Výsledky vyhledávání: dalek

Zeptali jsme se občanů Myslíte si, Že jsou romští poradci na okresních úřadech potřební? S jakými problémy se na ně nejčastěji obracíte? pokračování

Dženo mezinárodně Sdružení Dženo, ze všeho, co o něm známe, splňuje podmínky pro udělení statutu roster u ECOSOCO. pokračování

Třetí stockholmské fórum Ve Stockholmu 22. až 24. dubna proběhlo už třetí světové fórum na téma Pravda, spravedlnost, usmíření. Účastnili se ho zástupci 45 zemí světa. Také česká delegace pod vedením vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Milena Hübschmannová vystudovala indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Do roku 1967 pracovala jako literární redaktorka Československého rozhlasu. Poté působila v Ústavu pro filozofii a sociologii Čs. akademie věd, v 70. a 80. letech učila romštinu na Jazykové škole v Praze, nyní působí jako odborná asistentka na katedře romistiky FF UK. Iniciovala vznik časopisu romistických studií Romano džaniben, jehož je šéfredaktorkou. Napsala několik knih o Romech a spolu s H. Šebkovou a A. Žigovou sestavila také Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. Milena Hübschmannová mě vždy oslňovala svým postojem k Romům. pokračování

Jak se žije na Ostravsku V totalitě žili Romové bez problémů, byla práce a pracovat se muselo. Ten, kdo uměl zacházet s penězi, slušně bydlel, slušně žil a měl se dobře. Ale vše změnila sametová revoluce. pokračování

Cítila jsem potřebu s Romy mluvit a poznat je Ilona Lázničková vystudovala etnografii a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Hned po studiích nastoupila do zaměstnání, kde měla na starosti zájmovou uměleckou činnost zaměřenou na divadelníky, hudebníky, folklorní soubory, taneční a recitační skupiny v okrese Brno-venkov. K tomu jí ještě přibyla péče o kulturní památky, získala zkušenosti v práci v knihovnách a s výstavní činností. Po převratu se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo vedoucí v Muzeu romské kultury a vyhrála. Předtím se s Romy blíže nesetkala, neměla s nimi žádné osobní zkušenosti a romskou osadu neviděla. Až nyní se dostala při výzkumech přímo mezi romskou komunitu a začala se s ní blíže seznamovat. Pustila se do studia odborné literatury o Romech a četby knih romských autorů. Sbírala zkušenosti a znalosti od svých starších kolegů v muzeu (vzpomíná především na historika Bartoloměje Daniela). Dostala se do mnoha romských osad na Slovensku a v Polsku. Po deseti letech práce v Muzeu romské kultury v Brně říká o Romech, že jsou to zvláštní, krásní, zajímaví a neobyčejní lidé. pokračování

Protančený večer na Koncertě pro bezdomovce Koncert, který pořádalo občanské sdružení Kale jakha – Rožnovský svaz Romů za podpory sdružení Zdravý Rožnov v sobotu 1. června v sále Společenského domu v Rožnově pod Radhoštěm, nebyl zdaleka prvním večerem plným romské muziky, který jsem navštívila. Určitě pro mne byl ale nejživějším – pokud tedy nepočítám Romfest ve Strážnici před pár lety. pokračování

Evropské reakce na výsledky voleb BRUSEL, VÍDEŇ – Spokojenost s výsledkem českých voleb vyjádřili Jürgen Schröder, zpravodaj Evropského parlamentu pro ČR, a poslanec Michael Gahler, oba členové CDU a Evropské lidové strany. Usoudili, že rýsující se koalice ČSSD s lidovci a Unií svobody je nejlepší zárukou evropské orientace ČR a hladkého přistoupení k EU. Podle Gahlera si nelze představit lepší scénář než právě tento. „Na jedné straně bude pokračovat v práci zkušený tým, který vedl zemi čtyři roky. Na druhé straně se přidají skutečně proevropské strany, které mohou přispět k urychlení a zkvalitnění procesu. KDU-ČSL a US mají motivované a tvůrčí lidi, kteří jsou už zcela zapojeni do Evropské lidové strany. Jsou to přátelé; věříme, že integrační proces dotáhnou do konce.“ pokračování

U svého otce žije jako cizinec Richard Orlet (25 let) je slovenským občanem a rozhodl se žít v České republice, protože hlas jeho srdce mu velel jít za otcem, který se tady natrvalo usadil v Zastávce u Brna. pokračování

Chci navracet lidem zdraví Vladimír Červeňák (21 let) z Vlašimi říká: „Chodil jsem do lidové školy umění a učil jsem se hrát podle not. Vážná hudba je mi blízká, ale cikánskou muziku moc hrát neumím. Docela se za to stydím a je mi to líto, chci se to však naučit. Avšak můj životní cíl je trochu jiný než muzika. Chci navracet lidem zdraví.“ Teď je šťastný, že úspěšně absolvoval přijímací zkoušky a byl přijat na lékařskou fakultu. Začíná se mu plnit jeho sen. pokračování

Vážená redakce, dovoluji si vám napsat vzpomínku z pohledu historie. Žijí ještě mezi námi ti, kteří ještě po roce 1945 živořili na samém okraji lidské společnosti. Prostě Cikáni. Při tom slově se mnohým vybaví v mysli barvitá vzpomínka na vůz pokrytý cárem staré roztrhané plachty, tažený vychrtlým koněm, na podivné snědé lidi, před kterými zavírali dveře. Jako by na čele nesli vypálený věčný cejch hanby, podezření i pokoření. Nikde nebyli ti podivní světem putující hosté vítáni a přece přinášeli podivné kouzlo, jež nutilo člověka, aby se na ně díval se zvědavostí. Uměli, jak o sobě tvrdili, čarovat, hádat z dlaně lidské osudy. A v duších těch lidí byla zakleta podivná podvědomá touha, která je od dávných dob nutila k věčnému putování za něčím, co jim nikdy nebylo souzeno poznat. Lidi bez vlasti, bez domova s bohatou minulostí, kterou však nikdo nezapsal pro paměť budoucím pokolením. pokračování

Proč další vlna romské migrace V televizním publicistickém pořadu 21 v pátek 26. července, právě ve chvílích, kdy byli německými policisty vraceni na českou stranu hranic ostravští Romové cestující do Velké Británie žádat o azyl, označil Václav Miko z rokycanské Inforomy jako hlavní důvod jejich odchodu útěk před rasistickými útoky. Tvrdil, že každý Rom, kterému se podaří opustit republiku, snižuje počet těch, kteří se mohou stát obětí další rasově motivované vraždy. Následovně ve stejném pořadu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že ekonomická motivace, daná možností pobírat zpětně nárokové dávky a zároveň během žádosti o azyl ve Velké Británii pobírat na naše poměry značné finanční zabezpečení, zřejmě převažuje. Dodávám, že nejde pouze o zpětný výběr dávek, ale i o průběžné čerpání různých druhů sociálních dávek v době nepřítomnosti žadatele, automatickým zasíláním na jeho účet. pokračování

Děti z Brna na jihu Čech Již tradičně pořádá každá ze sedmi základních organizací Společenství Romů na Moravě letní prázdninové tábory pro děti. O finanční prostředky, z kterých se hradí až 70 procent jejich nákladů, se SRNM uchází v konkurzním řízení ministerstva školství či Evropské unie, další náklady hradí z vlastních zdrojů a ve spolupráci se sociálními odbory příslušného regionu. pokračování

Mladí táborníci v Dolní Moravici Bruntálská organizace Společenství Romů na Moravě (SRNM) pořádala od 5. do 12. července letní tábor pro téměř čtyřicet dětí. V areálu chaty Slunečná v Dolní Moravici – Nové Vsi prožili táborníci dny se zajímavým programem. Kromě táborové olympiády, koupání v nedalekém rybníku, výšlapů po okolí a společenských večerů s pěveckými soutěžemi je čekal také výlet na Svatý Kopeček u Olomouce a prohlídka jezdeckého parkurového areálu. „Samozřejmě jsme denně hodnotili pořádek v chatkách a starší děti pomáhaly v kuchyni,“ řekl hlavní organizátor tábora, předseda bruntálské organizace SRNM Dušan Kandra. Již třetí ročník tábora se vyvedl a v jeho pořádání budou Bruntálští určitě pokračovat i v příštím roce. Za bezproblémový průběh patří poděkování všem vedoucím, personálu kuchyně i majitelům chaty Slunečná. Poděkování si zaslouží rovněž ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, s jehož finanční pomocí se tábor uskutečnil. Text a foto: -mik- pokračování

Velká voda zaplavila Čechy Po pěti letech opět zemi postihla gigantická povodeň. Své domovy muselo opustit na 220 000 lidí. Škody se předběžné odhadují na 60 až 90 miliard korun. Zaplaveno bylo 504 obcí, zničeno na tisíc domů a 73 mostů. Obnova postižených míst potrvá více než dva roky. Následky katastrofy pomáhá nyní likvidovat také stovka záchranářů z osmnácti zemí Evropy. Tentokrát voda bouřila převážně v Čechách a na jihu Moravy. Zaplavovala a ničila vše, co jí stálo v cestě. Města i vesničky v povodí Vltavy a Berounky, ale i Labe a Podyjí poznaly, co dokáže rozbouřený živel. pokračování

Policejní brutalita V poslední době trávím většinu víkendů u našich východních sousedů ve městě Holíči. V tomto asi patnáctitisícovém městě žije dost velká komunita Romů. Mimo jiné tu bydlí většina mých příbuzných a mám zde také hodně přátel. Minulý týden v sobotu se mi přihodilo něco, s čím se ještě stále nemohu vyrovnat. pokračování

Tři lichváři z Matiční byli odsouzeni Ústí nad Labem – Historicky první rozsudek nad romskými lichváři vynesl 8. dubna Okresní soud v Ústí nad Labem. Dvojici bratrů Josefa a Milana Tamašových a jejich komplice Romana Běláka, žijící poblíž Matiční ulice, uznal vinnými z trestného činu vydírání a porušování domovní svobody. Nejtvrdší trest, čtyři roky vězení, dostal Josef, který měl dluhy vymáhat s nožem v ruce. Milan Tamaš dostal podmínečný trest 18 měsíců a Roman Bělák deset měsíců nepodmíněně. Souzena byla i matka Tamašových Rosálie Tamášová. Tamašovi popřeli, že by od Romů v Matiční ulici vymáhali více peněz, než jim půjčili. Po vynesení rozsudku se Josef Tamáš na místě odvolal. pokračování

Milý host je vítán všude Při vyslovení jména Elena Lacková se každému, nejen Romům, vybaví romské pohádky. Ti starší si možná vzpomenou na divadelní hru Cikánský tábor nebo rozhlasovou hru Žužika. Mladší určitě zareagují na název knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Paní Elena Lacková, naše první romská spisovatelka, dramatička, básnířka, ale především žena s obrovským sociálním cítěním, právem oceněná státní cenou Ľudovíta Štúra, se dožila 22. března 81 let. V současné době žije v Košicích. pokračování

Snadnější je mlčet Reaguji na článek pana Ivana Jemelky Snadnější je přece nadávat Knížákovi, uveřejněný v Hospodářských novinách dne 12. 3. 2002. Jemelka tvrdí, že „podstatou problému, soužitím Romů s neromy, se zabýval málokdo. Zatímco prostřednictvím otevřených dopisů, poslaneckých interpelací, článků či prohlášení se rozhořel boj o Knížáka, romská minorita a česká majorita žily vedle sebe jako dříve“. Dovoluji si tvrdit, že soužitím Romů s okolím (nerom je pro mne děsivé prznění jazyka – nenárod?) se zabývali a zabývají početní zástupové, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Naprostá většina dotčených, ať již Romů, či jejich sousedů, však toto netuší. Média se nezabývají zprávami o seminářích vládních projektů (PHARE), doporučeními Rady Evropy, dotačními tituly ministerstev či samospráv. Odpověď na základní otázku, prezentovanou redaktorem Jemelkou: „Potřebují Romové pomoc státu, nebo ne?“ přece již dávno padla, a to jak za vlády Klausovy (Bratinkova zpráva, 1997), tak za vlády sociální demokracie (Koncepce romské integrace, 2000 a 2001). Sociální propad romských komunit je díky historicky odlišnému postavení většiny tohoto etnika takový, že bez zásahu státu dojde z velké části k jeho postupné ghetoizaci, tedy česky k sestěhování do holobytů, a tak ještě k většímu sociálnímu vyloučení. Pokud ředitel Národní galerie prohlásí, že „Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor“, uráží tím obviněním z neschopnosti sdílet prostor všechny Romy, mezi nimiž byli a jsou lidé sdílející prostor, sdělní a dělní. Takovéto výroky jsou skutečně na pováženou. Knížák se totiž staví do role hrdiny, který otevírá tabuizované téma, ale přitom jsou jeho výroky opakováním těch nejběžnějších a bohužel i nejprimitivnějších stereotypů. Tisk je zaplaven strašením pozitivní diskriminací, o níž se prý u nás stále hovoří. Kdo o ní hovoří? Vláda rozhodně ne. Píše-li redaktor Jemelka, že (Romové) „Od státu dostávají relativně štědré sociální dávky. Je to tak správné?“, pak jde o otázku zavádějící, pomíjející fakt toho, že Romové pobírají stejné sociální dávky jako ostatní občané této republiky. Nebo snad existují speciální romské dávky pro Romy? Takovouto otázkou jsou Romové z občanského svazku odsouváni. Proti tomu je nutno křičet. Mlčení již od časů dávných totiž znamená souhlas. Roman Krištof, ředitel kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pokračování

Elena Lacková se dožívá 81 let PRAHA – Nejvýznamnější romská spisovatelka Elena Lacková se dožila 22. března 81 let. Tato žena, narozená ve Veľkém Šariši, dokázala svým talentem, pílí a cílevědomostí stát se příkladem mnoha romským osobnostem. Elenu Lackovou označila za svůj vzor a učitelku nejen zakladatelka moderní české romistiky Milena Hübschmannová, ale také prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka. Na něj jako žáka základní školy zapůsobilo jako zjevení, když si přečetl, že Elena Lacková promovala na Univerzitě Karlově. To bylo počátkem 70. let, Lacková již byla tenkrát babičkou – bylo jí 39 let. Vyjmenovat komu všemu byla Elena Lacková vzorem, je zřejmě nemožné. Jedním z nich byl i její synovec – básník Emil Cina. pokračování

Fair play Již několik (tý)dnů po oficiálním skončení olympijských her v Salt Lake City, které mohl každý sledovat na obrazovkách České televize takřka nepřetržitě, a díky nimž nejeden hokejový fanda přestal na více než týden chodit do školy, jsem si při procházce Brnem všimla, že výlohy mnohých knihkupectví se pyšní fotografickou publikací z tohoto unikátního festivalu všech tradičních i netradičních zimních sportů. Fotografie novopečeného českého olympionika Aleše Valenty, kterou najdete na přebalu knihy, evokuje onen moment opojení, kdy se českému akrobatickému lyžování dostalo nejvyšší možné odměny a pocty z rukou olympijských rozhodčích. pokračování

Veselé velikonoce Jednoho večera, tři dny před Třemi králi, jsem seděla v jedné nejmenované restauraci v Brně. Přestože bylo venku plno sněhu a mrzlo jako na Sibiři, v momentě, kdy do restaurace vešli tři malí králové, jsem měla pocit, že za okny se nalévají velikonoční poupata a na vesnických dvorcích pobíhají malá žlutá velikonoční kuřátka. Jejich medové obličeje a mandlové oči plné očekávání mi totiž v onu chvíli připomněly nadšení, kterého jsem si již několikrát všimla, když jsem doma v Plzni otevřela dveře, za nimiž již notnou dobu postávali malí romští koledníci s pomlázkami. pokračování

Napsali jste nám Vážená redakce, zarazila mě anketa dětí ve vánočním čísle, že v dnešní době 10letý chlapec kupuje rodičům pod stromeček kameru a zlato, to je tedy šok. Asi jste tam samí „barvale Roma“ (bohatí Romové). Taky bych se ráda dozvěděla, jak se říká zelené barvě romsky a neříkejte mi prosím, že želeno! Vánoční povídky se mi moc líbily. Jednoduchost procítěná velkou láskou, tak byli krásné a tak obyčejné všední prožitky dvou Romů. No moc krásný. Děkuji. Jinak vám všem v redakci přeji hodně nápadů. Šestáková Markéta, České Budějovice pokračování

