V minulém čísle vyšly dva články na téma voleb. Jeden od Ladislava Horvátha, který nás neutrálně vyzývá k účasti ve volbách (i když sám je členem ČSSD a horuje pro tuto stranu) a druhý od Karla Holomka, otevřeně propagující Stranu zelených (SZ). Karel Holomek se domnívá, že SZ prosazuje politiku přátelskou vůči romské komunitě a její účast v parlamentu může Romům jedině prospět. Pojďme se tedy na SZ podívat trochu kritičtěji.

Její současný předseda Martin Bursík tvrdí, že základ voličů SZ tvoří půl na půl expříznivci ODS a ČSSD, kterým SZ v předvolebních průzkumech mimořádně odčerpává hlasy. Zelené hnutí se však v celé Evropě vždy soustřeďovalo hlavně na levicovou část populace, a to důrazem nejen na ekologii, ale i na sociální a genderové otázky. Je tedy logické, že SZ budou volit lidé se silným sociálním cítěním, levicovou orientací, nespokojení se současným stavem české politiky. Otázkou je, zda změna, která po volbách přijde, se bude těmto lidem zamlouvat.
Před nástupem Bursíka byla SZ spíše aktivistickým spolkem, který se přikláněl k ekologickému radikalismu, a byla tak většinovým voličstvem nepřijatelná. Za současného vedení se dostává do pozice „hadů“, která dříve příslušela spíše KDUČSL, a prohlašuje, že bude vládnout s každým, kromě komunistů.
Takže počítejme společně: ČSSD podle současných preferencí nemá šanci vytvořit vládu se SZ, tato varianta by mohla fungovat pouze za (tiché) podpory KSČM, což je pro Bursíka nepřijatelné. Jediná varianta je teda povolební spolupráce s ODS a KDUČSL. Tato možnost sice není stoprocentní, ale je velice pravděpodobná. Je možné, že osekané části programu SZ se dostanou do programového prohlášení nové vlády, ale jejich stěžejní body, jako je ekologická daň a silný akcent na sociální otázky, budou velmi rychle zadupány do země.
Nyní se dostáváme k programovým bodům, které nás a naše čtenáře zajímají nejvíce: menšinová a sociální politika. Jak by byla vláda v čele s ODS „vstřícná“ vůči menšinám, je snad všem jasné. Stačí se podívat na postoje strany i jejího čestného předsedy Václava Klause k registrovanému partnerství. Nehledě na to, že prosazování jakýchsi pseudonacionalistických bludů na počátku 21. století je více než scestné, a ODS ráda hraje na nacionalistickou strunu. O KDUČSL a její vyhlášené netoleranci vůči všemu pokrokovému snad netřeba se zmiňovat. Prezident Klaus si také velice rozumí s představiteli ODS v názoru na nevládní a neziskové organizace, které pro něho představují „velké nebezpečí pro demokratický vývoj“. Toto také asi není názor „typických“ voličů SZ.
Karel Holomek nás tedy vyzývá, abychom šli volit SZ, aniž by si byl vědom toho, jaké budou následky účasti této strany v parlamentu a ve vládě. Jiná možnost než vláda pravicových stran a SZ za současného stavu dva měsíce před volbami je téměř vyloučena. Chápu sice jeho argumenty o nových „nezkažených“ lidech v politice a o „čistotě“ SZ, která není zkorumpovaná parlamentní politikou, ale v současnosti je to silně zadlužená strana, která udělá téměř cokoli, aby svoje dluhy mohla smazat. Navíc systém parlamentní demokracie je nastaven tak, aby zkorumpoval téměř každého (čest výjimkám).
O tom, jaký „sociální“ program nám po volbách konzervativní liberálové připraví, snad nemusí nikdo pochybovat. Jediným jeho výsledkem bude ještě větší ožebračení chudých a větší zbohatnutí bohatých. Pak se tedy nebudeme moci divit, až vypuknou podobné protivládní nepokoje, jako před pár lety na východním Slovensku.
Stále ještě chce volit Zelené? A chcete volit vůbec někoho? Já tedy ne.

Jiří Salik Sláma