Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) je mezinárodní organizace, která se od poloviny 90. let snaží zvyšovat povědomí a podporovat zájem veřejnosti o právní otázky. Monitoruje stav lidských práv Romů a poskytuje právní ochranu v případech jejich porušování. O činnosti této organizace, jež je členem Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva a má poradenský status v Radě Evropy i v Hospodářské a sociální radě OSN, rozhoduje mezinárodní správní rada.

Nedávné budapešťské setkání ERRC bylo pro jeho účastníky příležitostí k ohlédnutí se za událostmi a úspěchy, jež v letech 20012002 provázely činnost střediska. V tomto období se jeho aktivity soustředily na různé oblasti (výzkum, vydavatelská práce, soudnictví, prosazování lidských práv), které uznává celá řada politiků, akademiků a právníků. Středisko otevřelo nový obzor na poli ochrany a hájení práv menšin a stalo se známým svými četnými vítězstvími před domácími i mezinárodními soudními dvory, jako je například Evropský soud pro lidská práva. „Z privilegovaného postavení zakládající výkonné ředitelky jsem měla možnost účastnit se jedné z historicky nejrychlejších událostí po konci studené války: formování hnutí za práva Romů,“ napsala Dimitrina Petrova ve Zprávě ERRC za období 2001-2002.
První cíl činnosti ERRC, tedy dosazení práv Romů do evropského lidskoprávního programu, byl splněn již v roce 2000. Druhého cíle, tj. utváření právních strategií namířených pro ti diskriminaci Romů např. v oblasti soudnictví, administrativy, vzdělávání, bydlení, zdravotnictví, bylo dosaženo právě v období 20012002. V zemích, kde byly nediskrimiční strategie již přijaty, se pak pozornost ERRC přesunula k zajišťování jejich implementace a k programu začleňování Romů do společnosti.
Bylo by dobré připomenout, že ve Zprávě ERRC za období 20012002 Česká republika nelichotivě, avšak realisticky figuruje hned na několika místech.

Jana Kabeláčová