Co mi vyprávěl strýc mé maminky „Bylo mi devatenáct let, začala druhá světová válka. Byl jsem čerstvě ženatý, zamilovaný mladík. Slovo válka jsem nikdy neslyšel. Rozhodl jsem se stát partyzánem a bojovat proti fašistům. Vzpomínám si, jak jsem byl hrdý, že já, Rom, partyzán budu bojovat po boku s bílými proti neprávu a utrpení nevinného národa. Nikdy nezapomenu, co jsem prožil a viděl, jaké hrůzy a likvidace se dopouštěli fašisté na romském národu. pokračování

Kaštanová alej „Narodila jsem se roku 1918 a su stará jako naše republika. Pocházím z jižní Moravy, z malé vesničky Hrotovice v okrese Třebíč, kam mne, mého bratra a sestru přivezli rodiče z Vídně, kde jsem se narodila. Byli jsme chudí, tatínek pracoval jako krejčí a maminka se starala o domeček, na který jsme horko těžko našetřili. Protože jsme dlouho neměli peníze, připadla na stavbu domku až poslední parcela v Hrotovicích směrem na Jaroměřice. Za nama byly veliké lány pšenice a žita a naproti přes ulicu nádherná kaštanová alej asi půl kilometru dlóhá, která každé jaro nádherně kvetla, a rok co rok tam dojížděli Cikáni. Měli tentýž povoz, který jsem viděla na výstavě v romském muzeu, ale jejich měl plachtu. Tam blízko byl veliké stoh jednoho statkáře, oni si tam vždycky došli pro čerstvou slámu, kterou si čistě vystlali vůz a také pod vozem. Někteří spali ve voze a někteří pod ním. pokračování

Otevřený dopis V Brně 23. 2. 2002 Otevřený dopis předsedovi Poslanecké sněmovny PČR panu Václavu Klausovi, předsedům všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR – paní Haně Marvanové, panu Vladimíru Špidlovi, Cyrilu Svobodovi, panu Miroslavu Grebeníčkovi. pokračování

Oslovila mne univerzalita lidských práv S činností organizace Amnesty International (AI) se Lucie Fremlová (24) poprvé seznámila v roce 1995 při svém studijním pobytu v Anglii. Oslovila ji především myšlenka univerzality lidských práv, jejich nezcizitelnosti a nedělitelnosti, stanovená Všeobecnou deklarací lidských práv. Jak vysvětluje vlastními slovy: „Žádná vláda ani instituce nemůže nikomu odpírat práva, která mu coby lidskému jedinci náleží. Rovněž nemohou být jedinci či skupině lidí přiznávána pouze některá lidská práva, protože každý má nárok na všechna práva, odvíjející se z podstaty jeho lidství.“ pokračování

Romové a škola Na svých cestách za prací se setkávám s lidmi při reportážích, rozhovorech, anketách, a tak mám možnost slyšet názory nejen Romů, ale i Čechů. V rámci projektu Open Society Fund – Škola pro všechny – jsem se zúčastnil několika besed na základních školách v ČR. Cílem projektu bylo vyvolat zájem rodičů o vzdělání svých dětí a zlepšit přístup pedagogů k romským dětem. pokračování

Jak jsem potkala androgyna Před několika lety jsem navštívila jeden diskotékový klub v Londýně. Kdekoli jsem, ráda pozoruji zajímavě vyhlížející lidi kolem sebe. A tak se mi naskytla úžasná podívaná. V blízkosti tančila téměř pohádková bytost oděná do košilky utkané ze zlatých nitek a poseté zlatými korálky. Byla útlé postavy a pohybovala se způsobem lesních žínek, které jsem jako malá dívka vídávala v pohádkách. Zírala jsem v úžasu na stvoření, jež se zdálo být jaksi neutrální. Nemohla jsem se totiž dovtípit, zdali se jedná o ženu či o muže. Jedna známá, která ono stvoření osobně zná, mi posléze sdělila, že je to muž. Transsexuální muž, jehož duše ženy byla vdechnuta do těla nesoucího primární pohlavní znaky muže. Mladík však byl a cítil se být ženou. V té době již absolvoval první stadium předoperační hormonální léčby, po níž měla následovat samotná operace. pokračování

Brněnský Bronx Ulice Cejl, Francouzská, Bratislavská, Příční, Hvězdová, Spolková, Körnerova…, všichni tušíme, proč se této části Brna říká Bronx. V povědomí Brňanů je tato část města zapsána jako místo nevalné pověsti. Kdokoli tudy prochází, nebo přijíždí tramvají či autem, všimne si, že romských občanů zde žije mnohem víc než v jiných lokalitách Brna. Na této skutečnosti není celkem nic divného. pokračování

Ad Ještě jsem naživu … (RH 12/2002) Poslední červencový den zveřejnil čtrnáctideník Romano hangos celostránkový rozhovor Jany Kabeláčové s Palestinkou Mirvat, zřejmě jako volnou mozaiku potlachů nad kávou během pobytu v Utrechtu v rámci projektu EU. Jsem dalek toho zlehčovat životní pocity a názory mladé palestinské dámy, zjevně dobře vsazené ve společenské struktuře vlastní komunity, jak naznačuje její v článku načrtnutá životní dráha (Palestina – USA – Palestina – Nizozemí). Umím si představit obtížnost její práce s palestinskými dětmi traumatizovanými střelbou, kterou kolem sebe slyší. Řada z nich, jak vidíme dennodenně v televizních záběrech, je traumatizována do té míry, že s kameny či fundamentálnějšími proprietami se vrhá na izraelské vojáky, vozidla a tanky, aby té střelby (mimochodem, gumovými projektily!) bylo více. „Rodinné vztahy,“ říká vystudovaná sociální pracovnice a psycholožka, „jsou pro Palestince mnohem důležitější než pro Evropany“. Nepochybně proto jásají palestinské matky nad sebevražednými atentáty vykonanými jejich vlastními mnohdy nedospělými syny – a zcela nově i dcerami. „Je hrozné mít děti, které hladovějí, protože otec byl zabit a matka nemá práci,“ předestírá slečna Mirvat další z tvrdých realit. Doplnil bych ji o nejméně jeden důvod navíc: bezostyšné „tunelování“ štědré zahraniční pomoci, mimo jiné z fondů téže EU, která tázané i tazatelce poskytla zajímavou zahraniční stáž. Stavitelé těchto tunelů jsou ve věrchušce palestinských vůdců, pana Jásira nevyjímaje. pokračování

Raději než povodeň Obvyklé letní putování Romů do přívětivého Albionu bylo letos nečekaně a nepříjemně zaměněno katastrofou daleko větší – povodní, která rozsahem nemá obdoby po více než 200 let. Statisíce lidí ztratily domovy, někteří i život. Náhle je vše jiné. Periodika i televize, dříve plná hodnocení oprávněnosti či neoprávněnosti putování příslušníků jedné národnostní menšiny za azylem, jsou nyní naplněna zprávami a monitorováním životně důležitých událostí. Příroda ukázala svoji mocnou tvář a my můžeme jen nedokonale předvídat její příští kroky a stejně nedokonale a jen částečně úspěšně se můžeme bránit. Často odsouzeni jen k bezmocnému sledování událostí. pokračování

Júlinka a Jožka V romské osadě rostlo děvče krásné jako obrázek a zvěst o ní, jak je pracovitá a jaká je to dobrá kuchařka, se nesla široko daleko. Když byla Júlinka ještě malá, zemřela jí matka a vychovával ji jen otec. Čas letěl a Júlinka rostla. Když už měla patnáct let, chtěla jít na tancovačku nebo jen tak se procházet s ostatními děvčaty, ale otec byl na ni tuze přísný a hlídal ji: „Nikam nepůjdeš, doma budeš sedět! Nejsi ještě dospělá, počkej tři roky a pak si choď, kam chceš.“ pokračování

Dřív se plynem lidé zabíjeli Představte si, že žijete v malé, celkem kulturní středoevropské zemi. Představte si, že tam žijí lidé jako vy, hovoří stejným jazykem, chodí do stejných škol, mají stejná práva a povinnosti. Představte si, že se od nich lišíte v několika zvycích a ve vzhledu – máte kupříkladu větší nos, menší postavu než ostatní a jste více emocionální. pokračování

Romano centro pomáhá porozumění V poklidné vídeňské čtvrti nedaleko Jižního nádraží funguje již několik let Romano centro, jehož práce směřuje především k vytváření porozumění mezi romským etnikem a většinovou společností. Výsledky potvrzují, že se práce daří, a to je podstatné pro Romy i gadže. pokračování

Nejobávanější část Berouna – prostě Bronx Berounský Bronx? Člověk by ani nevěřil, že se nachází v nejobávanější čtvrti z celého města. Je neděle, první jarní dny vylákaly ven spoustu lidí. Kluci hrají fotbal a nohejbal na novém hřišti, maminky s kočárky poklidně rozmlouvají, některé ženy uklízejí okolí. Lokalita není typickým ghettem na okraji města. Leží nedaleko centra mezi jinými obytnými domy. Není ani nijak rozlehlá, tvoří ji 72 bytů v osmi domech uspořádaných do čtverce a s vnitroblokem. Domy postavené ve dvacátých letech minulého století se ale na první pohled výrazně odlišují od okolí. pokračování

Koordinátor musí starosty měst přesvědčovat Krajským koordinátorem romských poradců v jižních Čechách je Roman Slivka. Jako někteří další koordinátoři má zkušenosti z předcházející práce romského poradce. Svou pozici si však musí budovat znovu: na krajském úřadě a u starostů. Jedním z jeho prvních úkolů je přesvědčitstarosty, aby funkci poradce zřídili. Přestože se na okresních úřadech osvědčili, ve městech k nim mají nedůvěru. pokračování

z policejní kroniky LITVÍNOV – Až osmileté vězení hrozí 21letému mladíkovi z Litvínova, který se v lednu zapálením dek a záclon chtěl pomstít svému spolubydlícímu a milenci za to, že ho vyhodil z bytu. Oheň tehdy kromě majetku bývalého bytného zachvátil několik podkrovních bytů a zcela strávil střechu. Policie obvinila mladíka z obecného ohrožení. I když oheň vzplál v noci, nikomu z nájemníků se nic nestalo. Zachránila je duchapřítomnost jednoho ze starších Romů, který si požáru všiml a sousedy vzbudil. pokračování

Šance pro Bronx Jak aspoň na krátkou dobu vytvořit příjemnou a veselou atmosféru v místě, kterému se jindy lidé spíše vyhýbají? V berounském Bronxu, čtvrti, která nemá příliš dobrou pověst, se o to pokusili lidé z občanského sdružení Lomikámen společně s místními obyvateli. Šance pro Bronx znamenala pro řadu lidí ve složité životní situaci příjemně strávené nedělní odpoledne. Ale nejen to. pokračování

Často chybí zájem o řešení romské problematiky Na setkání s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem a dalšími významnými hosty se sešli v Olomouci 2. června krajští koordinátoři z celé republiky. Akci připravila koordinátorka Olomouckého kraje Renata Köttnerová. pokračování

Je romský světový festival pro Romy? Jen málokteří Romové z ČR mohou navštívit světový romský festival Khamoro, protože na to nemají. Vstupné je tak vysoké, že si to nemohou dovolit. Devadesát procent Romů je bez práce a většina z nich žije na hranici životního minima. Kdyby si zaplatili cestu do Prahy a k tomu ještě vstupné, narušilo by to jejich měsíční rozpočet. A už vůbec nemluvím o tom, že by chtěli vidět všechna vystoupení. Finanční náklady by vysoko převyšovaly částku jejich sociálních dávek, a proto do Prahy nejedou, i když vím, že by chtěli. Z toho vyplývá, že Khamoro je určen pro jiné lidi a vůbec nepočítá se sociálně slabou vrstvou Romů, kterých je nejvíc. Při tom právě u nich jsou zachovány ty pravé romské hodnoty: hudby, zpěvu, tance, tradic a zvyků, které festival prezentuje. pokračování

Kam směřuje Khamoro? Obávám se, že špatně zvolená režie galaprogramu Khamora poškodila všechny zúčastněné: nejvíce asi muzikanty, ale i diváky a moderátory pořadu. Galaprogram Khamora byla totiž jedna velká diskotéka. Ta sice znamenala obrovskou zábavu pro mnoho mladých lidí, kteří by se stejně tak dobře bavili na jiné diskotéce s výraznou skupinou pop music. pokračování

Podnikatel si na nedostatek zakázek nestěžuje Mnoho romských podnikatelů si stěžuje, že nemohou získat zakázky, a své firmy předkládají jako lék na řešení problému nezaměstnanosti Romů. Prý k tomu stačí maličkost, jen dostat státní zakázky. Někteří podnikatelé však mají důvěru ve své síly a prohlašují, že sice jsou při získávání zakázek problémy, ale jejich firma je dokáže zvládnout. Toto podnikatelské sebevědomí má i Miroslav Tancoš z Nového Boru. pokračování

Tři minuty slovenského vicepremiéra Obě země bývalého Československa mají mnoho společného. Společný je i problém de facto segregovaného školství. Dodnes se v ČR bojuje s dědictvím po komunistickém režimu, kdy romské děti jaksi automaticky jdou do zvláštních škol. Nedostatečné vzdělání Romů je jeden z důvodů, proč většina Romů je nezaměstnaných a má tak špatné vyhlídky na trhu práce. Obdobná situace je na Slovensku. Rozdíl je snad jen v tom, že Romové tam žijí často v daleko horších podmínkách než jejich příbuzní u nás. Nerovné postavení Romů vzbuzuje pochopitelně zájem zahraničních novinářů. Britská stanice BBC přinesla před časem reportáž o postavení Romů na Slovensku. Slovenské ministerstvo zahraničních věcí ji označilo za zkreslenou a slovenské velvyslanectví v Londýně na ni reagovalo oficiálním protestem. Přitom součástí reportáže měl být i půlhodinový rozhovor s místopředsedou slovenské vlády Pálem Csákym, který má na starosti problematiku národnostních menšin. Plánovaný čas však Csáky ukončil po třech minutách. Rozhovor s ním přinášíme i našim čtenářům. pokračování

Práce tenkrát nebyla a život byl těžký Ondrej Oračko (79) je jedním z mnoha slovenských Romů, kteří se stěhovali za prací do Čech a na Moravu. S rodinou se usadil v Brně. Při našem rozhovoru obracel stránky svého života a vzpomínal na dětství, ale také to, jak přecházel z jednoho politického režimu do druhého. Narodil se pod Tatrami v Ruskinovcích, kde žil jen do svých pěti let. Poté se přestěhovali s rodiči do nedaleké obce Holumnice, kterou obývali převážně Němci. Vzpomínal na dobu prezidenta Masaryka; práce tenkrát nebylo a život byl těžký… pokračování

Romové pro ilustraci V příloze LN Media a menšiny, která vyšla 17. června, se pod názvem Slova jako problém objevil velice hodnotný příklad toho, jak se správně volená, politicky nekorektní slova, mohou stát nositelem některých předpojatých názorů na etnické menšiny. Pro ilustraci škodlivosti zavádějících, nepřesných a zevšeobecňujících pojmů citujeme celý příspěvek: pokračování

Politická vůle není jen záležitostí vládního kabinetu V době, kdy se dostane toto číslo Romano hangos mezi čtenáře, bude se Rada vlády pro záležitosti romské komunity zabývat otázkou, zda vládní program integrace Romů do společnosti vláda plní profesionálně a koordinovaně a zda skutečně existuje politická vůle tento program naplňovat. pokračování

z policejní kroniky PRAHA – V pátek 20. června byl v PrazeVršovicích ubodán 29letý Rom, který se právě vrátil z vězení. Vrahem je podle vyšetřovatelů 46letý muž, kterého již následující den dopadli severomoravští policisté. Vrah i oběť se zřejmě znali, motivem byly údajně nevyřízené účty. Vrah údajně patřil k lidem, na které kdysi Rom zaútočil nožem. Přesné motivy budou nyní zkoumat policisté. Obviněnému hrozí až 15 let vězení. pokračování

