo se. Kromě těch, které jste jistě shlédli na stránkách MFD, tam ještě byl pan Bílý z romského sdružení v Karlových Varech. Proč nebyl na té fotce je záhadou. To snad je proti protokolu! Nebo odmítl účastnit se toho představení?

foto   Kterak se vlastenci klaněli štěrku
Dne 21. ledna vyvrcholil mediální rozruch kolem provokace Národní strany v Letech u Písku. Ve zkratce šlo o „památník obětem války“ – čtyřtunový kámen s nápisem Obětem, který se Národní strana (NS) rozhodla umístit kousek od prasečáku stojícího na místě bývalého cikánského lágru. Tímto aktem měla podle svých proklamací ušetřit státu 800 milionů korun, což je cena, na kterou odhadla firma vlastnící prasečák náklady na jeho přesunutí jinam.

  Sar džalas amari nevi historija – Romfest
Nilaje beršeste 1990, sas le Romen baro inepos, bo pes kerdža peršo baro festivalis savo sikhadža e romaňi kultura avke, sar la likeren o Roma.
Kada festivalis sas kerdo Brnoste, leskero nav sas Romfest, u bari buči pre leskeri organizacija kerde o manuša khatal e Rojka, o poslanci khatal e Česká národní rada JUDr. Milan Tatár, Ing. Karel Holomek, Dezider Balog, Ondřej Giňa the o Zdenek Guži. O JUDr. Emil Ščuka sas angluno, ko pre kada baro inepos andža le presidentos Václav Havel, savo avľa maškar o Roma dži andre lengero kher u diňa len bari pačiv.

  Sar džalas amari nevi historia
Romane organizaciji
Sar avľa berš 1989 ta nasas but Roma, save džanenas pal oda, so pes ačhiľa nevo, u so kampel te kerel. Angluno manuš savo sas prindžardo andre nevi situacija, sas o JUDr. Emil Ščukas, u paš leste sas o Ladislav Rusenko, Ondřej Giňa, Margita Raisnerova, Ladislav Demeter the mek vajkeci aver džene. Kole beršeste sas thodži peršo romani politicko sera Romská občanská iniciativa (ROI) u pal late hazdlile neve romane organizaciji – Demokratický svaz Romů (DSR), Hnutí angažovaných Romů (HAR), Matice romská. Kulturní svaz občanů romské národnosti (KSORN), Společenství Romů na Moravě (SRNM) the mek but aver.

  Slovo šéfredaktora
Vážení čtenáři, jistě jste si všimli, že v letošním roce vychází Romano hangos jako měsíčník, nikoliv jako čtrnáctideník. To je jistě nepříjemné, protože to snižuje aktuálnost našeho zpravodajství. Omlouváme se za tento nedostatek, ale jsme nuceni nastolovat co nejpřísnější úsporná opatření, z nichž to nejpodstatnější je snížení periodicity.

  Jaroslava Moserová byla velkou přítelkyní Romů
V noci na pátek 24. března zemřela senátorka Jaroslava Moserová. Romové tak ztratili svou velkou příznivkyni.
Paní Moserovou jsem měl možnost poznat hned po sametové revoluci, a sice v České národní radě, kde jsem několik let působil jako poslanec a paní Jaroslava tam byla též jako poslankyně i jako místopředsedkyně.

  O Rusenko sas lačho manuš the pačivalo Rom
Andro januaris avľa bibachtali zprava pal koda, kaj andre Belgija muľa o Jan Rusenko. Le ternedere Romenge leskero nav talam imar nič naphenel, bo imar kio deš berš dživelas andre Belgija, kaj emigrindža peskera famelijaha the but avre Romenca Prahatar. O Rusenko sas le Ščukaha perša Roma, save pes thode andro Občanské fórum, sas angluno paš koda, kana pes hazdla peršo romani politicko sera Romská občanská iniciativa. Le Rusenko sako dikhelas sar zorales, energickones manušes. Paš o Roma les sa bari pačiv. Sas kajso manuš, kaj sakoneske phenelas andro jakha te kerelas vareso namištes. But lestar siklile savore kole, ko kerenas čačutni buči anglo Roma. Andre koda so kampelas te kerel anglo Roma sas nekompromisno, u jov andre politika andža but kolestar, soske phenas Romipen. Sas les baro jilo angle kada, u mek avren delas energija kana dikhelas, kaj o problemi le manušen phagenas. Savore romane aktivisti le Rusenko but respektinenas, u baro respektos les sas the paš o gadže.

  Občanské společnosti apelují na českou vládu
Od vydání zprávy českého veřejného ochránce práv o šetření případů nedobrovolných sterilizací romských žen v České republice uplynulo již dva a půl měsíce.
Žádné z opatření navržených ombudsmanem však nebylo dosud implementováno. Ani jedna z postižených žen se navíc nedočkala veřejné omluvy od úředníků či náležitého odškodnění. Zpráva z prosince 2005 konstatuje, že veřejný ochránce práv je přesvědčen, že problém sexuálních sterilizací v ČR existuje a že česká společnosti stojí před úkolem vyrovnat se s tímto faktem.

