Vladimír Horváth (42 let) je předsedou městské organizace Společenství Romů na Moravě (SRNM) ve Frýdku-Místku, je jediným Romem v městském zastupitelstvu a v krajském zastupitelstvu v Ostravě pracuje ve výboru pro národnostní menšiny. Je to schopný člověk, ví, co chce, za čím jde a ví hlavně, o čem mluví. Romům nejen pomáhá, ale také je kritizuje, za což je mnoha ostatními zavrhován a osočován. On však říká, že kritika do vlastních řad je také pomoc.

Jak dlouho existuje pobočka SRNM ve Frýdku-Místku?
Jsou to už dva roky, před tím jsme spadali pod Demokratickou unii Romů. Po roce jsme odešli pro velké názorové neshody s jejím vedením.

Co děláte pro Romy?
Především se věnujeme dětem, zahájili jsme volnočasové aktivity pro předškoláky, ale i pro ty starší. Dalo by se říci, že u nás máme něco jako mateřskou školu a komunitní centrum. O děti se starají dvě Romky a jedna Češka. Toto obsazení jsme zvolili úmyslně, aby děti byly vychovávané oboustranně – každá z nich vnese něco ze své kultury. Několika Romům jsme pomohli k bytům. Město Frýdek-Místek dalo milion korun na výstavbu prádelny a koupelny v romské lokalitě, což považujeme za velký úspěch.

Co se vám nedaří?
Nedaří se mi přesvědčit naše členy, aby chodili do komisí při městské radě, jako jsou např. sport, kultura, bezpečnost a sociální oblast, a aby tam vyvíjeli svou činnost, dávali své podněty a připomínky. Je nutné, aby v těchto komisích byli zastoupeni i Romové a podíleli se tak na celkovém dění ve městě. Je také potřeba si uvědomit, že to je velká šance rozhodovat o romské komunitě ve všech oblastech. Vím, že je to náročné, ale členové komisí by neměli vystupovat jen jako Romové, měli by se také dívat na politiku a problémy i očima druhé strany.

Co pro tebe znamená práce v městském zastupitelstvu?
Velkou zodpovědnost vůči všem občanům. Zastupitelstvo řídí chod celého města, všechny struktury s ním spojené. V zastupitelstvu jsem jediný Rom, jsem ale respektován a mám všude otevřené dveře. Škoda, že opravdu schopní Romové se nechtějí veřejně angažovat ani vstoupit do některé politické strany.

Jaká je spolupráce mezi tebou, předsedou SRNM ve Frýdku-Místku a Romy?
Spolupráce s Romy je nevděčná: ať jim člověk pomůže nebo ne, často se to obrátí proti němu. Naštěstí všichni takoví nejsou. Kritika do vlastních řad musí být vždy a nesmíme se bát říct, co kdo udělal. Já patřím k těm, kteří při kritice uvedou jméno, organizaci, a proto jsem ten špatný, že se trefuji do vlastních řad. Nemůžeme ale neustále chodit s nastavenou rukou a říkat „dejte“. Diskriminace a rasismus existuje. Musím však říct, že nejen z české strany, ale i z naší, romské. Když přijdou Romové do kontaktu s úřady a jinými institucemi, jen nadávají, to je rasismus obráceně. V mnoha případech někteří ani netuší, že konflikt vyvolali sami.

Jaké máš vztahy s policií?
Jako člen bezpečnostní komise dobré. Každý měsíc hodnotíme trestné činy a já se dozvídám, který Rom co udělal. I naše organizace SRNM spolupracuje s policií v oblasti prevence kriminality. Musím však říct, že Policie ČR by jako celek také potřebovala převychovávat.

Kolik národnostních menšin u vás v kraji žije?
Maďaři, Romové, Slováci, Poláci a Řekové. V Třinci je Asociace národnostních sdružení a všichni se jednou dvakrát do roka scházíme.
Gejza Horváth