Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



Výsledky vyhledávání: kalo
  Svět nenávisti
Dnes je mi 60 let, život jsem poznal, ochutnal a životem jsem už vyčerpán. Životem jsem šel nejen po cestách krásně vyasfaltovaných, vydlážděných, po kobercích, ale i po kamenitých, posypaných štěrkem, trnitých a klikatých. V životě jsem poznal zklamání, nemoci, hrůzy, tragédie, ale i štěstí, radost, pláč, lásku, žárlivost, závist a nenávist. Vodu, vzduch, slunce jsem bral jako samozřejmost a neuvědomoval jsem si, že to je jiná síla, jiná moc, na které se nepodílím, a s kterou nemohu hnout. Než jsem dospěl k názoru, že existuje moc a síla, které svět patří, má cesta byla dlouhá, na které jsem prohrával a jen málokdy vyhrával.

  Najdou domov na zámku
POHOŘELICE – Dům na půl cesty, pro mládež odcházející z dětských domovů, vzniká ve zchátralém zámečku v Pohořelicích – Velkém Dvoře na Břeclavsku. Sdružení pěstounských rodin jej slavnostně otevřelo na Den rodiny 15. května. Mladí lidé, kteří v 18 letech opouštějí dětské domovy a často končí jako bezdomovci, tady mohou získat o něco příznivější start do života.

foto   První absolventi Romské střední školy sociální
Slzy štěstí a radosti u maturitních zkoušek

Romská střední škola sociální byla schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Činnost zahájila v září 1998 a letos má své první absolventy. V maturitním ročníku bylo 26 studentů, avšak jedna dívka nebyla k závěrečným zkouškám připuštěna. Zkoušku dospělosti tedy skládalo 25 dívek a chlapců, pět z nich získalo vyznamenání. Studenti si odnesli první maturitní vysvědčení s razítkem Romské střední školy sociální. Většina si podala přihlášku na vysokou školu.

foto   Anketa
Marie Danišová, 21 let, Jihlava Měla jsem hroznou trému. Největší strach jsem měla z češtiny. Nejbližší mi byla romština a romistika. Podala jsem si přihlášku na filozofickou fakultu, obor romistika a také na speciální pedagogiku. Teď už jsem o něco dál, získala jsem vědomosti a mám středoškolské vzdělání! Mým cílem je pomáhat Romům, zlepšit jejich životní a sociální situaci.

  DROBNIČKY
HORNÍ SLAVKOV – Z výtržnictví, ublížení na zdraví a hanobení národa a rasy stíhá policie dva Romy (23 a 17 let) z Horního Slavkova na Sokolovsku. V místním Mix Clubu fyzicky napadli na sklonku června 27letého číšníka a 18letého hosta.

foto   Není soudce jako soudce!
Všimnu si jenom tří verdiktů soudců, které mne nenechávají chladným a dovolím si z nich vyvodit určité závěry.
Nedávno proběhl soud u Krajského soudu v Hradci Králové s vrahem svitavského Roma Oty Absolona. Odsouzený Pechanec je recidivista, známý neonacista a vraždu zmíněného Roma uskutečnil chladnokrevně, úmyslně a dokončil ji. Verdikt soudu: 13 let natvrdo. Je to dost, nebo málo? Žádným způsobem nelze trestem adekvátně nahradit smrt člověka. Ale budiž. Podívejme se dále.

  Amare dadeske he la dake
Jan Horváth
O tu kalo čirikloro ľidža mre dadeske, mira dajorake jekh ľiloro. ľidža lenge jekh duj lava, phen lenge hoj len rado dikhavas. Choc varekana len našunavas, hoj nabisterava pre lengere lava. Goďi so soman denas sar te dživel pre ada bibachtalo svetos.

Sar te kamel romano šukar lav paťiv, romipen, romaňi duma, paramisa. Miro dadoro, miri dajori imar nane, ľijas len ke peste o Del.

Devla, Devla, paľikerav tuke vaš savoro so amen des. Tu des u tu tiž les. Tu sal nekhbareder raj pre adi luma u savore džide pre tute dikhen u mangen tut.

Me tut mangav, phen mire dadeske the mira dake hoj len rado dikhavas u miro kalo jilo rovel. Rovel vaš e daj the vaš o dad. Nabisterel u paľikerel.

foto   Můj otec byl kovář
Žili jsme na Slovensku v obci Kurim u Bartvy na Bardějovsku. I když nás bylo čtrnáct dětí, žilo se nám dobře, otec uměl vydělat peníze. Vyráběl pálené cihly. Vzal hlínu, rozředil ji vodou, přidal dřevěné piliny a vše hnětl, dokud nebyla hmota tvárná. Potom ji napěchoval až po okraj do dřevěné bezedné formy obdélníkového tvaru. Formu stáhnul a hmota se proměnila v cihlu. Takto vyráběl cihlu za cihlou, a když jich měl dva až tři tisíce, suché je naskládal kolem čtyř, pěti kamen tak, že z nich vytvořil bunkr. Cihlový bunkr z vrchu pomazal hlínou, aby teplo neunikalo. Malými otvory se dostával ke kamnům a přikládal na oheň osm až deset dní. Když bunkr vychladl, začal ho otec rozebírat a cihly skládat do štosů. Prodával je Romům i gadžům po pěti halířích.

  Právní a sociální poradna Společenství Romů na Moravě
Již několik let existuje v brněnských kancelářích Společenství Romů na Moravě (SRNM) právní a sociální poradna. Teprve letos získalo SRNM v rámci programu Dživas jekhetane podporu NROS, takže poradna mohla svoji práci zkvalitnit a rozšířit.

foto   Ještě jsem naživu
Již tři měsíce sdílím s pěti mladými lidmi dalších národností prostor bytu v nizozemském Utrechtu. Mezi dobrovolníky z Rakouska, Německa, Španělska a Irska, s nimiž spolupracuji na projektu Evropské unie a nizozemské organizace Engage!Interact, je i jedna dívka z Palestiny.

foto   Na výstavbě dálnice se budou podílet Romové
Předseda představenstva Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR a poradce ministra dopravy a spojů ČR Milan Polhoš (45 let) nám sdělil důležité a zajímavé informace, které jistě zaujmou také romské firmy a romské podnikatele.
Jaký užitek přináší Romům Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR?
Naším cílem je zaměstnávat Romy a zajistit zakázky romským firmám. V současné době máme možnost zaměstnat více než 200 Romů na pět až šest let. Sdružení bude podepisovat smlouvu na výstavbu dálnice D 47 s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a s izraelskou firmou, která celou výstavbu financuje. Dálnice povede z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu a Bohumín až k polským hranicím. Na tuto výstavbu vypíše sdružení výběrové řízení pro romské firmy.

foto   I když jsem na vozíku, se životem se umím poprat
Tibor Lenděl bydlí v Přerově už 33 let. Je ženatý, má dva syny a dvě dcery. V nemocnici strávil 15 let. Je to neobyčejný člověk, plný citu a lásky, s velkou chutí žít. Kvůli lásce dokonce i seděl… A co vše ho v životě ještě potkalo?
„V roce 1943, když mně byly tři roky, jsem spadl ze schodů a zlomil si páteř. Proležel jsem pět let v nemocnici a potom v ústavu pro tělesně postižené, kde jsem byl také pět let. Chodil jsem tam i do školy. Když jsem se vrátil k rodičům, nevěděl jsem, že jsem Rom a mámě jsem nadával do cikánek.“ Tibor Lenděl vzpomíná, že tenkrát pobíral důchod 200 korun. Po čase se u něho objevila kostní tuberkulóza. Desetkrát mu operovali nohy, krk, páteř… Z nohou mu vytékal hnis, a tak ho lékaři poslali do Tater, kde byl operován. Vrátil se zdravý a po dlouhé době mohl zase chodit. Pracoval na stavbách v Ostravě, kde se také seznámil s budoucí manželkou: „Jí bylo tehdy 14 a mně 27 let. Měli jsme se moc rádi a už jsme spolu žili. Její otec mě udal, protože byla ještě mladistvá no a pak mě zavřeli. Přesto jsme se později vzali.“

foto   Mezinárodní den Romů
PRAHA – Mezinárodní den Romů se ve světě slaví od roku 1971. Tehdy jej na 8. dubna vyhlásila Mezinárodní romská unie. V Čechách se dlouho veřejně neslavil. Za komunistů se to tehdejšímu režimu nehodilo a po listopadu se zřejmě nějaké oslavy dne Romů nikomu nechtělo organizovat. A tak první větší oslavy zorganizovali až mladí lidé ze sdružení Athinganoi v roce 2001. Letos se pod taktovkou sdružení Athinganoi slavil Mezinárodní den Romů v České republice podruhé.