  Je žádoucí, aby Romové byli monitorováni?
Nepochybně ano. Těch důvodů je mnoho a já se o nich zmíním vzápětí. Věc však sama o sobě není bez problémů a skýtá mnohá úskalí. Jejich překonání v rámci přípravy tohoto projektu je podmínkou jeho úspěšné realizace a teprve pak se může stát důvěryhodnou základnou pro řešení zásadního problému, který je obvykle nazýván programem integrace Romů do společnosti.
Když už připustíme alespoň hypoteticky, že monitoring je potřebný, podívejme se, jaké důvody by mohly stát proti tomuto úkolu, který jistě nebude laciné splnit:
1. Zajisté při této příležitosti zazní otázka, proč zkoumat Romy odděleně. Je tu ještě něco navíc, kromě všeobecně známých problémů sociálních, bytových, případně vzdělanostních, co by bylo záhodno zkoumat zvlášť a odděleně? Připustímeli, že tyto všeobecně známé problémy jsou hodny zvláštního zřetele zrovna u Romů například z důvodu, že se vyskytují častěji právě proto, že jsou to Romové a že příslušnost k této pospolitosti je automaticky může zařazovat do dané sociální a společenské kategorie, pak nepochybně důvod ke zvláštnímu a oddělenému zkoumání existuje!
2. Existuje zde nebezpečí, že by snad výsledků monitoringu mohlo být zneužito proti skupině beztak již nepříznivě celou společností vnímané? Jestliže ano (a vše ukazuje na to, že by takové zneužití možné bylo), je třeba se v rámci naplnění tohoto programu zabývat i otázkou, jak toto nebezpečí eliminovat.

  Vyjádření k příspěvku Ondřeje Giňi
Text má dvě části. První se zabývá všeobecnou situací Romů, druhá polemizuje s možností monitoringu.
V zásadě s první hodnotící částí mohu souhlasit, byť bych ji vyjádřil jinak. Na některé aspekty mám jiný názor, zejména pokud jde o přístup vlády, regionů a zejména lokalit – radnic. Ale to je spíše otázka precizace těchto dějů a nedostatků. Nicméně zásadní hodnocení situace je negativní a to je asi náš společný názor na danou situaci. Giňa, možná nevědomky, přece jen připouští, že by monitoring za určitých podmínek mohl být užitečný a potřebný, ačkoliv to ve svém závěru v druhé části popírá zcela.

  Volby 2006
Za poslední dva měsíce se situace na politické scéně ČR před volbami značně změnila. Podle průzkumů se preference Strany zelených (SZ) dostávají na stejnou úroveň KDUČSL, tedy lidovců, a to zhruba na 10 procent.
Podívejme se, co je na této SZ zajímavého a čím by mohla, pokud by se dostala do sněmovny, být prospěšná pro členy romského společenství.

foto   Osmý duben – den nejen romské identity
Osmý duben slaví Romové na celém světě jako Mezinárodní den Romů. V tento den, který byl ustanoven na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě (1990), si lidé připomínají oficiální zpečetění mezinárodní spolupráce Romů. Romské hnutí tak nabylo mezinárodní, politické i sociální dimenze. Účastníci oslav si každoročně připomínají společný původ, jazyk, kulturu, sjednocení, spolupráci a zejména své „romipen“, tedy romskou identitu. Letos si navíc připomněli i 35. výročí založení Mezinárodní romské unie.

  Jak zlikvidovat nevládní organizaci?
Po pravdě řečeno: snadno. Jen zvláštní zatvrzelost a čirý idealismus vzdorovat „autoritám“ a „úředním šimlům“ po celé naší vlasti udržuje v činnosti některé nevládní organizace, a to již po celou dobu „budování“ demokracie v zemi.

  Komentář
The New York Times hodnotí diskriminaci Romů v ČR střízlivě

Dozvídám se, že velvyslanec Kolář vyslovil pobouření české ambasády v USA proti komentáři k situaci Romů v ČR asi těmito slovy: „Pokud se někdo naváží do Česka a já je tady zastupuji, budu na to reagovat.“ Pan velvyslanec má na mysli samozřejmě reakci pobouřenou a má za to, že komentář The New York Times hrubě zkresluje situaci Romů v ČR a že tím je poškozována ČR. Tvrdí, že problém je pouze v sociokulturních rozdílech, nikoliv v rasových předsudcích.

  Sar džala amari nevi historija – Kongresis
Andre nevi romani hostorija sas majzoraleder o kidipen, savo sas andro berš 1971 Londynoste. Andro dživesa 7.–12. 4. sas internacionalno kongresis, savo hazdla nevi romani organizacija Internacijonalno Romani Unija (IRU). Kada sas baro kidipen the anglo Roma khatal o Československo, bo adarik gela andro Londynos romani delegacija khatal o Svaz CikánůRomů (SCR), andre savi sas o Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demeter the Antonín Daniel.