Jednosměrná cesta mezi byty a holobyty Česká Lípa – Kolem sedmdesáti lidí žije v českolipském Ncentru na periferii města za jatkami. Téměř výhradně jde o Romy, kteří nemají šanci získat od města jiné bydlení. Původně byly v České Lípě dvě takové ubytovny, ale ta na zdejším sídlišti byla vyklizena také díky naprosto nevyhovujícím podmínkám. Tzv. problémových obyvatel se zdejší radnice zbavila tak, že je odklidila z očí. pokračování

Romští narkomani slyší na metadonový program Sdružení Podané ruce vzniklo původně jako nadace v roce 1991. Šlo o jakousi svépomocnou skupinu lidí, kteří užívali drogy a dostali se z toho. Dnes jde o profesní sdružení, které má kolem 80 zaměstnanců z různých oborů, jako jsou sociální pracovníci, zdravotní sestry, pedagogové, psychoterapeuti, ale také lidé, kteří sami užívali drogy a již delší dobu abstinují. Činnost sdružení představuje jeho předseda Jindřich Vobořil. pokračování

Policisté dostali za útok na Roma jen podmínku CHEB – Čeho se bojí státní orgány? Takovou otázku si kladou aktivisté Ligy lidských práv, která se dlouhodobě zabývá případem napadení Roma Karla Billého, kterého v květnu roku 2001 brutálně zbili karlovarští policisté. V pátek za spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele odsoudil chebský okresní soud tři z pěti obviněných – policisty Pavla Holoubka, Eduarda Kallu a Tomáše Mrňáka – na 10 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky, na dva roky pak nesmějí působit u policie. pokračování

Prasečí farma v Letech u Písku versus tuneláři a podvodníci nejrůznějšího kalibru Ještě před pěti léty jsem připouštěl, že zrušení prasečí farmy v Letech u Písku může představovat kontroverzní záležitost, která by se mohla v očích veřejnosti obrátit proti Romům, jakkoliv jsem jednoznačně cítil provozování této farmy jako znesvěcení památky zde zemřelých Romů. Teď je vše jinak. Miliardy, které unikly ze státní pokladny neznámo kam, ale nejspíš do kapes všech těch tunelářů, slavných bankéřů, kteří vytunelovali banky a kampeličky a tím připravili drobné střadatele o miliardy, mediálního magnáta, za jehož chyby zaplatíme miliardy, za všechny, jejichž jména vstouila do obecné paměti jako synonyma podvodů a krádeží známá pod jmény Kožený, Železný, apod. Ti všichni zůstanou bezpochyby nepotrestáni díky naší neschopné justici a legislativě. To vše mne nutí ke změně názoru. pokračování

Stav žádostí o vydání osvědčení čs. politického vězně Jedná se o osvědčení československého politického vězně ministerstva obrany podle zákona č. 255/1946 Sb., což je současně spojeno s jednorázovou dávkou od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). pokračování

Se Zdeňkou Jařabovou o Romech a předsudcích Zdeňka Jařabová (64) působí na Katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1993 je rovněž vedoucí Projektu romského vzdělávání, který sestává ze tří hlavních částí. pokračování

Cena z Mělníka putovala do Nymburka Mělník – Romské rytmy zněly v sobotu 12. července mělnickým zimním stadionem. Poměrně početné publikum tam dokázalo zaujmout 22 skupin a souborů. „Festival jsem uspořádal ve spolupráci se sdružením Šukar Dživipen. Podobné akce bývají i jinde, ale u nás nic takového dosud nebylo. Protože máme romskou muziku rádi, šli jsme do toho,“ sdělil RH hlavní organizátor Milan Oračko. pokračování

ČR musí platit pokuty za pomalé soudy! ČR jako stát musí platit pokuty za své soudy, které nepřiměřeně dlouho soudily žaloby občanů dovolávající se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Spravedlnosti se dovolali, jak vidno. pokračování

Prohranou bitvou nemusí končit válka I zasvěceným kruhům uniklo pozornosti, že poslední červnové zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity projednávalo zásadní otázku reálného plnění vládního programu integrace Romů do společnosti a jeho pokračujících nedostatků. O tomto zasedání jsme vás informovali v minulém čísle Romano hangos. pokračování

Policisté riskují život jako jediní? Slyším, že tím nejpádnějším argumentem pro enormní zvýšení platů policistů bylo to, že riskují svůj život při výkonu povolání. Tento argument by určitě obstál, kdybychom mohli říci, že v ostatních povoláních tomu tak není. pokračování

Drobničky ÚSTÍ NAD LABEM – Ústecké romské sdružení Jekhetane shání peníze na letní tábor pro 70 romských dětí. K zajištění čtrnáctidenního pobytu ve Staré Olešce na Děčínsku potřebuje zhruba 120 000 korun. V Olešce již romské děti znají z dřívějška a počítají s nimi na druhou půli srpna. Jekhetane požádalo o peníze nejdříve ministerstvo školství, leč kvůli formální chybě s žádostí neuspělo. Nyní žádá o pomoc krajský úřad. pokračování

Děti na hradě Svojanov – Hrad Svojanov nedaleko Poličky se stal v červenci na dva týdny domovem dětí z Pardubic, Liptovského Jána a Brna. Různorodá společnost dětí nejen romských docela dobře zapadla k festivalu, který tady koncem července pořádala zpěvačka Ida Kellarová. Děti se na jeho přípravě, zejména na výzdobě, také podílely. A brněnské ze souboru Čercheňa vystupovaly i v programu. pokračování

Pro lidi je strašná dřina otevřít své srdce Ida Kellarová patří k nejznámějším zpěvačkám z ČR. Její nahrávky je možno vidět v music shopech po celém světě, což je více, než lze říct o současných hvězdách české pop music. Není však jen zpěvačkou, ale i vyhledávanou pedagožkou. Na její školu zpěvu se do vesničky Hartmanice na Vysočině sjíždějí lidé z celého světa. Bez podpory sponzorů také dokázala nedávno uspořádat jeden z nejpříjemnějších festivalů nejen romské hudby na hradě Svojanov. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (II) „Nebojím sa, oni už budú vedieť, čo so mnou.“ Útěk před lichvářem Představa romské komunity jako společenství svobodných lidí, kteří se nechtějí podřídit žádné autoritě, ale ve které panují idylické vztahy reprezentované početnými muzikanty a kováři, kterým vládne přísný, ale spravedlivý vajda (a který sjedná pořádek v případě krádeže slepic) nemá s realitou nic společného. pokračování

Policistům hrozí pět let vězení Hradec Králové (ror) – Královéhradecká státní zástupkyně obvinila dva z pěti policistů z pražské speciální pořádkové jednotky, kteří v Popovicích nedaleko Jičína údajně zbili romskou rodinu Danišových, z porušování domovní svobody. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (III) Mnozí říkají: Kdybychom měli víc peněz, jeli bychom jinam Proč Česká republika Mnozí Romové uvádějí, že by jeli do jiné země, kdyby měli dostatek peněz. Další důvody jsme již uvedli dříve. Vysoce je hodnocená rovněž doba „za komunistoch bolo najľepši“, anebo tzv. „Havlova amnestia“. Uveďme příklad rodiny, která žije už od 70. let v ČR: stále udržuje čilé kontakty se Slovenskem, syn si vzal manželku ze Slovenska. Rodina je integrovaná, má vlastní bydlení, televizi, video, pračku atd. Všichni pracují a děti získaly vyšší vzdělání. To může být pro slovenské Romy pozitivním impulsem. Migrace do ČR byla navíc dlouhé roky nejenom možností, ale také vynucovaným přístupem státu k této menšině. V 70. letech byl odchod ze Slovenska do Čech masovou záležitostí. pokračování

Klubovna pěstounských rodin i pro romské děti Sdružení pěstounských rodin sídlí v Brně. S romskými dětmi přichází do styku poměrně často. Tím se však vztah sdružení k Romům nevyčerpává: svou klubovnu otevřelo i pro romské děti z okolí a ty ji začaly skutečně navštěvovat. O kontaktech sdružení s Romy jsme hovořili s Karolinou Krátkou. pokračování

Dům na půli cesty vede k samostatnosti Velký Dvůr u Pohořelic – Mladí lidé, kteří opouštějí dětské domovy, často končí jako bezdomovci. Je to dáno tím, že se o sebe neumějí postarat. Na pomoc se jim snaží přijít domy na půli cesty. Jeden z nich je asi třicet kilometrů od Brna, na zámečku ve Velkém dvoře u Pohořelic, a založilo ho Sdružení pěstounských rodin. pokračování

komentář : 21. srpen Po kolikáté si už připomínáme tento pohnutý den v novodobých dějinách Československa i České republiky? Už tomu bude 35 let, co nás napadla sovětská vojska za symbolické podpory ostatních evropských zemí socialismu a zmařila tak naději na humánní tvář socialismu v jedné malé evropské zemi! pokračování

A kočí lhali a lhali… Tento příběh mi vyprávěl můj nebožtík otec, ať mu je zem lehká. Říkal, že se to stalo ještě za dob císaře Franze Josefa. Na Slovensku u Prešova, nedaleko za vesnicí Kukov, žili Romové. I starý Michal tam bydlel s manželkou, měli pět dětí – tři dcery a dva syny. Dvě starší dcery už byly vdané, jedna žila v Prešově, druhá v Raslavicích a nejstarší syn bydlel nedaleko otce už ve vlastním domě. S Michalem žil už jen osmnáctiletý Janči a šestnáctiletá Veronika. Jančo byl malý, hubený, vypadal jako dítě, nikdo by neřekl, že už má osmnáct let. Ale zato Veronika, i když jí bylo teprve šestnáct, měla už vše, co má žena mít a mohla se i vdávat. pokračování

Sjednotitelé virtuálních Romů Čas od času někdo vystoupí s tím, že chce sjednotit Romy žijící v České republice. Naposledy se tak stalo v Mostě. ČTK přinesla zprávu, že tam vzniklo nové občanské sdružení Pospolitost, které chce sjednotit Romy žijící v ČR. „Důvodem snahy sjednotit potřeby a požadavky tuzemských 600 000 až 700 000 Romů je současná deformace romského etnika. Nikoli v sociální oblasti, ale zejména v otázce vzdělávání mládeže, bytové problematice či kultuře a sportu. Úkolem sdružení je umožnit vzájemné poznávaní se nejen Romů, ale i ostatních národů a národnostních menšin,“ vysvětlil předseda Pospolitosti Evžen Lalkowicz. pokračování

Infocentrum zatím sídlí v obýváku PARDUBICE – Pět z deseti pardubických romských občanských sdružení se dohodlo, že budou vzájemně koordinovat činnost. Jednotlivá sdružení nezanikla, ale více se specializují na témata jako jsou drogy, zaměstnanost, bytová problematika či ochrana lidských práv. Společně založila Informační centrum, které svou činnost zahájilo začátkem srpna. pokračování

Na východním Slovensku vysychají studny Ondavské Matiašovce (RPA) – Letní horka a sucho způsobily vysychání studní v romských osadách na Slovensku. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že většinou nejsou napojeny na obecní vodovod. Ve východoslovenské osadě v obci Ondavské Matiašovce začali vysýchající studny zásobovat pitnou vodou z cisteren. pokračování

Romům z unimobuněk hrozí vystěhování Rousínov (ror) – Třem romským rodinám z Rousínova na Vyškovsku hrozí vystěhování z unimobuněk, ve kterých žijí. Unimobuňky, které se nacházejí na městském pozemku, jsou navíc nezkolaudované a jejich obyvatelé nemají v Rousínově ani trvalé bydliště. pokračování

Kradené goja za dvě stě korun Byl krásný letní večer. Já, manžel, děda, babička a soused Ďula jsme seděli u televize, srkali horkou kávu a se zatajeným dechem sledovali příběh, jak krásnou Angeliku připravuje na seně o panenství Nicolas. Angelika vzdychala, Nicolas se třepal a babička s dědou se při této scéně styděli tak, jako by se to milovali oni. pokračování

Komentář : A co bude dál? Demokracie rozdělila občany ČR do několika společenských vrstev a někteří z nich se stali i jejími oběťmi a rukojmími. Skutečným příkladem toho je už dnes velká masa lidí, které se říká sociálně nejslabší vrstva. V této vrstvě se bohužel nachází nejvíce Romů. Někteří se tam dostali vlastní vinou a některé tam dostaly statní instituce, jejich zákony a předpisy. pokračování

Komentář : 11. září – dva roky poté Ani dva roky po atentátu teroristů na americká dvojčata věží mrakodrapů se v mínění evropského občana nic výrazného nezměnilo. Lidé si tu stále myslí: „Amerika je daleko, nás se to tak moc netýká“. pokračování

muzejní okénko Souzení smutné i veselé Dr. Hynek Bulin Nevím, jak jsem k tomu přišel, že jsem se stal útočištěm všem cikánům, kteří se na svých bludných a často křivých cestách dostali do styku se spravedlností; byl pro ně vždycky nepříjemný. Tak ke mně našli cestu i cikáni z Perpignanu v jižní Francii, když upadli v podezření, že cestou po pražské silnici mezi Brněnskými Ivanovicemi a Řečkovicemi formanovi, jenž se před nimi do prudkého kopce plazil, něco ukradli. Nebylo proti nim opravdu žádného důkazu; byli také osvobozeni. Jejich prošedivělý stařešina děkoval za to soudu s hlubokou poklonou a s nábožným přáním: Dieu benisse les juges – Bůh žehnej soudcům! pokračování

Zprávy MOST – Práce na prvním studiovém albu chanovské romské skupiny Kalo Jilo – Černé srdce jsou u konce. Potvrdil to Martin Nebesář, ředitel společnosti Dům romské kultury, která mladé hudebníky zaměstnává. Skupině tak zbývá pouze dotočit naživo čardáše, jež si zahraje přímo v prostorách chanovského kulturního střediska Svět. pokračování

Za některé soudce se můžeme jenom stydět Nic jiného nám opravdu někdy nezbývá. Okolnost, že naši soudcové jsou nezávislí a odpovídají se pouze svému svědomí a zákonu, ovšem neznamená, že nejsou kritizovatelní a odsouzeníhodní. Už je těch soudcovských selhání trochu příliš. Snad tomu nový pan ministr Čermák učiní přítrž, jisti si ovšem být nemůžeme. Ovšemže mám na mysli případ známého recidivisty a násilníka Jaroslava Brože v západních Čechách. pokračování

z policejní kroniky ŠUMPERK – Požár, který vypukl 7. října v domě v Jesenické ulici v Šumperku, vyvolal starosti u romských rodin, které se obávají dalších incidentů. Na chodbě domu kdosi podpálil koberec a plameny se rozšířily na dveře od čtyř bytů. Hasičům se požár podařilo zlikvidovat, škoda činí 10 tisíc korun. „Bojíme se o život, máme tu malé děti, už jsme se setkali i s jinými schválnostmi, ale tak daleko to nikdy nedošlo,“ řekla nájemnice Věra Dirová. Viníka se zatím nepodařilo dopadnout. pokračování

Odejdou Romové do jiných zemí Evropské unie? Britský liberálnědemokratický poslanec lord Avebury v rozhovoru pro internetový server BBC vyjádřil názor, že Romové z východní Evropy využijí vstupu do EU k odchodu do Velké Británie, pokud se jejich stávající životní podmínky nezlepší. pokračování

Stanovisko ústředí Společenství Romů na Moravě k případu Vladimíra Horvátha aneb Jak se poučit z chyb Případ Vladimíra Horvátha z FrýdkuMístku ze Společenství Romů a jeho údajného zneužití finančních prostředků se neúměrně dramatizuje, zejména, jak už to u Romů bývá, ze stran znepřátelených romských skupin. Je mojí povinností k tomu říci toto: pokračování