  Koncerty porozumění
HODNÍN (av) – Několik koncertů tolerance a porozumění hodlá uspořádat v průběhu září až října DOMINO – sdružení dětí a mládeže se sídlem v Hodoníně.
Jednotlivé koncerty budou v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou. Závěrečný galakoncert se uskuteční v Brně za účasti dalších národnostních menšin žijících v ČR. Na koncerty budou navazovat přednášky a besedy na základních školách Hodonínska. Jejich smyslem bude představit dětem Romy i z jiného pohledu než na jaký jsou zvyklé od rodičů. Přednášky budou tematicky zaměřeny na historii Romů a jejich kulturu. Přednášejícími budou členové sdružení zapojených do tohoto projektu.
Hlavní činností sdružení Domino je práce s dětmi, využití jejich volného času ke sportu apod. Sdružení vzniklo v lednu roku 2001 a nyní má 35 členů. Loni pro děti připravilo několik víkendových pobytů a na letní tábor vedení získalo dotaci od ministerstva školství. Domino působí v nebytových prostorách, které obdrželo od Městského úřadu Hodonín. Nejoblíbenější jsou mezi dětmi kroužky pěvecké a taneční.

  Kdo pěstuje rasismus?
Nedávno obdržela redakce Romano hangos dopis od paní Štefánie Lorándové z Prahy, který obsahoval reakci na článek paní Zlaty Kufnerové Nepěstovat rasismus naruby! zveřejněný listem Národní osvobození, číslo 3 z ledna 2002. Výtky paní Lonrándové považuji za oprávněné. Ráda bych vás s nimi seznámila prostřednictvím citací nejen z její reakce, ale i ze samotného článku, který se stal terčem její kritiky, a z následné reakce šéfredaktora Národního osvobození Milana Gruse; a mých poznámek.

  Cigán
Už har tikne čhavoreske mange nahas pre kedva hoj andre škola mandar o raklore asan he rakinenas mange andro Roma. Amari fajta bešelas čak kokori pro baro sidliskos. Andre škola phiravas le romane čhavorendar čak me he mre phrala. Mro dad kerelas pre štreka he mra da has so te kerel kajte pes postarinel palo savore čhavore. Kana has mange šov berš but rovavas vašoda hoj peske mandar kerenas o raklore pheras. O terneder phral has proda feder nahas avka kalo har me. Pre mande o raklore vičinenas: černoušek bubu má černou hubu. Našti mange pomožinavas he laďavas man vašoda. Mro dad has buter andre buti har khere. Kamavas man andre škola lačhes te učinel kajte mange avka rakhav kamarados. O raklore dikhle hoj mange oda andre škola ďal he kamenas mandar te opisinel. Har somas phureder ačhavas phareder he bareder. Kana has mange deš berš somas andre škola najbareder. O raklore mandar daranas hoj len mara he vašoda peske mandar ani le phralestar pheras nakerenas.

foto   Brněnský Bronx
Ulice Cejl, Francouzská, Bratislavská, Příční, Hvězdová, Spolková, Körnerova…, všichni tušíme, proč se této části Brna říká Bronx. V povědomí Brňanů je tato část města zapsána jako místo nevalné pověsti. Kdokoli tudy prochází, nebo přijíždí tramvají či autem, všimne si, že romských občanů zde žije mnohem víc než v jiných lokalitách Brna. Na této skutečnosti není celkem nic divného.

  Oda kalo čirikloro
Oda kalo čirikloro,
lidžal mange mro iľoro,
lidžal, lidžal, jak ov pejľa,
mre romeske andre žeba.

Hej, ode čhaje, mri dajori
pre blakica, jaj, bešel,
tel o blaka, jaj, bešel,
churde apsa, jaj, perkeren.

Ma rov, mamo, ma rov, mamo,
ma čhinger tu tre balora,
tre balora, jaj, čhingeres,
mange žaľa, jaj, tu keres.

Oda kalo čirikloro
mangel mandar mro iľoro,
mangel, mangel, sig te merav,
kaj mre čhave te na dikhav …

Čhajori romaňi, Výbor z romské písňové poezie, 1999

  Svíce hořely za jednotu romského národa
Praha – Letošní Mezinárodní den Romů – 8. duben – byl ve znamení hořících svící. Jednu z prvních zapálil tibetský duchovní vůdce dalajláma, který se současně pomodlil za jednotu romského národa. Svíce hořely po celém světě a výjimkou nebyla ani ČR.

  Duj čhon le Belaha
Le Belaskro papus dživlas andre Amerika, geľa odoj mek andro ešebno mariben. O Belas džanelas kaj leskro papus bešel andro foros Cleveland (Klivlend). Has leste e adresa, kamelas odoj te džal. Trival probindžas, te denašel u trival les chudle, phandenas les andre, aľe ňič na pomožindža, o Belas the avka denašča. Buter sar penda berš pes nadikhľam, nahas pro pohrebos la dake, le dadeske aňi la pheňake. Oka berš man došundžom kaj o Belas kamel te avel pro duj čhon la romňaha, le čhavenca te dikhel la fameľija andre Čechiko. Amen o Roma Rokicaňate les užarahas sar le Devles. Aviľas, sar pes dikhľam, the rovahas, the asahas. Romňi les hin kaľi Američanka, o čhavo tiž kalo, aľe e čhaj marel pre leste, e parsuma late amari romaňi.

  Nejobávanější část Berouna – prostě Bronx
Berounský Bronx? Člověk by ani nevěřil, že se nachází v nejobávanější čtvrti z celého města. Je neděle, první jarní dny vylákaly ven spoustu lidí. Kluci hrají fotbal a nohejbal na novém hřišti, maminky s kočárky poklidně rozmlouvají, některé ženy uklízejí okolí. Lokalita není typickým ghettem na okraji města. Leží nedaleko centra mezi jinými obytnými domy. Není ani nijak rozlehlá, tvoří ji 72 bytů v osmi domech uspořádaných do čtverce a s vnitroblokem. Domy postavené ve dvacátých letech minulého století se ale na první pohled výrazně odlišují od okolí.

  Khamoro svítilo týden na Prahu již popáté
PRAHA – Již pátý ročník světového romského festivalu Khamoro (Sluníčko) prosvítil ulice a koncertní síně Prahy. V hlavním městě tak od 26. do 31. května opět zněly tóny romských hudebních špičkek z celého světa. Nebyl to však jen jazz a tradiční romská muzika, co lákalo Pražany. Ke Khamoru patří i výstavy a semináře, které možná nejsou tolik viditelné, ale jsou taktéž zajímavé.

  Páteční večer v Roxy
Ten den patřil účinkujícím z České republiky, Slovenska, Bulharska, Francie a Kazachstánu. Moderátoři večera Martina Pokutová a Zdeněk Horváth ještě ani nestačili úplně představit skupinu Bengas a publikum už pískalo, tleskalo a pokřikem Bengas, Bengas, Bengas je vyvolávalo na pódium. Bengas si získali diváky na svoji stranu. Jejich temperamentní muzika nenechala žádného v klidu.

foto   Pardubičtí vybojovali pohár pro vítěze
BRNO – Romská fotbalová mužstva z celé republiky si dala 14. června dostavení na hřišti Základní školy Svážná na Kamenném vrchu v Brně. Josef Rafael z klubu AC ROMA Brno, který působí při Společenství Romů na Moravě, tady uspořádal turnaj v malé kopané. Ve fotbalovém maratónu se utkalo osmnáct mužstev.

  Proč? Jan Horváth
Ptám se vás, lidé drazí,
proč?
Ponížení, nenávist a zášť –
proč ne spolu, radost?
Dohromady, či zvlášť?
Jedna zem, jedno slunce
pro bílou laň
i pro černou růži svítí.
Podejte si ruce
a otevřete svá srdce.
Proč člověk je člověku vlkem?
Ne! Bratři, bratři jsme!
Ruce si podejme!
Již nikdy více: černý a bílý,
tisíc let hledáme svou zem,
tisíc roků domov hledáme,
a našli jsme ho snad?
Našli! Zde domov máme,
tady doma jsme!

  Jarminakre prajta – Holubki
4 bare jarminakre prajta, 200 g maľimen mas šaj avel (balano, kachňalo), 2 gonore riskaša (pretaďi), paradajkovo protlakos, kečup, oľejis, purum, lon, papros, hladko jaro pre zatrepka, 1 jandro.

  Letní čtení na pokračování
Tera Fabiánová – Jak jsem chodila do školy (1) Maminka řekla: „Musíš chodil do školy, nebo nám zavřou tátu.“
Bylo nás doma pět dětí, čtyři děvčata, jeden chlapec. Nejstarší byla sestra, rok po ní já – ale já byla silnější a rychlejší. A taky větší darebák. A tak řekla maminka: „Do školy budeš chodit ty, Velká Hlavo, protože doma zlobíš.“ Sestra že zůstane doma u malých dětí. Nosila je na zádech, prala plínky, utírala jim nosy a zadečky, zametala, uklízela. Nejstarší dcera musela doma zastat všechnu práci, protože matky chodily na posluhu do vsi a vracely se až odpoledne. Naše maminka taky chodila. Otec dělal cihly. Když nebyly zakázky, nádeničil u sedláků za kousek jídla. Byli jsme velice chudí.

  z policejní kroniky
PRAHA – V pátek 20. června byl v PrazeVršovicích ubodán 29letý Rom, který se právě vrátil z vězení. Vrahem je podle vyšetřovatelů 46letý muž, kterého již následující den dopadli severomoravští policisté. Vrah i oběť se zřejmě znali, motivem byly údajně nevyřízené účty. Vrah údajně patřil k lidem, na které kdysi Rom zaútočil nožem. Přesné motivy budou nyní zkoumat policisté. Obviněnému hrozí až 15 let vězení.

  Báseň romskému národu
Vendula HlínováGrundzová

Co to je Rom?
Kdo to je Rom?
Kaj leskero drom,
phirel, phirel ča te rodel,
kaj te bešel, kaj te dživel.

Manuš lačho, manuš kalo,
o jilo les hin igen baro.
Soske ňiko nadžanel,
soske ňiko nairinel,
kaj leskero drom,
kaj leskero šero te thovel.

Devla, Devla, Devloro!
Phuterav Tuke jiloro,
sikhav mange sikhav!
Andro miro sunoro.

Božíčku, Bože!
U nás otevřené dveře máš,
nechť za naše hříchy se Ty na nás nehněváš,
proto z vůle Boží – říkáme Ti Otče Náš!

  ČR musí platit pokuty za pomalé soudy!
ČR jako stát musí platit pokuty za své soudy, které nepřiměřeně dlouho soudily žaloby občanů dovolávající se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva. Spravedlnosti se dovolali, jak vidno.

  Letní tábory pro chudé romské děti
Některým romským dětem z tzv. sociálně znevýhodněného prostředí se v průběhu školních prázdnin dostane možnosti pobytu v letních táborech organizovaných občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi a církvemi. Rodiče hradí pouze část nákladů, finančně jsou pobyty podporovány granty různých nadací nebo krajskými úřady.

  The le Romenge iľa o baro paňi o khera
Sar sas o baro paňi, ta the le Romenge pes ačhiľa, kaj našade peskere khera the savoro so len ode sas. Kada pes ačhiľa romaňa famelijake Blovicende paš e Plzňa u davas duma le Romeha, saveske pes kada ačhiľa. Sar pes thovelas pro pindre pal kadi bibach mange phendža o František Kaleja Blovicendar. Andre kada cikno forocis bešen ča vaj keci romane fameliji u savore prisikľile pre kajso dživipen, savo hin všadzi andro cikne forici. O Feris mange ki e kada phendža:

  Pražský magistrát rozděloval granty
PRAHA – Pražští radní 12. srpna rozdělili 4,5 milionu korun na pomoc romské komunitě. Granty půjdou na projekty například z oblasti zaměstnávání a vzdělávání Romů. Informovala o tom radní Hana Halová. Peníze pro tyto účely dostal magistrát od státu.

  Rasismus, rasismus, nebo se mýlím?
Není to tak dávno, co si má kolegyně sháněla přes internet dovolenou v horách. Chtěla si tam s přáteli a rodinou pronajmout na Silvestra chatu. Na tom není nic špatného, zdá se. Přišlo několik nabídek a stačilo si pouze vybrat. Majitele jedné chaty oslovila předem emailem, nechtěla to vše nechat na poslední chvíli. Ale v momentě, kdy se s ním pokusila telefonicky domluvit na rezervaci vybraného objektu, se věci začaly komplikovat. Podle hlasitého odposlechu redakčního telefonu byla horská chata volná do doby, než se kolegyně pro jistotu zeptala, zda není problém, že se jedná o skupinu mladých Romů. V tu chvíli bylo z přijímače slyšet: „To ne!“ a veškeré domluvy na uhrazení záloh jako by ani nebyly. Kolegyně se rozloučila. Konec. Posléze jsme obvolali ještě několik na internetu inzerovaných objektů. Pro skupinu mladých Romů však místo nebylo. Střih!

  Sikh tosara chahas imar o dilos
Jekhvar raťi dikhahas jekhetane pre televizija me, mro rom, o papus, e baba the o Ďulas. Našťi lahas tele o jakha pal e šukar Angelika. Aľe sar dikhľam hoj o Nikolas pes laha kamavel pro šenos, ta savore ladžatar dikhahas tele andre phuv, čak e baba dikhelas dureder pre televizija. E Angelika sigo dichinlas o Nicolas izdralas, sar lake lelas e paťiv. Sar kada dikhľa e baba takoj phučľa le papustar: „Phuro kaj soveha adadžives,“ the dikhelas jagale jakhenca maj pro papus, maj pre televizija.

  Výběr delegátů do Budapešti je kritizován
Mezinárodní konference o postavení Romů v zemích střední a východní Evropy v Budapešti vzbudila značný zájem, protože se jednalo o mimořádnou událost. Organizoval ji americký finančník a filantrop společně s představiteli Světové banky a nadačních fondů Open Society Institut.

  Zprávy
Praha – Velká Británie vrátila do Prahy dalších 51 Romů z ČR, kteří v ostrovní zemi neuspěli s žádostí o politický azyl. Je to v pořadí již třináctá deportace. Od loňského září londýnské úřady takto vrátily již přes 700 českých občanů.

  So buter manuš džanel, feder hin les dživipen
Sikhade avri manuša paš o Roma hin moneki čepo. Nane oleske došale o Roma, aľe e společnosca andre savi o Roma dživenas, o poľiticko režimos kaj o Roma baronas. Varekana pal o Roma ňiko nabajinlas, le Romen ňikhaj nakamenas, o Roma dživenas peskro dživipen, aľe tiž ča asjo savo mušinenas. Andre kaja historija o Roma but cerpinenas, andre Europa len kamenas savoren te murdarel avri. But Roma has andro lagri, aľe moneki čepo avle odarik pale khere. Andro lagri ačhľa lengro dživipen, andro lagri le Romen murdarenas, labarenas. But Roma mule the pro infekčno nasvaľipen. Ole ideostar so o Roma avile andre Europa, hine bares poškodzimen, but ačhile palal, nadžanas le vivojiha, la civilizacijaha, avka sar o gadže.

  Na programu bylo opět město Slaný
V pátek 24. října opět zasedala Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Nejdůležitějším bodem zasedání bylo projednání situace ve Slaném, kterému byla přítomna i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Seznámila členy Rady s nálezem ombudsmana i se způsobem, jakým starosta jednal s Otakarem Motejlem, který osobně Slaný několikrát navštívil. Tato setkání nelze označit jinak než jako projevy krajní neochoty k dohodě ze strany starosty a jeho neuvěřitelnou arogancí.

  Podporuji Oldřicha Stránského
Nacionalismus a maloměšťáctví má v naší zemi silné kořeny. Dokazuje to případ Oldřicha Stránského, který byl ještě donedávna předsedou Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, které je součástí Českého svazu bojovníků za svobodu. Oldřich Stránský se rozhodl, že bude usilovat o smíření Čechů a Němců a za to ho zbavili jeho kolegové funkce předsedy. Jen málokdo si umí představit, jak velkorysý člověk musí pan Stránský být, když si uvědomí, že prošel peklem pěti koncentračních táborů.

  Jak jsem hledala mámu a domov IV.
Bylo strašně pozdě a já si říkala: „Teď už mě na ubytovnu nepustí. Kde budu spát?“ A on hned na to: „Pojď se mnou, přespíš u nás.“ Nepřišlo mi to vůbec divné, protože ze Slovenska jsem věděla, že Rom nechá vyspat každého, kdo k němu přijde. „A také se najíš,“ řekl.

  Sar rodavas mira da IV.
Imar has nasikh, pre ubitovňa man talam imar aňi namukena, ta akana kaj sovava? O čhavo mange phenel: „Ňisostar pes madara, soveha kamende.“ Sar šundžom so vakerel, darandžiľom, the nadžanavas so te kerel. „Madara, av imar, bo maj dela brišind cindžuvaha.“ Mra mišľatar phenav mange, ta so daras, dža, sem pre Slovaňiko, tiž o Roma len manušes khere ke peste te sovel. Rom Romeske šigitinel. Phenav leske: „More me nadarav, džav tuha, aľe mušinav vareso te chal bo som bari bokhaľi.“ O čhavo phenel: „Chaha khere kamende, ča imar av, sidžar, bo sa cindžuvaha.“ Džahas, sidžarahas, geľam dosta baro koter drom kim doavľam ki o cikno kheroro cinde sar fľaki. O čhavo mange phenel: „Kadaj bešav, av si andre.“ Geľom, andro kher labolas o udut, paš o skamind bešenas o murša, sar man dikhle takoj phučle le čhastar. „Ta koda hin kaja čhaj, khatar hiňi.“ „Oda miri piraňi,“ pendža jov. Dikhavas pre leste phorade jakhenca sar diľiňi, korkori mange phendžom, ta so mandar kerel pheras ada čhavo. Kajča jov nakerlas pheres, vakerlas čačikanes, akor olestar nadžanavas.

  napsali jste nám
AD: Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu)
RH č. 19/2003

Jsem nucen touto cestou uvést na pravou míru zkreslené informace v komentáři šéfredaktora časopisu Ing. Karla Holomka Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu).
V první řadě chci uvést, že předmětný obraz nezakoupili přerovští Romové, nýbrž právnická osoba Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v ČR.

  Velkým problémem Romů je neznalost práv a povinností
ROKYCANY – Sdružení Vize Romů Rokycany připravilo ve spolupráci s Občanskou poradnou Plzeň pro své terénní sociální pracovníky dvoudenní školení na téma bydlení. Mezi účastníky byla Květa Tůmová, která působí zejména v holobytech vybudovaných na okraji města. Při své každodenní práci se setkává především se starostmi romských rodin vyloučených na okraj společnosti.

foto   muzejní okénko
CIKÁNČINO PROROCTVÍ

Bst - Mnohého z vás nejednou obtěžovala cikánka dotěrnou prosbou, že vám bude hádat z ruky. Jestliže jste se dali nachytat a ona podivně rychle přečetla váš osud ze záhadných čar vaší dlaně, nasadila vám zároveň červa do hlavy: Splní se, co ta stará brebentila? Jistě že se většina proroctví nesplní, avšak lidé si pamatují ty, jež se naplnily. Setkal jsem se s osmdesátiletým bačou a ten mi vyprávěl:
Před několika lety žil v naší dědině mladý kovář Zaremba. Silný, zdravý chlapík a galánky se na něho lepily. Ale byl samotář. Konečně si přece namluvil děvče, které patřilo k nejhezčím v celém okolí. Nemělo věna kromě krásy a nějak to s tím Martinem Zarembou umělo. Byl do Kláričky Šebestíkové blázen. Vědělo se, že mladík dostane hodně peněz, byl z bohatého statku, a kdejaká tetka, co měla dceru na vdavání, na Kláričku žárlila.

  Zprávy
PRAHA – Část slovenských Romů se po přestěhování do ČR stává drogovými dealery. Vyplývá to z šetření Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), které sloužilo jako podklad pro analýzu MVČR o migraci a usazování slovenských Romů na českém území. Materiál schválila vláda. Terénní výzkum provedla IOM v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji a došla k závěru, že trh s tvrdými drogami ovládají v této oblasti výhradně Vietnamci. Ti využívají k distribuci drog členy místní romské populace.

  Peníze od Komunitní nadace putují na tři desítky projektů národnostních menšin
ÚSTÍ NAD LABEM – V otevřeném výběrovém řízení Komunitní nadace Ústí nad Labem bylo finančně podpořeno 30 projektů. Sedm z nich je zaměřeno na problematiku národnostních menšin žijících na Ústecku, Děčínsku, Litoměřicku a Teplicku. Občanským sdružením, která se snaží integrovat například Romy, Ukrajince, Afričany či Rusy, bylo přiděleno 250 000 Kč.

  Viľija - Emil Cina
Pre Viľija, kana amaro
Deloro uľiľa e daj
the o dad o momeľora pre
jezulankos labaren
o čhavoro e čercheňori
andro vast ľikerel.

Pro skamind marikľora,
gulore the kalo maro,
paľikeras amen.

Bacht the sastipen
savoreng, so sa andro
jilo anen.

foto   Vzájemná podpora zvýší zaměstnanost Romů z Teplicka
Prezentační den projektu Komunitní centrum vzdělávání Teplice se konal loni 18. prosince a pořádalo ho občanské sdružení Vzájemná podpora. Sdružení působí v Dubí u Teplic a realizuje program prevence sociálního vyloučení v romských komunitách. V Teplicích získalo od městského úřadu areál bývalého podniku Bonex, kde otevíralo slavnostně svou nově vybudovanou krejčovskou dílnu.

  Le Tibinoskro barvaľipen I. (paramisi)
Andro cikno gavoro maškar o uče veša, maškar o uče verchi dživlas jekh čori romaňi fajta. Ando kher has but čhavore, a bari bokh. Savore pes bares rado dikhenas, sar len e daj vičhinlas ki o chaben o čhavore avenas savore serendar, sar cikne kachňora. Sar nahas so te tavel ta e daj len delas ča gruľi šupaha u varekana aňi nachanas ba nahas so. Rači sar o čhavore džanas te sovel o dad la daha phagernas o šere, so len dena aver džives, the pal tajsaskro te chal. Nahas so, aľe o Deloro lenge furt varesar šigitinlas. O čhavore baronas avri čorikanes, aľe andro sascipen u sar dobaronas, ta jekh pal aver pes lenas the džanas andro svetos. Avľas e šora the pro nekhterneder čhavo, pro Tibis. Has avers sar leske phrala, has leske biš berš, has zoralo ikešno, kale balengro, učo murš. Richtinlas pes pro drom andro svetos, sar leske leskri daj pačarlas pro drom, andro dikhlo šuki cipa pal o maro, ta o apsa latar rinkom čiľanas. O Tibis la pohladkindža pal o muj the asabnaha lake phendža: „Mamo madara palma, som bučakro manuš, love zarodava, the tuke vareso cinava.“ E daj nadžanelas či leske te pačal abo na. O Tibis savoren čumidľa, iľa o gombos, the diňa pes avri pro drom andro svetos.

  Vyjádření kompetentních osob
RNDr. Josef Kaštil
obchodní náměstek Správy nemovitostí Olomouc, a. s.

Byty v Přichystalově ulici 70 jsou byty první kategorie, v žádném případě se nejedná o holobyty. V domě, který se svým dispozičním řešením podobá spíš ubytovně, je na 70 bytových jednotek. Nejprve v něm byla kasárna pro sovětská vojska, poté byly byty přiděleny v r. 1992 amnestovaným lidem a tak postupně získal nechvalnou pověst. I teď jsou někteří nájemníci, kteří mají nájemní smlouvy, ve výkonu trestu. Někteří měli v minulosti problémy s bydlením, jiní žijí v neúnosných podmínkách a my jim dáváme možnost bydlet. Nájemní smlouva je na půl roku a prodlužuje se podle toho, jak se lidé chovají. Někteří mají smlouvu na dobu určitou a jiní ve formě tzv. exekutorského zápisu.

foto   Gypsy Celebration 2004, čtvrtý ročník festivalu romské hudby
Otevři své hrdlo, otevři své srdce, neboj se ničeho a zpívej

Takové bylo motto letošního ročníku romského festivalu, který se konal od 30. července do 1. srpna na hradě Svojanově u Poličky. Pořádá ho Ida Kelarová a její přátelé z romského občanského sdružení MIRET (vzniklo v roce 1998), které se zaměřuje na pomoc romské minoritě v integraci do společenského života v České republice a naopak umožňuje majoritě porozumět a přiblížit se Romům.

  vzdělávací okénko
Dnes si řekneme, proč je druhý srpen památným dnem Romů a proč právě v Osvětimi, na místech tzv. cikánského rodinného tábora, se koná u zbudovaného památníku obětem romského holocaustu vzpomínkový akt.

  Merkinen pre pesko sasťipen!
Ľinajutno ideos sar o kham fejs tačarel, hin perdal o manuša tiž moneki nalačho. U vaš kada bi kamenas o džene vareso pal oda te džanel kaj pre peste te merkinen. Nekhbuter kampol te merkinel pro čhavore akor, sar hin len o prazdňini, sar phiren pro tabora, sar pes landžaren, sar hine avri pro kham calo džives.

  Vzdělaní se u Romů nenosilo
Mnoho Romů po válce na Slovensku řešilo nejen chudobu a hlad, ale i existenční problémy. Dříve narození, bezdomovci, tuláci, žebráci i ti, co kočovali, se museli usadit tam, kde je předtím mezi sebou nechtěli. Koně a vozy, život pod širým nebem, volnost a svobodu, vyměnili Romové za život ve společnosti, kde museli žít v opovržení, poznamenaní rasismem a diskriminací.

  Krade se všude
Zloději jsou všude, někteří kradou jen sami pro sebe, jiní v organizovaných bandách a s profesionální rutinou. K okradeným patřím i já. Stalo se to na takovém místě, kde jsem to vůbec neočekával – v krytém bazénu Tesly v Brně na Lesné.

  I muzikant může být dobrým senátorem
Známý hudebník Antonín Gondolán se rozhodl kandidovat do senátu ČR za stranu Nezávislých. Náš list ho požádal o rozhovor a on rád odpověděl na naše otázky.

  Bulharské soudy proti diskriminaci Romů
Od 1. ledna 2004, kdy v Bulharsku vstoupil v platnost antidiskriminační zákon, podalo ERRC společně s Nadací Romani Baht a Bulgarian Helsinki Committee několik žalob, týkajících se případů diskriminace příslušníků romské komunity. Necelý rok od chvíle, kdy zákon vstoupil v platnost, obdrželo ERRC a jeho místní partneři od bulharských soudů pět významných rozsudků.
První rozhodnutí se týkalo zaměstnanců společnosti VALI Ltd., kteří odmítli obsloužit Sevdu Nanovou kvůli romskému původu a vyhrožovali jí násilím. Soud tehdy dal ženě za pravdu a přiznal jí odškodnění, které jí společnost musí vyplatit. (RH č. 17.)

foto   muzejní okénko
Milí čtenáři, v této rubrice budete mít možnost seznamovat se s ukázkami sbírkotvorné činnosti Muzea romské kultury v Brně.
Tentokrát představujeme knihu Blanky Blanické Dornička-cikánečka, kterou vydalo v Praze roku 1946 Nakladatelství B. Smolíkové-Mečířové. Spisovatelka se nechala inspirovat životem Romů, což dokazují příhody romského děvčátka Dorničky.

Domov Dorničky – cikánečky
Prašnou cestou, mezi hlubokými lesy, táhl vyhublý koník malý vůz. Při koni kráčel statný cikán a pohvizdoval si. Pátravým zrakem pronikal hloubky zasmušilých borů. Za vozem šla cikánka a co chvíli zpěvavým hlasem pobízela černobílou, dobře vypasenou kozu.

foto   muzejní okénko
Milí čtenáři,
v této rubrice budete mít možnost seznamovat se s ukázkami sbírkotvorné činnosti Muzea romské kultury v Brně.

Fond šperků
Fond šperků už podle názvu soustřeďuje šperky, bižuterii, ale i bankovky a mince. Muzeum je shromažďuje především prostřednictvím terénních výzkumů.
Sbírkové předměty jsou získané od Romů zejména z východního Slovenska, některé od olašských Romů, jiné jsou darované nebo koupené od odborníků nebo Neromů.

foto   muzejní okénko - Romové , výrobci nožů
Nejznámější romská tradiční řemesla jsou kovářství, košíkářství nebo korytářství. Avšak některá řemesla již zanikají nebo existují v modernější podobě. Například potomci tradičních romských kovářů se dnes zaměřují více na zhotovení uměleckých kovářských výrobků (třeba i interiérového typu), někteří romští košíkáři vynikají v současnosti ve výrobě proutěného nábytku apod.
Jedním z řemesel, jemuž se Romové také věnovali, je výroba nožů. Nože uměli vyrobit především kočovní Romové. Nože na obrázku Muzeum romské kultury získalo od skupiny bulharských kočovných Romů v roce 1998, kteří se výrobě nožů dodnes věnují.

Připravilo Muzeum romské kultury

  Komentář - Co je to mentalita?
V posledních několika dnech jsem se zaměřila na slovo mentalita, obzvlášť pak na způsoby, jak je užíváno zejména v kontextu života etnických menšin v ČR. Na mnoha frontách, nejvíce však v médiích, ho slýchávám, když je řeč o romské komunitě či příslušnících jiných etnik, které členové majoritní společnosti považují za nepřizpůsobivé či v případě rasisticky anebo xenofobně smýšlejících jedinců dokonce za podřadné.

  Romové včera, dnes a zítra
O Romech se už toho napsalo mnoho, i já sám jsem napsal dost. Ale vzhledem k tomu, že se blíží Vánoce, nedá mi, abych se nepodělil o atmosféru Vánoc z mého dětství.
V minulosti si byli všichni rovni, nebylo rozdílu. Byli chudí, ale bohatství spočívalo v počestnosti, úctě, spravedlnosti, ochotě, slušnosti a v hodnotách, kterým se říkalo a říká pačiv (romství). Romové si věřili, respektovali se, nic před sebou neskrývali, byli si vzácní a jeden druhého nezavrhovali. Pomáhali si jak mohli, byli jednotní, mohli se na sebe spolehnout.
Cizí se chovali k sobě jako rodina a rodina to znamenalo nejen závazky, ale také vztahy, které byly nade vše. Úctu a lásku si projevovali Romové i jídlem, které bylo pro ně božím darem. Čerstvě uvařené ho poslali nejen rodině, ale také sousedům. Jídlem uctívali očekávané i neočekávané návštěvy. Romové nenechali o hladu nikoho – když rodina jedla a někdo přišel třeba jen tak, dostal jídlo také.

  Šel džene, the dojekh hino aver
Pal o Romano parlanemtos imar jekhvar andro Romano hangos č. 22 pisindžom. Bičholas oleske Válka o miliony, andro člankos pisindžom so peske duminen pal o Romano parlamentos varesave Roma. U vaš oda, hoj mange oda nahas pre kedva, ta kanav te phenel, so mange gondoľinav pal o parlamentos me korkoro.
Nakamav man ňikaha te vesekedinel, aňi te halasinel, ča kanav te phenel avka, sar o čačipen hin. U vaš oda hoj o Romano hangos, hin novinki le Romengre, ta pisinen the tumen, so peske pal o Romano parlamentos gondoľinen. Užaras the kamas, kaj amenge te pisinen the ola džene, so andro parlamentos keren buči, so terdžon pre leskri sera. Mi phenen the jon, pesko čačipen, so peske gondoľinen jon.

foto   Prokopali se do první ligy
Liberec (mik) – V sobotu 26. června skončil letošní ročník Liberecké ligy malé kopané, ve kterém se utkalo 29 týmů, z toho 16 ve druhé lize. Mezi nimi bylo i fotbalové mužstvo libereckého Romského komunitního centra. Se svými výkony se probojovalo do I. Liberecké ligy malé kopané.

  z policejní kroniky
Teplice – S řeznými ranami na těle skončili na chirurgii teplické nemocnice Romové, kteří se poprali 21. června večer na Výšině. Do nemocnice k ošetření je převezla přivolaná teplická záchranka. Teplická policie incident potvrdila. Příliš informací k němu ale nesdělila. „Policie řeší incident mezi občany romského původu. Ostatní okolnosti případu jsou předmětem šetření,“ sdělila k případu Helena Pikalová, policejní mluvčí v Teplicích.

foto   muzejní okénko - CIKÁNI ČERNÍ A BÍLÍ
-bor. Ve Španělsku se říkalo kdysi cikánům Egypcianos, v Anglii se nazývají Egypcions, Řekové nazývají cikány jménem Gifti. Je zřejmo, že tyto názvy nějak souvisí se jménem Egypt. Cikáni totiž vypravovali, že přišli z Egypta a že jim jejich biskupové uložili jakési očistné putování světem, poněvadž prý odpadli od křesťanství.

  Nizozemská vláda financuje Muzeum romské kultury
Muzeum romské kultury v Brně o. p. s. získalo od nizozemského ministerstva zdraví, sociální péče a sportu ve spolupráci s Domem Anny Frankové v Amsterdamu grant ve výši 53 000 eur. Je určen na dokončení části stálé expozice, konkrétně na dobudování místností týkajících se vývoje romské kultury, tradic a životní situace po 2. světové válce do současnosti (se zaměřením na území bývalého Československa).

  Bambiriáda: jsme na jedné zemi
V pětadvaceti městech ČR se uskutečnily o předposledním květnovém víkendu ukázky z činnosti sdružení dětí a mládeže a středisek volného času – Bambiriáda. V Brně to bylo již tradičně v parku Lužánky, kde více než 40 dětských a mládežnických organizací lákalo spoustou atrakcí, programů a soutěží malé i velké na cestu kolem světa. Heslem tohoto ročníku bylo Jsme na jedné zemi. A tak děti za jediný víkend navštívily egyptské pyramidy, ohřály se v Karibiku, podívaly se na skotské slavnosti, na ruskou Sibiř atd.
Ani Romové se letos neztratili. Společenství Romů na Moravě se pod barvami indické vlajky snažilo přiblížit část romské historie, kterou osladilo nabídkou tradičních romských koblih pampušek a ještě ji „okořenilo“ zábavnou soutěží. Nedělní podiová vystoupení obohatila také mladá romská kapela Rytmy a Styly, kterou SRNM podporuje.
Přestože se teploty letos blížily spíše severským oblastem, Bambiriádu provázela dětská hravost a společná radost z toho, že jsme na jedné zemi a že tady všichni máme své místo.

Barbora Veselá

  Slovensko se dočkalo prvního odškodnění za morální újmu
BudapešŤ/Bratislava (jk) – V konečném verdiktu z 19. ledna Krajský soud v Banské Bystrici rozhodl poprvé v historii slovenského soudnictví o odškodnění za morální újmu, kterou utrpěli příbuzní oběti rasově motivovaného trestného činu.

  Kalo som - Gejza Horváth
Devlestar adaj som, paľikerav, kalo som
andre mande jilo marel, dživav, aver som.
Lolo rat? He miro hin lolo rat, manuš som.
Dživipen? Diňas man tiž miro dad, adaj som
jekh avrestar uľol, mandar uľile tiž čhavore

Nipos but pre luma hin, aver sam savore
phrala, pheňa sam, la datar čhavore
jekhe ratestar sam, fajtos na sam savore
Pačiv man den o Roma, hijaba kalo som
Jon? Jon džanen, kaj manuš som.