  Jak kráčela naše novodobá historie
V naší novodobé historii patří k nejvýznamnějším setkání, které se uskutečnilo v roce 1971 v Londýně. Ve dnech 7. až 12. 4. se konal mezinárodní kongres, který ustavil novou romskou organizaci Internacijonalno Romani Unija (IRU). Pro Romy z Československa se jednalo o mimořádné setkání, jehož se zúčastnila romská delegace ve složení Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demetr a Antonín Daniel.

  Předvolební horování
V minulém čísle vyšly dva články na téma voleb. Jeden od Ladislava Horvátha, který nás neutrálně vyzývá k účasti ve volbách (i když sám je členem ČSSD a horuje pro tuto stranu) a druhý od Karla Holomka, otevřeně propagující Stranu zelených (SZ). Karel Holomek se domnívá, že SZ prosazuje politiku přátelskou vůči romské komunitě a její účast v parlamentu může Romům jedině prospět. Pojďme se tedy na SZ podívat trochu kritičtěji.

  Otevřený dopis
vydavatele Společenství Romů na Moravě čtenářům Romano hangos

Obracíme se na Vás s prosbou o pomoc při řešení obtížné situace, v níž se ocitla naše organizace. Dovolte, abychom ji nejprve krátce představili. Společenství Romů na Moravě vzniklo v roce 1991 s cílem podporovat integraci Romů do společnosti. Postupem času se Společenství stalo velkou organizací, která kromě brněnského centra působí v jedenácti dalších městech a obcích na Moravě, zaměstnává několik desítek především romských pracovníků a poskytuje služby stovkám klientů především ze sociálně vyloučeného prostředí. Svou činností v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže, sociální práce, občanského a sociálního poradenství, vydavatelskou a kulturní činností (čtrnáctideník Romano hangos, festival Djangofest) a obecnou snahou o romskou emancipaci přispívá organizace významnou měrou k naplnění vládního programu romské integrace.
Jako každá nevládní organizace i Společenství Romů na Moravě financuje svou činnost převážně prostřednictvím grantů poskytovaných státem, krajskými úřady, obcemi, nadacemi či firemními dárci a v posledním období se zaměřuje i na projekty financované z prostředků Evropské unie. V roce 2005 jsme podali více než třicet projektů u všech typů výše uvedených donátorů tak, abychom pokryli celé spektrum činnosti organizace a zajistili rovněž potřebu kofinancování u těch projektů, které je vyžadují. A právě zajištění potřebné spoluúčasti se nám v loňském roce bohužel u všech projektů nepodařilo.

  Slovo šéfredaktora
Je pro mne smutnou povinností sdělit čtenářům, že další vydávání Romano hangos je ohroženo. Nedojdeli k lepšímu obratu, je to číslo poslední, alespoň prozatím.
Přestože jsme byli úspěšní a získali pro letošek grant, potřebné finanční prostředky nám zatím byly zadrženy. Stalo se tak proto, že jsme se v minulém roce dopustili přestupku v tom, že jsme vydali o dvě čísla méně, než bylo projektem dáno. Ovšemže se tak stalo pro nedostatek finančních prostředků, které nás i loni provázely. Celý problém spočívá v tom, že jsme tuto celkem pochopitelnou skutečnost neoznámili dopředu, pouze jsme ji uvedli jako fakt při vyúčtování.

foto   Čaras – byliny
Černý bez právě začíná kvést. Přesto že nás obklopuje ze všech stran a zdá se nám být všední, má velkou hodnotu z hlediska medicínského, ale i magického. Jde o známý keř nebo stromek, dorůstající výšky několika metrů.
Sbírá se především květ, nejlépe kolem poledne. Květ je vynikající potopudnou drogou a má i účinky močopudné. Zároveň příznivě ovlivňuje cévní stěny. Podáváme jej většinou při nachlazení a při nemocech cév, ale jinak mají prostředky z černého bezu široké spektrum působení, protože ovlivňují kontaktní ekzémy, podporují vykašlávání, podporují tvorbu mateřského mléka a podobně.
Plody působí jako účinné analgetikum při neuralgiích, například při bolestech trojklanného nervu, páteře a kloubů, kde se projevuje i účinek protizánětlivý. Plody také působí mírně projímavě a mírně snižují krevní tlak.

  Akana kampel, kaj o terne te džan andre politika
Agorutni buči savi sas kerdži pal koda, kaj pes te hazdel romani reprezentacija andre Čechiko, sas te kerel Parlament Romů ČR. O Milan Ščuka pes andre kadi buči thodža zoraha, u ispidelas kie koda, kaj peske o Roma te alosaren manušen, save pes tovena vaš savoro, so lenge kampel. Koda, so pes kalestar užrelas, naavila majbuter the angle koda, kaj adažives barol terni generacija, savi kamelas te džal andre politika, kajča varesar lage nadžal. Kadi generacija kamelas te lel abdro vast savoro, so pes kerdža andro 90. berša.

