Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



Výsledky vyhledávání: romane
  E romaňi dajori

  Evo, bičhav mange fotka
Leperen peske pre oda sar phirnas andre škola? Hi. Andre peršo treda phiravas Prahate. Leperav mange hoj oda has kaštuno kher. Andre treda samas tranda čhajora, aňi jekh muršoro. Has man odoj miri bari kamaratka, has jepaš Jugoslavkaha u jepaš Čechiňa.

  Šunen Romale!
Kas te džal te voľinel Džanav, kaj but Roma gondoľinen peske he phenen: Zijand kaj imar nane o komunisti, paš lende has amenge lačhes. Vaš oda len savore Roma kamen te voľinel. Kajča mušinav tumenge Romale te phenel, kaj nakernas bi lačhes te bi džanas te voľinel le komuňisten. Nane vaš soske he kernas bi bares bibacht. Duminen peske, kaj paš o komunisti has tumenge feder, aľe nane oda savoro. Jon tumen dine ča cikňi istota, he naphende tumenge savoro čačipen. Romale, paš o komunisti sanas odcudzimen te dživel seraha he zaostales. Hijaba hoj has tumen buči, nahas tumen ňigda šoha buter sar hin tumen adadžives. O komunisti pre savoro denas bari pozora. Sar has varekas buter sar avres kernas lestar zbujňikos he thovnas les andre bertena. Romale, ča leperen peske, sar o komunisti tumen zaradzinde. Sanas ča „občané cikánského původu“! Nasanas manuša kavka sar o gadže.

  Amari sal amari
Tumaro nav hin čhindžikano, san andal o čhindžikano fajtos? Miro nav hin čhindžikano, nadžanav či has andre amaro fajtos varesave Čhinde. Me uľiľom anglo mariben u te avľomas čhindži, ta imar adadžives nadživav, o Ňemci bi man murdardehas. Aľe andre miro rat čujinav he pačav kaj pal le dadeskri sera som čhindžikaňi.

  Šoha nabisterava
Kamav tumenge te irinel pal miro dad. Bičholas leske Julius Horváth u o Roma leske phenenas o Džulas. Uliľas andro berš 1931 Ondrišlate – Nálepkovo, okres Spišská Nová Ves. Phares pes mange pal leste del duma, bo imar miro dad nane maškar amende. Sas leske eftavardeš berš, muľas 14. 2. 2002.

foto   Mamukhen peskre čhavoren khere
Romale, kas tumendar hin čhavore, so phirde avri e zakladno škola, ta den len te študinel andre Romaňi stredno škola socialno Kolinoste. Te kamen kaj tumare čhavore odoj te džan, te sikhľol, ta pisinen avri e prihlaška he bičhaven odoj andre škola.

  Amare čhavorenge kerdžam džives pherdo khelibnaha
Pro ty, kteří neumí romsky (a věřte mi, že mezi námi je mnoho Romů, kteří již bohužel neumí ani slovo romanes, anebo nechtějí umět, kdo ví?), titulek mého článku v překladu zní: Našim dětem jsme připravili den plný her a soutěží.

  Miro dad has charťasis
Bešahas pre Slovaňiko Kurimate paš e Bartva andro okresis Bardějov. Mre dades la daha has dešuštar čhave. Dživahas lačhes. Mro dad džanelas te zarodel love, bo džanelas te kerel labarde cehli. Kidelas but čikh, čhivlas upre kaštune piľini paľis paňi u zamišinlas. Rakinlas e jaľi cindži čikh le piľinenca andre kaštuňi forma. E čikh andre forma kikidelas, marlas, zarovňinlas, paľis e kaštuňi forma cirdelas tele u e cehla mukhelas te šučol. Kavka kerlas duj, trin ezera cehli. Sar has o cehli šuke, thovlas andro bova jag, he pašal rakinlas o cehli učones andre kľenba. Kerlas le cehlendar bunkros. O bunkros makhelas jaľa čikaha kaj e jag he o taťipen te nadenašel. O cehli ľikerlas andre jag, andro taťipen efta, ochto až deš džives. Paľis calo bunkros le cehlendar rozkidelas, o labarde šukar lole cehli bikenavelas le Romenge le gadženge pro trin po panč fiľera.

foto   Anglicko velvislankiňa vakerlas le Romenca
Somas vičimen 16. juna andro Lichtenštejnsko palacis ke Praha. Avľas odoj e velvvislankiňa andal e Spojené království Velké Británie he andal o Severno Irskos lakri Excelencija Anne Fyfe Pringle. Kamelas te del duma le Romenca bo kamelas te džanel pal e situacija le Romengri andre ČR. Bešenas odoj buter romane zastupci, poradci pal o okresna vibora he Roma andal o vladne organizaciji.

foto   Má záliba se stala mou profesí
Hana Šebková neměla na základní škole problémy s učením a byla vzorem pro všechny ostatní ve třídě. Žákovskou knížku měla popsanou od vrchu až dolů samými jedničkami, ale také poznámkami – Hanička tuze zlobila.
I na gymnáziu byla vynikající studentkou, ale zlobila dál a snad ještě víc. Měla dokonce dvojku z chování, v té době to byla vážná věc. Profesorský sbor řešil, co má se slečnou Šebkovou dělat. Jí to bylo skoro jedno, ale rodičům ne, trpěli, i když nemuseli – dcera úspěšně ukončila gymnázium a začala studovat francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1977–1978 studovala jeden rok obecnou lingvistiku na Univerzitě Aix – Marseille v Aix-en-Provence na jihu Francie. A právě tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, ale i pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly k Romům a následně i do kurzu romštiny.

  Emigrovat, či ne?
Co vlastně nutí Romy emigrovat? Ptají se nejen Romové, ale především Češi. Proč vlastně Romové chtějí opustit republiku, stát, ve kterém se narodili, kde slunce svítí nejvíc, kde chodili do školy, kde se poprvé zamilovali, oženili či provdali a zplodili své děti? Proč odcházejí Romové ze státu, kde slzami kropili hroby svých blízkých?

  O ľinaj paš o Roma
Jevende has o romane koľibi učharde andre le jiveha. E phuv sovlas u o dživipen paš o Roma andre osada has smutno. O phure Roma bešenas khere paš o bov, bavinenas karti, vakerenas, o džuvľa sar has len rači ideos, čhingernas o pora le papiňendar. E radosca, he vešelišagos has te šunel avri paš o Roma ča akor sar o čhavore pes sankinenas, abo čhivkernas le jiveha pal peste. Aľe sar avľas imar o jaros, najekhvar o pľaci paš o Roma odžidžonas.

  Vařte s Romano hangos
Nudle
Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda.
V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu.

  So mange vakerlas mira dakro bačis
„Ča načirla so ačhľom Romňaha, somas terno eňa the deše beršengro zakamado manuš. Sar demadža avri o dujto mariben, geľom ki o partizana. Leperav mange sar somas barikano pre oda kaj me, Rom, som partizanos he džav le gadženca le Ňemcen, le fašisten te tradel avri. Šoha nabisterava so dikhľom so predžidžiľom, so kernas o Ňemci le Romenca.

  Cigán
Už har tikne čhavoreske mange nahas pre kedva hoj andre škola mandar o raklore asan he rakinenas mange andro Roma. Amari fajta bešelas čak kokori pro baro sidliskos. Andre škola phiravas le romane čhavorendar čak me he mre phrala. Mro dad kerelas pre štreka he mra da has so te kerel kajte pes postarinel palo savore čhavore. Kana has mange šov berš but rovavas vašoda hoj peske mandar kerenas o raklore pheras. O terneder phral has proda feder nahas avka kalo har me. Pre mande o raklore vičinenas: černoušek bubu má černou hubu. Našti mange pomožinavas he laďavas man vašoda. Mro dad has buter andre buti har khere. Kamavas man andre škola lačhes te učinel kajte mange avka rakhav kamarados. O raklore dikhle hoj mange oda andre škola ďal he kamenas mandar te opisinel. Har somas phureder ačhavas phareder he bareder. Kana has mange deš berš somas andre škola najbareder. O raklore mandar daranas hoj len mara he vašoda peske mandar ani le phralestar pheras nakerenas.

  E škola he o Roma
Taľinav man but manušenca saven hin všeľijaka nazora, či Romenca abo gadženca. Phiravas pal o zakladna školi pro besedi so vazdľa upre jekh projektos andal e organizacija OSF Škola pro všechny. Kada projektos has kerdo avka kaj le rodičen te ispidel ki oda, kaj peskre čhavoren te den te študinel he kaj o školi pes inakšeder te ľikeren ki o romane čhavore.

  Merela e romaňi duma?
Angomis, čirleder angle revolucicja sas e romaňi duma zorales likerdži maškar o Roma, u romanes pes vakerelas khere the všadzi maškar o Roma. Kada adadžives imar nane avke sar varekana. But Roma vakeren ča gadžikanes, u peskeri duma bisteren.

  Romano centro andre Viena
Andro vienakero koter nadur khatal o nadražis džal imar vajkeci berša buči andro Romano centro, savi džal kio achaľiben maškar o Roma the gadže. O produktos sikhavel, kaj e buči andro centro džal lačhes, u kada hin importantno anglo Roma the gadže.

  O džezos, o Roma u e sloboda
Save romane lavutara imar prindžarde o zakoni andal o bašaviben, ta imar lenge nastačinel ča o romano bašaviben. Roden bareder naročneder formi, kaj šaj pes lačhes čujinen, the kaj šaj sikhaven buter, the phareder bašaviben. But romane lavutara kada savoro arakhen andro džezovo bašaviben, savo hin lenge moneki pašes. O džezos avľa avri andal o africko kontinentos, odoj les hin peskro baro than, odoj le bašavibnaha vazden upre tiž všeľijaka inepa, slavnosci, avka isto sar the amen o Roma.

