Výsledky vyhledávání: jov

Česká národní expozice v Osvětimi Ve Státním muzeu v Osvětimi se uskutečnila 8. května vernisáž expozice věnované vězňům z českých zemí v koncentračním táboře v Osvětimi. Spolu s ní byla otevřena expozice věnovaná slovenským Židům vězněným v tomto komplexu koncentračních táborů. pokračování

Do Anglie si letěl pro smrt V našem panelovém domě bydlela Romka se čtyřmi dětmi. Třemi dcerami a jedním moc hodným synem, bohužel tělesně postiženým. Měl špatně srostlé kosti, skoro nechodil a téměř vůbec nemluvil. Uměl však říct slova máma, táta, ha, na, papá, ára. Chodil do školy pro tělesně postižené. pokračování

Andre Angľija geľas peske vaš o meriben Andre amaro kher, manca pre jekh chodba bešelas romňi so has la štar čhave. Trin čhaja u jekh murš. O čhavoro has moneki lačho, has posťižimen. Bibacht leske zbarile o kokala, ta vaš oda naphirlas u nadelas aňi duma. Džanelas te phenel ča mamo, dado, ha, na, papa, ara. Phirlas andre škola kaj phiren o posťižimen čhavore. pokračování

Zapomenuté tóny Milan Horváth (27), žádaný a všestranný houslista z Brna, vydal své první CD s názvem Zapomenuté tóny. Milan vyrostl v rodině romského primáše Eugena Horvátha, který svého syna usilovně vedl k muzice, odhaloval mu její taje, vštěpoval styl a projev primáše, zasvěcoval ho do tajů houslových variací a romské harmonie. pokračování

Vařte s Romano hangos Houbová polévka z májovek 200-300 g májovek, 2 brambory, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, petrželová nať, sůl, pepř, polévkové koření, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, lžička mleté papriky, petrželka pokračování

Šunen Romale! Rada Romům, jak volit Vím, mnozí z vás si říkají: Za komunistů to bylo lepší, a proto se chystáte volit právě je. Rád bych vám vysvětlil, proč by to bylo nerozumné, dokonce nebezpečné, a proč to nepřinese vůbec žádný užitek. pokračování

Amari sal amari Tumaro nav hin čhindžikano, san andal o čhindžikano fajtos? Miro nav hin čhindžikano, nadžanav či has andre amaro fajtos varesave Čhinde. Me uľiľom anglo mariben u te avľomas čhindži, ta imar adadžives nadživav, o Ňemci bi man murdardehas. Aľe andre miro rat čujinav he pačav kaj pal le dadeskri sera som čhindžikaňi. pokračování

Savi has Patradži Imar hin pal e Patradži, pekľom bakrores, tadžom o dilos he paľis geľom la čhaha avri pro foros. La Patradžatar man nahas ňič. Rači mange leperdžom savi has Patradži paš o Roma varekana pre Slovaňiko, andre Podskalka Humenate. pokračování

Jeden svět ukazuje jiné lidi BRNO – Čtvrtý ročník festivalu Jeden svět 2002, jehož hlavním pořadatelem je společnost Člověk v tísni, opět ukázal, že svět není jen místem plným radosti. Promítané filmy představily nejen rozdílnost kultur, ale také jak násilí, utrpení a otroctví prostupuje současnou civilizací, nebo jak honba za ropou vede k porušování lidských práv. pokračování

Romština na vysoké škole Ačkoliv dnes Romové a vše, co s nimi často třeba jen okrajově souvisí, přitahují zájem veřejnosti, o možnosti studovat romštinu na vysoké škole se toho příliš neví. pokračování

Drobničky OSTRAVA – První schůzku k problematice lichvářských půjček uspořádalo 7. června občanské sdružení Vzájemné soužití v Ostravě. Zájem o ni projevila více než desítka Romů, představitel mezinárodní organizace – Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, zástupci policie, města, neziskových organizací aj. Policie odhaduje, že jen v Ostravě mohou být desítky lichvářů, kteří především nezaměstnaným Romům půjčují peníze až na stoprocentní úrok a zpátky je dostávají výhrůžkami a násilím. Zástupce moravskoslezského hejtmana řekl, že se o problému dověděli teprve nyní a musí ho začít řešit. pokračování

Kdo se učí, má šanci Brigita Karolejová z Tachova patří k čerstvým maturantům Romské střední školy sociální v Kolíně. Na otázku, zda bude pokračovat na vysoké škole, odpověděla, že ne, že chce pracovat. pokračování

Kdo se učí, má šanci Brigita Karolejová z Tachova patří k čerstvým maturantům Romské střední školy sociální v Kolíně. Na otázku, zda bude pokračovat na vysoké škole, odpověděla, že ne, že chce pracovat. pokračování

Spolupráce ROI s NDS Značná část romské veřejnosti je pobouřena spoluprací, která se těsně před volbami uskutečnila mezi ROI a Národně demokratickou stranou (NDS). Redakce získala zřejmě jen neúplné informace a to těsně před vydáním čtrnáctideníku, proto uveřejňuje jen stanovisko a komentář šéfredaktora Karla Holomka na jiném místě. pokračování

Dohoda vyvolala mezi Romy odpor Praha – Dohoda mezi předsedou Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanem Ličartovským a ultrapravicovou Národně demokratickou stranou vyvolala mezi Romy odpor. Odsoudili ji téměř všichni významní romští předáci. V řadách ROI se proti Ličartovského dohodě postavil i její místopředseda Marek Polák. „Využiji všechny prostředky, které mi dávají stanovy, aby byl Ličartovský vyloučen ze strany. Ne vždy se jeví jako nejvhodnější předseda. Ale kopanec a kopanec je rozdíl. Toto je pohřeb,“ sdělil našemu listu Marek Polák. pokračování

DROBNIČKY HORNÍ SLAVKOV – Z výtržnictví, ublížení na zdraví a hanobení národa a rasy stíhá policie dva Romy (23 a 17 let) z Horního Slavkova na Sokolovsku. V místním Mix Clubu fyzicky napadli na sklonku června 27letého číšníka a 18letého hosta. pokračování

Žijí mezi námi Fotografie Romů vystavuje v Akademii věd ČR v Praze PhDr. Jaroslav Balvín, CSc., o němž kdosi řekl, že je dvorním fotografem Romů. Podle mne je to pravda. Proč? S romskou komunitou spolupracuje v různých oblastech již téměř deset let a dobře romské spoluobčany zná. Je to poznat i na jeho fotografiích, které na mě působí emotivně a esteticky. Zachycují nejenom současný život Romů v Čechách, ale i v osadách na Slovensku a v zahraničí. Cítím v nich krásu romského života se všemi jeho radostmi, ale i starostmi. pokračování

Můj otec byl kovář Žili jsme na Slovensku v obci Kurim u Bartvy na Bardějovsku. I když nás bylo čtrnáct dětí, žilo se nám dobře, otec uměl vydělat peníze. Vyráběl pálené cihly. Vzal hlínu, rozředil ji vodou, přidal dřevěné piliny a vše hnětl, dokud nebyla hmota tvárná. Potom ji napěchoval až po okraj do dřevěné bezedné formy obdélníkového tvaru. Formu stáhnul a hmota se proměnila v cihlu. Takto vyráběl cihlu za cihlou, a když jich měl dva až tři tisíce, suché je naskládal kolem čtyř, pěti kamen tak, že z nich vytvořil bunkr. Cihlový bunkr z vrchu pomazal hlínou, aby teplo neunikalo. Malými otvory se dostával ke kamnům a přikládal na oheň osm až deset dní. Když bunkr vychladl, začal ho otec rozebírat a cihly skládat do štosů. Prodával je Romům i gadžům po pěti halířích. pokračování

Miro dad has charťasis Bešahas pre Slovaňiko Kurimate paš e Bartva andro okresis Bardějov. Mre dades la daha has dešuštar čhave. Dživahas lačhes. Mro dad džanelas te zarodel love, bo džanelas te kerel labarde cehli. Kidelas but čikh, čhivlas upre kaštune piľini paľis paňi u zamišinlas. Rakinlas e jaľi cindži čikh le piľinenca andre kaštuňi forma. E čikh andre forma kikidelas, marlas, zarovňinlas, paľis e kaštuňi forma cirdelas tele u e cehla mukhelas te šučol. Kavka kerlas duj, trin ezera cehli. Sar has o cehli šuke, thovlas andro bova jag, he pašal rakinlas o cehli učones andre kľenba. Kerlas le cehlendar bunkros. O bunkros makhelas jaľa čikaha kaj e jag he o taťipen te nadenašel. O cehli ľikerlas andre jag, andro taťipen efta, ochto až deš džives. Paľis calo bunkros le cehlendar rozkidelas, o labarde šukar lole cehli bikenavelas le Romenge le gadženge pro trin po panč fiľera. pokračování

Copak už se zapomnělo? Zhlédla jsem film o chlapci, který prošel koncentračním táborem. Velice mě zaujal. Před tím v televizních novinách ukazovali, jak skinheadi pochodují ulicemi Brna a provolávají fašistická hesla. A tak se ptám, jak to může česká země a vláda vůbec tolerovat. To už se zapomnělo na druhou světovou válku, na koncentrační tábory, ve kterých zemřely tisíce lidí, ať gadžů nebo Romů? Cožpak se už zapomnělo na to, co Němci tady napáchali? Člověk si nemůže být v této zemi už ničím jistý, obzvlášť Romové. Co se musí ještě hrozného stát, aby skinheady někdo zastavil? pokračování

Pamětní den Romů v Hodoníně u Kunštátu Poslední transport vězňů z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (okres Blansko) do Osvětimi byl vypraven 21. srpna roku 1943. pokračování

Kulturní týden Na 250 účinkujících z ČR a ze Slovenska se zúčastnilo o víkendu festivalu Romská píseň 2002 v Rožnově pod Radhoštěm. V programu vystoupil například vsetínský soubor Problém, hodonínská Šukar čhaja, Kale bala z Rožnova, Děti slunce z Jihlavy, Lačhe Roma z Prostějova, skupina Romaňi Čercheň z Vysokého Mýta, Ternipen z Bánské Bystrice, pražský Perům, Romvalmez z Valašského Meziříčí, skupina Čilágos z Náchoda, Antonín Gondolán, Marek Balog. Romské kultuře byl věnován minulý týden také v Benátkách nad Jizerou. Uskutečnily se tam Romské misie mládeže, jejichž cílem je vyzvat Romy k životu podle křesťanských hodnot a ukázat všem, že i Romové tyto hodnoty dokáží přijmout za své. Jejich součástí byl koncert, v němž vystoupila skupina Genezis a pěvecký sbor Terne čhave (Mladí lidé). -red- pokračování

Který je ten správný úhel? Obyvatelé Brna vnímají romskou otázku velmi intenzivně a vědí, že problémy byly, jsou a budou. A právě teď, krátce po volbách, je nejvhodnější chvíle k zamyšlení, jakým směrem půjde další vývoj v řešení této problematiky. Stagnace není možná, ignorování romské otázky totiž znamená další propad, prohlubování problémů a nárůst překážek. Podívejme se tedy, jak Romové žijí a co prožívají. pokračování

Máme se na koho obrátit! Již podruhé realizovalo o. s. Athinganoi v měsících lednu až dubnu prestižní projekt Výcvik pro zvýšení poltické angažovanosti Romů v České republice. Stalo se tak za finanční podpory Open Society Institute New York. pokračování

Koupě přes inzerát Sháněla jsem starší skříň, která by se mi hodila do pokoje se starším nábytkem. Objela jsem několik bazarů, ale žádná se mi nelíbila. Koupila jsem si inzertní noviny a nalistovala kolonku nábytek. Skříní tam bylo několik, a tak jsem obtelefonovala prodávající. Až na jednu, za 1800 Kč, byly už všechny prodány. S její majitelkou jsem se domluvila, že na druhý den počká na rohu naší ulice. V danou hodinu na určeném místě nikdo nebyl. Počkala jsem 15 minut, a když nikdo nepřišel, vrátila jsem se domů. Potom jsem ještě požádala dceru, aby se podívala, jestli žena nečeká náhodou za rohem. A skutečně. Podala jsem jí ruku, představila se a chtěla se jet v autě mé dcery podívat na tu skříň. Cizí žena se i se svojí dcerou na mne podívaly, ušklíbly se a prý tu skříň neprodají. Chvilku jsem jen tak koukala a nějak jsem si to neuměla vysvětlit. Proč mi tu skříň najednou nechce prodat, když včera do telefonu mluvila tak hezky. A najednou mi svitlo: „To mi ji nechcete prodat proto, že jsem Romka?“ Paní se na mě podívala, sklopila oči a řekla: „Nezlobte se.“ Koukala jsem na ni jako blbec a nechtělo se mi tomu věřit. Se slovy, že se nezlobím, „hold mám smůlu, protože jsem Cikánka“, jsem odešla. Doma jsem se rozbrečela jako malá holka. Kdybych byla bílá a přesto Cikánka, možná bych tu skříň dnes měla. Ale bílou pleť nemám, a tak nemám ani skříň. Na inzeráty už nevolám. Markéta Šestáková, České Budějovice pokračování

Očkování proti klíšťatům Při návštěvě lesa na člověka číhá nejedno nebezpečí. Jedním z mnoha jsou klíšťata, žijící převážně v listnatých a smíšených lesích, na prosluněných lesních cestách a mýtinách s vyšší trávou. Jejich doba začíná časně zjara a trvá do pozdního podzimu. pokračování

Ještě jsem naživu Již tři měsíce sdílím s pěti mladými lidmi dalších národností prostor bytu v nizozemském Utrechtu. Mezi dobrovolníky z Rakouska, Německa, Španělska a Irska, s nimiž spolupracuji na projektu Evropské unie a nizozemské organizace Engage!Interact, je i jedna dívka z Palestiny. pokračování

Velká voda zaplavila Čechy Po pěti letech opět zemi postihla gigantická povodeň. Své domovy muselo opustit na 220 000 lidí. Škody se předběžné odhadují na 60 až 90 miliard korun. Zaplaveno bylo 504 obcí, zničeno na tisíc domů a 73 mostů. Obnova postižených míst potrvá více než dva roky. Následky katastrofy pomáhá nyní likvidovat také stovka záchranářů z osmnácti zemí Evropy. Tentokrát voda bouřila převážně v Čechách a na jihu Moravy. Zaplavovala a ničila vše, co jí stálo v cestě. Města i vesničky v povodí Vltavy a Berounky, ale i Labe a Podyjí poznaly, co dokáže rozbouřený živel. pokračování

Po vodě zůstává bahno a smrad Při sledování povodňových zpráv jsme se také zajímali, jak prožili tuto katastrofu Romové. Několika známým, které v zaplavených místech redakce Romano hangos má, jsme zatelefonovali, abychom jejich prostřednictvím přiblížili čtenářům situaci. České Budějovice „Hrůza, katastrofa. Naše krásné město je úplně zničené,“ popisuje dnešní podobu Českých Budějovic Markéta Šestáková. Ona sama má trochu štěstí, jde-li to tak nazvat. Ulice, ve které bydlí, zaplavena nebyla, ale všechno v okolí ano. pokračování

Romská píseň 2002 Letošní osmý festival Romská píseň se konal 26. a 27. července v přírodním skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Organizátorem byla již tradičně Demokratická aliance Romů ČR. Hostem byl také ministr kultury Pavel Dostál. Festival umožňuje romským souborům předvést tradiční muziku, dědictví předků i muziku novodobou. Osmého ročníku se zúčastnilo 250 českých a slovenských účinkujících. Největší potlesk diváků sklidil tradičně košický Romathan. Na pódiu se vystřídaly soubory a skupiny Problém (Vsetín), Lačhe Roma (Prostějov), Šukar čhaja (Hodonín), Kale bala (Rožnov pod Radhoštěm), Děti slunce (Jihlava), Ternipen (Banská Bystrica), Perum (Praha), Romaňi Čercheň (Vysoké Mýto), Romvalmez (Valašské Meziříčí), Čilágos (Náchod) a nechyběla ani stálice Antonín Gondolán. -av- pokračování

Anketa Jaký je váš názor na romskou emigraci? M. Ištánková, Přerov Žiji tady 40 let, a to co je dnes, jsem ještě nezažila. Děti nám ve škole napadají, práce pro nás není, na sociálce nám vyhrožují, že nám nenáleží žádné peníze, tak co tady máme dělat? Já bych odjela do Anglie hned, ale nemám na cestu. Mám dvě děti a jsem na sociálce. V Anglii už dlouho žijí naše rodiny a říkají, že s nimi jednají jako rovný s rovným. pokračování

Dělají romští emigranti ostudu ČR? Jiří X. Doležal v Lidových novinách 29. července zdůvodňuje ve svém článku Romští ekonomičtí turisté by se měli stydět…, proč žádosti Romů o azyl dělají ostudu celé naší zemi tím, že zneužívají toho, že západní Evropa slyší na téma rasismus a rasová diskriminace. Při tom přiznává, že Romové jsou skutečně diskriminováni mnohočetně, avšak jiné skupiny, jako Židé, gayové, rastmani, ekologičtí aktivisté a kuřáci trávy, jsou diskriminováni stejně, a přesto neutíkají. pokračování

Názor na vládní kroky rozděluje Romy Romští předáci přijali vyhlášení vlády o tom, že chce bojovat proti vlnám migrace Romů do západní Evropy také omezením vyplácení sociálních dávek pro žadatele o azyl a tvrdým stíháním lichvy značně rozdílně. Nejostřeji se proti tomu postavilo Sdružení romských regionálních představitelů, kteří proti němu vystoupili ještě v době, kdy šlo o pouhý návrh Rady vlády pro záležitosti romské komunity. pokračování

Spravedlnost vítězí U Krajského soudu v Hradci Králové při hlavním líčení s Vlastimilem Pechancem, vrahem Roma Oty Absolona, jsem viděl dvě strany lidí – bojovníků. Stranu Romů, jak žadoní o spravedlnost a stranu Čechů (skinheadů), jak se jí chtějí vyhnout. Byl to boj mezi obžalobou a obhajobou, kde střelivem byly na jedné straně důkazy vypovídající o vině a cílem druhé strany bylo zase všechny možné důkazy zpochybnit a vyvrátit. Bylo to k pláči a zároveň i k smíchu. pokračování

Koncerty porozumění HODNÍN (av) – Několik koncertů tolerance a porozumění hodlá uspořádat v průběhu září až října DOMINO – sdružení dětí a mládeže se sídlem v Hodoníně. Jednotlivé koncerty budou v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou. Závěrečný galakoncert se uskuteční v Brně za účasti dalších národnostních menšin žijících v ČR. Na koncerty budou navazovat přednášky a besedy na základních školách Hodonínska. Jejich smyslem bude představit dětem Romy i z jiného pohledu než na jaký jsou zvyklé od rodičů. Přednášky budou tematicky zaměřeny na historii Romů a jejich kulturu. Přednášejícími budou členové sdružení zapojených do tohoto projektu. Hlavní činností sdružení Domino je práce s dětmi, využití jejich volného času ke sportu apod. Sdružení vzniklo v lednu roku 2001 a nyní má 35 členů. Loni pro děti připravilo několik víkendových pobytů a na letní tábor vedení získalo dotaci od ministerstva školství. Domino působí v nebytových prostorách, které obdrželo od Městského úřadu Hodonín. Nejoblíbenější jsou mezi dětmi kroužky pěvecké a taneční. pokračování

SRNM zřídilo právní poradnu Společenství Romů na Moravě zřídilo právní poradnu, kam se mohou Romové v Brně obracet se svými problémy. Mgr. Miroslav Zajda poskytuje veškeré právní služby kromě trestních. Naše redakce mu položila pár otázek: S čím se na vás Romové obracejí nejčastěji? Většinou jde o problémy v oblasti sociální a bytové, o možnosti různých sociálních dávek. Často nevědí, na co mají nárok, neznají právní věci při rozhodování o sociálních dávkách. Když například nesplní nějakou podmínku a následně je jim odebrána sociální dávka, nevědí, jak dále postupovat. V právní poradně jim vysvětlím podmínky pro přiznání sociálních dávek a co pro ně mají udělat. V sociální oblasti jsem přímo ve spojení se sociálním odborem Magistrátu města Brna. Jeho sociální pracovnice mě seznámí s konkrétním problémem a já se ho následně snažím vyřešit tak, aby rodina mohla dále dané dávky pobírat. Řešil jsem také případ na úřadě práce, kdy byli čtyři Romové vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Odvolání bylo ve všech čtyřech případech vyhověno. pokračování

Ňiko nane lačhes urdo, te na asal Nikdo není dobře oblečen, nenosí-li úsměv) Tak zní motto, které si zvolili studenti 4. ročníku Romské střední školy sociální v Kolíně na své stužky, kterými byli dekorováni na svém stužkovacím večírku a zároveň prvním maturitním plese v historii této mladé školy, konaném 14. března v Kulturním domě v Kolíně. Maturitní ples si organizovali studenti 4. ročníku sami, včetně vyhledávání sponzorů, rozesílání pozvánek významným osobnostem i institucím v naší republice. Dá se říct, že takto velkoryse pojatý projekt dopadl na výbornou. Této pro Romy významné akce se zúčastnilo mnoho významných osobností romské i české společnosti. Jmenujme alespoň některé: Ladislav Goral a Roman Krištof z Úřadu vlády ČR, Richard Samko z ČT, Jarmila Balážová, Jelena Silajdžič, předsedkyně o. s. Slovo 21, organizátorka festivalu Khamoro, místopředseda ROI Marek Polák, významný romský výtvarník Eduard Oláh, Milan Ščuka a Jaroslav Holub, podnikatelé z Brna, kteří významnou měrou sponzorovali ples, sekretářka prezidenta IRU Marta Tulejová, Ivan Veselý, předseda o. s. Dženo, předseda Asociace romských poradců, Rudolf Zajda. pokračování

Fair play Již několik (tý)dnů po oficiálním skončení olympijských her v Salt Lake City, které mohl každý sledovat na obrazovkách České televize takřka nepřetržitě, a díky nimž nejeden hokejový fanda přestal na více než týden chodit do školy, jsem si při procházce Brnem všimla, že výlohy mnohých knihkupectví se pyšní fotografickou publikací z tohoto unikátního festivalu všech tradičních i netradičních zimních sportů. Fotografie novopečeného českého olympionika Aleše Valenty, kterou najdete na přebalu knihy, evokuje onen moment opojení, kdy se českému akrobatickému lyžování dostalo nejvyšší možné odměny a pocty z rukou olympijských rozhodčích. pokračování

Napsali jste nám Le manušenge andre redakcija Romano hangos, pozdravinas tumen savoren andre redakcija amen o Roma Rokycaňatar. Gindžam sar šukar pisindžan pal o baro manuš, pal o baro klarinetošis, pal o Krajčovič. O Roma kamende les savoren džanen, aľe o lavutara les džanen pre Čechiko he pre Slovaňiko. Bari duma sas pal leste, sar les dikhle pre fotka andre novinka. Takoj peske la strihinde avri. O Roma ašarnas tiž le Gejzas hoj igen šukar člankos pal leste pisindžas the pal leskero dad, pal leskri egisno fameľija. Paľikeras le Gejzaske. Romale bičhavav andre tumari redakcija kazeta so bašavav upre me ungrika halgatovi the čardaša. Aven ajse lačhe den la le Krajčovičoske. Gejza av ajso lačho phen leske kaj mange te pisinel sar pes leske pačisaľoľ odi kazeta, mire bašavibnaha. De man ela leskeri adresa, ta leske bičhavava nevi miri giľi, the o lava thovava pal leste. But bacht the sascipen tumenge savorenge. Amen o Roma Rokycaňatar rado ginas o Romano hangos. Dezider Giňa, Rokycany pokračování

Amare fameľijakri običaja Khatar manuš hin vaj ke kaste patrinel šaj prinďaras pal manušeskro muj vaj pal manušeskri duma. Tiž o zviki amenge phenena but pal o manuš. Sakone narodos hin aver zviki. O Roma peske ľikeren peskre zviki he tradiciji tiž. Nakamav te čhinel pal o zviki pre Karačoňa, abo pre Patraďi. Ani nakamav tumenge te vakerel pal o vlachike zviki he tradicija. Kamav tumenge te čhinel pal o zviki andre miri famelija. pokračování

Spolupráce romských sdružení v Hodoníně Hodonín – Romská poradkyně Vlasta Bláhová svolala na popud předsedy Sdružení Romů a národnostních menšin ČR Ladislava Galbavého na 14.února jednaní s představiteli romských občanských sdružení. Hlavním tématem tohoto jednání bylo navázání spolupráce v otázkách vzdělávání, nezaměstnanosti a bydlení Romů. pokračování

Hranice přijímání dětských vojáků posunuta na 16 let Celý svět je v dnešní době zmítán řadou ozbrojených konfliktů, v nichž bojují nejen dospělí vojáci, ale i velký počet dětí a mladistvých. Podle odhadů OSN se jedná o číslo, pohybující se na hranici tří set tisíc dětí činných v různých povstaleckých skupinách a hnutích. Z informací Dětského fondu OSN (UNICEF) dál plyne, že v letech 1986 – 96 přišly o život asi dva miliony dětí, šest milionů bylo vážně zraněno a nejméně jeden milion dětí osiřel. pokračování

Napsali jste nám Vážená redakce, zarazila mě anketa dětí ve vánočním čísle, že v dnešní době 10letý chlapec kupuje rodičům pod stromeček kameru a zlato, to je tedy šok. Asi jste tam samí „barvale Roma“ (bohatí Romové). Taky bych se ráda dozvěděla, jak se říká zelené barvě romsky a neříkejte mi prosím, že želeno! Vánoční povídky se mi moc líbily. Jednoduchost procítěná velkou láskou, tak byli krásné a tak obyčejné všední prožitky dvou Romů. No moc krásný. Děkuji. Jinak vám všem v redakci přeji hodně nápadů. Šestáková Markéta, České Budějovice pokračování

Co mi vyprávěl strýc mé maminky „Bylo mi devatenáct let, začala druhá světová válka. Byl jsem čerstvě ženatý, zamilovaný mladík. Slovo válka jsem nikdy neslyšel. Rozhodl jsem se stát partyzánem a bojovat proti fašistům. Vzpomínám si, jak jsem byl hrdý, že já, Rom, partyzán budu bojovat po boku s bílými proti neprávu a utrpení nevinného národa. Nikdy nezapomenu, co jsem prožil a viděl, jaké hrůzy a likvidace se dopouštěli fašisté na romském národu. pokračování

Seznam jmen Otevřeného dopisu, který vyjadřuje protest proti výrokům Milana Knížáka o.s. Athinganoi: Yveta Kenety, Martina Pokutová, Marcel Cichy, Julius Gulyas, Gabriela Grajcarová, Radka Kováčová – předsedkyně o. s. Athinganoi, Kateřina Mikešová, Robert Oláh, Dana Batyiová, Mário Murko. Společenství Romů na Moravě: Ing. Karel Holomek – předseda SRNM, šéfredaktor Romano hangos, Gejza Horváth – redaktor Romano hangos, Ing. Zuzana Holomková, Evelyna Frámová, Jana Kabeláčová – redaktorka Romano hangos, Kateřina Danyiová – redaktorka Romano hangos, Arpád Šaray, Marcela Severová, Roman Růžička – novinář, Irena Bagárová – romská asistentka, Alojz Vašek – dopisující redaktor Romano hangos. Sdružení Dženo: Ivan Veselý – předseda sdružení Dženo, Mgr. Jarmila Balážová – šéfredaktorka romského měsíčníku Amaro Gendalos, Ing. Zdeněk Ryšavý – redakce Amaro Gendalos – webmaster, Soňa Kalejová – redaktorka Amaro Gendalos. Muzeum romské kultury: PhDr. Ilona Lázničková – ředitelka Muzea, PhDr. Jana Horváthová, Mgr. Veronika Rycková, Irena Kašparová , Mgr. Tomáš Šenkyřík, Mgr. Petr Lhotka, Helena Danielová, Eva Šrámková, Aleš Hrad. Amnesty International: Lucie Fremlová, Jakub Mareš, Marie Marešová, Kateřina Procházková, Libor Macák, Kateřina Hobzová. Občanské sdružení Vzájemné soužití, Ostrava: Marek Grundza – terénní pracovník, Anna Teglášová – terénní pracovnice, Miroslav Tegláš, Mária Grešková – terénní pracovnice, Martina Ševčíková, Alice Příhodová – sociální pracovnice, Libor Vaštyl, Jan Kotlár, Zdena Kotlárová, Klára Kršková, Roman Horváth – terénní pracovník, Ladislav Ferenc – malíř, Petr Dunka, Miroslav Makula, Kateřina Černíková, Ivo Škrabal – komunitní pracovník, Anna Krausová – sociální pracovnice, Věra Holasová – sociální pracovnice, Dana Bartošová – administrativní pracovnice, Helena Kuzníková – sociální pracovnice, Kamil Kuzník, Hana Ševčíková, Kumar Vishwanathan – sociální pracovník. Dále: Monika Mihaličková – poslankyně PSČR, Anna Zonová, Akram Staněk – režisér a herec, Marta Kellerová, Jan Keller, Petr Pospíchal – Brandýsské fórum, Františka Dvorská, Johana Dvorská, PhDr. Naďa Dvorská, Stanislav Dvorský, Václav Žák – šéfredaktor měsíčníku Listy, Zuzana Brikciová, Eugen Brikcius, Jiří Ornest – herec, Katarína Vaculíková-Slobodová, Ladislav Smoljak – herec a režisér, Milan Daniel – redaktor časopisu Most pro lidská práva, Jan Beránek – Hnutí Duha, Jan Kraus – herec, doc. ThDr. Ivan O. Štampach – teolog, Táňa Fischerová – herečka, Jan Fischer – režisér, Zdeněk Bárta – senátor, Petr Holub – šéfredaktor týdeníku Respekt, Ivan Lamper – novinář, editor týdeníku Respekt, PhDr. Jiřina Šiklová – socioložka, Jaroslav Šabata – politolog, Jan Dus – farář, Jarka Stuchlíková, Viktor Žárský, Michaela Marksová-Tominová, Pavel Klinecký, Břetislav Rychlík – herec a režisér, PhDr. Monika Rychlíková – dramaturgyně a publicistka, Tomáš Jelínek – Židovská obec, Ing. Miroslav Opatřil – předseda Sdružení pěstounských rodin (sedmset rodin, které si osvojují i romské děti), PhDr. Slavomil Hubálek – psycholog, Pavel Kalus, Josef Drahoš, Vladimír Chalupník, Máša Kalusová, Věra Slámová, Věra Drahošová, Jana Trusinová, Lenka Beniačová, Alena Viková, Božena Drahošová, Miroslav Kutílek, Eva Vavroušková, Miloš Horanský – profesor DAMU, Jan Munk – předseda Federace židovských obcí, Erik Tabery, Mirek Vodrážka, René Tancoš, Lucie Horváthová, MUDr. Petr Vašíček, Renata Gallová, Ing. Vladimír Gall, Ing. František Pozdena, Jana Hradilková, Jan Štern – publicista a producent, Ing. Arch. Tomáš Dittrich – šéfredaktor Života víry, Přemysl Rut, Ljuba Václavová, Petr Sláma, Th.D. – evangelicky teolog, Jaroslava Dittrichová, František Dittrich, Pavel Kroka – výtvarník. pokračování

Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity Jan Balog, Hlavní město Praha, Italská 12, 120 00 Praha 2, tel: 02/ 225 12 50 80. Anna Cínová, Liberecký kraj, romská poradkyně, OkÚ Podhorská 62, 467 52 Jablonec nad Nisou, tel: 0428/ 41 63 88, fax: 0428/ 41 63 63, e-mail: anna.cinova@oku-jbc.cz. Ludvík Csonka, Plzeňský kraj, Břeclavská 966/7, 310 01 Plzeň, tel: 019/ 752 62 06, e-mail: izolkryt@atlas.cz. Dušan Giňa, Karlovarský kraj, Hlavní 654, 357 35 Chodov, tel: 0168/ 67 62 62. Ing. Karel Holomek, Jihomoravský kraj, Bieblova 6, 613 00 Brno, tel: 05/ 45 24 66 47, fax: 05/ 45 24 66 74, e-mail: rhangos@volny.cz. Julius Horváth, Pardubický kraj, romský poradce, OkÚ náměstí Republiky 12, 532 02 Pardubice, tel: 040/ 671 61 14, fax: 040/ 653 56 42, e-mail: julius.horvath@email.cz. Kateřina Kováčová, DiS., Olomoucký kraj, Černá cesta 5, 772 00 Olomouc, tel: 068/ 522 00 58, e-mail: katka.olomouc@email.cz. Emílie Kurejová, Středočeský kraj, romská poradkyně, OkÚ Politických vězňů 20, 266 49 Beroun, tel: 0311/ 63 04 08, fax: 0311/ 62 23 51, e-mail: milka.kurejova@seznam.cz. Lenka Kurová, Královéhradecký kraj, Havlíčkova 92, 550 01 Broumov, tel: 0447/ 52 30 81, e-mail: lenka.kurova@wordonline.cz. Matěj Šarközi, Jihočeský kraj, Kolářova 1576/46, 397 01 Písek, tel: 0342/ 32 44 10, fax: 0342/ 32 37 46, e-mail: matej.sarkozi@oku-st.cz. Iveta Millerová, Ústecký kraj, OkÚ Radniční 1, 434 89 Most, tel: 035/ 644 84 90, fax: 035/ 770 33 92, e-mail: iveta.millerova@okumo.cz. Lýdie Poláčková, Moravskoslezský kraj, Magistrát města Ostrava, Husova 7, 702 00 Ostrava, tel: 069/ 611 58 22, fax: 069/ 611 65 05, e-mail: LydiaP@seznam.cz. Ladislav Vašek, kraj Vysočina, Jarní 19, 586 01 Jihlava, tel: 0607/ 64 82 72. PhDr. Petr Tulia, Zlínský kraj, Smetanova 1149, 757 01 Valašské Meziříčí, tel/fax: 0651/ 61 47 11, e-mail: darcr@vm.inext.cz. (red) pokračování

Noví členové v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity Dne 12. února bylo ukončeno jmenování nových členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, dříve Meziresortní komise, které reflektuje nové územněsprávní uspořádání. Romské členy jmenoval předseda Rady vicepremiér JUDr. Pavel Rychetský na návrhy místopředsedů Rady, zmocněnce pro lidská práva MUDr. Jana Jařaba a Matěje Šarköziho. pokračování

Drobničky BUDAPEŠŤ – Předseda Katolické biblické společnosti svatého Jeronýma Béla Tarjáni oznámil na tiskové konferenci v Budapešti, že má na podzim vyjít bible v romštině. Bible bude psána olašským dialektem rumunských Romů, který je nejrozšířenější ve střední Evropě. K vydání knihy chybí již jen souhlas Maďarské katolické biskupské konference, na který se nyní čeká. KOŠICE – Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že belgické úřady při deportaci Jána Čonky a jeho rodiny z Belgie na Slovensko porušily lidská práva. Belgická vláda mu má nyní zaplatit odškodné ve výši přibližně 320 tisíc korun. OSTRAVA – Krajský soud v Ostravě odsoudil 6. února pět mužů za rasově motivovaný žhářský úrok na romské rodiny. Na tři roky poslal do vězení jednoho z mužů Libora Kubelu (28). Ostatní, Martin Balcar (23), Petr Hanzel (23) Roman Kovařík (24) a Miroslav Mielcárek (26), byli odsouzeni k podmínečným trestům v rozmezí od 18 měsíců do tří let s odkladem až na pět let. V únoru 1996 žháři hodili do dvou Romy obydlených bytů v Krnově, čtyři zápalné láhve. KOŠICE – Slovenští Romové podali k Ústavnímu soudu stížnost na nedodržování ústavou zaručených práv Romů na vzdělávání v jejich rodném jazyce. Romové se ohrazují tím, že ostatní menšiny mají právo vzdělávat se ve svém rodném jazyce. TACHOV – Okresní soud v Tachově odsoudil dva Romy k souhrnnému ročnímu trestu a čtyřem stovkám hodin obecně prospěšných prací za ublížení na zdraví a porušování domovní svobody. Před dvěma lety v Chodové Plané oba Romové násilně vnikli do bytu muže, s kterým se nepohodli. V bytě napadli jeho syna a způsobili mu zranění hlavy, žeber a krku. PROSTĚJOV – Prostějovská radnice poskytla nenávratné půjčky několika tamním romským rodinám na zakoupení rodinných domků. Půjčené peníze nebudou muset Romové vracet, pokud dodrží stanovené hygienické a stavební podmínky. Dále v zakoupených domech budou muset bydlet nejméně pět let, svá vlastnická práva nesmějí převádět na jiné osoby. Pokud kteroukoli z podmínek Romové poruší či nedodrží, budou muset peníze vrátit a platit úroky jako u běžné půjčky. CHOMUTOV – Romská občanská iniciativa chce založit společnost s názvem Kerav, která bude nápomocna v hledání pracovních příležitostí pro Romy. Zaměří se na Chomutov, kde je vysoká míra nezaměstnanosti, a do budoucna má v úmyslu spolupracovat i s tamním úřadem práce. (kd) pokračování

So mange vakerlas miri baba Mra babakro nav hin Heľena. Uľiľa pre Slovensko andro gav Čemerne, andro okresis Vranov nad Topľou. Vakerlas mange sar has cikňi čhajori he so predžidžiľa andro dujto mariben. „Andro gav avle but Ňemci. Mange has deš berš. Jekhvar rači sar džahas te sovel la dake phendžom: ,Mamo, sar zasovava he avena o Ňemci, ta uštav man!' O Ňemci čačes avle. O dad, e daj uštade savore cikne čhaven, aľe man imar nastačinde. Až paľis man došundžom so kamenas o Ňemci manca te kerel. Vaš oda hoj somas šukar, ta duj Ňemci pes halasinenas so manca kerena. Či man viľinena, abo man zgvaľcinena. Jekh Ňemcos phendžas kaj jov nazgvaľcinla cikňa čhajora, dujto phendžas ta viľinav la. O Roma denas pozoris sar dikhle so pes kerel savore avle andro kher he pro Del mangenas le Ňemcen kaj man te den smirom, kaj man te mukhen te dživel hoj som mek cikňi čhajori. pokračování

Je to vyprávění mojí babičky Moje babička se jmenuje Helena. Narodila se na Slovensku v Čemerné v okrese Vranov nad Topľou. Zde prožila celé své dětství za druhé světové války. „Bylo mi asi 10 let. Do vesnice přijelo mnoho Němců. Jednou večer jsme šli všichni spát. Maminku jsem upozornila, že když usnu a přijdou Němci, ať mě vzbudí. Němci opravdu přišli. Rodiče vzali všechny sourozence a utekli k sousedce, které jsme říkali Bangi. Mě už nestihli vzbudit. Až později jsem se vlastně dověděla, co se kolem mě dělo. Dva Němci se dohadovali, co se mnou udělají. Byla jsem prý moc hezká dívka. Zda mě zastřelí, nebo znásilní. Ale jeden z nich řekl, že nebude znásilňovat malé dítě. A druhý řekl, že mě raději zastřelí. Ale Romové je pozorovali a chtěli mi pomoci. Nahrnuli se všichni do místnosti a začali je prosit, aby mě nechali, že jsem ještě dítě. pokračování

Romové a škola Na svých cestách za prací se setkávám s lidmi při reportážích, rozhovorech, anketách, a tak mám možnost slyšet názory nejen Romů, ale i Čechů. V rámci projektu Open Society Fund – Škola pro všechny – jsem se zúčastnil několika besed na základních školách v ČR. Cílem projektu bylo vyvolat zájem rodičů o vzdělání svých dětí a zlepšit přístup pedagogů k romským dětem. pokračování

Jak jsem potkala androgyna Před několika lety jsem navštívila jeden diskotékový klub v Londýně. Kdekoli jsem, ráda pozoruji zajímavě vyhlížející lidi kolem sebe. A tak se mi naskytla úžasná podívaná. V blízkosti tančila téměř pohádková bytost oděná do košilky utkané ze zlatých nitek a poseté zlatými korálky. Byla útlé postavy a pohybovala se způsobem lesních žínek, které jsem jako malá dívka vídávala v pohádkách. Zírala jsem v úžasu na stvoření, jež se zdálo být jaksi neutrální. Nemohla jsem se totiž dovtípit, zdali se jedná o ženu či o muže. Jedna známá, která ono stvoření osobně zná, mi posléze sdělila, že je to muž. Transsexuální muž, jehož duše ženy byla vdechnuta do těla nesoucího primární pohlavní znaky muže. Mladík však byl a cítil se být ženou. V té době již absolvoval první stadium předoperační hormonální léčby, po níž měla následovat samotná operace. pokračování

Na Cejl se vrátí pouze čtyři rodiny BRNO – Projekt komunitního bydlení v Brně, který zahrnuje dva domy na Bratislavské ulici a na Cejlu, se setkal s částečným neúspěchem. Zatímco na Bratislavské romští nájemníci zůstali a oprava tam probíhala za provozu, na Cejl se zřejmě vrátí jen čtyři rodiny, které tady bydlely už před rekonstrukcí. pokračování

Redaktorka Romano hangos píše z nizozemského Utrechtu Mladiství nesmí do války Z nizozemského Utrechtu se zděšením a obavami pozoruji běsnění přírodních živlů: ničivé povodně sužující nejen ČR a další evropské státy, ale i Čínu, hladomor mají na jihu Afriky, sucha ničí Vietnam. Ani Spojené státy nejsou výjimkou: ekonomika tohoto giganta, ovlivňující i životy obyčejných lidí, značně utrpěla poté, co krach mnoha velkých podniků a společností takřka položil na lopatky celé americké hospodářství. S podobným výčtem by bylo možné pokračovat prakticky do nekonečna. pokračování

Na návštěvě v Amaro gendalos Každé romské periodikum hraje mezi Romy i ve společnosti velkou roli. Má obrovské pole působnosti – může promlouvat k desítkám, tisícům, milionům lidí, ovlivňovat jejich názory, jejich pohled i vychovávat je. pokračování

Napsali jste nám do redakce Vážená redakce, píšu vám z Českých Budějovic, z města, které tolik miluju. Je to moje rodné město, chodila jsem zde do školy a potkala i svého manžela. Co jsem však prožívala při povodních, se ani popsat nedá. Ten vodní živel, který se k našemu městu nenávratně blížil, byl k nezastavení. Když jsem z rádia zaslechla, že je Český Krumlov pod vodou, věděla jsem, že nás povodeň nemine. Seděla jsem u rádia od půl čtvrté ráno a sledovala, jak se blíží k našemu městu. V osm hodin ráno dorazil a zaplavil vše, co bylo kolem řeky. Hasiči, vojáci policie a do toho zvuky sirén a houkaček na autě. To houkání se ozývalo stále silněji. Voda se šířila do centra města. pokračování

Zelená padesátka – proti komu a s kým? V červenci přišel šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka s nápadem zapojit 50 ekologických a jiných aktivistů do reformy Strany zelených (SZ). Objevila se tak šance, že zeslábne zakořeněný odpor nekonformní mládeže k partajní politice a že SZ, v níž začnou spolupracovat seriózní staří i noví členové, bude připomínat sesterská uskupení v západní Evropě, prosazující mj. zájmy menšin. „Zelená padesátka“ (Z50) má navíc šanci oslabit vliv některých „pseudozelených“ ve straně. Ti chtějí věnovat dva miliony korun z volebního příspěvku svému manažerovi Daliboru Vachulkovi (členem strany je teprve od února 2002), i když strana vězí až po uši ve 12milionovém dluhu. Další podivnosti nedávno projednávala Ústřední revizní komise strany: chybějící účetní doklady, problematické půjčky (od Emila Zemana, Radka Lanče, firem Eurospectrum, Melfex a Abatys) atd. Komise též zjistila, že onen vykutálený manažer zadržuje přihlášky nových členů SZ, jejichž počet se od března do srpna 2002 zvýšil z 239 na 400. pokračování

E Julinka the o Jožkus Paš o Roma has jekh bari šukar dešupandže beršengri čhaj, e Julinka. Baro chiros pal late džalas. O Roma denas duma jekh avreske, savi šukar čhaj e Julinka, savi bučakri hiňi, sar chudel e metla andro vast, ta e phuv ča švicinel u sar tavel, ta o chaben pachinel pal calo gav. La Julinkake e daj muľas. Barolas avri cikňa varbatar paš o dad, jov pre late delas bari pozora. Sar kamelas e Julinka te džal le terne manušenca pre zabava te khelel, lakro dad kerlas bari bida: „Ňikhaj nadžaha, bešeha khere! Tu sal mek terňi, užar mek trin berš, paľis tuke phir kaj kames.“ pokračování

Dřív se plynem lidé zabíjeli Představte si, že žijete v malé, celkem kulturní středoevropské zemi. Představte si, že tam žijí lidé jako vy, hovoří stejným jazykem, chodí do stejných škol, mají stejná práva a povinnosti. Představte si, že se od nich lišíte v několika zvycích a ve vzhledu – máte kupříkladu větší nos, menší postavu než ostatní a jste více emocionální. pokračování

Když se z ženy stane gamblerka, trpí celá rodina U nás v Českých Budějovicích je na každém rohu bar či herna s automaty. Jedna je i v naší ulici a spousta Romů chodí hrát právě tam. Ozývají se odtud dost hlučné debaty, někdy i křik, to když jdou manželky pro své muže, aby neprohráli poslední peníze, které jim ještě zbyly. Mívám často otevřené okno, a tak někdy slyším dost ostrou nadávku, ale já se těm ženám vůbec nedivím. Musí myslet na to, co dát do hrnce, a když muž prohraje celou výplatu v automatu, je to potom k zoufání. Nejhorší však je, když se do hraní automatů pustí ženská. A o tom bych chtěla právě napsat. pokračování

O džezos, o Roma u e sloboda Save romane lavutara imar prindžarde o zakoni andal o bašaviben, ta imar lenge nastačinel ča o romano bašaviben. Roden bareder naročneder formi, kaj šaj pes lačhes čujinen, the kaj šaj sikhaven buter, the phareder bašaviben. But romane lavutara kada savoro arakhen andro džezovo bašaviben, savo hin lenge moneki pašes. O džezos avľa avri andal o africko kontinentos, odoj les hin peskro baro than, odoj le bašavibnaha vazden upre tiž všeľijaka inepa, slavnosci, avka isto sar the amen o Roma. pokračování

Duj čhon le Belaha Le Belaskro papus dživlas andre Amerika, geľa odoj mek andro ešebno mariben. O Belas džanelas kaj leskro papus bešel andro foros Cleveland (Klivlend). Has leste e adresa, kamelas odoj te džal. Trival probindžas, te denašel u trival les chudle, phandenas les andre, aľe ňič na pomožindža, o Belas the avka denašča. Buter sar penda berš pes nadikhľam, nahas pro pohrebos la dake, le dadeske aňi la pheňake. Oka berš man došundžom kaj o Belas kamel te avel pro duj čhon la romňaha, le čhavenca te dikhel la fameľija andre Čechiko. Amen o Roma Rokicaňate les užarahas sar le Devles. Aviľas, sar pes dikhľam, the rovahas, the asahas. Romňi les hin kaľi Američanka, o čhavo tiž kalo, aľe e čhaj marel pre leste, e parsuma late amari romaňi. pokračování

Válka skončila za tři týdny Jen tři týdny od začátku války v Iráku trvalo, než spojenecká vojska vstoupila do Bagdádu. Jejich úspěch byl jednoznačný. Tolik obávané „elitní“ Republikánské gardy se téměř neprojevily. Rychlost vojenské operace i poměrně malé ztráty na životech civilistů a vojáků zaskočily všelijaké vojenské experty. pokračování

Nejobávanější část Berouna – prostě Bronx Berounský Bronx? Člověk by ani nevěřil, že se nachází v nejobávanější čtvrti z celého města. Je neděle, první jarní dny vylákaly ven spoustu lidí. Kluci hrají fotbal a nohejbal na novém hřišti, maminky s kočárky poklidně rozmlouvají, některé ženy uklízejí okolí. Lokalita není typickým ghettem na okraji města. Leží nedaleko centra mezi jinými obytnými domy. Není ani nijak rozlehlá, tvoří ji 72 bytů v osmi domech uspořádaných do čtverce a s vnitroblokem. Domy postavené ve dvacátých letech minulého století se ale na první pohled výrazně odlišují od okolí. pokračování

ZPRÁVY Praha – Velká Británie vrátila 15. dubna do Prahy dalších 89 českých občanů, kteří neuspěli s žádostí o azyl. Jak informovalo britské velvyslanectví, jedná se o desátou hromadnou deportaci. Britové žádosti lidí, mezi nimiž převládají Romové, neuznávají. pokračování

Koordinátor musí starosty měst přesvědčovat Krajským koordinátorem romských poradců v jižních Čechách je Roman Slivka. Jako někteří další koordinátoři má zkušenosti z předcházející práce romského poradce. Svou pozici si však musí budovat znovu: na krajském úřadě a u starostů. Jedním z jeho prvních úkolů je přesvědčitstarosty, aby funkci poradce zřídili. Přestože se na okresních úřadech osvědčili, ve městech k nim mají nedůvěru. pokračování

Skinheadi udeřili v Ružomberku RUŽOMBEROK – Dva mladíci ze slovenského Ružomberku téměř přišli o život, když na místní čajovnu v pátek 30. května zaútočilo asi 30 skinheadů. Jeden z nich je totiž pobodal. Napadení Juraj a Marek leží ve Vojenské nemocnici. O dva roky starší útočník čeká v cele na rozhodnutí o vzetí do vazby. pokračování

z policejní kroniky LITVÍNOV – Až osmileté vězení hrozí 21letému mladíkovi z Litvínova, který se v lednu zapálením dek a záclon chtěl pomstít svému spolubydlícímu a milenci za to, že ho vyhodil z bytu. Oheň tehdy kromě majetku bývalého bytného zachvátil několik podkrovních bytů a zcela strávil střechu. Policie obvinila mladíka z obecného ohrožení. I když oheň vzplál v noci, nikomu z nájemníků se nic nestalo. Zachránila je duchapřítomnost jednoho ze starších Romů, který si požáru všiml a sousedy vzbudil. pokračování

anketa k referendu o vstupu do EU Pokusila jsem se v brněnských ulicích oslovit náhodně vybrané chodce a zeptat se, co si myslí o vstupu České republiky do EU. Tázala jsem se mimo jiné, co to pro ně znamená a zda se vysloví pro, či proti. Neobracela jsem se jen na Romy, ale také na ostatní Brňany i cizince. Ne vždy jsem se setkala s ochotou. Převážná většina dotázaných Romů řekla, že Čechům, kteří jim vykládají o výhodách vstupu, převážně nevěří. Kampaň byla totiž spíš organizovaná „gadži“ a od romské reprezentace se toho prý moc nedozvěděli. pokračování

Šance pro Bronx Jak aspoň na krátkou dobu vytvořit příjemnou a veselou atmosféru v místě, kterému se jindy lidé spíše vyhýbají? V berounském Bronxu, čtvrti, která nemá příliš dobrou pověst, se o to pokusili lidé z občanského sdružení Lomikámen společně s místními obyvateli. Šance pro Bronx znamenala pro řadu lidí ve složité životní situaci příjemně strávené nedělní odpoledne. Ale nejen to. pokračování

Často chybí zájem o řešení romské problematiky Na setkání s vládním zmocněncem pro lidská práva Janem Jařabem a dalšími významnými hosty se sešli v Olomouci 2. června krajští koordinátoři z celé republiky. Akci připravila koordinátorka Olomouckého kraje Renata Köttnerová. pokračování

Komunitní nadace Ústí nad Labem Komunitní nadace Ústí nad labem je nevládní nezisková organizace, která podporuje rozvoj neziskového sektoru a rozvíjí myšlenku komunitní filantropie a místního dárcovství. Každoročně vyhlašuje otevřená grantová kola, zpočátku to bylo jen pro region Ústí nad Labem, od roku 2001, kdy nadace rozšířila působnost, také do dalších částí Euroregionu Labe (Děčínsko, Litoměřicko a Teplicko). Za deset let rozdělila neziskovým organizacím ve 199 projektech 8 041 735 Kč. pokračování

Policista z Prahy stojí před obviněním Policistovi pražské zásahové jednotky hrozí trestní stíhání za omezování osobní svobody, porušení domovní svobody, násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, protože v noci na 13. května v Popovicích u Jičína spolu s dalšími čtyřmi policisty vtrhl do bytu romské rodiny a fyzicky napadl její členy. (O incidentu jsme podrobně informovali v Rh č. 16.) Událost byla prošetřena Inspekcí ministra vnitra, která podala návrh státnímu zástupci k obvinění policisty. Marie Masaříková, mluvčí ministerstva, uvedla, že ostatním policistům se nepodařilo prokázat trestný čin spolupachatelství. Také se nepotvrdilo, že by se policista dopustil trestných činů z rasových důvodů. pokračování

Čtvrteční večer v Roxy V pražském klubu Roxy zněla lidová hudba českých, ruských, maďarských a makedonských Romů. Večer byl žánrově pestrý, soubory se lišily hudbou, zpěvy, tanci i kroji, ale všechny spojoval romský temperament. Jako první nastoupil romský soubor Čilagos z ČR. Pozoruhodný tím, že měl typické romské obsazení: dvě harmoniky, housle a dvě kytary, rytmus podporovala bonga. Dohromady to vytvořilo typický romský zvuk a náladu, umocněnou sedmi zpěváky. V jednohlasném zpěvu byla síla, a když se zpěv rozdělil na dva hlasy, připomínalo to večer v romské osadě, kdy si Romové sedli k ohni a zpívali. Čilagos svým upřímným a syrovým folklorem, který už je slyšet jen zřídka, upoutali publikum a získali si jej. pokračování

Páteční večer v Roxy Ten den patřil účinkujícím z České republiky, Slovenska, Bulharska, Francie a Kazachstánu. Moderátoři večera Martina Pokutová a Zdeněk Horváth ještě ani nestačili úplně představit skupinu Bengas a publikum už pískalo, tleskalo a pokřikem Bengas, Bengas, Bengas je vyvolávalo na pódium. Bengas si získali diváky na svoji stranu. Jejich temperamentní muzika nenechala žádného v klidu. pokračování

Pardubičtí vybojovali pohár pro vítěze BRNO – Romská fotbalová mužstva z celé republiky si dala 14. června dostavení na hřišti Základní školy Svážná na Kamenném vrchu v Brně. Josef Rafael z klubu AC ROMA Brno, který působí při Společenství Romů na Moravě, tady uspořádal turnaj v malé kopané. Ve fotbalovém maratónu se utkalo osmnáct mužstev. pokračování

Ohlédnutí za světovým romským festivalem Khamoro Improvizace je pro mě svoboda Jan Polyák (45) je kytarista a baskytarista, narodil se v rodině profesionálního muzikanta, který svého syna zasvěcoval do tajů muziky tak, že sám hrál na harmoniku a syn ho doprovázel na kytaru. Když bylo Honzovi 13 let, hrál už světové evergreeny, polku, valčík, tango, swing, ale i cikánské melodie. S bratrancem zase hrál v parku skladby od Beatles, Rolling Stones a holky za ním šílely. Už jako kluk dělil muziku na dobrou a špatnou. Učil se odposloucháváním a odkoukáváním. Protože vyrůstal v prostředí dvou kultur, měl možnost poznat rozdíly ve stylech a v harmonii, což poznamenalo jeho hudební vývoj tak, že dnes hraje nejen pop, ale i jazz. „Improvizace je pro mě svoboda,“ vysvětluje, proč inklinuje víc k jazzu, který mu dává velký prostor, aby se mohl projevit a improvizovat. „Sleduji historii jazzu a jeho vývoj, hru a styly jazzových světových osobností, je to pro mě velká škola.“ pokračování

Když se dítě narodí na Slovensku Sociálka. Je nás dost, kteří jsme na ni odkázáni – co jiného zbývá, když do práce nevezmou ženu, která má více dětí. Tak to bylo i u Natašky. pokračování

Užarel amen le Romen baro pharipen Sako ko čepo achaľol andre politika, ta mušinel te džanel, kaj amen le Romen užarel bare pharipena. Mek vajkeci berša anglal sas kavke, kaj mekbareder pharipena amen sas le skinenca, tiž oleha kaj amen nane buťi, abo kaj amen namukhenas andro karčmi. No Romale, so phenen, sar ode ela dijader? pokračování

Romský den na divadelním festivalu HRADEC KRÁLOVÉ – Královéhradecký festival Divadla evropských regionů zasvětil 23. červen romské inspiraci. Romský den zahájilo divadlo Drak pohádkou Josefa Krofta a Zory Vondráčkové Jak se Janči stal králem v Indii. Odpoledne Malé divadlo České Budějovice představilo romské pohádky v inscenaci Paramisa a vystoupil dětský soubor z Neratovic Čhavorikani luma vedený Olgou Fečovou. Hlavní večerní inscenací v Klicperově divadle byl Bareder Papežis – Šéf papežů, kterého ústecké Činoherní studio nastudovalo se skupinou romských neherců. ror pokračování

Pravidla a zodpovědnost i v ghettu léčí Na webových stránkách Společnosti Člověk v tísni (www.infoservis.net) byl dne 25. června zveřejněn článek Tomáše Feřteka. Protože redakce Romano hangos považuje tento příspěvek za přínosný, po domluvě s jeho autorem ho otiskujeme v plném znění. pokračování

Úkoly by to byly impozantní Redakce Romano hangos obdržela návrh Usnesení vlády Slovenské republiky. Vyjímáme z něho několik zajímavých bodů: pokračování

Sedmnáct let vězení pro neonacistu Vlastimila Pechance Vlastimil Pechanec, mladík ze Svitav, je neonacistickém vrahem. Na začátku března takto rozhodl Vrchní soud v Praze. Tento den se stal rozsudek pravomocným. Martin Zelenka, soudce Vrchního soudu, nedal za pravdu jen Krajskému soudu v Hradci Králové, který už dvakrát posoudil kauzu taktéž, ale také Renatě Věsecké, státní zástupkyni z Hradce Králové. Ta od začátku požádala výjimečný trest pro vraha, který v červenci roku 2001 zavraždil Roma Ottu Absolona pro jeho etnický původ. Z původních 13 let trest byl zvýšen na 17 let odnětí svobody v nejtěžším žaláři. pokračování

Cena z Mělníka putovala do Nymburka Mělník – Romské rytmy zněly v sobotu 12. července mělnickým zimním stadionem. Poměrně početné publikum tam dokázalo zaujmout 22 skupin a souborů. „Festival jsem uspořádal ve spolupráci se sdružením Šukar Dživipen. Podobné akce bývají i jinde, ale u nás nic takového dosud nebylo. Protože máme romskou muziku rádi, šli jsme do toho,“ sdělil RH hlavní organizátor Milan Oračko. pokračování

Prohranou bitvou nemusí končit válka I zasvěceným kruhům uniklo pozornosti, že poslední červnové zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity projednávalo zásadní otázku reálného plnění vládního programu integrace Romů do společnosti a jeho pokračujících nedostatků. O tomto zasedání jsme vás informovali v minulém čísle Romano hangos. pokračování

Zpráva o lidském rozvoji: v České republice se žije dobře Kvalita života v České republice je poměrně vysoká: mezi 175 sledovanými zeměmi světa letos ČR obsadila na pomyslném žebříčku 32. místo. Vyplývá to ze Zprávy o lidském rozvoji za první pololetí 2003 zveřejněné Rozvojovým programem OSN. pokračování

Zprávy Kraslice – Romského poradce má od poloviny července Městský úřad v Kraslicích. Jak informoval mluvčí kraslické radnice, novým poradcem se stal Vojtěch Gabčo z Rotavy. Mimo jiné má zjišťovat životní podmínky romských rodin a pomáhat jim s vyřizováním úředních záležitostí. pokračování

Brutální zákrok rakouské policie VÍDEŇ (jk) – Po zveřejnění amatérské videonahrávky, která zachycuje policejní zákrok proti 33letému občanu Mauretánie, se v Rakousku rozpoutala debata nejen o rasistickém podtextu činu, ale i o policejní brutalitě jako takové. Afričan, který údajně tropil výtržnosti na výstavě afrického umění, jež měla zlepšit multietnické porozumění, zemřel poté, co na jeho těle klečelo několik policistů i zdravotníků, kteří mu vpíchli injekci se zklidňujícími prostředky. pokračování

Příspěvek k azylové migraci slovenských Romů do České republiky (II) „Nebojím sa, oni už budú vedieť, čo so mnou.“ Útěk před lichvářem Představa romské komunity jako společenství svobodných lidí, kteří se nechtějí podřídit žádné autoritě, ale ve které panují idylické vztahy reprezentované početnými muzikanty a kováři, kterým vládne přísný, ale spravedlivý vajda (a který sjedná pořádek v případě krádeže slepic) nemá s realitou nic společného. pokračování

Na Luniku působí katolická misie Košice (rpa, ror) – První mše svatá v dějinách „romského“ košického sídliště Lunik IX se uskutečnila v neděli 10. srpna. Římskokatolickou misii na sídlišti, kde žije asi pět tisíc obyvatel, vedou kněží Jozef Červeň a Emanuel Čurík. Oba již mají zkušenosti z práce s romskou komunitou. pokračování

Klubovna pěstounských rodin i pro romské děti Sdružení pěstounských rodin sídlí v Brně. S romskými dětmi přichází do styku poměrně často. Tím se však vztah sdružení k Romům nevyčerpává: svou klubovnu otevřelo i pro romské děti z okolí a ty ji začaly skutečně navštěvovat. O kontaktech sdružení s Romy jsme hovořili s Karolinou Krátkou. pokračování

So pes ačhľas le Jančuske Kada so tumenge kamav te phenel, mange vakerlas miro ňeboščiko dad, mi del leske o Del loki phuv. Ačhľas pes oda imar čirla, mek paš o kraľis Franc Jozef. Paš o Perješis, Kukovate avri le gavester bešenas o Roma. O phuro Michalis tiž, has les panč čhave, trin čhaja the duj murša. O phureder čhaja dživnas imar romenca, jekh Perješiste, aver Raslavicate u o nekhphureder čhavo bešelas la romňaha le čhavenca tiž Kukovata, aľe imar andre peskro kheroro. Paš o Michalis bešelas imar ča dešuochtoberšengro čhavo o Jančus, the dešušov beršengri čhaj e Veronka. O Jančus has cikno, šukoro muršoro, dičholas avri sar čhavoro, ta kaj leske vareko phendžahas hoj leske imar ajci berš. Aľe e Veronka imar has šukar, štaltovno čhaj, džuvľi so šaj geľa minďar romeste. pokračování

Mladí Romové mají získat práci Košice (RPA) – Na Slovensku nyní probíhá vzdělávací program zaměřený na zlepšení podmínek mladých Romů na trhu práce. Do projektu jsou zapojeny kraje Banskobystrický, Košický a Prešovský. Na Prešovsku se projekt soustředí na okresy Humenné, Prešov, Sabinov, Vranov, Kežmarok, Bardejov a Starou Ľubovňu. pokračování

Za brutální útok pouze podmínky Praha – Jen s podmíněnými tresty odcházeli 15. srpna od Obvodního soudu pro Prahu 8 čtyři mladí násilníci, kteří loni v říjnu na Palmovce surově zbili sedmnáctiletého studenta obchodní akademie Marka Poláka. pokračování

Novinář odsouzen na základě diskriminujícího zákona Na pět a půl roku vězení byl v Uzbekistánu v druhém týdnu srpnového měsíce odsouzen nezávislý novinář a obránce lidských práv Ruslan Šaripov. Světové lidskoprávní organizace se proti jeho odsouzení bouří; je známo, že Šaripov dlouhodobě kritizoval korupci mezi policisty a také porušování lidských práv v Uzbekistánu. Odsouzen byl navíc na základě částí trestního řádu, které by měl prezident Karimov podle lidskoprávních aktivistů definitivně zrušit. pokračování

Podmíněný trest pro rasistu? Když loni v říjnu na pražské tramvajové zastávce na Palmovce čtyři mladíci brutálně zbili Roma Marka Poláka, pravděpodobně netušili, že za necelý rok budou potrestáni. V pátek dne 15. srpna 2003 je Obvodní soud pro Prahu 8 shledal vinnými z pokusu o ublížení na zdraví s rasovým podtextem a výtržnictví a odsoudil je k podmíněným trestům za to, že svým surovým jednáním způsobili Marku Polákovi otřes mozku, tržnou ránu na hlavě a pohmožděniny, nemluvě o psychické újmě. To vše kvůli Polákově etnické příslušnosti. pokračování

Kradené goja za dvě stě korun Byl krásný letní večer. Já, manžel, děda, babička a soused Ďula jsme seděli u televize, srkali horkou kávu a se zatajeným dechem sledovali příběh, jak krásnou Angeliku připravuje na seně o panenství Nicolas. Angelika vzdychala, Nicolas se třepal a babička s dědou se při této scéně styděli tak, jako by se to milovali oni. pokračování

Frýdecký tábor – ukázka spojování odlišností Na čtrnáct dní plných zábavy a zážitků odlišných od běžných dnů se sešly děti na táboře pořádaném Pionýrskou skupinou Staříč ve spolupráci se Společenstvím Romů na Moravě. Podařilo se to díky vstřícnosti Základní školy ve FrýdkuMístku – Skalici, která laskavě zapůjčila své prostory. A tak na zahradě školy stály stany a ve škole dobrovolní pracovníci připravovali bohatý program a chutnou stravu pro děti. pokračování

Zprávy Šumperk – O titul královny krásy se utkaly mladé dívky v rámci romského dne Romano Džives, který uspořádala 23. srpna občanská sdružení Savore (Šumperk) a Společně – Jekhetane (Ostrava). Šumperskou Miss Roma 2003 se stala 17letá blondýnka se světlýma očima Ladislava Kokiová. Romský den se odehrál už potřetí. Padesát účinkujících přišly podpořit stovky diváků. pokračování

Romprojekt má zajistit lidem práci Valašské Meziříčí (ror) – První zářijový týden odstartoval na valašskomeziříčské radnici českonizozemský Romprojekt. Jeho cílem je poskytnout Romům rekvalifikační kurz a následně najít práci. Garantem projektu je nizozemské město Bussum. pokračování

z policejní kroniky Rychnov nad KněŽnou – K požáru obytného domu na Pelclově nábřeží v Rychnově nad Kněžnou vyjížděli hasiči v pátek 30. srpna večer a dvakrát v sobotu. Vyšetřovatel rychnovských hasičů Jiří Václavík celkovou škodu odhaduje na 200 tisíc korun. Vzhledem k opakovaným požárům je nejpravděpodobnější, že požár někdo založil úmyslně. V domě se šesti byty žijí romské rodiny. pokračování

ERRC o Výboru OSN za odstranění rasové diskriminace V 25. čísle RH jsme vás informovali o zahájení zasedání Výboru OSN za odstranění rasové diskriminace. Jednalo se zejména o objasnění historie a činnosti výboru. Nyní přinášíme zprávy o průběhu a výsledcích ženevského zasedání, které bylo ukončeno 22. srpna. pokračování

Černí, bílí, černobílí „Cikáni jsou nervózní. V štěstí jásají, v neštěstí si zoufají, v radosti se opíjejí. (...) Stan jest jejich domovem, opovrhují usedlým životem a jsou oddáni kočovnictví. Jsou uchváceni horečkou bloudění. Musí míti stále nové, živé, hluboké dojmy. O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu. Čest je jim cizí a zásadám nerozumějí. Cit jejich jest hluboký, žádost neukojitelná. (...) Ženy jako tanečnice, muži jako hudebníci prosluli. Mají své pověry, věří ve všeliké duchy a mocnosti přírodní. pokračování

Fejeton prázdninový (psaný v den 35. výročí sovětské agrese do ČSSR) Každým rokem se snažím vypadnout a vykašlat se na všecko aspoň na ty dva prázdninové měsíce. Chci na všechno zapomenout, věnovat se svým vnučkám a užít si je. Vnuček si opravdu užiju, že mi to stačí na celý další rok. Jsou milé, ale jsou to „roštěnky“, jak je nazývám pro jejich neustálé rošťárny v prostředí chalupy, kterou jsme horko těžko dostavěli v divukrásné přírodě pod Králickým Sněžníkem. Za další rok na jejich rošťárny zapomenu a opět se těším, že si jich o prázdninách užiju. pokračování

Výběr delegátů do Budapešti je kritizován Mezinárodní konference o postavení Romů v zemích střední a východní Evropy v Budapešti vzbudila značný zájem, protože se jednalo o mimořádnou událost. Organizoval ji americký finančník a filantrop společně s představiteli Světové banky a nadačních fondů Open Society Institut. pokračování

Kamav te sikhavel le romane čhavoren Plzencoste dživel romaňi famelija andre savi bariľa rašaj the maľaris. O David Dudáš hin peršo romano ortodoxno rašaj u leskero phral o Damian hino igen lačho maľaris. Džanav soduje dženen, u vakeravas le Damijanoha pal koda, so jov phenel pal o romane čhavore the pal koda, sar len kampel te sikhavel. Koda so mange o Damijan phendža irindžom, u paťav, kaj tumenge avela pre dzeka the sar inspiracija. Anglal dahas duma pal o maľišagos, u paľis pal koda, so le romane čhavorenge kampel. pokračování

představujeme romské osobnosti : Emil Ščuka Emil Ščuka patří k nejznámějším romským politikům v České republice. Na jeho osobě můžeme dokumentovat fakt, že osobností se člověk stává nejenom dlouhodobým úsilím a prací na realizaci určitého plánu, avšak i tím, jak tvořivým způsobem a v relativně krátkém historickém okamžiku dokáže reagovat na nejdůležitější potřeby své komunity. pokračování

napsali jste nám Romové mají k policii negativní postoj Pravidelně odebírám romský týdeník Romano hangos a jsem vděčen vydavatelům za jejich práci a snahu co nejobjektivněji psát o Romech a jejich nelehkém osudu. Je pravdou, že o nás, o Romech, český tisk až na světlé výjimky informuje jen negativně. Co kde Romové ukradli, jak vybílili své byty, o stěhování do holobytů atd. Veřejnost si tak již bohužel zvykla posuzovat Romy jen z té špatné stránky. Lidé o Romech vědí jen to špatné, a to dobré, co v nás je, nějak zapadá, nepíše se o tom. I z těchto důvodů máme svůj romský tisk, své noviny a časopisy, ve kterých se romští novináři snaží překlenout staleté předsudky tím, že píši o kladných vlastnostech romského národa, o jeho kultuře, zvycích a tradicích. pokračování

Příručka Mam(m)o miri pomáhá hlavně ostýchavým ženám Romská ženská skupina Manushe od svého založení v roce 2000 realizuje dlouhodobý projekt Edukace, sebevědomí, emancipace. Hlavním cílem je vzdělaná, nezávislá, emancipovaná a sebevědomá romská žena, schopná vyjádřit své potřeby a požadavky, bojovat za ně a zlepšit své životní podmínky. pokračování

Igen bajinav, kaj avľom pale . . . Sar avav maškar o Roma save avle pale khere khatal e Anglija abo khatal aver phuva, talam sako bajinel kolestar, kaj avle pale. Akana hin igen phari situacija le Romen andro bešiben u o fori thoven kajsi politika, savi sas varekana anglo mariben. Savoro dičhol avke, kaj le Romen naela than kaj te dživel. Adadžives kole so dživen andro Holobiti šaj hazden o vasta kio něbos hoj len hin kaj te bešel. Vakeravas terne romane čhaha, savo nadočirla avľa khatal e Anglija, kaj dživelas štar berš. Hin les trin čhavore u visaľiľa pale bo chudľa „deport“. pokračování

Zprávy NÁCHOD – Výběrové řízení na romského poradce připravuje náchodská radnice. Romský poradce by se měl věnovat zejména práci v komunitním centru a připravovat žádosti o granty na jeho činnost. Nyní ve městě působí dva romští terénní pracovníci. Radní teď musí rozhodnout, jak poradce organizačně začlenit a jak by měla vypadat spolupráce všech tří pracovníků. pokračování

Situace ve Slaném vyžaduje společný postup Program nulové tolerance přijatý místním zastupitelstvem ve Slaném vzbuzuje mimořádnou pozornost veřejnosti zejména proto, že se velice striktně uplatňuje vůči romským rodinám, které žijí v části města zvané Mexiko. Situací se dokonce zabývala Anna Šabatová, zástupkyně ombudsmana, která 11. září na tiskové konferenci v Brně musela čelit ostré kritice za to, že její zpráva z místního šetření nebyla údajně dostatečná a neodpovídá očekávání, která do tohoto šetření byla vkládána. pokračování

Přestaňte s námi manipulovat a dejte nám rovné šance Vydavatel měsíčníku Amaro Gendalos Ivan Veselý společně s Jakubem Polákem, šéfredaktorem měsíčníku Amaro Gendalos a Štěpánem Kotrbou z Britských listů podali stížnost generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi a tiskovému mluvčímu ČT Richardu Klatovskému ve věci zkreslení informací prostřednictvím reportáže o situaci ve městě Slaný. Požádali jsme proto Ivana Veselého, aby nám detailně osvětlil celou kauzu. pokračování

Boží slovo je pro mne zákonem Ján Surmajovi z Uliče je kolem padesátky. Je ženatý, má dvě dcery. Narodil se a žije v nejvýchodnější části Slovenska. Celý život pracoval, nejdéle – třicet let – v místním podniku Tvarona. Tvaronu dokonce pomáhal stavět, protože předtím pracoval ve stavební firmě. Bylo to pro něho poučné, pochytil základy, takže pak nebyl problém, aby postavil vlastní dům. pokračování

muzejní okénko Cikána marno mýt cig. – I kdybys jej každého dne koupal, cikán zůstane černý. A Antonína Mesteka kdybys jakkoli se snažil napravovat, pořádného člověka už z něj neuděláš. Už šestnáctkrát byl trestán, a byly to tresty od 24 hodin vězení za potulku a žebrotu až k 1 a půl roku za krádež, podvody a zlý čin násilného smilstva. Dvakrát také byl už v donucování pracovně. pokračování

Pomáháme lidem, aby si pomohli od závislostí Lichva, drogy a herní závislosti byly tématem čtyřdenního kurzu, který absolvovalo na třicet terénních sociálních pracovníků minulý týden ve Žďáru nad Sázavou. pokračování

Přibylo další romské centrum Ústí nad Orlicí – Romské občanské sdružení v Ústí nad Orlicí otevřelo vzdělávací, informační a poradenské centrum. Centrum bylo otevřeno na základě finanční podpory Krajského úřadu v Pardubicích a vládní dotace, která má napomáhat ke snižování vylučování Romů ve sférách společnosti. pokračování

Za některé soudce se můžeme jenom stydět Nic jiného nám opravdu někdy nezbývá. Okolnost, že naši soudcové jsou nezávislí a odpovídají se pouze svému svědomí a zákonu, ovšem neznamená, že nejsou kritizovatelní a odsouzeníhodní. Už je těch soudcovských selhání trochu příliš. Snad tomu nový pan ministr Čermák učiní přítrž, jisti si ovšem být nemůžeme. Ovšemže mám na mysli případ známého recidivisty a násilníka Jaroslava Brože v západních Čechách. pokračování

představujeme romské osobnosti - Stanislav Tišer Stanislav Tišer je bývalým mistrem republiky v boxu. Rozhodl se sám – ze začátku mimo jakékoliv oficiální programy a téměř bez podpory – bojovat sportem proti drogám a kriminalitě … V patnácti letech se začal zúčastňovat boxerských soutěží – ze začátku v papírové váze (do 48 kg), potom postupoval přes muší až po lehkou (do 60 kg). Trénoval ho František Capl, ale i mistr světa Július Torma. pokračování

Jaké mám jako lékař zkušenosti s Romy? Dobré i špatné. Když jsem pracoval na obvodě, setkával jsem se s těmi, které jsem za dobu působení znal. Mohu říct, že mi ná vštěva některých pacientů byla více a jiná méně příjemná. Tím nemyslím jen na Romy. Myslím, že v té době jsem poznal bílé i snědé lumpy. pokračování

Nezapomeneme na tebe, Janku Nabisteraha pre tute, Janku Nedávno uplynulo pět let od tragické smrti bývalého předsedy slovenské ROI Jána Kompuše. Janko, jak mu všichni říkali, pocházel z romské osady Medzev u Košic. Poznali jsme se v Praze počátkem roku 1990, kdy jsme pomáhali zakládat první romskou politickou stranu – Romskou občanskou iniciativu. pokračování

Na Karvinsku řádí bacilární úplavice KARVINÁ/ORLOVÁ – Karvinsko podruhé za tři poslední měsíce postihla epidemie špinavých rukou. V holobytech na Sovinci se šíří bacilární úplavice. Hygienici zaznamenali u dětí předškolního věku čtyři nové případy. Pětiletá romská holčička je nyní v péči infekční kliniky. „Dcera to určitě chytila od sousedů, ti měli návštěvu ze Slovenska,“ řekla její matka Miriam Tulejová. pokračování

Odejdou Romové do jiných zemí Evropské unie? Britský liberálnědemokratický poslanec lord Avebury v rozhovoru pro internetový server BBC vyjádřil názor, že Romové z východní Evropy využijí vstupu do EU k odchodu do Velké Británie, pokud se jejich stávající životní podmínky nezlepší. pokračování

Důvodem nezaměstnanosti u nás nejsou cizinci Podle Střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2005 a 2006 se bude růst české ekonomiky stále zrychlovat. Největším problémem zůstane i nadále nezaměstnanost, která by měla klesnout pod 10 procent za tři roky. Až na tuto informaci obsahuje dokument vcelku milou prognózu. Proč je ale mezi Čechy stále tolik lidí bez práce? pokračování

muzejní okénko První cikánský advokát na Moravě To opravdu není urážka, jak by se při letmém pohledu na titulek zdálo, ale skutečnost, že Morava dala světu prvního cikánského advokáta, tj. diplomovaného JUDra, jenž překonal v sobě všechny kočovné pudy neklidné orientální rasy a dal se na řádná studia. pokračování

Husovický skřivánek opět zazpíval Brno – Přehlídka volnočasových aktivit romských dětí a mládeže – Husovický skřivánek – se konala ve čtvrtek 16. října v Brně. Tuto každoroční přehlídku připravilo občanské sdružení Mládež pro interkulturní porozumění ve spolupráci se sdružením Drom. pokračování

Slovenským účastníkům setkání Presahy 2003 jsme položili tyto otázky: 1) Má podle vás terénní sociální práce v romských komunitách smysl? 2) Co vám přineslo setkání Presahy 2003? pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov III. Svatbu, kde se hodně pilo a jedlo, na kterou se šetřilo a shánělo celý rok. Přišla na ni celá osada. Tolik veselí jsem nikde neviděla. Stoly venku byly plné jídel. Muzikanti hráli celý den. Nevěsta dostala všechno, co potřebovala. Peřiny, polštáře, povlaky, ručníky, nádobí, já nevím co ještě. Muž, který tančil s nevěstu, jí dal do talíře peníze. A tak se vystřídali všichni a talíř byl plný peněz. To měla nevěsta do začátku. Zažila jsem i pohřeb. Tolik bolesti a zármutku nemá nad ztrátou svého milého snad žádný jiný člověk jako Rom. Vartovalo se až do pohřbu. Chlapi hráli karty a vyprávěli všelijaké historky a příběhy. Ženy se staraly, aby bylo co jíst a pít. Po pohřbu se udělala ještě velká hostina s tancem a zpěvem. To prý, aby byl mrtvý veselý, aby mu na cestu nebylo smutno. A na vartu každý příchozí vzal něco k jídlu nebo k pití. Byla to slušnost, aby pozůstalí nemuseli všechno kupovat sami. pokračování

Sar rodavas mira da III. Paš o Roma dikhľom ešebnovar romano bijav, has odoj but Roma, pijenas, chanas, giľavenas, khelenas. Kajso vareso mekh šoha nadikhľom. Pro skaminda has pherdo chabena, pijiben, o lavutara bašavenas calo džives the calo rat. E terňi chudľa but darunki, duchni, perňici, cachi, ručňika, pira, the mekh aver věci so kampel andro dživipen. O starostas geľa la terňaha te khelel peršo, the čhidža lake pro taňiris love, paľis la terňaha phirnas te khelel savore, o murša, o džuvľa u andro taňiris čhivkernas o Roma pherdo love. La terňa, le terneha has sostar te dživel. Paš o Roma dikhľom ešebnovar tiž pohrebos. Kajci dukh mekh nadikhľom, so predživen o Roma sar lenge vareko merel. Le mules phirahas te vartinel tosarastar dži tosara, dži akor kim les na parunde andre phuv. Paš o Roma hin avka kaj sako ko džalas te vartinel, ňiko nadžalas čuče vastenca, sako vareso ľidžalasas, či thardži, či chaben. O murša paš e varta bavinenas karti, vakerenas pal o mulo, pal oda sar dživlas, savo has manuš, vakerenas the pal oda, so taľindža len andro dživipen, so predžidžile jon. O džuvľa bajinenas pal oda, kaj pro skaminda te avel furt chaben the pijiben. Pal o pohrebos kerde o Roma bari hoscina, khelenas, giľavenas anglo da, kaj le muleske te na avel smutno, sar džala le bare dromeha ki o Del. pokračování

Romští poradci nastavují zrcadlo problémům odškodnění Krajští koordinátoři, romští poradci, členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, představitelé státní správy a zástupci nevládních organizací se sešli 15. až 17. října ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku. Cílem akce bylo především zprostředkování kontaktu a výměny informací mezi pracovníky z různých resortů a svolala ho Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Hovořilo se mj. o možnostech spolupráce členů Rady s krajskými koordinátory především v souvislosti se současnou politikou měst a krajů vůči romské komunitě. Velký zájem vyvolala přednáška vedoucího oddělení vydávání osvědčení odboru pro veterány ministerstva obrany JUDr. Pavla Lišky o odškodňování obětí romského původu, které se ukrývaly za druhé světové války. Samotné osvědčení totiž úzce souvisí pouze s poskytováním jednorázové částky podle zákona 261, ne s odškodněním. V parafrázované podobě ji přinášíme také našim čtenářům. pokračování

O glykogenóze s ošetřujícím lékařem Vratislavem Smolkou Pane doktore, o stavu Lucinky a její sestry Marušky jsem se dověděla od jejich rodičů a z článků, kterými se obracíte na širokou veřejnost. Mohl byste nejprve popsat, o jaké postižení se v jejím případě jedná? pokračování

Na programu bylo opět město Slaný V pátek 24. října opět zasedala Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Nejdůležitějším bodem zasedání bylo projednání situace ve Slaném, kterému byla přítomna i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Seznámila členy Rady s nálezem ombudsmana i se způsobem, jakým starosta jednal s Otakarem Motejlem, který osobně Slaný několikrát navštívil. Tato setkání nelze označit jinak než jako projevy krajní neochoty k dohodě ze strany starosty a jeho neuvěřitelnou arogancí. pokračování

Romové ze Slovenska chtějí azyl v ČR Koncem předminulého týdne odjela skupina deseti romských rodin ze Slovenska do České republiky s cílem požádat o azyl. Podle Miroslava Lacka, místopředsedy Romské iniciativy Slovenska (RIS) směřují z východoslovenských osad do Českých Budějovic, Děčína a Ústí nad Labem. pokračování

Podporuji Oldřicha Stránského Nacionalismus a maloměšťáctví má v naší zemi silné kořeny. Dokazuje to případ Oldřicha Stránského, který byl ještě donedávna předsedou Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, které je součástí Českého svazu bojovníků za svobodu. Oldřich Stránský se rozhodl, že bude usilovat o smíření Čechů a Němců a za to ho zbavili jeho kolegové funkce předsedy. Jen málokdo si umí představit, jak velkorysý člověk musí pan Stránský být, když si uvědomí, že prošel peklem pěti koncentračních táborů. pokračování

Kamiben , Jan Horváth Kamiben šukar, džanas, e bacht anela. Dživipen amen ela feder, lošaha dživaha. Kamiben hin sar balvaj, ajsi čino zoraľi, mištes pes laha dživel. Varekana labarel, sar bari jag, masovar sar legos šilaľi. Ko nakámel, naprindžarel, so hin kamiben – šigitinas leske. Das leske o vast the kamela the jov, korkoro, buter pal late te džanel. Šukariben hin sar džanľipen, mi anel amenge andro jilo, mi anel sar gendalos, bo kampel te dživel. O dživipen hin bacht, garuven les šukares, hino kučeder, kuč baro. Igen baro. pokračování

Romská princezna a oko Bruselu Ideálu evropské multikulturní budoucnosti je nutno zatleskat. V praxi však zakopává o nástrahy, na něž nebude snadné se připravit. Ukázala to např. začátkem října kauza „romské princezny“ z Rumunska. Říjnová svatba dcery tamního „romského krále“ Florina Cioaby překročila hranice pouhého kuriózního folkloru. „Princezně“ totiž bylo dvanáct, a rodině ženicha byla „prodána“ za „pět set zlatých“. Rumunské zákony umožňují sexuální vztahy od 15 let a svatby dívek o rok později, zahrozila Bukurešti evropská komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti. Rumunské úřady pak poslušně srazily podpatky a rychle prohlásily sňatek za neplatný… pokračování

Budoucí podnikatelé obhajovali závěrečné práce KLADNO (kd) – Devatenáct romských frekventantů kurzu pro zakládání a vedení malých a středních podniků obhajovalo 14. listopadu své závěrečné práce před odbornou komisí. Byli v ní zástupci Úřadu práce v Mostě a lektoři v čele s Miroslavem Ročkem z Aisisu. Na dvanáct nezaměstnaných mužů a sedm žen z Mostecka se předtím zúčastnilo tříměsíčního kurzu, který pořádalo sdružení Aisis ve spolupráci se vzdělávacím institutem Cepac a Úřadem práce v Mostě. pokračování

Poslední bloky v Prostějově padly Prostějov (red) – Poslední ze čtyř bloků někdejší romské kolonie U svaté Anny v Prostějově padlo 14. listopadu dopoledne k zemi. V průběhu uplynulých tří let z ní město vystěhovalo na tři stovky lidí, z nichž asi jedna třetina vůbec neměla právní nárok tam bydlet. Rodina Antona Hangurbadža, která zůstala v kolonii jako poslední, se rozdělila. Část se odstěhovala do dvou městských bytů v Prostějově, ostatní žijí u příbuzných a čekají, až jim město zajistí náhradní bydlení. pokračování

Romen již brzy oslaví první výročí Praha – Za necelý měsíc oslaví romský Obchůdek Romen první výročí svého vzniku. Při této příležitosti bude uspořádána 4. prosince od 17 hodin oslava. Její program ještě není definitivní, nicméně je již nyní jisté, že vystoupí muzikant Jan Slepčík a návštěvníci si budou moci také poslechnout autorské čtení Agnesy Horvátové z její povídkové knihy O velké Ramě spojené s autogramiádou. pokračování

Senátor Železný už zcela bez glancu Poslední zbytky jistého uznání teď senátor Železný zcela ztratil. Stalo se to poté, co spolu se třemi komunisty a jedním nezávislým vytvořil společný senátorský klub.Tvrdí při tom, že to nemá nic společného s poli tikou, politická rozhodnutí se v rámci klubu dít nebudou. Prozaicky je klub založen na možnosti získat auto, větší peníze, známky na poštu apod. Jeli to tak, není ani tohle nic, za co bychom mohli jemu a ostatním členům tohoto klubečku tleskat. pokračování

Jak jsem hledala mámu a domov IV. Bylo strašně pozdě a já si říkala: „Teď už mě na ubytovnu nepustí. Kde budu spát?“ A on hned na to: „Pojď se mnou, přespíš u nás.“ Nepřišlo mi to vůbec divné, protože ze Slovenska jsem věděla, že Rom nechá vyspat každého, kdo k němu přijde. „A také se najíš,“ řekl. pokračování

Sar rodavas mira da IV. Imar has nasikh, pre ubitovňa man talam imar aňi namukena, ta akana kaj sovava? O čhavo mange phenel: „Ňisostar pes madara, soveha kamende.“ Sar šundžom so vakerel, darandžiľom, the nadžanavas so te kerel. „Madara, av imar, bo maj dela brišind cindžuvaha.“ Mra mišľatar phenav mange, ta so daras, dža, sem pre Slovaňiko, tiž o Roma len manušes khere ke peste te sovel. Rom Romeske šigitinel. Phenav leske: „More me nadarav, džav tuha, aľe mušinav vareso te chal bo som bari bokhaľi.“ O čhavo phenel: „Chaha khere kamende, ča imar av, sidžar, bo sa cindžuvaha.“ Džahas, sidžarahas, geľam dosta baro koter drom kim doavľam ki o cikno kheroro cinde sar fľaki. O čhavo mange phenel: „Kadaj bešav, av si andre.“ Geľom, andro kher labolas o udut, paš o skamind bešenas o murša, sar man dikhle takoj phučle le čhastar. „Ta koda hin kaja čhaj, khatar hiňi.“ „Oda miri piraňi,“ pendža jov. Dikhavas pre leste phorade jakhenca sar diľiňi, korkori mange phendžom, ta so mandar kerel pheras ada čhavo. Kajča jov nakerlas pheres, vakerlas čačikanes, akor olestar nadžanavas. pokračování

muzejní okénko CIKÁNI NA SLOVÁCKU Kdo projížděl, nebo prošel Slováckem, jistě si povšiml cikánských táborů, které jsou rozloženy téměř u každé větší obce, nebo každého města. Jest to zjev, se kterým se nesetkáváme nikde jinde na Moravě a v Čechách pak již vůbec ne. Ještě před světovou válkou projížděli našimi kraji cikáni ve velkých tlupách. S těmito tlupami však cikáni ze Slovácka neměli nic společného. Moravský cikán se liší od cizích soukmenovců, až na malé výjimky, usedlejší krví. Je to prostě usedlík, jehož praděd rozbil kdesi svůj tábor u vesnice nebo města, někde v chráněném místě proti větrům, blízko vody a od té doby tam jeho potomstvo žije. Jen ženitba bývá příčinou vystěhování se příslušníků, nebo příslušnice tábora. pokračování

Terénní pracovníci a policisté Žďár nad Sázavou – Odebrat dítě matce, vystěhovat rodinu z bytu a také přesvědčit svědka lichvy, aby svědčil u soudu, takové úkoly dostali terénní sociální pracovníci, kteří se sjeli ve dnech 18.21. listopadu na Vysočinu. Naštěstí nešlo o skutečné splnění těchto zadání, ačkoli byli přítomni městští strážníci a policista. pokračování

Anketa2 Na vzdělávacím kurzu pro terénní sociální pracovníky Spolupráce s policií, který se konal ve Žďáru nad Sázavou ( podrobně o něm píšeme na str. 2), jsme položili několika účastníkům následující otázky: a) Jak jste se dostali ke své práci? b) Setkali jste se s nějakou zajímavou kauzou, kterou jste řešili? pokračování

Upřímnost za zdmi heřmanického vězení V souladu s novelou zákona o výkonu trestu je zaříze ní v OstravěHeřmanicích profilováno jako věznice s ostrahou, přičemž má i oddělení s dozorem. K výkonu trestu jsou zařazováni odsouzení s délkou trestu do 15 let. Normová ubytovací kapacita je 625 míst, skutečný stav se pohybuje od 650 do 700 odsouzených. Při odpykávání trestu mají vězni možnost pracovat, vzdělávat se, rozvíjet své tvůrčí dovednosti a jazykové znalosti. Silesia Kovošrot zaměstnává průměrně 15 odsouzených při zpracování kovového odpadu a barevných kovů. Každý si tak může vydělat až 3542 Kč. Co se týče vzdělávání, osvědčila se spolupráce se Středním odborným učilištěm Dakot v Petrovicích u Karviné. Odsouzení mají možnost získat výuční list v oboru strojní zámečník. V prostorách věznice se dvakrát týdně vyučuje anglická konverzace. V rámci programu Mladí dospělí si odsouzení zvyšují vědomosti z dopravní výchovy a výchovy k rodičovství, sociální pracovnice jim přibližuje zákoník práce, zákon o rodině a zaměstnanosti. Kdo chce, může cvičit jógu, seznamovat se s PC, chodit na muzikoterapie nebo hrát loutkové divadlo Věznice, kde bylo v roce 2003 evidováno pět průkazných případů násilí mezi vězni, se zabývá i tak závažnými problémy, jako je drogová závislost a alkoholismus. Cílem protialkoholní ochranné léčby v průběhu výkonu trestu je, aby odsouzení uměli využít získané dovednosti k abstinenci, která jim usnadní život na svobodě. pokračování

Akční plán na zlepšení situace Romů a Sintů Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) uvítalo přijetí akčního plánu, jež si klade za cíl zlepšit situaci Romů a Sintů, žijících na území spadajícím do působnosti Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Plán přijala v Maastrichtu 2. prosince Rada ministrů OBSE. pokračování

Karačoňa ič the adadžives O berš denašča sar paňi, aňi nadžanas sar u hinde hin adaj o inepa, save caľi luma, igen bares ľikerel. Savorenge manušenge o jilo phundrado u kamen avrenge te pomožinel. Sako nipos leperel pro Ježišis, jov uľiľas andro Betlemos pro phus, kana leskera da, la Maria nakamelas ňiko te del paťiv u te mukel len andro peskero kher. Pro phus uľiľas, pašo bakrore u calo svetos pes kada dodžanľas. Vašoda savore krestana ľikeren Karačoňa sar bare inepa, kana kampel jekh avres te del pativ. Sar varekana čirla ľikerenas inepa, o Roma pro gava so dživenas andro romane kolibi? Phučľam jekhe phure Romestar Bilovcistar, nadur Ostravake. pokračování

Vicepremiér Mareš odmítnul poskytnout azyl Romům Praha – Poté, co vicepremiér Petr Mareš po jednání s místopředsedou slovenské vlády Pálem Czákym v polovině prosince prohlásil, že žádný z Romů nedostane azyl (doslova „žádný z nich azyl nedostane“), začali protestovat odborníci z uprchlických organizací. pokračování

Lidem bez domova rozdávali aktivisté na České ulici v Brně jídlo Dvě várnice jídla rozdala v první lednovou sobotu brněnským bezdomovcům necelá desítka aktivistů skupiny Jídlo místo zbraní. Najíst se přišlo asi třicet lidí bez střechy nad hlavou – někteří si k první porci přidali, další si jídlo brali také s sebou v přinesených nádobách, a tak se rozdalo bezmála šedesát porcí veganské polévky. pokračování

Chytněte se Bílého kruhu bezpečí – pomůže vám Bílý kruh bezpečí (BKB) je občanské sdružení působící již několik let v ČR. Od roku 1991, kdy vznikla první poradna v Praze, se jeho činnost zaměřuje především na poskytování bezplatné odborné a diskrétní pomoci obětem trestných činů a na prevenci kriminality. Nabízená pomoc může mít několik forem: od poradenství právníka a pomoc psychologa, až po doprovod obětí či pozůstalých při návštěvě nemocnice, k soudu, ve velmi závažných případech spojených s násilným trestným činem pak i v místě bydliště. Cíl je však stejný: návrat postiženého do každodenního života, rychlé vzpamatování se obětí z následků trestného činu a mimo jiné i zlepšení jejich pozice při jednání s úřady. Od roku 1999 spolupracuje BKB s Nadačním fondem Filipa Venclíka zejména při poskytování operativní finanční pomoci obětem těch nejzávažnějších trestných činů či jejich pozůstalým, kteří se často ocitnou v těžké životní situaci a nemají žádné prostředky. O tom všem jsem hovořila s Mgr. Petrou Vitoušovou, prezidentkou Bílého kruhu bezpečí. pokračování

Anketa V polovině ledna, při návratu z ranního nákupu, byl před vchodem do domu napaden šéfredaktor Respektu Tomáš Němeček. Při této příležitosti jsme se zeptali: 1. Ohrožuje novináře jejich profese? 2. Myslíte si, že česká společnost chápe důsledky útoku na svobodu slova? pokračování

Presbyter David Dudáš David Dudáš chtěl být původně katolickým knězem. Ten úmysl pojal už na základní škole, ale nikdo, ani rodiče, ho nebral vážně. Při studiu však stále více inklinoval k východnímu křesťanství, které se mu při porovnání s jinými náboženstvími jeví být více původní a více se blížící stylu života apoštolů. Už ve 13 letech se pro něj pravoslaví stalo tou pravou vírou. Později, jednou brzy zrána, aniž komu co řekl, odcestoval do Rumunska, kde začal studovat v nejstarším pravoslavném klášteře. Studium trvalo pět let. Nastoupil v srpnu. Představený mu řekl: „Do Vánoc se naučíš rumunsky, jinak musíš odejít.“ David to zvládl a zůstal. V semináři byl jediným Romem. To mu přinášelo jisté výhody, protože představení ho návštěvám ukazovali, jako zvláštní výjimku a velmi si ho vážili. Na druhé straně v době studií David cítil i povinnost splnit své vnitřní poslání sounáležitosti s rumunskými Romy. Pořádal a organizoval pro ně humanitární pomoc z Ostravy. To se mu podařilo uskutečňovat až pětkrát do roka. pokračování

Le Tibinoskro barvaľipen I. (paramisi) Andro cikno gavoro maškar o uče veša, maškar o uče verchi dživlas jekh čori romaňi fajta. Ando kher has but čhavore, a bari bokh. Savore pes bares rado dikhenas, sar len e daj vičhinlas ki o chaben o čhavore avenas savore serendar, sar cikne kachňora. Sar nahas so te tavel ta e daj len delas ča gruľi šupaha u varekana aňi nachanas ba nahas so. Rači sar o čhavore džanas te sovel o dad la daha phagernas o šere, so len dena aver džives, the pal tajsaskro te chal. Nahas so, aľe o Deloro lenge furt varesar šigitinlas. O čhavore baronas avri čorikanes, aľe andro sascipen u sar dobaronas, ta jekh pal aver pes lenas the džanas andro svetos. Avľas e šora the pro nekhterneder čhavo, pro Tibis. Has avers sar leske phrala, has leske biš berš, has zoralo ikešno, kale balengro, učo murš. Richtinlas pes pro drom andro svetos, sar leske leskri daj pačarlas pro drom, andro dikhlo šuki cipa pal o maro, ta o apsa latar rinkom čiľanas. O Tibis la pohladkindža pal o muj the asabnaha lake phendža: „Mamo madara palma, som bučakro manuš, love zarodava, the tuke vareso cinava.“ E daj nadžanelas či leske te pačal abo na. O Tibis savoren čumidľa, iľa o gombos, the diňa pes avri pro drom andro svetos. pokračování

Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně vydalo koncem roku 2003 tuto zajímavou publikaci. Vydání bylo realizováno v rámci Výzkumného záměru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Etnika, menšiny a marginalizované skupiny v ČR. Publikace si všímá zapojení politických stran a hnutí do pluralitního politického systému, věnuje se stranám, které si jako primární cíl stanovily obhajobu etnických či regionálních zájmů. Nejvíce pozornosti patří moravistickým politickým stranám a hnutím, polské menšině a romským politickým stranám a hnutím. Ve své recenzi si všímám posledně jmenovaných, tedy romských politických stran a hnutí. Autorem této stati je Pavel Pečínka. pokračování

Velká Británie se obává nového přílivu Romů V poslední době se věnoval britský tisk úvahám o tom, jak se zachovají Romové v zemích, které v květnu vstoupí do Evropské unie. Podle nich lze očekávat, že asi 1,6 milionů Romů z východní Evropy bude z ekonomických důvodů migrovat. V této souvislosti britský premiér Tony Blair vydal nařízení, které tvrdě zasáhne do vyplácení sociálních dávek těchto lidí. pokračování

Ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba vydala knihu o lidské rodině Skutečné příběhy dětského vojáka z Rwandy, mladé dívky ze Zimbabwe, kterou osud přinutil starat se o mladší sourozence, a kambodžské ženy nakažené virem HIV českým čtenářům zprostředkovává ve své knize Slyšíte nás? ředitelka UNICEF Česká republika Pavla Gomba. Příběhy doprovázejí snímky několika světových fotografů a také básně, jejichž autorkou je spisovatelka Opal Palmer Adisa. pokračování

Co dělají romské organizace, poradci a koordinátoři V poslední době se stalo několik významných věcí, které měly pro Romy zvláštní význam. Rozsudek Okresního soudu v Jeseníku, vystěhování rodin ve Slaném, sestěhování rodin do kontejnerů v Kladně, zrušení státní dotace pro Amaro Gendalos (znamená ukončení jeho vydávání). To jsou jen některé. Na všechny události by měly reagovat především romské organizace, ale také romští poradci, koordinátoři a členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity. pokračování

Až nová vláda rozhodne o Agentuře Dne 19. července zasedala mimořádně Rada vlády pro záležitosti romské komunity s jediným bodem programu: vypořádání se s připomínkami ke studii proveditelnosti Agentury. pokračování

Romaňa kulturakro festivalos O foros Mikulov talam sako džanel tiž sako džanel kaj andre kada foros, pes kerel e mol. Všadzi pašal o foros barol o hroznos, pro mikulovoskro burkos hin kerdži expoicija pre mol. Odoj šaj manuš dikhel sar kernas varekane o moľa the adadžives. O Roma keren e mol tiž. Le Mikulovos hin the ajsi tradicija kaj sako berš kerel avri pro foros bare moľakre inepa, o gore oleske phenen vinobraní. Akor ola dživesa odoj bašaven, giľaven, khelen savore jekhetane o Roma the o gadže. O Roma odoj dživen sar gadže, ile lengri kultura, giľaven the lengre giľa. pokračování

Léto – doba prázdninových pobytů, stezek odvahy, sportovních soutěží a večerních táboráků Ani ošklivé počasí prázdniny dětem nepokazilo Letní rekreace pražských dětí se tentokrát uskutečnila od 3. do 17. července v šumavském kempu Jitřenka v Sušicích. pokračování

Krok zpět aneb Dozvuky rasistického výroku z Bratislavy Během uplynulých dvou měsíců věnovala média v reakci na tiskové prohlášení ERIO požadující odvolání šéfa delegace Evropské unie v Bratislavě velkou pozornost kauze van der Linden. Rozpoutala se debata o osobě Erika van der Lindena, úloze internátních škol a vzdělávání Romů. pokračování

Na Svojanově byli všichni svoji Během tří dní se na čtvrtém ročníku festivalu romské hudby Gypsy Celebration 2004 představilo několik desítek účinkujících netradiční, ale i tradiční romské hudby, jazzu a popu. pokračování

Zveme vás na výstavu : Tajemná Indonésie – Tamtamy času Už jen do 29. srpna bude otevřená tato ojedinělá výstava v brněnském Paláci šlechtičen na ul. Kobližná 1. Výstava již sklidila obrovský úspěch v pražském Národním muzeu a na zámku v Českém Krumlově. Z Brna se přestěhuje do Slovenského národního muzea v Bratislavě. Expozice představuje historické materiály pořízené cestovatelskou dvojicí Hanzelka – Zikmund, dále Miroslavem Stinglem a zejména pak nejaktuálnější materiály z cest Rudolfa Škvaříčka, autora výstavy. pokračování

Cože? Já a rasista? Liberec – Cože? Já a rasista? Tak se jmenuje výstava, která zaplnila první patro knihovny v Liberci. „Zapůjčilo ji Multikulturní centrum Praha,“ prozradila za pořadatele Blanka Konvalinková z Krajské vědecké knihovny. Expozice se snaží bojovat proti rasismu – a to netradičně. Komiksové obrázky poukazují zábavnou a srozumitelnou formou na netoleranci ve společnosti, na nedůvěru ke všem odlišnostem i na otevřené nepřátelství vůči menšinám. Výstava je otevřená do konce srpna. Text a foto: Katka Danyiová pokračování

Merkinen pre pesko sasťipen! Ľinajutno ideos sar o kham fejs tačarel, hin perdal o manuša tiž moneki nalačho. U vaš kada bi kamenas o džene vareso pal oda te džanel kaj pre peste te merkinen. Nekhbuter kampol te merkinel pro čhavore akor, sar hin len o prazdňini, sar phiren pro tabora, sar pes landžaren, sar hine avri pro kham calo džives. pokračování

Roma Rising/romské obrození Chad Evans Wyatt, americký fotograf, je autorem projektu Roma Rising/Romské obrození. Přibližuje v něm necelou stovku Romů, kteří se prosadili v české společnosti. Jejich fotografie jsou do 30. září vystaveny v Muzeu romské kultury v Brně. Některé z nich vám nyní představujeme v RH. pokračování

Letní tábor v Hamru aneb Za pokladem olašských Romů Když jsme dorazily na letní tábor nejen romských dětí v obci Hamr na Jezeře bylo třicet stupňů ve stínu. Uprostřed prosluněného tábořiště stál žlutý nafukovací bazén, ale padesát dětí, které kolem něj běhaly, si ho ani nevšimlo. Připravovaly se totiž na vystoupení. Byl totiž poslední den před odjezdem domů a každý oddíl si měl připravit vystoupení pro vedoucí, rodiče i zájemce z nedalekého rekreačního střediska. pokračování

Připadalo mi divné reprezentovat republiku jako Češka Při naší návštěvě tábora v Hamrech na Jezeře jsme se setkali s Lucií Grajcarovou (16), docela nenápadnou, skromnou, ale velice zajímavou dívkou. Na svůj věk už procestovala kus světa, svými názory by mohla obohacovat spoustu lidí. Lucie je aktivní sportovkyně, volný čas tráví na trénincích taekwondo, korejského bojového umění, které je v Koreji národním sportem. pokračování

Zprávy PRAHA – Ministerstvo pro místní rozvoj chce zpátky zhruba 10 milionů korun, které poskytlo Romské zaměstnanecké agentuře. Agentura prý zneužila peníze z evropského fondu PHARE určené na rekvalifikace a kurzy pro nezaměstnané Romy. Ti měli pracovat na stavbě dálnice D 47 do Ostravy. pokračování

Osud Romů za druhé světové války nedojímá V Hodoníně u Kunštátu byl v době protektorátu sběrný koncentrační tábor pro Romy. Byl situován kousek za vsí v lese a dnes je tam rekreační středisko. Stále tu zůstává jeden z původních vězeňských baráků. pokračování

Na táboře v Beskydech se poznávali navzájem policisté a děti Za pokladem Alvareze Před nedávnem se v médiích objevila informace o neobvyklé akci. Ostravské občanské sdružení Vzájemné soužití v čele s ředitelem Kumarem Vishwanathanem uspořádalo v srpnu dva desetidenní turnusy letního dětského tábora v obci Krásná pod Lysou horou. pokračování

Vzdělaní se u Romů nenosilo Mnoho Romů po válce na Slovensku řešilo nejen chudobu a hlad, ale i existenční problémy. Dříve narození, bezdomovci, tuláci, žebráci i ti, co kočovali, se museli usadit tam, kde je předtím mezi sebou nechtěli. Koně a vozy, život pod širým nebem, volnost a svobodu, vyměnili Romové za život ve společnosti, kde museli žít v opovržení, poznamenaní rasismem a diskriminací. pokračování

Kniha, kterou čtou děti celého světa Kniha Tati, co je to rasismus? je rozhovorem mezi autorem a jeho dcerou Mérieme, která mu na demonstraci proti návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ve Francii v roce 1997 kladla celou řadu otázek. Týkaly se významu sloganů, které na manifestaci zazněly. Když si Ben Jelloun později vzpomněl na tyto nevinné dotazy, dostal nápad napsat knihu o rasismu, kterou by mohly číst a pochopit děti z celého světa. Text, který „byl (…) vymyšlen a napsán s péčí pedagoga“, byl údajně 15krát přepracován – původní verze obsahovala mnoho obtížných pojmů a složitých slov, které bylo potřeba vysvětlit. Výsledkem je publikace přístupná dětem i dospělým. Autor jasnou, jednoduchou a objektivní formou vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu. „Chtěl bych, aby byl (text) přístupný všem, i když jej věnuji především dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to ale mohou přečíst také.“ pokračování

Přípravné kurzy pro budoucí romské vysokoškoláky Občanské sdružení Slovo 21 realizuje druhé kolo projektu Přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na vysoké školy pro romské studenty a absolventy SŠ. Kurzy se budou konat od listopadu 2004 do května 2005 a jsou určeny romským středoškolsky vzdělaným zájemcům. pokračování

Radnice chce přesunout nádraží pryč z centra Brno čeká první referendum, tedy lidové hlasování, v historii: v sobotu 9. října budou Brňané rozhodovat o tom, zda zůstane hlavní vlakové nádraží v centru města, anebo zda bude odsunuto o kilometr dál, až za autobusové nádraží Zvonařka. Brněnská radnice chce nádraží přestěhovat. Lidé z mnoha občanských sdružení i politických stran však dokázali, že o odsunu budou moci obyvatelé Brna rozhodnout sami. Utvořili koalici Nádraží v centru a získali podpisy 25 000 Brňanů, kteří chtěli lidové hlasování. A to proběhne druhou říjnovou sobotu. pokračování

Zkoušejí dramaterapii Salesiánské sdružení mládeže v Teplicích připravilo pro děti několik akcí už na září – diskotéku, víkend v přírodě a orientační běh na Doubravku. Než se ale činnost v novém školním roce rozběhne naplno, mohou se zapojit také do podzimního malování ve středisku. pokračování

Zpráva o situaci slovenských Romů je alarmující Praha – Mezinárodní organizace pro migraci na objednávku vlády České republiky vypracovala zprávu, která kritizuje životní podmínky slovenských Romů. Jejich život se zhoršil po zavedení sociálních reforem, mezi Romy nastává chudoba a hlad. pokračování

Bulharské soudy proti diskriminaci Romů Od 1. ledna 2004, kdy v Bulharsku vstoupil v platnost antidiskriminační zákon, podalo ERRC společně s Nadací Romani Baht a Bulgarian Helsinki Committee několik žalob, týkajících se případů diskriminace příslušníků romské komunity. Necelý rok od chvíle, kdy zákon vstoupil v platnost, obdrželo ERRC a jeho místní partneři od bulharských soudů pět významných rozsudků. První rozhodnutí se týkalo zaměstnanců společnosti VALI Ltd., kteří odmítli obsloužit Sevdu Nanovou kvůli romskému původu a vyhrožovali jí násilím. Soud tehdy dal ženě za pravdu a přiznal jí odškodnění, které jí společnost musí vyplatit. (RH č. 17.) pokračování

Elis je svá, ale je také naše Romská hudební skupina Elis z Ostravy vznikla v roce 1990 a zakládal ji Ladislav Koky. Hrála čtyři roky a poté se rozpadla. Ale protože všichni milují muziku a hlavně styl, který cítí všichni společně, rompop a folkrock, nedalo jim to a po sedmileté pauze v roce 2001 se opět dali dohromady. Skupina je složená z rodinných příslušníků pocházejících ze slavných muzikantských rodin, kde se hrála z velké časti romská muzika. pokračování

So pes čačes ačhiľa Hin Roma, so mek adaďives pes ladžan te vakerel bare gadženca. Te džan pal e buťi, ta ča phučen: „Kampel tumenge andre buťi?“ A te o baro raj chudela te vakerel, o Rom les aňi mište na achaľola. Te lestar phučena: „So tuke phenďa o baro raj?“ ta phenla: „Me na džanav.“ Hin Roma, so the achaľon, aľe th'avka len pre buťi nane bacht. Kamav tumenge te vakerel pal jekh čhaj the pal jekh čhavo. pokračování

Skutečné příběhy Ještě dnes se najdou Romové, kteří se stydí mluvit s „významnými“ gádži. Jdou třeba shánět práci a zeptají se: „Potřebujete někoho?“ Pan gadžo začne něco vykládat a Rom mu ani pořádně nerozumí. Když se ho pak zeptají, co mu řekl, zjistí, že ani neví. Na druhé straně jsou Romové, kteří pánům rozumí dobře, ale stejně nemají štěstí na zaměstnání. Řeknu vám o dvou takových případech. pokračování

Nobelova cena za mír putuje keňské ekologické aktivistce Při letošním udělování Nobelovy ceny za mír, které se každoročně koná v Oslu, výbor ocenil zásluhy Wangari Maathaiové, náměstkyně keňského ministra pro životní prostředí, ženy, která je nejen první africkou laureátkou Nobelovy ceny míru, ale i první držitelkou akademického titulu PhD. ve střední a východní Africe. Je rovněž vedoucí katedry na univerzitě v Keni. pokračování

Jan Jařab potvrzuje odchod z funkce Praha (red) – Zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Jařab, který je z titulu své funkce předsedou Rady pro lidská práva a místopředsedou Rady pro záležitosti romské komunity, odejde z funkce k 31. říjnu. Jeho odchod z funkce souvisí s nástupem do Evropské komise v Bruselu. pokračování

Na českých „štrekách“ šliapú najmä chudobné rómske dievčatá zo Slovenska Podľa medzinárodných výskumov priemerná prostitútka trpí depresiami, porovnateľnými s tymi, aké sa objavujú medzi vojnovými veteránmi. Podobne ako muži, ktorí prežili vojnové besnenie, trpia prostitútky nespavosťou, stavmi úzkosti a depresiami, majú sklony k alkoholizmu a drogám, a mnohé z nich si siahajú dobrovoľne na život. pokračování

Vzpomínka na Györgyho Cziffru cikánského klavírního virtuóza (1921–1994) Právě tento rok je již desátým výročím úmrtí známého klavíristy Györgyho Cziffry. Cziffra se narodil v Budapešti v chudobné rodině cikánských muzikantů. Jeho rodiče před tím, než se narodil, žili skutečný cikánský kočovný život. V době svého mládí jezdili na různá vystoupení, kde zpívali a tancovali. Ovšem Györgyho poznamenala také ztráta jeho blízkých – otce a starší sestry, kteří zemřeli v předčasném věku z hladu. pokračování

Romové si zahráli ve filmu Indián a sestřička Film Indián a sestřička, ve kterém si zahráli v hojném počtu Romové, se začal natáčet koncem srpna na Prachaticku. Struktura příběhu je podobná jako Romeo a Julie. Obsah filmu přibližujeme čtenářům. Film se dostane do kin příští rok. pokračování

Vlachiko krisos imar nane ajso pačivalo sar varekana Romaňi historija hin bari čirlatuňi, kajča but Roma nadžanen, katar pes ile, khatar hine, katar avle, u varesaven romen oda aňi na interesinel. Hin phendo kaj o Roma hine andal e Indija, šaj oleske te pačal, bo but Roma dičhon avri sar te Indi. Hine kale, u pro čačipen, the andre duma hin amen but indicka lava. Pro svetos hin všeľijaka Roma, savoren hin aver kultura, savore uznajinen vareso aver, uznajinen aver hodnoti, aver dživipen. Aľe musaj tiž te phenel kaj savore Romen hin aver parsuma. pokračování

citáty slavných Jedna z prvních věcí, kterou by se podle mne mladí lidé, zejména ti dnešní, měli naučit, je dívat se, poslouchat a přemýšlet sami za sebe. Jen tak budete schopni sami dospět k nějakému rozumnému rozhodnutí. Jestliže si zvyknete jednat podle toho, co vám o někom říkají, nebo co si o někom myslí ostatní, místo abyste si na to přišli sami a sami se o tom na vlastní oči přesvědčili, budete kráčet na západ v pevné víře, že jdete na východ, a klidně půjdete na východ v pevné víře, že se ubíráte na západ. Dnešní generace a zvlášť příslušníci našeho národa to mají o mnoho těžší než kdykoli dřív v dějinách. To nejdůležitější, co se dnes můžeme naučit, je myslet sami za sebe. Malcolm X. (kontroverzní černošský bojovník za lidská práva, který v 60. letech 20. století sehrál klíčovou roli v emancipaci Afroameričanů, zavražděný v roce 1965 při svém vystoupení v Harlemu) Z knihy Mluví Malcolm X, 1965 (jk) pokračování

Peršo Reprezentačno romano balos Andre Bernakro hoteľis Voroněž has oka čhon 30. 10. sombatone peršo Romano reprezentačno balos pre južno morava. Zgele pes odoj o Roma the o Gadže angloda, kaj pes jekhetane te prindžaren, kaj šaj keren jekhetane buči, sar andre politika, ta the sar sukromnika, the sar športovci. pokračování

Pravda a lež o domácím násilí Tvrzení: Domácí násilí se vyskytuje pouze v určitých sociálních vrstvách. Pravda: Domácí násilí se týká všech lidí bez ohledu na jejich sociální postavení, vzdělání, rasu, náboženství apod. Tvrzení: Domácí násilí je okrajová záležitost, která se v naší společnosti se vyskytuje jen zřídka. Pravda: Jedná se o velmi častý negativní jev. Statistiky uvádějí, že k domácímu násilí dochází v 15 až 30 % rodin. pokračování

Amnesty International: Zastavte násilí na ženách v Kolumbii Čtyři desetiletí trvající vojenský konflikt v Kolumbii je doprovázen brutálním násilím na ženách, na kterém se podílejí všechny bojující strany – armádní obranné složky, polovojenské oddíly i guerillové skupiny. Amnesty International bude v rámci nové kampaně Zastavte násilí na ženách v ozbrojených konfliktech naslouchat obětem sexuálního násilí, které doposud zůstávaly bez jakékoli pomoci. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky IV. Kapitola: Specifika kulturní změny v romských osadách (Markéta Krausová, Marek Jakoubek) Autoři této kapitoly celkem správně rozpoznali, že romské osady musí být chápány v jejich jinakosti. Nikoliv „rozvojově“ ve smyslu implantace kultury většinové a jejího rozvoje. Cílem je náprava stavu tak, aby zachovával a rozvíjel specifika romské kultury v osadách, nikoliv aby náprava stavu vyhovovala standardům majority. S tím lze souhlasit a není pochyb, že většina aktérů, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají, nápravu stavu vidí právě takto. Nic na tom nemění fakt, že někde se uplatňují opačné tendence nápravy romských osad podle vzorů majority. Celkem vzato však nevidím, že by se někde něco napravovalo, nikoliv tak, že by byly velké investice věnovány změně stavu, nýbrž právě naopak proto, že pozornost nápravě není téměř vůbec věnována. pokračování

Šel džene, the dojekh hino aver Pal o Romano parlanemtos imar jekhvar andro Romano hangos č. 22 pisindžom. Bičholas oleske Válka o miliony, andro člankos pisindžom so peske duminen pal o Romano parlamentos varesave Roma. U vaš oda, hoj mange oda nahas pre kedva, ta kanav te phenel, so mange gondoľinav pal o parlamentos me korkoro. Nakamav man ňikaha te vesekedinel, aňi te halasinel, ča kanav te phenel avka, sar o čačipen hin. U vaš oda hoj o Romano hangos, hin novinki le Romengre, ta pisinen the tumen, so peske pal o Romano parlamentos gondoľinen. Užaras the kamas, kaj amenge te pisinen the ola džene, so andro parlamentos keren buči, so terdžon pre leskri sera. Mi phenen the jon, pesko čačipen, so peske gondoľinen jon. pokračování

Imar eftavar the deše beršendar džanavas kaj e lavuta avela miro dživipen Andro Roma bari kedva hin,vakerel pes kaj o Roma bare lavutara hine. Talam kada ela the čačipen, bo andre dojek fajtos pes rakhel furtom jek manuš ko pre varesoste bašavel. The o Lukaš Čonka (23) hin baro lavutaris, uľiľas Bernate andre lavutariko fameľija. Imar čhavorestar bašavelas pre lavuta, savoreha pes šhidžas pre peskro papus so has baro primašiš. O dad, e daj kerenas andro Lukakašiš baripen. Sar has bijav, či boňa, ta anelas peske e lavutica the presikhavlas pes le fajtoske sar džanel te bašavel. U vaš oda kaj džanelas, ta o dad,e daj les dine andre škola, kaj lestar vareso te avel. Le Lukašis sikhavenas te bašavel bare profesora. Imar cikňa varbatar has maškar o čhavore andre škola nekhfeder, khelelas avri the o koncerti. Has te dičhol kaj lestar avela lavutaris, ča mušinla te sikľol dureder. The avka has, geľa te študinel pre romaňi konzervatorija, dži pre Slovensko ke Kaša. Vakeravas leha, u jov mange phendža sar študinel, sar leske džal o bašaviben, the sar leske hin. pokračování

Prokopali se do první ligy Liberec (mik) – V sobotu 26. června skončil letošní ročník Liberecké ligy malé kopané, ve kterém se utkalo 29 týmů, z toho 16 ve druhé lize. Mezi nimi bylo i fotbalové mužstvo libereckého Romského komunitního centra. Se svými výkony se probojovalo do I. Liberecké ligy malé kopané. pokračování

26. červen – Mezinárodní den na podporu obětí mučení Šestadvacátý červen byl vyhlášen Mezinárodním dnem na podporu obětí mučení rozhodnutím Valného shromáždění OSN a připomíná se od roku 1997. „Tento den je příležitostí pro celý svět znovu potvrdit, že mučení a další formy krutého zacházení jsou neakceptovatelné a nesmí být tolerovány,“ řekl při té příležitosti generální tajemník OSN Kofi Annan. pokračování

Také jeden nepovedený pokus Mezi romskými členy Rady vlády pro záležitosti romské komunity se objevila myšlenka oslovit představitele politických stran, které mají své starosty na radnicích, a hejtmany krajů. pokračování

Stigmatizace Romů v českém školství O spojitosti mezi tzv. romskou otázkou a situací v českém školství se v posledních letech mluví mnohem více než dříve. Role vzdělání se zdůrazňuje především v souvislosti s katastrofální mírou nezaměstnanosti v ČR a šancemi romských žáků na budoucí uplatnění na trhu práce. Problémem však je, že současný systém školství umožňuje studovat na základní škole pouze hrstce Romů. Ti „ostatní“, „neasimilovatelní“, mnohdy nedokončí základní vzdělání, či jsou přeřazeni do speciální, čili zvláštní školy. pokračování

Sar o Roma paťan le Devles Prahate andro baro kher YMCA sas 30. 6. kajso kidipen savo džalas pal koda, sar o Roma paťan le Devles. Šukar sas, kaj pes ode sikhade romane rašaja, studenti the manuša, save andre kada keren buťi. Sas ode o David Dudaš, rašaj Rokycaňatar, o Ondřej Kováč savo kerdža evangelicko fakulta UK, e Květa Carrarettová, studentka pal o „Husovo institutos.“ Paš lende avľe e Milena Hubschmannová, profesorka andro romipen pal o Indologický ústavos FF UK,o Emil Cina, savo irinel andre romaňi čhib, the mek aver manuša, save denas duma pal kada zoralo tematos. pokračování

Klokánek – rodinná alternativa ústavní péče Klokánek je jedním z projektů Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je změnit dosavadní systém ústavní výchovy dětí a nahradit jej v co největší míře přechodnou rodinnou péčí. Ta potrvá po dobu než se dítě může po vyřešení nebo zlepšení situace vrátit domů, nebo než je pro něj nalezena náhradní rodina (osvojení, pěstounská péče). pokračování

Konec školního roku na Prýglu U příležitosti ukončení školního roku uspořádalo Společenství Romů na Moravě dětský výlet parníkem po Brněnské přehradě, zvané Prýgl. Akce začala dne 24. června v osm hodin ráno, kdy organizátoři vyzvedli 17 dětí ze Základní školy na Křenové ulici a následně i z dalších škol. Jak nám sdělila pracovnice Společenství Romů na Moravě a organizátorka výletu Irena Bagárová, všichni chtěli příjemně strávit konec školního roku: „Ve spolupráci s pedagogickými asistenty Tiborem Dömem, Marií Petíkovou a Miladou Landoriovou, kterým bych touto cestou chtěla poděkovat za pomoc a ochotu, se nám podařilo dát dohromady skupinu 45 dětí. Výlet na parníku pak pokračoval prohlídkou hradu Veveří. Po návratu všechny děti obdržely sladké odměny a poděkovali jsme asistentům. Speciální odměny se dostalo těm dětem, které byly vyhodnoceny jako vzorné. V půl páté jsme děti odvedli domů.“ Některých dětí jsme se zeptali, jak se jim výlet líbil, jak se těší na prázdniny a vůbec, co mají rády: Erik Tulej (9) Vysvědčení bylo dobré, jsem spokojený. Na výletě se SRNM mne nejvíce bavila plavba parníkem, kterým jsem se plavil už podruhé. Ve škole mne baví matika, čtení a psaní. Na tábor jedu se SRNM. Julek Tulej (6) V září půjdu do školy a už se těším. Nejvíce se mi líbilo na parníku. Na hradě Veveří jsem se moc bál a plakal jsem, ale pan asistent se o mne staral, abych se nebál. Na tábor se SRNM nepojedu, jsem malej. Ale snad příští rok, už se na to těším. Ester Tulejová (12) V září půjdu už do páté třídy. Na výletě jsem s Irenkou byla. Výlet se mi moc líbil, hlavně projížďka parníkem, jela jsem na něm poprvé. Pak jsme navštívili hrad Veveří. Na přehradě jsme si vykládali, hráli hry a zpívali. Potom parníkem zase zpět. Mám ráda písničku Shut up. Vysvědčení jsem měla dobré. O prázdninách pojedu na tábor se Společenstvím Romů na Moravě úplně poprvé, tak se těším. Lukáš Tulej (10) Příští rok půjdu do čtvrté třídy. Vysvědčení bylo špatné. Na výletě se mi moc líbilo, hrad Veveří byl strašidelný, báli jsme se strašidel. Moc se mi líbila plavba parníkem. Letos v létě pojedu na tábor se Společenstvím Romů na Moravě poprvé. Už se těším. Denisa Zaňáková (10) Nejvíce se mi líbila cesta parníkem, kde jsme nejdříve svačili a pak se dívali na vodu. Na hradě Veveří jsme se tak báli, že jsme chodili stále za Irenkou. Bylo to tam strašidelné. Na vysvědčení jsem měla tři dvojky, jinak samé jedničky. O prázdninách pojedu na tábor SRNM. Mám ráda skupinu Black Milk a Leonu Machálkovou. Připravila Jana Kabeláčová pokračování

Splnilo se nám toužebné přání: dcerky jsou doma Když jsem na konci listopadu minulého roku chtěla napsat reportáž o dvou vážně nemocných sestrách, Lucince (16) a Marušce (13) Gáborových, musela jsem je navštívit na nemocničním pokoji na jednotce intenzivní a resuscitační péče na Dětské klinice v olomoucké Fakultní nemocnici. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

napsali jste nám - Proč? Proč nechala ČT odvysílat spot republikánů, v němž se Romové do nekonečna uráželi? Proč, když jsme „cikáni“, nám do schránek nosí volební lístky? Pomoci někomu ke korytu, na to jsme dobří! Co dělá stát pro to, aby bylo životní minimum důstojnější a ne jen žebračenka, na kterou Romové doplácí, když pro ně práce není. Proč Romové utíkají do jiných států, kde mohou pracovat a žít jako jiní? Mnoho jich žije v Kanadě a všichni mají práci. pokračování

Khamoro Na festivalu Khamoro se sjíždějí již tradičně Romové z celého světa a představují svoji hudební kulturu – muziku, zpěvy a tance. V jediný večer tak je možno vidět na jednom pódiu různé hudební soubory. Duše příznivců festivalu Khamoro jsou spjaté a jejich zážitky z barevných oděvů, hudebních žánrů, zpěvu a tanců se proměňují v trvalé potlesky. pokračování

Už první z koncertů tradiční romské hudby se povedl Přehled romské hudby je nedílnou součástí každého festivalu Khamoro. Letos se návštěvníci seznámili s tradičními romskými skupinami i jazzovými formacemi. První z koncertů hudby tradiční se konal ve čtvrtek 27. května v pražském klubu Roxy a setkal s velkým ohlasem. pokračování

Defilé účinkujících v pražských ulicích. Konalo se jako vždy za velkého zájmu příznivců romské kultury a náhodných kolemjdoucích. Průvod začal jako obvykle na Můstku a za doprovodu tradiční romské hudby a tance došel až na Staroměstské náměstí. V čele jel na voze taženém koňmi Viktor Buzyljov a jeho Zlatí cikáni Ruska. Za ním následovaly další skupiny doprovázené tanečnicemi v tradičním romském oblečení. Cestou přibývali příznivci zejména z přihlížejících cizinců, kteří se snažili udělat co nejlepší snímky na památku. Na Staroměstském náměstí se pak oslavy rozproudily naplno. Všude se tančilo a zpívalo a diváci se mohli přesvědčit, že se na večerních koncertech v Roxy bude opravdu na co dívat. (zl) pokračování

Kdo chce být slyšen, musí být schopen naslouchat Ke Khamoru patří také přednášky a debaty týkající se Romů. Letos byly čtyři a zabývaly se sociálně politickými otázkami ve vztahu k romství. Poslední z nich (27. května) měla název Je romství znevýhodňující faktor? pokračování

Projekt na deset let V roce 20052015 se uskuteční projekt Dekáda, který se zaměřuje na rychlejší včlenění Romů do evropské majoritní společnosti a zlepšení jejich hospodářské situace. Podnět k iniciativě vzešel z konference Romové v rozšiřující se Evropě. Konala se loni v červnu pod záštitou maďarské vlády ve spolupráci s Open Society Institute, Světovou bankou a Evropskou unií. Podporu poskytly UNDP, Rozvojová banka Rady Evropy, finská a švédská vláda. Co se týče provedení projektu, měl by být stanoven určitý počet cílů v rámci jednotlivých států, a také bude zřízena informační základna. Rovněž by mělo dojít k vytvoření a uskutečnění národních akčních plánů a k pravidelnému monitorování plnění úkolů. A jak je na tom Dekáda v tuto chvíli, tedy v přípravné fázi? Maďarský premiér se nabídl, že zřídí sekretariát, který bude koordinovat a sledovat veškeré aktivity. Projekt bude řízen Mezinárodním výborem pro Dekádu. Ten prozatím stanovil následující priority: vzdělání, zaměstnanost, zdraví a bydlení včetně zlepšení postavení romských žen, potlačování chudoby a diskriminace Romů. Národní akční plány budou financovány z již existujících zdrojů jednotlivých státních rozpočtů, předpokládá se však také účast dárců. (jk) Z podkladů o. s. Athinganoi pokračování

Michal Kratochvíl: nová tvář ve vzdělávání Poměrně novou tváří ve vzdělávacím programu terénních sociálních pracovníků je Michal Kratochvíl. Loni pracoval jako TSP v brněnském IQ Roma Servis a zároveň úspěšně absolvoval oba stupně vzdělávacího programu Drom. Od letošního března sbírá zkušenosti coby koordinátor tohoto programu a v nejbližší době převezme po Laďce Češkové kompletní řízení vzdělávacích programů v Dromu. Jeho schopnosti jej předurčují být odvážným a sympatickým ředitelem vzdělávacích programů. pokračování

Tradiční návraty ke kořenům Brno – Národnostní menšiny žijící v Jihomoravském kraji se představily zájemcům v sobotu 15. května svou kulturou, tanci, lidovými písněmi, řemesly a tradiční kuchyní v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Stalo se tak pod záštitou jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka. pokračování

Segregované školy pro Romy Rasová segregace Romů ve školách střední a východní Evropy neustále trvá. Dá se dokonce říct, že se situace zhoršila a způsobila nenapravitelné škody generacím Romů, kteří byli vychováni se stigmatem podřadnosti. pokračování

napsali jste nám Jsme Dětský domov v Ostravě, který je umístěn vedle speciální školy na Slezské Ostravě. V tomto domově jsou umístěny děti s nařízenou ústavní péčí a také děti z romských rodin. Všichny jsou začleněny mezi ostatní a zúčastňují se všech akcí a rekreačních pobytů pořádaných domovem. Největší zájem mají o sportovní dění, kde vynikají fotbalisté, kteří již mnohokrát reprezentovali nejen kraj, ale i na mezinárodní úrovni. Dále pak hudební kroužek se zpěvem, který v soutěži Vizinský slavík obsazuje přední místa. Zájem romských dětí o tyto kroužky je velký, a tak se pomalu zapojují mezi ostatní. Jejich volný čas není tedy utrácen „chozením k ničemu“, ale užitečným rozvojem jejich předností a zapojováním se do sportovních aktivit a jiných akcí. Přály by si ještě dále rozvíjet své zájmy, ale to brzdí nedostatek financí a také propagace. pokračování

Příležitost pro vás Letos v létě se vyškolí první romští mentoři a budou pomáhat odsouzeným, kteří vykonávají trest na svobodě, aby jej vykonali bez problémů a byli schopni lépe řešit své problémy. Mentoři ale nebudou sociálními pracovníky. Budou to laici spolupracující s Probační a mediační službou ČR (PMS). pokračování

Rozhovor s první romskou poslankyní Evropského parlamentu Livií Járóka Chci, aby má dcerka mohla žít v lepší společnosti Livia Járóka (30) je první romskou poslankyní Evropského parlamentu. Pochází z rodiny maďarských romských hudebníků. Doma dodržuje romské tradice nejen v podobě různých rodinných oslav a společenských příležitostí, ale i co se týče tradiční romské kuchyně, která se v Maďarsku vaří i v neromských domácnostech. A také hraje na piano. Říká: „V každé romské rodině se hraje. Všichni členové mé rodiny hrají na nějaký hudební nástroj, a proto se rádi scházíme a společně hrajeme. Naší společnou zálibou je poslech romské hudby. Sbírám romskou hudbu z celého světa. Když jsem pracovala pro budapešťské Rádio C, měla jsem možnost se dostat ke spoustě úžasné romské hudby.“ pokračování

