Chtěl bych krátce popsat historii romské konference: vznikla v roce 1999 a pořádali ji bratři z různých křesťanských církví. Především to byli lidé, kteří pracovali nebo pracují s Romy. Postupem času se vše proměňovalo, až se komise Ekumenické rady církví, která monitoruje práci s Romy, shodla na tom, aby se konference konala každý rok.

Letošní byla v Praze pod názvem Budete mí svědkové. Kázali na ní duchovní z různých církví: katolické, evangelické, husitské, byli tam i z Armády spásy a odjinud. Byl tam přítomen také romský kněz pravoslavné církve David Dudáš. Zájmem všech Romů a Neromů bylo se vzájemně sdílet a vyměňovat si zkušenosti. Na konferenci vystoupila také romská křesťanská skupina z Plzně, která vedla duchovní písně k oslavě Boží po celou dobu setkání. Přijeli rovněž lidé z různých koutů České republiky. Například křesťané z Hejnic, jejichž romský sbor vystoupil s křesťanskými písněmi a svědectvím o tom, jak uvěřili v Boha. Víte, co na mne nejvíc zapůsobilo?
Že se tam vytvořila naprosto klidná atmosféra, kdy společně Romové i Neromové velebili Boha a modlili se k němu. To právě nejvíc potřebujeme, abychom všichni spolupracovali na Božím díle.
Se svým svědectvím o činnosti Matice romské vystoupil PhDr. Vlado Oláh. Seznámil nás s překladem určitých pasáží Nového zákona do romského jazyka. Vlado Oláh jako katolík spolupracuje s Českou biskupskou konferencí. Během konference vystavoval obrazy s romskou tematikou malíř Václav Lamr. On sám tam hovořil o svých zkušenostech z misie na Slovensku mezi Romy v době totality. Námětem jeho kreseb jsou většinou děti.
Co si z této romské křesťanské konference můžeme vzít? Asi toto: když se společně setkáváme a vyměňujeme si názory na život, všichni tím máme k sobě blíž. To je úkol každého křesťana, aby byl pro druhé svědectvím o životě, který stojí za to! Věřím, že pro každého, kdo byl v Praze na Romské křesťanské konferenci, to bylo přínosné.

Marian Mucha