Romano hangos v terénu Jak se žije Romům v ulici Cejl 75 a 77 v Brně Když jsme navštívili tyto domy v centru Brna a ptali se některých jejich obyvatel, co je trápí, posteskli si – marně žádají o samostatné vodoměry. Během setkání s místostarostou JUDr. Janem Musilem, PhD, a dvěma zaměstnankyněmi bytového odboru úřadu MČ Brnosever, jsme se dozvěděli, že to však není možné. Kvůli správnému propočtu spotřeby vody totiž platí, že vodoměry budou mít buď všichni, nebo nikdo. „Podle platné vyhlášky můžeme počítat spotřebu vody buď podle vodoměrů a nebo ji rozpočítávat. Nelze však tyto dva způsoby kombinovat,“ vysvětlila Marie Trnková z bytového odboru. Navíc se v případě obou domů jedná o byty 4. kategorie, kde jeden záchod využívá přibližně deset lidí. Takže spotřeba vody na WC by se dále musela rozpočítávat podle počtu osob, vodoměry by nic neřešily. Záchody navíc neustále protékají. „Pokud je na jeden byt přihlášeno pět lidí a ve skutečnosti jich tam žije deset, je spotřeba vody mnohem vyšší,“ dodává Marie Trnková. V případě, že vodoměry není vybaven ani jeden byt a spotřeba vody se rozpočítává podle počtu přihlášených osob, je to nefér vůči lidem, kteří platí stočné za lidi odpovídající počtu přihlášených osob. A devastace samozřejmě rovněž hra je důležitou roli. Podle vyjádření zaměstnanců úřadu je jasné, že pokud lidé nemají zaplace né stočné, neplatí nájem, je hož součást tvoří i zálohy na vodu. „Co se týče vyvážení odpadků a deratizace, dáváme do každého vchodu pravidelně dva kontejnery. Problém je však v tom, že lidé vyhazují odpadky oknem či z pavlače. Ne do kontejneru, jehož přistavení vyjde na 80 000 korun,“ sdělila nám paní Trnková. Problémy byly údajně i s přístavkem na dvoře, který dal úřad několikrát vyklidit, ale stále je tam spousta odpadu. pokračování

Romský národ v depresi? Romský národ je charakterizován, stejně jako jiné národy svojí historií, kulturou, jazykem, zvyky a do značné míry i způsobem života a mentalitou. V poslední době se však stáváme svědky o pokusy hodnotit Romy jako skupinu, která se nachází na sociálním dně, má špatné bytové podmínky a je téměř zcela izolována od struktur společnosti. Také veškeré programy hovoří o pozvednutí úrovně Romů cestou sociálního a vzdělanostního pokroku. Jen jaksi mimoděk se připouštějí zvláštnosti, které Romy charakterizují jako národ, ale zdá se, že to je spíše ke škodě. Jako by tohle byla ta nejvážnější překážka pozvednutí Romů na vyšší úroveň. pokračování

Ad: Trest smrti V 31. čísle jsme vás vyzvali, abyste napsali svůj názor na zrušení trestu smrti. Stalo se tak u příležitosti 10. října – Mezinárodního dne proti trestu smrti. Vaše odpovědi nyní přinášíme. pokračování

Jařab souhlasí s kritikou kvůli diskriminaci PRAHA – Pozitivní, vyrovnávací postupy ve prospěch Romů v oblasti zaměstnanosti se zatím nepodařilo prosadit, uvedl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab v reakci na kritiku Evropské komise kvůli diskriminaci Romů. Právě problémy s přijímáním Romů do zaměstnání jsou jednou z výtek obsažených v posledním posudku Česka před vstupem do EU. pokračování

z policejní kroniky OLBRAMOV – Oheň zachvátil dům v Olbramově na Tachovsku. V době požáru se v něm nacházelo osm obyvatel romského původu, kteří stačili včas odejít. Tamnímu obecnímu úřadu oheň způsobil škody za 300 tisíc korun. Podle vyjádření vyšetřovatele hasičů vznikl požár poté, co 35letý muž zatopil v kuchyňských kamnech a následně usnul. Od kamen se oheň dále rozšířil po celém domě. pokračování

Podivné setkání a domácí násilí Byla neděle. Dušičky. Měla jsem radost, že je volno a že čas, který je přede mnou, můžu příjemně strávit podle svého. Brouzdala jsem se podzimem a přemýšlela o nastávajících temných a sychravých časech. Svíčky, dušičky, padající a tlející listí, déšť, občas slunce, vlezlá zima, vlhko, pošmourno a temno, šedivé mraky věštící příchod zimy. Seděla jsem prokřehlá na zastávce, když náhle si ke mně přisedla celkem mladá žena. Byla o berlích. Upřela na mne modrý pohled a řekla: „Slečno, můžu se vás na něco zeptat?“ S nesmělým souhlasem jsem si ji konečně prohlédla. Podlitiny pod očima, modřiny na čele, bradě, ústech, ruce zavázané obvazy, na hrudi vystupovala jakási dlaha, která pod vytahaným svetrem tužila hubený a zbědovaný hrudník. „Samozřejmě, ano,“ odpověděla jsem, i když jsem nebyla úplně připravena na její nečekané otázky. „Dovedete si představit situaci, kdy vás milovaná osoba zmlátí tak, že musíte ležet týden na JIP a máte trvalé následky? On byl moc hodný, dokud nezačal pít. Pak jsem začala pít také, abych mu porozuměla, ale on mne začal i mlátit. Stále nemohu uvěřit tomu, co mi udělal, nemohu věřit tomu, že to udělal právě on, člověk, kterému jsem věřila, kterému jsem byla schopna obětovat vše, včetně sebe.“ pokračování

Gulo čar a jejich Dlouhá cesta Brněnská romská kapela Gulo čar má nové CD s názvem Baro drom – Dlouhá cesta (vydalo nakladatelství Indies records). Gulo čar se prezentuje funky jazzovou muzikou, v tomto duchu a stylu je kompakt laděn. pokračování

Ad: Antidiskriminační zákon - šance nejen pro Romy V minulém čísle se zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab dotkl závažného dokumentu, který se po jeho přijetí stane jedním z nejdůležitějších v oblasti lidských práv. Romská národnostní menšina v České republice, jak nakonec potvrdila i zpráva Evropské komise, je denně vystavena nebezpečí rasové diskriminace části české veřejnosti. Hnutí holých lebek tzv. skinheads se netají nenávistí vůči všem barevným, zejména vůči Romům. pokračování

Fotbalový turnaj o pohár JUDr. Tomáše Holomka Vážený pane šéfredaktore, Unie olašských Romů ČR je založena na tradici romské komunity a na principech rovnosti, dobrovolnosti, plurality názoru, demokracie a tolerance. Vznikla brzy po ustavení demokratických poměrů v ČR, aby se aktivně podílela na řešení specifických problémů olašských Romů vyplývajících z jejich postavení národnostní menšiny, v celé své historii odmítané, ponižované a pronásledované. pokračování

muzejní okénko CIKÁNI NA SLOVÁCKU Kdo projížděl, nebo prošel Slováckem, jistě si povšiml cikánských táborů, které jsou rozloženy téměř u každé větší obce, nebo každého města. Jest to zjev, se kterým se nesetkáváme nikde jinde na Moravě a v Čechách pak již vůbec ne. Ještě před světovou válkou projížděli našimi kraji cikáni ve velkých tlupách. S těmito tlupami však cikáni ze Slovácka neměli nic společného. Moravský cikán se liší od cizích soukmenovců, až na malé výjimky, usedlejší krví. Je to prostě usedlík, jehož praděd rozbil kdesi svůj tábor u vesnice nebo města, někde v chráněném místě proti větrům, blízko vody a od té doby tam jeho potomstvo žije. Jen ženitba bývá příčinou vystěhování se příslušníků, nebo příslušnice tábora. pokračování

Fyzickou likvidací vyhrožují jedni Romové druhým Romové z České Kamenice jsou údajně napadáni Romy z Nového Boru. Říkají, že dobře organizovaná skupina novoborských Romů jim vyhrožuje fyzickou likvidací. Požadují po nich sociální dávky i výpalné, a jestliže peníze nedostanou, napadnou je v jejich bytech. Všichni, kterých jsme se na tento případ zeptali, řekli, že nechtějí být jmenováni, protože se bojí o život. Z tohoto důvodu jsme jména českokamenických Romů, kteří nám poskytli informace zatím jen po telefonu, vypustili. pokračování

Komentář : Od komunistů nelze nic očekávat AD: Jak se lidem žilo dříve a jak se žije nyní Možná někomu přijde absurdní, že právě v Romano hangos se objevuje článek tohoto druhu, když na druhé straně se tu objevují ankety, názory Romů a texty vyjadřující nářky na dnešní dobu a řeči o tom, že za komunistů bylo lépe. Je to v pořádku. Noviny mají zrcadlit názory lidí a mohou tedy být i diametrálně odlišné. Zrovna nedávno jsem na docela oficiálním zasedání slyšel neuvěřitelný názor jednoho romského vůdce: komunisti jsou prý zlatí a že už se těší, až budou ve vládě. Zřejmě tím chtěl vyjádřit naději, že oni budou ti praví, kteří konečně něco pro Romy udělají. pokračování

O fyzickém násilí nemůže být ve vztahu ani řeč Liga lidských práv je velice mladá nezisková organizace, která byla založena teprve před rokem. Vzešla z Ekologického právního servisu. V rámci její činnosti probíhají tyto hlavní programy: Centrum právní ochrany dítěte (funguje v Praze), projekt Občanskoprávních hlídek (soustředí se na vztah policie k minoritám zejména v oblasti policejního násilí a zneužívání policejní pravomoci) a Poradna pro ženy v tísni. Přestože má každý program dost velkou autonomii a zaměřuje se na jinou cílovou skupinu, společným jmenovatelem je pomoc lidem, kteří se setkali s násilím v české společnosti. A právě na činnost Poradny pro ženy v tísni jsme se zeptali jejích dvou pracovnic, Martiny Žákové a Hany Langhansové. pokračování

Jaká je legislativa a trestní právo v jiných zemích Nizozemci myslí i na muže – pachatele V Nizozemsku existuje dva roky organizace De Waag, která se zabývá násilnými muži. V případě, že dojde k domácímu násilí, má pachatel dvě možnosti: buď se jít dobrovolně „léčit“, nebo je policie začne trestně stíhat v případě, že „léčení“ odmítnou. A pokud se pachatel své zodpovědnosti vyhýbá a neodpovídá na druhou výzvu organizace, policie s ním zahájí trestní stíhání. Většina mužů proto výzvy uposlechne a jde se léčit. Někteří mají rovněž zájem na tom, aby se obnovil vztah s jejich partnerkou. Jiní chtějí mít výhodnější pozici v trestním řízení, nechtějí být trestně stíháni, snaží se získat děti do své péče. pokračování

z policejní kroniky NOVÝ JIČÍN – Temné zákoutí průchodu z Kostelní ulice na Žerotínovu v Novém Jičíně se stalo osudným 20letému mladíkovi z Dolního Benešova z Opavska. Obstoupili jej dva muži, údajně Romové, a bylo zle. „Jeden z pachatelů muže uchopil zezadu kolem pasu, druhý jej prohledal,“ sdělila novojičínská okresní policejní mluvčí. Lupič mu vytáhl ze zadní kapsy peněženku s 500 Kč, občanský průkaz a další doklady a zmizel i se svým komplicem. pokračování

Takhle ne! K polemice Amaro gendalos s Janem Jařabem Poslední listopadové číslo Amaro gendalos je věnováno dosti kruté polemice s Janem Jařabem. Je jí věnováno skoro celé číslo. Kdo to bude číst? I mně to dalo dost práce a přemáhání. A já toho přečtu hodně! Některé myšlenky se mi zdají být v této polemice zcela neúnosné. A tak čím méně čtenářů se o nich doví, tím lépe. Jako bychom se dostali někde na začátek let devadesátých, co do kultury oné diskuse, i obsahu. pokračování

napsali jste nám Milý pane Horváthe, z Vašeho článku (RH 38) byl cítit smutek, že nemáte o Vánocích plný dům příbuzných. A já si říkám: zaplaťpánbůh, že býváme sami. Každý vycházíme z jiné zkušenosti. pokračování

z policejní kroniky PRAHA – Před základní školou v Sokolovské ulici v PrazeLibni čekali dva Romové a jedna Romka se se zlodějskými úmysly až skončí vyučování. Vyhlídli si pětičlennou skupinku chlapců, která seděla na lavičce před školou. Jednomu z nich ukradli mobilní telefon v hodnotě 3500 korun. Policisté po zlodějích pátrají. pokračování

Vánoční (ne) pohoda Vánoce téměř klepou na dveře, avšak vánoční pohoda jako by byla na hony daleko. Ulice praskají ve švech a statistici podotýkají, že množství prodaného zboží, jímž obchody přetékají, bude letos opět trhat rekordy. Nákupní horečka se stupňuje a s blížícím se Štědrým večerem na mnohé doléhá ze všech stran čím dál více stresů – práce, nákupy dárků, úklid domácnosti, popřípadě pečení vánočního cukroví. Je s podivem, co dokáže hektický diktát doby. pokračování

Okouzlení barvou Damián Dudáš pochází ze slavné romské rodiny Dudášů ze Starého Plzence u Rokycan. Je malíř. Bydlí pod starou románskou rotundou v rodinném domě v krásném romantickém prostředí. Už v Plzenci prožil krásné dětství, přestože jeho rodiče přišli z východního Slovenska a tady se trvale usadili. Malovat začal ve 14 létech. Ve škole měl z kreslení známku dvojku, nebo i trojku. Až pak uviděl v obchodě tempery a chtěl je za každou cenu mít – dostal je k Vánocům. Potom už měl z kreslení jedničku a začal dokonce vystavovat. Maloval krajinu ze svého okolí, rotundu na kopci. První výstavu měl v 16 létech mezi výtvarníky dospělého věku. V každé jeho práci hraje nejdůležitější roli barva. Sám o svých obrazech říká, že je okouzlen barvou. Pokračoval i na vojně. Jen téma se měnilo a přecházelo více do abstraktní formy a toho, co lze nazvat „konstruktivismem“. Jeho vzory byli Mikoláš Aleš, Michelangelo, francouzští impresionisté. V mládí měl soukromého učitele – výtvarníka pana Benedikta. Nyní velmi úzce spolupracuje s paní Suttnerovou, rovněž výtvarnicí, která působí ve Starém Plzenci v centru alternativní péče. Vytvářejí spolu tzv. Domalovánky, což jsou kreace určené pro děti v mateřských a základních školách. Damiánu Dudášovi jsme položili několik otázek. pokračování

Chytněte se Bílého kruhu bezpečí – pomůže vám Bílý kruh bezpečí (BKB) je občanské sdružení působící již několik let v ČR. Od roku 1991, kdy vznikla první poradna v Praze, se jeho činnost zaměřuje především na poskytování bezplatné odborné a diskrétní pomoci obětem trestných činů a na prevenci kriminality. Nabízená pomoc může mít několik forem: od poradenství právníka a pomoc psychologa, až po doprovod obětí či pozůstalých při návštěvě nemocnice, k soudu, ve velmi závažných případech spojených s násilným trestným činem pak i v místě bydliště. Cíl je však stejný: návrat postiženého do každodenního života, rychlé vzpamatování se obětí z následků trestného činu a mimo jiné i zlepšení jejich pozice při jednání s úřady. Od roku 1999 spolupracuje BKB s Nadačním fondem Filipa Venclíka zejména při poskytování operativní finanční pomoci obětem těch nejzávažnějších trestných činů či jejich pozůstalým, kteří se často ocitnou v těžké životní situaci a nemají žádné prostředky. O tom všem jsem hovořila s Mgr. Petrou Vitoušovou, prezidentkou Bílého kruhu bezpečí. pokračování

Co nás čeká a nemine v roce 2004? O silvestrovské noci jsme uvítali příchod dalšího roku. Vše nové bývá často spjato se změnami, a protože nás jich v roce 2004 čeká víc než dost, řekněme si, co pro nás připravili členové vlády, poslanci a senátoři nejen pro nadcházejících dvanáct měsíců. pokračování

Romský národ teď může s důvěrou volit Romské hnutí je v současnosti na vzestupu. Pozici si v roce 2004 pravděpodobně upevní v daleko větší míře než kdykoli předtím od svého vzniku před 70 lety. Milion přistěhovalců nyní samostatně volí, včetně tisíců Romů žijících na Slovensku a v ČR. Na místní úrovni se v poslední době objevují signály o existenci mladšího a militantnějšího politického vedení. Jeho role by v kontextu geograficky rozptýleného, avšak nyní o něco semknutějšího romského národa mohla být rozhodující. pokračování