  Duj čhon le Belaha
Le Belaskro papus dživlas andre Amerika, geľa odoj mek andro ešebno mariben. O Belas džanelas kaj leskro papus bešel andro foros Cleveland (Klivlend). Has leste e adresa, kamelas odoj te džal. Trival probindžas, te denašel u trival les chudle, phandenas les andre, aľe ňič na pomožindža, o Belas the avka denašča. Buter sar penda berš pes nadikhľam, nahas pro pohrebos la dake, le dadeske aňi la pheňake. Oka berš man došundžom kaj o Belas kamel te avel pro duj čhon la romňaha, le čhavenca te dikhel la fameľija andre Čechiko. Amen o Roma Rokicaňate les užarahas sar le Devles. Aviľas, sar pes dikhľam, the rovahas, the asahas. Romňi les hin kaľi Američanka, o čhavo tiž kalo, aľe e čhaj marel pre leste, e parsuma late amari romaňi.

  Sar kampel te vakerel, kaj amenge te achaľuvas?
Sar avav maškar o Roma, ta šunav sar vakeren kole džene, save dživen andro bare pharipena the problemi, u paľis šunav kolen, save kamen le čore Romenge te pomožinel. Kajča sakosera vakerel vareso aver.

foto   Minianketa
Některé účastníky luhačovického semináře jsme požádali o odpověď na otázku, zda pro ně byla tato akce přínosem.

  Dena mange vaš o čačipen?
Pal amari romaňi čhib pes vakerel, kaj hiňi bari šukar, barvaľi, kaj pes pal late namušinas te ladžal, kaj šaj keras andre late baripen. Hin oda baro čačipen, aľe avka vakeren ča ola manuša, so kamen le Romenge te šigitinel, the ola džene so kamen kaj e romaňi čhib te na našľol.

foto   Cikno festivalos – Bari buťi
Ostravate, načirla kerdžas o občansko sdružeňe Jekhetane, kaj keren ajse šerale, sar ehin e Helena Balabánová the o Jan Effenberger romano festivalos. Odoj bašavenas the peskero džaniben sikhavenas buter sar deš romane grupi the lavutara. Mercedes, Elis, Octava – ochto čhave, Gipsy sendi, Gypsi Demo the mek aver romane bandi calo džives bašavenas u sikhavenas sar barol amari romaňi kultura, amaro romipen.

  Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (2)
Aver tosara pale morďom o pindre, uchanďom man, urďom miro purano viganocis, gejľom andre škola. Avka phiravas andre škola sako ďives. Predžalas o čhona, e sikhľarďi mandar na phučľa ňič, ča dikhelas, či som odoj. Na džanelas, hoj šunav, so phenel. Sar akharďa avri raklores vaj rakľora, andro voďi vakeravas lenca, so kampelas te phenel. Rado ginavas. Nasobilka eftakri sas miri kamaduňi. Raťi na somas hodno te zasovel, andro šero mange khelelas e nasobilka eftakri. Hazdňom opre o vast, e sikhľarďi man akharďa avri: „Chude, gin!“ Igen šukares ginavas. E sikhľarďi inke phučľa: „So bararen andre Ungriko?“ Me džanavas. O papriky, o duduma.

  Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (3)
Andre dujto trieda manca avle mek trin romane čhavore. Ačhiľom kamaratka kole mušorenca, o Roma pal ma phenenas, hoj som gorender sar murš! So o muršora phende, phenavas the me, so kernas, keravas the me. Te marďonas, marďuvavas the me.
Jekhvar avľa o cirkusis andro gav. Me meras pal o kheľiben. Džanavas te thovel o pindro pal e men. Phende avka o Šulo, o Bango, o Tarzaňis – avka bučhonas ola trin, so manca phirenas andre dujto trjeda: „Šun, tu džaha andro cirkusis a tu, so odoj dikheha, paľis amenge sa sikhaveha!“

  The le Romenge iľa o baro paňi o khera
Sar sas o baro paňi, ta the le Romenge pes ačhiľa, kaj našade peskere khera the savoro so len ode sas. Kada pes ačhiľa romaňa famelijake Blovicende paš e Plzňa u davas duma le Romeha, saveske pes kada ačhiľa. Sar pes thovelas pro pindre pal kadi bibach mange phendža o František Kaleja Blovicendar. Andre kada cikno forocis bešen ča vaj keci romane fameliji u savore prisikľile pre kajso dživipen, savo hin všadzi andro cikne forici. O Feris mange ki e kada phendža:

  O Roma pes kiden paš peste
Akana pes khatal e Anglija visaren pale but romane fameliji, kajča nane sakona famelija kodi bacht, kaj te avel pale andre peskero. Varesave fameliji sar džanas andre Anglija, ta bikende o khera u akana sar aven pale, ta len nane kaj te bešel. Krupkate paš e Teplica peske o Roma cinavkeren khera, u kiden pes paš peste. Davas pal kada duma le romeha savo pes vičhinel Alexander Zajac, u Teplicate les sako džanel sar le Šanis.

  Tera Fabiánová – Sar me phiravas andre škola (4)
Andre khangeri harangozinenas, me prastavas andre škola. Peršo ora sikhľuvahas katechismus. O rašaj avľa andre trjeda, phenel: „Tu salas andro cirkusis, na?“
„Ha, somas.“
„Andro cirkusis phires, andre khangeri na phires!“
Phenav: „Andre khangeri hin šilaľi phuv, man nane topanki.“

  Romane poradci kamenas te terdžol pal o Roma
Situacija savi hin akana Sokolovoste nane anglo Roma lačhi, bo o foros bikendža peskere khera jekhe podnikateľiske, savo kamel le Romen te dochudel avri kodarik kaj bešen. Somas ode te dikhel u vakeravas le manušenca, save nadžanen, so pes lenca ačhola sar len viscehinena andal o khera. Sokolovoste pro foros kerel buťi sar romaňi poradkiňa e Marta Bandyová, u but manuša latar užaren, kaj lenge andro pharipena pomožinela.

foto   Jana Horváthová se stane od října ředitelkou Muzea romské kultury
Brno – Na základě výběrového řízení se od 1. října stává novou ředitelkou Muzea romské kultury PhDr. Jana Horváthová. Ve čtvrtek 11. září pro ni hlasovalo všech osm přítomných členů správní rady Muzea romské kultury, o. p. s. (rada má devět členů).

  Kamav te sikhavel le romane čhavoren
Plzencoste dživel romaňi famelija andre savi bariľa rašaj the maľaris. O David Dudáš hin peršo romano ortodoxno rašaj u leskero phral o Damian hino igen lačho maľaris. Džanav soduje dženen, u vakeravas le Damijanoha pal koda, so jov phenel pal o romane čhavore the pal koda, sar len kampel te sikhavel. Koda so mange o Damijan phendža irindžom, u paťav, kaj tumenge avela pre dzeka the sar inspiracija. Anglal dahas duma pal o maľišagos, u paľis pal koda, so le romane čhavorenge kampel.

  Igen bajinav, kaj avľom pale . . .
Sar avav maškar o Roma save avle pale khere khatal e Anglija abo khatal aver phuva, talam sako bajinel kolestar, kaj avle pale. Akana hin igen phari situacija le Romen andro bešiben u o fori thoven kajsi politika, savi sas varekana anglo mariben. Savoro dičhol avke, kaj le Romen naela than kaj te dživel. Adadžives kole so dživen andro Holobiti šaj hazden o vasta kio něbos hoj len hin kaj te bešel. Vakeravas terne romane čhaha, savo nadočirla avľa khatal e Anglija, kaj dživelas štar berš. Hin les trin čhavore u visaľiľa pale bo chudľa „deport“.

  Vičhinav savore Romen, saven hin talentos
Dži akana pes sakovar vakerelas pal koda, kaj o Roma hine lačhe lavutara, hin amen zoralo temperamentos, o bašaviben amen hin andro rat, u sako amen vaš kada ašarelas andre historia the akana. Anglo tranda berša sas andro romano bašaviben revolucija savi ande kajse lavutara sar o Antonín Gondolán peskere prharlenca, o Bagarovci Brnostar u paľis aver lavutara, save odžidžarde o romano bašaviben neve, modernone rateha.

  Kerav buťi maškar o Roma
Varekana sas maškar o Roma avke, kaj jekh avreske šigitinelas, kana sas nalačhes. Adadžives kajsi buťi maškar o romane fameľiji kerel o Josef Badžo Rokycaňate. Nane korkoro. Keren leha mek aver džene, kajča o Šoňis, avka leske phenen o Roma, kamel te arakhel metoda, sar korkore o Roma pal peste buter te bajinen. O Šoňis mange ki e kada phendža: „Šoha naphedžomas, hoj pes maškar o Roma kajso vareso ačhela, hoj pestar preačhaha te bajinel u mek korkore peske mosaras o dživipen. Sar chudľom te kerel buťi maškar o Roma, mišľinavas mange, kaj oda naela ajso baro pharipen. Kajča sako džives prindžaravas sar sam amen o Roma pre oda nalačhes. Fameľiji andre save phirav hin but čorore, dikhav sar phares dživen, kajča dikhav the oda, hoj o manuša nabajinen korkore pestar, le čhavorendar, jekh avrestar. Nadžal mange andro šero, sar šaj džan o manuša te prekhelel andro bedni ostatna love la podporatar. O dživipen len hin kajso pharo, kaj bi manuš rovelas pre lende, kajča sar dikhav savo diľiňipen keren sako čhon kana chuden o podpori, ta pukinav andre choľi.

foto   V Bulharsku jsme pátrali po místních Romech
Když mi prodavači kukuřice na pláži zakřičeli skoro u ucha: „Toplá varená carevica, tedy teplá vařena kukuřice,“ vzbudili mě ze spánku, do kterého mě přivedlo šumění moře a narážení vln o břeh. Byl jsem rozčilený, myslel jsem si, že po nich skočím, ale jak jsem si uvědomil, že to je jejich práce, hned jsem zchladl. Pomyslel jsem si, chodit celý den po rozžhaveném písku a přitom s sebou tahat ještě plný hrnec vařené kukuřice, tak to tedy pěkně děkuji.

foto   Sar dživaha, te amen naela kaj te bešel?
Varekana sas avke, kaj o Roma bešenas pal o gava the fori u nasas lenge slobodno te džal andro foros. Kada sas situacija savi prindžaren o phureder Roma u akana pes sikhavel, kaj kada prindžaraha akana the amen. O šerale manuša andro fori keren le Romenca kajsi politika, kaj len ispiden avri andal o fori andro holobiti the andre kajse thana, kaja ačhon o Roma izolimen avre manušendar. Avke dičhol, kaja sam olestar savore sar demade pal o šero, bo pes nadžanas pal kada te thovel u te phenas kaj andal peskere khera nadžaha nikhaj u andre segregacija pes namukaha te ispidel. Lokes pes ačhol koda, kaj o šerale gadže andro fori peske kiden vihlaški the programi avke, kaj le Romenca šaj te keren so kamen.

foto   Muzeum romské kultury trápí nedostatek peněz
Brno – Muzeum romské kultury na své tiskové konferenci 6. listopadu uvedlo, že se potýká s finančními problémy. Provozní rozpočet pro letošní rok činí téměř sedm milionů korun, nyní ke konci roku však chybí půldruhého milionu korun.