  Komentář
Ach ti zelení …

Ještě nedávno jsem se těšil, že mám koho volit bez zábran: a byli to zelení. V posledním čísle RH jsem pro to uváděl docela dobré a pádné důvody, které nadále platí, byť s výhradami. Ale postupem času jsem se podíval, kdo za zelené kandiduje a náhle bylo mé rozhodnutí volit bez zábran těžce nabouráno.
Druhou věcí je, jestli o svém zjištění vůbec psát a odhalit tím svoji neschopnost přesnějšího odhadu. Demokratický novinář, za něhož bych se rád považoval, nemá ovšem právo neinformovat o tom, co se mu nehodí. Tím se ostatně řídím důsledně a nevadí mi, když v RH vysloví někdo názor zcela opačný mého. Mám na mysli poslední článek Jiřího Salíka Slámy Předvolební horování, který poukazoval na jinou nedostatečnost zelených a při tom mne měl bezpochyby za čirého idealistu, který chce volit za každou cenu.

  Bouře a vánek společně v Brně
Muzeum romské kultury v Brně dne 7. června uspořádalo koncert při příležitosti oslav stého výročí založení Židovského muzea v Praze. Vystoupili na něm Létající rabín a Gulo čar.

  Slovo šéfredaktora: Pokračujeme
Milí čtenáři, přece jen svitla naděje, že budeme moci pokračovat ve vydávání čtrnáctideníku RH v dohledné době. Finanční úřad již vydal rozhodnutí, týkající se našeho pochybení a stanovil pokutu, kterou jsme obratem uhradili na účet státu. Stalo se to 23. května.
Teď vše záleží na Ministerstvu kultury ČR, jak bude pružně reagovat na naši bezvýhradnou a rychlou reakci na stanovené sankce a zda alespoň do konce června nám poskytne poměrnou část již dávno odsouhlasené dotace. Nestaneli se tak, potěš nás bůh. Stále jedeme na dluh. V každém případě teď vydáme ještě číslo 9–10 a uvidíme. Díky za vaši podporu.

Karel Holomek

  Komentář: Volby 2006
Vítězem voleb se stala strana ODS a v tomto smyslu dopadly volby podle očekávání. K sestavení vlády byl prezidentem již v pondělí 5. června vyzván šéf vítězné strany Mirek Topolánek. Sestavit vládu je však jedna věc a dosáhnout její podpory v Parlamentu je věc druhá. A to je oč tu běží. Protože počet poslanců, kteří podporují tzv. levici (ČSSD a KSČM) a pravici (ODS, KDUČSL a Strana zelených) je totožný. V tomto smyslu dopadly volby naprosto nečekaně.
Dá se říci, že i ČSSD byla velmi úspěšná a nemusela by se stavět na zadní, kdyby její předseda Jiří Paroubek neměl přemrštěné ambice, do kterých zapletl celou stranu k její škodě. Dost možná, že se nějaký poslanec ČSSD postaví na zadní a spočítá mu to. Být sociální demokrat, styděl bych se za něj.

foto   Khamoro na rozcestí?
Světový romský festival Khamoro 2006 měl svoje velké galapředstavení v pražské Lucerně v sobotu 27. května. Vystoupilo na něm osm souborů.
Měl jsem možnost sledovat šest z nich, a tak mi uniklo vidět dva poslední: Puerto Flamenco ze Španělska a Ilo z Ruska. Škoda, soubor španělský byl určitě mimořádný a skvělý. Ruským souborem si tím tak zcela nejsem jist. Je nepochybné, že Khamoro si už vytvořilo jistou tradici a že vstoupilo do povědomí širší kulturní i laické veřejnosti a že má velké zásluhy o pozitivnější vnímání Romů také jako kulturní pospolitosti. Zatím nic na takové úrovni v ČR není, co by zřetelněji pozitivně propagovalo Romy. Je to vlastně kampaň k toleranci a proti rasismu.

