Výsledky vyhledávání: hangos

Romové z Rožnova mají problémy s bydlením Před časem informovala redakce Romano hangos čtenáře o situaci romské komunity v Rožnově pod Radhoštěm. Vedení města tady zvolilo strategii – podobně jako mnoho dalších měst a obcí – postupně vystěhovat nájemníky obecních bytů, kteří dluží za nájemné. pokračování

Vařte s Romano hangos Zeleninová polévka s moržotem Toto chutné a syté jídlo, nenáročné na suroviny i přípravu, může sloužit jako celý oběd. Polévka a hlavní chod, kterým je moržoto (drobení) omaštěné osmaženou cibulí. pokračování

Romští poradci se obávají o svá místa Romští poradci se obávají, že po zrušení okresních úřadů nepřejdou na obce třetího stupně, tedy obce pověřené státní správou po zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002. Zaznělo to na semináři ve Velkých Karlovicích věnovaném mj. reformě veřejné správy a s ní spojenému postavení romského poradce (podrobně o semináři píšeme na jiném místě). Postavení romských poradců není ohroženo v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. pokračování

Vařte s Romano hangos Houbová polévka z májovek 200-300 g májovek, 2 brambory, 1 mrkev, 1 petržel, 1 cibule, petrželová nať, sůl, pepř, polévkové koření, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, lžička mleté papriky, petrželka pokračování

Třináctiletý žák je obviněn z napadení učitele (Romano hangos č. 7) Po přečtení tohoto článku jsem se musel zamyslet nad tím, co školák z Broumova, který se dostal do konfliktu s učitelem, musel prožívat. Co se v něm muselo odehrávat, když došlo k tomu nedorozumění. Nikdo se ale nezeptal na to, proč nechtěl cvičit, proč odmítl, co ho k tomu vedlo, zda nějaké problémy. pokračování

Občanská poradna se představuje Občanská poradna poskytuje rady, informace a pomoc všem, kteří se na ni obrátí. Je nezávislým místem bezplatné, důvěrné a nestranné pomoci, provází občany při jejich obtížích. Usiluje o to, aby netrpěli neznalostí práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy. pokračování

Romano hangos vás baví Parťák říká pomocnému dělníkovi Dušanovi: „Nachystaj na zítřek vápno, nech možeme hned ráno začít omítat.“ Druhý den nebylo vápno nachystané. Parťák vzteky křičí: „Proč si včera večer nenahasil to vápno?“ A Dušan odpovídá: „Ta co ty neznaš čítat? Co je na mechoch napísané? Vápno nehašené. Tak sem ho nehasil.“ pokračování

Vlado Oláh – 55 Narodil se ve Stropkově v rodině hudebníků, pastýřů a dělníků. K dosud nejlepším výsledkům jeho práce patří básnická sbírka Slunečnice. pokračování

Vařte s Romano hangos Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa. pokračování

Ličartovský napadl kolínskou školu Redakce Romano hangos poskytla názor studenta Romské střední školy sociální Tomáše Ščuky na současnou situaci ROI předsedovi Romské občanské iniciativy (ROI) Štefanu Ličartovskému. Ten ve své odpovědi tvrdě napadl zakladatele školy a bývalého předsedu ROI Emila Ščuku. Současně zpochybňuje úroveň školy. pokračování

Redakce ke spolupráci ROI a NDS Redakce RH odmítá a pokládá za nešťastnou jakoukoliv formu spolupráce mezi ROI a NDS. Jsme romské periodikum, zastupujeme a vyslovujeme se k zájmům Romů, a proto můžeme zaujmout i toto stanovisko. pokračování

Zánik Romano kurko se blíží Tak napsal Ondřej Giňa do Romano kurko č. 6. Můžeme s ním souhlasit a sdílet společně obavy z takového kroku. Horší je to, že Ondřej Giňa staví Romano kurko do polohy jediného romského periodika, které tu něco dělá pro Romy. Jako by neexistoval už nikdo jiný a jiná romská periodika, která při nejmenším činí totéž, co Romano kurko a Ondřej Giňa. pokračování

Právní a sociální poradna Společenství Romů na Moravě Již několik let existuje v brněnských kancelářích Společenství Romů na Moravě (SRNM) právní a sociální poradna. Teprve letos získalo SRNM v rámci programu Dživas jekhetane podporu NROS, takže poradna mohla svoji práci zkvalitnit a rozšířit. pokračování

Otevřený dopis redakci Romano kurko Tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof postoupil redakci Romano hangos otevřený dopis z 23. července k situaci v Romano kurko, který zveřejňujeme v plném znění. pokračování

Ještě se všichni Romové nesešli Občanské sdružení Slovo 21 uspořádalo v červenci mezinárodní tábor romských dětí v Srbsku na Mladboleslavsku. Tyto tábory se organizují proto, aby se mladí Romové z různých států Evropy setkali a blíže poznali; dovědí se, jak se kde žije a co mají společného. pokračování

Vaříme s Romano hangos I Romové chodili v letních měsících do lesů a sbírali maliny, jahody, borůvky, ostružiny a houby. Brzy ráno se vydali s košíkem v ruce do strmých kopců, podomácku oblečení, v jedné kapse nůž, v druhé namazaný chleba se sádlem zabalený v sáčku od mouky. Na dno košíku položili větvičky z jehličnanů a hledali hřib hnědý, hřib žlutomasý, hřib smrkový, klouzka sličného, kozáka březového, pýchavku obecnou nebo holubinku namodralou. S plným košíkem se dostavovala nejen dobrá nálada, ale i vidina dobrého oběda pro rodinu. Ty nekrásnější houby měli na vrchu a než došli domů, pochlubili se v osadě ostatním. pokračování

Po vodě zůstává bahno a smrad Při sledování povodňových zpráv jsme se také zajímali, jak prožili tuto katastrofu Romové. Několika známým, které v zaplavených místech redakce Romano hangos má, jsme zatelefonovali, abychom jejich prostřednictvím přiblížili čtenářům situaci. České Budějovice „Hrůza, katastrofa. Naše krásné město je úplně zničené,“ popisuje dnešní podobu Českých Budějovic Markéta Šestáková. Ona sama má trochu štěstí, jde-li to tak nazvat. Ulice, ve které bydlí, zaplavena nebyla, ale všechno v okolí ano. pokračování

Vařte s Romano hangos Nudle Nudle jsou nedílnou součástí romského jídelníčku, neboť se dají připravit mnoha různými způsoby. Takže někdy předčí i halušky. Využívají se jako zavářka do plévek, ale i jako hlavní chod oběda. V některých romských rodinách se vaří v polévce větší množství nudlí. V polévce zůstane jen část a ostatní se vyberou na misku. Někdy se pouze polijí tukem vybraným z polévky, promíchají a podávají. Má to řadu výhod: nudle takto připravené jsou levné, chutné, syté a navíc hospodyňkám odpadá starost s přípravou jiného hlavního pokrmu. pokračování

Napsali nám Vážená redakce, jsem velice rád, že mohu své úvahy a názory na život vyjádřit právě v časopise Romano hangos. Patří k mým oblíbeným. Dle mého mínění se tyto noviny prezentují skvělou úrovní. Moje dnešní úvaha se týká společnosti, ve které žijeme. Každý občan tohoto státu má stejná práva a povinnosti. Věta známá i dětem. Bohužel, jak sleduji život kolem sebe, obávám se, že větě chybí nějaký dodatek – například pokud tento občan není snědé pleti… Vím, že se mnozí čtenáři budou domnívat, že mám na mysli pouze romskou komunitu. Chci se ale zmínit též o cizincích, kteří se v naší zemi usadili, studují tady či pracují. Mnozí z nich se tu s diskriminací setkali jen proto, že mají jinou barvu pleti. Člověk nenese zodpovědnost za to, zda se narodil tmavý, žlutý či bílý, ale za to, zda je špatný nebo dobrý. Bohužel v naší republice se v mnoha případech lidé hodnotí podle jiných kritérií. Ze zkušenosti vím, že jsou měřítka skutečně různá. Já osobně považuji za samozřejmost slušné chování zrovna jako to, že vzdělání je základ úspěchu. A pro všechny, kteří nepatří do kategorie slušných a řádných lidí existuje zákonodárství, které by mělo umět zjednat nápravu. Jsou ale i neproblémové romské rodiny, které jsou diskriminovány na trhu práce kvůli barvě pleti. Pokud rodina nemá finanční zajištění a zaměstnání, vede to k jejímu sociálnímu i společenskému úpadku a následnému živobytí ze státní podpory. Na tyto rodiny je celkově pohlíženo s opovržením. Nejsmutnější je, že toto naše společnost nepřizná. Upřímně řečeno, ani se nedivím, když se řešení hledá třeba v opuštění republiky. Každý by měl mít právo na práci, aby mohl uživit rodinu, na slušné bydlení, jehož nájem je schopen platit. Vláda se touto problematikou mnoho nezabývá a především na ni nemá čas. Konstatuji, že u nás již existuje romská inteligence, která by byla schopná mnohé problémy řešit dokonce ujmout se vedoucích pozic. Bohužel schází důslednost, vůle, podpora a pomoc na obou stranách. Apeluji na všechny mladé vzdělané Romy, aby se nevzdávali a více se angažovali, protože jsou to právě oni, kteří by měli usilovat o lepší budoucnost Romů. Antonín Gondolán, Praha pokračování

SRNM zřídilo právní poradnu Společenství Romů na Moravě zřídilo právní poradnu, kam se mohou Romové v Brně obracet se svými problémy. Mgr. Miroslav Zajda poskytuje veškeré právní služby kromě trestních. Naše redakce mu položila pár otázek: S čím se na vás Romové obracejí nejčastěji? Většinou jde o problémy v oblasti sociální a bytové, o možnosti různých sociálních dávek. Často nevědí, na co mají nárok, neznají právní věci při rozhodování o sociálních dávkách. Když například nesplní nějakou podmínku a následně je jim odebrána sociální dávka, nevědí, jak dále postupovat. V právní poradně jim vysvětlím podmínky pro přiznání sociálních dávek a co pro ně mají udělat. V sociální oblasti jsem přímo ve spojení se sociálním odborem Magistrátu města Brna. Jeho sociální pracovnice mě seznámí s konkrétním problémem a já se ho následně snažím vyřešit tak, aby rodina mohla dále dané dávky pobírat. Řešil jsem také případ na úřadě práce, kdy byli čtyři Romové vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Odvolání bylo ve všech čtyřech případech vyhověno. pokračování

Kdo pěstuje rasismus? Nedávno obdržela redakce Romano hangos dopis od paní Štefánie Lorándové z Prahy, který obsahoval reakci na článek paní Zlaty Kufnerové Nepěstovat rasismus naruby! zveřejněný listem Národní osvobození, číslo 3 z ledna 2002. Výtky paní Lonrándové považuji za oprávněné. Ráda bych vás s nimi seznámila prostřednictvím citací nejen z její reakce, ale i ze samotného článku, který se stal terčem její kritiky, a z následné reakce šéfredaktora Národního osvobození Milana Gruse; a mých poznámek. pokračování

Vařte s Romano hangos Plněné papriky Plněné papriky nemusíme dlouze představovat. Je to výborný pokrm, který se skládá ze zelených paprik, mletého masa a rajské omáčky. Klasická náplň je mleté vepřové a hovězí maso. Chutnější je náplň jen z libového vepřového masa. Dietnější je náplň z kuřecího masa. 200 g mletého masa, sůl, pepř, strouhanka, vejce, špetka vegety, 4 zelené papriky; na omáčku: olej, cibule, 2 větší konzervy rajského protlaku, kečup, sůl, pepř, hladká mouka, máslo. pokračování

Napsali jste nám Le manušenge andre redakcija Romano hangos, pozdravinas tumen savoren andre redakcija amen o Roma Rokycaňatar. Gindžam sar šukar pisindžan pal o baro manuš, pal o baro klarinetošis, pal o Krajčovič. O Roma kamende les savoren džanen, aľe o lavutara les džanen pre Čechiko he pre Slovaňiko. Bari duma sas pal leste, sar les dikhle pre fotka andre novinka. Takoj peske la strihinde avri. O Roma ašarnas tiž le Gejzas hoj igen šukar člankos pal leste pisindžas the pal leskero dad, pal leskri egisno fameľija. Paľikeras le Gejzaske. Romale bičhavav andre tumari redakcija kazeta so bašavav upre me ungrika halgatovi the čardaša. Aven ajse lačhe den la le Krajčovičoske. Gejza av ajso lačho phen leske kaj mange te pisinel sar pes leske pačisaľoľ odi kazeta, mire bašavibnaha. De man ela leskeri adresa, ta leske bičhavava nevi miri giľi, the o lava thovava pal leste. But bacht the sascipen tumenge savorenge. Amen o Roma Rokycaňatar rado ginas o Romano hangos. Dezider Giňa, Rokycany pokračování

Romský národnostní tisk Na Úřadu vlády ČR se 27.února sešli redaktoři romských periodik, zástupci romské komunity zasedající v Radě pro národnosti a konečně i pracovníci Úřadu vlády, aby společně posoudili zaměření a profilaci jednotlivých romských periodik. pokračování

Napsali jste nám Vážená redakce, zarazila mě anketa dětí ve vánočním čísle, že v dnešní době 10letý chlapec kupuje rodičům pod stromeček kameru a zlato, to je tedy šok. Asi jste tam samí „barvale Roma“ (bohatí Romové). Taky bych se ráda dozvěděla, jak se říká zelené barvě romsky a neříkejte mi prosím, že želeno! Vánoční povídky se mi moc líbily. Jednoduchost procítěná velkou láskou, tak byli krásné a tak obyčejné všední prožitky dvou Romů. No moc krásný. Děkuji. Jinak vám všem v redakci přeji hodně nápadů. Šestáková Markéta, České Budějovice pokračování

Vařte s Romano hangos Kapustňáky Toto tradiční romské jídlo Romové připravovali především svým dětem, když je chtěli dosytit. Přikryté utěrkou na pekáči je děti vždy našly podle vůně, která se nesla místností. Horký čaj a chutné kapustňáky ještě ani nevychladly a děti si na nich už pochutnávaly. 1 kg polohrubé mouky, 1 vejce, 50 g droždí, 1 l mléka, sůl, hlávkové zelí, tuk. pokračování