  Andro Gremium avle neve manuša
E situacija maškar o Roma hin but komplikimen u kampel kaj pes o romane organizaciji te hazden kie jekhetaňi buťi, savi džala andro konkretna problemi. Pre kada akana keren o manuša khatal o Gremium, save pes kidle Prahate u ile maškar peste neve manušen, save kerena buťi andro regioni. Nevo manuš, savo kerel andro Gremium hin o Ludvik Csonka Plzňatar, savo hino prindžardo maškar o Roma majbuter andro zapadna Čechi. Aver manuš savo avľa andro Gremium hin o Milan Torák Prahatar, saves džanen but Roma mek akorestar, kana sas Prahate zoraľi e Rojka. O Gremium akana lidžan panč manuša u lengeri buťi si te koordininel so pes kerel andro regioni. Anglal terdžol o Ondřej Giňa, tajemikos hin o Ladislav Bilý, Josef Duna, Ludvík Csonka the Milan Torák. O romane organizaciji save keren andro Gremium hin ča khatal o čechika regioni, bo o Gremium nakerel buťi pre Morava.

  Karačoňa ič the adadžives
O berš denašča sar paňi, aňi nadžanas sar u hinde hin adaj o inepa, save caľi luma, igen bares ľikerel. Savorenge manušenge o jilo phundrado u kamen avrenge te pomožinel. Sako nipos leperel pro Ježišis, jov uľiľas andro Betlemos pro phus, kana leskera da, la Maria nakamelas ňiko te del paťiv u te mukel len andro peskero kher. Pro phus uľiľas, pašo bakrore u calo svetos pes kada dodžanľas. Vašoda savore krestana ľikeren Karačoňa sar bare inepa, kana kampel jekh avres te del pativ. Sar varekana čirla ľikerenas inepa, o Roma pro gava so dživenas andro romane kolibi? Phučľam jekhe phure Romestar Bilovcistar, nadur Ostravake.

  Sar dureder
Le Romen hin nekbareder problemos la bučaha, phares rakhen buči. Ňikhaj len nakamen, le Romen diskrimiňinen. Sar teľefoňinen andre firma kaj hin voľno than, ta phenen lenge kaj len andre buči len. Aľe sar aven pro than, the dikhen kaj oda hin Roma ta imar len nakamen. Avka keren le Romenca andre calo republika but gadžikane firmi. Te avel pro voľno than, odoj kaj pes navižadinel žadno profesija gadžo, ta lestar nakamen ľil hoj hino avri sikhado, aňi leske nakampel, aľe Romestar vižadinen. O Rom mušinel te avel avri sikhado choc pre oda than aňi nakampel sikhade manušes. Le Romen hin la bučaha problemi tiž the anglo rasizmus, aľe tiž hin čačipen kaj le Romen hin problemi la bučaha anglada kaj nane avri sikhade. No ta so akana aleha te kerel.

  napsali jste nám
Nevo berš aviľas
Savoren, ko ginela kala mire lava šukares pozdravinav u mangav but zor the sastipen.
Dodžidžiľam kada nevo berš, imar sam phuredera u amare čhavore baron the baron. Amare romňija hine šukaredera sar oka berš, ternedera, u amen, o murša?

foto   Romaňa kulturakro festivalos
O foros Mikulov talam sako džanel tiž sako džanel kaj andre kada foros, pes kerel e mol. Všadzi pašal o foros barol o hroznos, pro mikulovoskro burkos hin kerdži expoicija pre mol. Odoj šaj manuš dikhel sar kernas varekane o moľa the adadžives. O Roma keren e mol tiž. Le Mikulovos hin the ajsi tradicija kaj sako berš kerel avri pro foros bare moľakre inepa, o gore oleske phenen vinobraní. Akor ola dživesa odoj bašaven, giľaven, khelen savore jekhetane o Roma the o gadže. O Roma odoj dživen sar gadže, ile lengri kultura, giľaven the lengre giľa.

foto   Leperdo džives andre Poľčiko
Andre Poľčiko, Osvěčimate andro lagros Auschwitz-Birkenau dujto augustoskro džives pes taľinde but Roma andal o europakere štati. Kaja akcija kerdža, the imar but berš kerel poľčiko romaňi organizacija, Stowarizyszenie Romow w Polsce so la upre ľidžal amaro romano čhavo o direktoris Roman Kwiatkovsky. Aleha savore so has oda džives odoj andro lagros, peske jekhetane leperde pre savore Roma so len o Ňemci odoj murdarde, so lenge ile lengro dživipen, so len tasade andro pľinos, so len labarde upre. Kada baro džives has odoj tiž but manuša andal o gadžikane instituciji, andal e Polčiko vlada, andal o Poľčiko parlamentos, the andal o senatos. Has odoj manuša pal aver štatne ambasadi, bibolde manuša, the manuša andal o gadžikane organizaciji. Pre kada baro džives has odoj moneki but Roma, andal o romane organizaciji, andal e Austrija, andal e Ungriko, Rumunsko, andal e Ňemciko, Rusiko, andal e Čechiko, the andal aver europska štati. Has odoj tiž moneki but Roma so predžidžile o lagros, anglo šovar deš berš has odoj sar čhavore peskre calone fajtoha, peskre dajenca, peskre dadenca. Adadžives imar hine aľe džene phure manuša. Jon vakerenas le apsenca andro jakha so andro lagros has, sar odoj dživenas, so predžidžile andro lagros, kaj lenge murdarde avri calo fajtos, kaj hine pre kaja luma korkore. Kada baro ineposkro džives vakerenas odoj andro terenos paš o pomňikos but manuša, leperenas pre oda, so kerenas o Ňemci le Romenca, the save has o Ňemci džviri.

  Komentaris - O Roma peske mušinen korkore te hazdel e reprezentacija
Akana, sar pes del duma pal koda so pes mušinel te kerel anglo Roma, kampel te kerel buči savaha pes hazdela e čačutni romaňi reprezentacija. Kada hin sakone nipos (národ) u the amen o Roma mušinas maškar peste te arakhel kajsen manušen, saven ela pačaben avre Romendar, saven ela mandatos kie koda, kaj te reprezentinen savore Romen. Pal ada pes del duma deš berš u mek pes naarakhľa drom, sar kadi reprezentacija te thovel. Hin vajkeci manuša, pal save pes del duma, ibaj te enas thode sar reprezentanta, kajča ňikas nane mandatos savore Romendar u vaš oda pes kritizinel lengeri pozicija. Andre kadi buči pes mušinen te thovel savore Roma u musaj te arakhel kajsen kandidaten, saven ela pačaben maškar avrende. Hin kajse romane „reprezentanta“ saven kidle avri o gadže. Šaj dikhas savi kale manuša keren anglo Roma buči, sar lenge pomožinen, kajča oda hin savoro. Te pre lende vareko thovel kritika, nane oda ňič platno, bo amen o Roma len našči voľinas vaš oda len tiž našči odvoľinas. Kadi situacija kampel te prikerel koleha, kaj peske korkore kidaha avri amaren čautnen reprezentanten, saven ela amaro mandatos, saven voľinaha the šaj odvoľinaha te nakerena anglo Roma koda, so lenge kampel. Kada hin jekh drom, saveha šaj džas, bo oda hin demokraticko the phundrado drom angle sako pačivalo the godžaver Rom, savo kamel te kerel buči anglo aver, na ča angle peste. E situacija hin kajsi, kaj imar mušinas te rodel the te hazdel peskeri reprezentacija, savi ela voľimen andro demokraticka, phundrade voľbi u kajsa reprezentacija ela savori zor le Romendar.

  O čhavore sikhľon te giľavel andre khangeri
Deš čhavore khatal e rokycaňakeri khangeri sas Těšovoste paš o Mariánské Lázně pro taboris, u ode sikhľonas te giľavel, te modľinel pes the lidžal le rašaha e omša. Kada sas kisitimen le manušenca save keren Rokycaňate andre khangeri, kaj hin romano rašaj o David Dudáš. O taboris kerde le čhavorenge angle koda, kaj feder te prindžaren so hin e liturgija, sar pes kamel andre khangeri te giľavel, te sikhľol, te ministrinel the mek aver věci, save pes andre keren andre khangeri. O rašaj savo sas le čhavorenca pro taboris phendžas, kaj le Romen hin bari šanca te arakhel o drom kio Del, kajča jon leske mušinen te phundravel peskero jilo.

  Simadži, kečeň, interešis, čoripen
Talam but Roma dživen avka, hoj mušinen peske te lel kečeň, bo našči dživen avri calo čhon, ča la podporatar. Aľe tiž hin ajse Roma hoj len kečeň angloda, kaj o love prekhelde andro automati, abo prepile andro karčmi. He jekh he aver keren pre peste o bare adošagi u kiden kečeň pro interešis ajse romendar, so lenge mušinen te del pale mekh jekhvar ajci love keci ile. Mušinen len te del upre interešis 100%. U sar naden lenge o Roma o love pale andro časos, ta o interešis lenge barol čhon, čhonestar. O Roma le Romendar keren žobraken u hin lenge jekh kaj pal o čore Roma cirden tele e cipa.

