BRNO – Na 30 dobrovolníků z více než deseti zemí světa se koncem června zúčastnilo přednáškového a diskusního cyklu v Muzeu romské kultury v Brně. Na programu byl cyklus přednášek a diskusních dílen na téma integrace Romů, které organizovala hostující organizace Servitus a o jejichž obsah se postarali pracovníci muzea a brněnského sdružení Drom.

Seminář zahájil krátký exkurz do moderní romské historie, který připravil Felix Jeschke, jeden z dobrovolníků pracujících v Muzeu romské kultury. Jeschke zároveň účastníky provedl částí expozice Regionálního muzea v polském Tarnowě, kterou v současné době Muzeum romské kultury pořádá pro veřejnost.
Poté se dobrovolníci odebrali přes ostatní výstavy do přednáškového sálu, kde se konala série přenášek, jejichž společným jmenovatelem byla identita. Snahou bylo vymezit a problematizovat běžně užívané a zneužívané termíny etnikum, rasa, národnost či menšina a pokusit se o jejich kritickou reflexi.
Závěr odpoledne pak patřil dobrovolníkům samotným: rozdělili se do čtyř skupin, které měly nezávisle na sobě připravit základní body úspěšných strategií pro vzájemné soužití menšin a většinové populace v České republice. Každá z nich měla k dispozici oficiální dokumenty EU i vlády ČR, ze kterých mohli účastníci vycházet, případně vznášet připomínky. Mezi nejdiskutovanější témata patřilo bydlení, strategie dlouhodobé zaměstnanosti a především vzdělávání.
Mladí lidé, kteří strávili poslední rok v pozici dobrovolníků u nejrůznějších nevládních neziskových romských organizací v několika východoevropských zemích, shodně uvedli, že snad největším úskalím veškeré „proromské“ politiky, který sami reflektují, je fakt, že většinou je mířena jako politika „pro Romy“, nikoliv jako politika „s Romy“, o které by Romové mohli sami rozhodovat a kterou by mohli spoluvytvářet.

E. Borghaim
autor je dobrovolník