Řebříček obecný kvete od června do listopadu. Plodem je zploštělá, bezžeberná, šedá nažka bez chmýru. Podzemní část tvoří plazivý oddenek, vytvářející hustou spleť drobných kořínků.
Bylina je neobyčejně hojná, roste zejména na suchých loukách, u cest, v příkopech a při okraji lesů. Nejčastěji se sbírá a používá nať, někdy jen květ. Bylinu můžeme sbírat do pozdního podzimu, což dále zvyšuje její hodnotu.
Obsahuje glykosidickou hořčinu, dále silici, poněkud připomínající silici heřmánkovou. Přítomny jsou též jisté alkaloidy, cholin, flavony, třísloviny, kumariny, aldehydy, z organických kyselin pak kyselina mravenčí, octová a salicylová. Tyto látky patří k nejužívanějším bylinným léčivům vůbec. Již farář Kneipp před více než sto lety nazval řebříček „králem v léčbě ženských nemocí“, a rozhodně nikoli neprávem.

Bylina účinně tlumí krvácení, nejenom gynekologická, a potlačuje křečovité bolesti při menstruaci a jakýchkoli bolestech v trávicím traktu. Podporuje chuť k jídlu a trávení. Pro účinky močopudné a dezinfekční je vhodná i do urologických čajovin. Působí protiskleroticky a protiastmaticky.
Základní lékovou formou je nálev, při samostatné aplikaci jej podáváme v menších dávkách, obvykle dvakrát až třikrát denně po 150 ml. Větší množství nedoporučujeme.
Řebříček je jednou z nejdůležitějších magických rostlin. Od pradávna je využíván například při věštbách pomocí tajuplné čínské knihy I Ting neboli Knihy proměn. Romové při své pouti poznali tuto bylinu již velmi dávno v Asii a díky dobré znalosti jejích účinků ji hojně využívali. To také vedlo ve středověké Evropě k lidovému názvu „cikánský žebř“.
Držen v ruce, zbavuje řebříček strachu a dodává odvahy, chrání svého nositele. Bývá též součástí nápojů lásky. Nošen přitahuje nejen lásku, ale i přátele a vzdálené příbuzné, se kterými byste se rádi setkali. Přitahuje pozornost těch, které chcete nejvíc vidět. Také se z řebříčku připravuje odvar, který se používá ke zvýšení psychických sil.

Hierom