  E lichva hin produktos khatal o sistemos
O gadžikane godžaver šere akana den bari duma pal e situacija andro romane getti. O Ministerstvo vnitra peske akana mangla rodipen pal koda, či existujinel „specialno romani kriminalita.“ Kada nane nič nevo, bo imar anglo mariben kerenas kajse rodipena o nacisticka antropologa andre Němciko. Antropologa khatal e Západočeská universita kerde „rodipen“ andro romane ghetta, kaj te prindžaren sar kerdžol „specificko romani kriminalita,“ kajča mušinde te pridžanel hoj vareso kajso naexistinel. „Nevo prindžaripen“ našči sikadža nič nevo. Šaj sikadža ča koda, so hin andre sociologija prindžardo. Andro nacisticka koncentračna lageri o but civilizimen the godžaver manuša pes nalikerenas kavke, sar sas pre sloboda. Avre lavenca šaj phenas, kana lenge ile o manušane čačipena the dživipnaskere šajipena, mušinde te dživel avke sar oda andro koncentraki sas, u te dikhel pre koda, kaj te predživen. Romano ghetto, oda hin kajso cikno koncentrakos, kaj o manuša mušinen te dživel sar pes del, u mušinen te respektinel o kriterija save ode hin, hjaba či kamen abo nakamen. Avral lenge niko nadela o vast, bo len o aver manuša „avrunestar“ thode pre sera, koncentrujinde len andro ghetto, u mukle len korkoren peske. Koda, kaj ode hin nalačhipen? Sar šaj el aver. Lichva, prostitucija, čor, drogy, te cirdel le manušen andro bilačhipen, oda savoro kerel o ghetto. A kada nane savoro. Andro koncentračna lageri demenas avri bare epidemiji tyfusiha, uplavicaha the avre nasvalipenenca. Andro ghetti šaj užaras kaj pes sikavena moros, cholera, neštovici, žlutenka, AIDS.

  „O čoripen amenge phagel o sascipen the o dživipen...“
Aver manuša pes khatal o romane ghetta likeren serate. Pal koda sar ode o manuša dživen, nadžanen nič. Sar pes manuš dochudel andro ghettos the savo ode hin dživipen, mange vakerelas jek romni, sava hi štar čhave the ochto vnučata. Koda, so pes ačhila lakera famelijake, pes ačhila the but avrenge, kajča so joj vakerelas amenge sikavel koda, so avral nadičhol. Soske pes o romane fameliji dochuden dži pro agor, u soske peren andro ghetto. „Dživahas andre bytovka, u sar mek o rom kerelas buči, varesar pes likerahas. Kajča sar našadža e buči ta gela pre podpora, palis samas pre socialka, u kalestar pes nadel te dživel. Le čoripnaha the la bidaha manuš siklol te dživel. Te amen hin vareso te chal, hin amen šukar džives.

foto   Genocida Romů a Sintů
Zastupitelstvo Brna odmítlo malou dotaci ve výši 10 000 korun na podporu nadcházející výstavy o genocidě Sintů a Romů v Evropě. Údajně proto, že na jednom z panelů se objevila zmínka o zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Zastupitel Robert Kotzian uvedl, že to poškozuje ČR a že je to výraz perzekuce Romů v ČR, což není pravda, podle něj.
Pro soudného čtenáře uvádím přesné znění textu na inkriminovaném panelu, ať sám posoudí, zda zastupitelé Brna kvůli třísce v patě neusekli celou nohu.

foto   Karvinský romský festival ve velkém stylu
Prvního července se konal v Karviné v amfiteátru parku Boženy Němcové úspěšně 7. romský festival. Účast byla nejméně tisíc diváků a tím se může jen málokdo pochlubit z těch, co podobné festivaly pořádají. To je nesporně největší úspěch, který tento festival provázel. Je to jistě výsledek manažerských schopností pořadatelů, jimiž byli početní bratři Ferencovi a jejich rodinný tým. Udělali to totiž šikovně: vedle romských souborů pozvali i populární osobnosti popmusic - Petra Muka a Vlastu Horvátha. Tím dosáhli hned dvou úspěchů najednou: přilákali spoustu návštěvníků a spojili Romy s Čechy. To je totiž to, oč tu běží a co se má dělat!

  O OSN kerdža nevi institucija pal o manušane čačipena
Angluneste andre kada berš hazdla o Valné shromáždění OSN nevi Rada anglo manušane čačipena, savi kamelas te kerel dijader e buči pal e Komisija anglo manušane čačipena. Angluno kidipen sas 19. 6. 2006 Ženevate u sar precedas sas alosardo mexicko bičhado, savo pes thovel vaš o manušane čačipena o Louis Alfonso De Alba. Soske pes kerdža kada nebipen?

  Pal o prazdnini pro úřad práce
Le čhavenge ela akana mište, bo duj čhon naphirena andre škola. Angle kole phureder, svae imar andre škola maphirena agorisaľol jek koter andre lengero dživipen. But džene džana dijader te sikľol u varesave džana andro učeder školi the andre kole mekučeder. Kavke oda hin maškar o gadžikane čhavore, kajča paš o romane oda nane avke. Talam savore džan avri andal o zvlaštna školi, u lengere šanciji pes oleha phanden. Varesaven ela bacht u džana te sikľol vareso lokeder, kajča imar the kada nane avke sar varekana. Andal e zvlaštno škola le romane čhaven nane kaj te džal, vaš oda lenge naačhol nič aver ča te džal pro úřad práce. Kavke pes hazdel lengero pharipen andro dživipen, u kada murdarel o dživipen savore Romenge. O gadže dikhen pro roma sar pro džuva angle koda, kaj mušinen te dživel le podporendar.

