Velikonoce jsou svátkem všech křesťanů, kteří věří v božího syna Ježíše Krista. O Velikonocích Ježíš Kristus vstal z mrtvých a křesťany přesvědčil o tom, že smrtí život nekončí, ale začíná život nový. Významné církevní svátky však vyžadují i náležitou přípravu. Ale nejen v tyto dny. Už 40 dní před Velikonoci se křesťané postí, a tak se zbavují hříchů a s čistým duchem se připravují na den vzkříšení Ježíše Krista.

Sazometná středa, ale také se jí říká černá nebo škaredá. Vvypovídá o tom, že v tento den se mají vymetat komíny, zbavovat sazí. Ale tato středa s sebou nese i jinou tradici, která říká, že se nemáte mračit, hádat, zlobit, protože vám to zůstane po celý rok a to vždy jen ve středu. Zelený čtvrtek – v ten den by se měla jíst jen zelená strava, aby byl člověk zdravý. Také se říká, že když v tento den zazní zvony naposledy, máte si zacinkat penězi, aby se vás držely po celý rok.

O zeleném čtvrtku se umyjte ranní rosou, zabráníte tak nemocem, které by vás mohly postihnout. Kdo pozře před východem slunce pečivo namazané medem, ochrání se tak před uštknutím hadů a před vosími žihadly. O Zeleném čtvrtku nic nepůjčujte a s nikým se nehádejte, aby se vám hádky vyhýbaly a peníze se vás držely.

Velký pátek – v den, kdy byl Kristus ukřižován, zvony mlčí. O Velkém pátku nejezte maso. Myjte se v potoce a zdraví se vás bude držet jako klíště. Chlapce, kteří se v potoce potopí, ústy vytáhnou kamínek a levou rukou jej hodí za hlavu, nebudou bolet zuby po celý rok. A pokud si umíte upříst sami niť, tak si z ní udělejte na svých šatech pár stehů, které vás budou chránit před uhranutím a zlými duchy. Ani na Velký pátek nepůjčujte nikomu nic, protože věc by se mohla očarovat. Prádlo neperte, protože byste je místo do vody namáčeli do Kristovy krve.

Bílá sobota – tímto dnem končí 40denní půst. Paní domu nechť nechá v tento den posvětit oheň i malé polénko knězem a poté s ním zažehne vlastní oheň v kamnech svého domu. Popelem pak posype louky a ohořelá dřívka (kladená do křížku) zanese na pole, aby bylo úrodné. Uhlíky, které zbudou v ohnisku, dá za trám domu – ochrání před požárem.

Boží hod velikonoční – v tento den nechte v kostele posvětit vaše sváteční jídla, od všeho trochu.

Velikonoční pondělí – tento den je dlouho očekávaným především muži, kteří chodí s pomlázkami mrskat ženy a svá děvčata.

S Velikonocemi přicházejí do domu i velikonoční tradiční staleté symboly.
Velikonoční vajíčko – je symbolem plodnosti, úrodnosti, nového života, životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara. Skořápka symbolizuje pocit bezpečí.
Velikonoční beránek – je symbolem Božího Beránka, Krista.
Pomlázka – chlapci šlehají děvčata proto, aby byla zdravá, pilná a veselá celý rok.
Vysévání obilí – je symbolem začátku zemědělských prací.
Velikonoční zajíček – je symbolem pokory, skromnosti a moudrosti.

A jaké velikonoční tradice uctívají Romové?
Staří Romové se po dobu 40 dnů postili, jedli jen moučná jídla a jídla z luštěnin. A když měli mít maso, tak jen bílé (ryby, drůbež). Ženy uklízely před domem i v domě. Z lesa muži nosili nejen suché dřevo na pečení koláčů, masa a jiných dobrot, ale i listnaté větvičky, kterými ženy zdobily místnost, samy sebe i děti. A jiní zase sbírali ve vrbovém porostu „pužičky“ (kočičky, barborky), kterými se o Velikonocích také zdobily místnosti. Obojí patřilo k symbolům jara a nového života. Při očekávání svátku vzkříšení Ježíše Krista se scházeli muzikanti v jedné místnosti, kde hráli, popíjeli a vzpomínali. Děti barvily vajíčka, ženy chystaly jídlo, které o Velikonoční neděli daly do košíku společně s vejci, slaninou, uzeným masem, marikľami, koláči, vínem a poslaly děti s jídlem do kostela, kde je farář posvětil. O velikonočních svátcích Romové jedli jen posvěcené jídlo, protože ho pokládali za dar od Boha. Posvěcené skořápky z vajec nevyhazovali, ale svazovali je do uzlíku a zastrčili za trám, aby hojnost v domě byla nejen o Velikonocích, ale po celý rok. Tento uzlík tam vydržel až do příštích Velikonoc. O Velikonočním pondělí muži chodili od domu k domu a polévali ženy na hlavě a rukou hrníčkem studené vody a přáli jim štěstí, zdraví a sílu. Romové se vzájemně zvali a hodovali, pili, hráli, a tak společně oslavovali vzkříšení Ježíše Krista.
Gejza Horváth