  O Roma dživen andre dar, nadžanen so lenca avela dureder
But Romenge nane pre kedva hoj o Škromach kamel te marel tele le manušenge e podpora. Gondoľinen peske, kaj kada savoro kerel ča anglo Roma, kaj hin len bari podpora u vaš oda nakamen tedžal andre buči. Nane čačipen me džanav olestar, kaj but Roma bi raňeši džanas andre buči, hoj te zaroden buter love. Pre podpora phenen kaj oda hin ča žobračenka. Imar akana pes lenge bibacht dživel, ta sar dživena sar lenge marena tele e podpora? Mušinav te phenel kaj le Romen hin čačipen, daran so lenca avela dureder.

  Romano odpustos Olomucate
Olomucate pro svato hedžos hin sako berš romaňi omša, romano odpustos. Ada berš 25. 9. has imar šovtovar. Pro svato hedžos avle but roma so pačan Devles. E omša chudľas deše orendar the ľikerlas maj duj ori, ľidžalas la o rašaj Ladislav Hučka savo avľas dži Prahatar. E khangeri has pherdži, has odoj phure terne manuša o roma le čhavorenca.. Avle but Roma pal o fori pal o gava, has te dičhol jak nane le romenge jek so pes kerel anrdro svetos, so pes kerel le romenca, sar pares dživen, jak len nane buči, jak len nane pačiv ňikhaj ča paš o del. O Roma mangenas le devles kaj lenge te šigitinel, andre savoro lengro dživipen.

  Varesave čhavorenca hin bare pharipena
Akana pes lidžal bari diskusija pal koda, so te kerel le čhavorenca, save keren bare problemi u džan the avke dur, kaj manušes the murdarena. Andre vlada kamen te kerel avke, kaj ispidena e hraňica kana thovena o došalipen pro čhavore imar dešuštar beršendar. Aver phenen, kaj oda naanela efektos sar kamas u hin len argumenti, save dičhon sar godžaver. Anglal phenen, kaj kampel te hazdel o došalipen pro dat the pre daj. Kada argumentos hin zoralo, bo te dikhaha pašal peste, kecivar hin avke, kaj o čhavore peske keren so kamen, hine agresivna u nane pre lende kontrola le dadestar the la datar. Amare romane čhavore hine čepo aver. Jon hine pre sera le gadžikanendar, vaš koda nane kajse vibita the phurore. Kajča keren vareso aver. Phiren andro herni /le dadeha the la daha/, phiren te kidel „sběri“ u keren koda, sostar amene kamelas te el bari dar. Sikľon pro drogi. Kada akana hazdľiľa paš kole, so avle pale andal e Anglija. Kadi bibacht hazdľoľ igen zoraha, u kampel, kaj pre ada te das baro pozoris.

  E Milena Hübschmannovo sas Rokycaňate
Mas sas čirleder kana sas e Milena Hübschmannova okycaňate u sar ode nadočirla, avľa peskere amalenca, delas pes duma – sar aver – pal e romaňi čhib, kultura the historija. Talam sako prindžaras e buťi, savi e Milena thodža andro romipen. Joj phirel maškar o Roma bare berša u prindžarel but manušen, save pes thode andre buťi pal o romipen. Adadžives hin feder situacija sar varekana, bo Prahate pre universita hin katedra rimistiki. Kolinoste hin jepašutni romaňi škola, o organizaciji keren andre romaňi kultura, hin amen romane gende, novini, relacija andro rozhlasis. U pre bari bibacht hin adadživesutni situacija goreder sar angomis.

  Peršo Reprezentačno romano balos
Andre Bernakro hoteľis Voroněž has oka čhon 30. 10. sombatone peršo Romano reprezentačno balos pre južno morava. Zgele pes odoj o Roma the o Gadže angloda, kaj pes jekhetane te prindžaren, kaj šaj keren jekhetane buči, sar andre politika, ta the sar sukromnika, the sar športovci.

  napsali jste nám
So anglal mande mol e romaňi čhib
E romaňi čhib angle mande ňič na molos, dži andre mire dešuštar berš. Ňiko ke amende khere na delas duma romanes. Ča jekh manuš andre miri fameľija vakerelas the manca duma romanes u oda has miri baba.

  Program Muzea romské kultury
E luma romane jakhenca – Svět očima Romů
vernisáž 24. listopadu v 16.30 hod.
výstava děl profesionálních i neprofesionálních romských výtvarníků. Výstava je otevřená v úterý až pátek od 10 do 17 hod., potrvá do konce března 2005.

8. prosince – beseda s výtvarnicí Boženou Přikrylovou, mladou nevidomou sochařkou, jejíž díla můžete obdivovat na výstavě E luma romane jakhenca, ale také v sídle českého ombudsmana. Společně s výstavou probíhají programy pro školy a organizované skupiny.

Romové očima filmových tvůrců – projekce českých filmů s romskou tematikou
2. prosince – Marian, režie P. Václav, 1996.
9. prosince – Smradi, režie Z. Tyc, 2002.
16. prosince – Mistři, režie M. Najbrt, 2004.

Kdo jsou Romové?
přednáškový cyklus
14. prosince – Romský tanec, předvádí Zambra – Rena Milgrom
7. prosince – Mikulášská nadílka spojená s programem připraveným dětmi s volnočasových klubů při MRK.
Stálé programy pro školy a organizované skupiny
Animace v knihovně – Rajo a motýl: pro děti ve věku 5–9 let
O romském životě a tradicích: program pro všechny věkové kategorie

foto   E luma romane jakhenca – Svět očima Romů
Brno (hd, ip) – Výstava z děl romských výtvarníků E luma romane jakhenca – Svět očima Romů byla otevřena v Muzeu romské kultury v Brně. Záštitu nad ní převzal ministr kultury Pavel Dostál. Výstava vznikla jako putovní v roce 1997 a navštívila již USA, Norsko, Švédsko, Dánsko, Rusko a Nizozemí, kde sklidila velký úspěch.

  Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky IV.
Kapitola: Specifika kulturní změny v romských osadách (Markéta Krausová, Marek Jakoubek)
Autoři této kapitoly celkem správně rozpoznali, že romské osady musí být chápány v jejich jinakosti. Nikoliv „rozvojově“ ve smyslu implantace kultury většinové a jejího rozvoje. Cílem je náprava stavu tak, aby zachovával a rozvíjel specifika romské kultury v osadách, nikoliv aby náprava stavu vyhovovala standardům majority. S tím lze souhlasit a není pochyb, že většina aktérů, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají, nápravu stavu vidí právě takto. Nic na tom nemění fakt, že někde se uplatňují opačné tendence nápravy romských osad podle vzorů majority. Celkem vzato však nevidím, že by se někde něco napravovalo, nikoliv tak, že by byly velké investice věnovány změně stavu, nýbrž právě naopak proto, že pozornost nápravě není téměř vůbec věnována.

  So hin mange miri čhib
So hin mange miri romaňi čhib? Vakerav laha imar ciknovarbastar, le dadeha, la daha le phralenca, la pheňaha. Lenca vakerav romanes jekhradeder. Romaňi čhib kamavas te sikhľol pre universita, bo hiňi mire jileske jekhpašeder. Andre romaňi čhib nane ajci lava so andro aver čhiba, ta pes laha phares vakerel abo prethovel o lava avra čhibakere andre romaňi. Oda hin perdal mande jekhphareder. Aľe te but duminav, ta pes del savore lava te prethovel. No, jekhvar džanaha andre romaňi čhib te phenel savoro, kada bi igen kamavas.

Radka Kováčová, Praha

  Šel džene, the dojekh hino aver
Pal o Romano parlanemtos imar jekhvar andro Romano hangos č. 22 pisindžom. Bičholas oleske Válka o miliony, andro člankos pisindžom so peske duminen pal o Romano parlamentos varesave Roma. U vaš oda, hoj mange oda nahas pre kedva, ta kanav te phenel, so mange gondoľinav pal o parlamentos me korkoro.
Nakamav man ňikaha te vesekedinel, aňi te halasinel, ča kanav te phenel avka, sar o čačipen hin. U vaš oda hoj o Romano hangos, hin novinki le Romengre, ta pisinen the tumen, so peske pal o Romano parlamentos gondoľinen. Užaras the kamas, kaj amenge te pisinen the ola džene, so andro parlamentos keren buči, so terdžon pre leskri sera. Mi phenen the jon, pesko čačipen, so peske gondoľinen jon.

  Imar eftavar the deše beršendar džanavas kaj e lavuta avela miro dživipen
Andro Roma bari kedva hin,vakerel pes kaj o Roma bare lavutara hine. Talam kada ela the čačipen, bo andre dojek fajtos pes rakhel furtom jek manuš ko pre varesoste bašavel. The o Lukaš Čonka (23) hin baro lavutaris, uľiľas Bernate andre lavutariko fameľija. Imar čhavorestar bašavelas pre lavuta, savoreha pes šhidžas pre peskro papus so has baro primašiš. O dad, e daj kerenas andro Lukakašiš baripen. Sar has bijav, či boňa, ta anelas peske e lavutica the presikhavlas pes le fajtoske sar džanel te bašavel. U vaš oda kaj džanelas, ta o dad,e daj les dine andre škola, kaj lestar vareso te avel. Le Lukašis sikhavenas te bašavel bare profesora. Imar cikňa varbatar has maškar o čhavore andre škola nekhfeder, khelelas avri the o koncerti. Has te dičhol kaj lestar avela lavutaris, ča mušinla te sikľol dureder. The avka has, geľa te študinel pre romaňi konzervatorija, dži pre Slovensko ke Kaša. Vakeravas leha, u jov mange phendža sar študinel, sar leske džal o bašaviben, the sar leske hin.

  So angle mande mol romaňi čhib?
Romaňi čhib – oda hin vareso, so amenge le Romenge ačhiľa. Hijaba amen kamenas o gadže te asimiľinel, či oda has e Maria Terezia, či o komuňisti, romaňi čhib amenge ačhiľa sar te amaro somnakaj. Te upre dikhaha avka, hoj le Romen nane peskero them, peskeri phuv, ta šaj avas ča rado, hoj amen hin amari čhib.

  Sar o Roma paťan le Devles
Prahate andro baro kher YMCA sas 30. 6. kajso kidipen savo džalas pal koda, sar o Roma paťan le Devles. Šukar sas, kaj pes ode sikhade romane rašaja, studenti the manuša, save andre kada keren buťi. Sas ode o David Dudaš, rašaj Rokycaňatar, o Ondřej Kováč savo kerdža evangelicko fakulta UK, e Květa Carrarettová, studentka pal o „Husovo institutos.“ Paš lende avľe e Milena Hubschmannová, profesorka andro romipen pal o Indologický ústavos FF UK,o Emil Cina, savo irinel andre romaňi čhib, the mek aver manuša, save denas duma pal kada zoralo tematos.

foto   O prazdňini imar adaj
Avka sar aver berša,ta the ada berš o čhavore užarnas pro džives kana avena imar o prazdňini, the kana chudena o visvedčeňě. Doužarde pes, 30. junos has andre škola agorutno džives. Sar o učiteža o učitežki ta avka isto has oda džives upre urde the o čhavore. Savore jekhetane bares radisažonas. Amare romane čhavore denas le učitežken bari pačiv, thovnas lenge andro vast o kvetki, the aver darunki so ande kheral.

  Komentaris
Sar pes dživel le Romenge

Načirla somas pre Slovaňiko te dikhel sar dživen o Roma pro gava andro romane osadi. Nadažanav oda avrestar te phenel, čak avka sar hin. Devla miro, o Roma odoj dživen mek goroder sar varekana, andro baro čoripen, bokh, mel, dukh, nasvaľipen, pre bari havetno lač.

  Andre Martina šaj keras baripen
Sako ko dikhel pre televiza kana džal Česko hledá superstar prindžarel maškar kole so giľaven, kaj e Martina Balogová hini but baro talentos. Simpaticko sas kadi romaňi čhaj imar anglunestar, kana pes kidenas avri kole, save džana andre „soutěž“ dijader. Akana, sar ačhile imar ča panč džene, sako užarel ko lendar džala mekdureder. La Martina hin bare šanciji, bo lakero giľavipen hin kajso lačho, kaj pes olestar sako čudaľinel. Sako giľi savi dži akana thodža, giľadža but šukares, sar bari profesionalka. Čačipen hin, kaj la o Del diňa šukar barvalo hangos, zor u joj sikľiľa te giľavel avke, kaj pes paš late našči choc ko chudel. But zoralo andre kada hin, kaj choc te o gadže džanen kaj e Martina hini romani, den la peskere hlasi, u joj džal dijader the upreder.

foto   Ian Hancock na návštěvě v ČR
Brno/Praha – Americký romský odborník na historii a vzdělávání Romů Ian Hancock byl na týdenní návštěvě České republiky. Hancock, který přicestoval 3. ledna, se setkal s členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity, poté navštívil Ostravu, kde se sešel se zástupci neziskových organizací. Posledním místem jeho návštěvy bylo Muzeum romské kultury v Brně.

  Velká nezaměstnanost Romů – stále aktuální
Le Romenge šaj šigitinen ča o Roma
O Roma paš o komuňisti kerenas buči, has len furt le čhoneskero počiňiben u vaš oda peske dživenas feder sar adadžives. Adadžives le Romen nane buči, ňiko na kerel, le Romenca hin bares bibachtales. E demokracija len pekel tele, kerel lendar bare žobraken, dživen moneki čores.

  Anketa
Vladimír Horváth (49), Brnostar
Paš o komuňisti keravas buči, love mange zarodavas, na has man ňisave problemi. Calo dživipen keravas buči u adadžives bešav khere, phares mange. O kher počinav 8000, hin pre mande adošagos, e romňi mange andre penzija, joj na džidžarel u me bešav khere. Kanastar hin amen demokracija, ta me na kidav podpora, me na kamav žebračenka. Me kamav te kerel buči, te zarodel the te dživel sar manuš. So avela amenca le Romenca dureder, ta me na džanav. Užaras ko amen lela andre buči, ladž bi ňikaske na kerahas, hin amen amare problemi dost. Tiž hin man baro fajtos, savore murša sam saste, šaj keras buči, aľe ňiko amen na kamel. Amen o Roma na sam avri sikhade, hin amen ča o krampačis the e šufľa, bučatar na daras.
Gadže amen andre buči na lena, phenen amenge: „Hin tumen tumare podnikateľa, džan pal lende Chuden pre tumende le štatostar o buča, ta mi len tumen jon andre buči!“ Kajča jon amen na len andre buči tiž. Anglo gadže pes tiž ladžas angl´oda, kaj amare romane podnikateľa pes amendar dištancinen. Len andre buči prokales le Romen the le gadžen pal e Slovensko, kaj vaš lenge te na počinen o pojistki the o daňi. Hin maškar lende the negramotna manuša the slobodna, so nane len romňija aňi čhave, len den te zarodel u amen mukhen khere te bešel.
Počinen lenge o ubitovňa the mek len den te zarodel 18-20 000. Khere hin len e podpora, o Čechi love vatinen, ta čhonoste lenge džal avka avri 30 000 Kč. Paľis peske pal kajse love šaj dživen lačhes. Nane len ňisavo pharipen, sar amen le čechikone Romen. Soske bi našči zarodahas ajse love amen. Hin amen bare problemi, na džanas, so amenca avela dureder. Pro Roma hin bare adošagi, čhiven len avri andal o khera. Kajča sako dikhel ča pre peste. O shopna the saste manuša bešen khere u užaren ko len lela andre buči. But Roma dživen moneki phares. Sar manuš kerel buči, ta hino bachtalo the hino vareko, hin les than the maškar o gadže.
Za komunistů jsem celý život pracoval, vydělával a neměl žádné problémy. Dnes je to moc těžké. Za byt platím 8000, někdy mámi dluhy, manželka je v invalidním důchodě a já sedím doma. To je hrozný život a co bude dál, nevím. Od revoluce jsem nebral žádnou podporu, stydím se brát almužnu – chci pracovat, ani nic jiného neumím, jsem zdráv, pracovat můžu, ale není o mne zájem. Žít na sociálních dávkách je pro mě potupa. Mám tady i velkou rodinu, chlapi jsou zdraví a naučení pracovat, jsme schopní robotníci. Čekáme, kdo nás vezme do práce, ostudu bysme nedělali, už tak máme dost problémů. Romové nejsou vyučení, mají jen krumpáč a lopatu, ale romští podnikatelé nestojí o naši pracovní sílu. Podnikatel gadžo mě do práce nevezme, dokonce někteří říkají, že máme vlastní podnikatele, kteří na nás dostávají zakázky, tak ať nás zaměstnají.
Na veřejnosti jsme ponižovaní i tím, že naši úspěšní podnikatelé se od nás distancují. Dostávají zakázky, ale aby nemuseli odvádět daně a pojištění, zaměstnávají načerno Romy i gadže ze Slovenska. Je mezi nimi i mnoho negramotných, svobodných a bezdětných. Platí jim ubytování, což také něco stojí a dávají jim vydělat 18–20 000 korun. Ti doma peníze vymění za slovenské a ještě berou sociální dávky, takže mají měsíčně 30 000 Kč. Potom se jim žije, nejsou ve stresu a nemají takové starosti jako my. Proč by nemohli takto vydělávat naši Romové a občané ČR? Máme jen samé problémy, dluhy a nevíme, co nás čeká.

Ladislav Tomko (40), Brnostar
Imar čirla mange rodav buči u vaš oda ideos imar avľom pre oda the prindžardžom, kaj Romes andre buči o gadže na kamen. O firmi inzerinen, kaj lenge kampol robotňiken, aľe sar odoj avel Rom, ta phenen, kaj hin len imar pherdo than, kaj lenge ňikas na kampol. Keren peske amenca so kamen. Probaľindžom imar savoro, somas man te mangel pro but thana, the avka buči na chudľom. Le gadžen ajse pharipen nane sar le Romen. Sar keravas pre stavba, ta dživavas mange lačhes, has man love. Aľe kanastar dokerdžam odoj e buči, ta bešav khere. Chudav podpora 2300 Kč u pal ala love pes na del avri te dživel calo čhon. Mušinav te kerel pre mande adošagos, moneki phares dav o love pale. Te nane e zastavarňa, ta merav andre bokh. Na džanav ko aver bi man delas kejčeň.
Hledám si práci, ale mám takové zkušenosti, že nás romáky nikde nevezmou. Podniky inzerují, že potřebují dělníky, ale když tam přijdu, už mají obsazeno nebo nepotřebují. Dělají si s námi, co chtějí. My chceme pracovat a oni nás nepotřebují. Už jsem zkoušel všude možně, ale nikde jsem neuspěl. Gadžové nemají takové problémy jako my. Když jsem dělal na stavbě, žilo si mi dobře, peníze mně stačily. Jenže jsme dokončili práci a od té doby jsem bez místa. Dostávám 2300 Kč a to je na celý měsíc málo. Na život to nestačí, musím si půjčovat a dělat dluhy, které velice těžko splácím. Umíte si to představit? Ještě štěstí, že existují zastavárny, jinak nevím, kdo by mě půjčil a jak bych žil.

Kristýna Horváthová (47), Brnostar
Cikne čhave man nane, nane man pal kaste pes te starinel, na mušinav khere te bešel. Me kamav te kerel buči the te zarodel peske, kajča man andre buči ňikhaj na len. Chudav podpora, aľe oleha pes na del te ľikerel avri. Kerav pre mande adošagos u sar dav pale, ta mange ňič na ačhel. Hin man imar ternechar čhave the jon šaj keren buči. Te bi ananas mange andro kher love the jon, ta lačhes bi pes amenge das, šaj bi thovahas peske pre sera varesave lovore. Na dživahas bi avka čorikanes. Le čhavenge šaj bi tavavas the feder chabena.
Šaj bi varekaj pratinavas avka sar keren the o gadžija, me bučatar na darav. Imar somas andre savore špitali adaj Bernate, ňikhaj man na ile. Džas bi te kerel the paš o murara, abo te chanel le muršenca, kajča so mange olestar, te man ňikhaj andre buči na len. O čhavo mange avľas andal o javitovos khere, the jov šaj kerel buči, nane les šancija. Amen andre buči na len angl´oda, kaj sam Roma, le gadžen ajse problemi nane.
Já bych chtěla pracovat a vydělat si, jenže nemám šanci. Dostávám podporu, ale ta nestačí. Půjčuji si a když peníze vrátím, jsem zase bez koruny. Mám už dospělé děti, ty můžou také pracovat. Kdyby vydělávaly i ony, tak by se nám žilo líp a ušetřili bysme i nějakou korunu. Také stravovat bysme se mohli jinak. Mohla bych dělat uklizečku jako dělají české ženy, jenže mě nepotřebují. Myslela jsme si, že by mě vzali v nemocnici, obešla jsem v Brně všechny a nikde jsem neuspěla. Nevadilo by mně, kdybych pracovala na stavbě nebo ve výkopu, jenže nemám šanci. Zrovna tak je na tom třeba můj syn. Nikdo nás nevezme, protože jsme Cikáni, zaměstnávají jen svoje lidi. A ti nemají takové problémy jako my.

Gejza Horváth

foto   Muzeum se přibližuje dětem
V úterý 25. ledna od 14 hodin se v Muzeu romské kultury v Brně uskutečnila výtvarná dílna pro děti nejen z klubů volného času, které působí při muzeu.

  So avela dureder
Le romengro dživipen andre ČR perel tele berš, beršestar. Andre amaro demokraticko sistemos pes lenge dživel moneki phares. Adadžives imar hin pre podpora maj savore Roma u pre savore pes dikhel sar pro nekhostatneder manuša. So lenca avela dureder, ňiko nadžanel u ki oda, mekh o parlamentos kamel te marel tele o podpori. Phenen, kaj oda nakeren ča anglo Roma, aľe kaj oda placinela pre savore manuša. Kajča musaj te phenel, kaj aleha avena marde nekhbuteder o Roma.

foto   Ian Hancock: Mé romství je jednoduše romské
Ian Hancock (63) se narodil v roce 1942 ve Velké Británii. Z otcovy strany je maďarský Rom, z matčiny Brit. Přesto se z Británie přestěhoval do USA, kde se oženil. V současné době působí jako profesor romistiky na univerzitě v Texasu. Rovněž vede romský archív a dokumentační středisko. Jeho návštěva v Muzeu romské kultury v Brně byla příležitostí k rozhovoru.

  O pharipena le Romenge uľon sar čhavore
E Demokracija andžas le Romenge na ča čiriklano than (svoboda), aľe the but pharipena (problémy). But Roma nakeren buči, dživen ča le podporendar. Andro socijalno sisitemos lenge barile neve problemi, le sigavišagoha andro školi, la bučaha, le bešibnaha. O Roma dživen andro baro rasizmus, andre diskriminacija, čoripen, the nasvľipen. Feder te dživel len nane šanca, našaven savoro so lenge patrinel. O štatos len imar buterval chochadžas u jon leske imar napačan. But Roma imar naužaren aňi le dživipnastar, aňi le štatostar ňič feder. E televizija, o novinki den tiž le Romenge te džanel, kaj len o gadže adaj nakamen. Pro fali hin pisimen, Cikáni Raus, Cikáni do plynu, Bílé Čechy u paš oda him maľinen ňemciko hakovo kerestos. O Roma alestar moneki daran, aľe o gadže terdžon paš peste, the hin te dičhol se peske gondoľinen pal o Roma. Hin andre lende bari zor. Oda nane pheras, oda hin čačipen. O medija diriginen le Romengro dživipen tiž. Pisinen pal lende the sikhaven len ča akor, sar o Roma vareso keren. Gadžikano darebakos the romano darebakos nane paš lende jekh, o čechiko hin čepeder. O medija aleha naden le Romen smirom, keren le gadžen upre, uštaven andre lende le bengen. O gadže paľis nakamen aňi namukhen le Romen maškar peste.

  Romane podnikatela peren pro Khoča
Kole, save pametinen e pridruženo viroba džanen, sar pes but Roma thode pro pindre koleha, kaj len sas lačhi buťi, vaš savi chudenas mištes potimen. Akana hin pojekh Roma, saven hin lačhi buťi, u likeren pes sar podnikat. Kajča, kajse hin čino u sar phenen o statistiki, talam 80 % Roma hine bie buťi. Pal kada davas duma le Emil Miko, savo kerel sar podnikatelis Rokycaňate u kamľom te džanel, sar leske džal e buťi.

  Plzňate kerde o Roma peskeri rada
Somas te dikhel Plzňate pre Vinice, sar ode džal e buťi le Romenge, save pes thode jekhetanes. Vakeravas le muršenaca, savenca pes džanav čirlatunestar the kolenca, save pes paš lende thode nadočirla. Plzňate dživen talam šov ezera Roma, kajča hine rozčhidel pal o kotera.

  Le ternen hin školi
– o phure prindžaren odživipen

Akana pes phundradža duma pal koda, kaj kampel te mukel anglal le terne Romen, saven hin školi, u jon pes te thoven vaš savoro, so kampel le Romenge te prikerel. Kada hin godžaver mangipen, u talam sako achaľol koleske, kaj študimen manuša amenge but schazaľinen. Kajča varekana dičhol e duma avke, sar te maškar o terne the phureder romane generaciji elas konfliktos. Me džanav, kaj oda nane andal amare šere, kaj kada avel avral. Vaš oda kamav te sikhavel, sar hin o čačipen. Anglal phenav, kaj talam sako Rom kerel baripen koleha, kaj amen hin študimen manuša. But bari buči pre ada kerdža o JUDr. Emil Ščuka, savo imar vajkeci berša lidžal romaňi škola Kolinoste. Idea pal kada les sas imar beršeste 1991! Romane študenti hin the Prahate pre Universita, kaj bare berša sikhavel e Milena Hubschmannova. Hin šukares, kaj barol generacija savi ela sikhadži, u kavke talam barola avri čačutni romaňi inteligencija, savi amen angomis nasas. Kajča nane savoro avke, sar kampelas te avel.

  Roma the romaňi čhib
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)

Romaňi čhib hin šukar. Romaňi čhib hiňi bari phurikaňi. Romaňi čhib hin barvaľi. Hin barvaľi? Vaj sas barvaľi?
Amare phure dada (amare purvadža) džanenas te phenel romanes savoro, so lenge kampelas. Džanenas te thovel lav pre savoreste, so dikhenas, so šunenas, so angle lende andro dživipen vareso molas, pal soste kamenas duma te del. Romanes pes vakerelas tosarastar dži raťi, ciknovarbastar dži ko phuripen. Duvar trivar kurkeste pen o Roma zdžanas u vakerenas paramisa. Jekh vitejziko paramisi džalas the pandž šov ori. Save šukar, bachtale lava thovenas o paramisara andro paramisa! Save šukar fogaša (metafori)! Leperen mek? „Mre gule, bachtaleja the čačeja Devla!“ „Te mange na džanľalas lačho lav te phenel, imar pal e žeľeno čar na phirďalas!“ (Phenel e čohaňi le paťivale romane vitejziske.)

  Andre „zastavarňa“
thodžom savoro…

Vareka phirenas o Roma te cinavkerel pro pačaben. Andro cikne sklepi oda varesar džalas, bo o manuša pes prindžarenas, u sas maškar lende pačaben. Kajča adadžives kada imar nadžal. Te bi manuša aveleas te cinel pro pačaben andro supermarket, ta pre leste dikhena sar pro dilino.

  Roma the gadžikaňi čhib II.
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)

Andro angomisuno numeros kamahas te sikhavel, hoj anglo Roma has la dakeri čhib e čhib romaňi. O Roma pre Slovensko vakerenas romanes tosarastar dži raťi, savoro, so kamelas jekh avreske te phenel, phenelas romanes.

  Sakoďivesutňi duma the „sikhaďi“ čhib III.
(Romaňi čhib, e Karlovo Univerzita, Praha)

Andro angomisuno numeros vakerahas pal oda, hoj romanes pes čirla delas te phenel savoro, pal soste le Romenge kampelas te vakerel. Kajča čirla o Roma sas lavutara, charťi, kerenas košara, kerenas jekh aver buťa le gadženge, šajtinenas o kašta andro veša, phagerenas o bara pro droma, kidenas avri o chaňiga, sojekhaver. Aľe sas Roma doktora? Inžeňera? Sikhľarde? Lekhade? Politiki? Slugadžika baredera?

  E Balogovo achaľol romanes
Nadočirla diňas avri nevo CD e Martina Balogová, u sas pal late pisimen andro novini. So pes mange latar pačinelas sas koda, kaj achaľol romani duma, hjaba kaj romanes navakerel. Mištes džanas, kaj nane lokes pes te dochudel upre maškar o but prindžarde manuša. Dešvar avke phares hin sakone Romeske, saves hin varesavo talentos. Mište prindžaras e situacija, savi hin pašal e Věra Bílá. Avri la hin bari popularita, kajča andre Čechiko pes nachudel. Hin mek aver Roma, save šaj enas „hvězdy“, kajča hin len kali cipa, ta ačhon palal, hjaba hine lačhe. E Martina Balogová sikadža, kaj hini čačes „superzpěvačka“, kajča oda andre kadi phuv nane savoro. O gadže la dikhenas anglal sar Romaňa, u vaš Eda la nasas šanca te dochudel pes kode, kaj sas lakero than – „superstar.“ Kavke amare terne peren andre kajsi situacija, kaj čhiven pre sera peskero romipen. Peskeri duma, peskera da le dades. Te kamel terno Rome vareso te dokazinel, mušinel te kerel avke, kaj pre leste o romipen te dičhol so mek čineder. Kole aver, so keren le gadženge tereňáki, asistenti, poradci, ta lendar pes kamel kaj te aven kale, kaj pes te vičhinen Kotlár abo Mižigar.

  Keci lava peskera dakera čhibatar manuš džanel?
(Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (V.)
Andro angomisuno numero vakerahas pal oda, sar anglo duj šel berš e čechiko čhib mišto na našľiľa pal o svetos. O Čechi sas telečhide le Hebsburkenge, e ňemciko čhib rajarelas andre politika, administrativa, kultura. Čechika – jekh aver čechika dijalekti – vakerelas o nipos pro gava. Ča akor, sar pen o Čechi dine drom, hoj kamen te ačhel Čechenge, chudne te džiďarel opre the te barvaľarel e čechiko čhib. Vakerehas pal o Jungmann, pal o šela neve lava, so jov arakahľa avri. Nabut Čechi džanen, hoj vzduch, názor, časopis, vteřina, rostlina… the but aver lava nane Devlestar, aľe le Jungmannostar.

  Romane lava prindžarkutne the naprindžarkutne
(Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (VI.)

Andro angomisuno numeros vakerahas pal oda, hoj nane pro svetos ajso manuš, so džanľahas savore lava, save pes rakhen andre leskera dakeri čhib. Kada perel the pro Roma. Te uľahas Rom, so džanel savore romane lava, kampľahas les te thovel andre Guinessovo genďi.

  Našči bisteras sar džalas amari nevi historia
O berša amenge džan sar paňi, u imar akana pes sikhavel, kaj o terneder romane generaciji nadžanen ňič pal koda, so sas le Romenca andro palune berša. Le terneder Romen nane informaciji pal koda, kaj andro 70. beša existinelas Svaz Cikánů – Romů andre savo sas chudle bare ezera Roma. Kajča o komunisti les čhide tele, u dži andro berš 1990 le Romen našči uľa peskeri organizacija.

  Sar džalas amari nevi historija
Anglal beršeste 1989 sas but važno koda, kaja pes kerenas maškar o Roma kidipena, kaj pes delas duma pal savoro, so le Romenge kampel. Bari šanca pes dikhelas andre koda, kaj le Romen te avel peskere organizaciji, u but zorales pes cirdela pal koda, kaj te aven romane novini.

  Žít v porozumění a harmonii
Když jsem se dozvěděl neuvěřitelnou zprávu o tom, že Milena již není mezi živými, byl jsem ohromen. Tragédie, která se stala v daleké zemi, způsobila všem Romům obrovskou ztrátu. Ztratili jsme naši sestru Milenu, která si získala srdce romského národa tím, že jej skutečně milovala a celý život pro něj obětavě pracovala.

  Sar džalas amari nevi historija
Bari buči pes chudľa te kerel pre koda, kaj pes te hazdel romaňi politicko sera, u kio agor beršeste 1989 (21. 11.) thode o Roma deklaracija, kaj džan jekhetanes andro nevo dživipen le gadženca. Mek koda čhon pes o JUDr. Emil Ščuka, Láďa Rusenko the o Vojtěch Žiga dovakerde le gadženca, kaj e romaňi reprezentacija džal andro Občanské fórum. Akor pes chudľa te del avri bulletin Romano lav, u savori buči pes lidžalas kie koda, kaj pes te hazdel nevi romaňi politicko sera. Kada pes ačhiľa 2. 3. 1990 kana sas registrimen Romská občanská iniciativa – Rojka. Le Romen sas imar akor jekh poslancos andre Česká národní rada. Sas oda o Ing. Karel Holomek, savo sas andre ČNR kooptimen vaš o Roma.

  Mileně - Emil Cina
Naše jsi, stále naše,
jak zní to v písni cikánské.

Ty všechny cesty,
co jsi prochodila,
ode vsi ke vsi, a vsude,
kde jsi byla,
jak pohádku a duši lidskou
jsi ve svém srdci zabydlila.

S bolestí čteme prostá tvoje slova:
Na romskou řeč nezapomeň –
opakujeme znova.

Léta jsi učila –
být čestným člověkem.
K tobě my všichni vzhlížíme
s povděkem.

  Sar džalas amari nevi historija
Andro berš 1990 chudle o Roma te kerel čačutni parlamentno politika. Andre Česká národní rada (ČNR) sas la ROI thodo politicko klubos, u lakere poslanci kerenas aktivno parlamentno buči. Andro Federalno shromaždění sas štar poslanci vaš o Roma. JUDr. Klára Samková, Vincent Daniel, Gejza Adam, Karol Szeman. Kada sas baro nevipen andre romani historija, u šaj phenav, kaj kaso vareso pes mek jekhvar šaj ačhola varekana tel but bare berša. Andre ČNR sas o romane but aktivna sar andro vybori ta the andro plenum. O Ing. Holomek pes but zoraha thovelas vaš o Roma koleha, kaj kamelas lengero feder sikaviben. O Ondřej Giňa pes zoraha thovelas andro rasismus the diskriminacija. O Dezider Balog džalas pal koda, kaj le Romen ta avel feder ekonomicko pozicija. O Zdeněk Guži kerela buti pal o socialna the sascipnaskere problemi, save sas le Romen. O JUDr. Milan Tatár pes thovela pal o legislativna problemi u kavke pes savore romane poslanci vaš e ROI andre ČNR thovenas pal e romani politika. O Ladisalav Body sas zvolimen vaš o KSČM u the jov pes aktivnones thovela vaš o Roma the lenger problemi.

  Sar džalas amari nevi historija
Čačutno mandatos savo sas le romane organizacijin sas paš e Romská občanská iniciativa (ROI), bo joj sas politicko sera, savi chudla hlasi andro volbi. Kada sas situacija, savi respektinenas the o gadže. O manuša save sas andre ROI kerenas but lačhi konkretno buti maškar o Roma the andro parlamentos. E ROI thodža beršeste 1991 peskeri koncepcija pal koda, sar kampel te prikerel le Romengere problemi.

  Sar džalas amari nevi historija – Romfest
Nilaje beršeste 1990, sas le Romen baro inepos, bo pes kerdža peršo baro festivalis savo sikhadža e romaňi kultura avke, sar la likeren o Roma.
Kada festivalis sas kerdo Brnoste, leskero nav sas Romfest, u bari buči pre leskeri organizacija kerde o manuša khatal e Rojka, o poslanci khatal e Česká národní rada JUDr. Milan Tatár, Ing. Karel Holomek, Dezider Balog, Ondřej Giňa the o Zdenek Guži. O JUDr. Emil Ščuka sas angluno, ko pre kada baro inepos andža le presidentos Václav Havel, savo avľa maškar o Roma dži andre lengero kher u diňa len bari pačiv.

  Amari phenije
(Mileně Hubschmannové) - Jan Horváth

O manuš, kana ul'ol, rovel,
e daj the o dad lošanen.
Barararen les šukar,
pativales, avka sar kampel.
Tu, amari phenije Milen,
tu tiž amence sikhadžal,
Pre savo drom te džas.

Savi gil'i te gil'avas,
amari romaňi čhib
te gul'aras.
Tiri buti, tiro dživipen,
tiri cali zor sinal amare
Niposke, le Romenge. Phirdžal them themestar,
Romano dživipen sikhl'il'lal.

Sar te dživel, sar jekh
avre rado ter dikhel.
Tu Milen, salas amaro
vydus pre kada šilalo,
šitino avetos.
Tu amence sikhadžal
o drom, amen pre ada drom džas the dživas.

„Vakeren romanes,
na gadžikanes, ma ladžan pes vaše duma romaňi.“

Ola tire lava sar brišind andre bari truš, sar balvan andro baro keradžipen.

Sal pašo amaro somnakuno Devloro, u amen dživas
u tuke sol'acharas:

„Amara gul'a čhibaha
vakeraha, romanes
duma daha.
Amaro romipen bararaha, šukar romane gil'a gil'avaha.
U pre tute, amari
bari romaňi phenije
the dajori šoha
napobisteraha.

  Sar džalas amari nevi historia
Romane organizaciji
Sar avľa berš 1989 ta nasas but Roma, save džanenas pal oda, so pes ačhiľa nevo, u so kampel te kerel. Angluno manuš savo sas prindžardo andre nevi situacija, sas o JUDr. Emil Ščukas, u paš leste sas o Ladislav Rusenko, Ondřej Giňa, Margita Raisnerova, Ladislav Demeter the mek vajkeci aver džene. Kole beršeste sas thodži peršo romani politicko sera Romská občanská iniciativa (ROI) u pal late hazdlile neve romane organizaciji – Demokratický svaz Romů (DSR), Hnutí angažovaných Romů (HAR), Matice romská. Kulturní svaz občanů romské národnosti (KSORN), Společenství Romů na Moravě (SRNM) the mek but aver.

  O Rusenko sas lačho manuš the pačivalo Rom
Andro januaris avľa bibachtali zprava pal koda, kaj andre Belgija muľa o Jan Rusenko. Le ternedere Romenge leskero nav talam imar nič naphenel, bo imar kio deš berš dživelas andre Belgija, kaj emigrindža peskera famelijaha the but avre Romenca Prahatar. O Rusenko sas le Ščukaha perša Roma, save pes thode andro Občanské fórum, sas angluno paš koda, kana pes hazdla peršo romani politicko sera Romská občanská iniciativa. Le Rusenko sako dikhelas sar zorales, energickones manušes. Paš o Roma les sa bari pačiv. Sas kajso manuš, kaj sakoneske phenelas andro jakha te kerelas vareso namištes. But lestar siklile savore kole, ko kerenas čačutni buči anglo Roma. Andre koda so kampelas te kerel anglo Roma sas nekompromisno, u jov andre politika andža but kolestar, soske phenas Romipen. Sas les baro jilo angle kada, u mek avren delas energija kana dikhelas, kaj o problemi le manušen phagenas. Savore romane aktivisti le Rusenko but respektinenas, u baro respektos les sas the paš o gadže.

  Akana kampel, kaj o terne te džan andre politika
Agorutni buči savi sas kerdži pal koda, kaj pes te hazdel romani reprezentacija andre Čechiko, sas te kerel Parlament Romů ČR. O Milan Ščuka pes andre kadi buči thodža zoraha, u ispidelas kie koda, kaj peske o Roma te alosaren manušen, save pes tovena vaš savoro, so lenge kampel. Koda, so pes kalestar užrelas, naavila majbuter the angle koda, kaj adažives barol terni generacija, savi kamelas te džal andre politika, kajča varesar lage nadžal. Kadi generacija kamelas te lel abdro vast savoro, so pes kerdža andro 90. berša.

  Nevipen andro „občanský zákoník“ le Romen diskrimininel
Nevipen savo hin thodo andro občanský zákoník kerdža nevi situacija maškar kole, so len hin khera the kole, ko andro lengere khera bešen. Musaj te phenel, kaj oda kajso nevipen, savo ela bibachtalo anglo but romane fameliji. Džal pal koda, kaj dži akana našči čhide famelija andal o kher bio sudos. Akana hin avke, kaj koda, kas kamen te čhivel avri andal okher, mušinel te džal kio sudos u te mangel, kaj les te braninel.

  E lichva hin produktos khatal o sistemos
O gadžikane godžaver šere akana den bari duma pal e situacija andro romane getti. O Ministerstvo vnitra peske akana mangla rodipen pal koda, či existujinel „specialno romani kriminalita.“ Kada nane nič nevo, bo imar anglo mariben kerenas kajse rodipena o nacisticka antropologa andre Němciko. Antropologa khatal e Západočeská universita kerde „rodipen“ andro romane ghetta, kaj te prindžaren sar kerdžol „specificko romani kriminalita,“ kajča mušinde te pridžanel hoj vareso kajso naexistinel. „Nevo prindžaripen“ našči sikadža nič nevo. Šaj sikadža ča koda, so hin andre sociologija prindžardo. Andro nacisticka koncentračna lageri o but civilizimen the godžaver manuša pes nalikerenas kavke, sar sas pre sloboda. Avre lavenca šaj phenas, kana lenge ile o manušane čačipena the dživipnaskere šajipena, mušinde te dživel avke sar oda andro koncentraki sas, u te dikhel pre koda, kaj te predživen. Romano ghetto, oda hin kajso cikno koncentrakos, kaj o manuša mušinen te dživel sar pes del, u mušinen te respektinel o kriterija save ode hin, hjaba či kamen abo nakamen. Avral lenge niko nadela o vast, bo len o aver manuša „avrunestar“ thode pre sera, koncentrujinde len andro ghetto, u mukle len korkoren peske. Koda, kaj ode hin nalačhipen? Sar šaj el aver. Lichva, prostitucija, čor, drogy, te cirdel le manušen andro bilačhipen, oda savoro kerel o ghetto. A kada nane savoro. Andro koncentračna lageri demenas avri bare epidemiji tyfusiha, uplavicaha the avre nasvalipenenca. Andro ghetti šaj užaras kaj pes sikavena moros, cholera, neštovici, žlutenka, AIDS.

  „O čoripen amenge phagel o sascipen the o dživipen...“
Aver manuša pes khatal o romane ghetta likeren serate. Pal koda sar ode o manuša dživen, nadžanen nič. Sar pes manuš dochudel andro ghettos the savo ode hin dživipen, mange vakerelas jek romni, sava hi štar čhave the ochto vnučata. Koda, so pes ačhila lakera famelijake, pes ačhila the but avrenge, kajča so joj vakerelas amenge sikavel koda, so avral nadičhol. Soske pes o romane fameliji dochuden dži pro agor, u soske peren andro ghetto. „Dživahas andre bytovka, u sar mek o rom kerelas buči, varesar pes likerahas. Kajča sar našadža e buči ta gela pre podpora, palis samas pre socialka, u kalestar pes nadel te dživel. Le čoripnaha the la bidaha manuš siklol te dživel. Te amen hin vareso te chal, hin amen šukar džives.

  Pal o prazdnini pro úřad práce
Le čhavenge ela akana mište, bo duj čhon naphirena andre škola. Angle kole phureder, svae imar andre škola maphirena agorisaľol jek koter andre lengero dživipen. But džene džana dijader te sikľol u varesave džana andro učeder školi the andre kole mekučeder. Kavke oda hin maškar o gadžikane čhavore, kajča paš o romane oda nane avke. Talam savore džan avri andal o zvlaštna školi, u lengere šanciji pes oleha phanden. Varesaven ela bacht u džana te sikľol vareso lokeder, kajča imar the kada nane avke sar varekana. Andal e zvlaštno škola le romane čhaven nane kaj te džal, vaš oda lenge naačhol nič aver ča te džal pro úřad práce. Kavke pes hazdel lengero pharipen andro dživipen, u kada murdarel o dživipen savore Romenge. O gadže dikhen pro roma sar pro džuva angle koda, kaj mušinen te dživel le podporendar.

  Komunitno centrum Rokycaňate
But buči tel trin berš pes kerdža pre khangeri Nejsvětější Trojice Rokycaňate, u kave pes kerdža čačutni khangeri angle kole, ko kamen te phirel pal o Del. But bari buči peskera famelijaha kerdža o romano rašaj David Dudáš.

foto   Romská píseň ve znamení všeobecného smíření
Letošní 12. ročník festivalu Romská píseň v Rožnově pod Radhoštěm se vydařil. Dvanáct let, to už něco znamená! Kdo se tím může pochlubit? Ale tradice sama o sobě by znamenala jen málo, kdyby tu nebylo něco navíc. S čím takovým se setkáváme v Rožnově pod Radhoštěm při festivalu romské písně?

  Sam diline či nasvale
Kada, so tumenge kamav te phenel pes ačhiľa buter sar anglo duj berš andre jekh foros. Sar andre aver fori the adaj hin nange khera (holobiti). Adaj bešen vajkeci romane fameliji. Maškar lende the jekh phureder Rom. Vičinen les Kašuko. Na došunel mište pre jekh kan. Jov vaš kada na rušel. Avka peske upre sikhľiľa, hoj te les vareko vičinel le naveha sar pes čačes vičinel, ta pes aňi na del anglal, sar te oda na perlas pre leste.

  O Metropolita Kryštof avila kie Rokycaňa
O ortodoxna pačande Rokycaňate arakhle paš peste 3. 9. bare manušes. Le Metropolitas Kryštos, savo avila te dikhel, sar pes phundravel nevi fara paš e khangeri Nejsvětější Trojice. Kada manuš, savo hino mekučeder paš o ortodoxna pre Čechiko the Sovensko sas arakhlo le čhibaleha Ing. Jan Baloun the le senatoriha MUDr. Luděk Sefzig.

  O problemi naprikerena o bivladakere organizaciji
So majbuter romane aktivistenge avel pre godži koda, kaj pes mušinel te kerel nevi buči pal o problemi, save hi andro romane komuniti. Majbuter namište pes kada sikavel andro regioni u konkretno kada hin andre Plzňakero koter. O romane aktivisti phenen, kaj kada bilačhipen džal avri kolestar, kaj pro telune uradi nane dzeka te kerel buči pal o Roma.

  Emil Cina: Romipen / Romské vyznání
Sar o phure vakeren „Romipen“
mre čhave oda le Romengero
barvaľipen.

  Vlado Oláh: Visarav man / Vracím se
Visarav man
andre miro terňipen,
kije veša, mal'i, luki, ke Ondava,
kijo agata parne l'ul'ud'enca.

  Skarha pre analiza MPSV
Pal koda sar pes kerdža analiza andri avri čhide romane komuniti, ila 11. 9. la vladakeri „Rada pro záležitosti romské komunity“ decizija pal koda, kaj e vlada te prikerel o čoripen andro romane komuniti koleha, kaj te avel le manušen buči, u le čhavoren feder sikaviben andre škola.

  Mi perel kaske perel…
Tel o palune dešupanč berša pes ade le Romenge ačhile but bare nalačhipena, u phares te phenel, kana amenge sas goreder. Brutalna rasisticka murdaripena, sakodživesutne rasisticka ataki maškar o manuša, avri the khere andre amare khera. Sako džives amen maren tele andro amaro manušipen, u kda gela kavke upre, kaj oda dičhol sar te kada elas oficialno štatoskeri politika.

  Představte Romy, kteří pro nás něco dělají
Pěkný dopis zaslala naší redakci Markéta Šestáková z Českých Budějovic. S jejím laskavým dovolením vyjímáme některé útržky, které pozornému a vnímavému čtenáři mohou říci mnohé o smýšlení prostého, poctivého a pracovitého člověka, který je shodou okolností v tomto případě Romkou. Tak slyšte:

  Sladká tráva
Je pod námi, nasáklá deštěm anebo se občas vlní pod nárazy větru. Zaplňuje prostor, po kterém se dobře šlape. Tráva na každém kroku. Měkká i pichlavá, pokaždé na dosah ruky. Roste mezi vápnem rozpadajících se zdí a plotů, v kamení, uprostřed cesty i mezi odpadky novodobého ghetta. Dá se po ní utíkat do všech stran kdykoliv se člověku zachce, třeba až na samotný konec světa.

  Sar oda dopela le Romanca andro Slané
Kavke sar andro aver fori, the andro Slané hin le Romen pharipena andro bešiben. Jekfar o šerale pre peskero bešiben phende, kaj andre legero foros kerena „Program nulové tolerance“ u kavke džana zoraha pal kole, ko kerena varesavo nalačhipen. Anglune, pre kaste kada „Program“ pela sas o Roma, save dživenas andre foroskeri ubitovna.

  Trastune benga
Trastune benga, kavke pes vičhinel gendži, savi irindža e Ilona Ferková. Kavke kamla te sikavel pre but baro pharipen, savo hin maškar o Roma, u pre savo dopočinen but romane fameliji. O perša geblera pes maškar o Roma sikade andro dešupanč berša palal, u but manuša hine andre kada chudle talam avke, sar andro drogi.

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál