Výsledky vyhledávání: romskou

Volební program Romské občanské iniciativy ČR Stranou, která se již ve svém názvu hlásí k hájení zájmů Romů, je Romská občanská iniciativa ČR (ROI). Tato strana již měla v parlamentu své zastoupení. Také letos vstupuje do volebního klání. Kandiduje pouze v Moravskoslezském kraji. pokračování

Anketa k volbám 2002 Půjdete v červnu k parlamentním volbám a víte již, koho budete volit? Co očekáváte od vítězné strany ve volbách? pokračování

Evo, bičhav mange fotka – Evo, pošli mi fotku Etnografka Eva Davidová shromažďuje už více než 40 let dokumenty, fotografie a písně z romských osad na Slovensku, ale i od Romů usazených v Čechách. Při fotografování upřednostňuje skutečnost a umělecký pohled se objeví, až když je fotografie hotová. Podle snímků poznáte, jak Eva přemýšlí, jak vidí a cítí a jak jsou jí Romové blízcí. Když fotí, záběr hledá srdcem, a proto vždy na jejích snímcích najdete upřímnost, cit, charakter, romskou bídu, utrpení a člověčenství. Její fotografie mluví, pláčou, radují se, tancují, zpívají i bolí. pokračování

Khamoro rozproudilo krev v žilách PRAHA – Romské melodie znovu rozproudily krev v žilách milovníků romské hudby i jazzu. Od 21. do 25. května se konal v Praze již čtvrtý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko). Pražané a návštěvníci hlavního města tak měli možnost sledovat mistrovství romských muzikantů, zpěváků a tanečníků z Evropy i ze zámoří. pokračování

Mladí neonacisté z Aše budou souzeni CHEB (ror) – Tři mladí násilníci z okruhu neonacistických skinheads, kteří loni v červenci přepadli romskou rodinu v jejím bytě v Aši, obžaloval chebský státní zástupce z trestných činů šíření rasové zášti a porušování domovní svobody. Hlavní líčení nařídil samosoudce Zdeněk Johann na červen. pokračování

Holčičku zavraždil bývalý přítel babičky ČESKÁ TŘEBOVÁ (ror) – Sedmiletou romskou holčičku Marcelu Ferkovou z České Třebové, která byla od pátku 24. května pohřešována, zavraždil bývalý přítel její babičky. Jde o čtyřiatřicetiletého slovenského Roma, který byl v minulosti již desetkrát potrestán za majetkové trestné činy. „Muž se k činu doznal,“ uvedla mluvčí orlickoústecké policie Eva Sichrová a dodala, že důvodem vraždy byla pomsta. pokračování

Diskriminace Romů včera a dnes PRAHA – Diskriminaci Romů v minulosti i současnosti se věnovala konference, kterou uspořádal Výbor pro odškodnění romských obětí holocaustu (VPORH) v prostorách židovské radnice v pražské Maiselově ulici. Symbolicky se tak setkaly národy, které v evropské minulosti nejvíce vytrpěly ze strany svých sousedů. „Oba naše národy mají více společného než rozdílného. Je to především animozita ze strany většinové společnosti,“ poznamenala na úvod konference tajemnice Pražské židovské obce Olga Dostálková. pokračování

Ministerstvo dopravy má romského poradce PRAHA – Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling má nového poradce pro otázky národnostních menšin. Stal se jím podnikatel ve stavebnictví Milan Polhoš, předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR. pokračování

Zapomenuté tóny Milan Horváth (27), žádaný a všestranný houslista z Brna, vydal své první CD s názvem Zapomenuté tóny. Milan vyrostl v rodině romského primáše Eugena Horvátha, který svého syna usilovně vedl k muzice, odhaloval mu její taje, vštěpoval styl a projev primáše, zasvěcoval ho do tajů houslových variací a romské harmonie. pokračování

Blátivý den Většina Romů přišla do České republiky z romských osad a dodnes mají svá rodná místa ve svých vzpomínkách. Život v osadách přinášel radosti i strasti. Na to, jak se obyvatelé jedné osady vypořádali s menší povodní, vzpomíná Jozef Tancoš z Ostravy. pokračování

Chtělo by to změnu Letos již po čtvrté Khamoro v Praze předvedlo romskou muziku z rozličných koutů světa. V České republice tak mají lidé možnost vidět to nejlepší, co v romské muzice je. Významná je též možnost srovnání, vždyť pro mnohé Romy i Čechy jsou romskou muzikou jen čardáše. Na Khamoru mohou návštěvníci slyšet rozdíly mezi romskými hudebními styly z různých částí světa a poznat určité světoobčanství Romů – jejich schopnost přijmout mnoho prvků z kultury okolního většinového etnika, přijmout, pozměnit a prezentovat svým neopakovatelným způsobem. Platí to o uherských čardáších, španělském (andaluzském) flamenku, jazzu. Romové vlastně ve všech zemích, kam přišli, vstoupili do místní kultury, přejali ji, pozměnili a nadále zůstali Romy. Za možnost poznat tyto kulturní odlišnosti mohou být lidé, kteří mají zájem o hudební bohatství skryté pod pojmem romská muzika, organizátorům vděčni. pokračování

Nepřipomíná vám to něco? Dívám se na jednu z fotografií uveřejněných v Lidových novinách dne 21. května z volební kampaně ODS. Stojí tam 150 příznivců této politické strany a drží v rukou portrét Václava Klause. Bezpochyby spíše než příznivci ODS, jsou to příznivci Václava Klause. Ale to, jak víme, jedno jest. pokračování

Příznivý ohlas veřejnosti HODONÍN – S nápadem vypracovat a uvést do praxe projekt, kterým by se aspoň částečně řešila nezaměstnanost Romů z Hodonína, přišel za romskou poradkyní Vlastou Bláhovou předseda Sociálního sdružení Romů Richard Daniel již loni. Spolu pak kontaktovali Úřad práce v Hodoníně, kde žádali o finanční spoluúčast na tomto projektu. Finanční pomoc jim byla přislíbena asi na deset zaměstnanců. „Oslovili jsme zejména mladé lidi a nabídli jim podstatně víc, než kdyby seděli doma na sociálních dávkách,“ řekla Vlasta Bláhová. Loni však projekt úspěšný nebyl. „Bohužel jsme se nesetkali s takovým ohlasem, jaký jsme očekávali,“ vysvětlil Richard Daniel. pokračování

Jak je důležité míti Filipa Pan Filip na mě vždycky čeká v Karviné. Poprvé před dvěma lety, teď před pár týdny naposled. Povoláním je řezbář, založením místní buditel: autorské divadelní hry, předčítání poezie po klubech a tak podobně. Idealista. Proto také – ač Nerom – napsal romské pohádky. Jeho žena, učitelka, je s velkým úspěchem předčítá ve škole romským dětem. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Milena Hübschmannová vystudovala indologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Do roku 1967 pracovala jako literární redaktorka Československého rozhlasu. Poté působila v Ústavu pro filozofii a sociologii Čs. akademie věd, v 70. a 80. letech učila romštinu na Jazykové škole v Praze, nyní působí jako odborná asistentka na katedře romistiky FF UK. Iniciovala vznik časopisu romistických studií Romano džaniben, jehož je šéfredaktorkou. Napsala několik knih o Romech a spolu s H. Šebkovou a A. Žigovou sestavila také Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. Milena Hübschmannová mě vždy oslňovala svým postojem k Romům. pokračování

Cítila jsem potřebu s Romy mluvit a poznat je Ilona Lázničková vystudovala etnografii a češtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Hned po studiích nastoupila do zaměstnání, kde měla na starosti zájmovou uměleckou činnost zaměřenou na divadelníky, hudebníky, folklorní soubory, taneční a recitační skupiny v okrese Brno-venkov. K tomu jí ještě přibyla péče o kulturní památky, získala zkušenosti v práci v knihovnách a s výstavní činností. Po převratu se v roce 1992 přihlásila do konkurzu na místo vedoucí v Muzeu romské kultury a vyhrála. Předtím se s Romy blíže nesetkala, neměla s nimi žádné osobní zkušenosti a romskou osadu neviděla. Až nyní se dostala při výzkumech přímo mezi romskou komunitu a začala se s ní blíže seznamovat. Pustila se do studia odborné literatury o Romech a četby knih romských autorů. Sbírala zkušenosti a znalosti od svých starších kolegů v muzeu (vzpomíná především na historika Bartoloměje Daniela). Dostala se do mnoha romských osad na Slovensku a v Polsku. Po deseti letech práce v Muzeu romské kultury v Brně říká o Romech, že jsou to zvláštní, krásní, zajímaví a neobyčejní lidé. pokračování

Ředitelka školy Jarmila Turková říká: Maturitou vzdělávání nekončí Co byste mohla říci o vašich studentech? Ředitelkou jsem sice rok, ale studenty jsem poznala už při vzniku školy. Závěr školního roku vždy doprovází nervozita a tento rok obzvlášť tím, že končí náš první maturitní ročník. Všichni cítíme, že právě teď se navenek ukazuje výsledek práce v uplynulých čtyřech letech. Něco jiného to bude za pět nebo deset let. Co se týče studentů, měla jsem pocit, že maturity ještě neberou dostatečně vážně. Situaci ztížily také časté změny vyučujících. Ačkoliv se vedení snažilo zabezpečit stálý profesorský sbor, nepodařilo se to docela. Myslím ale, že teď už je stav konsolidovaný a že jsme tento nepříjemný problém už vyřešili. pokračování

Je současná ROI pro nás to pravé? Šestý sjezd Romské občanské iniciativy, který se uskutečnil v únoru v Nymburku, významně poznamenal dnešní situaci této strany. Do kandidatury vstoupilo pět kandidátů, mezi nimi i Marek Herák, student Romské střední školy sociální v Kolíně. Jeho kritický projev překvapil drtivou většinu Romů v sále. Poté následoval výstup současného předsedy ROI Štefana Ličartovského, který tvrdě zkritizoval Herákův projev. Tím se významně snížila Herákova doposud velká šance stát se místopředsedou strany. To, že nebyl zvolen, není ani tak problém Marka Heráka, jako spíše strany samotné. Její vedení ani účastníci sjezdu nedali příležitost vzdělávajícímu se člověku patřícímu do naší komunity, který má snahu pro Romy něco rozumného udělat. pokračování

Spolupráce ROI s NDS Značná část romské veřejnosti je pobouřena spoluprací, která se těsně před volbami uskutečnila mezi ROI a Národně demokratickou stranou (NDS). Redakce získala zřejmě jen neúplné informace a to těsně před vydáním čtrnáctideníku, proto uveřejňuje jen stanovisko a komentář šéfredaktora Karla Holomka na jiném místě. pokračování

Stipendijní program pro romské vysokoškoláky Roma Memorial University Scholarship Program – Akad Všeobecné informace Nadace Open Society Institute (OSI) vyhlašuje nový stipendijní program pro romské studenty vysokých škol. Finanční zdroje pro tento program pocházejí ze zlata uloupeného nacisty za druhé světové války, které bylo do nedávné doby drženo spojenci. Část finančních prostředků z něho získaných byla vyčleněna pro Romy. Program je spolufinancován OSI. pokračování

Karvinou zněly romské písně KARVINÁ (ror) – Romské melodie v podání skupin z České republiky, Slovenska i Polska zněly v sobotu 29. června Karvinou. V místním letním kině se již po třetí uskutečnil festival, který se věnuje nejen tradiční, ale i populární romské písni. Na 2500 návštěvníků, mezi kterými nechyběl ani hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský slyšelo písně světoznámé Věry Bílé, sourozenců Gondolánových nebo bruntálského Romdisku. Ze Slovenska přijela známá cimbálová kapela Klincovci, Ternipen či romskému popu se věnující trnavští Citi Boys. Přivést publikum do varu dokázala i polská skupina Don Vasil, která festival uzavírala. pokračování

Jako v Beverly Hills Chomutov/Jirkov (red) – Tři romští sociální pracovníci ze Slovenska byli minulý týden na stáži v Chomutově a Jirkově. Slovenská vláda schválila program terénních sociálních prací teprve v květnu. Osmnáct terénních pracovníků čerpalo zkušenosti z práce českých zástupců v sedmi městech. Tři z nich přijeli do Jirkova. „Chomutov a Jirkov byly zvoleny také proto, že se tu udělal v bytové, sociální i občanské otázce Romů největší kus práce,“ vysvětlil Jozef Cicko ze společnosti Člověk v tísni důvod, proč volba padla právě na Chomutovsko. Rozdíl oproti slovenským romským osadám je prý značný. „Když jsem uviděla bydlení Romů v Jirkově, měla jsem pocit, že je to Beverly Hills,“ prohlásila Mariana Dlugošová, která pracuje s Romy již dva roky. Rozdíl je prý také v oblasti vzdělávání. Vybavení zvláštních škol, kam chodí spousta romských dětí, nemají podle ní na Slovensku ani základní školy. Dva ze slovenských pracovníků nikdy práci v terénu neprováděli, učí se proto, jakých problémů si všímat a jak navazovat první kontakty s oddělenou romskou komunitou. pokračování

U svého otce žije jako cizinec Richard Orlet (25 let) je slovenským občanem a rozhodl se žít v České republice, protože hlas jeho srdce mu velel jít za otcem, který se tady natrvalo usadil v Zastávce u Brna. pokračování

Lepší je dát argumenty, než přilévat olej do ohně Historička Jana Horváthová je v současné době na mateřské dovolené s 2,5letou dcerkou Natálkou. Neznamená to však, že by se věnovala jen rodině a na práci úplně zanevřela. Aktivně se podílí na přípravě budoucí expozice Muzea romské kultury v Brně a napsala knihu Kapitoly z dějin Romů. Kniha vznikla v rámci projektu o. p. s. Člověk v tísni a přístupnou formou přibližuje dějiny Romů od minulosti do dneška. pokračování

Žijí mezi námi Fotografie Romů vystavuje v Akademii věd ČR v Praze PhDr. Jaroslav Balvín, CSc., o němž kdosi řekl, že je dvorním fotografem Romů. Podle mne je to pravda. Proč? S romskou komunitou spolupracuje v různých oblastech již téměř deset let a dobře romské spoluobčany zná. Je to poznat i na jeho fotografiích, které na mě působí emotivně a esteticky. Zachycují nejenom současný život Romů v Čechách, ale i v osadách na Slovensku a v zahraničí. Cítím v nich krásu romského života se všemi jeho radostmi, ale i starostmi. pokračování

DROBNIČKY KARVINÁ – Karvinští Romové se stali před časem terčem žhářského útoku. Neznámí pachatelé vhodili v noci na jeden z domů, který obývají, tři zápalné láhve. Naštěstí ani jedna z nich nespadla dovnitř. Oheň venku stačili nájemníci včas uhasit. Policie předpokládá, že šlo o násilný čin s rasovým podtextem. pokračování

Význam mateřského jazyka K romskému jazyku jako svému mateřskému se přihlásil při loňském sčítání lidu téměř dvojnásobek osob, než k romské národnosti. Zatímco k romské národnosti se přihlásilo 11 746 lidí, k romskému jazyku jako mateřskému 23 211. I když je to jen zlomek skutečného počtu Romů, přesto je to číslo optimistické. Tito lidé totiž berou jako součást svého romství jazyk, který zdědili po svých předcích. Hovoří o kořenech, které alespoň část Romů skutečně cítí a chce si je uchovat. Mnozí z nich, téměř 13 tisíc, se přihlásilo ke dvěma mateřským jazykům – vedle romštiny i k češtině. pokračování

Má záliba se stala mou profesí Hana Šebková neměla na základní škole problémy s učením a byla vzorem pro všechny ostatní ve třídě. Žákovskou knížku měla popsanou od vrchu až dolů samými jedničkami, ale také poznámkami – Hanička tuze zlobila. I na gymnáziu byla vynikající studentkou, ale zlobila dál a snad ještě víc. Měla dokonce dvojku z chování, v té době to byla vážná věc. Profesorský sbor řešil, co má se slečnou Šebkovou dělat. Jí to bylo skoro jedno, ale rodičům ne, trpěli, i když nemuseli – dcera úspěšně ukončila gymnázium a začala studovat francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1977–1978 studovala jeden rok obecnou lingvistiku na Univerzitě Aix – Marseille v Aix-en-Provence na jihu Francie. A právě tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, ale i pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly k Romům a následně i do kurzu romštiny. pokračování

Který je ten správný úhel? Obyvatelé Brna vnímají romskou otázku velmi intenzivně a vědí, že problémy byly, jsou a budou. A právě teď, krátce po volbách, je nejvhodnější chvíle k zamyšlení, jakým směrem půjde další vývoj v řešení této problematiky. Stagnace není možná, ignorování romské otázky totiž znamená další propad, prohlubování problémů a nárůst překážek. Podívejme se tedy, jak Romové žijí a co prožívají. pokračování

Stačilo by několik dominantních státních zakázek... V ČR je nadprůměrná nezaměstnanost Romů, která regionálně dosahuje až 98 procent. Především je to kvůli v průměru nízké kvalifikaci a ekonomickým neznalostem, ale i kvůli rasovým předsudkům a ztíženému přístupu k zaměstnání. pokračování

Otevřený dopis redakci Romano kurko Tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof postoupil redakci Romano hangos otevřený dopis z 23. července k situaci v Romano kurko, který zveřejňujeme v plném znění. pokračování

Proč další vlna romské migrace V televizním publicistickém pořadu 21 v pátek 26. července, právě ve chvílích, kdy byli německými policisty vraceni na českou stranu hranic ostravští Romové cestující do Velké Británie žádat o azyl, označil Václav Miko z rokycanské Inforomy jako hlavní důvod jejich odchodu útěk před rasistickými útoky. Tvrdil, že každý Rom, kterému se podaří opustit republiku, snižuje počet těch, kteří se mohou stát obětí další rasově motivované vraždy. Následovně ve stejném pořadu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že ekonomická motivace, daná možností pobírat zpětně nárokové dávky a zároveň během žádosti o azyl ve Velké Británii pobírat na naše poměry značné finanční zabezpečení, zřejmě převažuje. Dodávám, že nejde pouze o zpětný výběr dávek, ale i o průběžné čerpání různých druhů sociálních dávek v době nepřítomnosti žadatele, automatickým zasíláním na jeho účet. pokračování

Ještě se všichni Romové nesešli Občanské sdružení Slovo 21 uspořádalo v červenci mezinárodní tábor romských dětí v Srbsku na Mladboleslavsku. Tyto tábory se organizují proto, aby se mladí Romové z různých států Evropy setkali a blíže poznali; dovědí se, jak se kde žije a co mají společného. pokračování

Komplexní řešení PRAHA – Premiér Vladimír Špidla vyzval Romy, aby neodcházeli pryč z ČR. Není sice prvním politikem, který tak učinil, ale to význam jeho slov nesnižuje. Když tak udělal Pavel Bratinka, byl ministrem přímo odpovědným za řešení romské problematiky. Teď se k odpovědnosti za řešení tíživé situace Romů přihlásil nejvyšší představitel výkonné moci. pokračování

Anketa Jaký je váš názor na romskou emigraci? M. Ištánková, Přerov Žiji tady 40 let, a to co je dnes, jsem ještě nezažila. Děti nám ve škole napadají, práce pro nás není, na sociálce nám vyhrožují, že nám nenáleží žádné peníze, tak co tady máme dělat? Já bych odjela do Anglie hned, ale nemám na cestu. Mám dvě děti a jsem na sociálce. V Anglii už dlouho žijí naše rodiny a říkají, že s nimi jednají jako rovný s rovným. pokračování

Bič na pendlery? Vláda se rozhodla omezit romskou migraci. Jedním ze způsobů má být i pohlídání toho, jak se vyplácejí sociální dávky. Podle ministra Škromacha půjde o to, aby lidé, pokud sociální dávky pobírají, přiznali i své příjmy ze zahraničí. Jde o pokus odbourat jeden z motivů žádostí o azyl – něco si našetřit. pokračování

Mezinárodní den Romů PRAHA – Mezinárodní den Romů se ve světě slaví od roku 1971. Tehdy jej na 8. dubna vyhlásila Mezinárodní romská unie. V Čechách se dlouho veřejně neslavil. Za komunistů se to tehdejšímu režimu nehodilo a po listopadu se zřejmě nějaké oslavy dne Romů nikomu nechtělo organizovat. A tak první větší oslavy zorganizovali až mladí lidé ze sdružení Athinganoi v roce 2001. Letos se pod taktovkou sdružení Athinganoi slavil Mezinárodní den Romů v České republice podruhé. pokračování

Milý host je vítán všude Při vyslovení jména Elena Lacková se každému, nejen Romům, vybaví romské pohádky. Ti starší si možná vzpomenou na divadelní hru Cikánský tábor nebo rozhlasovou hru Žužika. Mladší určitě zareagují na název knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Paní Elena Lacková, naše první romská spisovatelka, dramatička, básnířka, ale především žena s obrovským sociálním cítěním, právem oceněná státní cenou Ľudovíta Štúra, se dožila 22. března 81 let. V současné době žije v Košicích. pokračování

Napsali nám Vážená redakce, jsem velice rád, že mohu své úvahy a názory na život vyjádřit právě v časopise Romano hangos. Patří k mým oblíbeným. Dle mého mínění se tyto noviny prezentují skvělou úrovní. Moje dnešní úvaha se týká společnosti, ve které žijeme. Každý občan tohoto státu má stejná práva a povinnosti. Věta známá i dětem. Bohužel, jak sleduji život kolem sebe, obávám se, že větě chybí nějaký dodatek – například pokud tento občan není snědé pleti… Vím, že se mnozí čtenáři budou domnívat, že mám na mysli pouze romskou komunitu. Chci se ale zmínit též o cizincích, kteří se v naší zemi usadili, studují tady či pracují. Mnozí z nich se tu s diskriminací setkali jen proto, že mají jinou barvu pleti. Člověk nenese zodpovědnost za to, zda se narodil tmavý, žlutý či bílý, ale za to, zda je špatný nebo dobrý. Bohužel v naší republice se v mnoha případech lidé hodnotí podle jiných kritérií. Ze zkušenosti vím, že jsou měřítka skutečně různá. Já osobně považuji za samozřejmost slušné chování zrovna jako to, že vzdělání je základ úspěchu. A pro všechny, kteří nepatří do kategorie slušných a řádných lidí existuje zákonodárství, které by mělo umět zjednat nápravu. Jsou ale i neproblémové romské rodiny, které jsou diskriminovány na trhu práce kvůli barvě pleti. Pokud rodina nemá finanční zajištění a zaměstnání, vede to k jejímu sociálnímu i společenskému úpadku a následnému živobytí ze státní podpory. Na tyto rodiny je celkově pohlíženo s opovržením. Nejsmutnější je, že toto naše společnost nepřizná. Upřímně řečeno, ani se nedivím, když se řešení hledá třeba v opuštění republiky. Každý by měl mít právo na práci, aby mohl uživit rodinu, na slušné bydlení, jehož nájem je schopen platit. Vláda se touto problematikou mnoho nezabývá a především na ni nemá čas. Konstatuji, že u nás již existuje romská inteligence, která by byla schopná mnohé problémy řešit dokonce ujmout se vedoucích pozic. Bohužel schází důslednost, vůle, podpora a pomoc na obou stranách. Apeluji na všechny mladé vzdělané Romy, aby se nevzdávali a více se angažovali, protože jsou to právě oni, kteří by měli usilovat o lepší budoucnost Romů. Antonín Gondolán, Praha pokračování

SRNM zřídilo právní poradnu Společenství Romů na Moravě zřídilo právní poradnu, kam se mohou Romové v Brně obracet se svými problémy. Mgr. Miroslav Zajda poskytuje veškeré právní služby kromě trestních. Naše redakce mu položila pár otázek: S čím se na vás Romové obracejí nejčastěji? Většinou jde o problémy v oblasti sociální a bytové, o možnosti různých sociálních dávek. Často nevědí, na co mají nárok, neznají právní věci při rozhodování o sociálních dávkách. Když například nesplní nějakou podmínku a následně je jim odebrána sociální dávka, nevědí, jak dále postupovat. V právní poradně jim vysvětlím podmínky pro přiznání sociálních dávek a co pro ně mají udělat. V sociální oblasti jsem přímo ve spojení se sociálním odborem Magistrátu města Brna. Jeho sociální pracovnice mě seznámí s konkrétním problémem a já se ho následně snažím vyřešit tak, aby rodina mohla dále dané dávky pobírat. Řešil jsem také případ na úřadě práce, kdy byli čtyři Romové vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Odvolání bylo ve všech čtyřech případech vyhověno. pokračování

Multilaterální mítink Romů v Maďarsku BUDAPEŠŤ – Ve středisku evropské mládeže při Radě Evropy v Budapešti se konal od 17. do 18. března multilaterální mítink několika romských organizací a jejich zástupců z Jugoslávie, Bulharska, Rumunska, Litvy, Srbska, ČR a jiných balkánských zemí. Tento mítink pořádala Kancelář pro demokratické instituce a lidská práva ve Štrasburku. Jeho tématem byla „Role a práce romské reprezentace v oblasti poradenství Romům v otázkách romské problematiky“. pokračování

Národnostní literatura se představila v Praze PRAHA – Tvorba spisovatelů z řad národnostních menšin byla představena v rámci akce Schola Pragensis 20. března na výstavišti v Praze-Letňanech. Stánek na této přehlídce vzdělávacích aktivit měly i národnostní menšiny. Společně byly vystavovány knihy romských, slovenských, německých či židovských spisovatelů. Šlo především o publikace, jejichž vydání podpořil pražský magistrát. Město Praha zatím přispělo na vydání 34 publikací národnostních menšin. pokračování

ROI protestovala proti složení vládní rady pro záležitosti Romů PRAHA (red) – Rada Romské občanské iniciativy (ROI) se postavila proti složení nově vzniklé Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Svůj protest předala místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému 19. února během prvního zasedání Rady. Přinášíme plné znění prohlášení ROI stejně jako reakci Romana Krištofa, výkonného ředitele sekretariátu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. pokračování

Vyjádření R. Krištofa k prohlášení ROI Je nutno uvést, že konzultace nejsou pro předsedu rady, tedy místopředsedu vlády JUDr. Pavla Rychetského, který podle článku 2, odstavce 4 jmenuje a odvolává členy, povinností. Své „radní“ si určuje vláda, jakožto suverénní orgán, sama. Předseda rady však samozřejmě očekával od svých místopředsedů návrhy. Vzhledem k autonehodě a pracovní neschopnosti prvního místopředsedy, zmocněnce vlády pro lidská práva, jsem byl pověřen ve věci jmenování nových členů jeho zastupováním. pokračování

Kaštanová alej „Narodila jsem se roku 1918 a su stará jako naše republika. Pocházím z jižní Moravy, z malé vesničky Hrotovice v okrese Třebíč, kam mne, mého bratra a sestru přivezli rodiče z Vídně, kde jsem se narodila. Byli jsme chudí, tatínek pracoval jako krejčí a maminka se starala o domeček, na který jsme horko těžko našetřili. Protože jsme dlouho neměli peníze, připadla na stavbu domku až poslední parcela v Hrotovicích směrem na Jaroměřice. Za nama byly veliké lány pšenice a žita a naproti přes ulicu nádherná kaštanová alej asi půl kilometru dlóhá, která každé jaro nádherně kvetla, a rok co rok tam dojížděli Cikáni. Měli tentýž povoz, který jsem viděla na výstavě v romském muzeu, ale jejich měl plachtu. Tam blízko byl veliké stoh jednoho statkáře, oni si tam vždycky došli pro čerstvou slámu, kterou si čistě vystlali vůz a také pod vozem. Někteří spali ve voze a někteří pod ním. pokračování

Otevřený dopis V Brně 23. 2. 2002 Otevřený dopis předsedovi Poslanecké sněmovny PČR panu Václavu Klausovi, předsedům všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR – paní Haně Marvanové, panu Vladimíru Špidlovi, Cyrilu Svobodovi, panu Miroslavu Grebeníčkovi. pokračování

Někdo pomaloval dům nacistickými symboly PRACHATICE – Čtyřmi hákovými kříži o velikosti několika desítek centimetrů, nápisy Juden a blesky, jaké nosili na výložkách vojáci německých divizí SS za druhé. světové války, pokreslil někdo během druhého lednového víkendu stěnu domu, ve kterém žije romská rodina Biháryových. Podobně dopadlo i před domem stojící auto. pokračování

Ve Flédě zněl Balkán BRNO (gh) – Restaurace U kouřícího králíka ve středu 13. února praskala ve švech. Prostory kdysi známé Flédy byly plné mladých lidí, příznivců balkánské muziky, kterou s sebou do sálu vnesla bulharská cikánská dechovka Karandila. Celé dvě hodiny svými rytmy uváděla do pohybu sál plný Romů a Čechů. Ve svém repertoáru měla dechovka i mezinárodní romskou hymnu Gelem, gelem lungone dromenca, s kterou koncert zahájila. Závěr se naopak nesl ve svižném dixielandovém, swingovém rytmu. Po vystoupení bulharských Romů nastoupili na pódium Romové z Brna, bratři Lázokovi. Ti hráli až do pozdních večerních hodin. Představili publiku svoji autorskou tvorbu, ale i staré tradiční romské písně ve vlastním aranžmá, kterými roztančili napěchovaný sál. pokračování

Romské studentské informační centrum po čtyřech měsících činnosti Svým způsobem jedinečná instituce, Romské studentské informační centrum, které bylo otevřeno loni v září v centru Prahy, vstupuje do povědomí romské i neromské veřejnosti. Co se nám podařilo či nepodařilo za tuto dobu udělat? Zřídili jsme knihovnu, jež nyní čítá přibližně 400 knih (z toho je asi sto různých titulů) s romskou tematikou, nechybí vybrané knihy z oblasti ochrany lidských práv. Knihy jsou v češtině, romštině a angličtině. Brzy bude jejich seznam dostupný na našich webových stránkách. Knihovnu zatím využívají Romové i Češi, a zvláště studenti pro studijní účely. pokračování

Do ostravské Vesničky soužití se už začínají stěhovat první obyvatelé Ostrava (kd) – První rodiny, které v roce 1997 velká voda vyhnala z domovů, se v těchto dnech začaly stěhovat do Vesničky soužití v Ostravě-Muglinově, kde bude společně bydlet romská a česká populace. pokračování

Starosta s Romy počítá Ján Eštok (40 let) je starostou slovenské obce Skrabské (v okrese Vranov nad Topľou). Tamním Romům pomohl založit romské občanské sdružení Terno jilo (Mladé srdce), na jehož činnost obec vyčlenila ze svého rozpočtu pro začátek 10 tisíc korun. Do Brna přijel starosta Eštok povzbudit skrabské romské fotbalisty při mezinárodním přátelském romském turnaji. Chtěl, aby dali Brňanům na frak. Nestalo se tak, Skrabští prohráli, ale starosta nadále stojí o partnerské vztahy s občanským sdružením Společenství Romů na Moravě. A doufá, že v budoucnu se budou brněnští a skrabští Romové setkávat i při jiných příležitostech, nejen při fotbale. pokračování

Romové uspořádali v Poličné pouť Romská pouť k blahoslavenému Zeferinovi proběhla začátkem srpna v osadě Poličná u Valašského Meziříčí. Zúčastnilo se jí na osmdesát příslušníků romské i neromské komunity ze Vsetínska a Zlínska. Jejich průvod s romskou vlajkou a Zeferinovým obrazem v čele prošel z parku Abácie do více než kilometr vzdálené kapličky Nanebevzetí Panny Marie. Zde se konala slavnostní bohoslužba, po které následovalo opékání buřtů a vystoupení romské kapely Kandráči. pokračování

Jak to vidí Stanislavs Stanislavs Lei Gombele (35 let) pochází z rovníkové Afriky, z bývalého francouzského Konga. Do České republiky přijel studovat medicínu. Zamiloval se, oženil a nedostudoval. Nyní je Stanilavs hráčem romského fotbalového mužstva AC Roma. Co děláš v romském fotbalovém mužstvu? Miluji fotbal a jsem rád, že hraji právě za Romy, protože je chci poznat. Je to nejlepší sport, který spojuje všechny národy. Poprvé jsem byl na takovém turnaji, kde byli samí Romové. Jsou temperamentní a přátelští. Kdo u nich má strach, trpí komplexem. pokračování

Povídka o volbách ve Skrabském Mnoho Romů v Brně pochází ze Skrabského. To je takové malé městečko na východním Slovensku. I teď tam žije mnoho Romů, určitě více než polovina z jeho obyvatel. Proto jsme založili takovou tradici vzájemných setkávání. Jednou zajedou brněnští Romové do Skrabského, podruhé zase skrabští do Brna. Jejich fotbalové týmy si zahrají přátelský fotbal juniorů i seniorů a večer pak je společná zábava s romskou muzikou. pokračování

Důvodem k odvolání starosty byl i postoj k Romům Mimoň – Střet mezi starostou Mimoně Pavlem Ráčkem a jeho zástupcem Lubomírem Majlišem vyhrál místostarosta: 5. září se mu podařilo prosadit odvolání starosty z funkce. Jedním z důvodů byl i vztah k Romům. Zatímco Ráček s Romy vycházel a tři Romové jsou i na mimoňské kandidátce sociální demokracie v nadcházejících volbách, Majliš se rozhodl uplatňovat vůči Romům tvrdý postup. pokračování

Volební kampaň jako druhá živelní pohroma Ústecké Romy označil za druhou živelní pohromu a za sarančata náměstek primátora města Ústí nad Labem Tomáš Jelínek. Svého zástupce později podpořil i primátor Miroslav Pátek, když odmítl výzvu vicepremiéra Petra Mareše, aby se veřejně distancoval od takových výroků. Ústecká radnice využívá k obhajobě svých protiromských postojů i náklady nutné na zprovoznění kolejí (byli tam evakuováni Romové, postižené povodněmi), které vyčíslila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „Město obdrželo od univerzity vyčíslení nákladů za ubytování a jejich zprovoznění. Za zničené podlahové krytiny, rozbitá osvětlovací tělesa, zcizené vařiče, poškozený nábytek, dveře i hasicí přístroje zaplatí město UJEP 174 tisíce korun,“ napsal primátor ve svém dopise vicepremiérovi. Místní regionální tisk se široce rozepisoval také o tom, že na kolejích musela zasahovat policie. Přitom šlo o pouhou slovní potyčku mezi skupinou ubytovaných a vrátným a tento konflikt nezpůsobil žádné větší problémy. pokračování

Zamyšlení k začátku nového školního roku Všichni víme, že po volbách máme novou ministryni školství a možná se ptáme, jak se bude situace ve školství vyvíjet dál. Na rok 2002 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na vzdělávání národnostních menšin 15 milionů Kč a na rok 2003 se tato částka navýší o pět milionů. Ale zda budou tyto finanční prostředky uvolněny, je otázkou budoucnosti, neboť nyní je nejpalčivějším problémem situace škol v záplavových oblastech. pokračování

Zprávy PLZEŇ – V soutěžní přehlídce českého filmu, která skončila 5. dubna v Plzni, uspěly snímky s romskou problematikou. Zvláštní ocenění Kodak Vision za mimořádný počin udělila mezinárodní porota filmu Zdeňka Tyce Smradi. Jde o příběh rodiny, která adoptovala dva romské chlapce. Zlatého ledňáčka v kategorii Nejlepší dokument do 30 minut získal film Martina Řezníčka Úžera, který se v příběhu romské rodiny zabývá fenoménem úžery (lichvy). pokračování

Buzková by se měla zlobit na sebe V minulém týdnu, těsně před Velikonocemi, se ve všech celostátních denících objevovaly titulky: „Buzková se zlobí na Jařaba“, „Jařab neposlouchá výtky ministerstva“, „Diskriminace romských školáků“, „Vládní zmocněnec se hádá…“ a tak dále. Příčinou toho všeho byl spor, zda romští rodiče jsou či nejsou vinni tím, že jejich děti navštěvují neoprávněně zvláštní školu, která je pak nezadržitelně handicapuje na celý život. pokračování

Parodie se televizi nevyplatila BUDAPEŠŤ – Maďarská rada pro rozhlasové a televizní vysílání nařídila komerční televizní stanici TV2, aby na 30 minut vypnula vysílání jako trest za uvedení komediálního pořadu, který využíval negativních stereotypů k tropení si žertů z romské menšiny. Rada tak učinila po stížnostech romských organizací na pořad s názvem „Velká tlustá romská svatba“, který byl vysílán 6. dubna. Šlo o parodii na úspěšný film Moje velká tlustá řecká svatba, na jehož základě americká televizní stanice CBS připravuje volné pokračování ve formě seriálu Můj tlustý řecký život. pokračování

Nejobávanější část Berouna – prostě Bronx Berounský Bronx? Člověk by ani nevěřil, že se nachází v nejobávanější čtvrti z celého města. Je neděle, první jarní dny vylákaly ven spoustu lidí. Kluci hrají fotbal a nohejbal na novém hřišti, maminky s kočárky poklidně rozmlouvají, některé ženy uklízejí okolí. Lokalita není typickým ghettem na okraji města. Leží nedaleko centra mezi jinými obytnými domy. Není ani nijak rozlehlá, tvoří ji 72 bytů v osmi domech uspořádaných do čtverce a s vnitroblokem. Domy postavené ve dvacátých letech minulého století se ale na první pohled výrazně odlišují od okolí. pokračování

Koordinátor musí starosty měst přesvědčovat Krajským koordinátorem romských poradců v jižních Čechách je Roman Slivka. Jako někteří další koordinátoři má zkušenosti z předcházející práce romského poradce. Svou pozici si však musí budovat znovu: na krajském úřadě a u starostů. Jedním z jeho prvních úkolů je přesvědčitstarosty, aby funkci poradce zřídili. Přestože se na okresních úřadech osvědčili, ve městech k nim mají nedůvěru. pokračování

„Fotím lidi, jak je Bůh stvořil,“ říká Jana Tržilová Fotografie dokáže zachytit okamžik. A pokud to člověk s fotoaparátem umí, snímek řekne i něco víc. Takové jsou snímky mladé fotografky Jany Tržilové, která v Praze vystavovala v rámci festivalu Khamoro. Říká, že fotí lidi, jak je Bůh stvořil. A něco na tom bude. Její fotky dovedou inspirovat. Svojí romskou tematikou inspirovaly hudebníka Jaze Colemana, který na jejich motivy složil Concero Grosso. pokračování

Šance pro Bronx Jak aspoň na krátkou dobu vytvořit příjemnou a veselou atmosféru v místě, kterému se jindy lidé spíše vyhýbají? V berounském Bronxu, čtvrti, která nemá příliš dobrou pověst, se o to pokusili lidé z občanského sdružení Lomikámen společně s místními obyvateli. Šance pro Bronx znamenala pro řadu lidí ve složité životní situaci příjemně strávené nedělní odpoledne. Ale nejen to. pokračování

Čtvrteční večer v Roxy V pražském klubu Roxy zněla lidová hudba českých, ruských, maďarských a makedonských Romů. Večer byl žánrově pestrý, soubory se lišily hudbou, zpěvy, tanci i kroji, ale všechny spojoval romský temperament. Jako první nastoupil romský soubor Čilagos z ČR. Pozoruhodný tím, že měl typické romské obsazení: dvě harmoniky, housle a dvě kytary, rytmus podporovala bonga. Dohromady to vytvořilo typický romský zvuk a náladu, umocněnou sedmi zpěváky. V jednohlasném zpěvu byla síla, a když se zpěv rozdělil na dva hlasy, připomínalo to večer v romské osadě, kdy si Romové sedli k ohni a zpívali. Čilagos svým upřímným a syrovým folklorem, který už je slyšet jen zřídka, upoutali publikum a získali si jej. pokračování

Páteční večer v Roxy Ten den patřil účinkujícím z České republiky, Slovenska, Bulharska, Francie a Kazachstánu. Moderátoři večera Martina Pokutová a Zdeněk Horváth ještě ani nestačili úplně představit skupinu Bengas a publikum už pískalo, tleskalo a pokřikem Bengas, Bengas, Bengas je vyvolávalo na pódium. Bengas si získali diváky na svoji stranu. Jejich temperamentní muzika nenechala žádného v klidu. pokračování

Anketa Při průvodu městem jsme se ptali kolemjdoucích, jak se jim líbí festival a co pro ně znamená. pokračování

Tradiční a současná romská hudba Stalo se již tradicí, že vystoupení romských kapel na světovém romském festivalu Khamoro provázejí odborné semináře. Jsou jeho integrálním doplňkem, který se snaží na odborné úrovni (ovšem určené nejen úzkému okruhu odborníků) představovat a diskutovat témata, která jsou aktuální ve vztahu k romské tematice. pokračování

Na začátku byla reakce na špatnou zkušenost Jedna z organizátorek festivalu Khamoro Jelena Silajdžič pochází ze Sarajeva. Vystudovala žurnalistiku, pracovala jako producentka filmu, spolupracovala například s Emirem Kusturicou. Mimo Khamoro v rámci občanského sdružení Slovo 21 uspořádala Letní mezinárodní romskou školu, projekt ženské skupiny Manuše a další. V rámci produkčního studia Studio production Saga organizuje nejrůznější kulturní akce, výměnné kulturní projekty, spolupracovala také např. se Sarajevskou filharmonií. Festival Khamoro zorganizovala už popáté. pokračování

Kam směřuje Khamoro? Obávám se, že špatně zvolená režie galaprogramu Khamora poškodila všechny zúčastněné: nejvíce asi muzikanty, ale i diváky a moderátory pořadu. Galaprogram Khamora byla totiž jedna velká diskotéka. Ta sice znamenala obrovskou zábavu pro mnoho mladých lidí, kteří by se stejně tak dobře bavili na jiné diskotéce s výraznou skupinou pop music. pokračování

Tři minuty slovenského vicepremiéra Obě země bývalého Československa mají mnoho společného. Společný je i problém de facto segregovaného školství. Dodnes se v ČR bojuje s dědictvím po komunistickém režimu, kdy romské děti jaksi automaticky jdou do zvláštních škol. Nedostatečné vzdělání Romů je jeden z důvodů, proč většina Romů je nezaměstnaných a má tak špatné vyhlídky na trhu práce. Obdobná situace je na Slovensku. Rozdíl je snad jen v tom, že Romové tam žijí často v daleko horších podmínkách než jejich příbuzní u nás. Nerovné postavení Romů vzbuzuje pochopitelně zájem zahraničních novinářů. Britská stanice BBC přinesla před časem reportáž o postavení Romů na Slovensku. Slovenské ministerstvo zahraničních věcí ji označilo za zkreslenou a slovenské velvyslanectví v Londýně na ni reagovalo oficiálním protestem. Přitom součástí reportáže měl být i půlhodinový rozhovor s místopředsedou slovenské vlády Pálem Csákym, který má na starosti problematiku národnostních menšin. Plánovaný čas však Csáky ukončil po třech minutách. Rozhovor s ním přinášíme i našim čtenářům. pokračování

Dialog mezi romskými představiteli a zástupci EU Organizace Erio uspořádala v polovině června první úspěšné setkání představitelů evropských Romů z členských a kandidátských zemí EU a členů Evropského parlamentu na téma Budoucnost romské otázky v Evropě. pokračování

Ohlédnutí za světovým romským festivalem Khamoro Improvizace je pro mě svoboda Jan Polyák (45) je kytarista a baskytarista, narodil se v rodině profesionálního muzikanta, který svého syna zasvěcoval do tajů muziky tak, že sám hrál na harmoniku a syn ho doprovázel na kytaru. Když bylo Honzovi 13 let, hrál už světové evergreeny, polku, valčík, tango, swing, ale i cikánské melodie. S bratrancem zase hrál v parku skladby od Beatles, Rolling Stones a holky za ním šílely. Už jako kluk dělil muziku na dobrou a špatnou. Učil se odposloucháváním a odkoukáváním. Protože vyrůstal v prostředí dvou kultur, měl možnost poznat rozdíly ve stylech a v harmonii, což poznamenalo jeho hudební vývoj tak, že dnes hraje nejen pop, ale i jazz. „Improvizace je pro mě svoboda,“ vysvětluje, proč inklinuje víc k jazzu, který mu dává velký prostor, aby se mohl projevit a improvizovat. „Sleduji historii jazzu a jeho vývoj, hru a styly jazzových světových osobností, je to pro mě velká škola.“ pokračování

Dokážeme se pohádat a hned zapomenout Po vystoupení skupiny Diabolske husle na Khamoru jsem požádal o rozhovor její violoncellistku Silvii Šarköziovou (30). pokračování

Téma: Romové známe je? Dlouhé tmavé ulice s polorozbořenými domy, poházené odpadky na chodníku, smíchané se střepy rozbitých výkladů a oken. Neoholení zachmuření muži s potrhanými rysy v tváři. Nejedenkrát jsem se brouzdala těmito ulicemi lemujícími nádraží. Temný, nelibě zapáchající opar mi stahoval hrdlo a srdce strachy málem vyskočilo z hrudi. To jsou ulice, kde žijí. Kde ženy vychovávají své děti, kde muži plánují své slunné zítřky. Tam nacházíme jejich svět, jejich zvyky a způsob života. pokračování

Práce tenkrát nebyla a život byl těžký Ondrej Oračko (79) je jedním z mnoha slovenských Romů, kteří se stěhovali za prací do Čech a na Moravu. S rodinou se usadil v Brně. Při našem rozhovoru obracel stránky svého života a vzpomínal na dětství, ale také to, jak přecházel z jednoho politického režimu do druhého. Narodil se pod Tatrami v Ruskinovcích, kde žil jen do svých pěti let. Poté se přestěhovali s rodiči do nedaleké obce Holumnice, kterou obývali převážně Němci. Vzpomínal na dobu prezidenta Masaryka; práce tenkrát nebylo a život byl těžký… pokračování

Jak přispět k soužití Čechů s Romy (3) Někdy vzniká dojem, že Romové nemají zájem vylepšovat obraz romské komunity v očích české veřejnosti. Je možné to pochopit, ale je to škoda! Například při sčítání lidu (2001) bylo k nevíře, že tolik Romů mělo strach z následků, kdyby se přihlásili k romské národnosti. Nebo jak je možné, že se za 12 let nezmohli na romskou vlajku… pokračování

co nám přinese Evropská unie Co nás tam čeká? V referendu se ukázalo, že naši občané jsou rozumnější než naši politici. Rozhodně a jasně řekli vstupu ČR do EU své ANO. Nemyslím si, nýbrž vím, že je to dobře, aniž bych si nebyl vědom rizik, která ten krok přináší. pokračování

Celonárodní romská konference Chtěl bych krátce popsat historii romské konference: vznikla v roce 1999 a pořádali ji bratři z různých křesťanských církví. Především to byli lidé, kteří pracovali nebo pracují s Romy. Postupem času se vše proměňovalo, až se komise Ekumenické rady církví, která monitoruje práci s Romy, shodla na tom, aby se konference konala každý rok. pokračování

Nic tady nemáme Součástí prvního městského obvodu v Plzni je sídliště Vinice, charakteristické panelovou výstavbou z konce osmdesátých let. Odhaduje se, že tady žije na 400 Romů, ale ještě před několika lety jich bylo asi 600. Tato třetina odešla do zahraničí, většinou do Velké Británie. pokračování

Úkoly by to byly impozantní Redakce Romano hangos obdržela návrh Usnesení vlády Slovenské republiky. Vyjímáme z něho několik zajímavých bodů: pokračování

Rada vlády zasedala Dne 25.června opět zasedala Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Na programu bylo projednání otázky, zda vláda plní přijatý program integrace Romů s dostačující účinností a zda se lze s její prací spokojit, či mít výhrady. pokračování

Jak přispět k soužití Čechů s Romy (4) Co by měli činit Romové? Obrození a povznesení Romů (tak aby zasáhlo každý kout republiky) nepokvete v izolaci, ale vyžaduje spolu se vzděláním vzájemnou komunikaci, vlastní nové a odvážné mluvčí (šiřitele – světlonoše), dobré příklady a také to, co je mnohým Romům vzdáleno – spojení s dobrými názory a „novinkami“, které přináší romský tisk a romská vysílání rozhlasu a TV. pokračování

