Pastorační asistentka
Eva Holubová (32 let) se narodila ve slovenské obci Švedlar v okrese Spišská Nová Ves. Dodnes ráda vzpomíná, jak se třemi sourozenci a dalšími dětmi dojížděla vlakem do základní školy v Prakovci.

Když otec odešel v roce 1990 za prací na Moravu, matka s dětmi jej za nějakou dobu následovala. „V té době jsem byla mladá a nezaměstnaná. Dozvěděla jsem se, že je možné studovat na pedagogické fakultě kurz romské asistentky a tak jsem se do toho dala.“ Potom se vdala, porodila dva syny a posléze přišla velká životní rána: její manžel ve věku 24 let zemřel. Bylo to nejhorší období v jejím životě. V době velkého smutku a žalu jí maminka pomáhala s výchovou synů. Po nuceném přerušení studia začala opět navštěvovat školu. Také jí velice pomohla její sestra a rodiče z manželovy strany. A tak ukončila školu s osvědčením romská asistentka.
Již pět let pracuje jako pastorační asistentka v centru dětí a mládeže, které navštěvují převážně romské děti, ale i dospělí. Práce ji psychicky dosti zatěžuje, říká, že se někdy musí hodně obrnit, ale baví ji a vykonává ji s láskou k dětem.
„Do rodných Švedlar bych se už nikdy v životě nevrátila. Podívat se ano, ale žít ne,“ povídá. Její životní standard je dnes úplně jiný a rozhodně by ho nechtěla ani ona, ani její synové měnit.

(D. T. Š.)