Brněnský primátor nádraží v centru definitivně nechce Další jednání o alternativách k odsunu nádraží nebudou. Takový je postoj brněnského primátora Richarda Svobody, podle něhož bude město nadále sledovat pouze jednu variantu přestavby brněnského železničního uzlu, a to odsun z centra. pokračování

Anketa Vladimír Horváth (49), Brnostar Paš o komuňisti keravas buči, love mange zarodavas, na has man ňisave problemi. Calo dživipen keravas buči u adadžives bešav khere, phares mange. O kher počinav 8000, hin pre mande adošagos, e romňi mange andre penzija, joj na džidžarel u me bešav khere. Kanastar hin amen demokracija, ta me na kidav podpora, me na kamav žebračenka. Me kamav te kerel buči, te zarodel the te dživel sar manuš. So avela amenca le Romenca dureder, ta me na džanav. Užaras ko amen lela andre buči, ladž bi ňikaske na kerahas, hin amen amare problemi dost. Tiž hin man baro fajtos, savore murša sam saste, šaj keras buči, aľe ňiko amen na kamel. Amen o Roma na sam avri sikhade, hin amen ča o krampačis the e šufľa, bučatar na daras. Gadže amen andre buči na lena, phenen amenge: „Hin tumen tumare podnikateľa, džan pal lende Chuden pre tumende le štatostar o buča, ta mi len tumen jon andre buči!“ Kajča jon amen na len andre buči tiž. Anglo gadže pes tiž ladžas angl´oda, kaj amare romane podnikateľa pes amendar dištancinen. Len andre buči prokales le Romen the le gadžen pal e Slovensko, kaj vaš lenge te na počinen o pojistki the o daňi. Hin maškar lende the negramotna manuša the slobodna, so nane len romňija aňi čhave, len den te zarodel u amen mukhen khere te bešel. Počinen lenge o ubitovňa the mek len den te zarodel 18-20 000. Khere hin len e podpora, o Čechi love vatinen, ta čhonoste lenge džal avka avri 30 000 Kč. Paľis peske pal kajse love šaj dživen lačhes. Nane len ňisavo pharipen, sar amen le čechikone Romen. Soske bi našči zarodahas ajse love amen. Hin amen bare problemi, na džanas, so amenca avela dureder. Pro Roma hin bare adošagi, čhiven len avri andal o khera. Kajča sako dikhel ča pre peste. O shopna the saste manuša bešen khere u užaren ko len lela andre buči. But Roma dživen moneki phares. Sar manuš kerel buči, ta hino bachtalo the hino vareko, hin les than the maškar o gadže. Za komunistů jsem celý život pracoval, vydělával a neměl žádné problémy. Dnes je to moc těžké. Za byt platím 8000, někdy mámi dluhy, manželka je v invalidním důchodě a já sedím doma. To je hrozný život a co bude dál, nevím. Od revoluce jsem nebral žádnou podporu, stydím se brát almužnu – chci pracovat, ani nic jiného neumím, jsem zdráv, pracovat můžu, ale není o mne zájem. Žít na sociálních dávkách je pro mě potupa. Mám tady i velkou rodinu, chlapi jsou zdraví a naučení pracovat, jsme schopní robotníci. Čekáme, kdo nás vezme do práce, ostudu bysme nedělali, už tak máme dost problémů. Romové nejsou vyučení, mají jen krumpáč a lopatu, ale romští podnikatelé nestojí o naši pracovní sílu. Podnikatel gadžo mě do práce nevezme, dokonce někteří říkají, že máme vlastní podnikatele, kteří na nás dostávají zakázky, tak ať nás zaměstnají. Na veřejnosti jsme ponižovaní i tím, že naši úspěšní podnikatelé se od nás distancují. Dostávají zakázky, ale aby nemuseli odvádět daně a pojištění, zaměstnávají načerno Romy i gadže ze Slovenska. Je mezi nimi i mnoho negramotných, svobodných a bezdětných. Platí jim ubytování, což také něco stojí a dávají jim vydělat 18–20 000 korun. Ti doma peníze vymění za slovenské a ještě berou sociální dávky, takže mají měsíčně 30 000 Kč. Potom se jim žije, nejsou ve stresu a nemají takové starosti jako my. Proč by nemohli takto vydělávat naši Romové a občané ČR? Máme jen samé problémy, dluhy a nevíme, co nás čeká. Ladislav Tomko (40), Brnostar Imar čirla mange rodav buči u vaš oda ideos imar avľom pre oda the prindžardžom, kaj Romes andre buči o gadže na kamen. O firmi inzerinen, kaj lenge kampol robotňiken, aľe sar odoj avel Rom, ta phenen, kaj hin len imar pherdo than, kaj lenge ňikas na kampol. Keren peske amenca so kamen. Probaľindžom imar savoro, somas man te mangel pro but thana, the avka buči na chudľom. Le gadžen ajse pharipen nane sar le Romen. Sar keravas pre stavba, ta dživavas mange lačhes, has man love. Aľe kanastar dokerdžam odoj e buči, ta bešav khere. Chudav podpora 2300 Kč u pal ala love pes na del avri te dživel calo čhon. Mušinav te kerel pre mande adošagos, moneki phares dav o love pale. Te nane e zastavarňa, ta merav andre bokh. Na džanav ko aver bi man delas kejčeň. Hledám si práci, ale mám takové zkušenosti, že nás romáky nikde nevezmou. Podniky inzerují, že potřebují dělníky, ale když tam přijdu, už mají obsazeno nebo nepotřebují. Dělají si s námi, co chtějí. My chceme pracovat a oni nás nepotřebují. Už jsem zkoušel všude možně, ale nikde jsem neuspěl. Gadžové nemají takové problémy jako my. Když jsem dělal na stavbě, žilo si mi dobře, peníze mně stačily. Jenže jsme dokončili práci a od té doby jsem bez místa. Dostávám 2300 Kč a to je na celý měsíc málo. Na život to nestačí, musím si půjčovat a dělat dluhy, které velice těžko splácím. Umíte si to představit? Ještě štěstí, že existují zastavárny, jinak nevím, kdo by mě půjčil a jak bych žil. Kristýna Horváthová (47), Brnostar Cikne čhave man nane, nane man pal kaste pes te starinel, na mušinav khere te bešel. Me kamav te kerel buči the te zarodel peske, kajča man andre buči ňikhaj na len. Chudav podpora, aľe oleha pes na del te ľikerel avri. Kerav pre mande adošagos u sar dav pale, ta mange ňič na ačhel. Hin man imar ternechar čhave the jon šaj keren buči. Te bi ananas mange andro kher love the jon, ta lačhes bi pes amenge das, šaj bi thovahas peske pre sera varesave lovore. Na dživahas bi avka čorikanes. Le čhavenge šaj bi tavavas the feder chabena. Šaj bi varekaj pratinavas avka sar keren the o gadžija, me bučatar na darav. Imar somas andre savore špitali adaj Bernate, ňikhaj man na ile. Džas bi te kerel the paš o murara, abo te chanel le muršenca, kajča so mange olestar, te man ňikhaj andre buči na len. O čhavo mange avľas andal o javitovos khere, the jov šaj kerel buči, nane les šancija. Amen andre buči na len angl´oda, kaj sam Roma, le gadžen ajse problemi nane. Já bych chtěla pracovat a vydělat si, jenže nemám šanci. Dostávám podporu, ale ta nestačí. Půjčuji si a když peníze vrátím, jsem zase bez koruny. Mám už dospělé děti, ty můžou také pracovat. Kdyby vydělávaly i ony, tak by se nám žilo líp a ušetřili bysme i nějakou korunu. Také stravovat bysme se mohli jinak. Mohla bych dělat uklizečku jako dělají české ženy, jenže mě nepotřebují. Myslela jsme si, že by mě vzali v nemocnici, obešla jsem v Brně všechny a nikde jsem neuspěla. Nevadilo by mně, kdybych pracovala na stavbě nebo ve výkopu, jenže nemám šanci. Zrovna tak je na tom třeba můj syn. Nikdo nás nevezme, protože jsme Cikáni, zaměstnávají jen svoje lidi. A ti nemají takové problémy jako my. Gejza Horváth pokračování

Etnické menšiny a česká politika Analýzu stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989 přináší nová publikace brněnského konzervativního nakladatelství CDK (http://www.cdk.cz). Na knize se podíleli členové a doktorandi brněnské katedry politologie na Fakultě sociálních studií MU, zpracována byla v rámci výzkumného záměru Etnika, minority a marginalizované skupiny v ČR. pokračování

So avela dureder Le romengro dživipen andre ČR perel tele berš, beršestar. Andre amaro demokraticko sistemos pes lenge dživel moneki phares. Adadžives imar hin pre podpora maj savore Roma u pre savore pes dikhel sar pro nekhostatneder manuša. So lenca avela dureder, ňiko nadžanel u ki oda, mekh o parlamentos kamel te marel tele o podpori. Phenen, kaj oda nakeren ča anglo Roma, aľe kaj oda placinela pre savore manuša. Kajča musaj te phenel, kaj aleha avena marde nekhbuteder o Roma. pokračování

Integrovaní Romové jsou taky Romy Jakoubkovu knihu jsem četl a nemyslím, že by bylo přesné ji označovat jako „neoliberální“; nevím o žádném neoliberálovi, který by považoval za hlavní úkol potírat sociální vyloučení. pokračování

Úspěchy boxerů nejsou zadarmo Box Club – Gaži Brno vznikl v roce 1997, jeho zakladatelem, sponzorem a prezidentem je Ladislav Gaži. Vyrůstali v něm, boxovali a boxují dnes už známí a úspěšní boxeři, mnohonásobní mistři republiky, olympionici a držitelé různých cen a vyznamenaní. pokračování

Seminář o gender, feminismu a ženských právech Už čtvrtým rokem bude pokračovat cyklus vzdělávacích seminářů nazvaný Ženská práva jsou lidská práva. Od března do května budou v Brně probíhat setkání zaměřená na získání základních informací a uceleného přehledu o ženských právech, feminismu a genderových studiích. K včasnému odeslání přihlášky vyzývá pořádající Nezávislé sociálně ekologické hnutí. pokračování

Jevend - Emil Cina Jenvend avel, o šil peha anel. Perel parno jivoro, paš amaro kher hurňaľol cikno čirikloro. Čirikloro pre blakica durkinďa, giľi le čhavenge richtinďa. Čik, čik hangoha jov giľavel, le čhaven ke oblaka vičinel. O čhavo ča šunen šunen, krušinora le marestar pre blakica leske den. Čirikloro la poraha paľikerďa, Khelďa lenge tiž. So o čhave dikhen? Pre blakica čiriklore imar biš. pokračování

napsali jste nám Ad: Dohady o vysvěcení Patrika Krause trvají (RH 1/2005 ze dne 27. ledna 2005) Četl jsem váš rozsáhlý článek (RH 1/2005) na téma dohady o vysvěcení Patrika Krause a vyjádření pí Markéty Královcové. Předem podotýkám, že mi je jedno, zda p. Kraus je vysvěcený nebo není. Je to především člověk, který se oddal Bohu nejen duchovním životem, ale zřekl se i světského života v právem slova smyslu. pokračování

Studenti se přestěhovali z Kolína do Čáslavi Čáslav – Romská střední škola sociální sídlí od poloviny února v budově zvláštní školy v Čáslavi. O přesném datu stěhování nevěděl ani čáslavský městský úřad a představitelé Středočeského kraje. Krátkodobou smlouvu na 90 dní uzavřeli zřizovatelé školy pouze s ředitelem Františkem Boháčem, který má tento druh kontraktů ve své kompetenci. Majitelem budovy je však Krajský úřad Středočeského kraje. pokračování

Anketa Při naší návštěvě Střední romské školy sociální jsme se zeptali také studentů, jak se jim v novém prostředí líbí. 1. S jakým předstihem a jak jste se dozvěděli o stěhování? 2. Bylo to pro Vás dostatečně brzy? 3. Jak jste v nové škole a internátě spokojeni? pokračování

Marta Tulejová, jedna ze zřizovatelek školy, říká Jsme Romové, proto se o nás mluví Jaký byl důvod kvapného přestěhování vaší školy? Stěhování bylo plánované, už dva roky jsme hledali větší prostory než byly v Kolíně. Tamní budova nebyla svými rozměry dostačující k výuce, ani neposkytovala studentům potřebné zázemí. Studenti byli ubytováni po šesti až osmi v malých pokojích, postel na posteli, jedna skříň, na stoly už nebylo místo. Stravovací část byla v suterénu, k výuce jsme neměli dostatek tříd. Byli jsme nuceni zrušit jazykové třídy a udělat z nich třídy kmenové. Cizí jazyky se musí učit v malých seskupení a to v Kolíně nebylo možné – skupiny tam měly po dvaceti studentech. Učitelé už ani neměli kabinety. Stravovací část také nestačila, jedlo se na několik etap. Původně jsme zvažovali o přestěhování do Prahy, ale pak jsme od toho upustili a hledali dál. Když se naskytlo místo v této zvláštní škole, bylo to jako dar z nebe. Kdybychom toho neuvyžili, mohli jsme čekat také další dva roky. pokračování

Mladí právníci bojují za lidská práva Právo má především sloužit lidem Jiří Kopal (25) je právníkem Ligy lidských práv. Za výjimečný přínos pro ochranu lidských práv s důrazem na řešení problematiky policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlnosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti získal prestižní ocenění Alice Masarykové, kterou loni poprvé udělovalo velvyslanectví USA v ČR u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. pokračování

Romane podnikatela peren pro Khoča Kole, save pametinen e pridruženo viroba džanen, sar pes but Roma thode pro pindre koleha, kaj len sas lačhi buťi, vaš savi chudenas mištes potimen. Akana hin pojekh Roma, saven hin lačhi buťi, u likeren pes sar podnikat. Kajča, kajse hin čino u sar phenen o statistiki, talam 80 % Roma hine bie buťi. Pal kada davas duma le Emil Miko, savo kerel sar podnikatelis Rokycaňate u kamľom te džanel, sar leske džal e buťi. pokračování

Ad: Dohady o (údajném) vysvěcení Patrika Krause trvají V Romano hangos č. 1 jsme přinesli články o (údajném) vysvěcení Patrika Krause. Prostor k vyjádření dostal Patrik Kraus, ředitelka Nadačního fondu Klíček Markéta Královcová i zástupce České biskupské konference. V dalších číslech se k tomuto tématu vyjadřovali také čtenáři našich novin. Nyní zveřejňujeme poslední ohlasy a tím veškerá polemika končí. pokračování

Soužití karvinského gymnázia s okolím nelze redukovat pouze na otázku soužití s Romy Gymnázium v Karviné je výjimečná střední škola v mnoha ohledech – ať už vzhledem k výsledkům studentů při přijímacích řízeních na vysoké a vyšší odborné školy či úspěchům na soutěžích pořádaných ministerstvem školství. Může se však také pochlubit vcelku nezvyklou polohou – stojí totiž na okraji městské čtvrti, jehož obyvatelstvo tvoří z velké části Romové. Na to, jak vypadá soužití elitní školy s tímto prostředím, jsme se zeptali ředitele gymnázia RNDr. Bohumila Vévody. pokračování

Bezprecedentní vítězství v oblasti bydlení na Slovensku Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) shledal, že Slovensko porušilo mezinárodní právní standardy tím, že nepodniklo opatření proti sociálnímu vyloučení Romů. pokračování

Elena Gorolová: Sterilizace mně naprosto od základu změnila život Kdy jste byla sterilizována? Sterilizace mně byla provedena v roce 1990, když mi bylo 21. Moje první dítě byl chlapeček, ale protože byl napříč, doktoři museli provést císařský řez. Po dvou letech a devíti měsících jsem porodila další dítě. Původně říkali, že porod bude v pořádku, nastaly však komplikace. Doktoři museli nanovo provést císařský řez a přitom mě sterilizovali. Museli to prý provést, protože jinak bych zemřela. pokračování

Jeden svět již posedmé v českých kinech Již sedmý ročník mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, se uskuteční v Praze od 27. dubna do 5. května. V dalších 13 městech ČR (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Mělník, Liberec, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Rožnov, Tábor a Ústí nad Labem) bude od 28. dubna do 14. května. Záštitu nad festivalem převzali Václav Havel, ministr kultury Pavel Dostál, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, primátoři a starostové jednotlivých měst a hejtmani deseti krajů. Brněnská část festivalu proběhne ve dnech 28. dubna až 5. května a záštitu nad ní převzali hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a primátor města Brna Richard Svoboda. Na organizaci se podílejí především Amnesty International, Ekologický právní servis, Café 99, klub Na cestě. pokračování

citáty slavných Příliš mnoho černošských společenstev dnes v Americe trpí vinou černých předáků, kteří nevyšli z jejich středu. Černošská společenství musí trvat na tom, aby jejich černí mluvčí žili mezi nimi, aby znali a spolu s nimi sdíleli krutou realitu ghett. Současní černošští vůdci – ministři, politici, obchodníci, lékaři a právníci – buď musí opustit své předměstské vilky a vrátit se do černošských čtvrtí, nebo musí být svrženi. Ctih. Adam C. Powell ml., Mé postavení černocha Adam C. Powell ml. po otci zdědil talent charismatického kazatele a postavení pastora v habešském baptistickém kostele v New Yorku. Od 30. let zaníceně bojoval proti sociální diskriminaci černochů. Roku 1944 byl zvolen do amerického Kongresu, kde prosadil nejedno legislativní vítězství. Po obvinění ze zneužití státních peněz byl roku 1967 zbaven poslaneckého křesla, ale roku 1969 rozhodl Nejvyšší soud spor s Kongresem v Powellův prospěch. Následujícího roku byl však ve volbách poprvé poražen. připravila -jk- pokračování

Romové a romština (Romaňi čhib, Karlova Univerzita, Praha) Romština je krásná. Romština je velmi starý jazyk. Romština je bohatá. Je bohatá anebo byla bohatá? Naši předkové uměli říct romsky všechno, co potřebovali. Uměli označit patřičným výrazem všechno, co viděli, co slyšeli, co pro ně v jejich životě něco znamenalo a o čem se chtěli bavit. Romsky se mluvilo od rána do večera, od malička až do smrti. Dvakrát třikrát do týdne se Romové scházeli a vyprávěli si pohádky. Jeden hrdinský příběh trval třeba i pět, šest hodin. Jaká krásná a šťastně vybraná slova uměli vypravěči v pohádkách použít! Jaké nádherné slovní ozdoby a metafory! Pamatujete si ještě? „Můj sladký, šťastný a spravedlivý Bože!“ Anebo: „Kdybys mě neuměl zdvořile oslovit, už bys teď nechodil po zelené trávě.“ (To říká čarodějka romskému hrdinovi.) pokračování

Neonacisté měli od města zelenou „Neonacismus není názor, ale zločin,“ hlásal v neděli 1. května transparent účastníků pokojného protestního pochodu proti rasismu a fašismu. Byli rozčarováni nejen postupem města, které povolilo pochod neonacistů středem Brna, ale i postupem policie, která proti nim zasahovala. pokračování

Polední máj, byl neonacismu čas… První máj je nejen svátkem zamilovaných, ale i Svátkem práce. Z nedávné minulosti ho známe především jako významné výročí komunistické diktatury a jí proklamované dělnické třídy. Tato „tradice“ přetrvala dodnes, ale doznala podstatných změn. Na 1. máje totiž v dnešní demokratické době demonstrují i neonacisté a fašisté, kteří příležitosti využívají k hlásání protikomunistických a nacionalistických hesel. Nebylo tomu jinak ani v Brně, kde o prvomájové neděli v poledne pochodovalo na 300 neonacistů v doprovodu stovek policistů. pokračování

citáty slavných Nikdo přesně neví, jak se vlastně vymýšlí a formuje něčí totožnost, ale docela jistě můžeme prohlásit, že identita nevznikne zničehonic jako náhlý objev; zdá se, že identita se postupně vytváří podle toho, jakým způsobem se jedinec staví ke světu a využívá svých zkušeností. Obvykle je to zdlouhavý a poněkud tajuplný a pracný proces. Za mého mládí, například, bylo slovo „černý“ urážka. A dnes si černoši tento kdysi hanlivý výraz přisvojili jako své heslo a povýšili je na vyznamenání; dnes své děti učí být hrdé na to, že jsou černé. Popravdě řečeno, ty děti hrají všemi možnými barvami – čokoláda, káva, moka či med, něco mezi baklažánem a paprikou – jako u kterékoli jiné rasy; zdejší černoši nejsou o nic víc absolutně černí, než jsou běloši doopravdy bílí; jenže tyto odstíny, které byly tak dlouho zneužívány k tomu, aby nás znepokojovaly, korumpovaly a navzájem znepřátelovaly, teď už neznamenají, alespoň obecně vzato, vůbec nic. Být černý je úžasná zkušenost, je to jedno z největších dobrodružství, jaké může člověk zažít – tvrdí černoši. Není nic snazšího a vinou zatížený Američan ani nemá na vybranou, než to všechno odbýt jako šovinismus naruby. Ale v tom se bílí Američané – to už patří k jejich osudu – tak trochu mýlí. Osvobodit se od potupného cejchu černé barvy tím, že je s radostí přijmeme za vlastní, znamená přestat se jednou provždy v duchu kořit a podřizovat se původcům našeho ponížení. V tom okamžiku je náš bílý nepřítel nucen omezit se na souboj čistě fyzický, v němž může zvítězit opět pouze fyzicky. Běloši sice dříve zabíjeli černochy jen proto, že je odmítali oslovovat „pane“, ale v podstatě jim šlo především o prosazení vlastní nadřazenosti a moci, a ne o mrtvou oběť, tím méně pak o to, mít ruce poskvrněné prolitou krví. Jakmile se jednou černochova mysl vzepře představám bílých, vytvoří se mezi nimi úplně jiný vztah, jakási dosud nikdy nepoznaná nerovnováha, kdy si běloch už vůbec není jist sám sebou, zatímco černoch si je jist jimi oběma. Jeli totiž obtížné zbavit se cejchu černé barvy, je nepochybně přinejmenším stejně obtížné překonat iluze o barvě bílé. pokračování

Kamiben - Jan Horváth Kamiben šukar, džanas, E bacht anela. Dživipen amen ela feder, lošaha dživaha. Kamiben hin sar balvaj, Ajsi čino zoraľi, mištes pes laha dživel. Varekana labarel, sar bari jag, masovar sar legos šilaľi. Ko nakámel, naprindžarel, so hin kamibenšigitinas leske. Das leske o vast the kamela the jov, korkoro, Buter pal late te džanel. Šukariben hin sar džanľipen, Mi anel amenge andro jilo, Mi anel sar gendalos, bo kampel te dživel. O dživipen hin bacht, Garuven les šukares, hino kučeder, kuč baro. Igen baro. pokračování

Tradiční hnutí skinheads není rasistické Minulý týden probíhal v několika českých městech festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. V rámci sekce Máte právo vědět zájemci viděli film mapující historii hnutí skinheads s názvem Být skinheadem (Skinhead Attitude). Jeho režisér Daniel Schweizer se snažil zbořit některé mýty, kterými je hnutí obklopeno. pokračování

Roma probodli v autobusu mečem BUDAPEŠŤ – Dosud neznámí pachatelé probodli předminulý týden mečem 15letého romského chlapce Josepha Pataie. Stalo se tak za bílého dne v autobusu hromadné městské dopravy, když cestoval se svým 13letým kamarádem Toskou. Meč zasáhl vnitřní orgány. pokračování

Lety - Emil Cina Jen kříž je na památku těch, co byli z Letů a jejich duše odešly do jiných světů. Tehdy nehřály je slunce paprsky zlaté, v tom táboře za dlouhým ostnatým drátem … I dětský pláč utichl navždy ve vězení … Kdo může za to velké lidské utrpení? Proč ztichla harmonika, co všechny Romy veselila? A proč navěky je černá země pohltila? Kde zůstal oheň, který do tmy zářil? To ďábel všechen život navždy zmařil! Písmo zlaté navěky je vryto do kamene. Ať nikdo nikdy neříká, že zapomene! pokračování

Romský festival Khamoro již posedmé PRAHA – Už sedmým rokem platí, že květen není pouze měsícem lásky, ale také měsícem romské kultury, která se již tradičně představuje poslední májový týden na světovém romském festivalu Khamoro. Letos se jej zúčastnili romští hudebníci, výtvarníci, řemeslníci a filmaři z více než patnácti zemí Evropy, Asie, a také jižní Ameriky. pokračování

Komentář - Dekáda romské inkluze v ČR nemá patřičnou pozornost Po nezájmu, který zaznamenalo sdružení Athinganoi s bulletinem Jekhetane, který měl sloužit k medializaci Dekády romské inkluze, se pozornost nepodařilo přilákat ani slavnostnímu zahájení Dekády romské inkluze v České republice. Start Dekády romské inkluze v režii vlády ČR proběhl bez pozornosti médií a veřejnosti. pokračování

Benefiční koncert sboru Apsora Sbor amatérských zpěváků Apsora (Slzičky) vznikl před dvěma lety a dnes má za sebou více než dvě desítky koncertů. Pod vedením Idy Kelarové vystupuje na benefičních koncertech v ČR i na Slovensku a letos poprvé i v Berlíně, kde vznikla před časem další Apsora. pokračování

Dopis Václava Havla předsedovi vlády ČR Jiřímu Paroubkovi Romano hangos obdrželo 14. června otevřený dopis, ve kterém bývalý prezident Václav Havel mimo jiné píše o Letech předsedovi vlády. Text otiskujeme v plném znění. pokračování

SuperStar byla zatím nejlepší protirasistickou kampaní Na SuperStar se nedívám, ale přece jen ji okrajově sleduji a vím, co se o ní píše. Zaznamenal jsem tedy, že vítězem se stal Vlastík Horváth – Rom. pokračování

napsali jste nám Vážená redakce, sledoval jsem na ČT2 pořad Hyde park, kde byl přítomen pan Holomek, který zodpovídal několik otázek a obhajoval tím Romy a jejich zájmy. pokračování

Romano hangos v terénu Pro mé děti je to lepší než být na ulici Paní Gabriela Klempárová (34) žije v Praze na Žižkově. Její situace je více či méně bezvýchodná, protože nemá kde bydlet, ani kam jít. Setkaly jsme se s ní při výzkumu zaměstnanosti příslušníků romské komunity v České republice organizovaném Evropským střediskem pro práva Romů, jehož záměrem bylo uskutečnit pohovory s lidmi, kterých se toto téma nejvíce týká. Praha byla jednou z cílových lokalit a předpokládalo se, že vzhledem k tomu, že má u nás nejnižší míru nezaměstnanosti, promítne se to i do situace tamních Romů. K našemu nemilému překvapení jsme však zjistily, že opak je pravdou. Problémem je nejen zaměstnanost, ale také bydlení. Jedním z příkladů zapeklitosti je právě žižkovská lokalita. Minimum místních obyvatel (ať už se jedná o platiče či neplatiče, legální či nelegální nájemníky) pracuje, protože jako Romové a dlouhodobě nezaměstnaní nemají na českém trhu práce šanci sehnat volné místo. Z absence příjmu logicky vyplývá nedostatek financí a neschopnost platit nájem, který mnohdy přesahuje částku vyplácenou v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Proto jsme se rozhodly, že se za některými z respondentů vrátíme a pro Romano hangos pořídíme autentické výpovědi těch, kteří budou ochotní mluvit. Paní Klempárová souhlasila: byla by ráda, kdyby se prostřednictvím romského tisku dozvědělo o jejím případě co nejvíce lidí. V dnešní tíživé situaci bez práce a trvalého či alespoň dlouhodobého útočiště se totiž ocitla i přesto, že je vyučenou aranžérkou. Dlouho bojovala s těžkou nemocí a nyní hledá práci dál. Ale jak říká: „Když nemáte čistý trestní rejstřík, málokdo vám práci nabídne.“ pokračování

Keci lava peskera dakera čhibatar manuš džanel? (Romaňi čhib, e Karlovo univerzita, Praha) (V.) Andro angomisuno numero vakerahas pal oda, sar anglo duj šel berš e čechiko čhib mišto na našľiľa pal o svetos. O Čechi sas telečhide le Hebsburkenge, e ňemciko čhib rajarelas andre politika, administrativa, kultura. Čechika – jekh aver čechika dijalekti – vakerelas o nipos pro gava. Ča akor, sar pen o Čechi dine drom, hoj kamen te ačhel Čechenge, chudne te džiďarel opre the te barvaľarel e čechiko čhib. Vakerehas pal o Jungmann, pal o šela neve lava, so jov arakahľa avri. Nabut Čechi džanen, hoj vzduch, názor, časopis, vteřina, rostlina… the but aver lava nane Devlestar, aľe le Jungmannostar. pokračování

Romská škola zůstává nadále v Čáslavi ČÁSLAV – Středočeský kraj pronajme Romské střední škole sociální část své budovy v Čáslavi na další rok. Škola se do ní zjara přestěhovala narychlo z Kolína a s ředitelem zvláštní školy, v jejíž volné části nyní sídlí, uzavřela pouze krátkodobou smlouvu. Ta měla vypršet na konci června a setrvání v nynějších prostorách bylo velmi nejisté. pokračování

O důvěru v Koncepci romské integrace je třeba usilovat Zcela základním předpokladem úspěšné realizace vládní Koncepce romské integrace je (krom jiného to), že ji Romové přijmou. Nejprve se vedla s romskými zástupci diskuze o jejím obsahu, zaměření a možnostech realizace. Pozitivně tehdy hodnotili programy Terénní sociální práce a Předcházení sociálního vyloučení romských komunit. Stát začal projekty finančně podporovat a to vyvolalo naděje na zlepšení situace. pokračování

Neonacistické žně: Dva koncerty v jednom dni SOKOLOVSKO, OLOMOUC – Hned dva velké koncerty neonacistů se konaly v sobotu 16. července na našem území. Do Libavského údolí na Sokolovsku a do Olomouce se sjelo dohromady na čtyři sta příznivců neonacistické hudby. Akce byly nahlášené jako oslava narozenin. Zatímco olomoucký koncert se obešel bez incidentů, v Libavském údolí policie zatkla zpěváka ukrajinské skupiny Sokira Peruna (Perunova sekyra) a koncert následně rozpustila. pokračování

Diskriminaci lze způsobit i bez otevřeného rasového nepřátelství V Romano hangos č. 4 jsme zveřejnili rozhovor Mladí právníci bojují za lidská práva s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, právníky, kteří se v posledním roce dostali do popředí zájmu českých médií především v souvislosti s kauzou nucených sterilizací romských žen v ČR. Tentokrát vás seznámíme s Mgr. Davidem Strupkem (35), v dnešní době již, dá se říct, veličinou na poli obhajování romských práv. S Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) spolupracuje na různých kauzách od roku 1999. pokračování

Kauza Bohumín: Nevytvářejme další romská ghetta Krize v bohumínském hotelovém domě trvá už od letošního května. V českých médiích se mezitím objevila celá řada informací, které se ne vždy dají pokládat za objektivní, mnohdy dokonce hraničí se senzacechtivostí. Poté, co jsme v minulém čísle zveřejnili tiskové prohlášení lidskoprávních organizací apelujících na představitele české vlády, rozhodli jsme se na žádost ostravské neziskové organizace Vzájemné soužití vyjet do Bohumína a situaci zmapovat. Za tímto účelem jsme se setkali s Editou Pišojovou, romskou poradkyní města Bohumín, která nám podala vysvětlení příčin, průběhu a následků celé kauzy. pokračování

Hraničky pohledem pamětníka Hraničky byla cikánská osada mezi Kyjovem a Svatobořicemi. Takových osad bylo na moravském Slovácku před válkou ještě něco kolem čtyřiceti. Fotografie ukazuje, že to byla bída sama. Hraničky byl název příznačný. Když byly problémy, a ty byly pořád, nechtěl mít nic společného s Hraničkami ani Kyjov, ani Svatobořice. Bylo to těžké pořízení, aby vajda té osady dal věci do pořádku. Ale to už se některé rodiny dostaly z osady ven, do vesnic kolem Svatobořic. Pořídily si malé domky a tam začaly žít s ostatními vesničany po sousedsku. pokračování

Romskou píseň v Rožnově pod Radhoštěm zradila technika ROŽNOV POD RADHOŠTĚM – Jedenáctý ročník hudebního festivalu Romská píseň se konal třetí červencový týden v areálu Dřeveného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V duchu motta „Svět patří dětem“ byl první den festivalu určen přehlídce dětských tanečních a hudebních souborů. Další den vystoupily profesionální skupiny z Česka, Slovenska a Maďarska. pokračování

Zprávy OSTRAVA – Knihovna města Ostravy chystá otevřít první bibliotéku v ČR zaměřenou na romské čtenáře. Pobočka Romaňi kereka (Romský kruh) má sloužit také k setkávání příslušníků různých komunit. Knihovna nabídne zejména literaturu o romské historii, kultuře, jazyku. Spolu s romskými poradci budou knihovníci ve speciálních programech podporovat čtení a počítačové znalosti u romských předškoláků a školáků. pokračování

O bytové situaci (nejen) ostravských Romů s vedoucí týmu sociálních služeb o. s. Vzájemné soužití Proč neprošly možné způsoby řešení bydlení Lucie Mynářová (29 let) vystudovala sociální práci a v současnosti pracuje v ostravském občanském sdružení Vzájemné soužití jako vedoucí týmu sociálních služeb. Ten tvoří čtyři terénní sociální pracovnice, dvě romské terénní asistentky, dvě sociální pracovnice v sociálně-právní poradně, jeden právník a dvě policejní asistentky. Lucie Mlynářová má na starosti koordinování a řízení týmu tak, aby klientům poskytoval kvalitní sociální služby. Tým sociálních služeb nabízí zejména komunitní práci, poradenství, kontaktní práci, terénní programy, policejní asistenci, sociální bydlení. Lucie Mynářová se věnuje též přímé práci s lidmi a podílí se na fundraisingu týmu a celého sdružení. pokračování

Naši Němci a Romové jsou na tom stejně! Pana Oldřicha Stránského vyloučili z Českého svazu bojovníků za svobodu. Prý kvůli přátelským vztahům, které projevil vůči pražské Sudetoněmecké kanceláři. Pan Stránský strávil léta v koncentračních táborech. A jeho smířlivý postoj dozajista nesměřuje vůči nacistům, kteří ty tábory zřizovali, ale vůči Němcům, kteří se poctivě snaží vypořádat s traumatem své země, pocházejícím z minulosti a tady u nás nechtějí nic jiného, než nabízet diskuzi a ukazovat, jak to vlastně všechno myslí. Pan Stránský projevil statečný občanský postoj, jehož si musí každý vážit. Tedy, jak zřejmé, nemusí, ale měl by! pokračování

Stanovisko Petra Víchy, starosty města Bohumín vydané v tiskovém prohlášení z 3. srpna 2005 V případě, že by soud rozhodl o náhradním ubytování pro lidi z hotelového domu, znamenalo by to podle Petra Víchy to, že každý majitel hotelu by musel hotelovým hostům, kteří odmítnou z hotelu odejít, najít náhradní byt. A to je podle něj absurdní. Pokud tak soud rozhodne v případě hotelového domu v Bohumíně, město se rozhodně odvolá. A to proto, že ke snadnému získání bytu by pak stačil fakt, aby se člověk byť jen na jednu noc ubytoval v hotelu a pak se odmítl vystěhovat. pokračování

Sudetští Němci, Romové a koncentrační tábor Lety Vzpoura proti diskriminaci Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny) již o sporu v souvislosti s vepřínem v Letech informovaly. Skutečnost, že byl vepřín zřízen přímo na místě dřívějšího koncentračního tábora, z něhož byli vězni posíláni rovnou do Osvětimi na smrt, se stala ostudou pro Českou republiku. Výroky některých politických představitelů k tomuto problému rozpoutaly vlnu rozhořčení. Prezident republiky Václav Klaus dokonce vyjádřil názor, že se v případě Letů jednalo o zařízení pro práce se štítící individua. pokračování

Prohlášení k policejnímu zásahu na festivalu CzechTek Nevydržíme všechno Redakce RH obdržela text prohlášení k policejnímu zásahu na nedávném tanečním festivalu na Tachovsku. Přetiskujeme jej v plném znění. Policejní zásah proti tanečnímu festivalu CzechTek v minulých dnech považujeme vedle útoku na nezávislost České televize o Vánocích 2000 za nejrozsáhlejší zneužití politické moci v polistopadové historii. Brutální, předem připravený, preventivní útok státu proti pokojné taneční párty je ohrožením základních svobod, generacemi vybojovaných a potvrzených listopadovou revolucí. Technoparty jsou dnes projevem subkultury, která představuje nenásilnou formu alternativního pohledu na naši společnost. Její výjimečnost spočívá mj. ve spontaneitě a v soběstačnosti. Nepotřebuje sponzory, záštity ani mediální partnery. pokračování

Setkání ve Štrasburku K pracovnímu jednání ve Štrasburku se sejde prozatímní výbor Evropského fóra Romů a Travelerů (ERTF) v průběhu měsíce září. Informoval o tom předseda výboru Rudko Kawczynski, který nedávno ukončil pracovní návštěvu v Polsku. Tam se setkal s představiteli romských organizací a informoval je o průběhu příprav volby delegátů do pléna ERTF. pokračování

Zástupci nevládních organizací píší premiérovi kvůli programovému prohlášení Otevřený dopis zaslali dne 29. srpna zástupci sedmdesáti pěti nevládních organizací předsedovi vlády ČR Jiřímu Paroubkovi. Oceňují v něm zvažované zavedení daňových asignací pro nevládní neziskové organizace a navrhované přímé platby lidem s handicapem. „Bohužel vztah veřejné správy vůči NNO není v žádném případě partnerský,“ uvádí se však také v dopise. pokračování

Sněmovní volby jsou pro nás výzvou Nedávno proběhla v tisku informace, že nová romská politická strana Demokratická sociální strana Romů (DSSR) se chce zúčastnit sněmovních voleb v roce 2006. Je velice dobře, že takový záměr existuje, a to hned z několika vážných důvodů. Především je důležité aktivizovat romské voliče k účasti ve volbách, dát schopným Romům šanci kandidovat a vstoupit do volebního boje. Další významnou skutečností je, že proběhne legitimní volba romské politické reprezentace, což má obrovský význam zejména proto, že Romové nejsou schopni takovou volbu sami realizovat. Je to rovněž šance k objevení nových, vzdělaných a schopných romských osobností, které velice nutně potřebujeme. pokračování

Zprávy MOST – V rámci projektu Memento našel mostecký Úřad práce zaměstnání pro 50 Romů do 25 let. Od ministerstva práce a sociálních věcí na něj dostal dotaci dva a tři čtvrtě milionů korun. O romské pracovníky projevilo zájem osm zaměstnavatelů, kteří dostanou od státu příspěvek a ušetří tak na mzdových nákladech. Druhý projekt, Zenit, určený pro lidi nad 55 let, je méně úspěšný. Úřad pro ně nemůže najít práci, přesto že by každý zaměstnavatel dostal až 8000 Kč měsíčně. pokračování

Slovenské osady: kdo sežene práci, vyhraje! Za osm měsíců jsme pomohli zaměstnat 32 lidí z osady, říká Albín Cina (31), zaměstnanec Centra lokálního pracovního poradenství (CLPP) ve Zborově. „A to je práce nad plán. Naším hlavním úkolem je vytvářet databázi uchazečů o práci a také potenciálních zaměstnavatelů. Pomoci klientovi, aby se o nabídnuté místo zajímal, prošel vstupním pohovorem a uzavřel pracovní smlouvu, je úkol pro terénního sociálního pracovníka.“ pokračování

Kongres může zamezit diskriminaci Kandidát nominovaný na post předsedy amerického Nejvyššího soudu John Roberts, který by měl co by favorit prezidenta Bushe nahradit zesnulého Williama H. Rehnquista, prohlásil během interpelací ze strany senátorů, že v pravomoci Kongresu je i schvalování zákonů zamezujících diskriminaci na základě rasy, pohlaví či postižení. Čelil rovněž otázkám senátora Kennedyho ohledně své politické dráhy za Reaganovy a první Bushovy administrativy, následné kariéry právníka obhajujícího kauzy za desítky milionů dolarů, i své role v záležitostech menšin a právech sociálně slabých. John Roberts tvrdil, že obhajoval případy nejen ve prospěch, ale i proti afirmativní akci. Podotkl, že se účastnil programu na podporu menšinových studentů, kteří zvažovali studia na právnické fakultě. Padesátiletý konzervativní soudce Roberts by podle mnohých mohl udávat krok činnosti Nejvyššího soudu nejméně po jednu generaci. Jana Kabeláčová pokračování

Romská pouť na Svatém Kopečku u Olomouce Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce zněla v sobotu 10. září romštinou. Na 500 poutníků z ČR i Slovenska se sešlo na tradiční, v pořadí již sedmé romské pouti. Tuto duchovní a kulturní slavnost pořádá Charita Olomouc společně s mnoha dobrovolníky od roku 1999. pokračování

Milena byla statečná a noblesní žena Nedávno tragicky zahynula Milena Hübschmannová v Jihoafrické republice. Poznal jsem ji v roce 1968, kdy byl v Brně založen Svaz Cikánů-Romů, který měl hlavní cíl: emancipaci Romů. Mysleli jsme si tehdy, že tato emancipace může probíhat jen na principu svébytného národa Romů, v němž kultura a jazyk hrají nejdůležitější roli. Nahlas se o tom mluvit nesmělo, to jsme dobře věděli, o to více jsme se snažili. Mezi prvními, kdo se přihlásil k boji pod tímto praporem, byla právě Milena. pokračování

Žít v porozumění a harmonii Když jsem se dozvěděl neuvěřitelnou zprávu o tom, že Milena již není mezi živými, byl jsem ohromen. Tragédie, která se stala v daleké zemi, způsobila všem Romům obrovskou ztrátu. Ztratili jsme naši sestru Milenu, která si získala srdce romského národa tím, že jej skutečně milovala a celý život pro něj obětavě pracovala. pokračování

volby 2006 Podívejme se, které strany mají šanci se dostat do parlamentu v příštích volbách podle toho, co nám říkají průzkumy volebních preferencí. Dnes vypadá situace takto: ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL. To jsou ty strany, které mají největší šanci dostat se do parlamentu a ta z nich, která získá ve volbách nejvíce hlasů, bude moci vytvořit novou vládu. Zdá se, že to bude ODS s Topolánkem v čele, aspoň zatím. pokračování

Zpráva o světové populaci Boj proti chudobě je podmíněn rovností pohlaví Populační fond OSN (UNFPA), zveřejnil Zprávu o světové populaci. Letos se zaměřuje na rovnost pohlaví a upozorňuje, že světový boj proti chudobě nebude úspěšný, pokud státy nebudou zároveň bojovat proti diskriminaci ženského pohlaví. Do dosažení rovnosti máme podle zprávy daleko, jistý pokrok byl však zaznamenán. pokračování

Vsetínští Romové souhlasí s přestěhováním VSETÍN – O krok vpřed se posunula kauza vsetínských Romů. Před půl rokem pohrozila tamní radnice jim a dalším nájemníkům vystěhováním z pavlačového domu a na neplatiče podala žalobu. Lidem, kteří řádně platili nájem, nabídl městský úřad náhradní sociální byty v okrajové lokalitě Poschla. Obyvatelé to ale považovali za segregaci a proti rozhodnutí se ohradili peticí. Nyní někteří z nich s přestěhováním souhlasí. pokračování

Putovní seminář o Romech v Evropské unii začal Se zajímavým nápadem přišlo Centrum politických analýz, jehož členem je i Čeněk Růžička, romské veřejnosti známý jako člen Výboru pro odškodnění holocaustu. Centrum zorganizovalo putovní seminář o Romech v Evropské unii, s nímž postupně navštíví všechna krajská města České republiky. Poprvé byl seminář uspořádán 11. října v Liberci a následující den v Hradci Králové. pokračování

Sar džalas amari nevi historija Andro berš 1990 chudle o Roma te kerel čačutni parlamentno politika. Andre Česká národní rada (ČNR) sas la ROI thodo politicko klubos, u lakere poslanci kerenas aktivno parlamentno buči. Andro Federalno shromaždění sas štar poslanci vaš o Roma. JUDr. Klára Samková, Vincent Daniel, Gejza Adam, Karol Szeman. Kada sas baro nevipen andre romani historija, u šaj phenav, kaj kaso vareso pes mek jekhvar šaj ačhola varekana tel but bare berša. Andre ČNR sas o romane but aktivna sar andro vybori ta the andro plenum. O Ing. Holomek pes but zoraha thovelas vaš o Roma koleha, kaj kamelas lengero feder sikaviben. O Ondřej Giňa pes zoraha thovelas andro rasismus the diskriminacija. O Dezider Balog džalas pal koda, kaj le Romen ta avel feder ekonomicko pozicija. O Zdeněk Guži kerela buti pal o socialna the sascipnaskere problemi, save sas le Romen. O JUDr. Milan Tatár pes thovela pal o legislativna problemi u kavke pes savore romane poslanci vaš e ROI andre ČNR thovenas pal e romani politika. O Ladisalav Body sas zvolimen vaš o KSČM u the jov pes aktivnones thovela vaš o Roma the lenger problemi. pokračování

Romové v rozšiřující se Evropě V Bruselu byla uspořádána ve dnech 20. až 22. listopadu mezinárodní konference názvu použitého v titulku. Pořadatelem byla bratislavská organizace UNDP, což by se dalo z anglického názvu přeložit jako Vývojové projekty Spojených národů. pokračování

Nároky některých účastníků odboje a osob perzekuovaných v období komunistického režimu podle nového Nový zákon č. 357/2005 Sb., týkající se některých účastníků odboje v období I. a II. světové války, zahrnuje tři samostatné nároky: I. Příplatek k důchodu Je určen zejména držitelům osvědčení podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. Příplatek ve výši 50 Kč za každý měsíc odbojové činnosti se sčítá, vyplácí se měsíčně spolu s důchodem. Příplatek 25 Kč za každý měsíc odbojové činnosti mohou nárokovat i poživatelé vdovských a vdoveckých důchodů po osobách, jimž bylo uděleno zmíněné osvědčení. pokračování

Dopis předsedovi vlády České republiky Jiřímu Paroubkovi V minulém čísle RH jsme upozorňovali na vývoj případu vystěhovávaných rodin z hotelové ubytovny. Mimo jiné jsme se odvolávali na dopis, který náš šéfredaktor a 2. místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity zaslal premiéru Jiřímu Paroubkovi. V tomto dopise jsme žádali premiéra o vysvětlení, proč právě sociální demokracie rukama a hlavou svého starosty v Bohumíně uplatňuje pravý opak toho, co doporučuje vládní program při řešení těchto záležitostí, tj. vyvarovat se umisťování romských rodin do ghett. Před uzávěrkou tohoto listu jsme dostali odpověď Jiřího Paroubka, s níž si vás dovolujeme v krátkosti seznámit. Se zněním našeho dopisu máte možnost se seznámit v tomto čísle na str. 9. pokračování

Paříž vzdala poctu Benu Barkovi Paříž vzdala poctu Mehdimu Ben Barkovi 40 let po jeho zmizení. Stalo se tak 31. října během slavnostního odhalení pamětní desky poblíž kavárny, z níž byl tento marocký bojovník za svobodu unesen. V přítomnosti rodiny a dalších 200 osob odhalil pařížský starosta Bertrand Delanoë pamětní desku nesoucí nápis Mehdimu Ben Barkovi, 1920-1965, vůdci marocké opozice a bojovníkovi za svobodu, unesenému 29. října 1965. pokračování

Křišťálová noc 1938 V noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu vypukl protižidovský pogrom, který bývá označován poněkud zavádějícím a eufemistickým názvem Křišťálová noc (německy Kristallnacht). Pogrom symbolizoval a urychlil vyostření nacistické protižidovské politiky v roce 1938. Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na legačního sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil 17letý Žid Herschel Grünspan. Jeho rodina se stala obětí vypovězení polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno na konci října. Jeho rodiče a sestra patřili k tisícům nešťastných Židů, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, když je ani jedna strana nechtěla přijmout. Popudem k činu Herschela Grünspana byla snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj. pokračování

Představujeme některé tváře kampaně Anděla Halušková Anděla je krásná dívka. A také neobyčejná žena. Romská maminka a kubánský tatínek se v jejím vzhledu samozřejmě museli projevit, ale krása a exotický původ nestačí k probojování se do finále České Miss. Anděla Halušková je vůbec první dívkou s romskou krví, která se dostala do finále celorepublikové oficiální soutěže a přihlásila se ke svému původu. Je svým způsobem průkopnice a pro mnohé mladé krásné Romky i příkladem toho, že když člověk něco opravdu hodně chce, může toho dosáhnout. Anděla je výjimečná osobnost, bojovná, tvrdá a přímá. Nenechá si líbit, když ji chlapi smyslně okukují na ulici, ani když cestující v tramvaji provokativně schovávají peněženky. Nikdy se nestyděla za svůj romský původ, je na něj hrdá. Stejně tak na svou účast v letošní kampani proti rasismu, v které hraje hlavní roli. Zdá se, že příběh tiché pokladní ze supermarketu se náhle proměnil v kariéru úspěšné modelky a z neznámé dívky se stala známá osobnost. A přestože jí krása nahoru určitě pomohla, na Andělčině žebříčku hodnot stále hraje prim zejména poctivost a upřímnost. „Jsem ráda, že lidé také někdy soudí člověka podle toho, jaký je, a ne jen podle toho, jak vypadá.“ pokračování

zprávy MOST – Nejenom fotbalová Sparta se potýká s neukázněnými fanoušky, kteří se během zápasů projevují rasisticky. Také při utkání v Mostě byly akce příbramského protihráče tmavé pleti Mendyho „doprovázeny“ hučením. Prezident mosteckého klubu Kubíček o přestávce za fanoušky zašel a domluvil jim. V druhé polo-vině se již zdrželi nepřátelských projevů a rozhodčí řekl, že nic neslyšel. Most proto nedostane žádný postih. Kubíček později prohlásil, že chce rasistické hučení vymýtit: „Musíme proti tomu bojovat. Na české trávníky to nepatří.“ Část veřejnosti však s neudělením pokuty přesto nesouhlasí. pokračování

Nevíte, co koupit svým blízkým na Vánoce? Gondolán trio: Čekej a neplakej Když se řekne Gondolán, vybaví se profesionálům v oblasti hudby muzikanti, kteří, jak řekl Karel Vágner na křtinách CD Gondolán tria, „nikdy nezahráli falešný tón“! A říkáme-li, že nedokážou zahrát falešně, myslí se tím čistota tónů z hlediska hudebních režisérů i upřímnost jejich projevu, vycházejícího jak z čistoty srdce, tak z tradic tohoto druhu muziky. Tu ocenili a oceňují již celé generaci fanoušků hudby – ale jaké vlastně? Je to trochu romský folklór, trochu jazz, trochu pop, je to cosi neuchopitelného a nepopsatelného, ale hlavně nenapodobitelného a naprosto originálního. Vstupte, informujte se, „vyslechněte příběh“ (jak zní název jedné ze známých písní i připravované publikace) – a vsadíme se, že i vy budete mít zájem blíže se s fenoménem Gondolán seznámit, ať již na koncertech nebo na zvukových nosičích! CD 259 Kč Objednávejte na: www.multisonic.cz pokračování

Děvčátko, rozdělej ohníček Poněkud naivní sonda do života česko-slovenských Romů Od zářijového vydání prvotiny Martina Šmause Děvčátko, rozdělej ohníček, která přinesla autorovi vítězství v 10. ročníku soutěže Literární Cena Knižního klubu, uplynulo již pár měsíců. Někteří recenzenti na tento romský román v mnohých případech pěli chválu. Popravdě řečeno jsem nezaregistrovala jedinou negativní reakci. pokračování

Fair Trade: první rok PRAHA – Oslava prvního výročí uvedení ideji a výrobků Fair Trade do České republiky se konala první prosincový den v pražském klubu Roxy. Zástupci Společnosti pro Fair Trade, Ekumenické akademie Praha a společnosti Jeden svět, tedy organizací zabývajících se Fair Tradem u nás, se sešli ke zhodnocení uplynulého roku. Pro veřejnost připravili výstavu, ochutnávku a prodej výrobků, přednášku a panelovou diskusi. pokračování

Zasedání Rady vlády pro záležitosti Romů Dne 30. ledna se sešla rada naposledy ve složení, jaké má. Příští zasedání bude již s nově jmenovanými členy. Toto zasedání řídil první místopředseda Svatopluk Karásek, když se předseda, ministr Pavel Němec omluvil. Nejprve byli členové rady seznámeni s výsledky prvního kola dotačního programu Podpora terénní sociální práce na rok 2006. Obcím, které tento program realizují, bylo rozděleno celkem 11 300 000 Kč. Zbývá tedy ještě 1 700 000 Kč (bylo vyčleněno 13 mil. Kč) rozdělit, což se stane ve druhém kole, které bude v nejbližší době vyhlášeno. Další obce se mohou o tuto dotaci ucházet. pokračování

