Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



  Vlachiko krisos imar nane ajso pačivalo sar varekana

Romaňi historija hin bari čirlatuňi, kajča but Roma nadžanen, katar pes ile, khatar hine, katar avle, u varesaven romen oda aňi na interesinel. Hin phendo kaj o Roma hine andal e Indija, šaj oleske te pačal, bo but Roma dičhon avri sar te Indi. Hine kale, u pro čačipen, the andre duma hin amen but indicka lava. Pro svetos hin všežijaka Roma, savoren hin aver kultura, savore uznajinen vareso aver, uznajinen aver hodnoti, aver dživipen. Aže musaj tiž te phenel kaj savore Romen hin aver parsuma.

Amen dživas adaj, andre Čechiko, the amen hin amari kultura, amari pačiv, amaro lav, amare giža, amaro bašaviben. Adaj dživen všežijaka Roma, ungrike, slovaňike, moravska, čechike, Sinti, the vlachike Roma. Savore Roma pal save dav duma imar pes zadzežinde andre čechiko společnosca, aže o vlachi mek na. Jon hin aver manuša talam maj savore vlachi hine parne, hin len aver parsuma, the aver duma, u andre společnosca len hin peskre tipicka problemi so peske keren jon korkore. Hin len problemi the angloda kaj andre pesko dživipen namukhen ňič so šaj lenge šigitinel, so šaj len vazadel upre. Imar but berša dživen ča peskre zakonenca pal save peske gondožinen kaj hine lačhe. Kajča jon mekh pre oda naavle kaj anglal peskre purane zakoni ačhile andre bari civižizacija but berš palal te živel, kaj jon hine pre oda nekh goreder.
Choc dživen o vlachi andro štatos kaj hin bari demokracija the avka džan furtom ča peskre dromeha. Hin len pesko dživipen, le gadžendar peske mekh naile nič, choc dikhen pre savi bari uroveň o gadže dživen. O vlachi žikeren peskro čačipen vakeren kaj lenge nakampel kaj lengre čhave te aven sikhade avri manuša. But vlachi nadžanen te pisinel te ginel bo naphirenas andre škola. U vaš kada pes pares chudena andre společnosca pro lačho than. Ňiko buči nakerel, moneki but vlachi o džuvža o murša, hine phandle andro berteni u lengre čhave baron avri andro javitovi. Vlachike čhavore baron upre sar stromi andro veša, andre škola phuren ča angle oda, kaj mušinen. Sar užol andre vlachiko famežija čhajori ta la nane ajsi pačiv sar te lenge užol muršoro. Kaj živel rom romňaha ta muršes hin bareder than, jov hino kražis u la džuvža andro dživipen nane ňisavi cena. Kajča o čačipen hin ajso kaj vlachiko džuvži žikerel sávoro andro vast, joj phirel te čorel, joj žikerel calo famežija u te na joj ta savore meren andre bokh.
Paš o vlachike Roma hin ča vaj keci podnikateža so pes džidžaren pačivales aže but vlachi čoren, bikenaven o drogi, u jekhe pindreha hine furton andre bertena. Sar lenca avela dureder, talam džanel ča o Del. Aže o čačipen hin ajso kaj lenge kampel te šigitinel, te cirdel len avri andal lengro purano dživipen. Lengre zakoni o krisi o sudi imar nane ajse pačivale sar has varekana, adadžives lenge imar ča ubližinen. Le krisostar pes adadžives ačhžas lichva so ča cirdel le manušendar avri o love, cirdel pal lende tele e cipa, namukel len slobodnes te dživel. Jekh vlachi le krisostar barvažon u aver pes lestar ačhen žobraka, aže jon furton žikeren peskro bo daran pes vareso te phenel.
O vlachike sudi oda hin adadžives bari špekulacija, the bare podvodi, manušes thoven andro krisos kana ča kamen. Narokom phenen pre leste oda so nane čačo, sudzinen les, peken pre leste baro štrofos the o love peske muken.
Pro vlachiko drogovo dileris pekel o kriso tiž štrofos, mušinel te počinel bare love, aže o drogi bikenavel dureder. Kajso hin o čačipen, kaj o vlachike sudi o krisi le vlachenge napomožinen ale hin lenge pre bari škoda, bo moneki lenge ubližinen

Gejza Horváth

Redakční poznámka: tento článek nevyjadřuje stanovisko redakce

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radiožurnál

Radiožurnál