  Sar sas arado Romano lageris andre Osvětim
Koncentračno lageris andro koncentračno lageris. Kavke pes delas te phenel koleske, so o nacisti kerde andre Osvětim. Kode sas natradle ezera Roma the Sinti andal savore evropakere phuva, kaj avile o nacisti andro dujto mariben. Ode arakhle peskero meriben the o Roma khatal o protektoratos Čechy a Morava, majbuter kole, so sas khatal o koncentračna lageri Lety u Písku the Hodonín u Kunštátu.

  Deset tisíc na výstavu ještě prý může SRNM dostat
Putovní výstava o romském holocaustu, která bude k vidění od 24. července v sídle ombudsmana Otakara Motejla v Brně, vyvolala nelibost u brněnského primátora Richarda Svobody. Netýká se celé výstavy, pouze části o ústecké Matiční ulici.

  Historie romského holocaustu
Romové v Československu před německou okupací
Protiromská opatření ze strany úřadů měla dlouhou tradici, jež předcházela období okupace českých zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění této politiky vycházela především ze zákona o potulných Cikánech. Vzorem pro tento zákon se stal francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon „o cikánech a zahalečích“ z roku 1926.

foto   Brněnská veřejnost výstavu ocenila
Brněnským zastupitelstvem odmítnutá výstava Genocida Sintů a Romů a rasismus v Evropě se při svém zahájení 24. července setkala s velkým zájmem a kladným oceněním brněnské veřejnosti.

  Komunitno centrum Rokycaňate
But buči tel trin berš pes kerdža pre khangeri Nejsvětější Trojice Rokycaňate, u kave pes kerdža čačutni khangeri angle kole, ko kamen te phirel pal o Del. But bari buči peskera famelijaha kerdža o romano rašaj David Dudáš.

foto   Romská píseň ve znamení všeobecného smíření
Letošní 12. ročník festivalu Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm se vydařil. Dvanáct let, to už něco znamená! Kdo se tím může pochlubit? Ale tradice sama o sobě by znamenala jen málo, kdyby tu nebylo něco navíc. S čím takovým se setkáváme v Rožnově pod Radhoštěm při festivalu romské písně?

  Zamyšlení nad brněnskou výstavou o romském holocaustu
Tak brněnský primátor Richard Svoboda navštívil výstavu Genocida Romů a Sintů a rasismus v Evropě, dovídám se z denního tisku, který mi dochází i na chalupu vysoko v horách. Sláva! Čtenář nechť jednorázové vyjádření euforie přičte čemu libo.

  Pharipena andro sakodživesutno dživipen
Andre amaro dživipen mušinas sako džives te prikerel varesave cikneder, abo bareder pharipena. Varekana pre amende peren problemi, save amenge keren bare komplikaciji. Majbuter hin pahare problemi, save aven maškar o manuša. Andre kada hin but phares te arakhel zor the drom, so lenca te kerel.

  Komentář
Shoda v názorech nutně neznamená shodu v řešení
Absolvoval jsem nedávno hodinovou diskusi se starostou městské části Brno-sever Leo Venclíkem. Tato diskuse dokumentuje zřetelně, jak souznění v názorech na problematiku může vést k naprosto rozdílnému způsobu řešení těchto problémů. Pravda, různost spočívá také v tom, jakou roli ve hře hraje ten, kdo chce něco řešit. Rozdílný bude přístup starosty od přístupu člověka z občanské nevládní sféry. Ale proč vlastně?

  Nedobrovolně sterilizované ženy žádají omluvu
O kauze protiprávních sterilizací se v ČR veřejně diskutuje od září 2004, kdy ombudsman Otakar Motejl obdržel deset stížností žen romského původu na nedobrovolné provedení sterilizace bez poskytnutí plně informovaného souhlasu. V následujícím roce obdržel už více než 80 stížností a v prosinci 2005 pak ve svém závěrečném stanovisku podtrhl protiprávnost 50 posuzovaných případů.

  Sam diline či nasvale
Kada, so tumenge kamav te phenel pes ačhiľa buter sar anglo duj berš andre jekh foros. Sar andre aver fori the adaj hin nange khera (holobiti). Adaj bešen vajkeci romane fameliji. Maškar lende the jekh phureder Rom. Vičinen les Kašuko. Na došunel mište pre jekh kan. Jov vaš kada na rušel. Avka peske upre sikhľiľa, hoj te les vareko vičinel le naveha sar pes čačes vičinel, ta pes aňi na del anglal, sar te oda na perlas pre leste.

  Ohlédnutí za výstavou romského holocaustu v Brně
Putovní výstava o romském holocaustu opustila 8. září prostory sídla veřejného ochránce práv v Brně, nabízí se proto malé ohlédnutí. Výstavu si prohlédlo na 400 návštěvníků plus 300 žáků základních škol a středoškoláků, pro něž odborníci z Muzea romské kultury připravili zajímavý program s přednáškou a promítáním dokumentu o vzpomínkách pamětníků na holocaust. Promítání dokumentu bylo zároveň zpřístupněno i návštěvníkům, kteří projevilio tuto tematiku hlubší zájem.