Parne? Naveha mange na phenen
kalo man vičhinen, kaske ladž?!
Devleskre čhave, čikatar, paňestar sam savore
kaľi phuv del amen zor, godži, dživipen, maro.
Pačiv nane, soske? Kaj som kalo?

Kale bala man hin, dživav, rado som,
kaľi cipa man hin, o Del diňas, adaj som
jakha man hin, pindre, vasta, muj, šero
aver parsuma nane, so tumen san, he me som
oda miro savoro, som leskro čhavoro.

Baripen na kerav, na dživav, na merav, šunen?
O kham tačarel, o paňi hin dživipen.
So mek buter kampel, savo čačipen?
Kaj dživel chochaviben, nane smirom, nane kamľipen.
Kalo som, te dičhol som, soske man na dikhen?
Manuš som.

  Kritika romských organizací by měla být konstruktivní
Informace o tom, kolik romských organizací vlastně existuje, se různí. Na jejich adresu se snáší kritické dotazy, co vlastně dělají, jak fungují a především jak jsou prospěšné při řešení záležitostí, potřeb a problémů Romů.

  Cikánská noc se vydařila
PRAHA – Oslavit Mezinárodní den Romů jinak, než hudbou a tancem, by bylo nemyslitelné. Stejného názoru byli i pořadatelé pětidenního festivalu Šaj pes dovakeras (Můžeme se domluvit), a tak závěrečný sobotní večer s datem 9. dubna patřil celovečerní oslavě s názvem Gipsy night (Cikánská noc).

  Romové a romština
(Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha)

Romština je krásná. Romština je velmi starý jazyk. Romština je bohatá. Je bohatá anebo byla bohatá?
Naši předkové uměli říct romsky všechno, co potřebovali. Uměli označit patřičným výrazem všechno, co viděli, co slyšeli, co pro ně v jejich životě něco znamenalo a o čem se chtěli bavit. Romsky se mluvilo od rána do večera, od malička až do smrti. Dvakrát třikrát do týdne se Romové scházeli a vyprávěli si pohádky. Jeden hrdinský příběh trval třeba i pět, šest hodin. Jaká krásná a šťastně vybraná slova uměli vypravěči v pohádkách použít! Jaké nádherné slovní ozdoby a metafory! Pamatujete si ještě? „Můj sladký, šťastný a spravedlivý Bože!“ Anebo: „Kdybys mě neuměl zdvořile oslovit, už bys teď nechodil po zelené trávě.“ (To říká čarodějka romskému hrdinovi.)

  Zprávy
PRAHA – Odbor krizového řízení magistrátu inicioval mezi Pražany průzkum Analýza poci tu bezpečí. Nejvíce lidí má strach z drog, kriminality pouliční a v městské hromadně dopravě. Dotazovaní přiznali, že se nejvíce obávají drogových dealerů, kriminálních recidivistů a nepřizpůsobivých Romů.

  Zprávy
PRAHA – Odbor krizového řízení magistrátu inicioval mezi Pražany průzkum Analýza poci tu bezpečí. Nejvíce lidí má strach z drog, kriminality pouliční a v městské hromadně dopravě. Dotazovaní přiznali, že se nejvíce obávají drogových dealerů, kriminálních recidivistů a nepřizpůsobivých Romů.

  E Balogovo achaľol romanes
Nadočirla diňas avri nevo CD e Martina Balogová, u sas pal late pisimen andro novini. So pes mange latar pačinelas sas koda, kaj achaľol romani duma, hjaba kaj romanes navakerel. Mištes džanas, kaj nane lokes pes te dochudel upre maškar o but prindžarde manuša. Dešvar avke phares hin sakone Romeske, saves hin varesavo talentos. Mište prindžaras e situacija, savi hin pašal e Věra Bílá. Avri la hin bari popularita, kajča andre Čechiko pes nachudel. Hin mek aver Roma, save šaj enas „hvězdy“, kajča hin len kali cipa, ta ačhon palal, hjaba hine lačhe. E Martina Balogová sikadža, kaj hini čačes „superzpěvačka“, kajča oda andre kadi phuv nane savoro. O gadže la dikhenas anglal sar Romaňa, u vaš Eda la nasas šanca te dochudel pes kode, kaj sas lakero than – „superstar.“ Kavke amare terne peren andre kajsi situacija, kaj čhiven pre sera peskero romipen. Peskeri duma, peskera da le dades. Te kamel terno Rome vareso te dokazinel, mušinel te kerel avke, kaj pre leste o romipen te dičhol so mek čineder. Kole aver, so keren le gadženge tereňáki, asistenti, poradci, ta lendar pes kamel kaj te aven kale, kaj pes te vičhinen Kotlár abo Mižigar.

foto   Muzeum praskalo ve švech
Brno – V Muzeu romské kultury probíhala v pátek 20. května podobně jako na dalších sedmi místech v Brně muzejní noc. Tady ji zahájila vernisáž výstavy Kaľi phuv - parno maro / Černá země – bílý chléb, která mapuje vliv romské kultury na kulturu většinovou.

  napsali jste nám - Já o koze, ty o voze
I tento rok se na Mezinárodní den Romů 8. dubna, kdy jsme se modlili v Letech u Písku, spustil silný déšť. Ano, i tento rok nebe plakalo.

  Nemocniční galerie zrušila výstavu kvůli romské pacientce
BRNO – Galerie Žlutý kopec v Masarykově onkologickém ústavu v Brně přerušila výstavu obrazů Ivany Baraziové po pěti dnech od otevření. Důvodem je hospitalizace romské pacientky. O událostech informoval 13. června týdeník TÝDEN.

foto   Angelika Čonková první vicemiss v soutěži Miss Roma International 2005
Nadja Shaban z Německa vyhrála v sobotu 25. června v makedonské Skopje titul Miss Roma International 2005. Na druhém místě se v romské soutěži krásy s 14letou tradicí umístila Angelika Čonková z České republiky, druhou vicemiss je Timka Abazova ze Slovinska. Elena Abazi z Makedonie získala titul Miss publikum.

  Romane lava prindžarkutne the naprindžarkutne
(Romaňi čhib, Karlova univerzita, Praha) (VI.)

Andro angomisuno numeros vakerahas pal oda, hoj nane pro svetos ajso manuš, so džanľahas savore lava, save pes rakhen andre leskera dakeri čhib. Kada perel the pro Roma. Te uľahas Rom, so džanel savore romane lava, kampľahas les te thovel andre Guinessovo genďi.

foto   Hraničky pohledem pamětníka
Hraničky byla cikánská osada mezi Kyjovem a Svatobořicemi. Takových osad bylo na moravském Slovácku před válkou ještě něco kolem čtyřiceti. Fotografie ukazuje, že to byla bída sama.
Hraničky byl název příznačný. Když byly problémy, a ty byly pořád, nechtěl mít nic společného s Hraničkami ani Kyjov, ani Svatobořice. Bylo to těžké pořízení, aby vajda té osady dal věci do pořádku.
Ale to už se některé rodiny dostaly z osady ven, do vesnic kolem Svatobořic. Pořídily si malé domky a tam začaly žít s ostatními vesničany po sousedsku.

foto   Gypsy Celebration 2005 na hradě Svojanově
Stejně jako poprvé před pěti lety, bylo i letos ve dnech 28. až 31. července na hradě Svojanově kousek od Poličky rušno. Do daleka zněly rytmy a tóny romské hudby, které přilákaly stovky diváků a posluchačů, milovníků a obdivovatelů romské kultury. Hrálo se, tancovalo, zpívalo a jedlo. Také letos měli návštěvníci možnost ochutnat speciality romské kuchyně.

foto   Elida Ivy Bittové v Arše
Iva Bittová přijela do Prahy představit svůj nový autorský projekt, na němž se významně podílel newyorský soubor Bang On Can All Stars. Projekt pod názvem Elida podpořilo vedení newyorské Carnegie Hall, která si autorku hudby Ivu Bittovou přála uvést po jejím loňském úspěchu v roli Elvíry v opeře Don Giovanni. Na společném vystoupení v pražském Divadle Archa bylo ve dnech 11. a 12. září pokřtěno stejnojmenné album. Název Elida odkazuje ke značce mýdla z autorčina dětství. Jedná se o první významnější nahrávku Ivy Bittové v USA po jejím debutu u hudebního vydavatelství Nonesuch Records v roce 1998.

foto   SRNM získalo 350 tisíc korun
Ve stylovém prostředí Zemanovy kavárny v Brně proběhlo ve čtvrtek 20. října slavnostní předávání cen Nadace Eurotel pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina za rok 2005.

  Poučíme se z Francie?
To, co se děje v Paříži i jiných městech Francie, by mělo být velkým poučením nejen pro nás v České republice, ale i na Slovensku, Maďarsku, o balkánských zemích a Ukrajině ani nemluvě.
Do jisté míry souhlasím s tím, na co upozorňuje ve svém článku v MFD Dan Drápal.

  Paměti romských žen I.
Rozhovor s paní Barborou, narozenou roku 1933

  Gulo čar: osvědčené hity i novinky
BRNO – Skupina Gulo čar vystoupila první listopadový pátek v brněnském klubu Fléda. U příležitosti brzkého vydání svého druhého alba zahrála během dvouhodinového koncertu i několik nových kusů. Ačkoliv se přišlo na jedny z nejznámějších romským interpretů podívat poměrně hodně lidí a klub byl zaplněn, atmosféra první poloviny vystoupení nebyla příliš uvolněná.

foto   Děti tančily v muzeum
Brno – Dne 21. října se v přednáškovém sále Muzea romské kultury již podruhé uskutečnila přehlídka romských, dětských tanečních souborů nesoucí název SO DŽANAS – CO UMÍME 2. Cílem akce, kterou připravilo Muzeum romské kultury ve spolupráci s o.s. Ratolest bylo dát dětem a mladým lidem příležitost ukázat svým kamarádům, známým a rodičům, co umí, co je baví, čím naplňují svůj volný čas.

  Část stálé expozice Muzea romské kultury v Brně bude slavnostně otevřena už 1. prosince
Na výstavbě muzejní expozice se pomalým tempem pracovalo již několik minulých let, tedy na půdě obecně prospěšné společnosti Muzeum romské kultury v Brně. Vzhledem k jejímu statutu nevládní neziskové organizace byl tok financí velmi omezený a tomu odpovídaly i pokroky na stavbě expozice.

  Pokračuje spor o povahu romského tábora v Letech u Písku
PRAHA – Bývalý zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl se obrátí na Nejvyšší státní zastupitelství se žádostí, aby prověřilo postup policie ve sporu o povahu romského tábora v Letech u Písku. Reaguje tak na oznámení policie, která odmítla stíhat europoslance Miroslava Ransdorfa (KSČM) za jeho výrok o táboru v Letech.

foto   Páter František Lízna vzkazuje Romům:
Nenechte si vzít své romipen

Páter František Lízna je znám svou pastorací mezi těmi, jež společnost vyloučila ze svého středu pro jejich provinění vůči platným zákonům – vězňům na Mírově, z nichž většinu tvoří Romové. Pro mnohé, jichž se rodiny zřekly, se stal jediným pojítkem mezi nesvobodou a svobodným světem. Má pro ně slova naděje a útěchy, když se jim zdá, že pro ně všechno skončilo. Svou lásku k Romům neskrývá, naopak. Kde může, tam o Romech s láskou hovoří. Jako vězni bývalého režimu se mu největší podpory dostalo právě od Romů. Mezi katolíky je zase vyhledáván jako exercicista – duchovní učitel, jehož duchovní vedení směrují věřící k prohloubení víry v Pána Ježíše Krista.
A zcela jistě si získal i úctu skalních turistů. Před rokem se pěšky vydal ze Svaté Hory na pouť dlouhou přes 3100 km až do španělského města Santiaga de Compo-stela ke hrobu apoštola Jakuba, příbuzného Pána Ježíše. Trvalo mu 106 dnů než dorazil do cíle. To vše nás vede k poznání, že je to člověk s obrovskou vnitřní sebekázní, silnou vůlí na rozdávání, pevných životních postojů. Při povrchním pohledu byste mohli nabýt dojmu, že dovede být i hodně tvrdý. Zadíváte-li se ale pozorněji do jeho očí, naleznete v nich teplo pohledu plného lásky, boží lásky, jíž se také říká Agapé.

foto   Nevíte, co koupit svým blízkým na Vánoce?
Gondolán trio: Čekej a neplakej
Když se řekne Gondolán, vybaví se profesionálům v oblasti hudby muzikanti, kteří, jak řekl Karel Vágner na křtinách CD Gondolán tria, „nikdy nezahráli falešný tón“! A říkáme-li, že nedokážou zahrát falešně, myslí se tím čistota tónů z hlediska hudebních režisérů i upřímnost jejich projevu, vycházejícího jak z čistoty srdce, tak z tradic tohoto druhu muziky.
Tu ocenili a oceňují již celé generaci fanoušků hudby – ale jaké vlastně? Je to trochu romský folklór, trochu jazz, trochu pop, je to cosi neuchopitelného a nepopsatelného, ale hlavně nenapodobitelného a naprosto originálního.
Vstupte, informujte se, „vyslechněte příběh“ (jak zní název jedné ze známých písní i připravované publikace) – a vsadíme se, že i vy budete mít zájem blíže se s fenoménem Gondolán seznámit, ať již na koncertech nebo na zvukových nosičích!
CD 259 Kč
Objednávejte na: www.multisonic.cz

foto   Co přinesly semináře pro romské aktivisty z České republiky a ze zahraničí
Téměř dva ze tří Romů jsou nyní bez zaměstnání

Romský podíl na procesu vytváření politiky, vzdělávání romských dětí a romská zaměstnanost, strategická litigace (vedení právního sporu) v případech přímé či nepřímé, skryté či otevřené diskriminace Romů – to jsou některá z témat, která zazněla na sérii tří seminářů pro 16 romských aktivistů z Čech a Moravy, které se v lednu a únoru uskutečnily v Muzeu romské kultury v Brně. Uspořádání seminářů, které financovala Evropská komise, se zhostilo Společenství Romů na Moravě ve spolupráci s Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC), Mezinárodní helsinskou federací a Evropskou romskou informační kanceláří.
Na jednotlivých seminářích vystoupili nejen přednášející pracovníci budapešťského ERRC (programový ředitel Claude Cahn, právník Constantin Cojocariu a další), ale i z ČR (Czeslaw Walek, Kateřina Jacques, právník David Strupek).
Na prvním semináři poprvé zazněla i prezentace Ann Morton Hyde, specialistky na problematiku přístupu k trhu práce. Zaměřila se na výsledky výzkumu romské zaměstnanosti, který pod záštitou ERRC proběhl v průběhu loňského roku v pěti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.

foto   Bratři Mikulčíkovi místo do hospody teď chodí s rodinou na procházky
Jak se stát misionářem

Při mých toulkách republikou za různými reportážemi jsem vloni dvakrát navštívila sever Moravy – Bohumín. Jsem zvídavá a vždy se poptávám po zajímavých lidech, kteří dělají něco pro Romy. „Můj kamarád, on je vlachiko Roma, vás může seznámit se dvěma bratry, co dřív fandili skinům, nenáviděli Romy, a teď se z nich stali misionáři právě mezi Romy, chcete?“ nabídnul mi tatínek Nikolky Gáborové, která se umístila na třetím místě na Miss Roma v Praze. Samozřejmě jsem se nehodlala vzdát tak lákavé nabídky, jenom mě zajímalo, v jaké církvi jsou. „Nevím, jak se ta církev jmenuje, oni pořád za každým slovem říkají Halelujah! Jsou pořád nadšení a ten můj kamarád, olašský Rom, a řada dalších, tam začali chodit s rodinami a strašně je to změnilo. Místo do hospody teď chodí na procházky se svými ženami a s kočárky. Nepijí, nekouří. Hodně se jim změnil život.“

  Jan Horváth, žák Mileny Hübschmannové, říká:
Bez mateřštiny není národ

U příležitosti nedávného slavnostního představení knihy vzpomínek slovenských Romů na II. světovou válku Po židoch cigáni v Muzeu romské kultury v Brně jsem se setkala po letech s Janem Horváthem. Hlavní autorkou velmi obsažné knihy byla jeho milovaná učitelka, zakladatelka romistiky na Karlově univerzitě v Praze, Milena Hübschmannová. Zasvětila svoje celoživotní úsilí obrození a zvelebení romského jazyka a romské kultury. Nemalý sál byl téměř přeplněn Romy i Neromy, kteří s ní pracovali, vzpomínali a vyprávěli. Milenu zastihla loni smrt při autonehodě v Jižní Africe a vydání knihy, výsledku osmileté práce, se už nedožila.
Jan Horváth pracoval před lety v redakci Romano Kurko v Brně. To už byl otcem čtyř dětí a dálkově studoval střední knihovnickou školu. Často jsme se v redakci vídali. Zmíněné noviny už dávno nevychází. Janko se ještě před jejich zánikem odstěhoval s rodinou do Ostravy, kde působí jako pedagog. Je nadšeným propagátorem a učitelem romštiny a romské kultury vúbec. Píše zejména básně a má k vydání připravenou už svoji druhou sbírku Měli jsme si co povídat.

  Jak český stát přistupuje k řešení problematiky Romů
Rád bych se v této diskuzi dotkl nejen aktuálního tématu, ale ve stručnosti připoměl i několik vlastních poznatků z předchozích let, jak český stát v celé své struktuře přistupoval a přistupuje k řešení problematiky Romů.
Od roku 1989 se této oblasti nevěnovala ze strany státu téměř žádná pozornost. Vláda ani obce a jejich úřady na místní úrovni neměly žádný koncept, který by se toutou problematikou systematicky zabýval. Domnívám se, že zde nebyla ochota ani politická vůle začít se v této věci angažovat. Podle mého názoru se úřady chovaly tak, jako kdyby tento problém neexistoval. V horizontu několika let se ale začala situace měnit v neprospěch státních institucí. Kulminace problémů uvnitř romské komunity i navenek začaly být neudržitelné. Problém se přenesl do zahraničí, zejména Kanady, a následně do Velké Británie. Ani předchozí rasové útoky, které si vyžádaly i oběti na životech, nepřinutily stát, aby se touto problematikou vážně zabýval.

  Jak kráčela naše novodobá historie
V naší novodobé historii patří k nejvýznamnějším setkání, které se uskutečnilo v roce 1971 v Londýně. Ve dnech 7. až 12. 4. se konal mezinárodní kongres, který ustavil novou romskou organizaci Internacijonalno Romani Unija (IRU). Pro Romy z Československa se jednalo o mimořádné setkání, jehož se zúčastnila romská delegace ve složení Tomáš Holomek, Miroslav Holomek, Ladislav Demetr a Antonín Daniel.

  Trochu více tolerance a pokory
Mladí lidé a zejména ti, kteří dosáhli rychle a snadno (třeba i náhodou) úspěchu, jsou se vším hned hotovi, mají ve všem jasno a všichni jsou kolem nich mírně připálení, velmi zdvořile řečeno. Taky jsem byl takový!
Do té doby než mne strana a vláda přinutila být dělníkem v okamžiku, kdy jsem si myslel, že jsem hvězda vesmírného nebe, před níž je otevřená vědecká a pedagogická kariéra. Zadupali mne do bláta a nechali by mě tam shnít. Dalších 25 let jsem si mohl vyčistit hlavu a zaujal zcela jiná stanoviska, mnohem více tolerantnější a pokornější vůči svému okolí, lidem i práci.Ještě lépe vám pročistí hlavu a myšlenky kriminál. Neznal bych skoro lepší terapii v očistném procesu než právě tuto, kdyby mne po patnácti letech života ve svobodné společnosti nepotkalo ještě něco očistnějšího: utekl jsem hrobařovi z lopaty a to je, při vší nechuti, kterou mám vůči nemocem, nejlépší lék proti fanfaronství a hvězdné domýšlivosti. Člověk najednou cítí, že by se měl chovat slušně ke každému, s kým se setká, a že jakékoliv křiváctví i pokrytectví mu bude brzy spočítáno.

  Útok na Kateřinu Jacques svědčí o neprofesionálním řízení policie
Šetření incidentu při prvomájové antifašistické demonstraci, při němž byla ředitelka sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR a kandidátka Strany zelených (SZ) Kateřina Jacques napadena příslušníky Policie ČR, se dočkalo prvních výsledků. Došlo k odvolání dvou vedoucích policistů z ředitelství Prahy 2 Jana Navrátila a jeho zástupce Petra Vaněčka. Svoji funkci oba policisté měli složit 15. května.

  Představujeme nový hudební projekt Black Magic
Duší a vedoucí osobností Black Magic (BM) je Jano Berky Mrenica Jr. Je lídrem skupiny a majoritním autorem repertoáru. Po ukončení hudebních studií působil tento houslový virtuos ve světoznámé kapele svého otce, s níž procestoval všechny osídlené kontinenty a všude sklízel zasloužené ovace. V současnosti působí na poli tradiční „gypsy music“ a folkloru se svojí vlastní formací Diabolské husle.

  Luminita opět tancovala
Národnostní menšiny z celého Jihomoravského kraje představily své tradice a kulturu. V řadě tanečních a hudebních vystoupení se veřejnosti poslední květnovou sobotu představili mimo jiné příslušníci slovenské, německé, bulharské, maďarské, řecké a romské národnostní menšiny. Letos poprvé prošel městem i krojovaný průvod, který vše dopoledne zahájil. Návštěvníci měli možnost v prostorách brněnského Domu pánů z Kunštátu v rámci celodenního programu ochutnat gastronomické speciality jako například brynzové halušky, maďarský guláš nebo řecký gyros, či si mohli v malé taneční škole vyzkoušet řecké tance. Organizátorem akce je Vlastimil Fabišík, který je mimo jiné i vedoucím folklorního souboru Púčik. Celá akce se pořádá pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka.

foto   Čaras – byliny
Řebříček obecný kvete od června do listopadu. Plodem je zploštělá, bezžeberná, šedá nažka bez chmýru. Podzemní část tvoří plazivý oddenek, vytvářející hustou spleť drobných kořínků.
Bylina je neobyčejně hojná, roste zejména na suchých loukách, u cest, v příkopech a při okraji lesů. Nejčastěji se sbírá a používá nať, někdy jen květ. Bylinu můžeme sbírat do pozdního podzimu, což dále zvyšuje její hodnotu.
Obsahuje glykosidickou hořčinu, dále silici, poněkud připomínající silici heřmánkovou. Přítomny jsou též jisté alkaloidy, cholin, flavony, třísloviny, kumariny, aldehydy, z organických kyselin pak kyselina mravenčí, octová a salicylová. Tyto látky patří k nejužívanějším bylinným léčivům vůbec. Již farář Kneipp před více než sto lety nazval řebříček „králem v léčbě ženských nemocí“, a rozhodně nikoli neprávem.

  Janko Horváth: Soske / Proč
Phučav tumendar manušale - Soske?
Telepheniben, nakamiben -
Abo jekhetaniben?
Korkore či savore?
Jekh phuv, jekh kham
pre parni sama,
te pre kaľi ruža svicinel.

  Romský Spolek žen poškozených sterilizací bojuje dál za odškodnění
Elena Gorolová říká:
Vystoupení v OSN vnímám jako první větší krok na cestě za spravedlností

Elena Gorolová (37) pracuje v občanském sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Do Spolku žen poškozených sterilizací dochází již rok a půl. Naše redakce se s ní setkala po její nedávné cestě do New Yorku.

foto   Zákrok na ženách byl protiprávní akt
Několik desítek lidí protestovalo 17. srpna dopoledne před ostravskou nemocnicí Fifejdy proti nuceným sterilizacím romských žen. Několik z nich, které tento zákrok v minulosti absolvovaly, zde vyjádřily své pocity i životní osudy.

  Sam diline či nasvale
Kada, so tumenge kamav te phenel pes ačhiľa buter sar anglo duj berš andre jekh foros. Sar andre aver fori the adaj hin nange khera (holobiti). Adaj bešen vajkeci romane fameliji. Maškar lende the jekh phureder Rom. Vičinen les Kašuko. Na došunel mište pre jekh kan. Jov vaš kada na rušel. Avka peske upre sikhľiľa, hoj te les vareko vičinel le naveha sar pes čačes vičinel, ta pes aňi na del anglal, sar te oda na perlas pre leste.

foto   Představujeme sbírky Muzea romské kultury 7.
Barevně, či černobíle?

Expresivní díla Tibora Červeňáka jsou výrazem psychických pocitů a dojmů z dětství, ve kterém nachází stále nové inspirace ve své dnes téměř již profesionální dráze, zatímco talentovaný a všestranný Tibor Tonka prohlásil: „Mohl bych i malovat, ale tak dlouho budu kreslit jen černobíle, dokud nebude nám Romům dobře.“ Promovaný historik Bartoloměj Daniel se za umělce nikdy nepovažoval a jeho grafický projev vyjadřuje povahu jemu vlastní, tedy pohled do historie Romů a její dokumentaci, zvláště řemesla kovářského.

  Zprávy
OSTRAVA – Romští sociálně slabí žáci mají nyní možnost využít služeb doučovacího centra organizace AROS-MK na ulici Žofínská 12 v Moravské Ostravě. Doučovat je budou studenti Pedagogické fakulty Ostravské univerzity zejména matematiku a český jazyk, další dle potřeb žáků.

  Janko Horváth: Gadoro / Košilka
Pharade, našade, miro kalo gadoro.
Jaj, Devla, so te kerav?
Čarav tiro jiloro!
O kalo rat demavel, prištinel.
Anen Romale suv, thav,
siven miro kalo gad.

  Ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek říká:
Záleží také na politické vůli, nejen na penězích
Nejdříve, pane řediteli, k otázce perspektivy fungování Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Domníváte se, že Rada bude dále pracovat i při změně vlády? Má Rada za změněné vládní konstelace nějakou šanci účinně pracovat a v čem tu účinnost vidíte?

Žádné signály, že by Rada neměla dále existovat, jsem nezaznamenal, takže doufám, že Rada bude dále existovat a pracovat. Není zcela jasné, zda bude přiřazena k Úřadu vlády jako dosud nebo bude někde jinde.

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál