Postavení Romů ve společnosti je velmi složité a politicky „choulostivé“. Skutečné předpoklady a možnosti řešení jsou omezené nedostatkem politické vůle, která je ovlivňována negativním vztahem širokých vrstev společnosti vůči Romům – tedy voliči politických stran. Na druhé straně je hlavním zdrojem nedůvěry Romů vůči majoritě rasová diskriminace, která je postihuje ve všech oblastech života.

Záležitosti Romů je třeba hodnotit z několika hledisek. Romové jsou především v české společnosti reálným sociologický jevem. Mají svoji historickou existenci, po staletí jasně definované etnosociální společenství. Z hlediska národnostní politiky státu jsou pojímáni jako příslušníci národnostní menšiny stejně jako příslušníci ostatních menšin. Práva příslušníků národnostních menšin jsou zaručena Ústavou, Listinou základních práv a svobod včetně mezinárodních smluv a dokumentů, jimiž je ČR vázána při ochraně lidských práv a práv národnostních menšin. Odlišnost romské národnostní menšiny oproti jiným menšinám se výrazně projevuje v tom, že Romové žijí prakticky na celém území státu. Romové si uchovávají a chtějí zachovat svoje Romipen, kterým se odlišují od majority. V některých lokalitách žijí velmi početné romské komunity. Obrovská míra nezaměstnanosti, ghettoizace a sociální vylučování vyvolává v těchto enklávách sociální napětí a nevyhnutelně vede ke konfliktním vztahům mezi romskou a neromskou populací. Zcela mimořádnou roli při tom sehrává místní samospráva, která se vrací k praktikám uplatňovaným vůči Romům v předválečném období. Centrální orgány jsou neschopné tyto problémy řešit, takže pro Romy není dosažitelná ochrana, odvolání ani podpora.
Praxe potvrzuje, že ani v nově vytvářené demokracii se majorita nedokáže vyrovnat s historickou skutečností, že Romové žijí na území českého státu více než 600 let. Jejich postavení bylo vždy závislé na podmínkách, určené majoritou, a stejně je tomu i dnes. Nelidské zacházení s Romy v průběhu minulých staletí způsobilo jejich všeobecnou zaostalost. Majorita však za tento stav odmítá převzít zodpovědnost a namísto nápravy křivd minulosti se na Romech dopouští křivd nových.

Ondřej Giňa