Výsledky vyhledávání: festu

Příval energie ústeckého Rom–festu ÚSTÍ NAD LABEM – Letošní ročník Romfestu, který do minulého roku pořádal dlouholetý předseda občanského sdružení Jekhetane pan Vojtěch Makuňa, se v pátek dne 27.června musel poprvé obejít bez jeho účasti vzhledem k jeho nedávné smrti. pokračování

Ohlédnutí za festivalem Gypsi Celebration O názor na festival Gypsi Celebration jsme požádali muzikanta Jana Polyaka. Zajímal nás jeho pohled na jazzový den festivalu, protože on sám hraje jazz, je fandou jazzové muziky, jazz miluje, jazzem žije. pokračování

Sálem se vznášel Djangův duch Na začátku každého nového roku sám pro sebe bilancuji, s jakou výjimečnou hudební nahrávkou jsem se v uplynulém období setkal, jakou působivou knihu jsem četl, jaký koncert jsem navštívil. Kulturní akcí, za kterou se stojí ohlédnout zpět do roku 2003, se stal říjnový Djangofest. pokračování

Náš sen se nám už splnil, tancovali jsme s Parno Gratz Taneční soubor Čercheňa z Brna, který vede Darina Čonková, není žádným nováčkem. Jeho členové za sebou mají již mnoho vystoupení a také úspěchy. Ačkoliv se jedná o početný soubor, nejvíce mezi nimi vyniká mladý taneční pár Renata Čonková a Mário Lakatoš, který občas vystupuje i sólově. Renata studuje na osmiletém gymnáziu v Brně-Líšni, kde ji baví zvláště němčina; kromě tance také ráda hraje basketbal a volejbal. Mário je v deváté třídě. Kromě tance hraje fotbal, ale hlavní je pro něj tanec. pokračování

Nové CD romských písní Ačo Slepčíka Pod názvem Gipsy Songs v těchto dnech vychází unikátní CD s písněmi osobitého romského kytaristy a zpěváka Jána Ačo Slepčíka. Album s více než dvacítkou romských písní, doplněné brožurkou s texty písní v romštině a jejich českým i anglickým překladem, vydává Amabile v koprodukci se sdružením Dženo a za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. pokračování

Djangofest již potřetí úspěšně v Brně Brno – Již třetí ročník festivalu Djangofest se konal v brněnském klubu Fléda. Organizátorem bylo Společenství Romů na Moravě. pokračování

Na Flédě hrály i neromské kapely Ve středu 27. října hostil brněnský klub Fléda již třetí ročník romského minifestivalu Djangofest. Tentokrát dramaturgie nabídla pódium také kapelám neromským, a tak se po celý večer střídaly soubory romské a neromské. Hlavní část večera odstartovala po sedmé hodině mladá kapela Bongo boys. Posluchače zaujala nasazením, upřímností projevu a také přímočarostí svých textů. Formace Na jednu noc v obsazení vokál, akustická kytara a bicí naservírovala porci jazzových standardů ve vlastní originální úpravě. Posluchačsky se jedná rozhodně o zajímavou kapelu, hodící se ale především do komorní atmosféry klubů. Nálada v sále během jejich produkce trochu spadla. pokračování

Ohlédnutí za třemi ročníky Djangofestu Už třetím rokem pořádá vždy v říjnu Společenství Romů na Moravě ojedinělý festival Djangofest. Koná se v Brně a v uplynulých ročnících vystoupili muzikanti tak zvučných jmen jako klavírista Ondrej Krajňak nebo kontrabasista Josef Fečo. pokračování

napsali jste nám Jak uspořádat romský festival? Chcete-li uspořádat romský hudební festival, měli byste sehnat sponzory – státní, obecní nebo soukromé instituce, které festival finančně podpoří. Poté vyberete z nabídky romské hudební scény několik kapel a přidáte-li pilnou organizační práci včetně propagace, máte úspěch téměř zajištěn. Můžete s uspokojením sledovat, jak se romská kultura prezentuje v tom nejlepším co má – hudbě, a když se roztančí sál, můžete konstatovat: hudba a tanec jsou Romům vlastní a spolu s nimi na chvíli také těm, kteří si do skvělé živelně autentické atmosféry odskočí za relaxací z náročného světa studií či profesní kariéry. A tak se na různých místech ujaly romské festivaly reprezentující romskou kulturu, nutno říct, že po dlouhé době totalitního půstu to bylo opravdu zapotřebí. pokračování

