První celostátní konference romských žen se konala ve dnech 10. a 11. února v Praze. Mezi stovkou žen ze všech koutů České republiky nechyběly ani účastnice ze zahraničí. Zájem romských žen o tuto akci převyšoval kapacitní možnosti místa setkání. Konferenci zorganizovala romská ženská skupina Manushe, kterou řídí Marta Hudečková, její spoluzakladatelka společně s Lidií Grebo. Manushe působí pod občanským sdružením SLOVO 21.
Moderátorkou konference byly Anna Poláková, vedoucí romského vysílání O Roma vakeren z Čro 1 – Radiožurnálu a Lucie Horváthová, romská poradkyně z Pardubic. Lucie bravurně překládala pro účastnice z Maďarska do mezinárodní romštiny. „Chceme dát romským ženám možnost, aby definovaly problémy, se kterými se dlouhodobě potýkají, aby posoudily a ohodnotily své postavení ve společnosti a navrhly konkrétní řešení pro zlepšení jejich situace,“ řekla Anna Poláková k cílům setkání. „Je nás zde okolo stovky, jsme tu z celé republiky. To je obrovský potenciál. Uvědomujeme si, že na nás, na ženách, leží spousta odpovědností, které musíme řešit s ohledem na naše tradice, současnost i budoucnost,“ zdůraznila dále.

Isabela Michalache, zástupkyně Open society institutu v Budapešti, vedoucí manažerka romského programu, zase vyjádřila potěšení, že se v Praze sešlo tolik žen: „Pracuji v nadaci, která je otevřena spoluúčasti Romů i romských žen. Máme donorský grantový program zaměřený na Romy. Proto je důležité, abyste věděly o tomto programu. Můžeme vám pomoct se spolufinancováním vašich aktivit i při jednání s vašimi úřady a vládou.“
„Jsem ráda, že jste sem přijely. Poprvé jsme se sešly v tak hojném počtu. Nebudeme tu jenom poslouchat. Budeme pracovat,“ ocenila Marta Hudečková, spoluzakladatelka Manushe a koordinátorka brněnského centra Manushe, členka výboru Dekády romské inkluze a také členka IRW (International Roma Women).
Yveta Kennety dále nastínila problémy romských žen v oblasti vzdělávání, zdraví, životních podmínek a účasti ve společnosti, závěrem uvedla všechny vládní dokumenty, které se týkají zlepšení postavení Romů ve společnosti. Kromě stále inovované Koncepce na integraci Romů do společnosti, Národního plánu proti sociálnímu vyloučení z roku 2003 a Dekády romské inkluze zaměřené na zlepšení postavení a životní úrovně Romů do konce roku 2015 upozornila také na Strategie jednotlivých ministerstev, které se týkají řešení situace sociálně slabšího obyvatelstva, tedy i Romů. „Je nutné zapojit se do řešení našich problémů. Stále čekáme, že to za nás vyřeší ti nahoře, kritizujeme je, ale to je vše, co děláme,“ dodala na závěr.
Martina Horváthová seznámila ženy s historií vzniku Manushe a s jejich cílem – programem edukace, sebevědomí a emancipace. „Manushe realizují aktivity, které mají napomáhat začlenění romských žen do společnosti. Snažíme se do procesu emancipace zapojit tradiční romské hodnoty, současnost i budoucnost. Nejsme typ feministické organizace, která nenávidí muže. My je naopak máme rády, my je potřebujeme. V poslední době je také zapojujeme do našich aktivit, protože potřebujeme navázat dialog. Chceme znát názor mužů, jak se dívají na emancipační snahy žen. Jejich odezva je velmi vstřícná,“ uvedla a vyjádřila naději, že budou po celé republice vznikat na lokální úrovni pobočky Manushe.
Marie Gailová, předsedkyně občanského sdružení Romodrom, v němž se zaměřuje na sociální oblast a také členka mezinárodního projektu Dekáda romské inkluze, hovořila o mezinárodní konferenci v polovině prosince 2005 v Bukurešti. Jejím námětem byla minulost a budoucnost projektů a strategií Jak nejefektivněji ochránit zdraví Romů. Pořadatelem konference byla rumunská vláda spolu s předsednictvím Dekády romské inkluze a OSF (Open Society Fund). „Řečníci se soustředili na zdraví Romů. Nejvíce mě zaujaly projekty realizované v Rumunsku. Jedná se o zdravotní asistenty tvořící jakýsi most mezi poskytovateli a příjemci zdravotní péče. V této profesi se spojuje pracovní náplň zdravotního asistenta a terénního sociálního pracovníka, což umožňuje celkový vhled do situace klientů. Tento program je financován ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí. Vytvořením této profese vznikají pracovní místa především pro romské ženy. Podobný projekt se od roku 2002 začíná realizovat i u nás. Dalším zajímavým projektem je noční sanitka. Jedná se o plně vybavený sanitní vůz, který projíždí ulicemi města a zastavuje v místech s vyšší koncentrací osob bez přístřeší či uživateli drog. Nabízí služby první pomoci, ale i neakutní ošetření. Jeho osádka poskytuje poradenství buď přímo, nebo klientovi poradí, kam se má obrátit. Přestože není tento projekt primárně zaměřen na romskou komunitu, uživateli jsou z velké části bohužel Romové.“ uvedla Marie Gailová. Dodala, že v ČR neustále roste počet narkomanů, podobně jako v ostatních státech, což potvrdily referáty přednesené na konferenci. „Mámli nastínit nějaké východisko z tohoto bludného kruhu na zlepšení zdravotního stavu Romů, jejich bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání, musím přiznat, že postrádám dobrou politickou vůli našich vládních představitelů řešit tyto problémy. Doufám, že v průběhu našeho rokování přijdeme s nápady, jak z nastíněného bludného kruhu vykročit.“
Krátce pozdravila přítomné i Gabrilea Hrabáňová, předsedkyně občanského sdružení Athinganoi, které se především zaměřuje na studenty středních a vysokých škol. Gabriela Hrabáňová je absolventkou angloamerické univerzity a Romy zastupuje v zahraničí v rámci projektu Dekáda romské inkluze. „Občanské sdružení Athinganoi je tady i pro vás, abychom mohli všichni společně dosáhnout cílů, které si na této konferenci vytyčíme. To je jedním z nejzákladnějších prvotních kroků, které můžeme udělat. Potom bude samozřejmě důležité stát si za tím a dál prosazovat naše cíle nejenom na lokální, ale i celostátní úrovni.“
„Na Slovensku se potýkáme s obdobnými problémy jako u vás. Máme vám však co závidět. Už jenom ten fakt, že se tady shromáždil větší počet žen odhodlaných řešit problémy a vzájemným informováním realizovat programy, které vás posunou o krok dál, je fantastické. To se nám nedaří. Při vytváření programů na Slovensku narážíme na to, že nemáme vstupní informace o ženách. V rámci ochrany osobních údajů nelze získat potřebné informace o romských ženách. Lze to pouze u těch, které se přihlásily k romské národnosti a těch je velmi málo. Pro mě to je velká výzva: učinit potřebné kroky k vlastní sebeidentifikaci. Nejsme ztotožněni s tím, že fakt, že jsme Romové, nám dává obrovskou hodnotu. Jsme sice jiní, v lecčems odlišní, specifičtí, ale přitom jsme rovnocenní ostatním. Romské ženy potřebují krok za krokem realizovat své ideje. V prvé řadě si však musí udělat pořádek ve své komunitě, aby byly vnímány a pochopeny jako ženy, které jsou si rovny s ženami majoritní společnosti“ řekla Andrea Bučková alias Baša, která pracuje u zplnomocněnkyně vlády SR pro romskou komunitu.
V diskuzi vystoupil mj. devatenáctiletá Nikola Pálová z Liberce, studentka 4. ročníku střední školy a přední sportovkyně v řeckořímském zápase, kde získala medaili v Evropském poháru. „Když jsem nastupovala do školy, řekla mi máma, abych byla hrdá, že jsem Romka. A já na to hrdá jsem. Doufám, že i vy jste na to hrdé, protože když chceme něco dokázat, musíme být hrdé. Dobře se učím, chtěla bych po maturitě studovat na vysoké škole, bohužel nejsou finance na mé studium. Asi studovat nepůjdu, což mě velice mrzí.“ Dostalo se jí odpovědi, že nemusí být smutná. Slovo 21 chystá programy na podporu romských studentů. A jsou zde i jiné programy, v nichž lze zažádat si o stipendium.
*
V odpolední části jednání se účastnice rozdělily do čtyř pracovních skupin: vzdělávání (vedla ji Iveta Pope), zdraví (Marie Gailová), životní podmínky romských žen (Iveta Demeterová) a účast romských žen ve společnosti (Marta Hudečková). Úkolem všech skupin bylo navrhnout taková řešení, která by vedla ke zlepšení situace.
Druhý den vedoucí jednotlivých pracovních skupin přednesly závěry a výstupy z workshopů. Následovala společná diskuse se snahou dospět ke strategii práce Manushe do budoucna.
Konferenci finančně podpořil Romský program Open society institutu z Budapešti a sponzorskými dary se podílely NROS, Úřad vlády ČR, Koktejl, a. s. Milana Ščuky ml., Čro 1 – Radiožurnál, La Strada, SlowakCzech wooming found, Oriflame, Odkolek a Skanska. Poděkování patří i občanským sdružením Dženo, Romodrom a Athinganoi.

Daniela Cincibusová