  Výstava genocidy Romů a rasismu v Evropě skončila
Teprve teď, to je v pátek 8. září, kdy výstava Genocidy Romů a Sintů a rasismus v dnešní Evropě skončila, je možno činit závěry.

  Komentář
Slyšel jsem – a naštval se
Nedávno proběhla ve všech médiích zpráva o dokončeném výzkumu o chudobě v ČR a konstatování, že tato chudoba se nejvíce dotýká Romů. Jedná se o výzkum, který prováděl Ivan Gabal snad na objednávku vlády. Jistě bude příležitost o tom ještě hovořit. Teď něco jiného.

  O Metropolita Kryštof avila kie Rokycaňa
O ortodoxna pačande Rokycaňate arakhle paš peste 3. 9. bare manušes. Le Metropolitas Kryštos, savo avila te dikhel, sar pes phundravel nevi fara paš e khangeri Nejsvětější Trojice. Kada manuš, savo hino mekučeder paš o ortodoxna pre Čechiko the Sovensko sas arakhlo le čhibaleha Ing. Jan Baloun the le senatoriha MUDr. Luděk Sefzig.

  O problemi naprikerena o bivladakere organizaciji
So majbuter romane aktivistenge avel pre godži koda, kaj pes mušinel te kerel nevi buči pal o problemi, save hi andro romane komuniti. Majbuter namište pes kada sikavel andro regioni u konkretno kada hin andre Plzňakero koter. O romane aktivisti phenen, kaj kada bilačhipen džal avri kolestar, kaj pro telune uradi nane dzeka te kerel buči pal o Roma.

  Ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek říká:
Záleží také na politické vůli, nejen na penězích
Nejdříve, pane řediteli, k otázce perspektivy fungování Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Domníváte se, že Rada bude dále pracovat i při změně vlády? Má Rada za změněné vládní konstelace nějakou šanci účinně pracovat a v čem tu účinnost vidíte?

Žádné signály, že by Rada neměla dále existovat, jsem nezaznamenal, takže doufám, že Rada bude dále existovat a pracovat. Není zcela jasné, zda bude přiřazena k Úřadu vlády jako dosud nebo bude někde jinde.

  Mi perel kaske perel…
Tel o palune dešupanč berša pes ade le Romenge ačhile but bare nalačhipena, u phares te phenel, kana amenge sas goreder. Brutalna rasisticka murdaripena, sakodživesutne rasisticka ataki maškar o manuša, avri the khere andre amare khera. Sako džives amen maren tele andro amaro manušipen, u kda gela kavke upre, kaj oda dičhol sar te kada elas oficialno štatoskeri politika.

  Od romského intelektuála se očekává náprava nehodných Romů?
No, to je pěkná blbost, řeknete. Ale není!
Mezi Čechy nepřichází v úvahu, aby dobrý Čech přemluvil špatného Čecha k dobrému chování a pokládá se to za čirý projev idealismu. Známe své pappenheimské, jak se říká. Ale u Romů se taková možnost předpokládá samozřejmě s dodatkem: „Udělejte si mezi sebou pořádek!“ Slyšel jsem to už tisíckrát i při jiných příležitostech. I docela vzdělaní (a tím pádem je možno očekávat, že i rozhlední) lidé nosí v hlavě myšlenku, že je možné toto od romského intelektuála očekávat.

  Problém Rožďalovice v emailové korespondenci
(mezi MUDr. Danou Janotovou, lékařkou, a PhDr. Janou Horváthovou, ředitelkou Muzea romské kultury)
Dana Janotová píše:
(…) Snad máte kontakty k někomu, kdo může pomoci obci Rožďalovice a taky mně. Asi před 10 lety jsem si koupila starý domek ve zmíněné obci, který se snažím zvelebit, moc peněz i práce jsem vložila i do zahrady. Vše se velmi pomalu zlepšovalo do okamžiku, kdy vedlejší dům zakoupil p. Bouma a ubytoval Romy. Není jich tak moc, není to žádné ghetto. Mluví česky, mají auta, kola, podle všude se válejících odpadků si kupují potraviny, které já si těžko můžu dovolit. Neměla jsem do té doby žádný negativní vztah k tomuto etniku. Zničená zahrada, vytlučená okna, vykradený dům a trvale na můj pozemek vnikající lidé a psi mě však vůči Romům těžce zatvrdily. Jsem matka samoživitelka, na vše si vydělávám sama, nepobírám sociální dávky a moje dvě děti chodí do školy. Zmíněným obyvatelům vedlejšího domu jsem nikdy nic neudělala.

