Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



Výsledky vyhledávání: ror
  Volební program Romské občanské iniciativy ČR
Stranou, která se již ve svém názvu hlásí k hájení zájmů Romů, je Romská občanská iniciativa ČR (ROI). Tato strana již měla v parlamentu své zastoupení. Také letos vstupuje do volebního klání. Kandiduje pouze v Moravskoslezském kraji.

  Evo, bičhav mange fotka
Leperen peske pre oda sar phirnas andre škola? Hi. Andre peršo treda phiravas Prahate. Leperav mange hoj oda has kaštuno kher. Andre treda samas tranda čhajora, aňi jekh muršoro. Has man odoj miri bari kamaratka, has jepaš Jugoslavkaha u jepaš Čechiňa.

foto   Vařte s Romano hangos
Zeleninová polévka s moržotem Toto chutné a syté jídlo, nenáročné na suroviny i přípravu, může sloužit jako celý oběd. Polévka a hlavní chod, kterým je moržoto (drobení) omaštěné osmaženou cibulí.

  Svět nenávisti
Dnes je mi 60 let, život jsem poznal, ochutnal a životem jsem už vyčerpán. Životem jsem šel nejen po cestách krásně vyasfaltovaných, vydlážděných, po kobercích, ale i po kamenitých, posypaných štěrkem, trnitých a klikatých. V životě jsem poznal zklamání, nemoci, hrůzy, tragédie, ale i štěstí, radost, pláč, lásku, žárlivost, závist a nenávist. Vodu, vzduch, slunce jsem bral jako samozřejmost a neuvědomoval jsem si, že to je jiná síla, jiná moc, na které se nepodílím, a s kterou nemohu hnout. Než jsem dospěl k názoru, že existuje moc a síla, které svět patří, má cesta byla dlouhá, na které jsem prohrával a jen málokdy vyhrával.

  Mladí neonacisté z Aše budou souzeni
CHEB (ror) – Tři mladí násilníci z okruhu neonacistických skinheads, kteří loni v červenci přepadli romskou rodinu v jejím bytě v Aši, obžaloval chebský státní zástupce z trestných činů šíření rasové zášti a porušování domovní svobody. Hlavní líčení nařídil samosoudce Zdeněk Johann na červen.

  Holčičku zavraždil bývalý přítel babičky
ČESKÁ TŘEBOVÁ (ror) – Sedmiletou romskou holčičku Marcelu Ferkovou z České Třebové, která byla od pátku 24. května pohřešována, zavraždil bývalý přítel její babičky. Jde o čtyřiatřicetiletého slovenského Roma, který byl v minulosti již desetkrát potrestán za majetkové trestné činy. „Muž se k činu doznal,“ uvedla mluvčí orlickoústecké policie Eva Sichrová a dodala, že důvodem vraždy byla pomsta.

  Vařte s Romano hangos
Houbová polévka z májovek 200-300 g májovek, 2 brambory, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, petrželová nať, sůl, pepř, polévkové koření, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, lžička mleté papriky, petrželka

  Pechancův bratr i snoubenka jsou obviněni
HRADEC KRÁLOVÉ (ror) – Policisté obvinili kvůli výtržnostem, které se odehrály na začátku dubna uvnitř a před budovou královéhradeckého krajského soudu, dva sedmnáctileté skinheady a třiadvacetiletou dívku za Svitavska. Všichni se zúčastnili vynesení rozsudku nad dvaadvacetiletým Vlastimilem Pechancem, kterého soud poslal za rasově motivovanou vraždu Roma Oty Absolona na 13 let do vězení.

  Jeden chanovský panelák zmizel
MOST (ror) – Firma Speciální stavby Most zahájila 19. dubna demolici zdevastovaného neobydleného panelového domu v mosteckém sídlišti Chanov. Zastupitelé dali likvidaci objektu přednost před jeho příliš nákladnou rekonstrukcí. Za demolici zaplatí magistrát 2,7 milionu korun, oprava by byla téměř desetkrát dražší.

  Romcentrum slouží dětem
JIHLAVA (ror) – Jihlavská Oblastní charita se věnuje práci s romskými dětmi již šest let. Začátky byly v dosti nevyhovujících prostorách – v klubovně v místním romském ghettu. Dnes již působí v Romském centru, které se stále ještě rekonstruuje a oficiálně bude otevřeno v červnu.

  Vařte s Romano hangos
Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa.

  Savi has Patradži
Imar hin pal e Patradži, pekľom bakrores, tadžom o dilos he paľis geľom la čhaha avri pro foros. La Patradžatar man nahas ňič. Rači mange leperdžom savi has Patradži paš o Roma varekana pre Slovaňiko, andre Podskalka Humenate.

  Šoha nabisterava
Kamav tumenge te irinel pal miro dad. Bičholas leske Julius Horváth u o Roma leske phenenas o Džulas. Uliľas andro berš 1931 Ondrišlate – Nálepkovo, okres Spišská Nová Ves. Phares pes mange pal leste del duma, bo imar miro dad nane maškar amende. Sas leske eftavardeš berš, muľas 14. 2. 2002.

  Romská dívka převezla britského ministra
LONDÝN (ror) – Romská holčička, která se do Velké Británie uchýlila se svými rodiči, protože její rodina byla na Slovensku terčem rasistických útoků, převezla britského ministra vnitra Davida Blunketta. V Británii byla zařazena do celostátního rejstříku nejnadanějších žáků. Ministr vnitra David Blunkett jí zabránil ve školní docházce a přesunul ji i s rodinou do střediska pro žadatele o azyl.

  Odmítl lékaře kvůli jeho barvě pleti
PRAHA (ror) – Kandidát Sládkovců v parlamentních volbách odmítl ošetření lékaře kvůli barvě jeho pleti. „Požaduji ošetření od lékaře bílé pleti,“ prohlásil 29. května Petr Kalinovský, třetí na pražské volební kandidátce republikánů Miroslava Sládka (RMS).

  Rojka Romy neoslovila
Romská občanská iniciativa se po dlouhé době rozhodla zúčastnit voleb. Její kandidatura byla spíše symbolická a neúspěšná. Kandidovala pouze v Moravskoslezském kraji a získala jen 523 hlasů. Přitom přes všechny výhrady k ROI ji stále Romové berou jako svoji stranu. Ne však natolik, aby pro ni hlasovali. Přesto se ve volbách zviditelnila. Ne však tím, jak hájí zájmy Romů, ale tím, že její předseda spolupracoval s ultrapravicovou stranou blízkou ke skinheadům. Z celého volebního snažení tak zůstala jenom blamáž, která může být hřebíkem do rakve kdysi docela významné strany. Pro ROI se tak rýsuje jediná možnost. Měla by skončit s hraním si na velkou politiku a začít dělat politiku skutečnou, hájit zájmy Romů, kteří uvázli kdesi na dně české společnosti. Jinak nemá ROI žádný význam.
-ror-

foto   Ličartovský napadl kolínskou školu
Redakce Romano hangos poskytla názor studenta Romské střední školy sociální Tomáše Ščuky na současnou situaci ROI předsedovi Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanu Ličartovskému. Ten ve své odpovědi tvrdě napadl zakladatele školy a bývalého předsedu ROI Emila Ščuku. Současně zpochybňuje úroveň školy.

  Dohoda vyvolala mezi Romy odpor
Praha – Dohoda mezi předsedou Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanem Ličartovským a ultrapravicovou Národně demokratickou stranou vyvolala mezi Romy odpor. Odsoudili ji téměř všichni významní romští předáci. V řadách ROI se proti Ličartovského dohodě postavil i její místopředseda Marek Polák. „Využiji všechny prostředky, které mi dávají stanovy, aby byl Ličartovský vyloučen ze strany. Ne vždy se jeví jako nejvhodnější předseda. Ale kopanec a kopanec je rozdíl. Toto je pohřeb,“ sdělil našemu listu Marek Polák.

  Mladý Rom vyskočil z okna na policejní služebně
Dne 18. června došlo na policejní služebně v Brně-Králově Poli k vážnému zranění mladého Roma Vladimíra Pechy, kterému na druhý den v ranních hodinách v nemocnici podlehl.

  Karvinou zněly romské písně
KARVINÁ (ror) – Romské melodie v podání skupin z České republiky, Slovenska i Polska zněly v sobotu 29. června Karvinou. V místním letním kině se již po třetí uskutečnil festival, který se věnuje nejen tradiční, ale i populární romské písni. Na 2500 návštěvníků, mezi kterými nechyběl ani hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský slyšelo písně světoznámé Věry Bílé, sourozenců Gondolánových nebo bruntálského Romdisku. Ze Slovenska přijela známá cimbálová kapela Klincovci, Ternipen či romskému popu se věnující trnavští Citi Boys. Přivést publikum do varu dokázala i polská skupina Don Vasil, která festival uzavírala.