Kde se vzali aneb Historie Národní strany Přesně před rokem, 29. ledna 2005, se sjednotila česká krajní pravice pod vedením Národní strany (NS), která na sebe v tuto dobu upozorňuje nechutnou kauzou kolem památníku v Letech. (viz reportáž z místa) Od té doby se mnoho věcí změnilo, proto bych chtěl ve zkratce shrnout vývoj na oficiální krajně pravičácké scéně za poslední rok. Je vskutku o čem psát, protože žabomyší války jednotlivých partají a skupinek jsou vskutku úsměvné. pokračování

Představujeme vám nového spolupracovníka Romano hangos Důvěra je a vždy byla těžce vydobytým zbožím, nedává se zadarmo. Společnost vždycky vymýšlela různé testy jak zjistit, kdo je „přítel, nebo nepřítel“. Znáte například původ salutování? Proč pravá ruka k čelu? Pochází ze středověku, kdy ozbrojenci zdvíhali hledí volnou pravou rukou, aby ukázali, kdo jsou a že nemají zbraň. A děláme to stále. Když se zdravíme, potřásáme si pravou rukou a hledíme si do očí. Ať už tedy šlo o to ukázat tvář nebo znát heslo, na to, aby byla nějaká osoba přijata do našeho středu, se musela při prvním setkání nějak prokázat, dát najevo, kdo je a jak se k nám hodlá chovat. Proto se vám také představuji v úvodním rozhovoru Jany Kabeláčové. Je to moje verbální „potřesení rukou“. Laco Trnčík pokračování

Festival Jeden svět letos již poosmé PRAHA – Organizace Člověk v tísni již poosmé pořádá festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Stejně jako minulé ročníky, i tento zaštítil Václav Havel, nově také ministr kultury Vítězslav Jandák a primátoři a starostové festivalových měst. Přehlídka začne 1. března v Praze, potom se přesune například do Brna, Plzně a Ostravy. pokračování

Anketa Požádala jsem několik žen, které se účastnily na konferenci workshopu vzdělávání, aby mi odpověděly na pár otázek. 1. Vzdělání, současné zaměstnání 2. S jakými problémy se podle ní potýkají romské ženy? 3. Přinesla vám něco tato konference? Pokud ano, co? pokračování

Právo a spravedlnost – pouze pro vyvolené Národní stranu a její svéráznou formu ultrapravicové politiky jste asi většinou zaregistrovali, ale ruku na srdce, kdo ze čtenářů o této pidistraně slyšel před její nesmyslnou akcí v Letech u Písku? V minulém čísle jsem psal o vývoji skupiny, která si říkala „Národní síly“ a od ledna 2005 se tvářila jako jednolitý celek. Jak už to ale v historii (nejen) naší ultrapravice bývá, žádné spojení netrvá věčně – inu jedni fašisté s dalšími moc dlouho nevydrží. pokračování

O Rusenko sas lačho manuš the pačivalo Rom Andro januaris avľa bibachtali zprava pal koda, kaj andre Belgija muľa o Jan Rusenko. Le ternedere Romenge leskero nav talam imar nič naphenel, bo imar kio deš berš dživelas andre Belgija, kaj emigrindža peskera famelijaha the but avre Romenca Prahatar. O Rusenko sas le Ščukaha perša Roma, save pes thode andro Občanské fórum, sas angluno paš koda, kana pes hazdla peršo romani politicko sera Romská občanská iniciativa. Le Rusenko sako dikhelas sar zorales, energickones manušes. Paš o Roma les sa bari pačiv. Sas kajso manuš, kaj sakoneske phenelas andro jakha te kerelas vareso namištes. But lestar siklile savore kole, ko kerenas čačutni buči anglo Roma. Andre koda so kampelas te kerel anglo Roma sas nekompromisno, u jov andre politika andža but kolestar, soske phenas Romipen. Sas les baro jilo angle kada, u mek avren delas energija kana dikhelas, kaj o problemi le manušen phagenas. Savore romane aktivisti le Rusenko but respektinenas, u baro respektos les sas the paš o gadže. pokračování

Vychází CD s původní romskou tvorbou Apsora – Ida Kelarová Dovolujeme si čtenářům představit nové CD Apsora, na kterém uslyšíte 17 romských písní v podání Idy Kelarové a Desideria Duždy, Romano rat a sboru Apsora, který je prvním sborem, jenž má v repertoáru původní romskou tvorbu. Autorem převážné většiny písní je Desiderius Dužda. CD bylo nahráno na benefičním koncertu v Praze v kostele sv. Prokopa, 19. června 2005. Toto CD je věnováno dětem. Stopáž: 72:16 Motto: Zpěvem bojujeme proti rasismu, diskriminaci a strachu z neznámého. Současně s tím vyzýváme Romy, aby se nevzdávali a neutápěli sami sebe v pasivním postoji k životu. Aby nesli zodpovědnost za svou kulturu, aby pracovali a otevírali se budoucnosti, bojovali za lepší životní podmínky pro svoje děti a neupadli v prokletí minulosti. Vyzýváme nás všechny, abychom těm, kteří jsou jiní než my, dali příležitost a prostor k tomu, aby mohli sami sebe prezentovat a prosazovat s úctou k sobě samotným. www.kelarova.com pokračování

Smutný obrázek o britské společnosti na obrazovkách České televize Ale abych jen nežehrala. Jsou i světlé výjimky, které člověka potěší svou upřímností, přestože jsou ve skutečnosti velice zarmucující. Britové si nehrají na žádné svatoušky a jsou schopni si veřejně i mezinárodně přiznat, že problémy s rasismem a xenofobií se hojně vyskytují na území i takto multikulturní země. pokračování

Romové na Slovensku bojují s chudobou Ženy si musí udělat pořádek samy v sobě Andrea Bučková, Baška, jak si sama říká, je mladá, krásná Romka uhrančivého pohledu a majitelka překrásného hlasu, altového až kontraaltového zabarvení, se kterým umí dokonale zacházet. Snadno si ji dovedete představit jako mluvčí nějaké politické strany, která svou osobností strhne lidi k tomu, aby s ní sympatizovali a nakonec i volili. Kdo ví? Možná za pár let o ní ještě hodně uslyšíme, uchováli si elán a nadšení. Baška pracuje jako regionální koordinátorka Úřadu zmocněnkyně vlády pro romské komunity v Banskobystrickém kraji. Kromě toho působí jako programová manažerka Kulturního sdružení Romů na Slovensku, což je občanské sdružení, které působí v tomtéž regionu. pokračování

Vykřičení náckové a 1. máj Mnozí z našich čtenářů mají zřejmě v paměti pochod neonacistů Brnem na 1. máje loňského roku. Pro připomenutí události se rozhodl brněnský student Roman Franc udělat v knihkupectví Spolek výstavu fotografií právě z této akce. Roman není aktivní antifašista, ani se monitoringem neonacistů nezabývá. pokračování

Indián a sestřička Na nedávném brněnském Febiofestu měl místní premiéru v současné době velmi diskutovaný film Indián a sestřička. Jedná se o klasickou love story ve stylu Romea a Julie, kterou dějově částečně kopíruje. Základní osa je vcelku jednoduchá. Romská dívka Marie, která pracuje jako zdravotní sestra, se zamiluje do dělníka na pile Františka. Jako by nestačily citové vnitřní zmatky obou hrdinů, rozbíhá se kolotoč předsudků a překážek, které jim do cesty staví okolí. V romské komunitě je Marii vyčítáno, že se zapletla s bláznivým gadžem, který si hraje na indiány, místo toho aby se věnovala vztahu s romským podnikatelem Martinem, rodinným přítelem a podporovatelem. Marie sama nemá ve svých citech jasno. Martin jí imponuje svým postavením, rozumem a nadhledem, ale není do něj zamilovaná a spíše má strach z jeho plánů do budoucna a nechce zabřednout do středostavovské nudy na malém městě. František zase musí snášet úšklebky od kolegů v práci a vyrovnat se s jejich otevřeným i skrytým rasismem. Pochopení nenajde ani u rodičů, kteří jsou zděšeni z toho, že si přivedl domů Romku. pokračování

Evropské středisko pro práva Romů oslavilo desáté výročí založení Evropské středisko pro práva Romů (ERRC), mezinárodní právní organizace veřejného zájmu, která monitoruje situaci Romů v Evropě a hájí jejich práva, oslavilo desátý rok své činnosti. Slavnostní recepce se konala dne 5. dubna v prostorách budapešťské ambasády Velké Británie a zúčastnil se jí i budapešťský primátor Gabor Demszky. „Britská vláda je pyšným sponzorem aktivit ERRC, včetně práce ERRC v Rusku, práce v oblasti antidiskriminace v jihovýchodní Evropě, sestavení a vydání lidskoprávní školicí příručky pro romské aktivisty, a jeho úsilí v otáz kách romských práv a bydlení v Maďarsku a na Slovensku. Věříme, že Evropské středisko pro práva Romů je institucí hodnou následování,“ prohlásil velvyslanec Velké Británie v Maďarsku John Nichols. pokračování

Komunitní plánování sociálních služeb v Brně Komunitní plánování je jedna z metod plánování sociálních služeb určité komunity – obce, města, kraje. Základním cílem této metody je, aby sociální služby byly takové, jaké si je občané přejí, aby byly dostupné a efektivní. pokračování

Útok na Kateřinu Jacques svědčí o neprofesionálním řízení policie Šetření incidentu při prvomájové antifašistické demonstraci, při němž byla ředitelka sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR a kandidátka Strany zelených (SZ) Kateřina Jacques napadena příslušníky Policie ČR, se dočkalo prvních výsledků. Došlo k odvolání dvou vedoucích policistů z ředitelství Prahy 2 Jana Navrátila a jeho zástupce Petra Vaněčka. Svoji funkci oba policisté měli složit 15. května. pokračování

V české politice chybí politik ražení Václava Havla V otázkách Václava Moravce, které vysílá ČT1 každé nedělní poledne, vystoupil bývalý český prezident Václav Havel. V pořadu odvysílaném 8. května se vyjádřil nejen k předvolební rivalitě dvou nejsilnějších politických stran, které se podle něj „kopají do kotníků“, či k míře, do jaké současný prezident vetuje rozličné zákony, ale i k prvomájovému zásahu vůči Kateřině Jacques. Musím říct, že jeho pohled na tuto záležitost mi byl ze všech zveřejněných postojů zatím nejbližší. pokračování

Čaras – byliny Černý bez právě začíná kvést. Přesto že nás obklopuje ze všech stran a zdá se nám být všední, má velkou hodnotu z hlediska medicínského, ale i magického. Jde o známý keř nebo stromek, dorůstající výšky několika metrů. Sbírá se především květ, nejlépe kolem poledne. Květ je vynikající potopudnou drogou a má i účinky močopudné. Zároveň příznivě ovlivňuje cévní stěny. Podáváme jej většinou při nachlazení a při nemocech cév, ale jinak mají prostředky z černého bezu široké spektrum působení, protože ovlivňují kontaktní ekzémy, podporují vykašlávání, podporují tvorbu mateřského mléka a podobně. Plody působí jako účinné analgetikum při neuralgiích, například při bolestech trojklanného nervu, páteře a kloubů, kde se projevuje i účinek protizánětlivý. Plody také působí mírně projímavě a mírně snižují krevní tlak. pokračování

Je třeba, aby mladí vstoupili do politiky Posledním z kroků, který směřoval k vytvoření romské reprezentace v České republice, bylo ustavení Parlamentu Romů ČR. Milan Ščuka se ujal této náročné práce a energicky prosazoval myšlenku volených zástupců Romů, kteří by obhajovali a prosazovali zájmy a potřeby ostatních. pokračování

osudy lidí Bývalý horník Josef Zíma (44 let) se se už jako malý chlapec přestěhoval s rodiči a dalšími sourozenci z Mutěnic do Hodonína, poté do rodinného domku v Dolních Dunajovicích, kde vychodil základní školu. Celé dětství si přál stát se horníkem, aby si vydělal hodně peněz a postaral se o rodinu. Jeho sen se mu sice splnil, ale spíše negativně. Josef Zíma fáral v ostravských dolech celých osm let, než dostal tak silné astma, že s horničinou musel skončit. Má dvě děti a momentálně je v invalidním důchodu, protože jeho časté astmatické záchvaty vyžadují léčbu v ústavu v Babicích, kde je hospitalizován, pouze občas je z ústavu puštěn domů. Dnes už si je vědom ceny, která ho stála zdraví. Říká: „Nasadil jsem svému tělu vysokou laťku, abych uživil svoji rodinu, ale moje tělo to bohužel nezvládlo.“ Zpracovala Dana TeinitzerŠarköziová pokračování

Luminita opět tancovala Národnostní menšiny z celého Jihomoravského kraje představily své tradice a kulturu. V řadě tanečních a hudebních vystoupení se veřejnosti poslední květnovou sobotu představili mimo jiné příslušníci slovenské, německé, bulharské, maďarské, řecké a romské národnostní menšiny. Letos poprvé prošel městem i krojovaný průvod, který vše dopoledne zahájil. Návštěvníci měli možnost v prostorách brněnského Domu pánů z Kunštátu v rámci celodenního programu ochutnat gastronomické speciality jako například brynzové halušky, maďarský guláš nebo řecký gyros, či si mohli v malé taneční škole vyzkoušet řecké tance. Organizátorem akce je Vlastimil Fabišík, který je mimo jiné i vedoucím folklorního souboru Púčik. Celá akce se pořádá pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka. pokračování

Čaras – byliny Řebříček obecný kvete od června do listopadu. Plodem je zploštělá, bezžeberná, šedá nažka bez chmýru. Podzemní část tvoří plazivý oddenek, vytvářející hustou spleť drobných kořínků. Bylina je neobyčejně hojná, roste zejména na suchých loukách, u cest, v příkopech a při okraji lesů. Nejčastěji se sbírá a používá nať, někdy jen květ. Bylinu můžeme sbírat do pozdního podzimu, což dále zvyšuje její hodnotu. Obsahuje glykosidickou hořčinu, dále silici, poněkud připomínající silici heřmánkovou. Přítomny jsou též jisté alkaloidy, cholin, flavony, třísloviny, kumariny, aldehydy, z organických kyselin pak kyselina mravenčí, octová a salicylová. Tyto látky patří k nejužívanějším bylinným léčivům vůbec. Již farář Kneipp před více než sto lety nazval řebříček „králem v léčbě ženských nemocí“, a rozhodně nikoli neprávem. pokračování

Zahajovací koncert Khamora se vydařil Ve čtvrtek 25. května se v pražském klubu Roxy uskutečnil zahajovací koncert osmého ročníku mezinárodního romského festivalu Khamoro 2006. Představily se na něm soubory ze čtyř zemí Evropy. Celému večeru předcházelo již tradiční defilé všech účinkujících. Průvod se shromáždil na Václavském náměstí, odkud vyšel směrem ke Staroměstskému náměstí. Cestou se kolemjdoucím nabízel pohled na zpívající a tančící romské soubory. Na několika málo metrech čtverečních se míchaly, srážely a doplňovaly melodie a rytmy reprezentující různé romské hudební tradice. Energický step španělského flamenga jakoby zdálky dobarvila a nahodile doprovodila olašská, rytmicky skočná píseň za doprovodu harmoniky a rytmické konve, pak zase na chvíli vyplula tklivá melodie ruských Romů a vzápětí vše překryla balkánská úderná dechovka z Makedonie. pokračování

Změna občanského zákoníku s velmi tvrdými důsledky Zákon č. 107/2006 Sb. v části druhé přináší výraznou změnu občanského zákoníku týkající se nájmu bytu. V tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj České republiky u této novely je uvedeno, cituji: „… umožní zpřísnit postup proti nájemcům, kteří porušují své povinnosti, zejména proti neplatičům…“ Ke změnám občanského zákoníku týkající se nájmu bytu dále upřesňuji: – složení peněžních prostředků k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem může pronajímatel požadovat u nově sjednávaných nájemních smluv, – nájemce písemně oznámí pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které s ním žijí v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo (pozn.: v případě soudního řízení o určení neplatnosti výpovědi musí nájemce prokázat splnění této povinnosti!), – jeli nájemci doručena výpověď pronajímatele dle § 711 odst. 2 obč. z., nájemce podá k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi do šedesáti dnů od doručení výpovědi, máli za to, že důvod výpovědi zde není dán nebo výpověď nemá všechny náležitosti (pozn.: pokud by nájemce měl zájem na skončení nájemního vztahu, žalobu u soudu nepodá a nájemní vztah skončí uplynutím výpovědní lhůty), pokračování

„O čoripen amenge phagel o sascipen the o dživipen...“ Aver manuša pes khatal o romane ghetta likeren serate. Pal koda sar ode o manuša dživen, nadžanen nič. Sar pes manuš dochudel andro ghettos the savo ode hin dživipen, mange vakerelas jek romni, sava hi štar čhave the ochto vnučata. Koda, so pes ačhila lakera famelijake, pes ačhila the but avrenge, kajča so joj vakerelas amenge sikavel koda, so avral nadičhol. Soske pes o romane fameliji dochuden dži pro agor, u soske peren andro ghetto. „Dživahas andre bytovka, u sar mek o rom kerelas buči, varesar pes likerahas. Kajča sar našadža e buči ta gela pre podpora, palis samas pre socialka, u kalestar pes nadel te dživel. Le čoripnaha the la bidaha manuš siklol te dživel. Te amen hin vareso te chal, hin amen šukar džives. pokračování

napsali jste nám Existuje latentní diskriminace asistenta pedagoga? V živé paměti mám dobu, kdy začali ve škole působit romští asistenti. V té době se začínalo prakticky z ničeho a postupem času se asistenti vypracovali na plnohodnotné členy kantorského sboru. To byla cesta dlouhá sedm let a od té doby se mnohé změnilo. Funkce romského asistenta byla zařazena do katalogu prací pod novým názvem a zní vychovatel asistent pedagoga. Jsou zařazeni mezi pedagogické pracovníky a s tím jsou spojené výhody jako např. dva měsíce prázdnin. pokračování

Historická šance upozornit na život evropských Romů - Výstava o holocaustu bude i v New Yorku Putovní výstava o romském holocaustu, která je nyní k vidění v Brně, bude v příštím roce v New Yorku. Brněnského organizátora této výstavy Karla Holomka informoval o tomto velkém úspěchu Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů. „V těchto dnech mi z kanceláře kompetentního státního podtajemníka Organizace spojených národů Shashi Tharoora přišla zpráva, že naše výstava v anglickém jazyce The Holocaust against the Roma and Sinti and present day racism in Europe bude v následujícím roce představena u příležitosti mezinárodního pamětního dne holocaustu (27. ledna) v sídle Spojených národů v New Yorku. Zahajovací akce se bude pravděpodobně konat 24. ledna 2007,“ píše Rose ve svém dopise. pokračování

Deset tisíc na výstavu ještě prý může SRNM dostat Putovní výstava o romském holocaustu, která bude k vidění od 24. července v sídle ombudsmana Otakara Motejla v Brně, vyvolala nelibost u brněnského primátora Richarda Svobody. Netýká se celé výstavy, pouze části o ústecké Matiční ulici. pokračování

Historie romského holocaustu Romové v Československu před německou okupací Protiromská opatření ze strany úřadů měla dlouhou tradici, jež předcházela období okupace českých zemí nacistickým Německem. Zákonná opatření i praktické provádění této politiky vycházela především ze zákona o potulných Cikánech. Vzorem pro tento zákon se stal francouzský zákon o kočovnících z roku 1912 a bavorský zákon „o cikánech a zahalečích“ z roku 1926. pokračování

Lety u Písku: zpočátku jen muži, potom rodiny „Cikánský tábor“ v Letech vznikl na místě bývalého kárného pracovního tábora. Kapacita tábora byla sice zvětšena tak, že byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno více než 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Navíc byli v táboře až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 tady ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny. Počet vězňů tak nadále nestoupal, ale neuspokojivé podmínky v táboře zůstaly prakticky stejné. pokračování

Komunitní centrum pravoslavné církve v Rokycanech Po více než tříleté usilovné práci se chrám Nejsvětější Trojice v Rokycanech stal skutečně dů-stojným místem, které věřícím poskytuje to, co potřebují ke svému duchovnímu životu. Du-chovní správce pravoslavné církevní obce v Rokycanech, romský pravoslavný kněz David Dudáš, věnoval se svojí rodinou obrovský kus práce na opravě chrámu. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 6. Přítomnost malířského gesta Konceptuální myšlení a významové pointování existenční situace romského člověka nacházíme v dílech Alexandra Bohó (absolventa dějin umění na FF UK v Bratislavě). Na své otázky hledá odpovědi v romské mytologii i starověkých filozofiích. Výtvarně různorodá tvorba není jenom odrazem vnitřního života a individuálních prožitků, ale do velké míry i životní empirie Romů jako etnika. Síla jednotlivých autorských poetik vytváří předpoklady pro další růst a kvalitativní vzestup romského hledání skutečné kreativity, která je nenahraditelným zážitkem, kultivujícím i zušlechťujícím. Není právě toto podstatou umění? pokračování

Kultura ghetta Matiční ulice v Ústí nad Labem byla (je) braná, jako symbol segregace Romů v ČR a neschopnosti úřadů řešit občanské soužití jinak než s použitím represe. V polovině prázdnin ožila tato „slavná“ ulice workshopem, který v místním nízkoprahovém centru Nový svět pořádali lidé z německé Nadace Roberta Bosche. pokračování

Sam diline či nasvale Kada, so tumenge kamav te phenel pes ačhiľa buter sar anglo duj berš andre jekh foros. Sar andre aver fori the adaj hin nange khera (holobiti). Adaj bešen vajkeci romane fameliji. Maškar lende the jekh phureder Rom. Vičinen les Kašuko. Na došunel mište pre jekh kan. Jov vaš kada na rušel. Avka peske upre sikhľiľa, hoj te les vareko vičinel le naveha sar pes čačes vičinel, ta pes aňi na del anglal, sar te oda na perlas pre leste. pokračování

Výstava genocidy Romů a rasismu v Evropě skončila Teprve teď, to je v pátek 8. září, kdy výstava Genocidy Romů a Sintů a rasismus v dnešní Evropě skončila, je možno činit závěry. pokračování

zaznamenali jsme Střední romská škola v Brně. Odloučené pracoviště otevřela v Brně Střední odborná škola sociálně-právní. Zahajovací ceremoniál se konal za účasti primátora Richarda Svobody a poslance Václava Mencla (ODS). Do prvního ročníku nastoupilo 120 studentů (60 do denního, 60 do dálkového studia). Školu na slavnosti zastupoval její ředitel Emil Ščuka. pokračování

Pre lavkica Ehin ňilaj. Kerado, šukar, sar kamel te el. Te avena kije Rokicaňa pro uštakos (náměstí) pašal deš ori raťi a avri ehin šukares, tates, hoj pes aňi te sovel na kamel, arakhena adaj le Romen sar bešen pro lavkici a dumazinen. Nekbuter šunďol le ternen. Lengero than ehin paš e khangeri. Te džana pašeder kije lende, šunena sar peske vakeren pal oda, kaj sas te khelel, kaj hin nekšukareder čhaja the o čhave, kaj nekfeder bašavnas, kaj džana te khelel. A so šunďol nekbuter, oda ehin lengero asaben. pokračování

Představte Romy, kteří pro nás něco dělají Pěkný dopis zaslala naší redakci Markéta Šestáková z Českých Budějovic. S jejím laskavým dovolením vyjímáme některé útržky, které pozornému a vnímavému čtenáři mohou říci mnohé o smýšlení prostého, poctivého a pracovitého člověka, který je shodou okolností v tomto případě Romkou. Tak slyšte: pokračování

Paměti romských žen – Kořeny I/1 Rozhovor s paní Marcelou, ročník 1928, Brno, tazatelka Dana Zajoncová Mohla byste nám prosím vyprávět o svém životě, tak jak ho vy sama vidíte? Ano. Tak když jsem byla malá, byla jsem vychovaná u babičky… (pláč) Měla jsem život těžkej. Když jsem měla hlad, babička mi řekla, tady máš krajíc chleba, když mně byla zima, řekla mi, sbírej peříčka, bude z toho peřina. Maminka byla v koncentráku, tatínek si našel jinou ženu, já jsem ji neměla ráda, tak jsem říkala: „Tati, prosím tě, buď ji zažeň, nebo s ní zůstaň, nebo co chceš s ní dělat, ale já ji opravdu…“ Když už jsem byla větší: „Já ji nenávidím, protože máma je v koncentráku, trpí.“ Byla v Osvěčíně (koncentrační tábor Osvětim, Polsko), moje sestra taky… (už pevnějším hlasem) A tak já jsem měla takovej těžkej život. No ale zase potom jsme přišli do Mezilesí tady u Pelhřimova, tak holky mě vzaly do školy, stejně mě to nebavilo… pokračování

Afghánští umělci válce navzdory Již několik desítek let je Afghánistán ve válečném ohni. Léta pochybného klidu střídá otevřený konflikt, a tak není divu, že tuto nešťastnou zemi mnoho lidí raději opouští. V České republice žije relativně početná afghánská komunita, která však kvůli hysterii s hrozbou terorismu na sebe nechce příliš upozorňovat. pokračování

Zdeňka Jařabová pomáhala Romům, navíc byla výborný člověk Zpráva o smrti Mgr. Zdeňky Jařabové mě hluboce zasáhla, protože jsem stále věřila, že tato nezvykle statečná žena svůj boj se zákeřnou nemocí vyhraje. Už třeba jen proto, že nepodléhala poraženeckým náladám. S nemocí bojovala tak příkladně racionálně a nejvíce tím, že na ni nemyslela a o to více se věnovala své práci. Přesně tak, jak si neumím představit, že bych to někdy dokázala já. Ona vůbec nepřipouštěla možnost nezdaru léčby, vždy byla tak pozitivní a optimistická. Jen za tato fakta ji nebylo možno neobdivovat. Jenže ono nasazení, s jakým bojovala s nemocí, bylo jen projevem její duchovní síly, energie, jejího založení. Mnohem zásadněji se toto její založení a charakter projevilo v práci pro Romy a s Romy a také v oblasti vysokoškolského vzdělávání. pokračování

Paměti romských žen – Kořeny I/2 Rozhovor s paní Marcelou, ročník 1928, Brno, tazatelka Dana Zajoncová pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 10. Osobité a originální pojetí „Dvakrát mi dali odklad školní docházky... dodnes nevím proč, asi jsem se jim zdál opožděný jako všechny romské děti. V děcáku se nikdo nezamýšlel nad tím, jestli třeba nemáme výtvarný nebo hudební talent. Zvláštní škole jsem se – naštěstí – vyhnul, gympl pak přišel nějak automaticky. Tam mě nejvíc ovlivnila profesorka estetické výchovy. Kreslili jsme s ní, malovali, přednášela nám dějiny umění.“ (David Zeman) pokračování