cikánského klavírního virtuóza (1921–1994)
Právě tento rok je již desátým výročím úmrtí známého klavíristy Györgyho Cziffry. Cziffra se narodil v Budapešti v chudobné rodině cikánských muzikantů. Jeho rodiče před tím, než se narodil, žili skutečný cikánský kočovný život. V době svého mládí jezdili na různá vystoupení, kde zpívali a tancovali. Ovšem Györgyho poznamenala také ztráta jeho blízkých – otce a starší sestry, kteří zemřeli v předčasném věku z hladu.

György Cziffra měl v sobě instinktivní muzikantství, které poprvé ukázal jako pětiletý chlapec, kdy improvizoval na klavír pro obecenstvo jednoho budapešťského cirkusu. Jeho individuální technika mu umožnila hrát nejnáročnější díla klavírního repertoáru se zjevnou lehkostí. V deseti letech začal studovat konzervatoř v Budapešti, kde se věnoval hře na klavír. Hře jej vyučoval profesor György Ferencz a kompozici studoval u profesora Ernsta von Dohnáyiho. Virtuóz György Cziffra byl hudebním pravnukem známého maďarského skladatele Ferencze Liszta.
Po studiu začal koncertovat na recitálech v Budapešti, Nizozemsku a Švédsku. Často hrál coby jazzový pianista v jednom z budapešťských barů, neboť po smrti otce a sestry se rodina nacházela ve špatné finanční situaci.
V domnění, že se vyhne nástupu do armády (nechtěl bojovat po boku Němců a fašistů), se v roce 1941 oženil se ženou jménem Zuleika (pravděpodobně egyptského původu). Ovšem v tomtéž roce byl povolán do maďarské armády a vyslán na východní frontu na Ukrajinu. Ke konci války dezertoval zpět do Maďarska, vstoupil do Demokratické maďarské armády a bojoval proti Němcům. V roce 1946 byl z politických důvodů vězněn. V následujícím roce se fyzicky vyčerpán vrátil k rodině. Postupně začal cvičit každý den na klavír, aby získal zpět svoji klavírní techniku a dostal se tak do kondice, kterou měl před válkou.
Ještě před maďarským povstáním nahrál desku se skladbami od známých hudebních osobností – Ferencze Liszta nebo Frederika Chopina – i pro československý Supraphon. Dne 22. října 1956 v Maďarsku vypuklo povstání a György Cziffra spolu se ženou a synem po čtyřech dnech nejistoty utekli přes hranice do Vídně. Tam měl v listopadu 1956 klavírní recitál a sklidil velký úspěch. Poté začal Cziffra koncertovat po celé Evropě. Po klavírním recitálu v Londýně byl již uznáván celosvětově. Britské noviny The Daily Telegraph tehdy psaly o jeho virtuozitě a síle k interpretaci.
Poté se Cziffra s rodinou odstěhoval z Vídně do francouzského městečka Senlis, kde všichni získali státní občanství. Nedaleko Senlis koupil královskou kaplici v St. Frambourg, dnes známou jako Foundation Cziffra. V opatství La Chaise Dieu v koncertním sále, který byl pojmenován podle jeho jména, nechal na popud svého syna Györgyho ml. (působil jako dirigent) zrestaurovat varhany. Poté se tam konaly divadelní i operetní festivaly.
V roce 1981, krátce po nahrání první desky, tragicky zahynul Cziffrův jediný syn György ml. Po jeho smrti Cziffra přestal hrát klavírní koncerty za doprovodu orchestru, neboť jej velmi postrádal i jako dirigenta. V roce 1988 mu francouzská vláda učinila pracovní nabídku kulturního atašé v Budapešti.
Počátkem devadesátých let lékaři zjistili, že Cziffra trpí zhoubnou nemocí; nakonec zemřel v roce 1994 na infarkt. Jeho pozůstatky byly uloženy na hřbitově v Senlis vedle synova hrobu. Cziffrova manželka pak převzala vedení Nadace Fundation Cziffra.

Ján Šariský