Tolerujeme brutalitu? Šéfredaktor Respektu Tomáš Němeček byl napaden. Dost brutálně. Je to alarmující představa, ať už ho ztrestal kdokoli a z jakéhokoli důvodu. Bylo by znepokojující, kdyby byl takto násilně potrestán člověk (v pozici autora či šéfredaktora schvalujícího přítomnost toho či onoho příspěvku), který se veřejně vyjadřuje k dění kolem nás a nabízí jiný pohled, eventuálně vysvětlení či komentář. V takovém případě bychom se ocitli ve starozákonní společnosti uctívající oko za oko, zub za zub. Útok na svobodu slova, kterou zosobňuje v demokratické společnosti každý, kdo prostřednictvím svých příspěvků vyzývá čtenáře k zamyšlení se nad různými společenskými jevy a nevyzývá k nenávisti či rovnou hanobení rasy, by pak byl jakousi „krevní mstou“ těch, kteří nesouhlasí. Protestovat a nesouhlasit lze určitě jiným a lidštějším způsobem. pokračování

Tibinovo bohatství I. (pohádka) V malé dědince ukryté mezi hlubokými lesy a vysokými horami žila chudobná cikánská rodina. Jen na děti byla bohatá. Když matka volala na oběd, ze všech stran přibíhaly jako hejno vyhladovělých kuřátek. Všichni žili v lásce, pohodě, ale často k nim do chaloupky zavítal hlad. Jen tak tak uspokojila děti mísa brambor se slupkou a i té se mnohdy nedostávalo. Když unavení rodiče uložili děti ke spánku, přemýšleli, jak zítra a pozítří nasytí hladové krčky. Nakonec se stal zázrak. pokračování

Velká Británie se obává nového přílivu Romů V poslední době se věnoval britský tisk úvahám o tom, jak se zachovají Romové v zemích, které v květnu vstoupí do Evropské unie. Podle nich lze očekávat, že asi 1,6 milionů Romů z východní Evropy bude z ekonomických důvodů migrovat. V této souvislosti britský premiér Tony Blair vydal nařízení, které tvrdě zasáhne do vyplácení sociálních dávek těchto lidí. pokračování

Komentář - Blair se bojí expanze Romů z ČR Především nutno poznamenat, proč se bojí jen Romů z ČR? Nebezpečí – a daleko větší, hrozí přece ze Slovenska, které rovněž vstupuje do EU v tomto roce. Je dobře známým faktem, že situace tamních Romů je nepoměrně horší než u nás. Integrace Romů do společnosti v ČR postoupila přece jen výrazně dopředu. O Slovensku to nelze tvrdit, dokud nedojde ke zlepšení zejména v osadách na jeho východě. pokračování

Léto – doba prázdninových pobytů, stezek odvahy, sportovních soutěží a večerních táboráků Ani ošklivé počasí prázdniny dětem nepokazilo Letní rekreace pražských dětí se tentokrát uskutečnila od 3. do 17. července v šumavském kempu Jitřenka v Sušicích. pokračování

Pokračovala tradice letních táborů Společenství Romů na Moravě Tábor byl náročný, ale vydařil se Je již několikaletou tradicí, že o prázdninových měsících organizuje Společenství Romů na Moravě letní dětské tábory. Letos jich bude pět a jejich pořadateli jsou kromě brněnského ústředí také pobočky z Ostravy, Olomouce, Šternberka a Nového Jičína. pokračování

napsali jste nám Vážený pane Horváthe, přestože jsem se snažila, abyste do reakce RH včas obdrželi informaci o Zlíntalentu 2004, zřejmě jsem to do uzávěrky RH nestihla. Poté, co jsem si přečetla RH č. 13 z 1. 7. 2004 byly by vedle sebe dvě protichůdné zkušenosti. Česko hledá SuperStar jsem nikdy neviděla, pouze jsem četla některé články, názory apod. V této soutěži hlasují občané, kteří ne vždy přihlédnou jen ke kvalitám hlasu a projevu osobnosti, bohužel! Proto i váš článek Černá se u nás nenosí. Ale za velmi pozitivní i v této souvislosti považuji, kolik lidí z české většiny vyslovilo svůj názor – rozhořčení, že Martina Balogová nepostoupila a co za tím stojí. Nesouhlasím s vámi vysloveným názorem, že český národ přišel o hvězdu světového formátu. Nemyslím si totiž, že by pouze přední umístění v této soutěži umožnilo hvězdou se stát. Věřím, že Martina Balogová krásně zpívá (já jsem ji neslyšela) a i krásné čtvrté místo ji u nás dostatečně zviditelnilo! pokračování

z policejní kroniky Krnov – Z nedávného rasově motivovaného útoku na tři mladé Romy v Krnově na Bruntálsku policisté obvinili 20letého mladíka z Opavy. Z napadení dvou dívek a chlapce viní už kriminalisté sedm násilníků, kteří dvěma auty vyrazili 7. května večer z Opavy do nedalekého Krnova. Akci řídil 18letý vazebně stíhaný mladík. pokračování

Prázdniny a letní tábory pro děti Již podvanácté se konal letní tábor olomoucké pobočky Společenství Romů na Moravě v Pohořanech u Olomouce. Třicet dětí bylo se svými vedoucími ubytováno v budově místní základní školy. Hlavní vedoucí Jiřina Somsiová si pochvalovala prostředí a přátelské chování místních obyvatel, kteří vnímají pravidelný romský tábor jako samozřejmou součást prázdnin. pokračování

Tak blízko, tak daleko Každodenní životní realitou Čečenců a čečenských uprchlíků na území Ingušska se zabývá výstava fotografií Jindřicha Štreita Tak blízko, tak daleko. Mimo jiné představuje také projekty Sdružení Česká katolická charita (SČKCH). Na vernisáži, kterou na Rybnické ulici v brněnském Kavárna Baru uspořádaly 24. července Nesehnutí, Soužití 21 a SČKCH, představil své fotografie sám autor. Další části obsáhlé výstavy lze shlédnout do 18. srpna také v Pomalém Baru na Úvoze a v Café Steiner na ulici Gorkého. pokračování

Děti z Liberecka se rozjely hledat poklad olašských Romů do přírody Hamr na Jezeře – Letní pobytový tábor pro padesát dětí od 6 do 15 let ze sociálně slabých rodin uspořádalo ve dnech 6.–15. srpna Liberecké romské sdružení v rekreačním středisku Zátiší v obci Hamry na Jezeře. Tábor finančně podpořily ministerstvo školství (160 000 Kč) a liberecký magistrát (14 000 Kč na stravování, 10 000 Kč na odměny pro děti). pokračování

Chování bulharských číšníků se dočká soudu Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) podalo 9. srpna žalobu na dvě restaurace v bulharském Blagoevgradu za to, že jejich personál odmítl obsloužit Romy. Jde o první případy svého druhu, jež bylo možné zahájit díky novým ustanovením vyplývajícím z bulharského antidiskriminačního zákona. Ten od 1. ledna 2004 umožňuje nevládním organizacím postoupit podobné případy bulharským soudům. pokračování

Letní tábor v Hamru aneb Za pokladem olašských Romů Když jsme dorazily na letní tábor nejen romských dětí v obci Hamr na Jezeře bylo třicet stupňů ve stínu. Uprostřed prosluněného tábořiště stál žlutý nafukovací bazén, ale padesát dětí, které kolem něj běhaly, si ho ani nevšimlo. Připravovaly se totiž na vystoupení. Byl totiž poslední den před odjezdem domů a každý oddíl si měl připravit vystoupení pro vedoucí, rodiče i zájemce z nedalekého rekreačního střediska. pokračování

Záplavy na Slovensku dramaticky mění životy lidí Jako by se už na Slovensku stalo zvykem, že s příchodem léta každoročně přicházejí i povodně. Asi si ještě pamatujete na tragédii, která způsobila povodně v Jarovnicích, Hermanovcích ... Vodní živel si nevybírá podle národnosti, jednoduše přijde a za pár minut změní život lidem v postižené oblasti. Několikadenní vytrvalé deště způsobily nedávno značné škody na Prešovsku a Košicku. Hladiny řek se po přívalových deštích rapidně zvedly a ohrožovaly život a majetek lidí. Zlá situace byla také na Zemplíně. Rozvodněná Ondava tam způsobila nemalé škody. pokračování

Klubové karty - Diskriminace? Rasismus? Případ, o kterém chci informovat, se stal před třemi lety v Ostravě, kde žiji. Jmenuji se Roman Dubnický a studuji Lékařskou fakultu na olomoucké Univerzitě Palackého, v září nastupuji do pátého ročníku. Celé dětství jsem prožil v Ostravě, nedaleko romské kolonie, takže převážnou část mých kamarádů tvořili hlavně Romové. Bylo docela zajímavé srovnávat romskou a majoritní kulturu. Studoval jsem sedm let gymnázium a ve škole jsem víceméně žádný náznak otevřeného rasismu nenašel. Jenže v momentě, kdy jsem se vrátil ze školy a potkával se s kamarády, situace se měnila a já poznával, co je to přetvářka a nadávky. V jednu chvíli mě přestalo bavit neustále poslouchat : „Ty jsi jiný, ty k nim nepatříš!“ Velmi mě to uráželo, to snad nejsem Rom, jako ostatní? pokračování

Ma bisteren! Nezapomeňme! Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu Hodonín u Kunštátu – Muzeum romské kultury v Brně, o. p. s., pořádalo pro pamětníky a zájemce v sobotu 21. srpna zdarma cestu autobusem do Hodonína u Kunštátu, kde proběhlo uctění památky romských obětí v období 2. světové války. pokračování

Kniha, kterou čtou děti celého světa Kniha Tati, co je to rasismus? je rozhovorem mezi autorem a jeho dcerou Mérieme, která mu na demonstraci proti návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ve Francii v roce 1997 kladla celou řadu otázek. Týkaly se významu sloganů, které na manifestaci zazněly. Když si Ben Jelloun později vzpomněl na tyto nevinné dotazy, dostal nápad napsat knihu o rasismu, kterou by mohly číst a pochopit děti z celého světa. Text, který „byl (…) vymyšlen a napsán s péčí pedagoga“, byl údajně 15krát přepracován – původní verze obsahovala mnoho obtížných pojmů a složitých slov, které bylo potřeba vysvětlit. Výsledkem je publikace přístupná dětem i dospělým. Autor jasnou, jednoduchou a objektivní formou vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu. „Chtěl bych, aby byl (text) přístupný všem, i když jej věnuji především dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to ale mohou přečíst také.“ pokračování

Autorské čtení a hraní v muzeu Brno – V Muzeu romské kultury od 13. do 17. září probíhal týden autorského čtení romských autorů. Jako první se představil Emil Cina. V dalších dnech vystoupili pražský básník a skvělý muzikant Vojtěch Fabián, brněnský pohádkář Ignác Zíma, povídkář a hudebník Gejza Horváth, ale také severomoravský básník Jan Horváth. Zastavme se alespoň stručně u těchto osobností. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli. Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek. Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky II. Vracím se ještě několika poznámkami k Romským osadám, jako tradičním enklávám společnosti, o nichž jsem se už nestačil zmínit v minulém čísle RH. A sice o pojmu „rituální čistoty“ a rodině označované jako „famelia“ ve vztahu jejich významu k tradiční romské pospolitosti. Cituji: „Myšlenka přirozené lidské rovnosti zde absentuje, základem sociálního řádu v tradiční romské kultuře je představa o bytostné nerovnosti mezi lidmi.“ Nemohu zcela odmítnout závažnost rituální čistoty i hodnot rodiny v životě Romů a musím uznat jejich platnost do jisté míry. To je neoddiskutovatelné a připouští to i citované autority jako Marušiaková, Hübschmannová, Horváthová. Problém je v něčem jiném. pokračování

muzejní okénko Milí čtenáři, v této rubrice budete mít možnost seznamovat se s ukázkami sbírkotvorné činnosti Muzea romské kultury v Brně. Tentokrát představujeme knihu Blanky Blanické Dornička-cikánečka, kterou vydalo v Praze roku 1946 Nakladatelství B. Smolíkové-Mečířové. Spisovatelka se nechala inspirovat životem Romů, což dokazují příhody romského děvčátka Dorničky. Domov Dorničky – cikánečky Prašnou cestou, mezi hlubokými lesy, táhl vyhublý koník malý vůz. Při koni kráčel statný cikán a pohvizdoval si. Pátravým zrakem pronikal hloubky zasmušilých borů. Za vozem šla cikánka a co chvíli zpěvavým hlasem pobízela černobílou, dobře vypasenou kozu. pokračování

Jan Jařab je naprosto kompetentní pro práci v Evropské komisi Na podporu Jana Jařaba v Evropské komisi vystoupily předsedkyně Romea o. s. Jarmila Balážová a předsedkyně správní rady Athinganoi o. s. Gabriela Hrabaňová. Text, který poslaly naší redakci, zveřejňujeme v plném znění: pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky III. Tentokrát se chci zmínit o kapitole nazvané Konstruktivistická analýza romské nacionální mýtotvorby (Hirt, Jakoubek). Po jejím přečtení jsem dospěl k názoru, že knihu, kterou se tu zabývám, ještě nikdo nečetl. Jsem asi první mimo okruh autorů. Jinak by totiž žádný soudný čtenář nemohl nezúčastněně přihlížet ke konstrukcím v této kapitole vymýšleným. Autoři museli vyvinout mimořádné fabulační schopnosti a fantazii, aby dospěli k myšlenkám, o nichž bude řeč. pokračování

Komentář - Od skinheada ke kazateli aneb „bílá síla mě zaslepila, černou duši mi vybělila…“ Před necelým rokem jsem v televizi shlédla dětský pořad, v němž zpěvák Daniel Landa zasvěceně hovořil k divákům o bezpečnosti na silnicích, dopravních nehodách a jím iniciovaném projektu na snížení obětí na komunikacích. pokračování

Vzpomínka na Györgyho Cziffru cikánského klavírního virtuóza (1921–1994) Právě tento rok je již desátým výročím úmrtí známého klavíristy Györgyho Cziffry. Cziffra se narodil v Budapešti v chudobné rodině cikánských muzikantů. Jeho rodiče před tím, než se narodil, žili skutečný cikánský kočovný život. V době svého mládí jezdili na různá vystoupení, kde zpívali a tancovali. Ovšem Györgyho poznamenala také ztráta jeho blízkých – otce a starší sestry, kteří zemřeli v předčasném věku z hladu. pokračování

Jak to vidím Poté, co mi několik lidí, především z řad Romů, vyčetlo, že jsem byl příliš silný ve výrazech, které hodnotily kvality šéfů Romského parlamentu v souvislosti s jejich návštěvou a přijetím u prezidenta, chci vysvětlit své postoje a úhel pohledu. Chci být mimořádně kritický nejen vůči sobě, ale i těm, kteří mne kritizují. Prosím, aby to bylo přijato jako naprosto seriózní a věcný přístup. Už proto, že se v politice pohybuji zřejmě mnohem déle než většina z mých kritiků a že mám zkušenost i z období, kdy se přímočaré přístupy nenosily a přinášely s sebou úhony existenční, ne-li horší. Byl to i můj případ. pokračování

S Annou Šabatovou na téma sterilizace a její důsledky v širším kontextu Hovořila jste o tom, že Směrnice o provádění sterilizace pochází z roku 1971. Je tudíž zastaralá jak z odborného, tak socio-kulturního hlediska. Patrně nebere v úvahu, že romská komunita má jistá specifika, což znamená, že například pět dětí je u některých rodin naprosto normální počet. Lze z pozice veřejného ochránce práv doporučit ministerstvu zdravotnictví, aby byly tyto směrnice změněny v tom smyslu, že by počítaly se specifiky různých menšin, které zde v dnešní době žijí? pokračování

Fotbalový turnaj v Ostravě Sdružení Unie olašských Romů ČR je založena na tradici romské komunity a na principech rovnosti, dobrovolnosti, plurality názoru, demokracie a tolerance. Vzniklo brzy po ustavení demokratických poměrů v ČR, aby se aktivně podílelo na řešení specifických problémů olašských Romů vyplývajících z jejich postavení národnostní menšiny, v celé své historii odmítané, ponižované a pronásledované. pokračování

K lepší informovanosti veřejnosti o problematice násilí na ženách, domácího násilí a možnostech obra Domácí násilí zahrnuje veškeré formy fyzického, psychického a sexuálního násilí ve všech typech rodinných a obdobných vztahů. Vyskytuje se v rámci celé společnosti, týká se všech lidí bez ohledu na jejich vzdělání, sociální postavení, životní styl, náboženskou orientaci, rasu, věk. Domácí násilí je většinou záležitostí dlouhodobou (ve vztahu často přetrvává po celou řadu let). Začíná pozvolna a nenápadně, v průběhu doby má tendence narůstat: stává se častější a krutější. pokračování

Závěr soudobého cestopisu z východního Slovenska Z chatrčí do paneláků, z paneláků do … Východoslovenské město Krompachy v okrese Spišská Nová Ves má bohatou historii a tradice. Kdysi malé průmyslové městečko se rozrostlo, zdobí ho panelové domy, do nichž se nastěhovali lidé z okolních dědin, kteří tam přišli za prací a usadili se natrvalo. pokračování

Čtvrté pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Osady, osady, osady Když se vydáte za krásami Slovenska, poznáte, že jeho krajina má osobité kouzlo. Je zasazená v oblasti přírodních krás, lesů, hor, kopců, strání a vod. Ve městech se dochovala z velké časti starobylá architektura, ale zároveň se v nich podepsala ruka architektů budovatelů. pokračování

Co jste nevěděli o Británii (a v ČR se běžně nedozvíte) Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynul již měsíc. V novinách se objevují zprávy o nespokojených občanech ČR, kteří se pokusili odejít do Velké Británie, avšak byli odmítnuti a nyní žádají o proplacení cestovného zpět. Lze dokonce narazit na doporučení, jak se co nejlépe a nejbezpečněji zařídit při hledání zaměstnání na britském trhu práce. Ne všechny pracovní agentury totiž splní, co zákazníkům před odjezdem z ČR slíbí. pokračování

Anketa Několika účastníků druhého cyklu vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky jsme se zeptali: 1. Můžete nám stručně popsat vaši práci? 2. Nakolik splňuje výcvik terénních sociálních pracovníků vaše představy? pokračování

Cítím se čím dál více jako Romka Gabriela Hrabaňová (24) je předsedkyní občanského sdružení Athinganoi, ve kterém působí od jeho vzniku v roce 1999. Je to ale především mladá a energická žena, která poslouchá nejen romskou muziku, ale i hip hop. Nyní studuje bakalářský obor sociologie – politologie na Anglo-americké univerzitě v Praze. Po studiích by na sobě ráda dál pracovala a studovala v zahraničí. Říká ale, že potom se chce vrátit a žít tady. pokračování

Druhé pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Bída i lesk ve Svinii Romské osady na Slovensku existují už dlouhá léta, jen velmi zřídka se nacházejí u měst, většinou vyrostly v dědinách, nebo spíš daleko za nimi. Jsou projevem rasismu a diskriminace lidí. Romové tam žili a pořád ještě žijí v nedůstojných podmínkách, bez možnosti uplatnit svá lidská práva a jsou odsouzení k zániku. pokračování

Vajda Ivan Červeňák Po chvíli, co jsme do osady přijeli, jsme se lidí kolem ptali, kde najdeme vajdu. Všichni začali křičet do oken: „Ivan, Ivan, priď dole!“ Zanedlouho už stál před námi Ivan Červeňák (50) – vysoký, štíhlý a podával nám ruku. Zval nás k sobě domů. Pozvání jsme rádi přijali. Vyprávěl plynule a bylo vidět, že má všechno v hlavě srovnané. pokračování

Takhle jednoduché to asi nebude... Milan Ščuka ve svém rozhovoru pro Romano hangos (9/2004) tvrdí: „Od roku 1990 se česká vláda vyměnila pětkrát a každá začínala řešit romskou problematiku vždy od nuly... Vláda, která se dostane k moci na čtyři roky, minimálně dva roky připravuje novou vizi pro řešení romského problému. Za zbylé dva roky už potom není schopná realizovat svůj program. Pak nastoupí nová vládní moc a ta začíná opět od nuly.“ pokračování

Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“ pokračování

Romové existují, dokonce nejenom v ČR V příloze Lidových novin Orientace vyšel dne 15. ledna článek Pavla Barši Konec Romů v Česku? Tento článek jsem přivítal a s jeho závěry souhlasím. Pavel Barša polemizuje s prací mladých badatelů z Plzeňské univerzity, zřejmě vedených antropologem Markem Jakoubkem. Na základě jejich výzkumů se snaží tito mladí výzkumníci prokázat, že Romové neexistují. pokračování

Soud potvrdil rasově motivované napadení Ostrava – Krajský soud v Ostravě projednával 21. ledna napadení Roma na diskotéce Alexandria v Českém Těšíně z roku 2002. Za toto rasově motivované napadení potvrdil osmnáctiměsíční trest s dvouletou zkušební lhůtou pro Zdeňka Janetu. pokračování

Klavír mi změnil život Rozhovor s Pavlem Dirdou, členem a skladatelem Gulo čar. pokračování

Fejeton smuteční Dovolte ještě tichou vzpomínku na nedávno zemřelého Arpáda Šaraye, mého přítele. Arpád Šaray patřil mezi výrazné romské figury široko daleko v Brně. Jak už to mezi Romy bývá, někteří ho vynášeli až do nebes, jiní mu zase nemohli přijít na jméno. Když ale zemřel, přišli se poklonit jeho památce všichni. Do obřadní síně se nevešli a někteří stálí v předsálí i venku. Tolik lidí chodí na pohřby jenom Romům. Není to krásné a při tom symbolické gesto? „Co jsme si, to jsme si! Ale teď ti dáváme úctu!“ – jako bych slyšel z úst přítomných romsky. pokračování

Sterilizované ženy se domáhají spravedlnosti Případy sterilizovaných romských žen se chýlí do další fáze. Zprávu ze šetření komise zřízené ministerstvem zdravotnictví jsem zatím jako právní zástupkyně stěžovatelek neobdržela. Je však nutné jednat, neboť ženy, na nichž byla vykonána sterilizace v rozporu s jejich přáním, se společně domáhají spravedlnosti. pokračování

Anketa Při naší návštěvě Střední romské školy sociální jsme se zeptali také studentů, jak se jim v novém prostředí líbí. 1. S jakým předstihem a jak jste se dozvěděli o stěhování? 2. Bylo to pro Vás dostatečně brzy? 3. Jak jste v nové škole a internátě spokojeni? pokračování

Komentář - O stavu romských komunit v České republice Vláda nedávno projednávala v tomto listě jinde zmíněnou zprávu, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Protože zpráva nebyla připomínkována, což považuji za zásadní nedostatek, dovolím si nyní vznést několik podotknutí a výhrad. Zpráva se zabývá téměř výhradně sociální situací Romů a jejich vylučováním z jiných oblastí a sfér života společnosti. Popis této situace je podrobný a vystihuje reálnou situaci přesně. pokračování

S projevy rasismu se setkávám neustále Michaela Tomisová (25) pracuje v IQ Roma servis jako právnička. Pozornost českých médií se na ni soustředila poté, co se v loni v září začaly objevovat zprávy o sterilizovaných romských ženách v České republice. pokračování

Komentář - Humor může být i rasistický Člověk vídá na televizních obrazovkách rozličné tváře. Různí se typem televizní stanice stejně jako pořadem, v němž vystupují. Jsou pořady, jež ze zásady nesleduji, a jsou pořady, na něž čas od času mrknu. pokračování

Život Romů v Rumunsku je velmi odlišný Reghina Maruntelu (41), původem z Rumunska, žije v České republice již od roku 1992. V současné době pracuje jako průvodkyně v Muzeu romské kultury a Romanu hangos povídala o životě Romů v Rumunsku. pokračování

Nešiřme antinacionální mýty Týdeník Respekt uveřejnil v čísle 4 rozhovor s Tomášem Hirtem Nešiřme nacionální mýty. Rozhovor bohužel vykazuje veškeré rysy toho, co v posledních letech Hirt a jeho kolega Jakoubek publikují. Autor se v něm snaží ukázat sečtělost, rozhled po dějinách a schopnost uvažovat, naznačí nové trendy v antropologii, získá si humanisticky orientovaného čtenáře (vždyť kdo z nás by třeba po holocaustu ztotožňoval kulturní identitu a biologický původ, že?!), nakonec se však aprioristicky a humpolácky zmocní složitého tématu romské identity, které by přitom dalo zabrat i zkušenému romistovi. pokračování

Paměti romských žen V. Pokračování rozhovoru s paní Rosálií Kdy jste potkala pana Š.? Já jsem byla v nemocnici dva měsíce. Mně drtili kameně a ono to zase nešlo ven. Roztahovali cévy, zase to nešlo! A primár mi povidal, „musíme Vás operovat, nemusíte se bát, já Vám to sám budu dělat“. Taký dobrý primár, aji ty doktori, velice dobrý, nemůžu říct! V Brně Bohunicích. Teď já jsem šla, vzali ma na tu operačku tam, a on mi to vytláčal tak, jak mi to tam řízl, ale všecko som cítila, všechno! On mi to… on s něčím, tak jak kdyby mi vodu tam nalil, ale všecko som cítila, ne, tak ale som nedbala. Aby čím skór mi to udělal. Vytláčal mi to, vytláčal, až to všechno vybral ty kameně z té ledviny. Ty polámané, víte, to byl, to bylo jak šutr. Jáj, a potom ze mňa až tak téklo od téj bolesti, já som sa držala tej posteli tam. A až som byla hotová, sestrička prišla za mnú. A chcela ma zavést tam hore, po operačním jak dávajú. A doktor, poví… „nechte ju“. „Já si ju odnesu tam.“ Tak vzal tu postel, ne, to je na ty kolečka, do toho výtahu, já som bola až na trináctém poschodí a na prvém operovali. Tak on ma vzal. Ale už jak ma dal do toho výtahu, už jsem nevěděla o sobě. Som zůstala v bezvědomí, aj na tu postel, keď ma dal. Jsem nevěděla nic. Až potom som nějak sa prebúdzala a vidím, primár stojí u té posteli. On se na mňa díval a pozoroval ma. A že on jak viděl, že oči otváram, on hned prišel ke mně a byl rád! „Já jsem už rád, že už jste po tem. Tolik jste vytrpela! Dva měsíce jste tady. Nebojte sa už bude dobře.“ pokračování

Historie je pamětí lidstva Každoročně se v Letech u Písku scházejí Romové k uctění památky bývalého koncentračního tábora pro Cikány, který byl vybudován již před II. světovou válkou nedaleko této obce. Kdo přežil nelidské podmínky koncentračního tábora v Letech, byl deportováni do Osvětimi, kde většina zahynula v plynových komorách. V době války bylo z Protektorátu Čechy a Morava zavražděno více než 6000 Romů. pokračování

Slavilo se i v Muzeu romské kultury Brno (red) – V předvečer Mezinárodního dne Romů, 7. dubna, si Muzeum romské kultury v Brně připomnělo svátek Romů na celém světě. „Jeho oslavou jsme chtěli nejen my tady v muzeu poukázat na to, že přestože na celém světě žije mnoho odlišných skupin Romů, máme všichni společné kořeny,“ uvedla PhDr. Jana Horváthová, ředitelka muzea. pokračování

Úlety? Ano, ale vládní a společenské! Nejhorší je, když si někdo vybere téma, jemuž nerozumí a pak zasvěceně popisuje události způsobem tomu odpovídajícím – tedy špatně, bez patřičných souvislostí a nepravdivě. Vrcholem nevkusu je, když si při tom brousí svůj ostrovtip na těch, kteří jsou na tom nejhůře a nikdo a nic více je už do země nezadupe. pokračování

Problémy kosteleckých Romů stále trvají Kostelec nad Orlicí – Již více než dva měsíce trvá kauza dvanácti romských rodin z Kostelce nad Orlicí. Všechno začalo, když radnice oznámila, že jim neprodlouží nájemní smlouvy a že se musí do 4. dubna vystěhovat. Ve městě žilo zhruba šedesát Romů v prostorách bývalé kasárny, kterou radnice chtěla přestavět na moderní byty. pokračování

z policejní kroniky Ústrašín – Pelhřimovští policisté šetří krádež, při které tři Romky zabavily ženu na dvorku jejího domu, kde zatím nezjištěná osoba kradla. Pachatel vlezl dovnitř oknem a v obývacím pokoji odcizil ze sekretáře 14 400 korun. Poškozená zjistila krádež až za půl hodiny po odchodu nezvaných návštěvnic. pokračování

Vládní koncepce rodinné politiky také pro Romy? Rodina je základní jednotkou společnosti. O tom, jak rodina funguje, jak plní své poslání především ve výchově dětí, rozhoduje mnoho vnějších vlivů a okolností. Patří k nim také politika státu vůči rodině. O budoucí koncepci státní rodinné politiky nedávno hovořil na tiskové konferenci náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek. pokračování

Roma probodli v autobusu mečem BUDAPEŠŤ – Dosud neznámí pachatelé probodli předminulý týden mečem 15letého romského chlapce Josepha Pataie. Stalo se tak za bílého dne v autobusu hromadné městské dopravy, když cestoval se svým 13letým kamarádem Toskou. Meč zasáhl vnitřní orgány. pokračování

Komentář - Vztah k Romům se v české společnosti zlepšuje Podle statistických průzkumů agentury STEM z dubna se vztah vůči Romům v české společnosti pomalu zlepšuje. Stále však 63 procent občanů vnímá Romy negativně. pokračování

Vyjádření k prohlášení Parlamentu Romů a Grémia romských regionálních představitelů Jako člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity a jako její druhý místopředseda jsem povinen se vyjádřit ke shora zmíněnému prohlášení. Kritika v prohlášení je na místě a lze ji přijmout i jako hodnocení současného stavu. Otázka zní, kam kritika směřuje a zda jsou z ní činěny správné a přijatelné závěry. To není v prohlášení zcela zřetelné, prohlášení je velmi neadresné a neurčité. pokračování

napsali jste nám - Já o koze, ty o voze I tento rok se na Mezinárodní den Romů 8. dubna, kdy jsme se modlili v Letech u Písku, spustil silný déšť. Ano, i tento rok nebe plakalo. pokračování

Rvačku v brněnském Bronxu ukončila rána mačetou Brno-sever – Ve čtvrti, kterou Brňané nazývají Bronxem, bylo o víkendu živo. Policie tam v sobotu (18. června) zasahovala u šarvátky, na jejímž konci skončila mačeta v hlavě jednoho z účastníků sporu. Den na to zase odtud záchranka odvezla muže s řeznými ranami na rukou. Při hromadné bitce rozvášněných obyvatel brněnského Bronxu ve Francouzské ulici tekla v sobotu v podvečerních hodinách krev. pokračování

Oslavili svatou Kaľi Sáru V Hejnicích u Liberce založili Romové pěknou tradici. Už druhým rokem pořádají v místním kostele oslavu činu svaté Kaľi Sáry. Přestože se akce koná v kostele, měla i tentokrát velmi neformální ráz a je pěkné, že to správa kostela umožnila. pokračování

Romano hangos v terénu Pro mé děti je to lepší než být na ulici Paní Gabriela Klempárová (34) žije v Praze na Žižkově. Její situace je více či méně bezvýchodná, protože nemá kde bydlet, ani kam jít. Setkaly jsme se s ní při výzkumu zaměstnanosti příslušníků romské komunity v České republice organizovaném Evropským střediskem pro práva Romů, jehož záměrem bylo uskutečnit pohovory s lidmi, kterých se toto téma nejvíce týká. Praha byla jednou z cílových lokalit a předpokládalo se, že vzhledem k tomu, že má u nás nejnižší míru nezaměstnanosti, promítne se to i do situace tamních Romů. K našemu nemilému překvapení jsme však zjistily, že opak je pravdou. Problémem je nejen zaměstnanost, ale také bydlení. Jedním z příkladů zapeklitosti je právě žižkovská lokalita. Minimum místních obyvatel (ať už se jedná o platiče či neplatiče, legální či nelegální nájemníky) pracuje, protože jako Romové a dlouhodobě nezaměstnaní nemají na českém trhu práce šanci sehnat volné místo. Z absence příjmu logicky vyplývá nedostatek financí a neschopnost platit nájem, který mnohdy přesahuje částku vyplácenou v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Proto jsme se rozhodly, že se za některými z respondentů vrátíme a pro Romano hangos pořídíme autentické výpovědi těch, kteří budou ochotní mluvit. Paní Klempárová souhlasila: byla by ráda, kdyby se prostřednictvím romského tisku dozvědělo o jejím případě co nejvíce lidí. V dnešní tíživé situaci bez práce a trvalého či alespoň dlouhodobého útočiště se totiž ocitla i přesto, že je vyučenou aranžérkou. Dlouho bojovala s těžkou nemocí a nyní hledá práci dál. Ale jak říká: „Když nemáte čistý trestní rejstřík, málokdo vám práci nabídne.“ pokračování

Kauza Bohumín: Nevytvářejme další romská ghetta Krize v bohumínském hotelovém domě trvá už od letošního května. V českých médiích se mezitím objevila celá řada informací, které se ne vždy dají pokládat za objektivní, mnohdy dokonce hraničí se senzacechtivostí. Poté, co jsme v minulém čísle zveřejnili tiskové prohlášení lidskoprávních organizací apelujících na představitele české vlády, rozhodli jsme se na žádost ostravské neziskové organizace Vzájemné soužití vyjet do Bohumína a situaci zmapovat. Za tímto účelem jsme se setkali s Editou Pišojovou, romskou poradkyní města Bohumín, která nám podala vysvětlení příčin, průběhu a následků celé kauzy. pokračování

Problémy hotelového domu očima starosty Myslím, že rozhovor se starostou města v době, kdy sdělovací prostředky denně kritizují postup v kauze hotelový dům bez ohledu na skutečnosti a aktivity radnice, je nanejvýš nutný. Starostovy výroky v tisku jsou mnohdy vytrženy z kontextu a použity účelově. pokračování

Granty nevládním organizacím nejsou privilegiem pro pohodlný život Veřejnost často žije v domnění, že peníze, které získají nevládní organizace prostřednictvím grantů poskytovaných státem a nejrůznějšími nadacemi, jsou nějakým zvláštním privilegiem pro posilování funkce občanské společnosti v demokracii a současně znamenají pohodlný život pro jejich příjemce. Zvláště je trnem v oku, když je dostane nějaká romská organizace, což je současně vnímáno jako rozkrádání, když ne zrovna podpora nekalé činnosti živlů vzdorujících úřadům. pokračování

Jaké byly letošní letní tábory Ani přes problémy s penězi se děti nenudily Stejně jako v předchozích letech zorganizovalo Společenství Romů na Moravě i o letošních prázdninách několik letních dětských táborů. Jejich pořadatelé z Brna, Olomouce, Nového Jičína, Bruntálu a Šternberku měli však tentokrát s přípravou mnohem více starostí. pokračování

Gypsy Celebration 2005 na hradě Svojanově Stejně jako poprvé před pěti lety, bylo i letos ve dnech 28. až 31. července na hradě Svojanově kousek od Poličky rušno. Do daleka zněly rytmy a tóny romské hudby, které přilákaly stovky diváků a posluchačů, milovníků a obdivovatelů romské kultury. Hrálo se, tancovalo, zpívalo a jedlo. Také letos měli návštěvníci možnost ochutnat speciality romské kuchyně. pokračování

Prohlášení k policejnímu zásahu na festivalu CzechTek Nevydržíme všechno Redakce RH obdržela text prohlášení k policejnímu zásahu na nedávném tanečním festivalu na Tachovsku. Přetiskujeme jej v plném znění. Policejní zásah proti tanečnímu festivalu CzechTek v minulých dnech považujeme vedle útoku na nezávislost České televize o Vánocích 2000 za nejrozsáhlejší zneužití politické moci v polistopadové historii. Brutální, předem připravený, preventivní útok státu proti pokojné taneční párty je ohrožením základních svobod, generacemi vybojovaných a potvrzených listopadovou revolucí. Technoparty jsou dnes projevem subkultury, která představuje nenásilnou formu alternativního pohledu na naši společnost. Její výjimečnost spočívá mj. ve spontaneitě a v soběstačnosti. Nepotřebuje sponzory, záštity ani mediální partnery. pokračování

Z pohledu paragrafů Stručný právní rozbor a výklad legálnosti CzechTeku, oprávnění a legálnosti policejní akce a přehled, jak se lze právně bránit. Autorka je právnička sdružení Iuridicum remedium. pokračování

Zpráva o situaci romské etnické menšiny Již delší dobu se pohybuji v politice, která je zaměřena i na řešení „integrace Romů do společnosti“. Slovo integrace se používá již více než 40 let. Romové – etnická menšina v České republice – určitě patří mezi skupiny nejvíce ohrožené diskriminací i sociálním vyloučením. Bránit, aby nedocházelo k těmto negativním jevům ze strany majoritní společnosti, je samozřejmě povinností státu, ale i měst a obcí. Určitě se shodneme, že docílit toho je nesmírně těžké. Dosavadní snaha ze strany státu, krajů a měst zapojit Romy do rozhodování o věcech, které se týkají samotných Romů, se ve velké míře setkává s kritikou. Hlavní důvod vidím v tom, že Romové se dosud nesnažili a ani nesnaží najít společnou řeč, nedokáží se shodnout na koncepci, která by vedla ku prospěchu velké většiny Romů v rámci programu jejich integrace. pokračování

Ve westernovém městečku jsme byli se silami v koncích V návaznosti na výlet do Prahy, pořádaném Společenstvím Romů na Moravě, jsme se téměř ve stejném složení vypravili 17. srpna do Boskovic a nedalekého westernového městečka. Tentokrát nám počasí vyšlo, a proto zhruba hodinový pochod probíhal už v dost veselejším duchu. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Romano hangos ve svém sedmém čísle v roce 2002 zveřejnilo rozhovor s Milenou Hübschmannovou, z něhož část vyjímáme. pokračování

Milena byla statečná a noblesní žena Nedávno tragicky zahynula Milena Hübschmannová v Jihoafrické republice. Poznal jsem ji v roce 1968, kdy byl v Brně založen Svaz Cikánů-Romů, který měl hlavní cíl: emancipaci Romů. Mysleli jsme si tehdy, že tato emancipace může probíhat jen na principu svébytného národa Romů, v němž kultura a jazyk hrají nejdůležitější roli. Nahlas se o tom mluvit nesmělo, to jsme dobře věděli, o to více jsme se snažili. Mezi prvními, kdo se přihlásil k boji pod tímto praporem, byla právě Milena. pokračování

Taková jsi byla vždycky Milá Mileno, na sobotní ráno 10. září letošního roku dlouho nezapomenu. Přišla mi SMS, že už nejsi mezi námi, že jsi zahynula kdesi daleko, až v Africe, při autohavárii. Nechtěla jsem tomu věřit a hned jsem volala dalším lidem, zda je to pravda. Bohužel, zpráva byla pravdivá. Nemůžu se s tím stále smířit. Určitě nebudu jediná, kdo po Tobě bude truchlit. Každý z nás si ponese v srdci vzpomínku na Tvůj úsměv, optimismus, dobré slovo, kterým jsi nikdy nešetřila. pokračování

Žít v porozumění a harmonii Když jsem se dozvěděl neuvěřitelnou zprávu o tom, že Milena již není mezi živými, byl jsem ohromen. Tragédie, která se stala v daleké zemi, způsobila všem Romům obrovskou ztrátu. Ztratili jsme naši sestru Milenu, která si získala srdce romského národa tím, že jej skutečně milovala a celý život pro něj obětavě pracovala. pokračování

Zpráva o světové populaci Boj proti chudobě je podmíněn rovností pohlaví Populační fond OSN (UNFPA), zveřejnil Zprávu o světové populaci. Letos se zaměřuje na rovnost pohlaví a upozorňuje, že světový boj proti chudobě nebude úspěšný, pokud státy nebudou zároveň bojovat proti diskriminaci ženského pohlaví. Do dosažení rovnosti máme podle zprávy daleko, jistý pokrok byl však zaznamenán. pokračování

Vsetínští Romové souhlasí s přestěhováním VSETÍN – O krok vpřed se posunula kauza vsetínských Romů. Před půl rokem pohrozila tamní radnice jim a dalším nájemníkům vystěhováním z pavlačového domu a na neplatiče podala žalobu. Lidem, kteří řádně platili nájem, nabídl městský úřad náhradní sociální byty v okrajové lokalitě Poschla. Obyvatelé to ale považovali za segregaci a proti rozhodnutí se ohradili peticí. Nyní někteří z nich s přestěhováním souhlasí. pokračování

Putovní seminář o Romech v Evropské unii začal Se zajímavým nápadem přišlo Centrum politických analýz, jehož členem je i Čeněk Růžička, romské veřejnosti známý jako člen Výboru pro odškodnění holocaustu. Centrum zorganizovalo putovní seminář o Romech v Evropské unii, s nímž postupně navštíví všechna krajská města České republiky. Poprvé byl seminář uspořádán 11. října v Liberci a následující den v Hradci Králové. pokračování

Informační manuál Policie České republiky Policista v multikulturním prostředí V letošním roce byl vydán tento manuál autorů Lenky Budilové a Tomáše Hirta a kolektivu jako pomůcka pro Policii ČR v práci mezi příslušníky menšin za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a organizace Člověk v tísni. Příručka si všímá příslušníků menšin národnostních i náboženských, migrantů a cizinců. Mimo jiné také Romů. Právě kapitole Romské populace v ČR se chci věnovat nejen z pohledu polemiky s některými názory, ale i věcné správnosti. Snad si mohu činit oprávněnou ambici být k takovému pohledu a názoru povolán po mnoha letech intenzivní práce v této oblasti. pokračování

Romové a jejich identita Romský národ je národem mnohými jinými národy nenáviděný, opovrhovaný a odmítaný. Ale i opěvovaný a milovaný. Naše kultura sahá daleko do doby, kdy v dávné Indii kvetla světoznámá a dosud tajemná kultura měst Mohendžodaro (4000 let před Kristem) a Harrapa (2400 let před Kristem). V těchto městech byla známa kanalizace, vodovodní potrubí, byly tam již městské lázně, upravené cesty. A také tito lidé znali i první dětskou hračku. pokračování

DĚTI NA PRODEJ Jelikož jezdím pravidelně za Romy do Neškaredic, dozvěděla jsem se, že jedné rodině odebrali děti do dětského domova a já se zajímala proč. pokračování

DOMY HRŮZY Přibývá jich v našich městech jako hub po dešti. Každé město má svůj „dům hrůzy“, který každý raději zdaleka obejde, jenom aby tam nemusel vkročit. Na Kutnohorsku jich je několik. Většinou bez tekoucí vody, bez elektřiny. Kdo v nich bydlí? Samozřejmě Cikáni, kdo jiný! Podívejte se na ně! Kolik berou peněz a bydlí jako zvěř! – To jsou hlasy, které občas slýchávám na adresu Romů. pokračování

Páter František Lízna vzkazuje Romům: Nenechte si vzít své romipen Páter František Lízna je znám svou pastorací mezi těmi, jež společnost vyloučila ze svého středu pro jejich provinění vůči platným zákonům – vězňům na Mírově, z nichž většinu tvoří Romové. Pro mnohé, jichž se rodiny zřekly, se stal jediným pojítkem mezi nesvobodou a svobodným světem. Má pro ně slova naděje a útěchy, když se jim zdá, že pro ně všechno skončilo. Svou lásku k Romům neskrývá, naopak. Kde může, tam o Romech s láskou hovoří. Jako vězni bývalého režimu se mu největší podpory dostalo právě od Romů. Mezi katolíky je zase vyhledáván jako exercicista – duchovní učitel, jehož duchovní vedení směrují věřící k prohloubení víry v Pána Ježíše Krista. A zcela jistě si získal i úctu skalních turistů. Před rokem se pěšky vydal ze Svaté Hory na pouť dlouhou přes 3100 km až do španělského města Santiaga de Compo-stela ke hrobu apoštola Jakuba, příbuzného Pána Ježíše. Trvalo mu 106 dnů než dorazil do cíle. To vše nás vede k poznání, že je to člověk s obrovskou vnitřní sebekázní, silnou vůlí na rozdávání, pevných životních postojů. Při povrchním pohledu byste mohli nabýt dojmu, že dovede být i hodně tvrdý. Zadíváte-li se ale pozorněji do jeho očí, naleznete v nich teplo pohledu plného lásky, boží lásky, jíž se také říká Agapé. pokračování

Identita ve vztahu k národnostním menšinám Dvoudenní seminář na toto téma proběhl v Praze ve dnech 10. a 11. listopadu péčí Hnutí R a Magistrátu města Prahy. pokračování

Komentář - Ransdorf „bezuzdně“ lže! Před časem jsme se dověděli od pana Ransdorfa, takto vzdělávaného historika, jeho klasifikaci tábora v Letech u Písku, o němž dnes každé dítě ví, že to byl v letech 1942 až 1943 tábor pro Romy, z něhož jediná cesta vedla na smrt do Osvětimi a plynových komor. Mnozí jiní historici, také profesionálně vzdělaní, jako například Jana Horváthová z Brna, tento tábor nazývají koncentračním s dodatkem, že v něm lidé umírali na extrémně špatné životní podmínky, na podvýživu, hlad a mučení ze strany českých dozorců. Tedy žádný normální shromažďovací tábor pro asociály a kriminální živly. pokračování

Ojedinělá kniha s lidskými příběhy a dobovými fotografiemi (NE)BOLÍ – Vzpomínky Romů na válku a život po válce V letech 2001 až 2002 realizoval Člověk v tísni projekt Pomoc při odškodnění romských obětí druhé světové války. Desítky pracovníků a dobrovolníků zaznamenali příběhy téměř dva tisíce Romů, pomáhali jim s přípravou žádosti o odškodnění u německé nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost (které bylo realizované její partnerské organizace Česko-německý fond budoucnosti). pokračování

Žádná předvánoční idyla aneb Smutná úvaha v předvánočním čase Čas od času vyjíždím do terénu, abych zjistil, jestli se na mně známých místech něco mění k lepšímu. Ta známá místa pro mne minulý týden byly vesnice Kobylá a Velké Kunětice na Jesenicku na hranicích s Polskem. Jsou tam malé lokality Romů. Neměl jsem tam jezdit. Zlepšení, o němž by se dalo mluvit, je tak nepatrné, že nestojí za řeč. Ostatně přiložené snímky dokládají úroveň bydlení, na jakou už Evropa není zvyklá. Ale ty snímky zdaleka nevystihují pravý stav věcí. Jsou v podstatě milosrdné a vytvářejí kupodivu jakousi nostalgickou idylu. Ale to je hluboký omyl! pokračování

Kterak se vlastenci klaněli štěrku Dne 21. ledna vyvrcholil mediální rozruch kolem provokace Národní strany v Letech u Písku. Ve zkratce šlo o „památník obětem války“ – čtyřtunový kámen s nápisem Obětem, který se Národní strana (NS) rozhodla umístit kousek od prasečáku stojícího na místě bývalého cikánského lágru. Tímto aktem měla podle svých proklamací ušetřit státu 800 milionů korun, což je cena, na kterou odhadla firma vlastnící prasečák náklady na jeho přesunutí jinam. pokračování

Bratři Mikulčíkovi místo do hospody teď chodí s rodinou na procházky Jak se stát misionářem Při mých toulkách republikou za různými reportážemi jsem vloni dvakrát navštívila sever Moravy – Bohumín. Jsem zvídavá a vždy se poptávám po zajímavých lidech, kteří dělají něco pro Romy. „Můj kamarád, on je vlachiko Roma, vás může seznámit se dvěma bratry, co dřív fandili skinům, nenáviděli Romy, a teď se z nich stali misionáři právě mezi Romy, chcete?“ nabídnul mi tatínek Nikolky Gáborové, která se umístila na třetím místě na Miss Roma v Praze. Samozřejmě jsem se nehodlala vzdát tak lákavé nabídky, jenom mě zajímalo, v jaké církvi jsou. „Nevím, jak se ta církev jmenuje, oni pořád za každým slovem říkají Halelujah! Jsou pořád nadšení a ten můj kamarád, olašský Rom, a řada dalších, tam začali chodit s rodinami a strašně je to změnilo. Místo do hospody teď chodí na procházky se svými ženami a s kočárky. Nepijí, nekouří. Hodně se jim změnil život.“ pokračování