Seznam jmen Otevřeného dopisu, který vyjadřuje protest proti výrokům Milana Knížáka o.s. Athinganoi: Yveta Kenety, Martina Pokutová, Marcel Cichy, Julius Gulyas, Gabriela Grajcarová, Radka Kováčová – předsedkyně o. s. Athinganoi, Kateřina Mikešová, Robert Oláh, Dana Batyiová, Mário Murko. Společenství Romů na Moravě: Ing. Karel Holomek – předseda SRNM, šéfredaktor Romano hangos, Gejza Horváth – redaktor Romano hangos, Ing. Zuzana Holomková, Evelyna Frámová, Jana Kabeláčová – redaktorka Romano hangos, Kateřina Danyiová – redaktorka Romano hangos, Arpád Šaray, Marcela Severová, Roman Růžička – novinář, Irena Bagárová – romská asistentka, Alojz Vašek – dopisující redaktor Romano hangos. Sdružení Dženo: Ivan Veselý – předseda sdružení Dženo, Mgr. Jarmila Balážová – šéfredaktorka romského měsíčníku Amaro Gendalos, Ing. Zdeněk Ryšavý – redakce Amaro Gendalos – webmaster, Soňa Kalejová – redaktorka Amaro Gendalos. Muzeum romské kultury: PhDr. Ilona Lázničková – ředitelka Muzea, PhDr. Jana Horváthová, Mgr. Veronika Rycková, Irena Kašparová , Mgr. Tomáš Šenkyřík, Mgr. Petr Lhotka, Helena Danielová, Eva Šrámková, Aleš Hrad. Amnesty International: Lucie Fremlová, Jakub Mareš, Marie Marešová, Kateřina Procházková, Libor Macák, Kateřina Hobzová. Občanské sdružení Vzájemné soužití, Ostrava: Marek Grundza – terénní pracovník, Anna Teglášová – terénní pracovnice, Miroslav Tegláš, Mária Grešková – terénní pracovnice, Martina Ševčíková, Alice Příhodová – sociální pracovnice, Libor Vaštyl, Jan Kotlár, Zdena Kotlárová, Klára Kršková, Roman Horváth – terénní pracovník, Ladislav Ferenc – malíř, Petr Dunka, Miroslav Makula, Kateřina Černíková, Ivo Škrabal – komunitní pracovník, Anna Krausová – sociální pracovnice, Věra Holasová – sociální pracovnice, Dana Bartošová – administrativní pracovnice, Helena Kuzníková – sociální pracovnice, Kamil Kuzník, Hana Ševčíková, Kumar Vishwanathan – sociální pracovník. Dále: Monika Mihaličková – poslankyně PSČR, Anna Zonová, Akram Staněk – režisér a herec, Marta Kellerová, Jan Keller, Petr Pospíchal – Brandýsské fórum, Františka Dvorská, Johana Dvorská, PhDr. Naďa Dvorská, Stanislav Dvorský, Václav Žák – šéfredaktor měsíčníku Listy, Zuzana Brikciová, Eugen Brikcius, Jiří Ornest – herec, Katarína Vaculíková-Slobodová, Ladislav Smoljak – herec a režisér, Milan Daniel – redaktor časopisu Most pro lidská práva, Jan Beránek – Hnutí Duha, Jan Kraus – herec, doc. ThDr. Ivan O. Štampach – teolog, Táňa Fischerová – herečka, Jan Fischer – režisér, Zdeněk Bárta – senátor, Petr Holub – šéfredaktor týdeníku Respekt, Ivan Lamper – novinář, editor týdeníku Respekt, PhDr. Jiřina Šiklová – socioložka, Jaroslav Šabata – politolog, Jan Dus – farář, Jarka Stuchlíková, Viktor Žárský, Michaela Marksová-Tominová, Pavel Klinecký, Břetislav Rychlík – herec a režisér, PhDr. Monika Rychlíková – dramaturgyně a publicistka, Tomáš Jelínek – Židovská obec, Ing. Miroslav Opatřil – předseda Sdružení pěstounských rodin (sedmset rodin, které si osvojují i romské děti), PhDr. Slavomil Hubálek – psycholog, Pavel Kalus, Josef Drahoš, Vladimír Chalupník, Máša Kalusová, Věra Slámová, Věra Drahošová, Jana Trusinová, Lenka Beniačová, Alena Viková, Božena Drahošová, Miroslav Kutílek, Eva Vavroušková, Miloš Horanský – profesor DAMU, Jan Munk – předseda Federace židovských obcí, Erik Tabery, Mirek Vodrážka, René Tancoš, Lucie Horváthová, MUDr. Petr Vašíček, Renata Gallová, Ing. Vladimír Gall, Ing. František Pozdena, Jana Hradilková, Jan Štern – publicista a producent, Ing. Arch. Tomáš Dittrich – šéfredaktor Života víry, Přemysl Rut, Ljuba Václavová, Petr Sláma, Th.D. – evangelicky teolog, Jaroslava Dittrichová, František Dittrich, Pavel Kroka – výtvarník. pokračování

Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské komunity Jan Balog, Hlavní město Praha, Italská 12, 120 00 Praha 2, tel: 02/ 225 12 50 80. Anna Cínová, Liberecký kraj, romská poradkyně, OkÚ Podhorská 62, 467 52 Jablonec nad Nisou, tel: 0428/ 41 63 88, fax: 0428/ 41 63 63, e-mail: anna.cinova@oku-jbc.cz. Ludvík Csonka, Plzeňský kraj, Břeclavská 966/7, 310 01 Plzeň, tel: 019/ 752 62 06, e-mail: izolkryt@atlas.cz. Dušan Giňa, Karlovarský kraj, Hlavní 654, 357 35 Chodov, tel: 0168/ 67 62 62. Ing. Karel Holomek, Jihomoravský kraj, Bieblova 6, 613 00 Brno, tel: 05/ 45 24 66 47, fax: 05/ 45 24 66 74, e-mail: rhangos@volny.cz. Julius Horváth, Pardubický kraj, romský poradce, OkÚ náměstí Republiky 12, 532 02 Pardubice, tel: 040/ 671 61 14, fax: 040/ 653 56 42, e-mail: julius.horvath@email.cz. Kateřina Kováčová, DiS., Olomoucký kraj, Černá cesta 5, 772 00 Olomouc, tel: 068/ 522 00 58, e-mail: katka.olomouc@email.cz. Emílie Kurejová, Středočeský kraj, romská poradkyně, OkÚ Politických vězňů 20, 266 49 Beroun, tel: 0311/ 63 04 08, fax: 0311/ 62 23 51, e-mail: milka.kurejova@seznam.cz. Lenka Kurová, Královéhradecký kraj, Havlíčkova 92, 550 01 Broumov, tel: 0447/ 52 30 81, e-mail: lenka.kurova@wordonline.cz. Matěj Šarközi, Jihočeský kraj, Kolářova 1576/46, 397 01 Písek, tel: 0342/ 32 44 10, fax: 0342/ 32 37 46, e-mail: matej.sarkozi@oku-st.cz. Iveta Millerová, Ústecký kraj, OkÚ Radniční 1, 434 89 Most, tel: 035/ 644 84 90, fax: 035/ 770 33 92, e-mail: iveta.millerova@okumo.cz. Lýdie Poláčková, Moravskoslezský kraj, Magistrát města Ostrava, Husova 7, 702 00 Ostrava, tel: 069/ 611 58 22, fax: 069/ 611 65 05, e-mail: LydiaP@seznam.cz. Ladislav Vašek, kraj Vysočina, Jarní 19, 586 01 Jihlava, tel: 0607/ 64 82 72. PhDr. Petr Tulia, Zlínský kraj, Smetanova 1149, 757 01 Valašské Meziříčí, tel/fax: 0651/ 61 47 11, e-mail: darcr@vm.inext.cz. (red) pokračování

Noví členové v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity Dne 12. února bylo ukončeno jmenování nových členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, dříve Meziresortní komise, které reflektuje nové územněsprávní uspořádání. Romské členy jmenoval předseda Rady vicepremiér JUDr. Pavel Rychetský na návrhy místopředsedů Rady, zmocněnce pro lidská práva MUDr. Jana Jařaba a Matěje Šarköziho. pokračování

Otevřená perspektiva stále muzejní expozice Rekonstrukcí a přestěhováním do nové budovy na Bratislavské ulici se pro Muzeum romské kultury v Brně konečně otevřela perspektiva vybudování stálé muzejní expozice. Je pro ni určeno celé jedno patro, kde budoucím návštěvníkům představíme důležité události z dlouhé historie Romů, jejich putování Evropou a světem, tradiční řemesla a jiné způsoby obživy, setkávání a střetávání se s majoritou i nejtragičtější období, které ještě mnoho současníků pamatuje – holocaust Romů v době druhé světové války – jako snahu o jejich fyzickou likvidaci z důvodu odlišnosti rasy. Stálá výstava ukáže staré a bohaté tradice romského života, hodnoty, kterými obohatili evropskou kulturu, zejména hudbu. pokračování

Bulletin Muzea romské kultury č. 9/2000 Muzeum romské kultury každoročně informuje o svých aktivitách prostřednictvím obsáhlého bulletinu. Dovolujeme si Vás upozornit na některé zajímavosti zde obsažené, které mohou být nečekaným a příjemným překvapením i pro velkého znalce romské kultury. Objevují se zde informace o činnosti Muzea, jeho projektech, výstavách a přednáškách, ale také odborné příspěvky, které přinášejí mnohdy zcela nové poznatky. Bulletin poskytne překvapující pohled pro nezasvěceného, možná i zasvěceného čtenáře, dokumentující šíři a rozsah práce této nevelké instituce. pokračování

Vařte s Romano hangos Romský perkelt patří k pokrmům, které jsou nedílnou součástí jídelníčku, je velice chutný a vydatný. Připravuje se z různých druhů masa, z vepřového, hovězího, telecího i skopového. Perkelt může být vydatným obědem i večeří. Perkelt je mnohdy chutnější až druhý den, podobně jako guláš. Perkelt 1 kg masa, 2 cibule, pár stroužků česneku, mletá paprika, sůl, pepř, kmín, olej, špetka pálivé mleté papriky, 4 rajčata, 1 zelená paprika. pokračování

Redaktorka Romano hangos píše z nizozemského Utrechtu Mladiství nesmí do války Z nizozemského Utrechtu se zděšením a obavami pozoruji běsnění přírodních živlů: ničivé povodně sužující nejen ČR a další evropské státy, ale i Čínu, hladomor mají na jihu Afriky, sucha ničí Vietnam. Ani Spojené státy nejsou výjimkou: ekonomika tohoto giganta, ovlivňující i životy obyčejných lidí, značně utrpěla poté, co krach mnoha velkých podniků a společností takřka položil na lopatky celé americké hospodářství. S podobným výčtem by bylo možné pokračovat prakticky do nekonečna. pokračování

Ad Ještě jsem naživu … (RH 12/2002) Poslední červencový den zveřejnil čtrnáctideník Romano hangos celostránkový rozhovor Jany Kabeláčové s Palestinkou Mirvat, zřejmě jako volnou mozaiku potlachů nad kávou během pobytu v Utrechtu v rámci projektu EU. Jsem dalek toho zlehčovat životní pocity a názory mladé palestinské dámy, zjevně dobře vsazené ve společenské struktuře vlastní komunity, jak naznačuje její v článku načrtnutá životní dráha (Palestina – USA – Palestina – Nizozemí). Umím si představit obtížnost její práce s palestinskými dětmi traumatizovanými střelbou, kterou kolem sebe slyší. Řada z nich, jak vidíme dennodenně v televizních záběrech, je traumatizována do té míry, že s kameny či fundamentálnějšími proprietami se vrhá na izraelské vojáky, vozidla a tanky, aby té střelby (mimochodem, gumovými projektily!) bylo více. „Rodinné vztahy,“ říká vystudovaná sociální pracovnice a psycholožka, „jsou pro Palestince mnohem důležitější než pro Evropany“. Nepochybně proto jásají palestinské matky nad sebevražednými atentáty vykonanými jejich vlastními mnohdy nedospělými syny – a zcela nově i dcerami. „Je hrozné mít děti, které hladovějí, protože otec byl zabit a matka nemá práci,“ předestírá slečna Mirvat další z tvrdých realit. Doplnil bych ji o nejméně jeden důvod navíc: bezostyšné „tunelování“ štědré zahraniční pomoci, mimo jiné z fondů téže EU, která tázané i tazatelce poskytla zajímavou zahraniční stáž. Stavitelé těchto tunelů jsou ve věrchušce palestinských vůdců, pana Jásira nevyjímaje. pokračování

Slováci budou rušit romské osady Romano hangos navštívil Karol Ruszó, Rom ze Slovenska, který do České republiky přijel jako turista, aby poznal nové lidi a nahlédl do života Romů tady u nás. Původně nepřišel proto, aby se s námi seznámil, ani kvůli rozhovoru, ale přišel s problémem a očekával od nás pomoc. Okradli ho, neměl peníze na jídlo ani na vlak a chtěl se dostat domů. Po dlouhém přemlouvání jsem vytáhl z peněženky nějaký finanční obnos a daroval mu jej. Nečekal jsem, že mi peníze vrátí, ale říkám si, že za rozhovor s ním mi to stálo. No posuďte. pokračování

Jaká jsou pravidla vydávání periodik národnostního tisku? Vláda podporuje vydávání asi dvanácti národnostních periodik, z toho čtyři romská a sice: čtrnáctideník Romano hangos a měsíčníky Romano kurko, Amaro gendalos a Kereka. To není určitě málo a dá se říci, že vláda je vůči romským periodikům oproti jiným národnostem opravdu vstřícná. Vláda žádnou jinou národnost nepodpoří více než v jednom periodiku, kromě romských. pokračování

Luhačovice: První seminář o romském jazyce Ve dnech 12. až 14. června uspořádalo Společenství Romů na Moravě jako vydavatel periodika Romano hangos a ve spolupráci s vydavatelstvím Amaro gendalos, v Luhačovicích seminář o romském jazyce. pokračování

Politická vůle není jen záležitostí vládního kabinetu V době, kdy se dostane toto číslo Romano hangos mezi čtenáře, bude se Rada vlády pro záležitosti romské komunity zabývat otázkou, zda vládní program integrace Romů do společnosti vláda plní profesionálně a koordinovaně a zda skutečně existuje politická vůle tento program naplňovat. pokračování

Pravidla a zodpovědnost i v ghettu léčí Na webových stránkách Společnosti Člověk v tísni (www.infoservis.net) byl dne 25. června zveřejněn článek Tomáše Feřteka. Protože redakce Romano hangos považuje tento příspěvek za přínosný, po domluvě s jeho autorem ho otiskujeme v plném znění. pokračování

Úkoly by to byly impozantní Redakce Romano hangos obdržela návrh Usnesení vlády Slovenské republiky. Vyjímáme z něho několik zajímavých bodů: pokračování

Jak přispět k soužití Čechů s Romy (4) Co by měli činit Romové? Obrození a povznesení Romů (tak aby zasáhlo každý kout republiky) nepokvete v izolaci, ale vyžaduje spolu se vzděláním vzájemnou komunikaci, vlastní nové a odvážné mluvčí (šiřitele – světlonoše), dobré příklady a také to, co je mnohým Romům vzdáleno – spojení s dobrými názory a „novinkami“, které přináší romský tisk a romská vysílání rozhlasu a TV. pokračování

Jednosměrná cesta mezi byty a holobyty Česká Lípa – Kolem sedmdesáti lidí žije v českolipském Ncentru na periferii města za jatkami. Téměř výhradně jde o Romy, kteří nemají šanci získat od města jiné bydlení. Původně byly v České Lípě dvě takové ubytovny, ale ta na zdejším sídlišti byla vyklizena také díky naprosto nevyhovujícím podmínkám. Tzv. problémových obyvatel se zdejší radnice zbavila tak, že je odklidila z očí. pokračování