  Představte Romy, kteří pro nás něco dělají
Pěkný dopis zaslala naší redakci Markéta Šestáková z Českých Budějovic. S jejím laskavým dovolením vyjímáme některé útržky, které pozornému a vnímavému čtenáři mohou říci mnohé o smýšlení prostého, poctivého a pracovitého člověka, který je shodou okolností v tomto případě Romkou. Tak slyšte:

  Paměti romských žen – Kořeny I/1
Rozhovor s paní Marcelou, ročník 1928, Brno, tazatelka Dana Zajoncová

Mohla byste nám prosím vyprávět o svém životě, tak jak ho vy sama vidíte?
Ano. Tak když jsem byla malá, byla jsem vychovaná u babičky… (pláč) Měla jsem život těžkej. Když jsem měla hlad, babička mi řekla, tady máš krajíc chleba, když mně byla zima, řekla mi, sbírej peříčka, bude z toho peřina. Maminka byla v koncentráku, tatínek si našel jinou ženu, já jsem ji neměla ráda, tak jsem říkala: „Tati, prosím tě, buď ji zažeň, nebo s ní zůstaň, nebo co chceš s ní dělat, ale já ji opravdu…“ Když už jsem byla větší: „Já ji nenávidím, protože máma je v koncentráku, trpí.“ Byla v Osvěčíně (koncentrační tábor Osvětim, Polsko), moje sestra taky… (už pevnějším hlasem) A tak já jsem měla takovej těžkej život. No ale zase potom jsme přišli do Mezilesí tady u Pelhřimova, tak holky mě vzaly do školy, stejně mě to nebavilo…

  Fórum 2000
V Praze začal 10. ročník konference Fórum 2000. Mohl jsem být na zahájení v neděli večer v odsvěceném kostele svaté Anny v prostorách zvaných Pražské křižovatky. Konferenci s tématem Dilemata globálního soužití zahájil prezident Václav Havel, krátce též promluvil americký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel a Yohei Sasakawa, spoluzakladatel Fóra.

  Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblast
Mapa chudoby v České republice
Toto je přesný název zprávy, kterou vypracovala společnost Gabal Analysis and Consulting s.r.o. pro MPSV. Tato práce byla financována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

  Sar oda dopela le Romanca andro Slané
Kavke sar andro aver fori, the andro Slané hin le Romen pharipena andro bešiben. Jekfar o šerale pre peskero bešiben phende, kaj andre legero foros kerena „Program nulové tolerance“ u kavke džana zoraha pal kole, ko kerena varesavo nalačhipen. Anglune, pre kaste kada „Program“ pela sas o Roma, save dživenas andre foroskeri ubitovna.

  Trastune benga
Trastune benga, kavke pes vičhinel gendži, savi irindža e Ilona Ferková. Kavke kamla te sikavel pre but baro pharipen, savo hin maškar o Roma, u pre savo dopočinen but romane fameliji. O perša geblera pes maškar o Roma sikade andro dešupanč berša palal, u but manuša hine andre kada chudle talam avke, sar andro drogi.

  Komentář
Volby komunální a do Senátu
Příští týden nás čekají volby do zastupitelstev obcí a do Senátu. Politici se opět dovolávají naší pozornosti a slibují, jak chtějí naplnit tužby právě nás – voličů. Jak dojemné! Podívejme se na několik málo konkrétních případů, jak se věci mají.

  Na projekt Domovník 2004 lidé v Brně nezapomněli
Dnes: odpadky, špína, zápach
S terénním sociálním pracovníkem Pavlem Dirdou jsme obešli několik domů v centru Brna, kde probíhal v roce 2004 projekt s názvem Domovník; jeho realizátorem bylo Společenství Romů na Moravě. Projekt se zaměřoval na bydlení brněnských Romů a cílem bylo určit u vybraných domů domovníka, který se bude o dům starat a udržovat ho v čistotě. Vybrané domy jsou ve správě městské části Brno sever a Brno střed. Domovníci dostávali symbolický plat z projektu, který vyhlásila a financovala Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Smysl byl tedy jasný: přispět ke zlepšení životních podmínek Romů jejich vlastním přičiněním. Přišli jsme se podívat, jak to vypadá v domech teď, po dvou letech.

  Latinfest Brno
Pjatkostaz 20. 10. ži andro kurko avel adas bare lauutaza sar adazi he andale amerika či Brazilia.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 10.
Osobité a originální pojetí
„Dvakrát mi dali odklad školní docházky... dodnes nevím proč, asi jsem se jim zdál opožděný jako všechny romské děti. V děcáku se nikdo nezamýšlel nad tím, jestli třeba nemáme výtvarný nebo hudební talent. Zvláštní škole jsem se – naštěstí – vyhnul, gympl pak přišel nějak automaticky. Tam mě nejvíc ovlivnila profesorka estetické výchovy. Kreslili jsme s ní, malovali, přednášela nám dějiny umění.“

(David Zeman)

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál