Do naší redakce stále přicházejí náměty, jak by se Romové měli sjednotit před volbami a jak by měli volit své zástupce do parlamentu. Také nová politická strana Romů, jejímž předsedou je pan Tancoš, avizuje svoje ambice a úmysl jezdit po městech a vesnicích a tam říkat lidem své představy, jak řešit problémy. Rozumím tomu tak, že tato strana chce vystupovat jako samostatný volební subjekt a ucházet se o přízeň voličů.
To je nepochybně ambiciózní projekt hodný uznání!

Je však užitečné říci si, jak taková dobrá snaha dopadne, a to jen na základě pouhých kupeckých počtů. Je to jako vždycky: Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Podle zákona se do parlamentních lavic ve volbách může dostat pouze strana, která dosáhne pěti procent voličů. Co to znamená? Jestliže připustíme volební účast ve výši 60 % voličstva (což by byla mimořádně příznivá účast), pak tedy při počtu voličů řekněme šest milionů je 60 procent 3,6 milionů voličů, kteří budou volit. Pět procent z nich představuje 180 000 potřebných hlasů. Tolik hlasů by musela získat i politická strana Romů. To je skutečně jen zbožné přání.
Více než 100 000 hlasů, tedy tři procenta, by musela získat, aby dosáhla alespoň na státní dotaci na svoji další činnost, což by opravňovalo užitečnost jejích snah.
Je dobré, aby si každý tato fakta ujasnil a podle toho také konal.
Je jisté, že každá taková činnost – i ta, která se neodrazí úspěchem ve volbách – má své oprávnění a společenskou důležitost. Je užitečné a dobré takovou činnost vykonávat. Ale každý si při tom musí ujasnit, jaké okolnosti tuto činnost budou doprovázet.

(red.)