  Chanovský podvodník se přihlásil policii
MOST, CHANOV (ror) – Záhada, kdo se pokusil ovlivnit volby v Chanově ve prospěch sociální demokracie, je objasněna. Jde o předsedu Romského křesťanského sdružení v Obmicích Radka Grundzu. Ten si vyžádal od chanovského poštovního doručovatele obálky s volebními lístky, všechny je vydělal a vrátil pouze kandidátku ČSSD se zakroužkovaným jménem Josefa Hojdara. Důvodem tohoto činu byl obdiv k tomuto poslanci.

  Londýnský soud projednával stížnost na ruzyňské kontroly
LONDÝN/PRAHA (ror) – Po třech dnech skončilo ve středu 24. července u londýnského vrchního soudu projednávání stížnosti šesti českých Romů na britské ministerstvo vnitra, aniž padl verdikt. Žaloba, kterou předložili loni v říjnu za žalující stranu právníci londýnského sdružení obránců lidských práv Liberty, vycházela ze skutečnosti, že britští imigrační úředníci odepřeli Romům fakticky vstup do země, když jim znemožnili nastoupit na palubu letadla směřujícího do Londýna. Žalující stranou je šest českých Romů a Evropské středisko pro práva Romů (ERRC).

  Mladistvý žhář z Krnova byl odsouzen
OSTRAVA (ror) – Po čtyřech letech je definitivně uzavřen jeden z nejzávažnějších rasistických útoků na severní Moravě, při kterém málem uhořela Romka z Krnova Emílie Žigová. Obžalovaný Radek Bedri půjde na dva roky do vězení za to, že hodil z rasové nenávisti do bytu Romů láhev s benzinem a zapáleným doutnákem. Fašistické tiskoviny a symboly, které u něho našla policie, prokázaly, že patřil k horlivým neonacistům. V době útoku mu nebylo osmnáct let.

foto   Před rokem byl zavražděn Ota Absolon
SVITAVY (ror) – Příbuzní a známí, ale také zcela neznámí lidé, přišli v sobotu 20. července na svitavský hřbitov, aby uctili památku Oty Absolona, který byl před rokem zavražděn. Celý den přinášeli občané desítky květin, které zcela zaplnily hrob zavražděného. S věncem na hřbitov přišli i zástupci Evropského střediska pro práva Romů a Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu. „Cítil jsem vnitřní potřebu uctít památku člověka, který zemřel zbytečně,“ poznamenal předseda VPORH Čeněk Růžička.

  V severních Čechách narůstají rasistické útoky
CHOMUTOV (ror) – Počet rasistických a extremisticky motivovaných trestných činů v severních Čechách narůstá. Celkem letos evidují severočeští policisté dvaatřicet trestných činů s rasovým podtextem, loni jich bylo o dvanáct méně. Je i víc stíhaných osob – 49 oproti loňským 25 za první půlrok 2001. „Lidé jsou na podobné případy čím dál citlivější. Obracejí se na nás kvůli tomu už mnohem častěji než dříve. Navíc se ale zvyšuje i aktivita extremistů. Zaznamenáváme, že sem jezdí i příznivci krajní pravice například z Německa,“ sdělil Jiří Volprecht ze severočeské služby kriminální policie a vyšetřování.

foto   Ještě jsem naživu
Již tři měsíce sdílím s pěti mladými lidmi dalších národností prostor bytu v nizozemském Utrechtu. Mezi dobrovolníky z Rakouska, Německa, Španělska a Irska, s nimiž spolupracuji na projektu Evropské unie a nizozemské organizace Engage!Interact, je i jedna dívka z Palestiny.

foto   Rozsudek provázely rasistické nadávky a útoky
HRADEC KRÁLOVÉ (kd, ror) – Kralovéhradecký krajský soud 29. března odsoudil Vlastimila Pechance (22 let) na 13 let do vězení se zvýšenou ostrahou za vraždu s rasistickým podtextem. Rozsudek ještě nenabyl právní moci, neboť odsouzený na místě podal odvolání. Konečný verdikt tedy vynese Vrchní soud v Praze. Pechanec loni v červenci pobodal na diskotéce ve Svitavách Roma Otu Absolona, otce dvou dětí, který zraněním v nemocnici podlehl. Státní zástupkyně si vzala lhůtu na rozmyšlenou.

  Tři lichváři z Matiční byli odsouzeni
Ústí nad Labem – Historicky první rozsudek nad romskými lichváři vynesl 8. dubna Okresní soud v Ústí nad Labem. Dvojici bratrů Josefa a Milana Tamašových a jejich komplice Romana Běláka, žijící poblíž Matiční ulice, uznal vinnými z trestného činu vydírání a porušování domovní svobody. Nejtvrdší trest, čtyři roky vězení, dostal Josef, který měl dluhy vymáhat s nožem v ruce. Milan Tamaš dostal podmínečný trest 18 měsíců a Roman Bělák deset měsíců nepodmíněně. Souzena byla i matka Tamašových Rosálie Tamášová. Tamašovi popřeli, že by od Romů v Matiční ulici vymáhali více peněz, než jim půjčili. Po vynesení rozsudku se Josef Tamáš na místě odvolal.

  Vařte s Romano hangos
Nudle
Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda.
V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu.

  Romové z Kuřimy se stěhují do Ústí
Ústí nad Labem (ror) – Téměř 50 Romů se v poslední době přestěhovalo z Kuřimi do Ústí nad Labem. Za exodem Romů z Kuřimi stojí kšeft s byty. S takovýmto postupem se setkala radnice ústeckého městského obvodu Neštěmice, ve kterém je i známá Matiční ulice. „Zjistili jsme to náhodou. Přišli se přihlásit na evidenci obyvatel a pak všichni odešli žádat o sociální dávky. Považuji za jistý druh hyenismu, když se jedna radnice snaží zbavit sociálních problémů s nepohodlnými obyvateli na úkor jiného města,“ uvedl starosta Neštěmic Pavel Tošovský.
Kšeftu s byty napomáhají rozdílné ceny bytů v obou městech. Kuřimská radnice prodává obecní byty nájemníkům, v případě, že je nechtějí, i třetím osobám. Cena jednoho panelákového bytu od radnice se pohybuje zhruba kolem čtvrt miliónu korun. Tržní cena takového bytu ale je několikanásobně vyšší, často i osm set tisíc korun. Ovšem podobný byt v Ústí nad Labem stojí pouhých dvě stě tisíc.

  Stavba vesničky se opět rozjíždí
OSTRAVA (ror) – Pozastavení výstavby vesničky Soužití v Ostravě-Hrušově je u konce. Od poloviny března se zase rozbíhají práce na vesničce, která bude sloužit pro romské i české obyvatele Ostravy postižené povodněmi.
Přerušení stavby koncem loňského roku bylo způsobeno nedostatkem finančních prostředků; od října probíhaly pouze udržovací práce. Nyní se potíže podařilo vyřešit. „Dostali jsme přislíbenu dotaci devět milionů korun od ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělil našemu listu Pavel Obluk z oblastní Charity, která projekt vesničky investorsky zajišťuje. Dotace ministerstva z větší části pokryje investice nutné k dokončení výstavby. Na úplné dokončení vesničky je třeba ještě dalších pět milionů korun. Podle Obluka je již přislíbena podpora i z některých nadací.
Stavba vesničky by měla být hotova do léta a během prázdnin proběhne kolaudace. Rodiny mají stěhovat na přelomu srpna a září, kdy bude zahájen také plný provoz komunitního centra.

  Dženo chce založit romské rádio
PRAHA (ror) – Občanské sdružení Dženo hodlá založit profesionální romské rádio. Podle předsedy sdružení Ivana Veselého by celoplošné vysílání v romštině, češtině a angličtině mělo začít během tří let. Za cíl připravované romské rozhlasové stanice označil vytvoření mezinárodního informačního servisu a působení na veřejné mínění. „Pokud by podobné médium v posledních deseti letech v Česku fungovalo, mohlo být soužití romské menšiny s většinovou společností lepší,“ uvedl.
Vlastní práce na projektu začnou v červnu a na přelomu roku by rádio mělo zahájit vysílání na internetu. Zpočátku bude vysílat tři hodiny denně, vždy v pondělí, ve středu a v pátek. Tři pětiny programu zabere hudba, zbytek mluvené slovo. V každém kraji ČR by měli působit dva reportéři.
V rámci vysílání chce Dženo spolupracovat i se stanicemi, jako je Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a BBC. Sdružení Dženo vzniklo v roce 1994 a kromě jiných aktivit vydává i časopis Amaro Gendalos.