Ad Křižíkova 46 V čísle RH 14 ze dne 15. května 2003 redakce otiskla článek o incidentu, ke kterému došlo mezi některými skinheadskými hosty restaurace U Schillerů a romskými nájemníky domu na Křižíkově 46, v jehož prostorách se restaurace nalézá. Článek Pomozte, máme strach se netýkal pouze incidentu, ale i následné návštěvy redakce Romano hangos, zaměstnanců Společenství Romů na Moravě (dále jen SRNM) a dvou příslušníků místní městské policie, kteří se situaci snaží řešit. Přestože byla majitelka domu požádána, aby se dostavila a oficiálně se k situaci, která podle nájemníků trvá již několik let, vyjádřila, nestalo se tak. Aby zaměstnanci SRNM získali co nejobjektivnější informace, kontaktovali rovněž královopolskou radnici. Tam jim však bylo sděleno, že o žádném incidentu neví. Článek byl z důvodu naléhavosti celé situace otisknut bez vyjádření majitelky, s níž pak komunikovali jak zaměstnanci SRNM, tak redaktoři Romano hangos. Majitelka přesto tvrdí, že ji nikdo z výše uvedených osob neinformoval ani nekontaktoval. Její stanovisko se redakci podařilo získat až na konci června, a nyní jej zveřejňujeme. pokračování

Skinhead neútočí nikdy sám Vážím si velmi nabídky redakce Romano hangos vyjádřit se ke kauze poslední ze série vražd spáchaných skinheady. Sedmnáct let trestu odnětí svobody pro Vlastimila Pechance nepovažuji za úspěch a důkaz opravdové vůle státu vypořádat s rasismem a diskriminací, ale naopak prohru spravedlnosti a názornou ukázku pokrytectví a neochoty skutečně se důsledně vypořádat s organizovaným diskriminačním násilím a vymýtit je až do jeho kořenů. K tomuto názoru mě opravňuje 13 let intenzivního zabývání se touto problematikou. Jako nezávislý publicista a aktivista spolupracující s romskými organizacemi veřejně upozorňuji na nebezpečnost skinheadů již od roku 1990. Stejně jako mnoho Romů, zavraždili skinheadi mé přátele Filipa Venclíka (1993) a Zdeňka Čepelu (1994). Od roku 1996 zastupuji v trestních řízeních oběti skinheadských útoků, někdy bohužel už jenom pozůstalé. Zastupuji Romy i ty, kdož se stali terčem útoků pro svou odvahu proti skinheadům veřejně vystoupit. V roce 2000 ocenila tuto mou práci Nadace Charty 77 Cenou Františka Kriegela za „boj s předsudky a netečností policie a justice“. pokračování

Ve Valašském Meziříčí dostanou Romové byty Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo letos v únoru Program na podporu bydlení. Na základě vyhlášení tohoto programu Demokratická aliance Romů ČR (DAR ČR) začala připravovat druhou fázi projektu na podporu bydlení – tak zvaný Dům na půl cesty II. pokračování

Prohranou bitvou nemusí končit válka I zasvěceným kruhům uniklo pozornosti, že poslední červnové zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity projednávalo zásadní otázku reálného plnění vládního programu integrace Romů do společnosti a jeho pokračujících nedostatků. O tomto zasedání jsme vás informovali v minulém čísle Romano hangos. pokračování

Děti na hradě Svojanov – Hrad Svojanov nedaleko Poličky se stal v červenci na dva týdny domovem dětí z Pardubic, Liptovského Jána a Brna. Různorodá společnost dětí nejen romských docela dobře zapadla k festivalu, který tady koncem července pořádala zpěvačka Ida Kellarová. Děti se na jeho přípravě, zejména na výzdobě, také podílely. A brněnské ze souboru Čercheňa vystupovaly i v programu. pokračování

napsali jste nám Pane šéfredaktore, velmi podrobně sleduji periodika národnostních menšin, zejména však periodika romská. V poslední době jsem zneklidněn z toho, jak se z relativně dobrého týdeníku Romano hangos za pomoci státní dotace stává „štvaný plátek“ zaměřený na Policii ČR. Nevím, jestli Vám došel dech a nemáte o čem psát, nebo vyjadřujete Vaše osobní postoje k policii městské nebo ČR. V osmistránkovém týdeníku číslo 20 jsou krom policejní kroniky tři velké články o Policii ČR. Domníváte se, že toto je jediná věc, která zejména romské spoluobčany zajímá a pomůže jim? Několikrát jste v různých jednáních prohlašoval, že je velká nedůvěra Romů v Policii ČR. Otevřeně se Vás ptám, co jste udělal pro získání větší důvěry, kde jsou Vámi doporučení Romové, kteří by pracovali u policie, aby sami Romové neměli pocit, že „bílý“ policista má rozdílné přístupy k majoritě a příslušníkům národnostních menšin, zejména k Romům. Pro Vás pravděpodobně není zajímavé ani to, že od roku 2000 nastoupilo k policii 21 příslušníků národnostních menšin a že z toho je 16 Romů. Osobně se domnívám, že by prospěl rozhovor s některým z těchto policistů, ale radit Vám mně nepřísluší. Nevím, jestli Vám uniká skutečnost, že Policie ČR je jediná v Evropě, která od roku 2000 realizuje na Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Brně projekt Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR, že 7. července 2003 byl zahájen již 7. běh výše uvedeného projektu. Jenom pro Vaši informaci (policie žádné rozlišování na policisty z majoritní společnosti nebo z řad minorit nevede): je to největší počet, jaký v historii policie byl. Je to největší počet v Evropě. Ovšem to by byl klad policie a to Vás, ani Vaši redakci pravděpodobně nezajímá. Jsem si úplně vědom toho, že existuje v naší společnosti svoboda slova, a není možná cenzura, přesto si však dovoluji oslovit členy Rady vlády pro národnostní menšiny, aby pečlivě zvažovali přidělování státní dotace na národnostní tisk, zejména jeho úroveň a přínos nejen pro příslušníky národnostních menšin, ale i celou společnost. Závěrem si Vás, pane šéfredaktore, dovoluji požádat o zveřejnění tohoto článku v týdeníku Romano hangos. pplk. Bc. Stanislav Daniel zmocněnec ministra vnitra pro otázky ochrany národnostních menšin před projevy rasové diskriminace (Na přání autora zveřejňujeme v plném znění, pouze po opravě gramatických chyb.) pokračování

David + Marie = Manželství Studium na střední škole je pro mnohé studenty krokem do života, byť jen tím prvním, zato však velmi důležitým. Na střední škole člověk získává vědomosti, podléhá tam i různým životním nástrahám. A jak to obyčejně bývá, vznikají tam i velké studentské lásky. Některé jak přišly, tak odešly, a z těch pevných vznikají i manželství. Nejinak tomu bylo v případě absolventů Romské střední školy sociální v Kolíně, Davida Orleta ze Zbraslavi u Brna a Marie Danišové z Jihlavy. Své ano si řekli v sobotu 12. července v Jihlavě. Manželé Orletovi se rozhodli jít společně nejen cestou života, ale také za svými cíli, které si určili ještě za svobodna. Oba chtějí studovat právo na Masarykově univerzitě v Brně. Na jejich společné cestě životem jim přeje redakce Romano hangos vše nejlepší. Text a foto: Gejza Horváth pokračování

Přijela jsem si udělat názor V rámci mezinárodního projektu výměny dobrovolníků přijela do ústecké Matiční ulice s dalšími osmi cizinci i Kanaďanka Veronique Lussier. Doma v Montrealu pracuje jako učitelka francouzštiny pro dospělé imigranty. V ČR se čtrnáct dní účastní workcampu, což v praxi znamená, že za odvedenou práci obdrží ubytování se stravou. Pro mnoho účastníků to obnáší nejen možnost cestovat, ale i poznat novou zem a společnost. pokračování

napsali jste nám V Praze 10. července 2003 Prohlášení Pane Holomku, v červencovém vydání, jste ve Vašem týdeníku Romano hangos zveřejnil v rubrice Komentáře článek Přerovští si pověsí Škromacha (na stěnu) a to v souvislosti s aukcí portrétních fotografických obrazů známých osobností, která se uskutečnila 19. června t. r. v Čejkovicích. V článku mimo jiné informujete o prodeji portrétu ministra práce a sociálních věcí ČR Ing. Zdeňka Škromacha, který zakoupili přerovští Romové v čele s Milanem Polhošem. V této souvislosti tvrdíte, cituji: „Pan Polhoš a spol. je totiž jediný, který je mezi Romy obšťastňován pozorností této instituce, nepochybně díky ministerskému poradci Ladislavu Bodymu.“ K mé osobě dále v článku uvádíte, cituji: „To by mně nevadilo, kdyby ta pozornost byla rozdělována rovnoměrně mezi všechny romské podnikatele a kdyby pan Body měl čisté ruce.“ V článku dále uvádíte, cituji: „Netroufnul bych si něco takového říci, kdybych neměl výrok soudu, který potvrzuje, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, když se věc provalila.“ K Vašemu tvrzení, že jsem úplatek vzal a pak ho vrátil, prohlašuji, že jsem nikdy nebyl vyšetřován, nebyl obviněn či postaven před soud a odsouzen za přijetí a vrácení úplatku. Vaše útoky na mou osobu považuji za dlouhodobě cílenou nenávistnou kampaň, jejíž počátek se datuje od 1990, v souvislosti s mou veřejněpolitickou činností poslance ČNR a Parlamentu ČR. Na základě těchto faktů Vás důrazně žádám ve smyslu zákona č. 46/2000, Sb. v platném znění (tiskový zákon) o právech a povinnostech jako autora článku a zároveň šéfredaktora Romano hangos, o zveřejnění mého prohlášení v plném znění. Ladislav Body Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Na přání autora zveřejňujeme v plném znění, pouze po opravě gramatických chyb.) pokračování

Otevřený dopis V Romano hangos č. 23 v rubrice Napsali jste nám jsme zveřejnili dopis pplk. Bc. Stanislava Daniela, v němž si stěžoval, že se z našeho tisku stává štvavý plátek zaměřený na Policii ČR. Jelikož pan Daniel podal stížnost na náš tisk i na Ministerstvo kultury ČR, otiskujeme dopis, který naše redakce adresovala ředitelce Odboru hromadných sdělovacích prostředků Mgr. Editě Novotné. pokračování

napsali jste nám Romové mají k policii negativní postoj Pravidelně odebírám romský týdeník Romano hangos a jsem vděčen vydavatelům za jejich práci a snahu co nejobjektivněji psát o Romech a jejich nelehkém osudu. Je pravdou, že o nás, o Romech, český tisk až na světlé výjimky informuje jen negativně. Co kde Romové ukradli, jak vybílili své byty, o stěhování do holobytů atd. Veřejnost si tak již bohužel zvykla posuzovat Romy jen z té špatné stránky. Lidé o Romech vědí jen to špatné, a to dobré, co v nás je, nějak zapadá, nepíše se o tom. I z těchto důvodů máme svůj romský tisk, své noviny a časopisy, ve kterých se romští novináři snaží překlenout staleté předsudky tím, že píši o kladných vlastnostech romského národa, o jeho kultuře, zvycích a tradicích. pokračování

Romská sdružení pro děti a mládež Zhruba před pěti lety se v Plzni ustavila romská misijní organizace, která svoji činnost zaměřuje především na děti a mládež. Tehdy začaly mezi romskou mládež pronikat drogy a vše nebezpečné, co s tímto jevem souvisí. Především na sídlišti Vinice se zhoršila situace natolik, že přímo rodiče začali aktivně chránit děti před hrozbou drogové závislosti. pokračování

napsali jste nám Ad: Ohlédnutí za festivalem Gypsy Celebration 18. září vyšlo vydání Romano hangos, které vždy poctivě pročítám a jsem vděčná za každý řádek. Chtěla bych zareagovat na článek Ohlédnutí za festivalem Gypsi Celebration (pozn.: anglicky se píše Gypsy). pokračování

Milí rodiče, milí kantoři, milé děti! Týdeník Romano hangos vyhlašuje výtvarnou soutěž na témata inspirovaná námi vydávanými články. Vyzýváme každého, kdo má představivost a rád maluje, aby zaslal své práce na adresu redakce Romano hangos nejpozději do 30. října. Soutěžní práce budou vystaveny v Muzeu romské kultury a tři nejlepší budou odměněny a zveřejněny v týdeníku Romano hangos s krátkým profilem dětského autora. Těšíme se na vaši účast. Soutěž a výstava jsou součástí projektu, který SRNM realizuje ve spolupráci s Muzeem romské kultury v rámci programu Dživas Jekhetane – Žijeme společně, za podpory NROS. pokračování

Školský zákon – připomínky V předminulém čísle Romano hangos jsme vám slíbili, že se vyjádříme k návrhu školského zákona, který je již v paragrafovaném znění a před projednáváním ve sněmovně parlamentu. Nyní tedy s mírným zpožděním svůj slib plníme. pokračování

Proti trestu smrti Desátý říjen je Mezinárodním dnem proti trestu smrti. Lidé na celém světě si připomínají, že trest smrti se v některých státech stále ještě uplatňuje. V někdejším Československu byl zrušen roku 1991; dosud však může soud poslat obviněného na smrt nejen v islámských a arabských zemích, ale také v Japonsku, v USA aj. pokračování

Romano hangos v terénu Vydavatel týdeníku Romano hangos, Společenství Romů na Moravě, zaměstnává několik terénních pracovníků, kteří jsou v pravidelném kontaktu se sociálně slabšími příslušníky romské komunity, tudíž s lidmi, kteří potřebují pomoci. Spojili jsme se s nimi, abychom upozornili na problémy zdánlivě neřešitelné a eventuálně dosáhli prostřednictvím RH pozitivní změny. S Romano hangos tak chceme přijít k těm, kteří pomoc nejvíce potřebují a zároveň jim chceme dát šanci, aby se vyjádřili k vlastním problémům. Ty jsou často zapříčiněny společenskými stereotypy. Cestou na brněnskou Dukelskou ulici vyslovil Vladimír Dirda (terénní pracovník) zajímavou myšlenku: „Proč jezdit do slovenských osad, kde Romové žijí po dlouhou dobu dobrovolně v úzkém vztahu s přírodou, když nám ve městech rostou nedobrovolná ghetta?“ Dům na Dukelské 88 v BrněHusovicích vypadá od pohledu jako ostatní renovované domy – žlutá fasáda, plastová okna. Nic nenasvědčuje tomu, co se odehrává uvnitř. Když však vejdete do dvora, přenesete se o několik desítek let zpátky. Mokré stěny, popraskané, s opadanou omítkou. Na dvorku, kde by si mohly hrát děti, je bahno, nepořádek a odpadky, mezi kterými pobíhají krysy. Člověk rychle nabude dojmu, že se dům co nevidět sesype. Je to pravděpodobně jen otázka času. Zastavili jsme se s několika nájemníky, jejichž názory vám přinášíme. pokračování

