Jedna z organizátorek festivalu Khamoro Jelena Silajdžič pochází ze Sarajeva. Vystudovala žurnalistiku, pracovala jako producentka filmu, spolupracovala například s Emirem Kusturicou. Mimo Khamoro v rámci občanského sdružení Slovo 21 uspořádala Letní mezinárodní romskou školu, projekt ženské skupiny Manuše a další. V rámci produkčního studia Studio production Saga organizuje nejrůznější kulturní akce, výměnné kulturní projekty, spolupracovala také např. se Sarajevskou filharmonií. Festival Khamoro zorganizovala už popáté.

Jaký pocit máte z právě skončeného ročníku?
Jsem hrdá, že máme možnost měnit pohled společnosti na Romy. Před chvílí jsme viděla, jak se daly dohromady kapely Romů z Kazachstánu a z Ruska – stali se z nich přátelé, a to je něco neuvěřitelného a krásného. Za přípravou takového festivalu je obrovský kus práce, organizátoři k tomu musí mít osobní přístup a zájem, aby lidé kolem se cítili dobře.

Jak a proč vlastně vznikl tento festival?
Khamoro? Byla to reakce na špatnou zkušenost, s kterou se setkali právě Romové a já s manželem jsme toho byli svědkem.

Můžete být konkrétní?
Pořádali jsme s manželem před několika lety velkou kulturní akci na zámku Štiřín za účasti velkých českých umělců. Jak už u nás na Balkáně bývá zvykem, pozvali jsme také na Štiřín romskou kapelu Khamoro z Prahy, rodinu Demeterových. Jakmile se skupina objevila na jevišti a začala hrát, nebylo nic slyšet, zvukař vypínal a zapínal zvuk a my jsme si mysleli, že má nějaké problémy s ozvučením. Brzy jsme poznali, že to dělal úmyslně, chtěl zničit vystoupení skvělého Khamora. Avšak kapela zareagovalo tak, že šla s nástroji přímo mezi lidi a tam hrála, zpívala a tancovala, byla prostě nejlepší!
Já i manžel jsme byli jednáním zvukaře rozhořčeni. Přišli jsme domů a manžel mi říká: „Musíme něco udělat. Je tady spousta skvělých a dobrých festivalů, ale prostor je velký i pro dalších pět nebo deset.“ Ptala jsme se ho, jak na to. On nevěděl, jenom řekl: „Prostě to uděláme.“ A tak se zrodila myšlenka mého manžela uspořádat světový romský festival Khamoro.

Pořádáte již pátý ročník festivalu, jak na něj reagují lidé?
Slýchávám: Proč festival Khamoro, jsou to zbytečně vyhozené peníze. Proč to dělají nějací gádžové?! A já odpovídám, že náš tým je opravdu promíchaný – Romové, gádžové, lidé z Angoly, Albánie; takoví, kteří umí pracovat a především jsou lidmi. Pocházím se Sarajeva a byla jsem vychována tak, že lidé jsou buď dobří nebo špatní, ale neexistují špatné národy. Samozřejmě slýchávám více kladných reakcí, ale takový názor mně utkví v paměti a mrzí mě.