Ve Velkých Karlovicích se uskutečnilo 15. až 17. října třídenní setkání členů Rady vlády ČR pro záležitosti Romů, představitelů jednotlivých resortů, nevládních organizací, nově jmenovaných krajských koordinátorů a romských poradců.

Značná pozornost byla věnovaná Koncepci romské integrace a problémům, které s tím souvisejí. Hovořil jsem o tom s Josefem Holkem z odboru sociálních věcí Krajského úřadu Libereckého kraje, který se věnuje národnostním menšinám a integraci cizinců. Je také členem Výboru Rady romské integrace, který vypracoval dokument k aktualizaci Koncepce romské integrace. Předseda Výboru Karel Holomek tento dokument předložil vládní Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity jako podnět, v němž členové výboru shrnuli své návrhy k dalšímu rozvoji Koncepce romské integrace. Josef Holek míní, že členové rady se musí více zajímat o to, jak se koncepce uplatňuje v praxi: „Situace Romů se každým rokem zhoršuje a vládní dokument, který se řešením problémů zabývá, v praxi nefunguje. Nyní se od aktualizování koncepce přechází k revidování a mě připadá, že se tu jedná pouze o slovní hříčky. V dokumentu, který jsme ve Výboru zpracovali, poukazujeme na vážné nedostatky při realizaci koncepce a vyzvali jsme vládu, aby zajistila větší politickou vůli k jejímu prosazování.“
V tomto dokumentu se mj. píše: „Výbor konstatuje, že Koncepce romské integrace je dosud v praxi realizována nedostatečně. Podle názoru Výboru by vláda měla věnovat problematice romské integrace mnohem větší pozornost, a to jako průřezovému tématu, zasahujícímu do působnosti mnoha resortů.“ Dále se uvádí, že resorty mají spíše snahu bránit se tomu, aby na ně byly kladeny úkoly a pokud se jim uloží, k jejich plnění přistupují formálně. „Výbor dále konstatuje, že není systémově řešeno prosazování Koncepce romské integrace na úrovni samospráv… Často při tom přetrvávají negativní postoje vůči spolupráci s neziskovými organizacemi nebo i obecné protiromské předsudky, které ztěžují prosazování jakékoli integrační politiky.“
V popisné části dokumentu se uvádějí důsledky vyplývající z chudoby a sociálního vyloučení Romů. V takových rodinách vzniká zadluženost vedoucí k vystěhování do segregovaných částí obcí, které se postupně mění v ghetta. „Z těchto (etnických) enkláv, jak se postupně zvětšují a postupně proměňují v „ghetta“, mizejí obchody a služby, vzdaluje se zdravotní péče, možnost hodnotného trávení volného času i školy.“ V dokumentu se také uvádí, že „Integraci příslušníků romských komunit brání především stereotypy a předsudky na straně majority (včetně volených zastupitelů a činitelů veřejné správy) i na straně romské komunity (včetně jejich aktivistů a mluvčích)“. Nicméně v praxi se výrazně projevují komplikované vztahy mezi romskou menšinou a většinovou společností tím, že se prohlubuje chudoba Romů a jejich sociální vyloučení se stává cílenou politikou na místní úrovni.

Ondřej Giňa
Foto: Katka Danyiová