Romano hangos v terénu Jak se žije Romům v ulici Cejl 75 a 77 v Brně Když jsme navštívili tyto domy v centru Brna a ptali se některých jejich obyvatel, co je trápí, posteskli si – marně žádají o samostatné vodoměry. Během setkání s místostarostou JUDr. Janem Musilem, PhD, a dvěma zaměstnankyněmi bytového odboru úřadu MČ Brnosever, jsme se dozvěděli, že to však není možné. Kvůli správnému propočtu spotřeby vody totiž platí, že vodoměry budou mít buď všichni, nebo nikdo. „Podle platné vyhlášky můžeme počítat spotřebu vody buď podle vodoměrů a nebo ji rozpočítávat. Nelze však tyto dva způsoby kombinovat,“ vysvětlila Marie Trnková z bytového odboru. Navíc se v případě obou domů jedná o byty 4. kategorie, kde jeden záchod využívá přibližně deset lidí. Takže spotřeba vody na WC by se dále musela rozpočítávat podle počtu osob, vodoměry by nic neřešily. Záchody navíc neustále protékají. „Pokud je na jeden byt přihlášeno pět lidí a ve skutečnosti jich tam žije deset, je spotřeba vody mnohem vyšší,“ dodává Marie Trnková. V případě, že vodoměry není vybaven ani jeden byt a spotřeba vody se rozpočítává podle počtu přihlášených osob, je to nefér vůči lidem, kteří platí stočné za lidi odpovídající počtu přihlášených osob. A devastace samozřejmě rovněž hra je důležitou roli. Podle vyjádření zaměstnanců úřadu je jasné, že pokud lidé nemají zaplace né stočné, neplatí nájem, je hož součást tvoří i zálohy na vodu. „Co se týče vyvážení odpadků a deratizace, dáváme do každého vchodu pravidelně dva kontejnery. Problém je však v tom, že lidé vyhazují odpadky oknem či z pavlače. Ne do kontejneru, jehož přistavení vyjde na 80 000 korun,“ sdělila nám paní Trnková. Problémy byly údajně i s přístavkem na dvoře, který dal úřad několikrát vyklidit, ale stále je tam spousta odpadu. pokračování

Pohledy do České Lípy V předminulém čísle Romano hangos jsme se zmiňovali o situaci Romů v České Lípě. Nyní se vracíme do tohoto města několika snímky, které jsme tenkrát ještě neměli k dispozici. pokračování

Romano hangos v terénu Jak se žije Romům v ulici Spolková 3 V tomto seriálu se snažíme poukázat na problémy bydlení, se kterými si Romové často nevědí rady. Tentokrát jsme zavítali do rodiny, která by s úřady formálně neměla mít žádné problémy. Nesplácí totiž žádný dluh. Ro dina chce na vlastní nákla dy opravit byt pro syna, který by v případě jeho přidělení žil hned vedle. Přestože se jedná o bezproblémové nájemníky, ze stra ny úřadů jim hrozí pokuta až 50 000 korun. Tomuto evidentnímu rozporu jsme chtěli přijít na kloub. pokračování

Romský jazyk v českých školách V čísle 28 šéfredaktor romského týdeníku Romano hangos reagoval na připravovanou novelizaci školského zákona. Naše národností menšina, tedy romská, má k tomuto zákonu mnoho co říci. Jen se divím našim aktivistům ve školách a neziskových organizacích, že mlčí. Až na světlé výjimky nereagují na připravované změny, které se bytostně dotknou každého z nás, včetně romských žáků a jejich budoucnosti. pokračování

napsali jste nám Ostatní čekají, já si o pomoc říkám Nesouhlasím s tím, co prezentujete v týdeníku Romano hangos. Jsem Rom a je mi 42 let, momentálně jsem ve vězení a právě tady jsem se setkal s vašimi novinami. Již mnoho let se snažím nějakým způsobem zapojit do práce s Romy. Bohužel se mi nepodařilo nalézt lidi, kteří by mi tu možnost dali. Pocházím z České Lípy, snad tam nějaká organizace je, ale nikdo o ní neví a ona sama nejeví zájem se nějak prezentovat a zviditelnit se. V Romano hangos postrádám jakoukoliv snahu Romům pomoct žít a přežít. Píšete, co dokázali, napíšete o několika zpěvácích, hudebnících, umělcích, ale to je jen nepatrný zlomek romské populace. Daleko více Romů obyčejných profesí a povolání, kteří by rádi uplatnili svůj um, dovednost a v mnoha případech i odbornost. Ano, existují romští poradci, o kterých jsem se ale dozvěděl až tady ve vězení. pokračování

Romano hangos a my Brno (kd) – Redakce Romano hangos ve spolupráci s Muzeem romské kultury uspořádalo 30. října vernisáž soutěžní výstavy výtvarných prací dětí ze základních a zvláštních škol. Soutěž byla vyhlášena jako součást projektu Vydávání romského čtrnáctideníku Romano hangos v roce 2002/2003 financovaného Nadací pro rozvoj občanské společnosti v rámci programu Dživas Jekhetane – Žijeme společně. pokračování

Společenské vyloučení a nezaměstnanost Nedávno jsem si přečetla článek Mozek vnímá osamocenost jako bolest od Evy Hníkové. Vyšel 18. října v Lidových novinách. Problematika sociálního vyloučení souvisí dle mého názoru úzce s problematikou nezaměstnanosti, o níž jsem psala v Romano hangos č. 29. Ráda bych dala svůj článek do souvislosti s příspěvkem zveřejněným v LN. Už proto, že míra sociálního vyloučení, mnohdy vyplývající z nezaměstnanosti, je u Romů několikrát vyšší než u neromského obyvatelstva. pokračování

Gulo čar a jejich Dlouhá cesta Brněnská romská kapela Gulo čar má nové CD s názvem Baro drom – Dlouhá cesta (vydalo nakladatelství Indies records). Gulo čar se prezentuje funky jazzovou muzikou, v tomto duchu a stylu je kompakt laděn. pokračování

Antidiskriminační zákon – šance nejen pro Romy Před více než měsícem, 20. září, schválila vláda po bouřlivé diskusi a dramatickém průběhu jednání věcný záměr zcela nové ho zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací. Pro mne jako zmocněnce pro lidská práva to bylo vyvrcholení více než dvouletého úsilí, jehož součástí byl roční pobyt předvstupního poradce Evropské unie Warwicka Maynarda a další rok systematické práce našeho odborného týmu (Veronika Doležilová a Martina Štěpánková z odboru pro lidská práva, Pavla Boučková z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva) na řešení četných legislativních problémů s touto úpravou spojených. Úspěch věcného záměru antidiskriminačního zákona považuji za jeden ze zásadních kroků ke zlepšení ochrany lidských práv v ČR. pokračování

Foto ministra za státní peníze Praha – Majitelka údajně nejhezčího poprsí v zemi Iva Kubelková – 16 tisíc korun, modelka Simona Krainová – 15,5 tisíce, ministr Zdeněk Škromach – 150 tisíc korun. pokračování

Komentář : Od komunistů nelze nic očekávat AD: Jak se lidem žilo dříve a jak se žije nyní Možná někomu přijde absurdní, že právě v Romano hangos se objevuje článek tohoto druhu, když na druhé straně se tu objevují ankety, názory Romů a texty vyjadřující nářky na dnešní dobu a řeči o tom, že za komunistů bylo lépe. Je to v pořádku. Noviny mají zrcadlit názory lidí a mohou tedy být i diametrálně odlišné. Zrovna nedávno jsem na docela oficiálním zasedání slyšel neuvěřitelný názor jednoho romského vůdce: komunisti jsou prý zlatí a že už se těší, až budou ve vládě. Zřejmě tím chtěl vyjádřit naději, že oni budou ti praví, kteří konečně něco pro Romy udělají. pokračování

Příběhy malých Romů zaujaly Praha – Čtení příspěvků šestého ročníku celostátní literární soutěže Romano suno bylo hlavním bodem programu Romského večera, který se konal 21. listopadu v literární kavárně Globe v Praze. Akci pořádala společnost Nová škola, která se zaměřuje na vzdělávání menšin s důrazem na romskou komunitu. pokračování

Než přišly děti do centra, neznaly básničky ani pohádky, dnes hrají divadlo Komunitní centrum s mateřskou školou bylo letošního 13. srp na otevřeno v jedné ubytovně v OstravěZábřehu, kde žijí převážně Romové. Zasloužila se o ně Marie Holubová (23 let), která s tímto nápadem přišla na vedení a. s. Banami, provozovatele ubytovny. pokračování

Seminář k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin Na zámku v Kolodějích se konal 2. prosince seminář k implementaci zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin. Nejdříve si vysvětleme základní pojmy. Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin, která vstoupila v platnost 1. února 1998, je určena k ochraně práv osob patřících k národnostním menšinám. Zúčastněné strany se v ní zavazují podporovat úplnou a skutečnou rovnost ve všech oblastech hospodářského, politického a kulturního života, spolu s podmínkami, které umožňují příslušníkům národnostních menšin vyjadřovat, zachovávat a rozvíjet svoji kulturu a identitu. pokračování

Upřímnost za zdmi heřmanického vězení V souladu s novelou zákona o výkonu trestu je zaříze ní v OstravěHeřmanicích profilováno jako věznice s ostrahou, přičemž má i oddělení s dozorem. K výkonu trestu jsou zařazováni odsouzení s délkou trestu do 15 let. Normová ubytovací kapacita je 625 míst, skutečný stav se pohybuje od 650 do 700 odsouzených. Při odpykávání trestu mají vězni možnost pracovat, vzdělávat se, rozvíjet své tvůrčí dovednosti a jazykové znalosti. Silesia Kovošrot zaměstnává průměrně 15 odsouzených při zpracování kovového odpadu a barevných kovů. Každý si tak může vydělat až 3542 Kč. Co se týče vzdělávání, osvědčila se spolupráce se Středním odborným učilištěm Dakot v Petrovicích u Karviné. Odsouzení mají možnost získat výuční list v oboru strojní zámečník. V prostorách věznice se dvakrát týdně vyučuje anglická konverzace. V rámci programu Mladí dospělí si odsouzení zvyšují vědomosti z dopravní výchovy a výchovy k rodičovství, sociální pracovnice jim přibližuje zákoník práce, zákon o rodině a zaměstnanosti. Kdo chce, může cvičit jógu, seznamovat se s PC, chodit na muzikoterapie nebo hrát loutkové divadlo Věznice, kde bylo v roce 2003 evidováno pět průkazných případů násilí mezi vězni, se zabývá i tak závažnými problémy, jako je drogová závislost a alkoholismus. Cílem protialkoholní ochranné léčby v průběhu výkonu trestu je, aby odsouzení uměli využít získané dovednosti k abstinenci, která jim usnadní život na svobodě. pokračování

Slovo šéfredaktora Rok se sešel s rokem, a to neuvěřitelným tempem. Události běžely jedna za druhou a dostaly nás úplně do svého víru. Na nudu nebyl čas! Je to jen povzdechnutí, které neznamená nic jiného, než že všechno má svůj řád, a že běh některých záležitostí změníme jen pramálo. pokračování

Domácí násilí jako trestný čin Praha – Poslanci schválili senátní návrh novely trestního zákona, který zavádí domácí násilí jako nový trestný čin. Ve středu 10. prosince se vyslovilo pro návrh 135 poslanců z přítomných 185. Pokud novelu schválí Senát a podepíše ji též prezident, mohlo by od června 2004 pachateli, který se dopustí domácího násilí, hrozit až osmileté vězení. Jednalo by se totiž o trestný čin – týrání osoby ve společně obývaném bytě nebo domě. V Romano hangos jsme o problematice domácího násilí podrobně informovali v číslech 35 a 38. (jk) pokračování

Slovo šéfredaktora k začátku šestého ročníku RH Naši milí čtenáři, začal rok 2004 a začátkem každého nového roku je mnoho věcí nejasných. Mimo jiné i náš rozpočet, se kterým můžeme počítat. Jisté je jen to, že Romano hangos bude vycházet i letos, a rádi bychom udrželi týdenní periodicitu. Zatím nás však tíží nedostatek finančních prostředků a jistou, doufáme že jen krátkou dobu, jsme nuceni přejít z úsporných důvodů na periodicitu čtrnáctidenní. Jakmile bude vše jasné, bude Romano hangos vycházet pravidelně každý týden. Doufám, že to bude nejpozději počátkem února. pokračování

Co nás čeká a nemine v roce 2004? O silvestrovské noci jsme uvítali příchod dalšího roku. Vše nové bývá často spjato se změnami, a protože nás jich v roce 2004 čeká víc než dost, řekněme si, co pro nás připravili členové vlády, poslanci a senátoři nejen pro nadcházejících dvanáct měsíců. pokračování

Lačhipen savore čhavenge! Dobro všem dětem! Vážení čtenáři, od příštího čísla budeme v Romano hangos uveřejňovat na pokračování sérii článků od hlavního lékaře léčebny Ch. G. Masarykové v Bukovanech u Orlické přehrady, doktora Jířího Lázničky. Bude psát o tom, co ohrožuje děti, jaké terapie (léčebné postupy) lze při léčení užívat, v jakém prostředí a jak. Přineseme také informace o drogách a velkém nebezpe- čí, které představují pro děti a mládež. Není pochyb o tom, že léčebna v Bukovanech nabízí vašim dětem dobré služby při upevňování jejich zdraví. Využijte této jedinečné příležitosti a chopte se jí! (red) pokračování

napsali jste nám Romové se učí číst Romská národnostní menšina je jako jedna z mála menšin v České republice, která po revoluci začínala s vydáváním svých novin a časopisů. Měl jsem to štěstí a byl jsem, jak se říká, u toho. Společně s některými nadšenci z řad majority a samozřejmě s Romy a za podpory státu se na trhu začaly objevovat Romano kurko, Amaro lav, Romano ľil, Roma, Gendalos a další. Některé již zanikly, troufám si dnes říct i díky naší „cikánské“ ješitnosti a malosti. Bohužel tak zanikl i časopis Lačho lav – Dobré slovo (později se nazýval Amaro lav – Naše slovo). V této redakci jsem kdysi dávno začínal, působil jsem také v redakci Romano kurko – Romský týden, který vycházel v Brně a jehož vydavatelem byla agentura Romart pod vedením Romské občanské iniciativy. pokračování

napsali jste nám Vážený pane Horváthe, přestože jsem se snažila, abyste do reakce RH včas obdrželi informaci o Zlíntalentu 2004, zřejmě jsem to do uzávěrky RH nestihla. Poté, co jsem si přečetla RH č. 13 z 1. 7. 2004 byly by vedle sebe dvě protichůdné zkušenosti. Česko hledá SuperStar jsem nikdy neviděla, pouze jsem četla některé články, názory apod. V této soutěži hlasují občané, kteří ne vždy přihlédnou jen ke kvalitám hlasu a projevu osobnosti, bohužel! Proto i váš článek Černá se u nás nenosí. Ale za velmi pozitivní i v této souvislosti považuji, kolik lidí z české většiny vyslovilo svůj názor – rozhořčení, že Martina Balogová nepostoupila a co za tím stojí. Nesouhlasím s vámi vysloveným názorem, že český národ přišel o hvězdu světového formátu. Nemyslím si totiž, že by pouze přední umístění v této soutěži umožnilo hvězdou se stát. Věřím, že Martina Balogová krásně zpívá (já jsem ji neslyšela) a i krásné čtvrté místo ji u nás dostatečně zviditelnilo! pokračování

Přibyla žádná slušná společnost nemůže přijmout I já se přidávám k Michalu Pavlatovi a Janu Rejžkovi a plně souhlasím s jejich výhradami vůči jmenování Pavla Přibyla vedoucím Úřadu vlády ČR. Vůbec to nepokládám za nošení dříví do lesa, protože takové volání by se mělo ozývat ze všech stran do té doby, než se ztratí někam mimo státní sféru. pokračování

Festival v Karviné O prázdninách jsme se v Romano hangos dočetli o mnoha kulturních akcích a romských hudebních festivalech na různých místech naší vlasti. Na severní Moravě se konal 26. června již pátý Karvinský romský festival. Stalo se tak za podpory Ministerstva kultury ČR, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Města Karviná v příjemném prostředí areálu parku Boženy Němcové v Karviné-Fryštátě. O významu akce svědčí také to, že ji zahájil karvinský primátor Antonín Petráš a předseda Sdružení Romů severní Moravy (pořadatel festivalu) Milan Ferenc, přítomen byl také hejtman Evžen Tošenovský. pokračování

vzdělávací okénko V době, kdy uzavíráme další číslo Romano hangos, tedy 21. srpna, právě před 36 léty přepadla vojska Sovětského svazu a jeho satelitů Československo, aby zmařila pokus o lidskou tvář komunismu. Dodnes se vedou spory o to, zda by tento pokus byl úspěšný či nikoliv, kdyby nebyl násilně přerušen právě agresí cizích vojsk tehdejší Varšavské smlouvy. pokračování

Slovo šéfredaktora Vážení čtenáři, v současné době vám zasíláme žádosti o předplatné, které, mimochodem, je velmi nízké. Mnozí z vás přesto odebírání našich novin vypovídají. To nás samozřejmě velmi mrzí. Svědčí to také o jistém nedorozumění, které panuje. Rád bych tedy znovu vysvětlil některé okolnosti, které provázejí vydávání národnostního tisku. pokračování

Kniha, kterou čtou děti celého světa Kniha Tati, co je to rasismus? je rozhovorem mezi autorem a jeho dcerou Mérieme, která mu na demonstraci proti návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ve Francii v roce 1997 kladla celou řadu otázek. Týkaly se významu sloganů, které na manifestaci zazněly. Když si Ben Jelloun později vzpomněl na tyto nevinné dotazy, dostal nápad napsat knihu o rasismu, kterou by mohly číst a pochopit děti z celého světa. Text, který „byl (…) vymyšlen a napsán s péčí pedagoga“, byl údajně 15krát přepracován – původní verze obsahovala mnoho obtížných pojmů a složitých slov, které bylo potřeba vysvětlit. Výsledkem je publikace přístupná dětem i dospělým. Autor jasnou, jednoduchou a objektivní formou vysvětluje příčiny, důsledky a kořeny rasismu. „Chtěl bych, aby byl (text) přístupný všem, i když jej věnuji především dětem mezi osmi a čtrnácti lety. Jejich rodiče si to ale mohou přečíst také.“ pokračování

Autorské čtení a hraní v muzeu Brno – V Muzeu romské kultury od 13. do 17. září probíhal týden autorského čtení romských autorů. Jako první se představil Emil Cina. V dalších dnech vystoupili pražský básník a skvělý muzikant Vojtěch Fabián, brněnský pohádkář Ignác Zíma, povídkář a hudebník Gejza Horváth, ale také severomoravský básník Jan Horváth. Zastavme se alespoň stručně u těchto osobností. pokračování

Komentář ke knize Romské osady v kulturologické perspektivě autorů Jakoubka a Podušky Tato kniha se 174 stránkami textu vyšla v nakladatelství Doplněk v Brně v roce 2003. Podílí se na ni ne méně než deset autorů. Tyto texty nelze nechat bez povšimnutí, protože vyvolaly značný rozruch, a v romských kruzích, jichž se nejvíce dotýkají, i velkou nevoli. Nyní si všimnu pouze 1. kapitoly nazvané Romské osady – enklávy tradiční společnosti, jejímž autorem je již zmíněný Marek Jakoubek. Postupně si dovolím reagovat na stránkách Romano hangos na všechny kapitoly. pokračování

Zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity V otevřeném dopise předsedovi vlády, který jsme zveřejnili v minulém čísle Romano hangos, jsme upozornili, že vláda dosud nejmenovala předsedu Rady vlády pro záležitosti romské komunity. To mohlo způsobit zpoždění startu dotačních programů pro obce a nevládní organizace. Proto 1. místopředseda Rady, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, svolal na 22. října mimořádné zasedání. Současně se s Radou rozloučil, protože odchází do týmu evropského komisaře Vladimíra Špidly do Bruselu. Rada mu poděkovala za práci a ocenila jeho vnímavý přístup a z toho plynoucí ochranné kroky vůči všem ohroženým skupinám i jednotlivcům v oblasti lidských práv a jejich ochrany. pokračování

Emancipace Romů je věcí demokratické společnosti MFD uvedla 18. října v rubrice Názory článek Tomáše Hirta Válka o „etnopočítadlo“ Romů. Jsem nucen na tento článek reagovat, ačkoliv jeho pokleslá úroveň by si zasloužila spíše ignoraci. MFD však čte příliš mnoho lidí a nelze je ponechat v mystifikaci z pera páně Hirtova. Žádná válka o „etnopočítadlo“ Romů se nekoná a konat nebude. MFD můj článek nezveřejnila, a tak doufám, že alespoň někteří z odborníků prostřednictvím Romano hangos mohou dostat k dispozici moji reakci. pokračování

Válka o miliony Není všechno zlato, co se třpytí a Romové asi mají pravdu, když říkají, že Parlament Romů ČR není lesk, ale bída. Už od svého vzniku si kope hrob. My ho nerespektujeme, protože ho nezastupují šéfové romských organizaci, romští aktivisté, politici a uznávané romské osobnosti. pokračování

vzdělávací okénko V době, kdy vychází toto číslo Romano hangos už oslavujeme 15. výročí pádu komunismu a začátek procesu nastolování demokratických principů do života společnosti. Dne 17. listopadu 1989 tento proces v celé naší republice (a tehdy i její součásti – na Slovensku), zahájily statisíce lidí, nejčastěji mladých. Komunistický režim byl již vnitřně tak rozložen, že k překvapení mnohých se opravdový převrat – jinak to nazvat nelze – uskutečnil. Byla to nekrvavá revoluce, tak řečená sametová. pokračování

Rada pro menšiny brzy v nové sestavě, změní se polovina členů PRAHA – Rada vlády pro národnostní menšiny by v brzké době měla zasednout v novém složení. V poradním orgánu se vymění zhruba polovina nynějších členů. ČTK to řekl ředitel sekretariátu rady Andrej Sulitka. V radě zasedne devatenáct zástupců menšin, státní správa vyšle dvanáct osob. pokračování

Miss Gypsy World a dobročinnost Nejkrásnější Romka světa bude zvolena v Praze Nejkrásnější Romka na světě by měla být zvolena v nové soutěži Miss Gypsy World a mělo by se tak stát příští rok na podzim v Praze. Akci v tuzemsku zaštítil projekt Šance, který výrazně pomáhá se začleňováním romské komunity do společnosti. Není tedy náhodou, že celý výtěžek z volby Miss Gypsy World bude věnován na dobročinné účely. pokračování

Patřit mezi vyvolené S Ivonou Parčiovou, pracovnicí Muzea romské kultury v Brně, jsem se poznala při vyřizování odškodnění romským obětem za utrpení v době druhé světové války. Muzeum se na zprostředkování odškodnění podílelo již od roku 1998. Nejprve to bylo formou humanitárního příspěvku ze Švýcarského fondu, poté spolupracovalo s Česko-německým fondem budoucnosti a Mezinárodní organizací pro migraci na dalších akcích zaměřených na odškodnění romských obětí holocaustu. pokračování

Hodně sil Pavlu Dostálovi Redakce Romano hangos a jeho vydavatel Společenství Romů na Moravě touto cestou přejí ministru kultury do nového roku uzdravení. Pavel Dostál je jako ministr kultury ČR velkým podporovatelem rozvoje kultury Romů a zasloužil se nebývalou měrou o transformaci Muzea romské kultury na státní muzeum. Pan ministr si zaslouží naše uznání. (red.) pokračování

Sto lidí, sto názorů O Parlamentu Romů v ČR jsem už napsal článek pod titulkem Válka o miliony, který vyšel ve 22. čísle Romano hangos. Protože jsem popsal, co si myslí Romové, nedá mi, abych nenapsal, co si myslím já. Nechci válčit a už vůbec ne z pozice síly. Sám jsem už jednou zažil, že jsem v jedněch romských novinách nedostal možnost říct svůj názor. A nejen já, ale i mnoho dalších Romů. Při tom je normální a přirozené, že lidé nesouhlasí jen se vládní politikou, ale jsou i v opozici. Vydavatelé zmíněných novin s námi válčili z pozice síly a pod rouškou spravedlnosti nás ve svém tisku špinili. Prezentovali nás jako nepřátele Romů. Skutečnost však byla taková, že prali svoji špínu. A protože RH jsou noviny Romů, my to dělat nebudeme! Ctíme svobodu slova, zveřejníme každý názor na tento parlament. A hlavně očekávám, že se vyjádří jeho zástupci. pokračování

Šel džene, the dojekh hino aver Pal o Romano parlanemtos imar jekhvar andro Romano hangos č. 22 pisindžom. Bičholas oleske Válka o miliony, andro člankos pisindžom so peske duminen pal o Romano parlamentos varesave Roma. U vaš oda, hoj mange oda nahas pre kedva, ta kanav te phenel, so mange gondoľinav pal o parlamentos me korkoro. Nakamav man ňikaha te vesekedinel, aňi te halasinel, ča kanav te phenel avka, sar o čačipen hin. U vaš oda hoj o Romano hangos, hin novinki le Romengre, ta pisinen the tumen, so peske pal o Romano parlamentos gondoľinen. Užaras the kamas, kaj amenge te pisinen the ola džene, so andro parlamentos keren buči, so terdžon pre leskri sera. Mi phenen the jon, pesko čačipen, so peske gondoľinen jon. pokračování

O prazdňini imar adaj Avka sar aver berša,ta the ada berš o čhavore užarnas pro džives kana avena imar o prazdňini, the kana chudena o visvedčeňě. Doužarde pes, 30. junos has andre škola agorutno džives. Sar o učiteža o učitežki ta avka isto has oda džives upre urde the o čhavore. Savore jekhetane bares radisažonas. Amare romane čhavore denas le učitežken bari pačiv, thovnas lenge andro vast o kvetki, the aver darunki so ande kheral. pokračování

K volbám do Evropského parlamentu slovo šéfredaktora Z výsledků eurovoleb si nemusíme zoufat – i když to k uzoufání je. Přece to dopadlo, jak jsme čekali! Měli bychom se však zamyslet. Podívejme se, jak výsledky ovlivní postavení Romů v EU. Nemůžeme si dělat nejmenší iluze. Když však řekneme, že mezi nevoliče jistě patřili Romové, pak první závěr zní: vždyť jste se ani nepokusili volit někoho, kdo by pro vás něco mohl v té Evropě udělat. pokračování

Splnilo se nám toužebné přání: dcerky jsou doma Když jsem na konci listopadu minulého roku chtěla napsat reportáž o dvou vážně nemocných sestrách, Lucince (16) a Marušce (13) Gáborových, musela jsem je navštívit na nemocničním pokoji na jednotce intenzivní a resuscitační péče na Dětské klinice v olomoucké Fakultní nemocnici. pokračování

Jekhetanutňa čhibaha … Společným jazykem Společenství Romů na Moravě koncem minulého roku vydalo sborník s tímto názvem. Shrnuje závěry konference, kterou loni SRNM uspořádalo k romskému jazyku a způsobu jeho používání v písemné formě. pokračování

Třetí pokračování soudobého cestopisu z východního Slovenska Jarovnické utrpení V naší reportáži z cesty po východním Slovensku tentokrát zamíříme do romské osady Jarovnice, kde přišlo při povodni v roce 1998 o život skoro 60 lidí včetně dětí. Z dědiny jsme tam přijížděli už po polní cestě. Na okraji osady měli Romové stejné baráky jako gadžové: zachovali podobnou architekturu, před baráky byly zahrádky s ovocnými stromy a květinami, nechyběla ani velká plechová vrata a za nimi štěkající pes. Jenže dál do osady už se stavby změnily v hliněné a dřevěné chatrče. Kolem našeho auta pobíhaly děti a cosi pokřikovaly. Stáhl jsem okénko a zeptal se: „So kamen čhavale?“ (Co chcete, děti?) Jedno z nich se chytlo za hlavu a povídá: „Jaj, sem oda hin Roma.“ (Však to jsou cigáni.) Byly překvapené a zároveň i šťastné a provázely nás při naší pomalé jízdě až do centra osady. Když jsme zastavili, prosily nás, abychom jim něco dali. Neustále nám otvíraly kufr od vozu, myslely si, že tam najdou jídlo. Dali jsme jim vše, co jsme měli včetně Romano hangos. Noviny ale pro ně nebyly tak zajímavé jako sladkosti. pokračování

Soutěž na Mírově Redakce Romano hangos vyjela 2. května na návštěvu do věznice Mírov, jedné z nejpřísnějších v ČR, kde si odpykávají své tresty mimo jiné i ti, kteří vraždili. pokračování

Takhle jednoduché to asi nebude... Milan Ščuka ve svém rozhovoru pro Romano hangos (9/2004) tvrdí: „Od roku 1990 se česká vláda vyměnila pětkrát a každá začínala řešit romskou problematiku vždy od nuly... Vláda, která se dostane k moci na čtyři roky, minimálně dva roky připravuje novou vizi pro řešení romského problému. Za zbylé dva roky už potom není schopná realizovat svůj program. Pak nastoupí nová vládní moc a ta začíná opět od nuly.“ pokračování

Andre Martina šaj keras baripen Sako ko dikhel pre televiza kana džal Česko hledá superstar prindžarel maškar kole so giľaven, kaj e Martina Balogová hini but baro talentos. Simpaticko sas kadi romaňi čhaj imar anglunestar, kana pes kidenas avri kole, save džana andre „soutěž“ dijader. Akana, sar ačhile imar ča panč džene, sako užarel ko lendar džala mekdureder. La Martina hin bare šanciji, bo lakero giľavipen hin kajso lačho, kaj pes olestar sako čudaľinel. Sako giľi savi dži akana thodža, giľadža but šukares, sar bari profesionalka. Čačipen hin, kaj la o Del diňa šukar barvalo hangos, zor u joj sikľiľa te giľavel avke, kaj pes paš late našči choc ko chudel. But zoralo andre kada hin, kaj choc te o gadže džanen kaj e Martina hini romani, den la peskere hlasi, u joj džal dijader the upreder. pokračování

Komentář ke zprávě o stavu romských komunit v ČR Vláda nedávno projednávala zprávu o stavu romských komunit v ČR, která byla zpracována kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Pravděpodobně se na ní ještě podílel výrazným způsobem bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva pan Dr. Jařab. pokračování

Romové dochytračili Zpravodajství Anopress vydalo 13.ledna následující zprávu: 1,5 % ze získaných dotací si žádal pro sebe čestný předseda Společenství Romů na Moravě, které je největší romskou organizací v Česku. Pak se přičinil o to, aby takové projekty měly šanci na přijetí. Takovou smlouvu uzavřelo společenství s Karlem Holomkem. Neziskové organizace tak získaly neoprávněně ze státního rozpočtu přes 4,8 milionu korun. Aby bylo jasno! Novinami se šíří zvěsti, které svou neúplností vedou k nejrůznějším dohadům. Jsou to zvěsti o využívání peněz Romy. Navíc jsou zveřejňovány s velkou radostí, která nezapře averzi vůči Romům. Proto ještě vysvětlení. pokračování

Na stáži ve Štrasburku Vzdělání na prvním místě Jsou to již více něž tři měsíce, co jsem přijela do Francie a nastoupila stáž v Radě Evropy ve Štrasburku. Část jsem strávila v oddělení Romů a migrace, nějakou dobu jsem pobyla také v tiskovém oddělení Rady Evropy. Byly to pro mne zajímavé zkušenosti. Čtenářům Romano hangos nabízím rozhovory s pracovníky romského oddělení Michaelem Guetem (Francie) a Dianou Kirilovou a také Ilianou Tsankovou (Bulharsko), která absolvovala zmíněnou stáž se mnou. Romská divize přijímá každé tři měsíce dva romské stážisty. Pro období září až prosinec se mnou byla vybraná 23letá Iliana Tsanková z Bulharska. pokračování

Úřadování s Romy v Čechách V závěru roku 2004 došlo v záležitostech Romů k mnoha významným změnám, aniž si toho někdo v širší společnosti všimnul. Jediným úřadem, který vláda zřídila za účelem sledování těchto záležitostí a návrhům programů, které nějakým způsobem projevují snahu integrovat Romy do společnosti, byla Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, později přejmenovaná na Radu vlády pro záležitosti romské komunity. Tato rada každoročně aktualizuje vládní program integrace Romů do společnosti. pokračování

Je Dekáda romské inkluze jen trikem, jak skutečně řešit záležitosti Romů? S pompou a za slavnostní atmosféry byla 2. února v bulharské Sofii zahájena Dekáda romské inkluze (2005–2015). Romové, zástupci osmi účastnických států dekády a sponzorských organizací se sešli, aby společně deklarovali začátek zesílené snahy o zapojení Romů do společnosti střední a východní Evropy. pokračování

Nerozumím tomu! Některým věcem nerozumím. Po 15 létech budování demokracie by člověk mohl očekávat, že budou jasné alespoň plány, jak co dělat, když už se musíme spokojit s tím, že pokroku dosud v některých oblastech nebylo dosaženo. Jak se říká: mít perspektivu, hned by se žilo veseleji. Mluvím o problematice Romů. Naše vláda bude v příštím roce už popáté schvalovat aktualizaci koncepce integrace Romů do společnosti. Už pět let mají naši ministři tento program na stolech, ale mám silné podezření, že si ho ještě mnozí z nich ani jednou nepřečetli. Je to poněkud troufalé, ale veškeré indicie ukazují, že tomu tak je! pokračování

Paměti romských žen I. Na život romských žen, vnímání sebe sama, dětství, dospívání a také jejich rodiny, byl zaměřen projekt Paměti romských žen – Kořeny I, jehož koordinátorkou je Helena Danielová z Muzea romské kultury v Brně. Některé rozhovory vyšly v publikaci Paměti romských žen – Kořeny I, který obsahuje pět rozhovorů s generačně rozdílnými Romkami. Rozhovor, který nyní zveřejňujeme v Romano hangos, dosud nebyl prezentován. Je veden přirozenou řečí. Pro autentičnost vzpomínek byla zachována mluvená podoba, zpracování a úprava k publikování byly učiněny jen s minimálním zásahem. Rozhovor nám poskytla paní Rosálie, nar. 1933. Jméno a další osobní data respondentky jsou pozměněna. pokračování

Co znamená nechuť reagovat na hypotézy Marka Jakoubka Reakce na článek Svoboda bádání a existence Romů od Ivo Budila, který vyšel v Orientaci LN 29. ledna. pokračování

Krach medializace romské dekády Na sdružení Dženo se obracejí Romové s žádostmi o informace ohledně Dekády romské inkluze, která byla slavnostně zahájena 2. února v Sofii. Ukazuje se, že pokusy o medializaci romské dekády skončily v ČR naprostým krachem, stejně jako účast Romů na přípravě akčního plánu dekády pro ČR. Považuji to za tak závažnou okolnost, že chci informovat o tom, jak se stalo, že medializace romské dekády zkrachovala a poukázat na souvislosti mezi tímto krachem a aktivitami Gabriely Hrabaňové, stávající ředitelky o. s. Athinganoi. pokračování

Vyjádření Gabriely Hrabaňové Po zveřejnění článku předsedy občanského sdružení Dženo, pana Ivana Veselého, Krach medializace romské dekády ze dne 18. 2. považuji za nutné podat své vlastní vyjádření k problému medializace romské dekády. Ani v této chvíli se nehodlám snižovat na úroveň pana Veselého a polemizovat o opravdových důvodech, které ho vedou ke kritice mojí osoby a práce celého sdružení Athinganoi, chci však veřejnosti podat úplné a pravdivé informace vztahující se k okolnostem, které vedly k posunu vydání časopisu o Dekádě. pokračování

Mladí právníci bojují za lidská práva Právo má především sloužit lidem Jiří Kopal (25) je právníkem Ligy lidských práv. Za výjimečný přínos pro ochranu lidských práv s důrazem na řešení problematiky policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlnosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti získal prestižní ocenění Alice Masarykové, kterou loni poprvé udělovalo velvyslanectví USA v ČR u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. pokračování

K odškodnění V Romano hangos č. 2 byl zveřejněn váš projev v Senátu při příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození vězňů v Osvětimi. Reflexe té hrozné doby ještě není na náležité úrovni. Poté, co jsem se seznámila s tzv. odškodňováním Romů za období 2. světové války k tomuto tématu sděluji: pokračování

Život Romů v Rumunsku je velmi odlišný Reghina Maruntelu (41), původem z Rumunska, žije v České republice již od roku 1992. V současné době pracuje jako průvodkyně v Muzeu romské kultury a Romanu hangos povídala o životě Romů v Rumunsku. pokračování

Ad: Dohady o (údajném) vysvěcení Patrika Krause trvají V Romano hangos č. 1 jsme přinesli články o (údajném) vysvěcení Patrika Krause. Prostor k vyjádření dostal Patrik Kraus, ředitelka Nadačního fondu Klíček Markéta Královcová i zástupce České biskupské konference. V dalších číslech se k tomuto tématu vyjadřovali také čtenáři našich novin. Nyní zveřejňujeme poslední ohlasy a tím veškerá polemika končí. pokračování

Vážení a milí čtenáři Romano hangos Z Vašich ohlasů a dopisů, které dostáváme, můžeme usuzovat, že rádi věnujete pozornost aktuálním informacím, zprávám a komentářům, které na stránkách Romano hangos najdete. Mnohé z těch informací mohou mít i konkrétní dopad na Vás osobně a mohou Vám pomoci. Vážíme si této pozornosti i úsudku a budeme rádi, zůstanete-li nám věrni. pokračování

Elena Gorolová: Sterilizace mně naprosto od základu změnila život Kdy jste byla sterilizována? Sterilizace mně byla provedena v roce 1990, když mi bylo 21. Moje první dítě byl chlapeček, ale protože byl napříč, doktoři museli provést císařský řez. Po dvou letech a devíti měsících jsem porodila další dítě. Původně říkali, že porod bude v pořádku, nastaly však komplikace. Doktoři museli nanovo provést císařský řez a přitom mě sterilizovali. Museli to prý provést, protože jinak bych zemřela. pokračování

Pravý význam slova sterilizace znají ženy až teď Případů sterilizovaných romských žen v České republice přibývá – po Ostravsku se Evropské středisko pro práva Romů bude zabývat i desítkami případů z mosteckého romského ghetta Chanov. Na kauze se podílí známý tandem právníků ERRC, v čele s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, kteří stejně jako v obdobných případech z Ostravy hodlají stížnosti postoupit ombudsmanovi Otakaru Motejlovi. pokračování

Kampaň proti rasismu se neorientuje jen na Romy Reakce na článek uveřejněný v Romano hangos 12. května Romano hangos otisklo příspěvek novináře renomované rozhlasové stanice BBC Mikuláše Kroupy, který podle nadpisu vzbuzuje očekávání, že přinese informace o vládní kampani proti rasismu. Ačkoliv o kampaních vím poměrně hodně, bylo pro mě víc než obtížné se v textu zorientovat a doteď si nejsem jistá, kam autor směřoval. Celý článek mi připomíná spíše narychlo uvařený eintopf než strukturovaný text a ani žánrově si ho nedokážu zařadit. Vzhledem k nízké informativní hodnotě se nejedná o zpravodajství a na publicistický příspěvek se zase málo dovídáme o stanovisku autora, který zcela rezignoval na to, aby jednotlivá sdělení a citace nějak zarámoval. pokračování

Dopis Václava Havla předsedovi vlády ČR Jiřímu Paroubkovi Romano hangos obdrželo 14. června otevřený dopis, ve kterém bývalý prezident Václav Havel mimo jiné píše o Letech předsedovi vlády. Text otiskujeme v plném znění. pokračování

Romano hangos v terénu Pro mé děti je to lepší než být na ulici Paní Gabriela Klempárová (34) žije v Praze na Žižkově. Její situace je více či méně bezvýchodná, protože nemá kde bydlet, ani kam jít. Setkaly jsme se s ní při výzkumu zaměstnanosti příslušníků romské komunity v České republice organizovaném Evropským střediskem pro práva Romů, jehož záměrem bylo uskutečnit pohovory s lidmi, kterých se toto téma nejvíce týká. Praha byla jednou z cílových lokalit a předpokládalo se, že vzhledem k tomu, že má u nás nejnižší míru nezaměstnanosti, promítne se to i do situace tamních Romů. K našemu nemilému překvapení jsme však zjistily, že opak je pravdou. Problémem je nejen zaměstnanost, ale také bydlení. Jedním z příkladů zapeklitosti je právě žižkovská lokalita. Minimum místních obyvatel (ať už se jedná o platiče či neplatiče, legální či nelegální nájemníky) pracuje, protože jako Romové a dlouhodobě nezaměstnaní nemají na českém trhu práce šanci sehnat volné místo. Z absence příjmu logicky vyplývá nedostatek financí a neschopnost platit nájem, který mnohdy přesahuje částku vyplácenou v nezaměstnanosti a sociálních dávkách. Proto jsme se rozhodly, že se za některými z respondentů vrátíme a pro Romano hangos pořídíme autentické výpovědi těch, kteří budou ochotní mluvit. Paní Klempárová souhlasila: byla by ráda, kdyby se prostřednictvím romského tisku dozvědělo o jejím případě co nejvíce lidí. V dnešní tíživé situaci bez práce a trvalého či alespoň dlouhodobého útočiště se totiž ocitla i přesto, že je vyučenou aranžérkou. Dlouho bojovala s těžkou nemocí a nyní hledá práci dál. Ale jak říká: „Když nemáte čistý trestní rejstřík, málokdo vám práci nabídne.“ pokračování

Prezentace romských médií PRAHA – Prezentaci romských médií pro veřejnost uspořádalo sdružení Dženo 28. června v budově zastoupení Evropské unie v Praze. pokračování

Organizace žádají premiéra ČR, aby zastavil rasovou segregaci Romů BudapešŤ, Bohumín – Organizace Evropské středisko pro práva Romů, (ERRC), Centrum pro otázky bytových práv a vystěhování (COHRE), Evropská romská informační kancelář (ERIO), Vzájemné soužití a Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva (IHF) zaslaly dne 30. června dopis českému premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Žádají v něm, aby zakročil v případě krize, která nastala v Bohumíně. pokračování

Diskriminaci lze způsobit i bez otevřeného rasového nepřátelství V Romano hangos č. 4 jsme zveřejnili rozhovor Mladí právníci bojují za lidská práva s Michaelou Tomisovou a Jiřím Kopalem, právníky, kteří se v posledním roce dostali do popředí zájmu českých médií především v souvislosti s kauzou nucených sterilizací romských žen v ČR. Tentokrát vás seznámíme s Mgr. Davidem Strupkem (35), v dnešní době již, dá se říct, veličinou na poli obhajování romských práv. S Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC) spolupracuje na různých kauzách od roku 1999. pokračování

napsali jste nám Albový křest Věry Bílé jinak Je milé, když Romano hangos dá jako první téma na titulní stranu (číslo 11, 24. června) křest nového CD. Protože však autor zprávy (zkratka ChD) popsal celý večer v duchu svého titulku Manažer Věry Bílé organizoval křest z hlediště, dovoluji si jako jeden z přítomných kmotrů i jako publicista, který se romskou hudbou dlouhodobě zabývá, něco namítnout. Neměl jsem dojem, že by manažer Jiří Smetana hudebníky „nepřestával organizovat ani u mikrofonů“ tak, že by proto „ztuhli“. A nepřišlo mi ani trapné, že Smetana nepřeložil pár slov ředitele francouzského institutu, mně se to naopak zdálo elegantní: Smetana by totiž musel přeložit i pochvalné Bravo na sebe sama co by producenta CD. Pro mne byla toho večera důležitější hudba než manažer. I když má zásadní podíl na zájezdech Věry Bílé do dvaceti šesti zemí. Jiří Černý pokračování

Je ODS občanskou demokratickou stranou, nebo již spíše nacionální demokratickou stranou? V předcházejícím čísle Romano hangos jsme si položili otázku, koho volit v nadcházejících parlamentních volbách a ubezpečovali jsme se, že to bude, bohužel, jen volba menšího zla. Ale že volit je vždy lepší než vůbec ne. A ukázali jsme si, co by rozumní poslanci mohli dokázat, kdyby nás slyšeli, a to hned na příkladu skandálního zákona č. 261/2001 Sb., o odškodnění, který Romy jako skupinu poslal k vodě. Romy k vodě poslali poslanci námi volení nebo zvolení mimo jiné i proto, že jsme volit nešli. Taková je logika současného volebního zákona. pokračování