Zprávy DĚČÍN – Multikulturní den se konal 24. června na Základní škole Máchovo náměstí v Děčíně. Děti se formou hry seznamovaly na jednotlivých stanovištích s romskou, čínskou a íránskou kulturou. Soudě podle ohlasu zřejmě nejvíce zaujala kultura romská: muzika strhla děti ke zpěvu i tanci a podívaly se také, jak vypadá romská svatba. Na stanovišti s čínskou kulturou je zase zaujalo karate a navíc mohly ochutnat pravý čínský čaj. pokračování

Romští narkomani slyší na metadonový program Sdružení Podané ruce vzniklo původně jako nadace v roce 1991. Šlo o jakousi svépomocnou skupinu lidí, kteří užívali drogy a dostali se z toho. Dnes jde o profesní sdružení, které má kolem 80 zaměstnanců z různých oborů, jako jsou sociální pracovníci, zdravotní sestry, pedagogové, psychoterapeuti, ale také lidé, kteří sami užívali drogy a již delší dobu abstinují. Činnost sdružení představuje jeho předseda Jindřich Vobořil. pokračování

z policejní kroniky Jeseník – Tři opilí skinheadi ve věku 18 a 21 let napadli v sobotu 28. června mladý romský manželský pár v jejich bytě v Jeseníku. Útočníci se vydávali za policisty, a když jim manželé otevřeli, udeřili ženu dlažební kostkou do oka a muže pořezali v obličeji a na hrudi. Dva z útočníků policie zadržela krátce po činu a třetího vypátrala v pondělí dopoledne. Násilníci jsou stíháni za pokus o ublížení na zdraví a porušování domovní svobody, za což jim hrozí až osm let vězení. pokračování

Divadlo Romathan slavilo desáté výročí své existence 27. června 2003 jsem se zúčastnil v Košicích vystoupení Divadla Romathan. Možná nic zvláštního, kdyby to nebyla již 36. premiéra tohoto souboru a kdyby zároveň nebyla hrána při příležitosti desátého výročí vzniku Divadla Romathan. pokračování

představujeme romské osobnosti : Ladislav Goral Ladislav Goral se stal v poválečném období jednou z nejvýraznějších romských osobností. Od začátku devadesátých let působí jako pracovník sekretariátu Rady pro národnosti Úřadu vlády ČR. Jeho profesionální pozice romského poradce vlády České republiky logicky vyplynula z celého předchozího přístupu k rozvoji romské komunity v Praze v sedmdesátých letech a z jeho velkých znalostí o romských rodech v České republice. Ladislav Goral je všestrannou osobností. Aktivně se podílel na vytváření nových pedagogických přístupů na Fakultní základní škole v Praze 3 na Žižkově. Známá je jeho pěvecká kariéra v cimbálových kapelách, zejména ve skupině Jožky Feča. V této tradici pokračuje Ladislav Goral i každoročním vystupováním a konferováním na romských festivalech ve Strážnici a v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho umělecké schopnosti byly využity i řadou filmových režisérů, kteří jej angažovali do dílčích filmových rolí v dvaceti sedmi českých filmech s romskou tematikou (např. Causa králík – režie Dušan Klein, 1983, Skalpel, prosím – režie Jiří Svoboda, 1985, Kdo se bojí, utíká – režie Dušan Klein, 1986, Bony a klid – režie Vít Olmer, 1987, televizní seriály Druhý dech – režie Hynek Bočan, Doktor na vejminku – režie Zdeněk Podskalský, Přítelkyně z domu smutku – režie Hynek Bočan). pokračování

Naše cesta k dětem Oblastní charita Přerov byla ustavena 3. února 1992 olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Má vlastní právní subjektivitu a poskytuje charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, zřizuje romské komunitní centrum Lačho Jilo – Dobré srdce, sociální poradnu, provoz charitního šatníku a humanitárního skladu nábytku, návštěvy v léčebně dlouhodobě nemocných, humanitární pomoc do zahraničí aj. V charitě Přerov pracuje skoro 30 zaměstnanců; o rozhovor jsme požádali ředitelku Ing. Martu Valenčíkovou. Vysvětlila, že mají velkou škálu působnosti, věnují se práci v domácnostech, poradenství charitnímu klubu, kde jsou převážně děti od 4 do 15 let. Jak šel čas, navázali spolupráci i se staršími dětmi a se Sdružením romské mládeže. Zároveň poskytují záštitu přerovským fotbalovým družstvům. pokračování

Zprávy Náchod – Rodinný dům, ve kterém bude romské komunitní centrum, předala 4. července zástupcům romských sdružení náchodská radnice. V centru bude například nultý přípravný ročník pro základní školy, kroužky vaření a kreslení, zkoušet tam budou tři romské kapely. Město zaplatilo za rekonstrukci domu zhruba 150 000 korun, peníze na vybavení a provoz mají sdružení získat z grantů. pokračování

Romských stížností dostává ombudsman málo Úřad veřejného ochránce práv neboli ombudsmana si získává u veřejnosti a úřadů stále více respektu. Není všemocný, nemá právo nařizovat, ale jeho upozornění jsou brána vážně. Nemalou zásluhu na tom má samotný ochránce JUDr. Otakar Motejl. pokračování

Policie vyšetřuje útočníky na svobodě JESENÍK (ror) – Romové v Jeseníku zažívají obavy a někteří z nich údajně uvažují o emigraci. Vlnu strachu vyvolal rasistický útok tří mladých rasistů na romský manželský pár v jeho bytě a následné propuštění útočníků a jejich vyšetřování na svobodě. Útočníci muže pořezali a ženu udeřili dlažební kostkou. pokračování

Lichva ani drogy prý zlínské Romy nezasáhly (Rh 15. května 2003) Na rozhovor s krajskou koordinátorkou romských poradců za Zlínský kraj Jiřinou Bradovou reagoval člen Rady vlády pro záležitosti romské komunity PhDr. Petr Tulia následujícím textem: pokračování

Se Zdeňkou Jařabovou o Romech a předsudcích Zdeňka Jařabová (64) působí na Katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1993 je rovněž vedoucí Projektu romského vzdělávání, který sestává ze tří hlavních částí. pokračování

Cena z Mělníka putovala do Nymburka Mělník – Romské rytmy zněly v sobotu 12. července mělnickým zimním stadionem. Poměrně početné publikum tam dokázalo zaujmout 22 skupin a souborů. „Festival jsem uspořádal ve spolupráci se sdružením Šukar Dživipen. Podobné akce bývají i jinde, ale u nás nic takového dosud nebylo. Protože máme romskou muziku rádi, šli jsme do toho,“ sdělil RH hlavní organizátor Milan Oračko. pokračování

Romské ženy se sešly na Orlíku Orlická přehrada – V krásném prostředí Orlické přehrady se sešly v půli července romské ženy ze sdružení Manushe, aby si užily týden volna od rodin a přitom se vzdělávaly v programu přednášek a seminářů. pokračování

ČR musí platit pokuty za pomalé soudy! ČR jako stát musí platit pokuty za své soudy, které nepřiměřeně dlouho soudily žaloby občanů dovolávající se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Spravedlnosti se dovolali, jak vidno. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (I) Někteří politici říkají: „Nepřejeme si, aby k nám chodili.“ Každý měsíc odchází ze Slovenska do České republiky větší počet Romů. Značná část z nich tam žádá o azyl. Podle některých odhadů tak přišlo od loňského června do ČR více než dvacet tisíc Romů. Mnozí slovenští Romové nemusí nutně žádat o azyl, protože se uchylují ke svým příbuzným. pokračování

Festival Romská píseň 2003 už podeváté Pravidelně každým rokem pořádá Demokratická aliance Romů ČR v Rožnově pod Radhoštěm festival Romská píseň. Tato akce je očekávaná, těší se na ni posluchači i účinkující. Romská píseň se koná již tradičně ve známém skanzenu – v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě. Letošní ročník probíhal ve dnech 25. a 26. července. pokračování

z policejní kroniky ZLĺN – Čtveřice mladíků ve věku od 16 do 24 let čelí podezření z rasově motivovaného útoku na romskou rodinu. V polovině července v Trnavě na Zlínsku mladíci posilnění alkoholem napadli Romy, vyhrožovali jim lahvemi od piva a kameny rozbili několik okenních tabulek a střešních tašek na jejich domě. Vyšetřovatel je obvinil z výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel i jednotlivci. K činu se přiznali, napadeným se omluvili a škody, které Romům způsobili, již nahradili. pokračování

Bruntál má nový projekt Romale jekhetane Bruntál – Liga za lidská práva, práva dětí a mládeže v Bruntále nedávno zahájila projekt Romale jekhetane (Romové společně). Pro zviditelnění projektu, který si klade za cíl zlepšit soužití většinové společnosti s místní romskou komunitou v ulicích Dlouhá, Pěší a Rýmařovská, organizace uspořádala koncem června v Městském divadle přehlídku romských hudebních skupin a souborů. Akce proběhla rovněž jako součást oslav výročí vzniku města. Kromě dětského pěveckého souboru Čiriklore z Krnova se představily i skupiny Jiloro, Romdisk a Romano Jilo. pokračování

Pohodový festival ovládl hrad Svojanov Svojanov – Vynikající muzikanti a publikum z celého světa, které lačnilo po romské muzice, se sešlo 25. až 27. července na hradě Svojanov u Poličky. Zpěvačka Ida Kellarová tady pořádala již třetí ročník festivalu Gipsy Celebration (Romská oslava). pokračování

Pro lidi je strašná dřina otevřít své srdce Ida Kellarová patří k nejznámějším zpěvačkám z ČR. Její nahrávky je možno vidět v music shopech po celém světě, což je více, než lze říct o současných hvězdách české pop music. Není však jen zpěvačkou, ale i vyhledávanou pedagožkou. Na její školu zpěvu se do vesničky Hartmanice na Vysočině sjíždějí lidé z celého světa. Bez podpory sponzorů také dokázala nedávno uspořádat jeden z nejpříjemnějších festivalů nejen romské hudby na hradě Svojanov. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (II) „Nebojím sa, oni už budú vedieť, čo so mnou.“ Útěk před lichvářem Představa romské komunity jako společenství svobodných lidí, kteří se nechtějí podřídit žádné autoritě, ale ve které panují idylické vztahy reprezentované početnými muzikanty a kováři, kterým vládne přísný, ale spravedlivý vajda (a který sjedná pořádek v případě krádeže slepic) nemá s realitou nic společného. pokračování

Násilné sterilizace východoslovenských Romek v centru pozornosti mezinárodních organizací Slovensku se opět dostává mezinárodní pozornosti v souvislosti s případem nezákonných sterilizací romských žen na východě země. pokračování

Romové v neustálém pohybu Ve zprávě Výboru pro lidská práva OSN je Slovenská republika kritizována za to, že se doposud nevyrovnala s ostrým rasismem, diskriminací a rasovým násilím vůči Romům. Slovenské vládě je vytýkáno, že nepodnikla žádné zásadní kroky směřující ke změně protiromských postojů ve společnosti, a ani jejich existenci nepřiznala. „Ve skutečnosti někteří členové slovenské vlády sami ve svých vyjádřeních vycházeli rasistickým náladám vstříc s cílem získat podporu veřejnosti, čímž jen přispívali k vytváření celospolečenské kultury, v níž je porušování práv Romů tolerováno či dokonce podporováno,“ uvádí se ve zprávě, o které informuje ČTK. pokračování

Právnička ze Sarajeva je pyšná na to, že byla uklízečkou Největší romský festival v České republice, Khamoro, pořádá občanské sdružení Slovo 21. U jeho zrodu stáli lidé, kteří nejsou ani Romové, ani Češi. Přišli sem z bývalé Jugoslávie, ze Sarajeva. Khamoro však není jedinou aktivitou, kterou Slovo 21 vůči Romům vyvíjí. Při Slovu 21 působí i Romská ženská skupina Manushe (manuš = člověk, pozn. red.). O tom, co přivedlo lidi ze Sarajeva ke spolupráci s Romy, hovoří právnička Lydie Grebo. pokračování

Policistům hrozí pět let vězení Hradec Králové (ror) – Královéhradecká státní zástupkyně obvinila dva z pěti policistů z pražské speciální pořádkové jednotky, kteří v Popovicích nedaleko Jičína údajně zbili romskou rodinu Danišových, z porušování domovní svobody. pokračování

Věda se přibližuje k menšinám PRAHA (red) – V šesti evropských zemích se nedávno rozběhl projekt s názvem Ethnic. Jeho cílem je přiblížit etnickým menšinám nejnovější vědecké poznatky a motivovat je k zájmu o akademické obory. pokračování

z policejní kroniky Chrudim – Policejní rada zahájil pro zpronevěru trestní stíhání dvou romských aktivistů (27 a 40 let). Podle Ivety Beránkové z tiskového oddělení okresního policejního ředitelství zodpovídali jako členové občanského sdružení Asandos za hospodaření se státní dotací ve výši přes milion korun. Z této sumy údajně zpronevěřili nejméně 210 tisíc. Oběma mužům je kladeno za vinu, že hospodařili v rozporu se stanovami zmíněného sdružení. pokračování

Město Ústí prý očerňuje rodinu Červeňákových Ústí nad Labem, Praha (ror) – Štrasburský Evropský soud pro lidská práva 29. července oznámil, že spor mezi Českou republikou a romskou rodinou končí smírem a stát Červeňákovým zaplatí do tří měsíců 900 tisíc korun. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (III) Mnozí říkají: Kdybychom měli víc peněz, jeli bychom jinam Proč Česká republika Mnozí Romové uvádějí, že by jeli do jiné země, kdyby měli dostatek peněz. Další důvody jsme již uvedli dříve. Vysoce je hodnocená rovněž doba „za komunistoch bolo najľepši“, anebo tzv. „Havlova amnestia“. Uveďme příklad rodiny, která žije už od 70. let v ČR: stále udržuje čilé kontakty se Slovenskem, syn si vzal manželku ze Slovenska. Rodina je integrovaná, má vlastní bydlení, televizi, video, pračku atd. Všichni pracují a děti získaly vyšší vzdělání. To může být pro slovenské Romy pozitivním impulsem. Migrace do ČR byla navíc dlouhé roky nejenom možností, ale také vynucovaným přístupem státu k této menšině. V 70. letech byl odchod ze Slovenska do Čech masovou záležitostí. pokračování

Na Luniku působí katolická misie Košice (rpa, ror) – První mše svatá v dějinách „romského“ košického sídliště Lunik IX se uskutečnila v neděli 10. srpna. Římskokatolickou misii na sídlišti, kde žije asi pět tisíc obyvatel, vedou kněží Jozef Červeň a Emanuel Čurík. Oba již mají zkušenosti z práce s romskou komunitou. pokračování

Lidská práva slovenských Romů Zejména na segregaci ve školství, policejní brutalitu, případy nucené sterilizace žen a rasistické útoky upozornila zpráva Komise OSN pro lidská práva týkající se stavu lidských práv slovenských Romů. pokračování

Přijela jsem si udělat názor V rámci mezinárodního projektu výměny dobrovolníků přijela do ústecké Matiční ulice s dalšími osmi cizinci i Kanaďanka Veronique Lussier. Doma v Montrealu pracuje jako učitelka francouzštiny pro dospělé imigranty. V ČR se čtrnáct dní účastní workcampu, což v praxi znamená, že za odvedenou práci obdrží ubytování se stravou. Pro mnoho účastníků to obnáší nejen možnost cestovat, ale i poznat novou zem a společnost. pokračování

Věra Bílá a skupina Kale Světoznámou romskou zpěvačku Věru Bílou není třeba představovat, ale poněkud v jejím pozadí je doprovodná kapela, která si říká Kale. Jedná se o partu ostřílených muzikantů, kteří se „vyučili“ u významných romských hudebníků. Jejich hudební kariéra má počátek před mnoha lety, kdy začali hrát tradiční romskou hudbu, ze které dodnes čerpají inspiraci pro svoji tvorbu a umělecké působení. pokračování

Na východním Slovensku vysychají studny Ondavské Matiašovce (RPA) – Letní horka a sucho způsobily vysychání studní v romských osadách na Slovensku. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že většinou nejsou napojeny na obecní vodovod. Ve východoslovenské osadě v obci Ondavské Matiašovce začali vysýchající studny zásobovat pitnou vodou z cisteren. pokračování

S drogami musíme něco dělat i my sami V Pardubicích se dohodlo na vzájemné spolupráci pět z deseti místních romských organizací. Jednou z nich je Sdružení pardubických Romů, které zaměřilo svou činnost na protidrogovou prevenci. O tom, co dělají, jsme hovořili s předsedou sdružení Františkem Peštou. pokračování

Horké léto romských nepokojů v jihovýchodní Evropě V situaci, kdy po celé Evropě roste míra nespravedlnosti vůči Romům, vzrostla i vlna nekoordinovaných, avšak účinných protestů. Zdá se, že dosáhly maxima v týdnu od neděle 10. srpna, kdy v bulharském městě Silistra došlo k vraždě Roma Gunala Taliata. Událost rozpoutala jedny z nejbouřlivějších demonstrací v poslední době. Stovky demonstrantů se shromáždily před místní policejní stanicí. pokračování

Dva romské festivaly v jednom kraji V sobotu 23. srpna zněly v Libereckém kraji romské melodie hned na dvou festivalech, které od sebe dělilo jen 70 kilometrů. Diváci však zaplnili do posledního místečka obě hlediště: v Lysé nad Labem i v Jablonci nad Nisou. Na oba festivaly jsme se zajeli podívat i my. pokračování

Černí, bílí, černobílí „Cikáni jsou nervózní. V štěstí jásají, v neštěstí si zoufají, v radosti se opíjejí. (...) Stan jest jejich domovem, opovrhují usedlým životem a jsou oddáni kočovnictví. Jsou uchváceni horečkou bloudění. Musí míti stále nové, živé, hluboké dojmy. O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu. Čest je jim cizí a zásadám nerozumějí. Cit jejich jest hluboký, žádost neukojitelná. (...) Ženy jako tanečnice, muži jako hudebníci prosluli. Mají své pověry, věří ve všeliké duchy a mocnosti přírodní. pokračování

Ohlédnutí za festivalem Gypsi Celebration O názor na festival Gypsi Celebration jsme požádali muzikanta Jana Polyaka. Zajímal nás jeho pohled na jazzový den festivalu, protože on sám hraje jazz, je fandou jazzové muziky, jazz miluje, jazzem žije. pokračování

Projekt odsouhlasili, i když s připomínkami Vsetín (red) – Vsetínská Charita získala příspěvek 103 000 Kč z městského rozpočtu na projekt s názvem Vzdělávací centrum pro znevýhodněné romské matky a děti. Projekt vznikl na podnět městského úřadu ve snaze zlepšit situaci v soužití s romskou komunitou a zároveň přispět k její lepší integraci. pokračování

představujeme romské osobnosti : Emil Ščuka Emil Ščuka patří k nejznámějším romským politikům v České republice. Na jeho osobě můžeme dokumentovat fakt, že osobností se člověk stává nejenom dlouhodobým úsilím a prací na realizaci určitého plánu, avšak i tím, jak tvořivým způsobem a v relativně krátkém historickém okamžiku dokáže reagovat na nejdůležitější potřeby své komunity. pokračování

napsali jste nám Romové mají k policii negativní postoj Pravidelně odebírám romský týdeník Romano hangos a jsem vděčen vydavatelům za jejich práci a snahu co nejobjektivněji psát o Romech a jejich nelehkém osudu. Je pravdou, že o nás, o Romech, český tisk až na světlé výjimky informuje jen negativně. Co kde Romové ukradli, jak vybílili své byty, o stěhování do holobytů atd. Veřejnost si tak již bohužel zvykla posuzovat Romy jen z té špatné stránky. Lidé o Romech vědí jen to špatné, a to dobré, co v nás je, nějak zapadá, nepíše se o tom. I z těchto důvodů máme svůj romský tisk, své noviny a časopisy, ve kterých se romští novináři snaží překlenout staleté předsudky tím, že píši o kladných vlastnostech romského národa, o jeho kultuře, zvycích a tradicích. pokračování

Příručka Mam(m)o miri pomáhá hlavně ostýchavým ženám Romská ženská skupina Manushe od svého založení v roce 2000 realizuje dlouhodobý projekt Edukace, sebevědomí, emancipace. Hlavním cílem je vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky, bojovat za ně a zlepšit své životní podmínky. pokračování

PLÁČ , Emílie Horáčková Každé slovo má dvě mince, chvíli ruby, chvíli líce. Pláč má také dva významy, pláčeš radostí, pláčeš smutkem i bolestí! Když narodí se dítě, pláčeš, slzy stékají po tvářích úbytě. Pláčeš radostí – vidíš, to malé stvoření krásné – to dítě. Když smutek máš, „plač“, uleví se ti. Pláčeš bolest, kterou v sobě máš! Někdy jsou slzy vidět, někdy je skrýváš. Jdeš stranou do ticha, kde tě nikdo nevidí. Kde nic neslyšíš jen svůj bolestivý pláč! Když vítáš člověka, někdy úsměv i slzy naráz vstanou v jednu tvář! Když loučíš se s osobou milovanou, pláčeš a říkáš: „Na brzkou shledanou!“ Pláč – slzy, které se řinou jak malý vodopád. Kdo je vidí – nezávidí, jsou to jen slzy slané?! BaNe! Pláčem bolest ustane, pláčem radost projevíš. Však my to známe, ty to také víš! Co dělají s námi slzy, když je zříš. Co slovem neřekneš – slzami, pláčem odpovíš. Slzy vytrysknou – ty je nezastavíš. To cit a láska, v srdci řídí, ten slaný malý vodopád. Na každý pád, i když slzy otřeš, z očí je to znát! Že, plakal jsi pro něco, co máš rád. Že, plakala jsi, protože tě něco bolí. Pláč jiného člověka? Nás dojímá k slzám též. Hudbu romskou, tu když si poslechneš. Tvé srdce zasáhne – srdcem projevíš svůj pláč. Jen samé slzy, bolest a jen pláč… „Neodoláš.“ Každý pláč má dvě mince, chvíli ruby, chvíli líce. pokračování

Situace ve Slaném vyžaduje společný postup Program nulové tolerance přijatý místním zastupitelstvem ve Slaném vzbuzuje mimořádnou pozornost veřejnosti zejména proto, že se velice striktně uplatňuje vůči romským rodinám, které žijí v části města zvané Mexiko. Situací se dokonce zabývala Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana, která 11. září na tiskové konferenci v Brně musela čelit ostré kritice za to, že její zpráva z místního šetření nebyla údajně dostatečná a neodpovídá očekávání, která do tohoto šetření byla vkládána. pokračování

Problém v Českém Krumlově Český Krumlov – Přestože byl Český Krumlov uváděn jako příklad bezproblémového soužití s romskou komunitou, došlo v poslední době k jisté změně. Ta údajně nastala poté, co se do města přistěhovalo několik romských rodin, které se chovají jinak než romští starousedlíci. Podle Lidových novin si někteří obyvatelé stěžovali formou petice na jejich hlučné chování a nepořádek na sídlišti Mír. Aby byl problém vyřešen, byla ustavena pracovní komise, v níž budou působit i etnografové. Rovněž se uvažuje o vytvoření služebny městské policie na zmíněném sídlišti. Úklid této části města budou mít na starosti romské firmy. (jk) pokračování

Troufne si na sedmdesátičlenný sbor i dálkové studium Jarmila Kotlárová je vedoucí Romského centra Terňipen ve Snině, již třetím rokem má na starosti organizaci celoslovenského festivalu Terňipen, vede stejnojmenný taneční a pěvecký soubor a překrásně zpívá. Je radost potkat se s tak všestranně nadanou ženou. Na festivalu dirigovala 70členný pěvecký sbor složený ze tří romských souborů a Pěveckého sboru učitelů z Humenného. A nejen to: stihla si zazpívat i sólo. pokračování

E lavuta bašavel , Jan Horváth O Pištas bašavel šukar giľi romaňi. E Eržika šunel, jakhenca žmurkinel. labuto, lavuto, chude giľori! Khelav, pijav, giľavav, šukar giľi romaňi. Ajsi šukar amari. pokračování

Romská sdružení pro děti a mládež Zhruba před pěti lety se v Plzni ustavila romská misijní organizace, která svoji činnost zaměřuje především na děti a mládež. Tehdy začaly mezi romskou mládež pronikat drogy a vše nebezpečné, co s tímto jevem souvisí. Především na sídlišti Vinice se zhoršila situace natolik, že přímo rodiče začali aktivně chránit děti před hrozbou drogové závislosti. pokračování

Sto milionů ročně a pořád nic Když na začátku července přišli zástupci Světové banky během konference v Budapešti s tvrzením, že ještě nikdy v moderní historii na tom východoevropští Romové nebyli tak špatně jako teď, říkala česká delegace: To se nás netýká. My tady přece nemáme žádné nelegální romské slumy, do kterých by bylo potřeba zavádět elektřinu a pitnou vodu. Romové u nás nejsou tak chudí jako třeba na Slovensku a my ještě na řešení jejich potíží sypeme ze státního rozpočtu hromady peněz – letos to dělá přes sto milionů korun. pokračování

z policejní kroniky KLATOVY – Šarvátku mezi školáky, při níž nechyběl nůž, vyšetřují policisté. Při vstupu do školy žák deváté třídy neúmyslně strčil do sedmáka. Hoši se začali navzájem urážet, až nakonec starší kopl mladšího, chytil ho za rameno a dal mu ránu pěstí. Mladší vytáhl vyhazovací nůž a máchl jím. Jak starší chlapec před nožem uskakoval, pořezal se na dlani. Kantoři nevylučují, že jde o rasově motivovaný útok. Napadený je totiž Rom. Ředitel školy přiznal, že útočník se zaměřuje právě na romské spolužáky. pokračování

Za některé soudce se můžeme jenom stydět Nic jiného nám opravdu někdy nezbývá. Okolnost, že naši soudcové jsou nezávislí a odpovídají se pouze svému svědomí a zákonu, ovšem neznamená, že nejsou kritizovatelní a odsouzeníhodní. Už je těch soudcovských selhání trochu příliš. Snad tomu nový pan ministr Čermák učiní přítrž, jisti si ovšem být nemůžeme. Ovšemže mám na mysli případ známého recidivisty a násilníka Jaroslava Brože v západních Čechách. pokračování

Ředitelská role je především manažerská Czeslaw Walek (28) je novým ředitelem kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Žije v Praze a je příslušníkem polské menšiny v ČR. Práva vystudoval na univerzitě v Polsku, poté studoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Půl roku působil v maďarské metropoli jako spolupracovník Evropského střediska pro práva Romů a po návratu do České republiky pracoval pro organizaci Transparence International, jež se zaměřuje na boj s korupcí. pokračování

Nezapomeneme na tebe, Janku Nabisteraha pre tute, Janku Nedávno uplynulo pět let od tragické smrti bývalého předsedy slovenské ROI Jána Kompuše. Janko, jak mu všichni říkali, pocházel z romské osady Medzev u Košic. Poznali jsme se v Praze počátkem roku 1990, kdy jsme pomáhali zakládat první romskou politickou stranu – Romskou občanskou iniciativu. pokračování

představujeme romské osobnosti - Jan Rác Jan Rác je předsedou Sdružení dětí a mládeže Romů České republiky. Místem jeho hlavního působení je Zlín, ale svými aktivitami přesahuje toto sdružení význam regionu. pokračování

V Bulharsku jsme pátrali po místních Romech Když mi prodavači kukuřice na pláži zakřičeli skoro u ucha: „Toplá varená carevica, tedy teplá vařena kukuřice,“ vzbudili mě ze spánku, do kterého mě přivedlo šumění moře a narážení vln o břeh. Byl jsem rozčilený, myslel jsem si, že po nich skočím, ale jak jsem si uvědomil, že to je jejich práce, hned jsem zchladl. Pomyslel jsem si, chodit celý den po rozžhaveném písku a přitom s sebou tahat ještě plný hrnec vařené kukuřice, tak to tedy pěkně děkuji. pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov II. Když jsem se dala po tak náročném výletě do pořádku, začala jsem si všímat okolí. Pomalu jsem si zvykala. Zajímala jsem se úplně o všechno. Nejvíc mě ale žralo, že nerozumím, co si povídají. Nevlastní máma mě začala učit základní věci: podej, jdi, přines, chleba. Učila jsem se dost rychle. Našla jsem si kamarádky. Práce žádná nebyla a tak jsem pomáhala, jak se dalo. Takovou bídu, jaká byla v osadě, jsem už nikdy neviděla. Lidé sice měli domky, ale bez záchodů a koupelen, bez pitné vody. Pro vodu chodili ke studni uprostřed osady. Koupali jsme se v potoku, který tekl kolem. V zimě musela stačit vana. pokračování

Zprávy VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ – Částku 24 180 eur, tedy zhruba 760 tisíc korun, obdržela radnice ve Valašském Meziříčí od společnosti MMC z nizozemského partnerského města Bussum. Je to příspěvek tamní vlády na realizaci Romprojektu – vzdělávacího programu pro mladé Romy. Dotaci rozdělí město na tři střední školy, které Romové navštěvují. pokračování

Husovický skřivánek opět zazpíval Brno – Přehlídka volnočasových aktivit romských dětí a mládeže – Husovický skřivánek – se konala ve čtvrtek 16. října v Brně. Tuto každoroční přehlídku připravilo občanské sdružení Mládež pro interkulturní porozumění ve spolupráci se sdružením Drom. pokračování

Indigo představuje nebe Indigo je občanské sdružení fungující od roku 1998 v Děčíně. V názvu má modrou barvu, symbol nebe s jeho nekonečným prostorem a otevřenou náručí pro všechny, kteří chtějí pracovat pro blaho ostatních. pokračování

Flamenco a beseda Společnost Nová škola Praha společně s Výborem odškodnění romského holocaustu ve spolupráci s Centrem Romů Španělska jsou organizátory vzdělávacích besed pro základní školy o životě a kultuře Romů. Jednu z nich jsme s žáky šestých tříd nedávno navštívili v Ostravě. pokračování

Změna statutu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity v jednání PRAHA – V pátek 24. října proběhlo zasedání romské části Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (dále jen Rady). V úvodu představil zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab nového ředitele Kanceláře Rady, Czeslava Walka. pokračování

napsali jste nám Ostatní čekají, já si o pomoc říkám Nesouhlasím s tím, co prezentujete v týdeníku Romano hangos. Jsem Rom a je mi 42 let, momentálně jsem ve vězení a právě tady jsem se setkal s vašimi novinami. Již mnoho let se snažím nějakým způsobem zapojit do práce s Romy. Bohužel se mi nepodařilo nalézt lidi, kteří by mi tu možnost dali. Pocházím z České Lípy, snad tam nějaká organizace je, ale nikdo o ní neví a ona sama nejeví zájem se nějak prezentovat a zviditelnit se. V Romano hangos postrádám jakoukoliv snahu Romům pomoct žít a přežít. Píšete, co dokázali, napíšete o několika zpěvácích, hudebnících, umělcích, ale to je jen nepatrný zlomek romské populace. Daleko více Romů obyčejných profesí a povolání, kteří by rádi uplatnili svůj um, dovednost a v mnoha případech i odbornost. Ano, existují romští poradci, o kterých jsem se ale dozvěděl až tady ve vězení. pokračování

Nejvážnějším problémem je chudoba a sociální vyloučení Ve Velkých Karlovicích se uskutečnilo 15. až 17. října třídenní setkání členů Rady vlády ČR pro záležitosti Romů, představitelů jednotlivých resortů, nevládních organizací, nově jmenovaných krajských koordinátorů a romských poradců. pokračování

Muzikant musí být pohotový, znalý, musí perfektně slyšet Roman Horváth (25 let) se narodil v rodině muzikanta, jeho otec hrával v romských vesnických kapelách na saxofon. Svoje děti vedl k muzice, ale nechtěl, aby Roman hrál romskou muziku, zasvěcoval ho do muziky univerzální. Učil ho světové evergreeny, operetu, valčík, polku, ale i jazz. Chtěl, aby jeho syn byl vzdělaný muzikant, proto ho dal učit do hudební školy na akordeon. Tam zjistili, že je velice nadaný. A tak ho dali hned do třetí třídy místo do první. pokračování

Šou na Flédě BRNO – Ve středu večer 5. listopadu romská hudební skupina Gulo čar (Sladká tráva) koncertovala v brněnském klubu Fléda. Koncert se vyvedl. Navštívilo ho nejméně 350 mladých lidí. Nebylo možno postřehnout, kdo je Rom a kdo nikoliv. To je ostatně dobrá vlastnost Flédy. Tam chodí všichni za zábavou a nic jiného je nezajímá. pokračování

Musíme prezentovat výsledky naší práce Velice zajímavý rozhovor jsem měl s Emilem Pupou Mikem, zpěvákem a baskytaristou skupiny Kale, když se vrátil z turné po zemích Apeninského poloostrova. Za dobu své existence skupina procestovala Evropu a Ameriku. Jiná situace je doma, v České republice. pokračování

Klaus odmítl tvrzení o diskriminaci Romů LONDÝN/PRAHA (red) – Prezident Václav Klaus 11. listopadu v televizi BBC World v programu Hardtalk odpovídal na otázky týkající se Evropy, Romů, vztahů Čechů s Němci a vývozu zbraní. Na celém světě si diváci mohli vyslechnout řadu kontroverzních odpovědí, v nichž také kategoricky odmítl kritiku postavení Romů v ČR. pokračování

Poslední bloky v Prostějově padly Prostějov (red) – Poslední ze čtyř bloků někdejší romské kolonie U svaté Anny v Prostějově padlo 14. listopadu dopoledne k zemi. V průběhu uplynulých tří let z ní město vystěhovalo na tři stovky lidí, z nichž asi jedna třetina vůbec neměla právní nárok tam bydlet. Rodina Antona Hangurbadža, která zůstala v kolonii jako poslední, se rozdělila. Část se odstěhovala do dvou městských bytů v Prostějově, ostatní žijí u příbuzných a čekají, až jim město zajistí náhradní bydlení. pokračování

Romen již brzy oslaví první výročí Praha – Za necelý měsíc oslaví romský Obchůdek Romen první výročí svého vzniku. Při této příležitosti bude uspořádána 4. prosince od 17 hodin oslava. Její program ještě není definitivní, nicméně je již nyní jisté, že vystoupí muzikant Jan Slepčík a návštěvníci si budou moci také poslechnout autorské čtení Agnesy Horvátové z její povídkové knihy O velké Ramě spojené s autogramiádou. pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov IV. Bylo strašně pozdě a já si říkala: „Teď už mě na ubytovnu nepustí. Kde budu spát?“ A on hned na to: „Pojď se mnou, přespíš u nás.“ Nepřišlo mi to vůbec divné, protože ze Slovenska jsem věděla, že Rom nechá vyspat každého, kdo k němu přijde. „A také se najíš,“ řekl. pokračování

Anonymové nás pasují do role vůdců Dostávám spoustu anonymů. Teď už i elektronickou poštou. Jsou všechny na jedno brdo. Nedávno jsem obdržel jeden obzvláště výhružný: „Vyřiďte laskavě (aspoň že to, pozn. redakce) všem svým nezletilým soukmenovcům, že jestli ještě jednou mi některý z nich sáhne na auto, tak tentokrát už bez výzvy ho rovnou zastřelím svou 45 Smith and Wesson! A to jak na ulici Bratislavská, tak i kdekoliv jinde!“ pokračování

Anketa2 Na vzdělávacím kurzu pro terénní sociální pracovníky Spolupráce s policií, který se konal ve Žďáru nad Sázavou ( podrobně o něm píšeme na str. 2), jsme položili několika účastníkům následující otázky: a) Jak jste se dostali ke své práci? b) Setkali jste se s nějakou zajímavou kauzou, kterou jste řešili? pokračování

napsali jste nám AD: Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu) RH č. 19/2003 Jsem nucen touto cestou uvést na pravou míru zkreslené informace v komentáři šéfredaktora časopisu Ing. Karla Holomka Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu). V první řadě chci uvést, že předmětný obraz nezakoupili přerovští Romové, nýbrž právnická osoba Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR. pokračování

O fyzickém násilí nemůže být ve vztahu ani řeč Liga lidských práv je velice mladá nezisková organizace, která byla založena teprve před rokem. Vzešla z Ekologického právního servisu. V rámci její činnosti probíhají tyto hlavní programy: Centrum právní ochrany dítěte (funguje v Praze), projekt Občanskoprávních hlídek (soustředí se na vztah policie k minoritám zejména v oblasti policejního násilí a zneužívání policejní pravomoci) a Poradna pro ženy v tísni. Přestože má každý program dost velkou autonomii a zaměřuje se na jinou cílovou skupinu, společným jmenovatelem je pomoc lidem, kteří se setkali s násilím v české společnosti. A právě na činnost Poradny pro ženy v tísni jsme se zeptali jejích dvou pracovnic, Martiny Žákové a Hany Langhansové. pokračování

Příběhy malých Romů zaujaly Praha – Čtení příspěvků šestého ročníku celostátní literární soutěže Romano suno bylo hlavním bodem programu Romského večera, který se konal 21. listopadu v literární kavárně Globe v Praze. Akci pořádala společnost Nová škola, která se zaměřuje na vzdělávání menšin s důrazem na romskou komunitu. pokračování

Kumar Vishwanathan se svým sdružením musel opustit Vesničku soužití v Ostravě OSTRAVA – Vesnička soužití se potýká v poslední době s problémem, který snad nejvíce zasáhl její obyvatele. Diecézní charita ostravskoopavská totiž ukončila nečekaně spolupráci s občanským sdružením Vzájemné soužití v čele s Kumarem Vishwanathanem. O podrobnosti jsme se minulý týden zajímali přímo v Ostravě. pokračování

Romen oslavil první výročí PRAHA – Romský Obchůdek Romen oslavil 4. prosince první výročí svého vzniku. Hlavním bodem programu bylo čtení z knihy O velké Ramě a jiné příběhy od Agnesy Horváthové, kterého se ujala Iveta Demeterová a Helena Demeterová z Radia rota. Jan Slepčík je prokládal svými písničkami. pokračování

ČR je jedinou zemí, kde jsme hráli třikrát v roce Hlavní hvězdou posledního dne festivalu Struny podzimu byl Roby Lakatoš se svou skupinou. Tento houslový virtuóz je přímým potomkem uherského Orfea nebo Krále cikánských houslí, Jánoše Biháriho, který působil na uherském dvoře v první polovině 18. století. Jeho dynastie ovlivnila houslové hry na celém Balkáně. Roby Lakatoš poprvé vystupoval už v devíti letech. Hudbu později studoval i na konzervatoři. V letech 1986 až 1996 působil v bruselských Les Atéliers (Dílny), kde se těšil velké přízni publika. Nyní vystupuje na mnoha známých festivalech v USA, Japonsku, Číně, Austrálii a v Evropě. pokračování

Zprávy BRNO – Speciálně vyškolení policisté budou pracovat v Brně s Romy a dalšími etnickými menšinami. Naopak romští zájemci se zúčastní kurzů, které je připraví na práci u policie. To jsou výsledky tříletého programu organizovaného britským ministerstvem zahraničí, do kterého se zapojily radnice a městské policie v Brně a Pardubicích a Střední policejní škola v Brně. Za tři roky prošlo těmito kurzy desítky lidí, část z nich už u policie pracuje. Součástí výuky jsou kurzy romštiny. Program se uskutečnil také na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku. pokračování

Akční plán na zlepšení situace Romů a Sintů Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) uvítalo přijetí akčního plánu, jež si klade za cíl zlepšit situaci Romů a Sintů, žijících na území spadajícím do působnosti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Plán přijala v Maastrichtu 2. prosince Rada ministrů OBSE. pokračování

Ze zkušeností našich předků bychom se měli poučit Je mnoho věcí a záležitostí, které Romové bez podpory majoritní společnosti nemohou nikdy vyřešit. Stejně je na tom majorita bez podpory Romů. V poslední době se zdálo, že někteří liberálně orientovaní státní úředníci pochopili skutečný stav věcí a začali uvažovat střízlivě a realisticky o krocích, které je třeba dělat pro postupné zlepšování situace romské menšiny. pokračování

Tříletý podmíněný trest Romy pobouřil JESENÍK – Okresní soud v Jeseníku odsoudil 5. ledna 2004 Petra Blajze, Martina Stiskala a Martina Jaše k tříletému podmíněnému trestu za předem připravený rasistický útok na romskou rodinu loni v létě v Jeseníku. Rozsudek vyvolal značné rozhořčení mezi Romy, kteří se v této záležitosti setkali s Janem Jařabem, vládním zmocněncem pro lidská práva, a Karlem Čermákem, ministrem spravedlnosti. pokračování

Vicepremiér Mareš odmítnul poskytnout azyl Romům Praha – Poté, co vicepremiér Petr Mareš po jednání s místopředsedou slovenské vlády Pálem Czákym v polovině prosince prohlásil, že žádný z Romů nedostane azyl (doslova „žádný z nich azyl nedostane“), začali protestovat odborníci z uprchlických organizací. pokračování

Giľa Ďíla Giľora (Písně olašských a usedlých Romů) CD Giľa Ďíla Giľora je nahráno z písňové sbírky Evy Davidové a vydalo je Muzeum romské kultury v Brně. Jsou na něm písně olašských Romů a usedlých Romů žijících na Slovensku. V části, kde jsou pomalé písně (halgata) olašských Romů, které působí exoticky, jsou jejich typické a originální projevy s prvky orientu a orientálního náboženství (modlitební písně). Je to jeden z mnoha důkazů, že Romové pocházejí z Indie. Z jejich výrazu je znát a cítit, že při svých cestách z původní země do Evropy byli ovlivněni kulturou asijských a balkánských zemí, kulturou Maďarska, ale nejvíce Rumunska. Pro maďarské romské muzikanty byly a jsou olašské písně silným hudebním tématem, který je vyzývá k hudebnímu zpracování. Což se také stalo a tím pádem olašské Romy ovlivňovaly a ovlivňují. pokračování

Sálem se vznášel Djangův duch Na začátku každého nového roku sám pro sebe bilancuji, s jakou výjimečnou hudební nahrávkou jsem se v uplynulém období setkal, jakou působivou knihu jsem četl, jaký koncert jsem navštívil. Kulturní akcí, za kterou se stojí ohlédnout zpět do roku 2003, se stal říjnový Djangofest. pokračování

Miss Roma do 18 let Ostrava (jah) – Ostravské sdružení Jekhtetane – Společně, které se zaměřuje na účelné využití volného času romských dětí, připravilo soutěž o nejkrásnější romskou dívku Miss Roma do 18 let. pokračování

Případ napadení romské rodiny z Jeseníku se podruhé vrací k soudu Jeseník – Mladíci, kteří napadli vloni v červnu romskou rodinu Žigových, stanou opět před soudem. Petr Blajze, Martin Jaš a Martin Stiskala k nim tenkrát vnikli nad ránem do bytu pod záminkou, že jsou od policie. Těhotné Lydii Žigové rozbili dlažební kostkou hlavu a muže pořezali. pokračování

Další napadení Romů v Jeseníku Po vynesení nedávného kontroverzního rozsudku Okresním soudem v Jeseníku nad pachateli rasového útoku na romskou rodinu (červen 2003), se situace komplikuje dalším útokem na Romy. K události došlo 20. ledna přímo na jesenickém náměstí, kde Romy slovně napadla skupina českých mladíků. Rasistické nadávky a hrozby fyzickým násilím zřejmě mají Romy zastrašit od protestů proti podmíněným trestům, které soud uložil pachatelům zmíněného rasistického útoku. Napadená rodina obdržela v posledních dnech mnoho anonymních dopisů, ve který je nejen hrubě urážena, ale je jí také vyhrožováno dalším násilím. Na druhé straně se k situaci v Jeseníku vyslovují lidé, kteří pachatele rasového útoku odsuzují a vyjadřují nespokojenost s rozhodnutím okresního soudu. pokračování

Zprávy BRUNTÁL – Radnice v Bruntále chce zachránit historicky cenný, ale značně zdevastovaný Společenský dům. Objekt čeká rekonstrukce. Ještě před tím jej ale musí vyklidit a zabezpečit před vandaly členové romské pracovní čety, která se přes léto v Bruntále starala o opravy chodníků. pokračování

Bulharská policie podnikla razii na Romy Sofie (jk) – Lidskoprávní organizace Nadace Romany Bacht, Bulharský helsinský výbor, Projekt Lidská práva a Evropské středisko pro práva Romů svolaly 21. ledna tiskovou konferenci věnovanou policejní razii na romskou čtvrt Fakulteta v Sofii. K razii došlo dvakrát: 16. a 20. ledna. Zástupci všech čtyř organizací vyjádřili rozhořčení nad nezákonným počínáním policistů i znepokojení, že případy policejního násilí na Romech se stávají běžnou praxí. pokračování

Vzpomínání na Jožku Kubíka Brno – První z únorových akcí cyklu Povídání před obrazy věnovalo Muzeum romské kultury v Brně známému romskému houslistovi Jožku Kubíkovi. Nazvalo ji Vzpomínání na Jožku Kubíka a hlavní slovo v něm patřilo profesoru Dušanu Holému. Zavzpomínat si přišlo mnoho těch, kteří se s muzikantem znali osobně, a tak beseda občas připomínala večírek abiturientů. pokračování

Nebezpečná nákaza řádila v Chrastavě Meningokok zabil romskou holčičku CHRASTAVA – Obětí meningokoka typu A se stala 18. července 16měsíční romská holčička z Chrastavy na Liberecku. Od začátku roku je to už šestý případ meningokokové nákazy v Libereckém kraji. pokračování

Gypsy Celebration 2004, čtvrtý ročník festivalu romské hudby Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům. pokračování

Na Svojanově byli všichni svoji Během tří dní se na čtvrtém ročníku festivalu romské hudby Gypsy Celebration 2004 představilo několik desítek účinkujících netradiční, ale i tradiční romské hudby, jazzu a popu. pokračování

zprávy Hořice – Smetanovy sady v Hořicích byly již pošesté dějištěm romského festivalu Bašaviben. Vystoupily především hudební a taneční soubory z blízkého okolí, ale například i z Bruntálu a z Nizozemí. V programu byly také ukázky břišního tance a break-dance. pokračování

Klára Veselá-Samková již nezastupuje Červeňákovy PRAHA – Advokátka Klára Veselá-Samková po jedenácti letech už nebude zastupovat romskou rodinu Červeňákových z Ústí nad Labem. Má strach z nacionálně orientovaných skupin. „Cítím se být profesně i osobně ohrožena,“ tvrdí. pokračování

Náchodský restauratér se omlouvat nemusí Praha – Náchodský restauratér Karel Svoboda vyhrál spor kvůli rasové diskriminaci. Čtyřem Romům se nemusí ani omlouvat, ani platit odškodné ve výši 20 tisíc Kč za to, že je podle žaloby odmítl personál jeho restaurace obsloužit kvůli barvě pleti. Tak rozhodl Vrchní soud v Praze. Zrušil tím původní rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, podle něhož se měl Romům doporučeným dopisem omluvit a každému zaplatit. pokračování

Festival v Karviné O prázdninách jsme se v Romano hangos dočetli o mnoha kulturních akcích a romských hudebních festivalech na různých místech naší vlasti. Na severní Moravě se konal 26. června již pátý Karvinský romský festival. Stalo se tak za podpory Ministerstva kultury ČR, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Města Karviná v příjemném prostředí areálu parku Boženy Němcové v Karviné-Fryštátě. O významu akce svědčí také to, že ji zahájil karvinský primátor Antonín Petráš a předseda Sdružení Romů severní Moravy (pořadatel festivalu) Milan Ferenc, přítomen byl také hejtman Evžen Tošenovský. pokračování

Romské vysokoškolačky na letní škole gender studií Brno – O postavení romských žen ve společnosti, ženských hnutích ve světě, rovnosti v rodině, reprodukčních právech, násilí na ženách, obchodu se ženami či rodových teoriích se dozvěděly české a slovenské studentky romského původu na letní škole genderových studií, jež měla přímou souvislost s romskou komunitou. pokračování

Záplavy na Slovensku dramaticky mění životy lidí Jako by se už na Slovensku stalo zvykem, že s příchodem léta každoročně přicházejí i povodně. Asi si ještě pamatujete na tragédii, která způsobila povodně v Jarovnicích, Hermanovcích ... Vodní živel si nevybírá podle národnosti, jednoduše přijde a za pár minut změní život lidem v postižené oblasti. Několikadenní vytrvalé deště způsobily nedávno značné škody na Prešovsku a Košicku. Hladiny řek se po přívalových deštích rapidně zvedly a ohrožovaly život a majetek lidí. Zlá situace byla také na Zemplíně. Rozvodněná Ondava tam způsobila nemalé škody. pokračování

Klubové karty - Diskriminace? Rasismus? Případ, o kterém chci informovat, se stal před třemi lety v Ostravě, kde žiji. Jmenuji se Roman Dubnický a studuji Lékařskou fakultu na olomoucké Univerzitě Palackého, v září nastupuji do pátého ročníku. Celé dětství jsem prožil v Ostravě, nedaleko romské kolonie, takže převážnou část mých kamarádů tvořili hlavně Romové. Bylo docela zajímavé srovnávat romskou a majoritní kulturu. Studoval jsem sedm let gymnázium a ve škole jsem víceméně žádný náznak otevřeného rasismu nenašel. Jenže v momentě, kdy jsem se vrátil ze školy a potkával se s kamarády, situace se měnila a já poznával, co je to přetvářka a nadávky. V jednu chvíli mě přestalo bavit neustále poslouchat : „Ty jsi jiný, ty k nim nepatříš!“ Velmi mě to uráželo, to snad nejsem Rom, jako ostatní? pokračování

Osud Romů za druhé světové války nedojímá V Hodoníně u Kunštátu byl v době protektorátu sběrný koncentrační tábor pro Romy. Byl situován kousek za vsí v lese a dnes je tam rekreační středisko. Stále tu zůstává jeden z původních vězeňských baráků. pokračování

Vzdělaní se u Romů nenosilo Mnoho Romů po válce na Slovensku řešilo nejen chudobu a hlad, ale i existenční problémy. Dříve narození, bezdomovci, tuláci, žebráci i ti, co kočovali, se museli usadit tam, kde je předtím mezi sebou nechtěli. Koně a vozy, život pod širým nebem, volnost a svobodu, vyměnili Romové za život ve společnosti, kde museli žít v opovržení, poznamenaní rasismem a diskriminací. pokračování

Nezaměstnaní Romové v Olomouci mají plnou podporu Projekt Podporované zaměstnávání Romů v občanském sdružení SPOLU Olomouc, Agentura podporovaného zaměstnávání, chce, řečeno slovy naší pracovní konzultantky Magdaleny Mandatové, jít v ústrety Romům, poskytovat jim podporu při hledání pracovních míst na otevřeném trhu práce a při uplatnění se ve společnosti. pokračování

A máme tu začátek školního roku! V druhý den nového školního roku jsme zavítali do Zvláštní školy na Štolcově ulici v Brně. Žáci měli před sebou na lavici obrázek, který nakreslili během první vyučovací hodin. Zeptali jsme se jich, zda se těšili do školy a co je tam nejvíce baví. Při loučení nám společně s paní učitelkou a romskou asistentkou zazpívali písničku Kočka leze dírou, pes oknem. pokračování

Zprávy Jihlava – Dobrovolníci v Jihlavě učí romské děti, jak mohou trávit volný čas. Přímo na sídliště, mezi početnou romskou komunitu, přijel misijní autobus Evangelické církve metodistické a připravuje pro děti denně zábavu. Akci financuje německá církev a finančně se na ní podílejí i místní farníci. pokračování

Předsedu romského sdružení viní policie ze čtrnácti podvodů Ústí nad Labem – Předsedu romského sdružení Pospolitost Evžena Lalkowicze viní policie ze čtrnácti podvodů. Podle ústeckých kriminalistů měl během jednoho roku od lidí a firem vylákat desítky tisíc korun na akce svého sdružení, které se nikdy nekonaly. pokračování

z policejní kroniky Písek – Ze spáchání trestných činů hanobení etnické skupiny a výtržnictví je podezřelý 20letý mladík. V autobusu ČSAD na trase Písek – Vodňany napadl 21letou romskou ženu. Když si k němu chtěla přisednout na volné sedadlo, začal ji slovně napadat a nakonec ji napadl i fyzicky. „Ke zranění ženy sice nedošlo, ale i tak hrozí obviněnému trest odnětí svobody na dva roky,“ uvedla policejní mluvčí. pokračování

Autorské čtení a hraní v muzeu Brno – V Muzeu romské kultury od 13. do 17. září probíhal týden autorského čtení romských autorů. Jako první se představil Emil Cina. V dalších dnech vystoupili pražský básník a skvělý muzikant Vojtěch Fabián, brněnský pohádkář Ignác Zíma, povídkář a hudebník Gejza Horváth, ale také severomoravský básník Jan Horváth. Zastavme se alespoň stručně u těchto osobností. pokračování

Nové CD romských písní Ačo Slepčíka Pod názvem Gipsy Songs v těchto dnech vychází unikátní CD s písněmi osobitého romského kytaristy a zpěváka Jána Ačo Slepčíka. Album s více než dvacítkou romských písní, doplněné brožurkou s texty písní v romštině a jejich českým i anglickým překladem, vydává Amabile v koprodukci se sdružením Dženo a za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. pokračování

Psychologie Romů – autor Petr Bakalář, vyd. Votobia, Praha 2004 Na zmíněnou knihu mě upozornila moje téměř celoživotní přítelkyně, která několik desítek let pracovala na brněnské univerzitě v oboru pedagogiky. Domnívala se, že bych si ji neměla nechat „ujít“, protože v ní autor pečlivě nashromáždil „všechno“ o Romech. Vychází z velikého množství literatury. Ona sama se nikdy o problematiku romských lidí zvlášť nezajímala. Knihu jsem koupila. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli. Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek. Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly. pokračování

napsali jste nám - Scéna jak vystřižená z brožurky Český rasismus Tak jsem byl s naší skupinou Mobius na festivalu Forfest v Kroměříži a podnikl jsem tam jednu akci s místními Romy. Na velkém náměstí jsme v době fotbalového mistrovství Evropy postavili branku – bílou plochu a místní romské děti na mne útočily míčem namáčeným do dřezu s černou barvou. Já jako bílý brankář jsem bránil svoji bílou plochu – branku, aby mně tam nedal někdo „černý gól“. pokračování

Zprávy Praha – Údajnou sterilizaci romských žen prošetří komise ministerstva zdravotnictví. Bude ustavena v nejbližších dnech. Podezření již prověřuje také ombudsman Otakar Motejl. Na případy sterilizace upozornilo Evropské romské centrum. pokračování

I muzikant může být dobrým senátorem Známý hudebník Antonín Gondolán se rozhodl kandidovat do senátu ČR za stranu Nezávislých. Náš list ho požádal o rozhovor a on rád odpověděl na naše otázky. pokračování

Tradiční přehlídka poprvé v letním kině Na pět set diváků se přišlo podívat na 11. ročník Festivalu romské kultury, který se tentokrát konal v areálu letního kina v Ústí nad Labem 4. září. Pořadatelem bylo Kulturní středisko města Ústí nad Labem, partnery Ústecký kraj, město Ústí nad Labem a Teplárna Trmice. pokračování

Elis je svá, ale je také naše Romská hudební skupina Elis z Ostravy vznikla v roce 1990 a zakládal ji Ladislav Koky. Hrála čtyři roky a poté se rozpadla. Ale protože všichni milují muziku a hlavně styl, který cítí všichni společně, rompop a folkrock, nedalo jim to a po sedmileté pauze v roce 2001 se opět dali dohromady. Skupina je složená z rodinných příslušníků pocházejících ze slavných muzikantských rodin, kde se hrála z velké časti romská muzika. pokračování

Romská pouť přilákala už pošesté stovky lidí Olomouc (gh) – Pravidelná romská pouť na Sv. Kopečku u Olomouce se konala v neděli 25. září už pošesté. Více než tři stovky Romů se sešly v tamním kostele, kde sloužil mši pražský monsignor Ladislav Hučka a sbor farářů, mezi nimiž byli také František Lízna a Jiří Rous. Na téměř dvouhodinové mši seděli v kostelních lavicích Romové i Češi. Monsignor Ladislav Hučka promlouval k Romům nejen božím slovem, ale bylo poznat, že je to člověk, který vnímá jejich problémy. Hovořil o dění ve světě, o válkách, o nespravedlnosti i katastrofách, které jak řekl, jsou předvěstí příchozích událostí. pokračování

Parlament Romů ČR bude usilovat, aby Jařab nepůsobil při EK PRAHA (ČTK) – Sdružení Parlament Romů ČR se chce obrátit na českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu, aby nepřijímal do svého týmu nynějšího vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Organizace hodlá o podporu v této záležitosti požádat i evropské romské instituce. ČTK to dnes řekl předseda sdružení Milan Ščuka. Podle něj Jařab práci s menšinami nezvládá. Vládní zmocněnec iniciativu Ščukovy organizace odmítl komentovat. pokračování

Očima filmových tvůrců Podzimní projekce v Muzeu romské kultury Muzeum romské kultury připravilo pro veřejnost od října do prosince promítání známých filmů s romskou tematikou. Každý měsíc je věnován určitému státu, odkud film pochází. V říjnu tak mají zájemci možnost zhlédnout známé i méně známé ruské filmy. Listopad bude věnován projekci jugoslávských filmů a prosinec českých. pokračování

Záměr, který nedostal „zelenou“ Hudebníci, spisovatelé a výtvarníci se radili začátkem roku v Karlových Varech o možnosti spolupráce v oblasti romské kultury. Zazněly tam skvělé nápady a myšlenky, protože se sešli tvůrčí lidé schopní reagovat na podněty a výzvy. pokračování

Romská křesťanská konference Praha – V prostorách sboru Českobratrské církve evangelické v Praze pořádala 16. října Matice romská a Komise ekumenické rady církví pro práci s Romy již pátou romskou křesťanskou konferenci, tentokrát na téma Bojuj dobrý boj víry. Souběžně s odpoledním programem se konal pro vedoucí romských společenství, zástupce církví a další zájemce seminář Církve a Romové, Romové v církvích. pokračování

Romové si zahráli ve filmu Indián a sestřička Film Indián a sestřička, ve kterém si zahráli v hojném počtu Romové, se začal natáčet koncem srpna na Prachaticku. Struktura příběhu je podobná jako Romeo a Julie. Obsah filmu přibližujeme čtenářům. Film se dostane do kin příští rok. pokračování

Zprávy Jeseník – Okresní soud v Jeseníku se téměř po roce vrátí ke kauze tří mladíků obžalovaných z rasově motivovaného útoku na místní romskou rodinu. Podle obžaloby se opilí muži loni v červnu dobývali do bytu romských manželů, kterým se představili jako policisté. Těhotnou ženu údajně zasáhli dlažební kostkou do oka a jejího manžela pořezali. Jeseničtí soudci potrestali v lednu útočníky tříletou podmínkou. Olomoucký krajský soud ale rozsudek zrušil. Nové líčení bude v prosinci. pokračování

Nejen o vzdělávání a projektech Seč – První krajská konference Středočeského kraje k romské problematice se konala koncem října v Seči. Pořádal ji Krajský úřad Středočeského kraje a občanské sdružení AGNES a byla určena především pro zaměstnance místních úřadů, romské asistenty ze škol a pracovníky romských občanských sdružení ze středních Čech. Jednalo se o první krajskou konferenci tohoto zaměření v ČR a zúčastnilo se jí více než 80 osob. pokračování

S Annou Šabatovou na téma sterilizace a její důsledky v širším kontextu Hovořila jste o tom, že Směrnice o provádění sterilizace pochází z roku 1971. Je tudíž zastaralá jak z odborného, tak socio-kulturního hlediska. Patrně nebere v úvahu, že romská komunita má jistá specifika, což znamená, že například pět dětí je u některých rodin naprosto normální počet. Lze z pozice veřejného ochránce práv doporučit ministerstvu zdravotnictví, aby byly tyto směrnice změněny v tom smyslu, že by počítaly se specifiky různých menšin, které zde v dnešní době žijí? pokračování

První romský ples reprezentačně V brněnském hotelu Voroněž se konal v sobotu 30. října první reprezentační ples Romů Jihomoravského kraje. Za účelem vzájemného poznání a spolupráce v oblasti politické, kulturní, sportovní a podnikatelské se sešli zastupitelé Jihomoravského kraje a města Brna, romští podnikatelé, občané a partneři večera. pokračování

Ohlédnutí za třemi ročníky Djangofestu Už třetím rokem pořádá vždy v říjnu Společenství Romů na Moravě ojedinělý festival Djangofest. Koná se v Brně a v uplynulých ročnících vystoupili muzikanti tak zvučných jmen jako klavírista Ondrej Krajňak nebo kontrabasista Josef Fečo. pokračování

Program Muzea romské kultury E luma romane jakhenca – Svět očima Romů vernisáž 24. listopadu v 16.30 hod. výstava děl profesionálních i neprofesionálních romských výtvarníků. Výstava je otevřená v úterý až pátek od 10 do 17 hod., potrvá do konce března 2005. 8. prosince – beseda s výtvarnicí Boženou Přikrylovou, mladou nevidomou sochařkou, jejíž díla můžete obdivovat na výstavě E luma romane jakhenca, ale také v sídle českého ombudsmana. Společně s výstavou probíhají programy pro školy a organizované skupiny. Romové očima filmových tvůrců – projekce českých filmů s romskou tematikou 2. prosince – Marian, režie P. Václav, 1996. 9. prosince – Smradi, režie Z. Tyc, 2002. 16. prosince – Mistři, režie M. Najbrt, 2004. Kdo jsou Romové? přednáškový cyklus 14. prosince – Romský tanec, předvádí Zambra – Rena Milgrom 7. prosince – Mikulášská nadílka spojená s programem připraveným dětmi s volnočasových klubů při MRK. Stálé programy pro školy a organizované skupiny Animace v knihovně – Rajo a motýl: pro děti ve věku 5–9 let O romském životě a tradicích: program pro všechny věkové kategorie pokračování

E luma romane jakhenca – Svět očima Romů Brno (hd, ip) – Výstava z děl romských výtvarníků E luma romane jakhenca – Svět očima Romů byla otevřena v Muzeu romské kultury v Brně. Záštitu nad ní převzal ministr kultury Pavel Dostál. Výstava vznikla jako putovní v roce 1997 a navštívila již USA, Norsko, Švédsko, Dánsko, Rusko a Nizozemí, kde sklidila velký úspěch. pokračování

Rada vlády jednala V pátek 10. prosince jednala Rada vlády pro romské záležitosti. Navrhla vládě přijetí těchto programů: - Terénní sociální práce v rozsahu 10 mil. Kč, který je určen pro obce a umožňuje jim zaměstnávat terénní sociální pracovníky; pokračování

Otevřela se diskuse o činnosti nevládních organizací Téměř patnáct let se nevládní organizace (romské i neromské) věnují záležitostem Romů, ale od přelomu milénia můžeme stále častěji slyšet otázky, nakolik jsou efektivní. Vždyť téměř každá deklaruje, že chce přispět k řešení problémů v romských komunitách, napomáhat k bezkonfliktnímu soužití mezi Romy a většinovou společností, věnovat se rozvoji vzdělanosti romské populace, rozvíjet romskou kulturu, bránit a naplňovat lidská i občanská práva Romů. pokračování

napsali jste nám Jak uspořádat romský festival? Chcete-li uspořádat romský hudební festival, měli byste sehnat sponzory – státní, obecní nebo soukromé instituce, které festival finančně podpoří. Poté vyberete z nabídky romské hudební scény několik kapel a přidáte-li pilnou organizační práci včetně propagace, máte úspěch téměř zajištěn. Můžete s uspokojením sledovat, jak se romská kultura prezentuje v tom nejlepším co má – hudbě, a když se roztančí sál, můžete konstatovat: hudba a tanec jsou Romům vlastní a spolu s nimi na chvíli také těm, kteří si do skvělé živelně autentické atmosféry odskočí za relaxací z náročného světa studií či profesní kariéry. A tak se na různých místech ujaly romské festivaly reprezentující romskou kulturu, nutno říct, že po dlouhé době totalitního půstu to bylo opravdu zapotřebí. pokračování

Košice mají ojedinělou romskou konzervatoř Na houslích jsem závislý už od 17 let Romové mají bezesporu hudební talent, však se také říká, co cikán to muzikant. A vztahuje se to i na Lukáše Čonku (23) z Brna, který se narodil v rodině, kde je muzikantem každý. Už když jako dítě začal hrát na housle, byl pýchou rodiny, připomínal všem dědu, velkého primáše. Na rodinné oslavy přicházel Lukáš s housličkami a vždy ukázal, co umí. A tak rodiče rozhodli, že se musí hudebně vzdělávat. Chodil do hudební školy, ale i na soukromé hodiny navíc. Účinkoval na dětských vystoupeních a koncertech hudebních škol, účastnil se různých soutěží a vždy se uplatnil. V rodině rostl nadějný muzikant, který se musel dál vzdělávat. Jen co ukončil základní školu, kde byl také dobrým žákem, šel na konzervatoř. pokračování

Co pro mě znamená moje řeč Romština je něco, co nám Romům zůstalo. Ačkoliv nás gádžové chtěli asimilovat, ať už to byla Marie Terezie nebo komunisti, romština nám zůstala jako náš poklad. Když se na to podíváme tak, že Romové nemají svůj stát, svou zem, můžeme být rádi, že máme svůj jazyk. pokračování

Zprávy Mladá Boleslav – Stížnosti na hluk a nepořádek, desetitisícové dluhy na nájmu, nezaměstnanost, to vše jsou problémy, které řeší vznikající poradna Jekhetaňi Luma – Společný svět, již v Mladé Boleslavi nově provozuje stejnojmenné sdružení. To se zaměřilo na komunitu sociálně slabých obyvatel. „Ne všichni z této skupiny jsou Romové, ale je jich velká část,“ říká pracovnice poradny Martina Brzobohatá. pokračování

Parlament Romů bez zájmu širší veřejnosti Některým romským organizacím je vyčítáno, že se neúčastní jednání Romského parlamentu s podezřením, že později už budeme moci jen kritizovat. Připouštím, že to je možné, ale jen na půdě nekompetentní. Co tím chci říci? Účastnil jsem se prvního zasedání v Praze a to mi stačilo. Co se dělo a jak se to dělo, nepřipouštělo vstup rozumných úvah. Nepadly by na úrodnou půdu. To, co nyní říkám, není výsledkem pohrdání, nýbrž rezignace nad situací, která od počátku začala mimořádně neobratně a primitivně, promiňte mi ten výraz. V určitém věku zjistíte, že děláte věci, u nichž odhadnete, že jsou rozumné a mají naději na úspěch. Vzniklý Romský parlament toho druhu není. Je to škoda, protože myšlenka je dobrá. Sleduje již delší dobu příkaz doby vytvářet legitimní a důvěryhodnou romskou reprezentaci. Zdůrazňuji výrazy „legitimní“ a „důvěryhodnou“. Podívejme se na Romský parlament z tohoto pohledu. pokračování

Stigmatizace Romů v českém školství O spojitosti mezi tzv. romskou otázkou a situací v českém školství se v posledních letech mluví mnohem více než dříve. Role vzdělání se zdůrazňuje především v souvislosti s katastrofální mírou nezaměstnanosti v ČR a šancemi romských žáků na budoucí uplatnění na trhu práce. Problémem však je, že současný systém školství umožňuje studovat na základní škole pouze hrstce Romů. Ti „ostatní“, „neasimilovatelní“, mnohdy nedokončí základní vzdělání, či jsou přeřazeni do speciální, čili zvláštní školy. pokračování

Závěr soudobého cestopisu z východního Slovenska Z chatrčí do paneláků, z paneláků do … Východoslovenské město Krompachy v okrese Spišská Nová Ves má bohatou historii a tradice. Kdysi malé průmyslové městečko se rozrostlo, zdobí ho panelové domy, do nichž se nastěhovali lidé z okolních dědin, kteří tam přišli za prací a usadili se natrvalo. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

Hrál jako král Přední makedonský klarinetista, saxofonista a představitel romské tradiční svatební hudby Ferus Mustafov (54), vystoupil na galakoncertu Khamora, který se konal v sobotu 29. května. Přestože mezi účinkujícími bylo mnoho významných hudebníků, ráda bych věnovala těchto několik řádků člověku, jehož energická hudba po půlnoci zvedla ze židle spolu se mnou i ostatní diváky a posluchače v Lucerně. pokračování

Kdo chce být slyšen, musí být schopen naslouchat Ke Khamoru patří také přednášky a debaty týkající se Romů. Letos byly čtyři a zabývaly se sociálně politickými otázkami ve vztahu k romství. Poslední z nich (27. května) měla název Je romství znevýhodňující faktor? pokračování

Setkání k 60. výročí likvidace Romů a Sintů v Osvětimi Bez zájmu české veřejnosti proběhlo v Berlíně 16. května vzpomínkové setkání za účasti nejvyšších představitelů Německa k 60. výročí likvidace německých Sintů a Romů v Osvětimi. O shromáždění se zasloužil německý Rom Romani Rose, ředitel Kulturního a informačního centra Romů v Heidelbergu. Centrum a sám Romani Rose sehráli a sehrávají nadále vůdčí roli v získávání prostředků pro odškodňování Romů v celé Evropě, kteří přežili koncentrační tábory. pokračování

Chomutov navštívili španělští Romové Chomutov – Dvoudenní seminář Boj proti sociálnímu vylučování romské komunity se konal 8. až 9. června v Chomutově. Své pracovní zkušenosti si vyměňovali Romové z ČR se španělskými Romy, konkrétně z nevládní organizace Fundación secretariado General Gitano v čele s Fernandem Villarrealim. pokračování

Útok na mladé Romy v Krnově Krnov (red) – Skupina maskovaných mladíků ve věku 20 až 22 let z Opavy napadla 7. května romskou mládež, která se u bývalého smetiště v Krnově učila řídit automobil. Mladíci tyčemi vymlátili v autě okna, dvacetiletou dívku udeřili do zátylku a způsobili jí viditelný otok, 16letému chlapci způsobili odřeniny a bouli. Další dívka vyvázla bez zranění. pokračování

Cítím se čím dál více jako Romka Gabriela Hrabaňová (24) je předsedkyní občanského sdružení Athinganoi, ve kterém působí od jeho vzniku v roce 1999. Je to ale především mladá a energická žena, která poslouchá nejen romskou muziku, ale i hip hop. Nyní studuje bakalářský obor sociologie – politologie na Anglo-americké univerzitě v Praze. Po studiích by na sobě ráda dál pracovala a studovala v zahraničí. Říká ale, že potom se chce vrátit a žít tady. pokračování

Druhé pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Bída i lesk ve Svinii Romské osady na Slovensku existují už dlouhá léta, jen velmi zřídka se nacházejí u měst, většinou vyrostly v dědinách, nebo spíš daleko za nimi. Jsou projevem rasismu a diskriminace lidí. Romové tam žili a pořád ještě žijí v nedůstojných podmínkách, bez možnosti uplatnit svá lidská práva a jsou odsouzení k zániku. pokračování

Soutěž na Mírově Redakce Romano hangos vyjela 2. května na návštěvu do věznice Mírov, jedné z nejpřísnějších v ČR, kde si odpykávají své tresty mimo jiné i ti, kteří vraždili. pokračování

Takhle jednoduché to asi nebude... Milan Ščuka ve svém rozhovoru pro Romano hangos (9/2004) tvrdí: „Od roku 1990 se česká vláda vyměnila pětkrát a každá začínala řešit romskou problematiku vždy od nuly... Vláda, která se dostane k moci na čtyři roky, minimálně dva roky připravuje novou vizi pro řešení romského problému. Za zbylé dva roky už potom není schopná realizovat svůj program. Pak nastoupí nová vládní moc a ta začíná opět od nuly.“ pokračování

Markéta Královcová: zřídit samostatnou romskou církev je poměrně kuriózní Oslovili jsme i Markétu Královcovou, ředitelku Nadačního fondu Klíček, kde Patrik Kraus působil. pokračování

Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“ pokračování

Romové dochytračili Zpravodajství Anopress vydalo 13.ledna následující zprávu: 1,5 % ze získaných dotací si žádal pro sebe čestný předseda Společenství Romů na Moravě, které je největší romskou organizací v Česku. Pak se přičinil o to, aby takové projekty měly šanci na přijetí. Takovou smlouvu uzavřelo společenství s Karlem Holomkem. Neziskové organizace tak získaly neoprávněně ze státního rozpočtu přes 4,8 milionu korun. Aby bylo jasno! Novinami se šíří zvěsti, které svou neúplností vedou k nejrůznějším dohadům. Jsou to zvěsti o využívání peněz Romy. Navíc jsou zveřejňovány s velkou radostí, která nezapře averzi vůči Romům. Proto ještě vysvětlení. pokračování

Ceija Stojková vystavuje ve Vídni Přežila koncentrační tábory v Osvětimi a Bergen-Belsenu. Po válce se vrátila do Rakouska, kde však její etnická skupina byla i nadále diskriminována. Od konce 80. let minulého století píše, maluje a věnuje se i hudbě. Ceija Stojková je první romskou ženou v Rakousku, která s vyprávěním o svém nelehkém osudu vystoupila na veřejnosti. Její působivé obrazy jsou nyní vystaveny v Židovském muzeu ve Vídni. pokračování

z policejní kroniky JIČÍN – Okresní soud v Jičíně potrestal bývalé policisty Marka Vraštila a Karla Berouska podmíněnými tresty. Oba v květnu 2003 vtrhli po oslavě spolu s dalším nezjištěným mužem do několika bytů v Popovicích na Jičínsku a napadli tam romskou rodinu Danišových. Vraštil dostal trest 20 měsíců odnětí svobody podmíněně odložený na čtyři roky, Berousek roční vězení s odkladem na tři roky. pokračování

Špidla vítá romskou dekádu Vítám vyhlášení romské dekády, která slibuje spolupráci členských zemí Evropské unie, kandidátských zemí i těch, které stojí dosud mimo proces jejího rozšiřování. Výměna zkušeností a sdílení dobré praxe mohou být velmi užitečné při hledání takových řešení, která povedou ke snížení socioekonomických rozdílů mezi Romy a majoritními populacemi. Tento úkol není vůbec jednoduchý, neboť řešení musí být kulturně citlivá a mít podporu Romů samotných. pokračování

Sorbona mně dala strašně moc Loni v září začala pracovat v romské divizi Diana Kirilová z Bulharska. Ve Francii žije od roku 1998. Letos dokončila doktorandské studium na pařížské Sorboně a od 6. září pracuje v Radě Evropy v oddělení Romů a migrace na pozici projekt manažer. Zároveň je první Romkou v romské divizi. pokračování

Integrovaní Romové jsou taky Romy Jakoubkovu knihu jsem četl a nemyslím, že by bylo přesné ji označovat jako „neoliberální“; nevím o žádném neoliberálovi, který by považoval za hlavní úkol potírat sociální vyloučení. pokračování

Zprávy Větřní – Tábor plný tance, romských písniček, malování, kouzlení a hádání z ruky si tento týden užily v Zátoni u Větřní na Českokrumlovsku děti nejen z dětských domovů. Třetí ročník Cikánské pouti pořádalo písecké občanské sdružení Švagr. Děti si zopakovaly romská slovíčka, naučily se stavět maringotky, vyrábět pouťové růže atd. pokračování

Ian Hancock: Mé romství je jednoduše romské Ian Hancock (63) se narodil v roce 1942 ve Velké Británii. Z otcovy strany je maďarský Rom, z matčiny Brit. Přesto se z Británie přestěhoval do USA, kde se oženil. V současné době působí jako profesor romistiky na univerzitě v Texasu. Rovněž vede romský archív a dokumentační středisko. Jeho návštěva v Muzeu romské kultury v Brně byla příležitostí k rozhovoru. pokračování

České základní školství a Největší Čech Poslední dva týdny jsem se v rámci výzkumu ERRC zabývala mírou dopadu nového školského zákona na české školství s ohledem na úspěšnost romských žáků. Protože je účinný teprve přes měsíc, nečekala jsem razantní změny v systému speciálních, zvláštních a základních škol. Přestože jsou od 1. ledna 2005 speciální a zvláštní školy školami základními, na jejich budovách se vyjímají pořád tytéž staré cedule. pokračování

„Neviditelné testy“ romské komunity Michael Guet pracuje v romské divizi při Radě Evropy od roku 2000 a je mimo jiné zodpovědný za stážisty: pokračování

napsali jste nám Ad: Dohady o vysvěcení Patrika Krause trvají (RH 1/2005 ze dne 27. ledna 2005) Četl jsem váš rozsáhlý článek (RH 1/2005) na téma dohady o vysvěcení Patrika Krause a vyjádření pí Markéty Královcové. Předem podotýkám, že mi je jedno, zda p. Kraus je vysvěcený nebo není. Je to především člověk, který se oddal Bohu nejen duchovním životem, ale zřekl se i světského života v právem slova smyslu. pokračování

Studenti se přestěhovali z Kolína do Čáslavi Čáslav – Romská střední škola sociální sídlí od poloviny února v budově zvláštní školy v Čáslavi. O přesném datu stěhování nevěděl ani čáslavský městský úřad a představitelé Středočeského kraje. Krátkodobou smlouvu na 90 dní uzavřeli zřizovatelé školy pouze s ředitelem Františkem Boháčem, který má tento druh kontraktů ve své kompetenci. Majitelem budovy je však Krajský úřad Středočeského kraje. pokračování

Evropský soud pro lidská práva posoudí rasovou segregaci v českých školách Štrasburk, Praha (red) – Evropský soud pro lidská práva konal 1. března ústní jednání ve věci D. H. a další proti České republice. Stížnost 18 romských dětí z Ostravy je první stížností směřující proti systémové rasové segregaci ve školství v Evropě podanou u Evropského soudu pro lidská práva. Všichni stěžovatelé byli zařazeni do zvláštních škol určených pro děti s mentálním defektem. pokračování

Mladí právníci bojují za lidská práva Právo má především sloužit lidem Jiří Kopal (25) je právníkem Ligy lidských práv. Za výjimečný přínos pro ochranu lidských práv s důrazem na řešení problematiky policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlnosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti získal prestižní ocenění Alice Masarykové, kterou loni poprvé udělovalo velvyslanectví USA v ČR u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. pokračování

S projevy rasismu se setkávám neustále Michaela Tomisová (25) pracuje v IQ Roma servis jako právnička. Pozornost českých médií se na ni soustředila poté, co se v loni v září začaly objevovat zprávy o sterilizovaných romských ženách v České republice. pokračování

Život Romů v Rumunsku je velmi odlišný Reghina Maruntelu (41), původem z Rumunska, žije v České republice již od roku 1992. V současné době pracuje jako průvodkyně v Muzeu romské kultury a Romanu hangos povídala o životě Romů v Rumunsku. pokračování

Ad: Dohady o (údajném) vysvěcení Patrika Krause trvají V Romano hangos č. 1 jsme přinesli články o (údajném) vysvěcení Patrika Krause. Prostor k vyjádření dostal Patrik Kraus, ředitelka Nadačního fondu Klíček Markéta Královcová i zástupce České biskupské konference. V dalších číslech se k tomuto tématu vyjadřovali také čtenáři našich novin. Nyní zveřejňujeme poslední ohlasy a tím veškerá polemika končí. pokračování

Soužití karvinského gymnázia s okolím nelze redukovat pouze na otázku soužití s Romy Gymnázium v Karviné je výjimečná střední škola v mnoha ohledech – ať už vzhledem k výsledkům studentů při přijímacích řízeních na vysoké a vyšší odborné školy či úspěchům na soutěžích pořádaných ministerstvem školství. Může se však také pochlubit vcelku nezvyklou polohou – stojí totiž na okraji městské čtvrti, jehož obyvatelstvo tvoří z velké části Romové. Na to, jak vypadá soužití elitní školy s tímto prostředím, jsme se zeptali ředitele gymnázia RNDr. Bohumila Vévody. pokračování

Žádné problémy nejsou Strážníci doposud nezaznamenali konflikt mezi romskými a majoritními dětmi, říká zástupce ředitele karvinské Městské policie Jaroslav Kolek. Pouze předloni ji vedení gymnázia požádalo o zvýšenou kontrolu před zahájením a po ukončení vyučování. pokračování

Skinheadi napadli romskou rodinu ZÁKUPY (red) – Čtyři skinheadi zaútočili 3. dubna odpoledne v Zákupech na Českolipsku kameny na romskou rodinu. Jeden z nich údajně dokonce vytáhl střelnou zbraň a mířil s ní na děti, které si hrály před domem. Podle informací Mf Dnes přivolaná policie prvního z útočníků obvinila. Podle zákupské starostky Miloslavy Hudakové se ale celý incident odehrál jinak, než Romové popisují: „Parta mladých lidí se zastavila na pivo a když šli dál do města, pohádali se s Romy. Myslím, že je Romové z okna provokovali.“ pokračování

Současnost Romů v zrcadle minulosti Postavení Romů ve společnosti je velmi složité a politicky „choulostivé“. Skutečné předpoklady a možnosti řešení jsou omezené nedostatkem politické vůle, která je ovlivňována negativním vztahem širokých vrstev společnosti vůči Romům – tedy voliči politických stran. Na druhé straně je hlavním zdrojem nedůvěry Romů vůči majoritě rasová diskriminace, která je postihuje ve všech oblastech života. pokračování

Nesuďme Antonína Ferka podle barvy pleti V RH č. 5 jsem si přečetl článek O čem bych vám chtěl povědět od Antonína Ferka, kde zesměšňuje romistické pojetí „správného Roma“ a romskou kulturu jako takovou. Přišlo mi, že na rozdíl od Marka Jakoubka a jeho publikace Romové konec (ne)jednoho mýtu je Ferkův článek už jen samoúčelným výkřikem a nepřináší nové vědecké poznatky. Snad ani Marek Jakoubek by netvrdil, že romská kultura je pouze produktem kultury chudoby, i on chápe celou věc komplexněji (tím nechci říct, že mi jeho výzkum připadá objektivní). Považuji se za nositele romské kultury (ale opravdu si nemyslím, že by mi byla dána geneticky). Myslím si, že na našich zvycích, jazyku (kultuře) se nic nemění, ať se jí říká cigánská, cikánská a nebo romská. pokračování

Takoví jsme! Pravidelnou, trvalou a usilovnou četbou denního tisku se může člověk dovídat věci neuvěřitelné, a také zahanbující. Tak například čteme: „Starostka Zákup Miloslava Hudáková zpochybnila závěry, k nimž došla policie, a podotkla, že u nich problémy se skinhedy nikdy nebyly…“ Zastávala se tak výtržníka, který ve skupině napadl romskou rodinu v Zákupech na Českolipsku, všichni házeli kamení do oken a mířili pistolí na děti. Paní starostce je to málo, darebáctví neonacistů jí nevadí. No to je pěkné, když i hlava obce má takové smýšlení! Nepochybuji o tom, že v příštích komunálních volbách paní starostka bude jistě úspěšná, její jméno si dobře zapamatujme, ještě o ni uslyšíme. Poznáme, jak smýšlejí občané v Zákupech. pokračování

Jak jsme slavili Mezinárodní den Romů v ČR Hledání společného dialogu PRAHA – Jednou z mnoha forem oslav Mezinárodního dne Romů v Praze byl i pětidenní festival Šaj pes Dovakeras (Můžeme se domluvit), který se konal od 5. do 9. dubna. Obsahoval především mnoho přednášek a seminářů, ale také autorské čtení a promítání dokumentů i filmů. Nechyběla ani vystoupení romských hudebních skupin. Akci pořádalo občanské sdružení Athinganoi, ukončil ji společný koncert Bengas, Do konce a Black Chocolate v klubu Rock café. pokračování

Slavilo se i v Muzeu romské kultury Brno (red) – V předvečer Mezinárodního dne Romů, 7. dubna, si Muzeum romské kultury v Brně připomnělo svátek Romů na celém světě. „Jeho oslavou jsme chtěli nejen my tady v muzeu poukázat na to, že přestože na celém světě žije mnoho odlišných skupin Romů, máme všichni společné kořeny,“ uvedla PhDr. Jana Horváthová, ředitelka muzea. pokračování

Oslavy Dne Romů ve Frýdlantě Frýdlant – V sobotu dne 9. dubna se konala oslava Dne Romů. Pro nepřízeň počasí se odehrávala v sále restaurace Beseda ve Frýdlantě. pokračování

Romové a romština (Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha) Romština je krásná. Romština je velmi starý jazyk. Romština je bohatá. Je bohatá anebo byla bohatá? Naši předkové uměli říct romsky všechno, co potřebovali. Uměli označit patřičným výrazem všechno, co viděli, co slyšeli, co pro ně v jejich životě něco znamenalo a o čem se chtěli bavit. Romsky se mluvilo od rána do večera, od malička až do smrti. Dvakrát třikrát do týdne se Romové scházeli a vyprávěli si pohádky. Jeden hrdinský příběh trval třeba i pět, šest hodin. Jaká krásná a šťastně vybraná slova uměli vypravěči v pohádkách použít! Jaké nádherné slovní ozdoby a metafory! Pamatujete si ještě? „Můj sladký, šťastný a spravedlivý Bože!“ Anebo: „Kdybys mě neuměl zdvořile oslovit, už bys teď nechodil po zelené trávě.“ (To říká čarodějka romskému hrdinovi.) pokračování

Zkušenosti a poptávka základem projektu Brno (red) – V dubnu zahájily občanské sdružení Ratolest Brno a ZŠ a MŠ Křenová projekt Lačhi buťi, který byl podpořen v rámci programu Phare 2003 RLZ. „Obě naše organizace pracují s dětmi ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, proto jsme se rozhodli, že by bylo dobré spojit síly a vytvořit ucelenou nabídku služeb, která by oslovila děti i jejich rodiče,“ sdělila Věra Růžičková, koordinátorka klubu Pavlač z Ratolesti Brno. pokračování

Kampaň proti rasismu se neorientuje jen na Romy V roce 2000 dala česká vláda zhruba 10 milionů na programy romské integrace a na protirasistickou kampaň. Letos rozděluje už jen čtyři miliony korun. Vládní protirasistické programy vzbuzují u odborné veřejnosti přinejmenším rozpaky. Někteří tvrdí, že místo aby vláda dala peníze na informační kampaň přímo mezi Romy, marně se snaží převychovat širokou veřejnost. Zástupce vládního zmocněnce pro lidská práva se ocitl pod tvrdou kritikou na semináři o problematice romské integrace, kterého se účastnily asi dvě stovky lidí ze státních, komunálních i vzdělávacích institucí. Kateřina Jacques, vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva, byla na semináři hned několikrát obviněna, že romské problematice nerozumí, a dokonce mate veřejnost nesmyslnými frázemi. pokračování

Vzniká ojedinělé poradenské shomáždění Evropské fórum Romů a travellerů Evropské fórum Romů a travellerů (EFRT) je autonomní orgán nezávislý na vládách a mezivládních organizacích. Mezi jím a Radou Evropy existuje partnerská smlouva, která mimo jiné umožňuje navázání vztahů s jejími různými úřady, Výborem ministrů, Parlamentním shromážděním apod. pokračování

Vnitřní trh EU a Romové V Bratislavě 16. a 17. května proběhla další z mezinárodních konferencí o evropském vnitřním trhu a jeho dopadu na romskou menšinu. Zúčastnila se jí početná romská reprezentace ze zemí EU i zemí přistupujících, to je Bulharska a Rumunska. pokračování

Každodenní řeč a „učený“ jazyk III. (Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha) V předcházejícím čísle jsme mluvili o tom, že romsky se kdysi dalo říct všechno, o čem Romové potřebovali mluvit. Jenomže Romové byli kdysi hudebníci, kováři, pletli košíky, dělali nejrůznější práce pro sedláky, sváželi v lese dřevo, roztloukali kamení na cestách, hloubili studny a podobně. Ale byli Romové lékaři? Inženýři? Učitelé? Spisovatelé? Politici? Důstojníci? pokračování

Prolomit bariéry nezájmu společnosti o romskou kulturu Ve sdělovacích prostředcích jsou Romové představováni téměř výhradně v souvislosti s mnoha vyskytujícími se problémy, tedy kriminalitou, drogovou závislostí, vysokou nezaměstnaností a s tím spojeným pobíráním sociálních dávek, problémy s bydlením, ve školství a další. Pouze výjimečně je dáván prostor, aby společnosti byl představován pozitivní obraz Romů, nejen veřejnoprávními médii, ale také místními samosprávami. pokračování

Romský festival Khamoro již posedmé PRAHA – Už sedmým rokem platí, že květen není pouze měsícem lásky, ale také měsícem romské kultury, která se již tradičně představuje poslední májový týden na světovém romském festivalu Khamoro. Letos se jej zúčastnili romští hudebníci, výtvarníci, řemeslníci a filmaři z více než patnácti zemí Evropy, Asie, a také jižní Ameriky. pokračování

Proč zapadl Romfest a vzešlo Khamoro Tak tu byl opět „romský“ festival Khamoro a opět se nám dostalo možnosti přijít se podívat na romskou kulturu. Je to výjimečná příležitost vidět vlastní neschopnost a nemohoucnost. Myslím, že o takovou příležitost bychom se neměli nechat připravit. Je to výsledek našeho dohadování, rozepří a neschopnosti se domluvit. pokračování

Komentář - Dekáda romské inkluze v ČR nemá patřičnou pozornost Po nezájmu, který zaznamenalo sdružení Athinganoi s bulletinem Jekhetane, který měl sloužit k medializaci Dekády romské inkluze, se pozornost nepodařilo přilákat ani slavnostnímu zahájení Dekády romské inkluze v České republice. Start Dekády romské inkluze v režii vlády ČR proběhl bez pozornosti médií a veřejnosti. pokračování

Komentář - Vztah k Romům se v české společnosti zlepšuje Podle statistických průzkumů agentury STEM z dubna se vztah vůči Romům v české společnosti pomalu zlepšuje. Stále však 63 procent občanů vnímá Romy negativně. pokračování

Benefiční koncert sboru Apsora Sbor amatérských zpěváků Apsora (Slzičky) vznikl před dvěma lety a dnes má za sebou více než dvě desítky koncertů. Pod vedením Idy Kelarové vystupuje na benefičních koncertech v ČR i na Slovensku a letos poprvé i v Berlíně, kde vznikla před časem další Apsora. pokračování

Kampaň proti rasismu se neorientuje jen na Romy Reakce na článek uveřejněný v Romano hangos 12. května Romano hangos otisklo příspěvek novináře renomované rozhlasové stanice BBC Mikuláše Kroupy, který podle nadpisu vzbuzuje očekávání, že přinese informace o vládní kampani proti rasismu. Ačkoliv o kampaních vím poměrně hodně, bylo pro mě víc než obtížné se v textu zorientovat a doteď si nejsem jistá, kam autor směřoval. Celý článek mi připomíná spíše narychlo uvařený eintopf než strukturovaný text a ani žánrově si ho nedokážu zařadit. Vzhledem k nízké informativní hodnotě se nejedná o zpravodajství a na publicistický příspěvek se zase málo dovídáme o stanovisku autora, který zcela rezignoval na to, aby jednotlivá sdělení a citace nějak zarámoval. pokračování

z romské poezie Housle hrají Jan Horváth Pišta hraje krásnou píseň cikánskou. Eržika spustí bandurskou. Housličky moje, housle, zahrajte mně tu moji! Chci tancovat, pít, milovat, romskou písničku zazpívat. pokračování

Romano hangos v terénu Pro mé děti je to lepší než být na ulici Paní Gabriela Klempárová (34) žije v Praze na Žižkově. Její situace je více či méně bezvýchodná, protože nemá kde bydlet, ani kam jít. Setkaly jsme se s ní při výzkumu zaměstnanosti příslušníků romské komunity v České republice organizovaném Evropským střediskem pro práva Romů, jehož záměrem bylo uskutečnit pohovory s lidmi, kterých se toto téma nejvíce týká. Praha byla jednou z cílových lokalit a předpokládalo se, že vzhledem k tomu, že má u nás nejnižší míru nezaměstnanosti, promítne se to i do situace tamních Romů. K našemu nemilému překvapení jsme však zjistily, že opak je pravdou. Problémem je nejen zaměstnanost, ale také bydlení. Jedním z příkladů zapeklitosti je právě žižkovská lokalita. Minimum místních obyvatel (ať už se jedná o platiče či neplatiče, legální či nelegální nájemníky) pracuje, protože jako Romové a dlouhodobě nezaměstnaní nemají na českém trhu práce šanci sehnat volné místo. Z absence příjmu logicky vyplývá nedostatek financí a neschopnost platit nájem, který mnohdy přesahuje částku vyplácenou v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Proto jsme se rozhodly, že se za některými z respondentů vrátíme a pro Romano hangos pořídíme autentické výpovědi těch, kteří budou ochotní mluvit. Paní Klempárová souhlasila: byla by ráda, kdyby se prostřednictvím romského tisku dozvědělo o jejím případě co nejvíce lidí. V dnešní tíživé situaci bez práce a trvalého či alespoň dlouhodobého útočiště se totiž ocitla i přesto, že je vyučenou aranžérkou. Dlouho bojovala s těžkou nemocí a nyní hledá práci dál. Ale jak říká: „Když nemáte čistý trestní rejstřík, málokdo vám práci nabídne.“ pokračování

Zprávy PÍSEK – V jihočeské soutěži krásy Miss Roma zvítězila 15letá Lenka Terkelová z Kamenného Újezdu. Mladá vítězka touží stát se modelkou, po dosažení patřičného věku se chce přihlásit i do celostátní soutěž Miss. Jihočeská Miss Roma se za podpory místních podnikatelů a občanského sdružení Naděje konala letos poprvé. pokračování

Fenomén zvaný Kalí Sára Ve sklepním prostoru kostela v SaintesMariesdelaMer, jihofrancouzském městečku, je horko k zalknutí. Všude hoří velké svíce a poutníci přinášejí stále další a další. V pravém rohu pod klenbovým stropem stojí soška ženy černé pleti, s krásnou stříbrnou tepanou čelenkou na hlavě, na sobě má spoustu zlatých přívěsků a krásné roucho, které za chvíli už nebude vidět. Lidé ji ověšují lehkými hedvábnými šátky, jejichž počet neustále roste. pokračování

INFORMACE O ZMĚNĚ ADRESY O.s. IQ Roma Servis, které působí přes tři roky na adrese Cejl 49, stěhuje svoje centrum na novou adresu Hybešova 41/Leitnerova 3. Kromě svojí stávající činnosti (terénní sociální práce, právní poradenství) rozšiřuje svoje služby také na školící a volnočasové centrum pro romskou mládež. V prostoru na Cejlu 49 budou nyní poskytovány služby zaměstnanosti: informace o volných pracovních místech, zprostředkování zaměstnání, v případě zájmu možnost využití služby asistence a doprovodu, ale také poradenství o vzdělávání a informace o studijních příležitostech. pokračování

Čeká nás boj s chudobou Vylučování romských komunit je nyní nejzávažnějším problémem a místní úřady se k tomuto zacházení s romskou populací uchylují stále častěji. Začátkem 90. let minulého století představovalo pro Romy rasové násilí nejtragičtější problém. Několik desítek zavražděných Romů je důkazem, jak velkému ohrožení bylo tenkrát třeba čelit. Jen díky obrovskému úsilí nevládních organizací, romských představitelů a aktivistů, díky mimořádné pozornosti, kterou tragickým událostem v České republice věnovali v zahraničí, se podařilo přimět státní orgány a instituce k přijetí opatření potlačujících toto rasové násilí. pokračování

Kauza Bohumín: Nevytvářejme další romská ghetta Krize v bohumínském hotelovém domě trvá už od letošního května. V českých médiích se mezitím objevila celá řada informací, které se ne vždy dají pokládat za objektivní, mnohdy dokonce hraničí se senzacechtivostí. Poté, co jsme v minulém čísle zveřejnili tiskové prohlášení lidskoprávních organizací apelujících na představitele české vlády, rozhodli jsme se na žádost ostravské neziskové organizace Vzájemné soužití vyjet do Bohumína a situaci zmapovat. Za tímto účelem jsme se setkali s Editou Pišojovou, romskou poradkyní města Bohumín, která nám podala vysvětlení příčin, průběhu a následků celé kauzy. pokračování

napsali jste nám Albový křest Věry Bílé jinak Je milé, když Romano hangos dá jako první téma na titulní stranu (číslo 11, 24. června) křest nového CD. Protože však autor zprávy (zkratka ChD) popsal celý večer v duchu svého titulku Manažer Věry Bílé organizoval křest z hlediště, dovoluji si jako jeden z přítomných kmotrů i jako publicista, který se romskou hudbou dlouhodobě zabývá, něco namítnout. Neměl jsem dojem, že by manažer Jiří Smetana hudebníky „nepřestával organizovat ani u mikrofonů“ tak, že by proto „ztuhli“. A nepřišlo mi ani trapné, že Smetana nepřeložil pár slov ředitele francouzského institutu, mně se to naopak zdálo elegantní: Smetana by totiž musel přeložit i pochvalné Bravo na sebe sama co by producenta CD. Pro mne byla toho večera důležitější hudba než manažer. I když má zásadní podíl na zájezdech Věry Bílé do dvaceti šesti zemí. Jiří Černý pokračování

Apsora dětem Benefiční koncert velkého pěveckého sboru Apsora, který založila Ida Kelarová, se konal 19. června v žižkovském kostele sv. Prokopa v Praze. Sbor doprovázela kapela Romano Rat. Výtěžek vstupného (zhruba 60 000 Kč) poslouží k úhradě letního dětského tábora na hradě Svojanově, který každoročně organizuje Ida Kelarová pro děti z dětských domovů. Letos se tábora zúčastní 38 dětí. pokračování

Romskou píseň v Rožnově pod Radhoštěm zradila technika ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – Jedenáctý ročník hudebního festivalu Romská píseň se konal třetí červencový týden v areálu Dřeveného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V duchu motta „Svět patří dětem“ byl první den festivalu určen přehlídce dětských tanečních a hudebních souborů. Další den vystoupily profesionální skupiny z Česka, Slovenska a Maďarska. pokračování

Naši Němci a Romové jsou na tom stejně! Pana Oldřicha Stránského vyloučili z Českého svazu bojovníků za svobodu. Prý kvůli přátelským vztahům, které projevil vůči pražské Sudetoněmecké kanceláři. Pan Stránský strávil léta v koncentračních táborech. A jeho smířlivý postoj dozajista nesměřuje vůči nacistům, kteří ty tábory zřizovali, ale vůči Němcům, kteří se poctivě snaží vypořádat s traumatem své země, pocházejícím z minulosti a tady u nás nechtějí nic jiného, než nabízet diskuzi a ukazovat, jak to vlastně všechno myslí. Pan Stránský projevil statečný občanský postoj, jehož si musí každý vážit. Tedy, jak zřejmé, nemusí, ale měl by! pokračování

Dnes by se Ježíš narodil v bídě mezi Romy Když při sčítání lidu vypisoval jezuita František Lízna kolonku národnost, napsal: romská. Kněz se světlou pletí a sympatiemi k Romům tvrdí, že kdyby se Kristus narodil dnes, jistě by to nebylo ve vile s bazénem či na hradě. pokračování

Liberecké prázdniny ve znamení romské historie a putování Již popáté se pro liberecké romské děti konal pobytový tábor, který připravilo Liberecké romské sdružení za přispění ministerstva školství a Magistrátu města Liberec. Padesát dětí se tak dostalo do velmi hezkého prostředí rekreačního střediska Zátiší na Českolipsku. Počasí dětem moc nepřálo, a tak přišly vhod chatičky, ve kterých byly ubytovány. Ani deštivé počasí nepřekazilo žádnou hru, kterou pro ně připravili táboroví vedoucí – terénní sociální pracovníci magistrátu a Libereckého romského sdružení. pokračování

Gypsy Celebration 2005 na hradě Svojanově Stejně jako poprvé před pěti lety, bylo i letos ve dnech 28. až 31. července na hradě Svojanově kousek od Poličky rušno. Do daleka zněly rytmy a tóny romské hudby, které přilákaly stovky diváků a posluchačů, milovníků a obdivovatelů romské kultury. Hrálo se, tancovalo, zpívalo a jedlo. Také letos měli návštěvníci možnost ochutnat speciality romské kuchyně. pokračování

Zpráva o situaci romské etnické menšiny Již delší dobu se pohybuji v politice, která je zaměřena i na řešení „integrace Romů do společnosti“. Slovo integrace se používá již více než 40 let. Romové – etnická menšina v České republice – určitě patří mezi skupiny nejvíce ohrožené diskriminací i sociálním vyloučením. Bránit, aby nedocházelo k těmto negativním jevům ze strany majoritní společnosti, je samozřejmě povinností státu, ale i měst a obcí. Určitě se shodneme, že docílit toho je nesmírně těžké. Dosavadní snaha ze strany státu, krajů a měst zapojit Romy do rozhodování o věcech, které se týkají samotných Romů, se ve velké míře setkává s kritikou. Hlavní důvod vidím v tom, že Romové se dosud nesnažili a ani nesnaží najít společnou řeč, nedokáží se shodnout na koncepci, která by vedla ku prospěchu velké většiny Romů v rámci programu jejich integrace. pokračování

Odešla legendární postava Doktorka Milena Hübschmannová vstoupila do mého projektu fotoportrétů pod názvem Roma Rising / Romské obrození velice zkraje, pouze několik měsíců po jeho zahájení. Můj dobrý přítel, slavný fotograf Ivan Pinkava, mi navrhnul, abych kontaktoval tuto legendární postavu v oblasti vzdělanosti a emancipace Romů v České republice. Nastínil jsem jí představu o projektu a ona mi velice pohotově nabídla pomocnou ruku a zkontaktovala mě s některými lidmi, kteří se nakonec stali součástí projektu. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Romano hangos ve svém sedmém čísle v roce 2002 zveřejnilo rozhovor s Milenou Hübschmannovou, z něhož část vyjímáme. pokračování

Kale samostatně bez Věry Bílé Po mnohaleté úspěšné spolupráci se skupina Kale rozhodla osamostatnit a přestává být doprovodnou kapelou zpěvačky Věry Bílé. To je zpráva, kterou zveřejnili členové kapely. Skupina začala spolupracovat s Věrou Bílou na konci 80. let a jako doprovodná kapela se výrazně podílela na úspěšné kariéře této romské zpěvačky z Rokycan. Hraje v ní mnoho uznávaných muzikantů. Patří k nim například kytarista Jan Dužda, syn legendárního romského multiinstrumenta-listy a především vynikajícího bračoše (violisty) Vojtěcha Duždy, přezdívaného Pagur. Mnoho písní pro Věru složil baskytarista Emil Pupa Miko, který v Kale působí především jako sólový zpěvák. Skupina tedy má posluchačům co nabídnout a doufejme, že tomu tak bude i v jejím samostatném působení. Emila Mika, neoficiálního vedoucího kapely, jsme se zeptali, proč přestávají být doprovodnou skupinou Věry Bílé. Odpověděl nám: pokračování

Výstava výšivek s romskou tematikou PRAHA – Netradiční pohled na umění s romskou tematikou nabídne knihovna Gender studies v Praze. Vernisáž výstavy Markéty Šestákové, na které představí své výšivky inspirované Romy, se uskuteční 4. října od osmnácti hodin. pokračování

Romská pouť na Svatém Kopečku u Olomouce Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce zněla v sobotu 10. září romštinou. Na 500 poutníků z ČR i Slovenska se sešlo na tradiční, v pořadí již sedmé romské pouti. Tuto duchovní a kulturní slavnost pořádá Charita Olomouc společně s mnoha dobrovolníky od roku 1999. pokračování

Letos rekordní počet nemocných žloutenkou Jedenaosmdesát lidí zatím letos onemocnělo na Ústecku žloutenkou typu A, které se také říká nemoc špinavých rukou. Takový počet hygienici nepamatují: v minulých letech evidovali totiž jen jednotlivé případy onemocnění. pokračování

Svoboda nevylučuje solidaritu Dne 30. července v Kavárně Lidových novin uveřejnil Mirek Topolánek článek Vraťme Evropě sílu svobody. Žasnu, že na tento článek nikdo nereagoval, asi že byly prázdniny, nebo o tom taky nevím. Podívejme se, jaké že to jsou myšlenky, které nám tu předkládá. Ve stručnosti toto: Evropská kultura se rozpouští v husté a zkažené polévce multikulturalismu. Jediný způsob, jak zabezpečit prosperitu a bezpečí, je vytvořit prostor svobody. Solidarity se lidé nenajedí. pokračování

Putovní seminář o Romech v Evropské unii začal Se zajímavým nápadem přišlo Centrum politických analýz, jehož členem je i Čeněk Růžička, romské veřejnosti známý jako člen Výboru pro odškodnění holocaustu. Centrum zorganizovalo putovní seminář o Romech v Evropské unii, s nímž postupně navštíví všechna krajská města České republiky. Poprvé byl seminář uspořádán 11. října v Liberci a následující den v Hradci Králové. pokračování

Vzpomínka na Bartoloměje Daniela (17. 10. 1924 až 10. 10. 2001) V těchto dnech vzpomínáme na našeho spolupracovníka, historika Bartoloměje Daniela. V měsíci říjnu si připomínáme již čtvrté výročí jeho úmrtí a zároveň také 81. výročí jeho narození. Celý život zasvětil bádání, poznávání a propagaci romského etnika. S obrovskou houževnatostí shromáždil nespočet cenných historických pramenů odkazujících k romské historii. Bartoloměj Daniel byl vždy borníkem, který se výsledky své práce snažil přiblížit také širší veřejnosti. Nebyl typem vědce, který je srozumitelný pouze úzkému okruhu akademiků. Své poznatky neúnavně propagoval a upozorňoval na bohatou historii Romů, na jejich významná kulturní specifika. Byl vědcem, u něhož se přirozeně snoubí teorie s praxí. V roce 1969 se stal spoluzakladatelem první romské organizace u nás, Svazu Cikánů-Romů (SC-R), v Ústředním výboru SC-R ČR, který měl sídlo v Brně, pak pracoval až do likvidace svazu v roce 1973. Už na půdě této organizace se zapojil do dokumentace dějin a kultury Romů, vytvářel sbírkové kolekce dokládající existenci tradičních romských řemesel, zejména kovářství. Na toto téma také svaz z jeho podnětu v roce 1970 uspořádal výstavu Tradiční romské kovářství. Sen o vlastním muzeu se svazu stejně jako Bartoloměji Danielovi rozplynul s likvidací svazu; nashromážděné unikátní sbírky přešly do státních muzeí. pokračování

Mileně - Emil Cina Naše jsi, stále naše, jak zní to v písni cikánské. Ty všechny cesty, co jsi prochodila, ode vsi ke vsi, a vsude, kde jsi byla, jak pohádku a duši lidskou jsi ve svém srdci zabydlila. S bolestí čteme prostá tvoje slova: Na romskou řeč nezapomeň – opakujeme znova. Léta jsi učila – být čestným člověkem. K tobě my všichni vzhlížíme s povděkem. pokračování

Informační manuál Policie České republiky Policista v multikulturním prostředí V letošním roce byl vydán tento manuál autorů Lenky Budilové a Tomáše Hirta a kolektivu jako pomůcka pro Policii ČR v práci mezi příslušníky menšin za spolupráce Ministerstva vnitra ČR a organizace Člověk v tísni. Příručka si všímá příslušníků menšin národnostních i náboženských, migrantů a cizinců. Mimo jiné také Romů. Právě kapitole Romské populace v ČR se chci věnovat nejen z pohledu polemiky s některými názory, ale i věcné správnosti. Snad si mohu činit oprávněnou ambici být k takovému pohledu a názoru povolán po mnoha letech intenzivní práce v této oblasti. pokračování

napsali jste nám Ad Hotelový dům v Bohumíně Po přečtení článku pana Holomka na adresu hotelového domu v Bohumíně musím reagovat touto formou, jelikož jsem tímto problémem nepřímo zainteresován. Zaměstnanec, který u mne pracuje, byl na tomto hotelovém domě ubytován a se čtyřmi dětmi musel své bydliště opustit s tím, že do dvou měsíců mu bude nový byt přidělen. Doposud se nic nestalo. Před nedávnem, zhruba před dvěma měsíci, jsem navštívil zdejší městský úřad, a byl jsem ubezpečen, že chyba není na straně úřadu, nýbrž na straně mého zaměstnance, který odmítl možnost náhradního bydlení. Posuďte sami: byt 1+1 nebo 1+ 2 čtvrté kategorie bez teplé vody a topení, se společným WC a se čtyřmi dětmi? Hodilo by se panu starostovi a úřednicím říct o tomto člověku, že je dlužníkem, neplatičem atd., ale není. A tak je třeba položit si otázku, kde se poděly ony sociální byty, když pan starosta se bije v prsa a řve jak lev, že byty město prodávat nebude, protože budou sloužit jako byty sociální. Skutek, utek… sociální… kup si. Toto město není chudé, když si může dovolit takový husarský kousek, aby jednomu nejmenovanému fotbalovému družstvu odkoupilo hřiště za cca 1200 000 Kč, údajně bude sloužit k volnočasovým aktivitám, ale zkuste se tam dostat! A tak je lepší to pronajmout zpět klubu za korunový nájem a jako bonus mu postavit šatny za několik milionů a paradoxně na přilehlém zimním stadionu, kde se ovšem nebudou pro nedostatek kapacity převlékat hokejisté. A tak, co na závěr říct, ať si každý udělá obrázek sám. ...@ pokračování

Představujeme některé tváře kampaně Anděla Halušková Anděla je krásná dívka. A také neobyčejná žena. Romská maminka a kubánský tatínek se v jejím vzhledu samozřejmě museli projevit, ale krása a exotický původ nestačí k probojování se do finále České Miss. Anděla Halušková je vůbec první dívkou s romskou krví, která se dostala do finále celorepublikové oficiální soutěže a přihlásila se ke svému původu. Je svým způsobem průkopnice a pro mnohé mladé krásné Romky i příkladem toho, že když člověk něco opravdu hodně chce, může toho dosáhnout. Anděla je výjimečná osobnost, bojovná, tvrdá a přímá. Nenechá si líbit, když ji chlapi smyslně okukují na ulici, ani když cestující v tramvaji provokativně schovávají peněženky. Nikdy se nestyděla za svůj romský původ, je na něj hrdá. Stejně tak na svou účast v letošní kampani proti rasismu, v které hraje hlavní roli. Zdá se, že příběh tiché pokladní ze supermarketu se náhle proměnil v kariéru úspěšné modelky a z neznámé dívky se stala známá osobnost. A přestože jí krása nahoru určitě pomohla, na Andělčině žebříčku hodnot stále hraje prim zejména poctivost a upřímnost. „Jsem ráda, že lidé také někdy soudí člověka podle toho, jaký je, a ne jen podle toho, jak vypadá.“ pokračování

Z vystoupení Vlada Oláha na konferenci v Praze Proč si vážím Boženy Filové a Jaroslava Balvína Tito jmenovaní pracují na Magistrátě hlavního města Prahy. Paní Filová jako koordinátorka pro záležitosti romské komunity a romských projektů, doktor Balvín jako odborný referent pro národnostní menšiny. Oba jsou členové komise Rady hl. m. Prahy, kde jsem členem i já téměř osm let. pokračování

DOMY HRŮZY Přibývá jich v našich městech jako hub po dešti. Každé město má svůj „dům hrůzy“, který každý raději zdaleka obejde, jenom aby tam nemusel vkročit. Na Kutnohorsku jich je několik. Většinou bez tekoucí vody, bez elektřiny. Kdo v nich bydlí? Samozřejmě Cikáni, kdo jiný! Podívejte se na ně! Kolik berou peněz a bydlí jako zvěř! – To jsou hlasy, které občas slýchávám na adresu Romů. pokračování

Příběh Romů v historii a kultuře V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice Jsou zde dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audiovizuálním doprovodem. Závěrečný sál expozice přináší nekomentovanou mozaiku současných trendů ve vývoji vztahu mezi romskou minoritou a majoritou od roku 1989 do současnosti. Citace z tisku doplňuje sestřih zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. pokračování

Příběh Romů v historii a kultuře V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice Jsou zde dobové dokumenty, fotografie a originální sbírkové předměty s audiovizuálním doprovodem. Závěrečný sál expozice přináší nekomentovanou mozaiku současných trendů ve vývoji vztahu mezi romskou minoritou a majoritou od roku 1989 do současnosti. Citace z tisku doplňuje sestřih zajímavých televizních šotů, reportáží i dokumentů o životě Romů u nás i v zahraničí. pokračování

Romský podzim se Zuzanou Gáborovou Brno – Již potřetí (a v tomto roce bohužel naposledy) Muzeum romské kultury v rámci cyklu Romský podzim nabídlo svým návštěvníkům besedu s romskou osobností. Ve středu 23. listopadu přijala pozvání právnička Kanceláře veřejného ochránce práv Zuzana Gáborová. pokračování

Názor návštěvníka Djangofestu Radost slyšet. Příjemný večer Čtvrtý ročník Djangofestu na Flédě, pořádaný Společenstvím Romů na Moravě v rámci akce Romský podzim, proběhl – podpořen solidní organizací večera – v příjemném duchu spojení „černých a bílých“ muzikantů od django hudby, přes funky, jazz, estrádu, balady s notnou dávkou romského patosu až po romskou kytarovou klasiku. pokračování

Karačoňa – romské Vánoce Svátky vánoční, Karačoňa, jsou pro Romy stejně významné jako u majoritní společnosti. Většina romských rodin je slaví hlavně slavnostními jídly a pitím, veselím a tancem. Dodnes je nejdůležitější slavit Vánoce v rodinném kruhu, nikdo by neměl být o Vánocích sám. Romové vzpomínají i na ty z rodiny, kteří zemřeli a nechávají jim u stolu volné místo… pokračování

Nevíte, co koupit svým blízkým na Vánoce? Gondolán trio: Čekej a neplakej Když se řekne Gondolán, vybaví se profesionálům v oblasti hudby muzikanti, kteří, jak řekl Karel Vágner na křtinách CD Gondolán tria, „nikdy nezahráli falešný tón“! A říkáme-li, že nedokážou zahrát falešně, myslí se tím čistota tónů z hlediska hudebních režisérů i upřímnost jejich projevu, vycházejícího jak z čistoty srdce, tak z tradic tohoto druhu muziky. Tu ocenili a oceňují již celé generaci fanoušků hudby – ale jaké vlastně? Je to trochu romský folklór, trochu jazz, trochu pop, je to cosi neuchopitelného a nepopsatelného, ale hlavně nenapodobitelného a naprosto originálního. Vstupte, informujte se, „vyslechněte příběh“ (jak zní název jedné ze známých písní i připravované publikace) – a vsadíme se, že i vy budete mít zájem blíže se s fenoménem Gondolán seznámit, ať již na koncertech nebo na zvukových nosičích! CD 259 Kč Objednávejte na: www.multisonic.cz pokračování

Děvčátko, rozdělej ohníček Poněkud naivní sonda do života česko-slovenských Romů Od zářijového vydání prvotiny Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček, která přinesla autorovi vítězství v 10. ročníku soutěže Literární Cena Knižního klubu, uplynulo již pár měsíců. Někteří recenzenti na tento romský román v mnohých případech pěli chválu. Popravdě řečeno jsem nezaregistrovala jedinou negativní reakci. pokračování

Romové z Jablonce nad Nisou se přou s městem o svoji poradkyni Redakce Romano hangos dostala koncem listopadu dopis, v jehož úvodu byla otázka: Proč město Jablonec nad Nisou trvá na romské poradkyni, když ji Romové nechtějí? Podepsali se pod něj Josef Bikár, Miroslav Pešta, Veronika Miková a Aladár Ferenc. Jejich text v plném znění otiskujeme společně se stanoviskem Tomáše Macka, ředitele odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Jablonci nad Nisou, jehož jsme požádali o vyjádření. pokračování

Slovenská národní strana: 20 tisíc za sterilizaci Bratislava – Slovenská národní strana se chystá na volby, vsadila přitom na protimaďarskou a protiromskou kartu. Lídr strany chce dokonce nechat romské muže sterilizovat. Za dobrovolnou sterilizaci nabízí Romům dvacet tisíc korun. pokračování

Nezapomínejme a připomínejme BRNO – Dvacátý sedmý leden – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Na mnoha místek republiky si lidé mohli v tento den připomenout utrpení židovského a romského obyvatelstva za druhé světové války. pokračování

Výzva k mezinárodní spolupráci Jak již jsme informovali v předchozích číslech Romano hangos, Evropské fórum Romů a Travelerů (ERTF) zahájilo svoji oficiální činnost sjezdem delegátů pléna, volbou prezidenta a členů Výkonného výboru. Sjezd se konal v prosinci 2005 v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, a mezi pozvanými hosty byl také Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy. ERTF zaujalo velice významné postavení ve struktuře evropských organizací a institucí podpisem smlouvy o spolupráci s Radou Evropy. Je to zcela ojedinělá událost v romské i evropské historii. Je to také velký závazek, který se dotýká nejen signatářů smlouvy o spolupráci, ale i těch, kteří budou výsledků spolupráce využívat. pokračování

Zeman varuje před přílivem Romů do ČR PRAHA – Předvolební boj je již v plném proudu a politickým stranám často nezbývá než oprášit osvědčené trumfy. ČSSD tak vsadila na svoji nejznámější postavu – důchodce z Vysočiny Miloše Zemana. Ten ČSSD přislíbil předvolební turné v autobuse Zemák. Ruku v ruce s jeho vstupem do předvolebního boje jde však také zájem o jeho druhou knihu Vzestup a pád české sociální demokracie. Krátce po vydání se stala předmětem kritiky. Bývalý premiér v ní varuje před přílivem Romů do Česka. pokračování

Portréty českých Romů ve Washingtonu Ve výstavních prostorách českého velvyslanectví ve Washingtonu začala 9. února výstava portrétů českých Romů. Portréty lidí, kteří to „v životě někam dotáhli“, zachytil v letech 2001 až 2004 americký fotograf Chad Evans Wyatt. Kolekce černobílých portrétních fotografií představuje romskou komunitu v ČR dosud zcela opomíjeným pohledem. Ukazuje Romy, kteří uspěli ve svém profesním životě a jsou zcela přirozenou součástí české společnosti. Chad Wyatt na svých portrétech představuje nejen vynikající muzikanty, ale také úspěšné podnikatele, pedagogy, právníky, lékaře, politiky, novináře, občanské aktivisty, policistu, duchovního. Výstava tak má kromě své umělecké hodnoty důležitý sociální rozměr. pokračování

Co přinesly semináře pro romské aktivisty z České republiky a ze zahraničí Téměř dva ze tří Romů jsou nyní bez zaměstnání Romský podíl na procesu vytváření politiky, vzdělávání romských dětí a romská zaměstnanost, strategická litigace (vedení právního sporu) v případech přímé či nepřímé, skryté či otevřené diskriminace Romů – to jsou některá z témat, která zazněla na sérii tří seminářů pro 16 romských aktivistů z Čech a Moravy, které se v lednu a únoru uskutečnily v Muzeu romské kultury v Brně. Uspořádání seminářů, které financovala Evropská komise, se zhostilo Společenství Romů na Moravě ve spolupráci s Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC), Mezinárodní helsinskou federací a Evropskou romskou informační kanceláří. Na jednotlivých seminářích vystoupili nejen přednášející pracovníci budapešťského ERRC (programový ředitel Claude Cahn, právník Constantin Cojocariu a další), ale i z ČR (Czeslaw Walek, Kateřina Jacques, právník David Strupek). Na prvním semináři poprvé zazněla i prezentace Ann Morton Hyde, specialistky na problematiku přístupu k trhu práce. Zaměřila se na výsledky výzkumu romské zaměstnanosti, který pod záštitou ERRC proběhl v průběhu loňského roku v pěti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky. pokračování

Když chceme něco dokázat, musíme být hrdé První celostátní konference romských žen se konala ve dnech 10. a 11. února v Praze. Mezi stovkou žen ze všech koutů České republiky nechyběly ani účastnice ze zahraničí. Zájem romských žen o tuto akci převyšoval kapacitní možnosti místa setkání. Konferenci zorganizovala romská ženská skupina Manushe, kterou řídí Marta Hudečková, její spoluzakladatelka společně s Lidií Grebo. Manushe působí pod občanským sdružením SLOVO 21. Moderátorkou konference byly Anna Poláková, vedoucí romského vysílání O Roma vakeren z Čro 1 – Radiožurnálu a Lucie Horváthová, romská poradkyně z Pardubic. Lucie bravurně překládala pro účastnice z Maďarska do mezinárodní romštiny. „Chceme dát romským ženám možnost, aby definovaly problémy, se kterými se dlouhodobě potýkají, aby posoudily a ohodnotily své postavení ve společnosti a navrhly konkrétní řešení pro zlepšení jejich situace,“ řekla Anna Poláková k cílům setkání. „Je nás zde okolo stovky, jsme tu z celé republiky. To je obrovský potenciál. Uvědomujeme si, že na nás, na ženách, leží spousta odpovědností, které musíme řešit s ohledem na naše tradice, současnost i budoucnost,“ zdůraznila dále. pokračování

Mně Cikáni nevadí, ale ... Jmenuji se Petra Kotlárová a jsem romská asistentka na Základní škole nám. Míru v Krnově, kde je pouze první stupeň a dva nulté ročníky. Před zhruba 10 lety jsme začínali projekty Step by step či Začít spolu, chtěli jsme začít začleňovat romské děti do majoritní většiny. Nejprve jsme měli v jedné třídě z 20 dětí tři až čtyři romské. Postupem času nám začalo bílých žáků ubývat, přesto že jsme připravovali spoustu akcí: školu v přírodě, den dětí, dny multikulturní výchovy, bezplatné kroužky (pěvecký, sportovní, malování, flétna a v poslední době se přidal taneční). Před šesti lety vzniklo na naší škole doučování, kam měli přístup i neromští žáci, ale jak se ukázalo, neromské děti či jejich rodiče neměli zájem. pokračování

Slovo šéfredaktora Vážení čtenáři, jistě jste si všimli, že v letošním roce vychází Romano hangos jako měsíčník, nikoliv jako čtrnáctideník. To je jistě nepříjemné, protože to snižuje aktuálnost našeho zpravodajství. Omlouváme se za tento nedostatek, ale jsme nuceni nastolovat co nejpřísnější úsporná opatření, z nichž to nejpodstatnější je snížení periodicity. pokračování

Vychází CD s původní romskou tvorbou Apsora – Ida Kelarová Dovolujeme si čtenářům představit nové CD Apsora, na kterém uslyšíte 17 romských písní v podání Idy Kelarové a Desideria Duždy, Romano rat a sboru Apsora, který je prvním sborem, jenž má v repertoáru původní romskou tvorbu. Autorem převážné většiny písní je Desiderius Dužda. CD bylo nahráno na benefičním koncertu v Praze v kostele sv. Prokopa, 19. června 2005. Toto CD je věnováno dětem. Stopáž: 72:16 Motto: Zpěvem bojujeme proti rasismu, diskriminaci a strachu z neznámého. Současně s tím vyzýváme Romy, aby se nevzdávali a neutápěli sami sebe v pasivním postoji k životu. Aby nesli zodpovědnost za svou kulturu, aby pracovali a otevírali se budoucnosti, bojovali za lepší životní podmínky pro svoje děti a neupadli v prokletí minulosti. Vyzýváme nás všechny, abychom těm, kteří jsou jiní než my, dali příležitost a prostor k tomu, aby mohli sami sebe prezentovat a prosazovat s úctou k sobě samotným. www.kelarova.com pokračování

Parlamentní volby se budou týkat všech Kam spěje romská politika? Dovolím si ve zkratce zareagovat na blížící se parlamentní volby. Tyto volby, jsem si tím jistý, budou pro romskou menšinu důležité. Kladu si otázku, zda Romové využijí svoji možnost ovlivnit je a zda vůbec půjdou k volbám. Nebo si řeknou, že k volbám nemusí, že se to nějak vyřeší a nějak to dopadne? Vážení Romové, letošní volby do Parlamentu České republiky jsou hodně důležité a já vás vyzývám, abyste k volbám šli! Proč to říkám, je naprosto jednoznačné: tyto volby mohou ovlivnit další vývoj, který se bude týkat všech Romů v ČR. Jestli chcete, aby se někdo romskou politikou opravdově zabýval, nebuďte lhostejní a jděte 2. a 3. června volit! Volte kteroukoliv politickou stranu, která se dostane do parlamentu, ale nevolte tu, která nemá šanci do parlamentu se dostat. Nebo je vám lhostejný další vývoj, který se týká i vás osobně? Vladimír Horváth člen Zastupitelstva města FrýdkuMístku člen Výboru pro národnostní menšiny Krajského Zastupitelstva MSK pokračování

Jan Horváth, žák Mileny Hübschmannové, říká: Bez mateřštiny není národ U příležitosti nedávného slavnostního představení knihy vzpomínek slovenských Romů na II. světovou válku Po židoch cigáni v Muzeu romské kultury v Brně jsem se setkala po letech s Janem Horváthem. Hlavní autorkou velmi obsažné knihy byla jeho milovaná učitelka, zakladatelka romistiky na Karlově univerzitě v Praze, Milena Hübschmannová. Zasvětila svoje celoživotní úsilí obrození a zvelebení romského jazyka a romské kultury. Nemalý sál byl téměř přeplněn Romy i Neromy, kteří s ní pracovali, vzpomínali a vyprávěli. Milenu zastihla loni smrt při autonehodě v Jižní Africe a vydání knihy, výsledku osmileté práce, se už nedožila. Jan Horváth pracoval před lety v redakci Romano Kurko v Brně. To už byl otcem čtyř dětí a dálkově studoval střední knihovnickou školu. Často jsme se v redakci vídali. Zmíněné noviny už dávno nevychází. Janko se ještě před jejich zánikem odstěhoval s rodinou do Ostravy, kde působí jako pedagog. Je nadšeným propagátorem a učitelem romštiny a romské kultury vúbec. Píše zejména básně a má k vydání připravenou už svoji druhou sbírku Měli jsme si co povídat. pokračování

O knihách Dospělí se v obýváku hádají. Důvodem jsou ztracené brýle, americká politika nebo romská otázka. Školní dítě se marně snaží zabránit sporu pláčem nebo anekdotou o Hurvínkovi. Studující dítě marně nabádá, že takhle se o Romech nemluví. Dospělé dítě ví, že v hádce nejde o téma, ale o to, pohádat se. A tak kdykoliv zazní klíčové slovo „brejle“, „Bush“, „Cikáni“, jde se projít. pokračování

Romská komunita versus romská národnostní menšina Před časem vyvolala vzrušenou debatu informace o tom, že Parlament Romů v ČR chce provést průzkum lidských zdrojů mezi romskou populací. Záměrem bylo získání kvalifikovaných informací o existujících problémech Romů a na jejich základě stanovit strategii potřebných řešení. pokračování

Sexuální a reprodukční práva žen Lydia Bariová je žena přitažlivého zevnějšku. Pracuje jako projektová manažerka v občanském sdružení Společnost pro plánované rodičovství, kde se zabývá sexuálními a reprodukčními právy romských žen. Ve chvilce volna jsem ji na konferenci trochu vyzpovídala. Byla na ní vidět velká únava. Cestovala do Prahy v noci a vůbec se nevyspala. pokračování

Jak „vybílit“ problémy Romů Dne 16. ledna poskytly Lidové noviny mimořádně velký prostor Romanu Krištofovi (označenému jako „odborník pro otázky migrace a etnických menšin“) pro rozsáhlou polemiku s vládní romskou politikou v článku Kde je zakopán (romský) pes. Autor si bůhvíproč „vypůjčil“ titul slavné knihy Pavla Kohouta, i když z textu není zřejmá žádná souvislost. Těch je ostatně pomálu i v samotném článku, jenž je neobyčejně zmatečný a jazykově pokleslý („najímat lidi neschopné díky naučeným návykům vykonávat danou práci“). To vše je vyváženo útočností. pokračování

Osmý duben – den nejen romské identity Osmý duben slaví Romové na celém světě jako Mezinárodní den Romů. V tento den, který byl ustanoven na čtvrtém kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě (1990), si lidé připomínají oficiální zpečetění mezinárodní spolupráce Romů. Romské hnutí tak nabylo mezinárodní, politické i sociální dimenze. Účastníci oslav si každoročně připomínají společný původ, jazyk, kulturu, sjednocení, spolupráci a zejména své „romipen“, tedy romskou identitu. Letos si navíc připomněli i 35. výročí založení Mezinárodní romské unie. pokračování

Jak kráčela naše novodobá historie V naší novodobé historii patří k nejvýznamnějším setkání, které se uskutečnilo v roce 1971 v Londýně. Ve dnech 7. až 12. 4. se konal mezinárodní kongres, který ustavil novou romskou organizaci Internacijonalno Romani Unija (IRU). Pro Romy z Československa se jednalo o mimořádné setkání, jehož se zúčastnila romská delegace ve složení Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demetr a Antonín Daniel. pokračování

Evropské středisko pro práva Romů oslavilo desáté výročí založení Evropské středisko pro práva Romů (ERRC), mezinárodní právní organizace veřejného zájmu, která monitoruje situaci Romů v Evropě a hájí jejich práva, oslavilo desátý rok své činnosti. Slavnostní recepce se konala dne 5. dubna v prostorách budapešťské ambasády Velké Británie a zúčastnil se jí i budapešťský primátor Gabor Demszky. „Britská vláda je pyšným sponzorem aktivit ERRC, včetně práce ERRC v Rusku, práce v oblasti antidiskriminace v jihovýchodní Evropě, sestavení a vydání lidskoprávní školicí příručky pro romské aktivisty, a jeho úsilí v otáz kách romských práv a bydlení v Maďarsku a na Slovensku. Věříme, že Evropské středisko pro práva Romů je institucí hodnou následování,“ prohlásil velvyslanec Velké Británie v Maďarsku John Nichols. pokračování

Otevřený dopis vydavatele Společenství Romů na Moravě čtenářům Romano hangos Obracíme se na Vás s prosbou o pomoc při řešení obtížné situace, v níž se ocitla naše organizace. Dovolte, abychom ji nejprve krátce představili. Společenství Romů na Moravě vzniklo v roce 1991 s cílem podporovat integraci Romů do společnosti. Postupem času se Společenství stalo velkou organizací, která kromě brněnského centra působí v jedenácti dalších městech a obcích na Moravě, zaměstnává několik desítek především romských pracovníků a poskytuje služby stovkám klientů především ze sociálně vyloučeného prostředí. Svou činností v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže, sociální práce, občanského a sociálního poradenství, vydavatelskou a kulturní činností (čtrnáctideník Romano hangos, festival Djangofest) a obecnou snahou o romskou emancipaci přispívá organizace významnou měrou k naplnění vládního programu romské integrace. Jako každá nevládní organizace i Společenství Romů na Moravě financuje svou činnost převážně prostřednictvím grantů poskytovaných státem, krajskými úřady, obcemi, nadacemi či firemními dárci a v posledním období se zaměřuje i na projekty financované z prostředků Evropské unie. V roce 2005 jsme podali více než třicet projektů u všech typů výše uvedených donátorů tak, abychom pokryli celé spektrum činnosti organizace a zajistili rovněž potřebu kofinancování u těch projektů, které je vyžadují. A právě zajištění potřebné spoluúčasti se nám v loňském roce bohužel u všech projektů nepodařilo. pokračování

Komentář Uplatnění teze „kultury chudoby“ v praxi Je to asi rok a půl, kdy v RH probíhala polemika o knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Hirta a Jakoubka. Pro osvěžení: oba působí na Západočeské univerzitě v Plzni, vyučují kulturní antropologii a hlásají, že Romy spojuje jen „kultura chudoby“. Mezi řádky se čtenář dozvídá, že vlastně Romové jako etnikum neexistují, a to navzdory všem doložitelným prvkům, které činí etnikum etnikem a národ národem: v případě Romů je to po staletí nenormovaný jazyk se spoustou dialektů, spojených společnými jazykovými prvky, a kultura bezpochyby velice bohatá na tradice. Nedávno se mi bohužel naskytla příležitost přesvědčit se, jak tato ideologie funguje v praxi, jak je nebezpečná, když ji propagují vedoucí úředníci magistrátu. pokračování

Představujeme nový hudební projekt Black Magic Duší a vedoucí osobností Black Magic (BM) je Jano Berky Mrenica Jr. Je lídrem skupiny a majoritním autorem repertoáru. Po ukončení hudebních studií působil tento houslový virtuos ve světoznámé kapele svého otce, s níž procestoval všechny osídlené kontinenty a všude sklízel zasloužené ovace. V současnosti působí na poli tradiční „gypsy music“ a folkloru se svojí vlastní formací Diabolské husle. pokračování

Je třeba, aby mladí vstoupili do politiky Posledním z kroků, který směřoval k vytvoření romské reprezentace v České republice, bylo ustavení Parlamentu Romů ČR. Milan Ščuka se ujal této náročné práce a energicky prosazoval myšlenku volených zástupců Romů, kteří by obhajovali a prosazovali zájmy a potřeby ostatních. pokračování

Případ byl odložen Pod titulkem Úřady i policie se zajímají o romskou zaměstnaneckou agenturu jsme zveřejnili v čísle 3/2004 informaci, že „případem se zabývá služba pro odhalování korupce a finanční kriminality. Mluvčí severomoravské policie Soňa Bradáčová uvedla, že vyšetřování je teprve na počátku a bližší informace nemůže uvést.“ Ing. Aleš Baran se nyní obrátil na redakci RH s žádostí o zveřejnění následujícího vyjádření: „Policie České republiky, Služba pro odhalování korupce a finanční kriminality, podezření na spáchání trestného činu zpronevěra a podvod v souvislosti s realizací projektu Romská zaměstnanecká agentura při D47, podpořeného dotací Ministerstva pro místní rozvoj ČR, realizovaného občanským sdružením Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR a reprezentovaným Ing. Alešem Baranem a Milanem Polhošem, exporadcem ministra dopravy Jaromíra Šlinga (ČSSD) a Ing. Milana Šimonovského (KDUČSL), odložila.“ (red) pokračování

Muzejní noc nebyla temná Muzejní noc se stává pro Brňany stále oblíbenější kratochvílí, které se účastní každoročně tisíce lidí. V noci z 19. na 20. května zůstala otevřena všechna brněnská muzea, zájemci se přesunovali od jednoho k druhému, anebo zůstali jen v tom jediném, které si vybrali. Také Muzeum romské kultury pro ně připravilo bohatý program, poskytující naplnění pro všechny smysly. pokračování

Zahajovací koncert Khamora se vydařil Ve čtvrtek 25. května se v pražském klubu Roxy uskutečnil zahajovací koncert osmého ročníku mezinárodního romského festivalu Khamoro 2006. Představily se na něm soubory ze čtyř zemí Evropy. Celému večeru předcházelo již tradiční defilé všech účinkujících. Průvod se shromáždil na Václavském náměstí, odkud vyšel směrem ke Staroměstskému náměstí. Cestou se kolemjdoucím nabízel pohled na zpívající a tančící romské soubory. Na několika málo metrech čtverečních se míchaly, srážely a doplňovaly melodie a rytmy reprezentující různé romské hudební tradice. Energický step španělského flamenga jakoby zdálky dobarvila a nahodile doprovodila olašská, rytmicky skočná píseň za doprovodu harmoniky a rytmické konve, pak zase na chvíli vyplula tklivá melodie ruských Romů a vzápětí vše překryla balkánská úderná dechovka z Makedonie. pokračování

Cením si úcty Romů k rodičům Helena Brožová (41) působí rok jako terénní sociální pracovnice Komunitního centra v Liščině, které funguje při Vzájemném soužití. Při naší návštěvě nám vyprávěla nejen o svých bohatých zkušenostech s terénní sociální prací, ale i o tom, jak jí učarovaly romské tradice. pokračování

Paměti romských žen XVII. On vás opustil? No, tři měsíce před narozeninama. A přišel a přesně na mý narozeniny. No a co jste si říkala? Napadlo vás, že mu je smutno? Prostě takový mně to připadalo. Já keď jsem viděla, že se vykoupe a toto, že někam půjde druhý den. Vy jste to tolerovala? Já jsem to brala jako nic. Ale to jsme nebyli sezdaní, mně to jedno bylo. Buď půjdeš, nebo nepůjdeš, tak co. No a pak, když jste se vzali? Tak nic, tak už to neudělal nikdy v životě. Do práce chodil všechno. Ale třeba byla dovolená, on šel. Ale bez peněz, aji kluka ukradnul. pokračování

Bez stigmatu cizosti Z vystoupení Romani Roseho na výstavě o genocidě Romů a Sintů „Pojem holocaustu splývá v obecném povědomí se zavražděním šesti milionů Židů. Holocaust se ovšem vztahuje i na nacistickým státem uskutečněnou genocidu naší menšiny, jíž padlo za oběť půl milionu Romů a Sintů,“ řekl u příležitosti zahájení výstavy Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. Výstava tento zločin obsáhle dokumentuje: počínaje vylučováním ze společnosti, přes zbavování práv a deportaci Sintů a Romů v tehdejší německé říši až po systematickou likvidaci naší menšiny v Evropě obsazené nacisty. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 5. Romští autoři k holocaustu My jsme měli před očima krematorium, které hořelo a kouřilo ve dne v noci, věděli jsme všechno, co dělali, ale matka mi řekla: Ceijo, nikdy nesmíš říct, že to je krematorium, musíš říct, že je to kuchyň a tam se pro nás peče denní chléb, když se tě někdo bude ptát. Ceija Stojka pokračování

Po letních prázdninách na úřad práce Dva měsíce prázdnin jsou pro děti školou povinné vítaným odpočinkem. Pro ty starší, které definitivně opustí základní školu, se uzavře jedna z významných etap jejich života. Drtivá většina bude pokračovat, ať již v učebním oboru či na střední škole. Pak mohou získat i vysokoškolské vzdělání. pokračování

Dětský tábor s policisty Každoročně pořádá Společenství Romů na Moravě tábory pro děti, na kterých se organizačně podílí příslušníci Policie České republiky. Myšlenka, kterou rozvinul mjr. Václav Šaroch z Ostravy se nyní přetvořila do podoby několika každoročních táborů, na kterých tvoří část vedoucích právě policisté. pokračování

Zprávy Brodce nad Jizerou – Ředitelka občanského sdružení Jekhetani Luma – Společný svět podala trestní oznámení na člověka, který chtěl vyhodit z bytu na ulici romskou rodinu s dětmi z Brodců nad Jizerou. Dotyčný v posledních měsících opakovaně a před svědky Romům vyhrožoval, že pokud s ním neuzavřou nové nájemní smlouvy na byty, které užívají na základě jiných nájemních smluv, zařídí odebrání dětí do dětského domova a že nechá ji okamžitě vyhodit na ulici. pokračování

Amare Ternore: pojítko s minulostí Dětský soubor, který vytvořila Jiřina Somsiová v Olomouci okolo místního komunitního centra, si začíná hledat své místo na světě a rozhodně nemůže být přehlížen. Amare Ternore (Naši mladí) má za sebou již několik úspěšných vystoupení, které nenechaly nikoho na pochybách, že se rodí seskupení, které jako celek dosahuje vynikajících výsledků. K nadějným sólistům patří například Jirka, syn Jiřiny Somsiové, který brilantní hrou na klávesy získává srdce mnoha posluchačů. pokračování

napsali jste nám Romové nemají soucit a porozumění (RH č. 13/2006) Jsem romského původu a odmalička jsem vyrůstal v dětském domově, ne v romském prostředí. S Romy jsem se nekamarádil a neznal jsem romskou kulturu, tradice, zvyky, jazyk ani výchovu. Vychovala mě pěstounka neromského původu, která si mě vzala do své péče ve dvanácti letech. Dala mi lásku, cit a porozumění, ale přesto všechno jsem nevěděl, kam patřím a kdo jsem. Majoritní společnost mě nepřijala, protože jsem byl Rom a stále jsem cítil, že mají ode mne odstup. Ale Romové mě taky nebrali, protože výchovu, povahu a humor jsem měl daný českou výchovou. Nevěděl jsem, jak se mám chovat ve společnosti Romů. Bylo to pro mě moc těžké… pokračování

Recenze nové básnické sbírky Vlada Oláha: Amaro drom pal o Udut – Naše cesta za Světlem V roce 2006 vychází v nakladatelství Radix (Kořeny) další sbírka básníka Vlado Oláha. Je to již čtvrtá básnická sbírka v řadě v průběhu deseti let. pokračování

Zprávy PRAHA – Skupina devíti romských žen ukončila výcvik, který je půl roku připravoval na jejich případný vstup do politiky. Tři z absolventek již kandidují v podzimních komunálních volbách. Program uspořádalo sdružení Athinganoi s romskou ženskou skupinou Manushe, spolupracovaly německá Nadace Heinricha Bölla a kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity pokračování

Knihovna pro Romy v Ostravě V Ostravě bude od 5. října zahájen provoz Knihovny města Ostravy, příspěvkové organizace, který je zaměřen na Romy v Ostravě-Vítkovících. pokračování

zaznamenali jsme Zastavily svou činnost. Pět romských organizací zastavilo svou činnost, která vedla k začleňování Romů do české společnosti. Reagovaly tak na rozsudek plzeňského soudu, který potrestal vojáka za zbití Roma dvouletou podmínkou. ČTK to řekl mluvčí aliance pěti romských organizací Václav Miko. Alianci tvoří organizace Info Roma Kontakt Plzeň, Roma Realia Dobroměřice, Romani Aliance Rokycany, Futurum Roma Beroun a ROS Karlovy Vary. Vyzvaly Romy k emigraci a nyní chystají další kroky. pokračování

Umíme se domluvit? Umíme! Olomoucký stadion atletického klubu TJ Lokomotiva hostil již počtvrté netradiční společenskokulturní akci, zaměřenou na menšiny. Festival Umíme se domluvit se tak stává jistotou, na kterou se lidé z Olomouce a okolí těší již dopředu. A že se jich tentokrát pěkných pár stovek během dne na stadionu vystřídalo. pokračování

Sladká tráva Je pod námi, nasáklá deštěm anebo se občas vlní pod nárazy větru. Zaplňuje prostor, po kterém se dobře šlape. Tráva na každém kroku. Měkká i pichlavá, pokaždé na dosah ruky. Roste mezi vápnem rozpadajících se zdí a plotů, v kamení, uprostřed cesty i mezi odpadky novodobého ghetta. Dá se po ní utíkat do všech stran kdykoliv se člověku zachce, třeba až na samotný konec světa. pokračování

Za Zdeňkou Jařabovou Jak jsme vás již v Romano hangos informovali, 1. září zemřela v Olomouci ve věku 68 let Zdeňka Jařabová. Byla ženou známého a slovutného profesora olomoucké univerzity Josefa Jařaba, pozdějšího senátora, znalce americké a anglické literatury. Nám všem známý Jan Jařab, lékař a někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva, nyní v týmu eurokomisaře Špidly v Bruselu, je jeden z jejich synů. Paní Zdeňka Jařabová udělala pro emancipaci Romů neskutečně mnoho. Připomeňme jen strohá fakta. Dlouhá léta působila na katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. pokračování