Proč zapadl Romfest a vzešlo Khamoro Tak tu byl opět „romský“ festival Khamoro a opět se nám dostalo možnosti přijít se podívat na romskou kulturu. Je to výjimečná příležitost vidět vlastní neschopnost a nemohoucnost. Myslím, že o takovou příležitost bychom se neměli nechat připravit. Je to výsledek našeho dohadování, rozepří a neschopnosti se domluvit. pokračování

Názor návštěvníka Djangofestu Radost slyšet. Příjemný večer Čtvrtý ročník Djangofestu na Flédě, pořádaný Společenstvím Romů na Moravě v rámci akce Romský podzim, proběhl – podpořen solidní organizací večera – v příjemném duchu spojení „černých a bílých“ muzikantů od django hudby, přes funky, jazz, estrádu, balady s notnou dávkou romského patosu až po romskou kytarovou klasiku. pokračování

Čtvrtý Djangofest se rozhodně povedl S koordinátorem Michalem Kročilem o současnosti a budoucnosti festivalu Obecně prospěšná společnost Společenství Romů na Moravě uspořádala za finanční podpory ministerstva kultury a Magistrátu města Brna již čtvrtý ročník multikulturního festivalu Djangofest. Název každoročního festivalu se inspiroval jménem legendárního romského jazzového kytaristy Django Reinhardta (1910–1953), který za svou kariéru vystupoval s nejzvučnějšími jmény tehdejší jazzové scény. Letošní ročník se konal dne 22. listopadu v brněnském klubu Fléda a zaměřil se výlučně na produkci romských kapel, jako jsou kupříkladu Roma tino, Big Situation, Le čhavendar, Kmeťoband, Devla Drom, Matuš Bagár band či Bratři Lázókovi. Návštěvníci festivalu tak měli možnost poslechnut si nejen moderní kombinaci jazzu a funky, ale i úpravy tradičních romských písní. Mladé začínající romské kapele byl dán prostor i letos – přehlídku kapel zahájila na velké scéně anglicky zpívající skupina Big Situation. pokračování

Indián a sestřička Na nedávném brněnském Febiofestu měl místní premiéru v současné době velmi diskutovaný film Indián a sestřička. Jedná se o klasickou love story ve stylu Romea a Julie, kterou dějově částečně kopíruje. Základní osa je vcelku jednoduchá. Romská dívka Marie, která pracuje jako zdravotní sestra, se zamiluje do dělníka na pile Františka. Jako by nestačily citové vnitřní zmatky obou hrdinů, rozbíhá se kolotoč předsudků a překážek, které jim do cesty staví okolí. V romské komunitě je Marii vyčítáno, že se zapletla s bláznivým gadžem, který si hraje na indiány, místo toho aby se věnovala vztahu s romským podnikatelem Martinem, rodinným přítelem a podporovatelem. Marie sama nemá ve svých citech jasno. Martin jí imponuje svým postavením, rozumem a nadhledem, ale není do něj zamilovaná a spíše má strach z jeho plánů do budoucna a nechce zabřednout do středostavovské nudy na malém městě. František zase musí snášet úšklebky od kolegů v práci a vyrovnat se s jejich otevřeným i skrytým rasismem. Pochopení nenajde ani u rodičů, kteří jsou zděšeni z toho, že si přivedl domů Romku. pokračování