Kauza Bohumín na pokračování Pan starosta dosud bohužel jedná spíše jako hoteliér O kauze hrozícího vystěhování obyvatel hotelového domu v Bohumíně jsme informovali v minulém čísle Romano hangos. Žalobu na město, které hotelový dům odkoupilo, podala s dalšími čtyřmi stěžovateli i Alena Tichánková, která bydlí už déle než měsíc v jedné hotelové buňce s pětiletým synem, rodiči a sourozenci bez ubytovací smlouvy. pokračování

Stanovisko Petra Víchy, starosty města Bohumín vydané v tiskovém prohlášení z 3. srpna 2005 V případě, že by soud rozhodl o náhradním ubytování pro lidi z hotelového domu, znamenalo by to podle Petra Víchy to, že každý majitel hotelu by musel hotelovým hostům, kteří odmítnou z hotelu odejít, najít náhradní byt. A to je podle něj absurdní. Pokud tak soud rozhodne v případě hotelového domu v Bohumíně, město se rozhodně odvolá. A to proto, že ke snadnému získání bytu by pak stačil fakt, aby se člověk byť jen na jednu noc ubytoval v hotelu a pak se odmítl vystěhovat. pokračování

Pár slov k situaci v Novém Boru V posledních dnech rozdmýchal pan Miroslav Tancoš z Nového Boru, který je mimo jiné předsedou Romské sociálně demokratické strany (RDSS), která byla zaregistrována ministerstvem vnitra dne 22. 3. 2005 v Novém Boru, sérii provokativních akcí proti rodině Gorolových, které vyústily v otevřené provokace ze strany rodiny Tancošových, trvající několik dní. pokračování

Sudetští Němci, Romové a koncentrační tábor Lety Vzpoura proti diskriminaci Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny) již o sporu v souvislosti s vepřínem v Letech informovaly. Skutečnost, že byl vepřín zřízen přímo na místě dřívějšího koncentračního tábora, z něhož byli vězni posíláni rovnou do Osvětimi na smrt, se stala ostudou pro Českou republiku. Výroky některých politických představitelů k tomuto problému rozpoutaly vlnu rozhořčení. Prezident republiky Václav Klaus dokonce vyjádřil názor, že se v případě Letů jednalo o zařízení pro práce se štítící individua. pokračování

napsali jste nám Vážená redakce, nedávno jsem vám psal a opět si vám dovoluji napsat. Dovolte mi, abych vám touto cestou mohl sdělit něco z běžné praxe čtení Vašeho (našeho) čtrnáctideníku Romano hangos. Nedávno jsem se setkal nad čtením tohoto listu se starším i mladším Romem. Nadšeně jsme pročítali všechny informace od titulní stránky až po poslední stranu. Pochválili jsme shodně obsah, avšak oba mí kolegové (mladší i starší), měli fakticky dosti zásadní výhrady k srozumitelnosti. pokračování

Romové bez romantiky Takový byl název výstavy fotografií, které zachytily život romských rodin v Olomouci a v Bruntále v letech 1974–1975. Jejich autorem je světově uznávaný český fotograf Jindřich Štreit, žijící v Sovinci v Jeseníkách. V někdejší synagoze v Krnově byla výstava otevřena do 18. září společně s rozsáhlou expozicí fotografií židovských památek Čech, Moravy a Slezska a výstavkou etiket krnovského bylinného likéru Praděd. pokračování

Roman Krištof se nám oženil! Někdejší redaktor Romano hangos, člen týmu Helsinského občanského shromáždění – Romské sekce, ředitel kanceláře vládní rady pro záležitosti Romů, pracovník nevládních organizací většinou pracujících s cizinci, Roman Krištof je konečně pod čepcem. Jeho ženou je paní Martina, Slovenka, která i po dlouhých letech života v České republice mluví kouzelnou a měkkou slovenštinou. pokračování

napsali jste nám Poslanci, sociálně slabí a prázdniny V prázdninových číslech Romano hangos jsme četli o změnách v systému sociálních dávek, letních táborech pro děti i přetrvávajících problémech v bydlení. Jsem přesvědčena, že život na hranici životního minima je životem na hranici bídy, avšak nejen z úst politiků mnohdy slyšíme, jako by téměř všichni poživatelé sociálních dávek byli v tomto postavení úmyslně, jako by pobíráním sociálních dávek lidé žili v hojnosti. Lidem, kteří tyto názory zastávají a dokonce je rozšiřují v médiích a mezi lidmi, příslušelo by se více zamyslet, příp. po určitý čas si vyzkoušet, jak se žije v podmínkách lidí dlouhodobě nezaměstnaných a pobírajících sociální dávky. pokračování

Amari sal amari – Naše jsi, naše Romano hangos ve svém sedmém čísle v roce 2002 zveřejnilo rozhovor s Milenou Hübschmannovou, z něhož část vyjímáme. pokračování

Taková jsi byla vždycky Milá Mileno, na sobotní ráno 10. září letošního roku dlouho nezapomenu. Přišla mi SMS, že už nejsi mezi námi, že jsi zahynula kdesi daleko, až v Africe, při autohavárii. Nechtěla jsem tomu věřit a hned jsem volala dalším lidem, zda je to pravda. Bohužel, zpráva byla pravdivá. Nemůžu se s tím stále smířit. Určitě nebudu jediná, kdo po Tobě bude truchlit. Každý z nás si ponese v srdci vzpomínku na Tvůj úsměv, optimismus, dobré slovo, kterým jsi nikdy nešetřila. pokračování

Bohumín – ostuda ČR napříč politickým spektrem O situaci nájemníků hotelové ubytovny v Karviné jsou již naši čtenáři dobře informováni z několika posledních článků v Romano hangos. Teď jen příhoda, které jsem byl osobně přítomen. V úterý 4. října vpodvečer jsem byl s několika přáteli v tomto domě a hodlali jsme navštívit některé z rodin, které tam ještě zůstaly. Nebyli jsme vpuštěni bodygardy pana starosty Víchy. Na naše vyžádání se dostavili i policisté, a ti po krátkém ohledání situace odmítli učinit cokoliv pro naplnění zákona. Tím jsme všichni rozuměli, že do veřejné budovy, navíc hotelového typu, má každý volný přístup včetně návštěv zde bydlících občanů. Velmi jsme se mýlili, jak nám dosti důrazně vysvětlil náhle se dostavivši zmíněný starosta Vícha. Argumentoval tím, že dovnitř nesmí nikdo vstoupit, protože je nebezpečná v důsledku závad tam skrývaných. Pan starosta už sice nedokázal upřesnit, o jaké závady se jedná a proč v budově sídlí jiné podnikatelské firmy s možností volného výskytu bez obav ze závad. Prý jsou závady od třetího poschodí výše. pokračování

Nároky některých účastníků odboje a osob perzekuovaných v období komunistického režimu podle nového Nový zákon č. 357/2005 Sb., týkající se některých účastníků odboje v období I. a II. světové války, zahrnuje tři samostatné nároky: I. Příplatek k důchodu Je určen zejména držitelům osvědčení podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. Příplatek ve výši 50 Kč za každý měsíc odbojové činnosti se sčítá, vyplácí se měsíčně spolu s důchodem. Příplatek 25 Kč za každý měsíc odbojové činnosti mohou nárokovat i poživatelé vdovských a vdoveckých důchodů po osobách, jimž bylo uděleno zmíněné osvědčení. pokračování

Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006. pokračování

Ani vládní úředníci nechápou! Již několikrát jsme na stránkách Romano hangos vysvětlovali, jak je spolupráce úřadů práce a nevládních organizací v rámci aktivní politiky zaměstnanosti do jisté míry limitována. Finanční prostředky vynaložené úřady práce na podporu vytváření veřejně prospěšných prací nevládními organizacemi nevstupují jako povinná 30% účast této organizace v plnění projektů a naopak ještě zvyšují státní dotaci a tím vlastně i tuto 30% účast ještě zvyšují. Úřady práce jsou státní instituce, a proto i jejich podpora je podporou státní. To na první pohled vypadá dobře a systémově, jak se rádo říká. pokračování

Jiří Paroubek reaguje na dopis Karla Holomka Odpověď pana premiéra je velmi zdvořilá, korektní a se snahou reagovat věcně na naše otázky. Tedy: Pan premiér v podstatě souhlasí s tím, že vláda nemá skutečně účinné nástroje, jak ovlivňovat bytovou politiku samospráv. Vláda se pokouší tento fakt eliminovat jinými vládními programy, např. Programem na podporu podporovaných bytů realizovaný ministerstvem pro místní rozvoj. Je si však vědoma, že ani toto neřeší zásadně bytovou situaci sociálně vyloučených příslušníků romských komunit. Proto premiér připouští, že vláda vynaloží ve- škeré úsilí, aby byla vytvořena komplexní péče poskytovaná na lokální úrovni, která by se měla stát jednou z priorit národní politiky. Mělo by se tak stát na základě financování z evropských strukturálních fondů. pokračování

Romský podzim se Zuzanou Gáborovou Brno – Již potřetí (a v tomto roce bohužel naposledy) Muzeum romské kultury v rámci cyklu Romský podzim nabídlo svým návštěvníkům besedu s romskou osobností. Ve středu 23. listopadu přijala pozvání právnička Kanceláře veřejného ochránce práv Zuzana Gáborová. pokračování

Boj s rasovou diskriminací tématem seminářů Romským aktivistům, kteří se ve své práci zaměřují na boj s rasovou diskriminací, zejména co se týče rovného přístupu k vzdělávání a zaměstnanosti, jsou určeny tři semináře, které se uskuteční v lednu a únoru 2006. pokračování

Romové z Jablonce nad Nisou se přou s městem o svoji poradkyni Redakce Romano hangos dostala koncem listopadu dopis, v jehož úvodu byla otázka: Proč město Jablonec nad Nisou trvá na romské poradkyni, když ji Romové nechtějí? Podepsali se pod něj Josef Bikár, Miroslav Pešta, Veronika Miková a Aladár Ferenc. Jejich text v plném znění otiskujeme společně se stanoviskem Tomáše Macka, ředitele odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Jablonci nad Nisou, jehož jsme požádali o vyjádření. pokračování

Obyvatele hotelového domu v Bohumíně neustále sužují mrazy Problém obyvatel hotelového domu v Bohumíně se táhne už měsíce a my jej v Romano hangos po celou dobu sledujeme. O posledním vývoji situace vás tentokrát informujeme prostřednictvím rozhovoru s Kumarem Vishwanathanem, předsedou občanského sdružení Vzájemné soužití, které se snaží tamním lidem ze všech sil pomoci. pokračování

Výzva k mezinárodní spolupráci Jak již jsme informovali v předchozích číslech Romano hangos, Evropské fórum Romů a Travelerů (ERTF) zahájilo svoji oficiální činnost sjezdem delegátů pléna, volbou prezidenta a členů Výkonného výboru. Sjezd se konal v prosinci 2005 v sídle Rady Evropy ve Štrasburku, a mezi pozvanými hosty byl také Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy. ERTF zaujalo velice významné postavení ve struktuře evropských organizací a institucí podpisem smlouvy o spolupráci s Radou Evropy. Je to zcela ojedinělá událost v romské i evropské historii. Je to také velký závazek, který se dotýká nejen signatářů smlouvy o spolupráci, ale i těch, kteří budou výsledků spolupráce využívat. pokračování

Představujeme vám nového spolupracovníka Romano hangos Důvěra je a vždy byla těžce vydobytým zbožím, nedává se zadarmo. Společnost vždycky vymýšlela různé testy jak zjistit, kdo je „přítel, nebo nepřítel“. Znáte například původ salutování? Proč pravá ruka k čelu? Pochází ze středověku, kdy ozbrojenci zdvíhali hledí volnou pravou rukou, aby ukázali, kdo jsou a že nemají zbraň. A děláme to stále. Když se zdravíme, potřásáme si pravou rukou a hledíme si do očí. Ať už tedy šlo o to ukázat tvář nebo znát heslo, na to, aby byla nějaká osoba přijata do našeho středu, se musela při prvním setkání nějak prokázat, dát najevo, kdo je a jak se k nám hodlá chovat. Proto se vám také představuji v úvodním rozhovoru Jany Kabeláčové. Je to moje verbální „potřesení rukou“. Laco Trnčík pokračování

napsali jste nám Nemohu souhlasit s článkem, uveřejněným ve vašem čtrnáctideníku Romano hangos. Článek se jmenuje Žádná předvánoční idyla aneb Smutná úvaha v předvánočním čase. V tomto kraji bydlím 40 let a situaci těchto dvou lokalit znám velice dobře. Proč píšete jenom polopravdu. Do této situace se dostali sami. Já bych si svoje obydlí takhle nezdevastoval. Sociální podpory a různé dávky propijí nebo proházejí v automatech. Vodovod v Kuněticích? Proč? Zbytečná investice, protože domy jsou podle mne určeny k demolici. Když ne k ní, tak po čase spadnou samy. Je toho víc, co bych chtěl napsat, ale bylo by to na dlouho. Doufám, že mne nebudete uhánět za rasovou diskriminaci, jak je to někdy dost často používáno. Milan Martinásek pokračování

Poněkud naivní sonda do života československých Romů V posledním loňském dvojčísle Romano hangos (č. 20–21) jsme zveřejnili recenzi Jany Kabeláčové na knihu Děvčátko, rozdělej ohníček autora Martina Šmause. Nyní otiskujeme autorovu reakci i následnou odpověď Jany Kabéláčové. pokračování

Arcibiskup píše českému premiérovi Redakce Romano hangos obdržela otevřený dopis, který premiéru Jiřímu Paroubkovi adresoval v souvislosti s bývalým koncentračním táborem v Letech u Písku arcibiskup pražský a českých zemí, metropolitní správce Kryštof. „Dění okolo bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku podtrhuje nezbytnost odstranit velkovýkrmnu vepřů, kde za druhé světové války trpěli a umírali nevinní lidé. Místo piety zde připomíná jen samotné pohřebiště s památníkem i námi posvěceným Kristovým sv. Křížem. Uvědomuji si složitost tohoto úkolu a to především z hledisek ekonomických i společenských. Nicméně mnohem výše nad nimi stojí hlediska lidská, etická a duchovní. pokračování

Vtipy o Romech – ano, nebo ne? Pane Oswalde, chtěl bych krátce reagovat na Váš článek ze dne 7. února 2006 Vtipy o Romech? Ano, nebo ne? v časopise Romano hangos. Píšete v jednom odstavci, že by se J. Krampol neměl schovávat za Tondu Gondolána, jak mě familiárně nazýváte. S panem J. Krampolem se znám více jak třicet let a průběžně se setkáváme na různých kulturních akcích. Vím, že má kromě mě spoustu romských kamarádů, a mohu potvrdit, že kdyby všichni měli takový vztah k Romům jako on, pak by se vůbec nemuselo mluvit v této republice o rasové diskriminaci. Totéž se týká pana premiéra. Ten možná tolik romských kamarádů nemá, ale zcela jistě jsem mu dal impuls, že ne všichni Romové jsou stejní. Pokud píšete o tom, že jsem až moc sebevědomý, myslím, že se mýlíte a podceňujete moji práci. Není tak běžné vystupovat s premiérem, který oceňuje kvalitu člověka dokonce i v Poslanecké sněmovně. To není sebevědomí, ale fakt, za kterým se skrývá dlouholetá práce a přístup k životu. Nevím, jestli jste Rom. Pakliže ano, trochu se obávám, jestli se za Vaším tvrzením neskrývá závist. Jen pro Vaši informaci: všichni účinkující se smějí nejen romským, ale i židovským a jiným vtipům. Pokud to nemá politický podtext, považuji za normální se vtipům zasmát. V jednom máte ale zcela jistě pravdu – média by se měla zajímat spíše o skutečné problémy, se kterými se tato menšina potýká, a není jich málo. V úctě Antonín Gondolám pokračování

Mně Cikáni nevadí, ale ... Jmenuji se Petra Kotlárová a jsem romská asistentka na Základní škole nám. Míru v Krnově, kde je pouze první stupeň a dva nulté ročníky. Před zhruba 10 lety jsme začínali projekty Step by step či Začít spolu, chtěli jsme začít začleňovat romské děti do majoritní většiny. Nejprve jsme měli v jedné třídě z 20 dětí tři až čtyři romské. Postupem času nám začalo bílých žáků ubývat, přesto že jsme připravovali spoustu akcí: školu v přírodě, den dětí, dny multikulturní výchovy, bezplatné kroužky (pěvecký, sportovní, malování, flétna a v poslední době se přidal taneční). Před šesti lety vzniklo na naší škole doučování, kam měli přístup i neromští žáci, ale jak se ukázalo, neromské děti či jejich rodiče neměli zájem. pokračování

SRNM a projekt Prosazování lidských práv Romů Romové žijící v České republice se setkávají s otevřenými i skrytými projevy diskriminačního chování ze strany majority. Stále je běžné, že romské děti jsou automaticky zařazovány do speciálních škol, že dochází k diskriminaci při přijímání Romů do zaměstnání, při jednání na úřadech, jsou časté případy omezování jejich vstupu do restaurací a jiných veřejných zařízení, dochází k verbálním či fyzickým útokům z důvodu etnicity. Za prvek diskriminace lze jistě považovat i snahy některých politických subjektů či jednotlivých politiků, kteří zpochybňují utrpení Romů během druhé světové války. pokračování

Slovo šéfredaktora Vážení čtenáři, jistě jste si všimli, že v letošním roce vychází Romano hangos jako měsíčník, nikoliv jako čtrnáctideník. To je jistě nepříjemné, protože to snižuje aktuálnost našeho zpravodajství. Omlouváme se za tento nedostatek, ale jsme nuceni nastolovat co nejpřísnější úsporná opatření, z nichž to nejpodstatnější je snížení periodicity. pokračování

Rasismus a diskriminace mají v dnešní době více skryté formy V rámci projektu Prosazování lidských práv Romů – Transition Facility, který realizuje Společenství Romů na Moravě, jsme jeli zjišťovat situaci v pobočkách, v nichž je projekt realizován. Postupně jsme navštívili FrýdekMístek, Ostravu, Nový Jičín, Šternberk, Olomouc a Rýmařov. Zjistili jsme, že jednotlivé lokality se liší mírou i závažností jednotlivých projevů porušování lidských práv. Obecně však lze vysledovat jeden trend – projevy diskriminace se nevyskytují tak často v přímé formě, ale berou na sebe (zvláště na úřadech a při zaměstnávání) podobu nepřímé, skryté diskriminace. Například zaměstnavatelé si dávají pozor již při telefonátech zájemců o práci a po zkušenostech z minula málokdy dají otevřeně najevo zájem o uchazeče, aby měli prostor pro manévrování, pokud zjistí, že dotyčný je Rom. pokračování

O knihách Dospělí se v obýváku hádají. Důvodem jsou ztracené brýle, americká politika nebo romská otázka. Školní dítě se marně snaží zabránit sporu pláčem nebo anekdotou o Hurvínkovi. Studující dítě marně nabádá, že takhle se o Romech nemluví. Dospělé dítě ví, že v hádce nejde o téma, ale o to, pohádat se. A tak kdykoliv zazní klíčové slovo „brejle“, „Bush“, „Cikáni“, jde se projít. pokračování

Kniha o cestě, putování, hledání místa v životě Děvčátko, rozdělej ohníček – ještě jednou S řadou tvrzení redaktorky J. Kabeláčové o knize M. Šmause: Děvčátko, rozdělej ohníček, která publikovala v prosincovém Romano hangos, jsem nesouhlasila. V lednovém prvním čísle jsem našla laskavou, galantní a vlídnou reakci autora samotného, v níž akceptuje její kritiku a zlehounka se mnohé snaží dovysvětlit. Jeho práce, po právu zařazená literární kritikou mezi jedenáctku hvězd české literatury (Mfdnes – příloha Kulturní scéna, 25. 2. 2006, autoři: A. Horáčková a J. Chuchma) žádnou obhajobu nepotřebuje. Suverénně a napoprvé se svou nepřehlédnutelnou kvalitou zařadil po bok K. Legátové, P. Hůlové, P. Šabacha nebo M. Viewegha. Co mě zvláště těší, že Šmaus potvrzuje můj dojem, který z románu mám a dokládá tím i absolutní nepochopení J. Kabeláčové, která se domnívá, že jde o dílo o Romech. Nikoliv. Především je o cestě, putování, hledání místa v životě, o lidech, kteří hlavního hrdinu Andrejka potkávají. Ta jeho klopotná, od samého počátku kamenitá, je lemována veskrze špatnými. Nepřipomíná to Komenského Labyrint světa a ráj srdce? pokračování

Naše redaktorka Katka: hodně úspěchů Noviny Romano hangos začaly vycházet v roce 1999. Ve stejném roce nastoupila do jejich redakce i mladičká Kateřina Danyiová. Vedle své redaktorské činnosti se postupně začala zdokonalovat též v grafickém zpracování novin, což pak několik dalších let na zcela profesionální úrovni zajišťovala. Bohužel, všechno jednou končí a Kateřina, která i přes svůj mladý věk patřila k služebně nejstarším pracovníkům Společenství Romů na Moravě, z redakce odchází. Minulé dvojčíslo bylo poslední, na kterém se redakčně i graficky podílela. Další její profesní život bude spojen s pražskou grafickou firmou, v níž se bude Kateřina podílet mimo jiné na sazbě knih. Získat toto místo nebylo nijak jednoduché, Katka uspěla v konkurzu mezi padesáti zájemci! Její úspěch je o to cennější, že Romové a Romky to při přijímání do zaměstnání mají ztížené o předsudky ze strany majority. pokračování

Anketa Veřejná diskuse s Romy žijícími v Moravskoslezském kraji se konala dne 28. března v Ostravě. Téma: Romové Romům. Připravilo ji Centrum politických analýz z Prahy (zastoupené Bradem Cloughem) ve spolupráci s Výborem pro odškodnění romského holocaustu (zastoupeným Čeňkem Růžičkou). Diskusi vedl Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR. Jako host vystoupil prezident Východoanglické rady Romů Peter Mercer. Třem z účastníků jsme položili následující otázky: 1. Splnila akce Romové Romům vaše očekávání? 2. Co byste vzkázali čtenářům Romano hangos? pokračování

Otevřený dopis vydavatele Společenství Romů na Moravě čtenářům Romano hangos Obracíme se na Vás s prosbou o pomoc při řešení obtížné situace, v níž se ocitla naše organizace. Dovolte, abychom ji nejprve krátce představili. Společenství Romů na Moravě vzniklo v roce 1991 s cílem podporovat integraci Romů do společnosti. Postupem času se Společenství stalo velkou organizací, která kromě brněnského centra působí v jedenácti dalších městech a obcích na Moravě, zaměstnává několik desítek především romských pracovníků a poskytuje služby stovkám klientů především ze sociálně vyloučeného prostředí. Svou činností v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže, sociální práce, občanského a sociálního poradenství, vydavatelskou a kulturní činností (čtrnáctideník Romano hangos, festival Djangofest) a obecnou snahou o romskou emancipaci přispívá organizace významnou měrou k naplnění vládního programu romské integrace. Jako každá nevládní organizace i Společenství Romů na Moravě financuje svou činnost převážně prostřednictvím grantů poskytovaných státem, krajskými úřady, obcemi, nadacemi či firemními dárci a v posledním období se zaměřuje i na projekty financované z prostředků Evropské unie. V roce 2005 jsme podali více než třicet projektů u všech typů výše uvedených donátorů tak, abychom pokryli celé spektrum činnosti organizace a zajistili rovněž potřebu kofinancování u těch projektů, které je vyžadují. A právě zajištění potřebné spoluúčasti se nám v loňském roce bohužel u všech projektů nepodařilo. pokračování

Slovo šéfredaktora Je pro mne smutnou povinností sdělit čtenářům, že další vydávání Romano hangos je ohroženo. Nedojdeli k lepšímu obratu, je to číslo poslední, alespoň prozatím. Přestože jsme byli úspěšní a získali pro letošek grant, potřebné finanční prostředky nám zatím byly zadrženy. Stalo se tak proto, že jsme se v minulém roce dopustili přestupku v tom, že jsme vydali o dvě čísla méně, než bylo projektem dáno. Ovšemže se tak stalo pro nedostatek finančních prostředků, které nás i loni provázely. Celý problém spočívá v tom, že jsme tuto celkem pochopitelnou skutečnost neoznámili dopředu, pouze jsme ji uvedli jako fakt při vyúčtování. pokračování

Omluva Tímto se redakce Romano hangos omlouvá autorce básně Úsměv Drahoslavě Pawlitové zagrafické chyby v textu, k nimž došlo nedopatřením v Romano hangos číslo 34. pokračování

Jsem vděčná, že máme kde složit hlavu O situaci paní Gabriely Klempárové (35) z Prahy jsme čtenáře Romano hangos informovali loni v čísle 5 .Tehdy neměla se svými čtyřmi dětmi kam jít – na ulici byla od srpna 2004. Vbourala se nelegálně do zapečetěného bytu v žižkovském domě pro neplatiče a nastěhovala se tam i s dětmi. Ve stísněných prostorách a velice špatných hygienických podmínkách všichni žili do doby, než odtud byli na popud městské části vystěhováni. Paní Klempárová vypráví, jak jí byl po vystěhování nakonec přidělen byt: pokračování

Legenda o králi Adarovi Divadelní představení Legenda o králi Adarovi mělo premiéru sice už loni v listopadu, bylo však rovněž uvedeno v rámci letošních oslav jako slavnostní tečka za Dny romské kultury 2006. Ty uspořádalo 3. až 10. dubna o.s. Vzájemné soužití ku příležitosti Mezinárodního dne Romů za podpory Magistrátu města Ostravy a Ministerstva kultury ČR. Partnery byly Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Knihovna města Ostravy a Střední škola profesora Zdeňka Matějčka. Přestože se může zdát, že tato informace přichází se značným zpožděním, Romano hangos chce ukázat, jakým způsobem naložili se svým volných časem mladí lidé, kteří se do projektu zapojili pod vedením paní Elen Mirgové. pokračování

Chceme vycházet s každým slušně Paní Milena Škorupová je moje sousedka z vedlejšího paneláku a členka samosprávy nájemníků v OrlovéLutyni. Věděla, že jsem externím redaktorem Romano hangos, a proto se na mne obrátila. Narodila se v Břeclavi, ve dvaceti letech se provdala a přestěhovala do Orlové. Dvanáct let pracovala v třídírně uhlí na Dole Bezruč v Ostravě, poté čtrnáct let ve Vítkovicích jako pomocná kuchařka. Říká, že kdyby v podniku nedošlo k organizační změně, byla by tam pořád. O práci se neustále zajímá. Ukázala mi potvrzení, které dokládá sociálnímu oddělení v Orlové, aby mohla dostat podporu 3800 Kč. Bydlí v městském bytě 1+1 se svým druhem Janem Klempárem, který též žije z podpory v nezaměstnanosti. V kuchyni, kde sedíme, je čisto a útulně. pokračování

Výstava o genocidě Romů a Sintů za 2. světové války Jak jsme vás již informovali v minulém čísle Romano hangos, ve čtvrtek 25. května byla vernisáží zahájena výstava genocidy Romů za 2. světové války v prostorách Národní galerie v Praze. Výstava ukazuje na rozsah této genocidy v Evropě a představuje unikátní informaci, která dosud nebyla v takové formě a rozsahu podána. Výstava, kterou instaloval Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou, potrvá do 16. července, pak bude přemístěna do Brna. pokračování

Představte Romy, kteří pro nás něco dělají Pěkný dopis zaslala naší redakci Markéta Šestáková z Českých Budějovic. S jejím laskavým dovolením vyjímáme některé útržky, které pozornému a vnímavému čtenáři mohou říci mnohé o smýšlení prostého, poctivého a pracovitého člověka, který je shodou okolností v tomto případě Romkou. Tak slyšte: pokračování

Za Zdeňkou Jařabovou Jak jsme vás již v Romano hangos informovali, 1. září zemřela v Olomouci ve věku 68 let Zdeňka Jařabová. Byla ženou známého a slovutného profesora olomoucké univerzity Josefa Jařaba, pozdějšího senátora, znalce americké a anglické literatury. Nám všem známý Jan Jařab, lékař a někdejší vládní zmocněnec pro lidská práva, nyní v týmu eurokomisaře Špidly v Bruselu, je jeden z jejich synů. Paní Zdeňka Jařabová udělala pro emancipaci Romů neskutečně mnoho. Připomeňme jen strohá fakta. Dlouhá léta působila na katedře sociologie a andragogiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. pokračování

Představujeme sbírky Muzea romské kultury 10. Osobité a originální pojetí „Dvakrát mi dali odklad školní docházky... dodnes nevím proč, asi jsem se jim zdál opožděný jako všechny romské děti. V děcáku se nikdo nezamýšlel nad tím, jestli třeba nemáme výtvarný nebo hudební talent. Zvláštní škole jsem se – naštěstí – vyhnul, gympl pak přišel nějak automaticky. Tam mě nejvíc ovlivnila profesorka estetické výchovy. Kreslili jsme s ní, malovali, přednášela nám dějiny umění.“ (David Zeman) pokračování

Romano hangos 2007 Nová úprava stránek RH, ročník 9 pokračování

Noviny ke stažení Od dubna 2007 jsou k dispozici kompletní vydání Romano hangos ve formátu .pdf na stránkách Romano hangos pod Společenstvím Romů na Moravě. pokračování