  Vařte s Romano hangos
Plněné papriky
Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky.
Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa.

200 g mletého masa, sůl, pepř, strouhanka, vejce, špetka vegety, 4 zelené papriky; na omáčku: olej, cibule, 2 větší konzervy rajského protlaku, kečup, sůl, pepř, hladká mouka, máslo.

  Fair play
Již několik (tý)dnů po oficiálním skončení olympijských her v Salt Lake City, které mohl každý sledovat na obrazovkách České televize takřka nepřetržitě, a díky nimž nejeden hokejový fanda přestal na více než týden chodit do školy, jsem si při procházce Brnem všimla, že výlohy mnohých knihkupectví se pyšní fotografickou publikací z tohoto unikátního festivalu všech tradičních i netradičních zimních sportů. Fotografie novopečeného českého olympionika Aleše Valenty, kterou najdete na přebalu knihy, evokuje onen moment opojení, kdy se českému akrobatickému lyžování dostalo nejvyšší možné odměny a pocty z rukou olympijských rozhodčích.

  So vakerlas e Aranka
Kada pes ačhľas akor sar imar preačhelas o mariben andro gav, andre Rožňavakro okresis pre Slovensko paš e ungriko hraňica. Pro gav viľinenas dživeseste nača jekhvar, aľe buterval. Sar chudelas te trubinel e sirena savore Roma denašahas ki o veš he odoj pes garuvenas, o phure manuša lenas le cikne čhavoren pro vasta, o bareder imar denašenas korkore. O Ňemci has pro učo hedžos upre pro bar u sar amen denašahas andro veš akor jon andre amende viľinenas. Mro bačis vičinlas pre amende, kaj te pašľuvas tele pre phuv u te cirdas pes pro pera ki o veš. O kuľki le patronendar amenge ľetinenas pašal o šere. O čhavore andre dar rovnas.

  Ani vidu ani slechu
V červenci a srpnu minulého roku se věnovalo otázce přítomnosti britských imigračních úředníků na letišti v Ruzyni nejedno médium. Avšak jako každá kauza utichla po chvíli i tato, obzvlášť pak po teroristickém útoku z 11. září 2001. Téma selekce přestalo být mediálně aktuální, přestože úředníci zůstali činní až dodnes.

  Vařte s Romano hangos
Romský perkelt patří k pokrmům, které jsou nedílnou součástí jídelníčku, je velice chutný a vydatný. Připravuje se z různých druhů masa, z vepřového, hovězího, telecího i skopového. Perkelt může být vydatným obědem i večeří. Perkelt je mnohdy chutnější až druhý den, podobně jako guláš.
Perkelt
1 kg masa, 2 cibule, pár stroužků česneku, mletá paprika, sůl, pepř, kmín, olej, špetka pálivé mleté papriky, 4 rajčata, 1 zelená paprika.

  So mange vakerlas miri baba
Mra babakro nav hin Heľena. Uľiľa pre Slovensko andro gav Čemerne, andro okresis Vranov nad Topľou. Vakerlas mange sar has cikňi čhajori he so predžidžiľa andro dujto mariben.
„Andro gav avle but Ňemci. Mange has deš berš. Jekhvar rači sar džahas te sovel la dake phendžom: ,Mamo, sar zasovava he avena o Ňemci, ta uštav man!' O Ňemci čačes avle. O dad, e daj uštade savore cikne čhaven, aľe man imar nastačinde. Až paľis man došundžom so kamenas o Ňemci manca te kerel. Vaš oda hoj somas šukar, ta duj Ňemci pes halasinenas so manca kerena. Či man viľinena, abo man zgvaľcinena. Jekh Ňemcos phendžas kaj jov nazgvaľcinla cikňa čhajora, dujto phendžas ta viľinav la. O Roma denas pozoris sar dikhle so pes kerel savore avle andro kher he pro Del mangenas le Ňemcen kaj man te den smirom, kaj man te mukhen te dživel hoj som mek cikňi čhajori.

  Ad Ještě jsem naživu … (RH 12/2002)
Poslední červencový den zveřejnil čtrnáctideník Romano hangos celostránkový rozhovor Jany Kabeláčové s Palestinkou Mirvat, zřejmě jako volnou mozaiku potlachů nad kávou během pobytu v Utrechtu v rámci projektu EU. Jsem dalek toho zlehčovat životní pocity a názory mladé palestinské dámy, zjevně dobře vsazené ve společenské struktuře vlastní komunity, jak naznačuje její v článku načrtnutá životní dráha (Palestina – USA – Palestina – Nizozemí). Umím si představit obtížnost její práce s palestinskými dětmi traumatizovanými střelbou, kterou kolem sebe slyší. Řada z nich, jak vidíme dennodenně v televizních záběrech, je traumatizována do té míry, že s kameny či fundamentálnějšími proprietami se vrhá na izraelské vojáky, vozidla a tanky, aby té střelby (mimochodem, gumovými projektily!) bylo více. „Rodinné vztahy,“ říká vystudovaná sociální pracovnice a psycholožka, „jsou pro Palestince mnohem důležitější než pro Evropany“. Nepochybně proto jásají palestinské matky nad sebevražednými atentáty vykonanými jejich vlastními mnohdy nedospělými syny – a zcela nově i dcerami. „Je hrozné mít děti, které hladovějí, protože otec byl zabit a matka nemá práci,“ předestírá slečna Mirvat další z tvrdých realit. Doplnil bych ji o nejméně jeden důvod navíc: bezostyšné „tunelování“ štědré zahraniční pomoci, mimo jiné z fondů téže EU, která tázané i tazatelce poskytla zajímavou zahraniční stáž. Stavitelé těchto tunelů jsou ve věrchušce palestinských vůdců, pana Jásira nevyjímaje.

  Neonacisté obviněni
Karlovy Vary (ror) – Členům neonacistické hudební skupiny Hlas krve vyneslo jejich CD Fight in Bohemia (Boj v Čechách) trestní stíhání. „Z posudku, který jsme si nechali udělat, jednoznačně vyplývá, že texty na CD otevřeně propagují myšlenky rasismu, antisemitismu a xenofobie,“ sdělila mluvčí karlovarské policie Alena Veselá. Policisté sledovali činnost skupiny dva roky; prozatím byli obviněni čtyři její členové (tři z Karlových Varů, jeden z Chodova na Sokolovsku) a hrozí jim až osm let vězení.

  Zamyšlení k začátku nového školního roku
Všichni víme, že po volbách máme novou ministryni školství a možná se ptáme, jak se bude situace ve školství vyvíjet dál. Na rok 2002 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na vzdělávání národnostních menšin 15 milionů Kč a na rok 2003 se tato částka navýší o pět milionů. Ale zda budou tyto finanční prostředky uvolněny, je otázkou budoucnosti, neboť nyní je nejpalčivějším problémem situace škol v záplavových oblastech.

  romská kuchařka
Salátová polévka 1 hlávka salátu, 1 l mléka, 4 brambory, 2 lžíce oleje, 2 cibule, hladká mouka na jíšku, 2 lžíce másla, na zlepšení polévky trochu smetany, sůl, pepř, pár kapek citronové šťávy Hlávku salátu rozebereme na listy a dobře opláchneme. Na másle zpěníme cibuli, zasypeme moukou a připravíme jíšku. Zalijeme vodou a dobře povaříme. Doplníme salátovými listy. Necháme přejít varem a odstavíme. Můžeme přidat i smetanu, nakonec zakapeme citronem. Příloha: vařené brambory polité osmaženou cibulí. Romové dříve tuto polévku vařili z dýně. Říkali jí duduma.

  Jeden svět není jen o filmu
PRAHA/BRNO (ror) – Filmový festival Jeden svět se stále více rozšiřuje za hranice Prahy. Jeho nedílnou součástí jsou nejen filmy, ale také různé doprovodné akce. Vzhledem k tomu, že festival je zaměřen na oblast lidských práv, představují se v jeho rámci také Romové. Hlavní část festivalu byla v Praze a poté se rozšířila do dalších 14 měst. Tradičně druhá největší přehlídka probíhá od 12 do 17 dubna v Brně.

  Slavia si stěžuje na rasismus při zápase
PRAHA (ror) – Fotbalový tým Slavia Praha se rozhodl podat stížnost u vedení Českomoravského fotbalového svazu a podnět disciplinární komisi kvůli rasistickým projevům části hlediště na adresu brazilského fotbalisty Evandra Adauta při derby Sparta – Slavia, které se hrálo 12. drubna.

  Náchodský hospodský musí zaplatit
Hradec Králové (ror) – Náchodský hostinský Karel Svoboda se bude muset písemně omluvit čtyřem Romům, které personál jeho restaurace Sport odmítl loni v únoru obsloužit. Navíc je povinen každému z nich zaplatit 20 tisíc korun jako nemajetkovou újmu za znevážení důstojnosti a náklady na soudní řízení.

  Komunitní nadace Ústí nad Labem
Komunitní nadace Ústí nad labem je nevládní nezisková organizace, která podporuje rozvoj neziskového sektoru a rozvíjí myšlenku komunitní filantropie a místního dárcovství. Každoročně vyhlašuje otevřená grantová kola, zpočátku to bylo jen pro region Ústí nad Labem, od roku 2001, kdy nadace rozšířila působnost, také do dalších částí Euroregionu Labe (Děčínsko, Litoměřicko a Teplicko). Za deset let rozdělila neziskovým organizacím ve 199 projektech 8 041 735 Kč.

  Na Slovensku vzrostlo záškoláctví
TREBIŠOV/BRNO (ror) – Řešit záškoláctví prostřednictvím vázaného vyplácení rodinných přídavků se na Slovensku neosvědčuje. Podle informací listu Zemplínský Korzár se dostavil opačný efekt a záškoláctví naopak stouplo. Zatímco v březnu v Trebišově evidovali pouze tři rodiny záškoláků, v červnu jich bylo přes sedmdesát.

  Tři minuty slovenského vicepremiéra
Obě země bývalého Československa mají mnoho společného. Společný je i problém de facto segregovaného školství. Dodnes se v ČR bojuje s dědictvím po komunistickém režimu, kdy romské děti jaksi automaticky jdou do zvláštních škol. Nedostatečné vzdělání Romů je jeden z důvodů, proč většina Romů je nezaměstnaných a má tak špatné vyhlídky na trhu práce. Obdobná situace je na Slovensku. Rozdíl je snad jen v tom, že Romové tam žijí často v daleko horších podmínkách než jejich příbuzní u nás.
Nerovné postavení Romů vzbuzuje pochopitelně zájem zahraničních novinářů. Britská stanice BBC přinesla před časem reportáž o postavení Romů na Slovensku. Slovenské ministerstvo zahraničních věcí ji označilo za zkreslenou a slovenské velvyslanectví v Londýně na ni reagovalo oficiálním protestem. Přitom součástí reportáže měl být i půlhodinový rozhovor s místopředsedou slovenské vlády Pálem Csákym, který má na starosti problematiku národnostních menšin. Plánovaný čas však Csáky ukončil po třech minutách. Rozhovor s ním přinášíme i našim čtenářům.

  Eurorealisté versus euroskeptici
Konečné výsledky referenda, v němž se 77 procent více než poloviny českých voličů vyslovilo pro vstup republiky do EU, asi mile překvapily nejednoho eurorealistu. Pravděpodobně však byly i důvodem zklamání českých euroskeptiků, kteří by si bývali vybrali odsunutí ČR na periferii sjednocené Evropy nejen politicky, ale i ekonomicky. Z českých celebrit se k tomuto postoji kloní nejen dva předáci ODS Ivan Langer a Martin Říman, ale i někteří interpreti české populární hudby.

  Jarminakre prajta – Holubki
4 bare jarminakre prajta, 200 g maľimen mas šaj avel (balano, kachňalo), 2 gonore riskaša (pretaďi), paradajkovo protlakos, kečup, oľejis, purum, lon, papros, hladko jaro pre zatrepka, 1 jandro.

  Spravedlnost pro všechny
V současné době probíhá kampaň Amnesty International (AI) proti porušování lidských práv v Rusku. Klade si za cíl přimět ruské úřady a zákonodárce, aby v souladu se závaznými mezinárodními smlouvami dohlíželi na důsledný postih všech útoků na lidská práva včetně rasismu a diskriminace menšin. Dále aby v praxi zaručili a chránili svobodu vyjadřování a realizovali vzdělávací a výcvikové programy pro příslušníky policie, armády a jiných složek, které se podílejí na porušování lidských práv.

  Užarel amen le Romen baro pharipen
Sako ko čepo achaľol andre politika, ta mušinel te džanel, kaj amen le Romen užarel bare pharipena. Mek vajkeci berša anglal sas kavke, kaj mekbareder pharipena amen sas le skinenca, tiž oleha kaj amen nane buťi, abo kaj amen namukhenas andro karčmi. No Romale, so phenen, sar ode ela dijader?

  Romský den na divadelním festivalu
HRADEC KRÁLOVÉ – Královéhradecký festival Divadla evropských regionů zasvětil 23. červen romské inspiraci. Romský den zahájilo divadlo Drak pohádkou Josefa Krofta a Zory Vondráčkové Jak se Janči stal králem v Indii. Odpoledne Malé divadlo České Budějovice představilo romské pohádky v inscenaci Paramisa a vystoupil dětský soubor z Neratovic Čhavorikani luma vedený Olgou Fečovou. Hlavní večerní inscenací v Klicperově divadle byl Bareder Papežis – Šéf papežů, kterého ústecké Činoherní studio nastudovalo se skupinou romských neherců.

ror

  Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (1)
Phenďa mange miri daj: „Mušines andre škola te phirel, bo tre dades zaphandena.“ Samas khere pandž čhave, štar čhaja, jekh murš. Jekhphureder sas e phen, avka me, so somas jekh berš pal late. Aľe me somas zoraleder sar oj. The bengeder. Ta e daj phenďa: „Andre škola phireha tu, bo khere ča bida keres.“ E phen, kaj ačhela khere paš o ciknore. Hordinlas len pro dumo, o pherne rajbinlas, khoskerlas lenge o ľima, o buľora, šulavelas, pratinlas. Savoro kerlas odi čhaj, so sas khere, bo o daja džanas andro gav pal o gadže te kerel, avenas khere ča raťi. The amari daj džalas. O dad phirelas cehli te kerel. Te na sas buťi, kerlas le gadženge vaš o chaben. Bare samas čore.

  Mučení není doménou středověku
Elektrošoky v Egyptě, mučení jako prostředek teroru v Guatemale, mučení a vraždy lidskoprávních aktivistů v Indonésii, vyhrožování obráncům lidských práv v Turecku, mučení právníka v Zimbabwe, další nepřípustné praktiky v Indii, Kolumbii, Francii, USA i ČR. Mučení a nelidské zacházení je i v 21. století realitou ve více než sto padesáti zemích světa. Proto byl 26. červen Organizací spojených národů vyhlášen Světovým dnem na podporu obětí mučení; tento den připomněli veřejnosti aktivisté v Praze, Brně a Pardubicích.

  Tři policisté dostali podmínku
CHEB (ror) – Tři z pěti karlovarských policistů, kteří čelili obvinění, že odvlekli do lesa a zmlátili Roma Karla Billého, byli 27. června za tento čin odsouzeni Okresním soudem v Chebu k podmínečným trestům.

  IOM rozděluje humanitární pomoc
PRAHA – Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) byla celosvětově určena k realizaci humanitární pomoci starým a potřebným lidem na základě rozhodnutí soudu ve sporu obětí holocaustu vůči švýcarským bankám.

  Násilníci ještě nejsou odsouzeni
PRAHA (ror) – Čtyři učni, kteří loni v říjnu zmlátili osmnáctiletého Roma Marka Poláka, ještě nejsou odsouzeni. Obvodní soud pro Prahu 8 totiž jednání na návrh státního zástupce odložil na srpen, aby byli vyslechnuti další svědci.

  Mezinárodní projekt romské integrace
Desetiletí integrace Romů je mezinárodní projekt, který se má realizovat v letech 2005 až 2015. Jeho realizaci iniciovala nadace Open Society amerického finančníka a filantropa George Sorose. Místopředseda vlády Petr Mareš po setkání se Sorosem v Budapešti řekl, že Česká republika se k realizaci projektu připojí.

  ODS má pouze malý náskok
PRAHA (ror) – Pouze malý náskok ODS před vládnoucí sociální demokracií vyplývá z průzkumu volebních preferencí, který v měsíci květnu provedla agentura TNS Factum. Podle tohoto průzkumu by ODS v následujících volbách získala 28,7 procenta hlasů, což odpovídá volebnímu výsledku v minulých volbách. Sociální demokracie by vyšla se ziskem 26,9 procenta, což je stále podstatně méně, než dosáhla ve volbách. Z takto těsného výsledku průzkumu nelze vyvozovat, jak by volby dopadly.

  Policie vyšetřuje útočníky na svobodě
JESENÍK (ror) – Romové v Jeseníku zažívají obavy a někteří z nich údajně uvažují o emigraci. Vlnu strachu vyvolal rasistický útok tří mladých rasistů na romský manželský pár v jeho bytě a následné propuštění útočníků a jejich vyšetřování na svobodě. Útočníci muže pořezali a ženu udeřili dlažební kostkou.

  Češi se obávají zaměstnávání cizinců
PRAHA (ror) – Téměř tři čtvrtiny českých občanů se shodují, že cizinci by měli mít možnost v ČR dlouhodobě pobývat, ale pouze za určitých podmínek. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky začátkem měsíce zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

  Extremismus je údajně na ústupu
PRAHA – Český extremismus ochabuje a ustupuje poprvé od konce 90. let. Oslabily se jak levicové extremistické skupiny, tak pravicové. Konstatuje se to ve zprávě o extremismu, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a 9. července ji na svém zasedání schválila vláda.

  Chov prasat se setkal s úspěchem
KOŠICE (ror) – Romské rodiny z východoslovenské Spíše uspěly v chovu prasat. Do projektu americké nadace Heifer International a nevládní organizací ETP Slovensko se zapojilo 29 rodin, které za čtyři měsíce odchovaly 297 selat.

  Romové na Slovensku trpí bezprávím
BudapešŤ/Košice (rpa, ror) – Ostrý rasismus, diskriminace a rasově motivované násilí vůči Romům na Slovensku podle Evropského centra pro práva Romů (ERRC) způsobuje vážné obavy v souvislosti s dodržováním závazků vyplývajících z Mezinárodní smlouvy o občanských a politických právech. Romskou tiskovou agenturu (RPA) o tom informoval Claude Cahn, programový ředitel ERRC se sídlem v Budapešti.

  The le Romenge iľa o baro paňi o khera
Sar sas o baro paňi, ta the le Romenge pes ačhiľa, kaj našade peskere khera the savoro so len ode sas. Kada pes ačhiľa romaňa famelijake Blovicende paš e Plzňa u davas duma le Romeha, saveske pes kada ačhiľa. Sar pes thovelas pro pindre pal kadi bibach mange phendža o František Kaleja Blovicendar. Andre kada cikno forocis bešen ča vaj keci romane fameliji u savore prisikľile pre kajso dživipen, savo hin všadzi andro cikne forici. O Feris mange ki e kada phendža:

  Romské děti chtějí studovat
PRAHA (ror) – Romské děti se chtějí vzdělávat a pokračovat ve studiu i po základní škole stejně jako ostatní žáci. Ve srovnání s jejich vrstevníky je u nich ale větší pravděpodobnost, že budou opakovat ročník, nedokončí základní školu, nebo že nepostoupí na střední školu.

  Klára VeseláSamková v Senátu neuspěla
PRAHA (ror) – Kandidatura Kláry VeseléSamkové do Ústavního soudu byla neúspěšná. Je jedním ze tří prezidentem navržených kandidátů, které senátoři na jednání 6. srpna odmítli. Úspěšná ve své kandidatuře byla pouze senátorka za ODS Dagmar Lastovecká. Dalšími neúspěšnými kandidáty byli Václav Pavlíček a Vladimír Balaš.

  Kritéria na výstavbu jsou prý diskriminační
BRATISLAVA (ror) – Výběrová kritéria na výstavbu infrastruktury ve slovenských romských osadách považuje Parlament Romů (PR) Slovenska za účelová. Některá z nich označil předseda sdružení Ladislav Fízik za diskriminační.

  Policistům hrozí pět let vězení
Hradec Králové (ror) – Královéhradecká státní zástupkyně obvinila dva z pěti policistů z pražské speciální pořádkové jednotky, kteří v Popovicích nedaleko Jičína údajně zbili romskou rodinu Danišových, z porušování domovní svobody.

  Město Ústí prý očerňuje rodinu Červeňákových
Ústí nad Labem, Praha (ror) – Štrasburský Evropský soud pro lidská práva 29. července oznámil, že spor mezi Českou republikou a romskou rodinou končí smírem a stát Červeňákovým zaplatí do tří měsíců 900 tisíc korun.

  Na Luniku působí katolická misie
Košice (rpa, ror) – První mše svatá v dějinách „romského“ košického sídliště Lunik IX se uskutečnila v neděli 10. srpna. Římskokatolickou misii na sídlišti, kde žije asi pět tisíc obyvatel, vedou kněží Jozef Červeň a Emanuel Čurík. Oba již mají zkušenosti z práce s romskou komunitou.

  Vydavatel dostal podmínku
PRAHA (ror) – Vydavatel Hitlerovy knihy Mein Kampf Michal Zítko byl již podruhé odsouzen k podmíněnému trestu. Obvodní soud sedmého pražského obvodu ho 11. srpna uznal vinným z hanobení národa, rasy a přesvědčení a vyměřil mu za to 22 měsíců vězení s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let. Odsouzený se proti rozsudku na místě odvolal.

  Zasedání Komise OSN pro odstranění rasové diskriminace
Ženeva – Třítýdenní zasedání Komise pro odstranění rasové diskriminace, které se koná od 4. srpna v Palais de Nations a o jehož výsledcích budeme informovat, zahájil Bertrand G. Ramcharan, stávající Vysoký komisař OSN pro lidská práva.

  So pes ačhľas le Jančuske
Kada so tumenge kamav te phenel, mange vakerlas miro ňeboščiko dad, mi del leske o Del loki phuv. Ačhľas pes oda imar čirla, mek paš o kraľis Franc Jozef.
Paš o Perješis, Kukovate avri le gavester bešenas o Roma. O phuro Michalis tiž, has les panč čhave, trin čhaja the duj murša. O phureder čhaja dživnas imar romenca, jekh Perješiste, aver Raslavicate u o nekhphureder čhavo bešelas la romňaha le čhavenca tiž Kukovata, aľe imar andre peskro kheroro. Paš o Michalis bešelas imar ča dešuochtoberšengro čhavo o Jančus, the dešušov beršengri čhaj e Veronka. O Jančus has cikno, šukoro muršoro, dičholas avri sar čhavoro, ta kaj leske vareko phendžahas hoj leske imar ajci berš. Aľe e Veronka imar has šukar, štaltovno čhaj, džuvľi so šaj geľa minďar romeste.

foto   Romům z unimobuněk hrozí vystěhování
Rousínov (ror) – Třem romským rodinám z Rousínova na Vyškovsku hrozí vystěhování z unimobuněk, ve kterých žijí. Unimobuňky, které se nacházejí na městském pozemku, jsou navíc nezkolaudované a jejich obyvatelé nemají v Rousínově ani trvalé bydliště.

foto   Horké léto romských nepokojů v jihovýchodní Evropě
V situaci, kdy po celé Evropě roste míra nespravedlnosti vůči Romům, vzrostla i vlna nekoordinovaných, avšak účinných protestů.
Zdá se, že dosáhly maxima v týdnu od neděle 10. srpna, kdy v bulharském městě Silistra došlo k vraždě Roma Gunala Taliata. Událost rozpoutala jedny z nejbouřlivějších demonstrací v poslední době. Stovky demonstrantů se shromáždily před místní policejní stanicí.

  Romprojekt má zajistit lidem práci
Valašské Meziříčí (ror) – První zářijový týden odstartoval na valašskomeziříčské radnici českonizozemský Romprojekt. Jeho cílem je poskytnout Romům rekvalifikační kurz a následně najít práci. Garantem projektu je nizozemské město Bussum.

  V Karviné se objevila úplavice
Karviná (ror) – Epidemie bacilární úplavice propukla koncem srpna na Karvinsku. Tato vysoce nakažlivá střevní choroba se rozšířila v romské komunitě v osadě Vagónka především mezi malými dětmi. V souvislosti s epidemií bylo v nemocnicích v Havířově, Třinci a Ostravě v době uzávěrky našeho listu více než třicet osob.

  Komentář : 11. září – dva roky poté
Ani dva roky po atentátu teroristů na americká dvojčata věží mrakodrapů se v mínění evropského občana nic výrazného nezměnilo. Lidé si tu stále myslí: „Amerika je daleko, nás se to tak moc netýká“.

  Od smrti Tibora Danihela uplynulo deset let
PÍSEK – Od smrti Roma, Tibora Danihela, kterého nechala utopit se v řece Otavě skupina skinů, uplynulo právě deset let. Dodnes nejsou sami Romové spokojeni s koncem procesu. Dnes oči odvrátíš – zítra ti je zatlačí – tak znělo heslo sobotní demonstrace Romů a anarchistů.

  Kerav buťi maškar o Roma
Varekana sas maškar o Roma avke, kaj jekh avreske šigitinelas, kana sas nalačhes. Adadžives kajsi buťi maškar o romane fameľiji kerel o Josef Badžo Rokycaňate. Nane korkoro. Keren leha mek aver džene, kajča o Šoňis, avka leske phenen o Roma, kamel te arakhel metoda, sar korkore o Roma pal peste buter te bajinen. O Šoňis mange ki e kada phendža: „Šoha naphedžomas, hoj pes maškar o Roma kajso vareso ačhela, hoj pestar preačhaha te bajinel u mek korkore peske mosaras o dživipen. Sar chudľom te kerel buťi maškar o Roma, mišľinavas mange, kaj oda naela ajso baro pharipen. Kajča sako džives prindžaravas sar sam amen o Roma pre oda nalačhes. Fameľiji andre save phirav hin but čorore, dikhav sar phares dživen, kajča dikhav the oda, hoj o manuša nabajinen korkore pestar, le čhavorendar, jekh avrestar. Nadžal mange andro šero, sar šaj džan o manuša te prekhelel andro bedni ostatna love la podporatar. O dživipen len hin kajso pharo, kaj bi manuš rovelas pre lende, kajča sar dikhav savo diľiňipen keren sako čhon kana chuden o podpori, ta pukinav andre choľi.

  Sar rodavas mira da II.
Le bare the duge dromestar somas phagerdži, murdardži, nabirinavas manca, aľe sar avľom ke mande, ta paľis kamavas te džanel kaj som, kaj avľom. Kamavas te prindžarel savoro. Bari choľamen somas kaj nachaaľuvavas le Romenge, nadžanavas pal soste vakeren. E daj man lokes sikhavelas sar pes phenel, dža, an maro, the aver lava u me moneki sigo sikhľuvavas.
Buči nakeravas, ta pomožinavas khere sar pes delas. Kajsi bida sar dikhľom paš o Roma mek šoha pre mre jakha nadikhľom. Le Romen has kherora bi o budara, bi o kupelni, bi o paňi. Andre studňa paš e škola phirenas paňeske, e ľen čuľalas pašal o Roma odoj phirahas te landžol.
Arakhľom mange kamaradki, ľinaje peske lahas peha o ručňiki, o sapuňa the džahas amen andre ľen te landžarel. Andro paňi džahas dureder le Romendar, kaj amen o čhave te na dikhen. Jevende pes landžarahas khere andre vana.

  Sar rodavas mira da IV.
Imar has nasikh, pre ubitovňa man talam imar aňi namukena, ta akana kaj sovava? O čhavo mange phenel: „Ňisostar pes madara, soveha kamende.“ Sar šundžom so vakerel, darandžiľom, the nadžanavas so te kerel. „Madara, av imar, bo maj dela brišind cindžuvaha.“ Mra mišľatar phenav mange, ta so daras, dža, sem pre Slovaňiko, tiž o Roma len manušes khere ke peste te sovel. Rom Romeske šigitinel. Phenav leske: „More me nadarav, džav tuha, aľe mušinav vareso te chal bo som bari bokhaľi.“ O čhavo phenel: „Chaha khere kamende, ča imar av, sidžar, bo sa cindžuvaha.“ Džahas, sidžarahas, geľam dosta baro koter drom kim doavľam ki o cikno kheroro cinde sar fľaki. O čhavo mange phenel: „Kadaj bešav, av si andre.“ Geľom, andro kher labolas o udut, paš o skamind bešenas o murša, sar man dikhle takoj phučle le čhastar. „Ta koda hin kaja čhaj, khatar hiňi.“ „Oda miri piraňi,“ pendža jov. Dikhavas pre leste phorade jakhenca sar diľiňi, korkori mange phendžom, ta so mandar kerel pheras ada čhavo. Kajča jov nakerlas pheres, vakerlas čačikanes, akor olestar nadžanavas.

  Zdeněk Škromach předpokládá zavedení domovského práva v ČR
Hned po roce 1989 se v tehdejší České národní radě objevily návrhy na obnovení a zavedení tzv. domovského práva. Tím by se posílila možnost obcí a měst rozhodovat o tom, kdo v nich bude a nebude žít. Naštěstí zdravý rozum zvítězil.

foto   muzejní okénko
CIKÁNČINO PROROCTVÍ

Bst - Mnohého z vás nejednou obtěžovala cikánka dotěrnou prosbou, že vám bude hádat z ruky. Jestliže jste se dali nachytat a ona podivně rychle přečetla váš osud ze záhadných čar vaší dlaně, nasadila vám zároveň červa do hlavy: Splní se, co ta stará brebentila? Jistě že se většina proroctví nesplní, avšak lidé si pamatují ty, jež se naplnily. Setkal jsem se s osmdesátiletým bačou a ten mi vyprávěl:
Před několika lety žil v naší dědině mladý kovář Zaremba. Silný, zdravý chlapík a galánky se na něho lepily. Ale byl samotář. Konečně si přece namluvil děvče, které patřilo k nejhezčím v celém okolí. Nemělo věna kromě krásy a nějak to s tím Martinem Zarembou umělo. Byl do Kláričky Šebestíkové blázen. Vědělo se, že mladík dostane hodně peněz, byl z bohatého statku, a kdejaká tetka, co měla dceru na vdavání, na Kláričku žárlila.

  Karačoňa ič the adadžives
O berš denašča sar paňi, aňi nadžanas sar u hinde hin adaj o inepa, save caľi luma, igen bares ľikerel. Savorenge manušenge o jilo phundrado u kamen avrenge te pomožinel. Sako nipos leperel pro Ježišis, jov uľiľas andro Betlemos pro phus, kana leskera da, la Maria nakamelas ňiko te del paťiv u te mukel len andro peskero kher. Pro phus uľiľas, pašo bakrore u calo svetos pes kada dodžanľas. Vašoda savore krestana ľikeren Karačoňa sar bare inepa, kana kampel jekh avres te del pativ. Sar varekana čirla ľikerenas inepa, o Roma pro gava so dživenas andro romane kolibi? Phučľam jekhe phure Romestar Bilovcistar, nadur Ostravake.

  Karačoňa - Jan Horváth
O parno jivoro perel,
perel pre kaľi phuvori,
o čirikle imar soven,
našoľaren,
e kukučka peskere dživesa rachinel.

Karačoňa aviľas, le jiveha
la e balvaj andžas, šil,
baro fadžo,
o cikno Ježišis andre maštaňa
pro svetos aviľas.

foto   Byli jsme jako v ruské ruletě
Skupina šedesáti čečenských uprchlíků překročila na přelomu října a listopadu hranici do Rakouska. Nedoufali už, že u nás dostanou azyl. Bylo jim totiž řečeno, že z 8000 krajanů v azylovém řízení jich uspělo jen 36. Zpět do ČR byli vráceni po dvou dnech, kdy byli v ponižujících podmínkách zadržováni rakouskou pohraniční policií. Jejich azylové řízení však u nás bylo rozhodnutím ministerstva vnitra zastaveno a cizinecká policie jim uložila správní vyhoštění.

  z policejní kroniky
Žďáru nad Sázavou – Napadení občanem romské národnosti ve Žďáru nad Sázavou ohlásil na služebnu městské policie místní občan. „Rom na poškozeného zaútočil v prostoru Žižkovy ulice a podle jeho výpovědi ho zbil a sebral mu brýle a čepici, které po něm následně mrštil. Na místo se ihned dostavila naše i policejní hlídka. Vzhledem k tomu, že stěžovatel je nám známý člověk, s nímž už jsme řešili nějaké problémy, je těžké říci, jak vážný konflikt opravdu byl. Případ následně převzala Policie ČR,“ popsal incident zástupce šéfa žďárských strážníků.

  UNICEF: Děti do válek nepatří
Otázkou zneužívání dětí ve válečných konfliktech se na svém výročním shromáždění zabývala Rada bezpečnosti OSN. Šéfka UNICEF Carol Bellamy při tom vyzvala členy Rady bezpečnosti, aby hledali tvrdší postupy k zamezení těchto praktik, aby nedocházelo k využívání dětí jako vojáků, k jejich zabíjení a mrzačení, k únosům, útokům na školy a sexuálnímu násilí.

  Netolerantní tolerance aneb Jak nebudovat multikulturní společnost
Když jsem se po dětství stráveném v komunismu poprvé dostal na Západ, nebyl jsem ani tak fascinován plnými supermarkety či tím, že tam nevládne jediná strana a tajná policie, ale především nádhernou pestrostí společnosti.

  Přísnější metr na přistěhovalce
Tvrdší postup vůči azylantům i některým legálním přistěhovalcům začíná převládat v čím dál více evropských zemích. A výjimkou nejsou ani taková opatření, jako podzemní deportační centra pro odmítnuté žadatele o azyl nebo vyhoštění imigrantů po rozpadu jejich manželství s občany „přijímací“ země. Stále více příznivců také získává myšlenka, aby si uprchlíci důkazy o svém pronásledování opatřili ještě před vstupem na území cílové země, čímž by se v těchto zemích nehromadili odmítnutí žadatelé o azyl.
Tuto ideu už před více než dvěma lety nastínil britský ministr vnitra David Blunkett, ale ještě před ním s ní vyrukoval tehdejší lídr rakouských Svobodných Jörg Haider. Ten ji samozřejmě zdůvodnil „ostřejšími“ argumenty než Blunkett: potřebou zamezit „teroristickým či kriminálním elementům v šanci dostat se do Rakouska“. Zdůraznil, že „velkorysá rakouská azylová politika vede k tomu, že odmítnutí žadatelé o azyl mizí v podsvětí“ a navrhoval, aby uprchlíci po dobu azylového řízení zůstali v zemi původu.

  Varesave čhavorenca hin bare pharipena
Akana pes lidžal bari diskusija pal koda, so te kerel le čhavorenca, save keren bare problemi u džan the avke dur, kaj manušes the murdarena. Andre vlada kamen te kerel avke, kaj ispidena e hraňica kana thovena o došalipen pro čhavore imar dešuštar beršendar. Aver phenen, kaj oda naanela efektos sar kamas u hin len argumenti, save dičhon sar godžaver. Anglal phenen, kaj kampel te hazdel o došalipen pro dat the pre daj. Kada argumentos hin zoralo, bo te dikhaha pašal peste, kecivar hin avke, kaj o čhavore peske keren so kamen, hine agresivna u nane pre lende kontrola le dadestar the la datar. Amare romane čhavore hine čepo aver. Jon hine pre sera le gadžikanendar, vaš koda nane kajse vibita the phurore. Kajča keren vareso aver. Phiren andro herni /le dadeha the la daha/, phiren te kidel „sběri“ u keren koda, sostar amene kamelas te el bari dar. Sikľon pro drogi. Kada akana hazdľiľa paš kole, so avle pale andal e Anglija. Kadi bibacht hazdľoľ igen zoraha, u kampel, kaj pre ada te das baro pozoris.

  So pes čačes ačhiľa
Hin Roma, so mek adaďives pes ladžan te vakerel bare gadženca. Te džan pal e buťi, ta ča phučen: „Kampel tumenge andre buťi?“ A te o baro raj chudela te vakerel, o Rom les aňi mište na achaľola. Te lestar phučena: „So tuke phenďa o baro raj?“ ta phenla: „Me na džanav.“ Hin Roma, so the achaľon, aľe th'avka len pre buťi nane bacht. Kamav tumenge te vakerel pal jekh čhaj the pal jekh čhavo.

  K diskusi o Parlamentu Romů ČR
Už dlouhou dobu sleduji veškeré dění kolem nás Romů, dokonce se sám již pátým rokem pokouším o nějakou tu změnu jako předseda sdružení Amare v Krupce u Teplic. Dost mě překvapilo pozvání od našich romských aktivistů na konferenci do Prahy, kde se projednával návrh na zřízení romského parlamentu. V té době jsem byl bohužel na školení terénních sociálních pracovníků, takže jsem nemohl jet, ačkoli jsem chtěl.

  Otevřela se diskuse o činnosti nevládních organizací
Téměř patnáct let se nevládní organizace (romské i neromské) věnují záležitostem Romů, ale od přelomu milénia můžeme stále častěji slyšet otázky, nakolik jsou efektivní. Vždyť téměř každá deklaruje, že chce přispět k řešení problémů v romských komunitách, napomáhat k bezkonfliktnímu soužití mezi Romy a většinovou společností, věnovat se rozvoji vzdělanosti romské populace, rozvíjet romskou kulturu, bránit a naplňovat lidská i občanská práva Romů.

  O Roma ič, adadžives, the tajsa
Pal o Roma pes imar pisindža moneki but, the me korkoro imar pisindžom dosta. Aľe vaš oda kaj imar avel e Karačoň, ta leperdžom mange sar varekana ľikerenas o Roma e Karačoň the sar dživnas sar mek somas cikno čhavoro.
Varekana has o Roma savore čore, aľe lengro barvaľipen has o emberšikos, e pačiv, o jilo jek, ke avreste, o čačipen, the o romipen.

  Karačoňa - Jan Horváth
Baro svato džives aviľas,
savore lumakere manuša lošanen,
roven lošaha, hoj uľiľa Devleskero manuš,
o Ježišis.
Nango aviľas pre adi luma,
hoj te šigitinel savore manušenge.
Calo peskero charno dživipen
sikavelas le nipen.
Kamibnaha, jileha, pativ jekh avres delas,
sar o Del, leskero dad phendžas.
aračoňa, oda šukar džives, inepa
le manušenge pre kedva.
Jekh avres rado dikhen, jekh avreske šigitinen.
O khamoro upral dikhel, parno jivoro
amenge tele bičhavel.
Tiž pheniben: Kaj amen rado te dikhas,
jileha te gondolinas pre avreste,
kaj o barvale te den maroro le čorenge,
nasvale manušenge loš.
So hin amen pre ada svetos?
Nange uľiľam sar o Ježišis,
tiž nange meraha, nič amenca na laha,
ta kamas jekh avres.
O Del the leskero Čhavo amen rado dikhela,
u feder dživipen amen ela.

  Seminář k dotačnímu programu hodně zájemců nepřilákal
Také strategie řešení romské problematiky
Dne 7. ledna se konal v prostorách úřadu Jihomoravského kraje informační seminář k dotačnímu programu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity – Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků pro rok 2005. Semináře zaštítěného romskými koordinátory Jihomoravského a Zlínského kraje Jiřím Danielem a Jiřinou Bradovou se zúčastnilo bohužel pouze několik zástupců větších romských a proromských neziskových organizací.

  napsali jste nám
Ad: Dohady o vysvěcení Patrika Krause trvají
(RH 1/2005 ze dne 27. ledna 2005)

Četl jsem váš rozsáhlý článek (RH 1/2005) na téma dohady o vysvěcení Patrika Krause a vyjádření pí Markéty Královcové. Předem podotýkám, že mi je jedno, zda p. Kraus je vysvěcený nebo není. Je to především člověk, který se oddal Bohu nejen duchovním životem, ale zřekl se i světského života v právem slova smyslu.

foto   Mladí právníci bojují za lidská práva
Právo má především sloužit lidem

Jiří Kopal (25) je právníkem Ligy lidských práv. Za výjimečný přínos pro ochranu lidských práv s důrazem na řešení problematiky policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlnosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti získal prestižní ocenění Alice Masarykové, kterou loni poprvé udělovalo velvyslanectví USA v ČR u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv.

  Jaro je tu - Emil Cina
Zima svoji sílu již ztratila,
svítá.
Z listí rosa jak korálky
k zemi padá.

Slunce svítí,
stará jabloň z rána
se bílým šatem chlubí.

Ptáci nad ní poletují,
výškou své písně se ukazují.
Ze suché slámy, hned jen hned,
svá hnízdečka si staví.

Pod jabloní děvčátko sedí,
z pampelišek, jednu k druhé,
věneček si splétá.
Jaro je tu – někdo říká.

  Keci lava peskera dakera čhibatar manuš džanel?
(Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (V.)
Andro angomisuno numero vakerahas pal oda, sar anglo duj šel berš e čechiko čhib mišto na našľiľa pal o svetos. O Čechi sas telečhide le Hebsburkenge, e ňemciko čhib rajarelas andre politika, administrativa, kultura. Čechika – jekh aver čechika dijalekti – vakerelas o nipos pro gava. Ča akor, sar pen o Čechi dine drom, hoj kamen te ačhel Čechenge, chudne te džiďarel opre the te barvaľarel e čechiko čhib. Vakerehas pal o Jungmann, pal o šela neve lava, so jov arakahľa avri. Nabut Čechi džanen, hoj vzduch, názor, časopis, vteřina, rostlina… the but aver lava nane Devlestar, aľe le Jungmannostar.

  Brnostřed stíhá odpůrce neonacismu
Brno – Na 19 občanů, jejichž pokojný protest proti pochodu neonacistů centrem Brna dne 1. května byl ukončen razantním zákrokem policie, dostalo v těchto dnech napomenutí či jsou předvoláváni na přestupkovou komisi městské části Brnostřed. Ta je viní z porušení veřejného pořádku. Aktivisti s obviněním nesouhlasí a hodlají se proti němu odvolat. Celým případem se zabývá také veřejný ochránce práv (ombudsman) a provádí v této věci vlastní šetření.

  Protiromští extremisté nečekaně uspěli v bulharských volbách
SOFIE – Nedávné bulharské parlamentní volby skončily překvapením. Nečekaný vzestup xenofobní nacionalistické strany Útok, která získala osm procent hlasů, zkomplikoval situaci vítězným socialistům a potažmo celému Bulharsku.

  Servitus v Muzeu romské kultury
BRNO – Na 30 dobrovolníků z více než deseti zemí světa se koncem června zúčastnilo přednáškového a diskusního cyklu v Muzeu romské kultury v Brně. Na programu byl cyklus přednášek a diskusních dílen na téma integrace Romů, které organizovala hostující organizace Servitus a o jejichž obsah se postarali pracovníci muzea a brněnského sdružení Drom.

  Zprávy
MOST – V rámci projektu Memento našel mostecký Úřad práce zaměstnání pro 50 Romů do 25 let. Od ministerstva práce a sociálních věcí na něj dostal dotaci dva a tři čtvrtě milionů korun. O romské pracovníky projevilo zájem osm zaměstnavatelů, kteří dostanou od státu příspěvek a ušetří tak na mzdových nákladech. Druhý projekt, Zenit, určený pro lidi nad 55 let, je méně úspěšný. Úřad pro ně nemůže najít práci, přesto že by každý zaměstnavatel dostal až 8000 Kč měsíčně.

  Zpráva o světové populaci
Boj proti chudobě je podmíněn rovností pohlaví

Populační fond OSN (UNFPA), zveřejnil Zprávu o světové populaci. Letos se zaměřuje na rovnost pohlaví a upozorňuje, že světový boj proti chudobě nebude úspěšný, pokud státy nebudou zároveň bojovat proti diskriminaci ženského pohlaví. Do dosažení rovnosti máme podle zprávy daleko, jistý pokrok byl však zaznamenán.

  Rasismus je strach z neznámého
„Jde o pocit doteku. Ve skutečným městě chodíš, míjíš lidi, lidi do tebe vrážej. V LA se tě nikdo nedotkne. Jsme pořád schovaný za sklem. Ten dotek nám tak chybí, že se radši srazíme, abychom vůbec něco cítili.“
Film Crash (2004) je provokativní a velmi odvážnou sondou do protínajících se životů několika obyvatel Los Angeles z různých etnických skupin a kulturních tradic. Příběh se odehrává během jedné noci a jednoho dne. Začíná srážkou dvou aut, která je příznačná pro celý snímek, a stejně končí. Anglické slovo „crash“ totiž znamená náraz, srážku či dopravní nehodu.

  Děvčátko, rozdělej ohníček
Poněkud naivní sonda do života česko-slovenských Romů

Od zářijového vydání prvotiny Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček, která přinesla autorovi vítězství v 10. ročníku soutěže Literární Cena Knižního klubu, uplynulo již pár měsíců. Někteří recenzenti na tento romský román v mnohých případech pěli chválu. Popravdě řečeno jsem nezaregistrovala jedinou negativní reakci.

  Trestní oznámení Národní strany odložena
PRAHA – Státní zástupce odložil trestní oznámení krajně pravicové Národní strany (NS) na romské a občanské aktivisty. První z nich její představitelé podali na začátku ledna. Z trestného činu pomluvy nařkli předsedu romské organizace Dženo Ivana Veselého, který v televizi označil NS za fašistickou.

  Z jednání výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů
Štrasburk – První zasedání Výkonného výboru Evropského fóra Romů a Travelerů (ERTF) 18. února mělo na programu především organizační a koncepční záležitosti. Hlavním bodem programu bylo stanovení komisí pro konkrétní oblasti problémů v každodenním životě romské populace.

foto   knižní novinky
Robert Jan van Pelt – Deborah Dworková: Osvětim, 1270 až současnost Společná práce Roberta Jana van Pelta a Deborah Dworkové je věnována historii Osvětimi a jejího okolí od 13. do 20. století se zaměřením na roli osvětimského sídelního prostoru v historii německého Drang nach Osten a na konečnou roli Osvětimi jako jednoho z hlavních míst vyhlazování Židů v letech druhé světové války.

  představujeme
Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje

Sdružení bylo založeno v prosinci roku 2004. Hlavními cíli jsou především vytváření podmínek pro vyšší zapojení národnostních menšin do budování a rozvoje demokracie v ČR, pomoc jejich příslušníkům při vyřizování záležitostí u orgánů státní správy a samosprávy a přispívání ke zvyšování úrovně vzdělání a zaměstnanosti Romů a příslušníků dalších národnostních menšin.

foto   Romské pohádky poslechem
Romské pohádky je literární útvar, který není třeba sáhodlouze představovat. Mnozí naši čtenáři vyrostli za vyprávění svých rodičů a prarodičů a sami úzkostlivě prožívali s hrdiny těchto pohádek jejich útrapy i radosti.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 5.
Romští autoři k holocaustu

My jsme měli před očima krematorium, které hořelo a kouřilo ve dne v noci, věděli jsme všechno, co dělali, ale matka mi řekla: Ceijo, nikdy nesmíš říct, že to je krematorium, musíš říct, že je to kuchyň a tam se pro nás peče denní chléb, když se tě někdo bude ptát. Ceija Stojka

  Prázdniny začaly, ne však pro ultrapravici
Začátek prázdnin znamená pro školáky prázdniny a pro ty ostatní mírnější pracovní tempo a dovolené. Opačně tohoto letního času využili neofašisté a neonacisté 1. července ve dvou městech ČR.

foto   Čaras – byliny
Dobromysl je trvalka s jemně ochlupenou, asi půl metru vysokou lodyhou. Listy jsou většinou vstřícné, krátce řapíkaté, vejčité až oválné a postupně se odspodu k vrcholu zmenšují. Drobné, pyskaté květy jsou starorůžové až nafialovělé barvy a shlukují se v hlávky, zakončující vidlanovité laty. Trubkovitě zvonkovitý kalich je pětizubý, s krátce dvoupyskou korunou. Rostliny velmi příjemně voní. Dobromysl je hojná bylina slunečních strání, pasek, světlých lesů a skalisek od nížiny až do hor. Předmětem sběru je kvetoucí nať, sbíraná po celé léto, nejlépe kolem poledne. Obsahuje silici s tymolem, karvakrolem a dalšími terpeny, hořčinu, tanin, třísloviny, těkavý olej, gumopryskyřici a další látky.

  Pre lavkica
Ehin ňilaj. Kerado, šukar, sar kamel te el. Te avena kije Rokicaňa pro uštakos (náměstí) pašal deš ori raťi a avri ehin šukares, tates, hoj pes aňi te sovel na kamel, arakhena adaj le Romen sar bešen pro lavkici a dumazinen. Nekbuter šunďol le ternen. Lengero than ehin paš e khangeri. Te džana pašeder kije lende, šunena sar peske vakeren pal oda, kaj sas te khelel, kaj hin nekšukareder čhaja the o čhave, kaj nekfeder bašavnas, kaj džana te khelel. A so šunďol nekbuter, oda ehin lengero asaben.

  Komentář
Nic dobrého na obzoru
Před parlamentními volbami se Mirek Topolánek holedbal tím, že provede noc dlouhých nožů. Nemyslel tím zřejmě, že chce svoje oponenty vyvraždit, ale udělá velkou čistku ve státní správě. Každá takováto změna naráží pochopitelně na odpor, proto metody nového premiéra musí být na hraně, pokud chce dosáhnout svého.

foto   Afghánští umělci válce navzdory
Již několik desítek let je Afghánistán ve válečném ohni. Léta pochybného klidu střídá otevřený konflikt, a tak není divu, že tuto nešťastnou zemi mnoho lidí raději opouští. V České republice žije relativně početná afghánská komunita, která však kvůli hysterii s hrozbou terorismu na sebe nechce příliš upozorňovat.

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál