V konkrétních symbolech totiž neuvažují jen afričtí černoši a takzvané primitivní národy – všechny velké východní civilizace (snad kromě Indie) byly vybudovány lidmi, jejichž mysl se utvářela podle téhož vzoru. Tato mentalita dala lidstvu velikány, jako byli Konfucius, Mencius a Lao´c. Je víc než pravděpodobné, že právě myšlení vycházející z konkrétních symbolů nám zprostředkovávalo veškeré vědění a moudrost, obsažené v architekturách Střední Ameriky a v čínském umění. Po pravdě řečeno se nám dík této mentalitě dostalo toho nejlepšího, čeho je člověk schopen dosáhnout – s jedinou výjimkou, kterou je aplikovaná věda. Jenom v ní mohl zlomek západní civilizace vyniknout, a na tom teď staví svou nadřazenost.
Pokud jde o nejdůležitější roli, kterou … je černý muž povolán zastávat v americké společnosti, definoval bych ji jako kulturní, s důrazem na duchovní aspekt této kultury. Po vyhlazení indiánů jsou černoši nejryzejší a nejpůvodnější rasou Severní Ameriky. Vyrůstali spolu s touto zemí a jsou svými kořeny vrostlí hluboko do její půdy.
Paul Robeson (1898–1976)

Paul Robeson vystudoval práva, za studia se mu dostalo mnoha akademických i sportovních poct, ale rozhodl se pro kariéru uměleckou. Patřil k prvním černošským pěvcům, jimž dala Amerika příležitost koncertně vystupovat. Robesonova dráha byla však pro jeho pokrokové smýšlení násilně přerušena v době mccarthismu. Ke koncertování se vrátil až v roce 1958, kdy mu bylo rovněž povoleno odjet na několikaleté turné do Evropy.

Připravila jk