Dejme dětem šanci Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v únoru zamítl stížnost romských rodičů na diskriminaci při vzdělávání jejich dětí. Reakcí na tento případ je níže zveřejněný příspěvek, který nám do redakce poslal Igor Malík. pokračování

napsali jste nám Místo na ulici jsou v centru V Krnově při základní škole na náměstí Míru vzniklo Komunitní centrum Roma. Založili jsme je společně s rodiči romských žáků zejména kvůli tomu, že se neměly kde scházet. Přes celou zimu se tak setkávaly v místním největším hypermarketu a tam vznikaly problémy s ochrankou i nakupujícími. Došlo to tak daleko, že dva členové ochranky brutálně zbili dva chlapce, kteří poté strávili pár týdnů v nemocnici. Informoval o tom bulvární deník s titulkem V Krnově řádí romské gangy. pokračování

Romové na Slovensku bojují s chudobou Ženy si musí udělat pořádek samy v sobě Andrea Bučková, Baška, jak si sama říká, je mladá, krásná Romka uhrančivého pohledu a majitelka překrásného hlasu, altového až kontraaltového zabarvení, se kterým umí dokonale zacházet. Snadno si ji dovedete představit jako mluvčí nějaké politické strany, která svou osobností strhne lidi k tomu, aby s ní sympatizovali a nakonec i volili. Kdo ví? Možná za pár let o ní ještě hodně uslyšíme, uchováli si elán a nadšení. Baška pracuje jako regionální koordinátorka Úřadu zmocněnkyně vlády pro romské komunity v Banskobystrickém kraji. Kromě toho působí jako programová manažerka Kulturního sdružení Romů na Slovensku, což je občanské sdružení, které působí v tomtéž regionu. pokračování

Je žádoucí, aby Romové byli monitorováni? Nepochybně ano. Těch důvodů je mnoho a já se o nich zmíním vzápětí. Věc však sama o sobě není bez problémů a skýtá mnohá úskalí. Jejich překonání v rámci přípravy tohoto projektu je podmínkou jeho úspěšné realizace a teprve pak se může stát důvěryhodnou základnou pro řešení zásadního problému, který je obvykle nazýván programem integrace Romů do společnosti. Když už připustíme alespoň hypoteticky, že monitoring je potřebný, podívejme se, jaké důvody by mohly stát proti tomuto úkolu, který jistě nebude laciné splnit: 1. Zajisté při této příležitosti zazní otázka, proč zkoumat Romy odděleně. Je tu ještě něco navíc, kromě všeobecně známých problémů sociálních, bytových, případně vzdělanostních, co by bylo záhodno zkoumat zvlášť a odděleně? Připustímeli, že tyto všeobecně známé problémy jsou hodny zvláštního zřetele zrovna u Romů například z důvodu, že se vyskytují častěji právě proto, že jsou to Romové a že příslušnost k této pospolitosti je automaticky může zařazovat do dané sociální a společenské kategorie, pak nepochybně důvod ke zvláštnímu a oddělenému zkoumání existuje! 2. Existuje zde nebezpečí, že by snad výsledků monitoringu mohlo být zneužito proti skupině beztak již nepříznivě celou společností vnímané? Jestliže ano (a vše ukazuje na to, že by takové zneužití možné bylo), je třeba se v rámci naplnění tohoto programu zabývat i otázkou, jak toto nebezpečí eliminovat. pokračování

Premiér by investoval do vzdělání mladé romské generace Jednání s majiteli vepřína zkrachovala O osudu vepřína v Letech u Písku podle premiéra Jiřího Paroubka pravděpodobně rozhodne až příští vláda. A to přesto, že před časem tvrdil, že problém vyřeší do konce tohoto volebního období a že vláda v návrhu státního rozpočtu počítá s částkou, za kterou by vepřín od jeho majitele vykoupila. pokračování

Kočani Orkestar v pražské Akropoli Legendární rumunská dechovka Kočani Orkestar vystoupila 29. března v rámci festivalu etnické hudby a world music Respect Plus. pokračování

citáty slavných Svobodný výběr partnera na základě osobní náklonnosti je v naší kultuře relativně novým jevem. Ještě před několika málo desetiletími zprostředkovali partnerské vztahy zpravidla rodiče, nebo se na jejich výběru alespoň podíleli. (…) Ve srovnání s generacemi první a druhé světové války došlo k dalekosáhlým změnám. Generace před rokem 1968 si často vybíraly partnery, kteří měli tendenci uchovat úzké svazky s původní rodinou, což bylo na úkor milostného vztahu v páru. Partneři se často vybírali podle dosažitelnosti ve stejném prostoru nebo sociální vrstvě, což většinou implikovalo podobné názory a postoje. Partneři se důvěrně znali ze školy nebo ze sousedství. Nevýhodou přitom bylo, že častěji než dnes šlo o podřadné partnery a že se také brali častěji kvůli nastalému těhotenství (sňatky z nutnosti). V manželském stavu lidé chránili větší osobní distancí. pokračování

Otevřený dopis vydavatele Společenství Romů na Moravě čtenářům Romano hangos Obracíme se na Vás s prosbou o pomoc při řešení obtížné situace, v níž se ocitla naše organizace. Dovolte, abychom ji nejprve krátce představili. Společenství Romů na Moravě vzniklo v roce 1991 s cílem podporovat integraci Romů do společnosti. Postupem času se Společenství stalo velkou organizací, která kromě brněnského centra působí v jedenácti dalších městech a obcích na Moravě, zaměstnává několik desítek především romských pracovníků a poskytuje služby stovkám klientů především ze sociálně vyloučeného prostředí. Svou činností v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže, sociální práce, občanského a sociálního poradenství, vydavatelskou a kulturní činností (čtrnáctideník Romano hangos, festival Djangofest) a obecnou snahou o romskou emancipaci přispívá organizace významnou měrou k naplnění vládního programu romské integrace. Jako každá nevládní organizace i Společenství Romů na Moravě financuje svou činnost převážně prostřednictvím grantů poskytovaných státem, krajskými úřady, obcemi, nadacemi či firemními dárci a v posledním období se zaměřuje i na projekty financované z prostředků Evropské unie. V roce 2005 jsme podali více než třicet projektů u všech typů výše uvedených donátorů tak, abychom pokryli celé spektrum činnosti organizace a zajistili rovněž potřebu kofinancování u těch projektů, které je vyžadují. A právě zajištění potřebné spoluúčasti se nám v loňském roce bohužel u všech projektů nepodařilo. pokračování

Zatím nemám jinou možnost Případ paní Veroniky Demeterové (22) a její rodiny ukazuje, jak těžké je pro mladou rodinu, když se chce osamostatnit. S tímto problémem se potýká většina podobných rodin s dětmi; v sociálně vyloučených oblastech a romských ghettech jako je ostravská Liščina je situace daleko komplikovanější. Bytové odbory tvrdí, že byty nejsou i v mnohem vyhrocenějších případech, jako jsou nucená vystěhování či soudní exekuce. Zdá se, že potřeby mladé rodiny, která hledá soukromí a své místo na slunci, komerčně orientované bytové odbory vůbec nezajímají. Veronika Demeterová vypráví: pokračování

Většinu Romů diskriminují nové vztahy mezi majitelů domů a nájemníky Nová úprava občanského zákoníku, která vstoupila v platnost 31. března, přináší zásadní změnu ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky. Je třeba zdůraznit, že se jedná o změnu, která bude mít pro mnohé romské rodiny dalekosáhlé důsledky. Doposud mohlo dojít k vystěhování rodiny pouze se svolením soudu, ale nyní je tomu jinak. pokračování

Bez stigmatu cizosti Z vystoupení Romani Roseho na výstavě o genocidě Romů a Sintů „Pojem holocaustu splývá v obecném povědomí se zavražděním šesti milionů Židů. Holocaust se ovšem vztahuje i na nacistickým státem uskutečněnou genocidu naší menšiny, jíž padlo za oběť půl milionu Romů a Sintů,“ řekl u příležitosti zahájení výstavy Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. Výstava tento zločin obsáhle dokumentuje: počínaje vylučováním ze společnosti, přes zbavování práv a deportaci Sintů a Romů v tehdejší německé říši až po systematickou likvidaci naší menšiny v Evropě obsazené nacisty. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 3. Výtvarný kroužek ve slovenské Detvě S ohledem na bohatství amatérských děl v muzejní sbírce budeme pracem autorů ze Slovenska věnovat také tento díl a několik následujících. Jde o soubor výtvarných prací vyvážený v kvalitě, není to jen povrchní vizuální múza, a otevírá cestu ke skutečnému výtvarnému myšlení. Pro výtvarníky je podstatná touha po expanzivní osobnostní expresi, po invenčním sebevyjádření, nespoutaném akademickými pravidly. Z tohoto pohledu jsou zajímaví autoři, kteří pracují ve výtvarném kroužku při Kulturním domě v Detvě už od roku 1985. Dravý malířský rukopis a barevná intenzita, doslova tvořivý zápas, je charakteristický pro Jána Berkyho, který se věnuje filozofickým tématům života a smrti, válce a utrpení, původu a existenci Romů. Osobitý je i přínos Dušana Oláha, jehož tvarová imprese se intuitivně vylupuje z pozadí obrazové plochy, nejednou i se symbolickým přesahem. Rozvíjí úvahy o „mýtu člověka, který se prolíná s mýtem přírody“, kde se přírodní cyklus prolíná s lidským příběhem. Tady se duše stává krajinou. Dalším jeho námětovým okruhem jsou inspirace ze světa romské minulosti, křehké lásky a smrti. Přírodní radiace vyzařuje taktéž z imaginativních a světelně působivých krajin Tibora Oláha. pokračování

Romské pohádky poslechem Romské pohádky je literární útvar, který není třeba sáhodlouze představovat. Mnozí naši čtenáři vyrostli za vyprávění svých rodičů a prarodičů a sami úzkostlivě prožívali s hrdiny těchto pohádek jejich útrapy i radosti. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 5. Romští autoři k holocaustu My jsme měli před očima krematorium, které hořelo a kouřilo ve dne v noci, věděli jsme všechno, co dělali, ale matka mi řekla: Ceijo, nikdy nesmíš říct, že to je krematorium, musíš říct, že je to kuchyň a tam se pro nás peče denní chléb, když se tě někdo bude ptát. Ceija Stojka pokračování

Dopis čtenářky nás přivedl na téma ústavní péče v ČR a jeho hlavní nedostatky Proč jdou děti do ústavu Česká republika má nadměrný počet dětí v ústavech. Náhradní ústavní péče zůstává stále zásadně převažujícím způsobem péče o děti, které nemohou pobývat ve vlastní rodině. Systém náhradní rodinné péče není dostatečně podporován a umístění dítěte do náhradní rodiny trvá neúměrně dlouho. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 6. Přítomnost malířského gesta Konceptuální myšlení a významové pointování existenční situace romského člověka nacházíme v dílech Alexandra Bohó (absolventa dějin umění na FF UK v Bratislavě). Na své otázky hledá odpovědi v romské mytologii i starověkých filozofiích. Výtvarně různorodá tvorba není jenom odrazem vnitřního života a individuálních prožitků, ale do velké míry i životní empirie Romů jako etnika. Síla jednotlivých autorských poetik vytváří předpoklady pro další růst a kvalitativní vzestup romského hledání skutečné kreativity, která je nenahraditelným zážitkem, kultivujícím i zušlechťujícím. Není právě toto podstatou umění? pokračování

Zamyšlení nad brněnskou výstavou o romském holocaustu Tak brněnský primátor Richard Svoboda navštívil výstavu Genocida Romů a Sintů a rasismus v Evropě, dovídám se z denního tisku, který mi dochází i na chalupu vysoko v horách. Sláva! Čtenář nechť jednorázové vyjádření euforie přičte čemu libo. pokračování

Romský Spolek žen poškozených sterilizací bojuje dál za odškodnění Elena Gorolová říká: Vystoupení v OSN vnímám jako první větší krok na cestě za spravedlností Elena Gorolová (37) pracuje v občanském sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Do Spolku žen poškozených sterilizací dochází již rok a půl. Naše redakce se s ní setkala po její nedávné cestě do New Yorku. pokračování

Ohlédnutí za výstavou romského holocaustu v Brně Putovní výstava o romském holocaustu opustila 8. září prostory sídla veřejného ochránce práv v Brně, nabízí se proto malé ohlédnutí. Výstavu si prohlédlo na 400 návštěvníků plus 300 žáků základních škol a středoškoláků, pro něž odborníci z Muzea romské kultury připravili zajímavý program s přednáškou a promítáním dokumentu o vzpomínkách pamětníků na holocaust. Promítání dokumentu bylo zároveň zpřístupněno i návštěvníkům, kteří projevilio tuto tematiku hlubší zájem. pokračování

Uvádíme další povídku ze současné tvorby Andreje Gini píšícího v romském jazyce Na lavičce Je léto. Teploučko, krásně, zrovna tak jak se patří. Když přijdete v Rokycanech na náměstí kolem desáté večer a venku je teplo, že se člověku ani nechce spát, uvidíte, jak tam Romové vysedávají na lavičkách a vedou řeči. Nejvíc je slyšet mladé. Ti mají své místo u kostela. Když přijdete blíž, uslyšíte, jak probírají, kde si byli a kam si půjdou zatancovat, kde jsou nejlepší protějšky, kde nejlíp hrají. Ze všeho nejvíc je ale slyšet jejich smích. pokračování

Ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek říká: Záleží také na politické vůli, nejen na penězích Nejdříve, pane řediteli, k otázce perspektivy fungování Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Domníváte se, že Rada bude dále pracovat i při změně vlády? Má Rada za změněné vládní konstelace nějakou šanci účinně pracovat a v čem tu účinnost vidíte? Žádné signály, že by Rada neměla dále existovat, jsem nezaznamenal, takže doufám, že Rada bude dále existovat a pracovat. Není zcela jasné, zda bude přiřazena k Úřadu vlády jako dosud nebo bude někde jinde. pokračování

zaznamenali jsme Zastavily svou činnost. Pět romských organizací zastavilo svou činnost, která vedla k začleňování Romů do české společnosti. Reagovaly tak na rozsudek plzeňského soudu, který potrestal vojáka za zbití Roma dvouletou podmínkou. ČTK to řekl mluvčí aliance pěti romských organizací Václav Miko. Alianci tvoří organizace Info Roma Kontakt Plzeň, Roma Realia Dobroměřice, Romani Aliance Rokycany, Futurum Roma Beroun a ROS Karlovy Vary. Vyzvaly Romy k emigraci a nyní chystají další kroky. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 9. Mistři stylu a techniky Alfred (Fredi) Ullrich Narodil se 8. července 1948 v bavorském Schwabmünchenu (Německo), dětství a školní léta strávil ve Vídni. Pochází z rodiny rakouských Sintů (německých Romů), která se stala v době druhé světové války obětí rasové perzekuce, podobně jako většina rakouských Romů a Sintů. Rodinné vzpomínky na válku, tíživá sociální situace v dětství i otázky soužití jsou silnou inspirací pro Ullrichovo umělecké vyjádření. pokračování

Rasistická ostuda v Bulharsku BRUSEL – Předseda Evropského parlamentu (EP) Josep Borrell vyzval bulharského poslance v roli pozorovatele za ultrapravicovou stranu Ataka Dimitara Stojanova, aby „vzal zpět své urážlivé a provokativní poznámky“ na adresu romské europoslankyně Livie Járókaové. pokračování

Proč a komu pomáhat Charitativní organizace se v dnešní době zabývají vším možným, ale základ je pořád stejný: někomu nebo něčemu pomáhat. A já si myslím, že lidé by si pomáhat měli. Bohatí chudým, silnější slabším, zdraví nemocným, chytří hloupím a tak podobně. Já vím, mnoho z vás si řekne, že „já mám svých starostí dost a ještě někomu pomáhat, vždyť mě taky nikdo nepomůže“. Stále se ale najde dost lidí, kteří rádi pomohou, a to je dobře. pokračování