Romano Hangos motto
ročník 9, číslo 7
vyšlo 2007-04-16

aktuální číslo
zprávy
rozhovor
názory
anketa
přílohy
reportáž
starší čísla
redakce
odkazy
e-mail



  O pharipena le Romenge uľon sar čhavore

E Demokracija andžas le Romenge na ča čiriklano than (svoboda), aľe the but pharipena (problémy). But Roma nakeren buči, dživen ča le podporendar. Andro socijalno sisitemos lenge barile neve problemi, le sigavišagoha andro školi, la bučaha, le bešibnaha. O Roma dživen andro baro rasizmus, andre diskriminacija, čoripen, the nasvľipen. Feder te dživel len nane šanca, našaven savoro so lenge patrinel. O štatos len imar buterval chochadžas u jon leske imar napačan. But Roma imar naužaren aňi le dživipnastar, aňi le štatostar ňič feder. E televizija, o novinki den tiž le Romenge te džanel, kaj len o gadže adaj nakamen. Pro fali hin pisimen, Cikáni Raus, Cikáni do plynu, Bílé Čechy u paš oda him maľinen ňemciko hakovo kerestos. O Roma alestar moneki daran, aľe o gadže terdžon paš peste, the hin te dičhol se peske gondoľinen pal o Roma. Hin andre lende bari zor. Oda nane pheras, oda hin čačipen. O medija diriginen le Romengro dživipen tiž. Pisinen pal lende the sikhaven len ča akor, sar o Roma vareso keren. Gadžikano darebakos the romano darebakos nane paš lende jekh, o čechiko hin čepeder. O medija aleha naden le Romen smirom, keren le gadžen upre, uštaven andre lende le bengen. O gadže paľis nakamen aňi namukhen le Romen maškar peste.

O štatos aleha imar musaj vareso te kerel, na ča angloda kaj le Romen imar čirla naľikerel ňisoske, nadel len pačiv, aľe the angloda kaj mušinel do doľokerel pesko lav, savo dinas vaš o Roma andre EU.
Avka sar pes ľikeren o gadže ki o Roma ta diriginen, na ča lengro dživipen, aľe the lengri godži. O Roma dikhen the džanen so pes kerel, napačan imar gadženge, nane so pes lenge te čudaľinel. Pačan imar ča peske, džanen kaj lenge šaj šigitinen lengre čhave, oleha hoj avena avri sikhade the študimen manuša. Aľe tiž phenen: hijaba avena amare čhave študimen he avka pes lenge feder nadživla, o gadže len ňisoske naľikerena, pačiv len nadena.
O romane čhavore nane diľine, ča musaj lenge te šigitinel, aľe tiž na avka, hoj len thovena andro zvlaštna školi. But romane čhavore odoj phiren. O učiteľa the o romane asistenti phenen kaj le romane čhavorenge nane pomoca. Hoj romane čhavoren pes naden te sihkavel, hoj nakamen pes te sikhavel, andre škola naphiren, o dada, o daja pal lende nabajinen. Kaj andro čhavore hin savoro ča bibachtalo. O gadže aleske phenen (jsou nevzdělatelné).
Andro školi imar pal o čhavore nakamen ňič, ča užaren kana imar džana avri andal e škola. So lenca avela dureder, hin lenge jekh.
Ta paľis kaske hin lačhes andre zvlaštno škola, le romane čhavorenge, abo le učiteľenge? O Del džanel. Aľe musaj te phenel kaj andal e zvlaštno škola imar naľidžal o drom ňikhaj. Le Romen sikhadžas e škola oda, hoj imar aňi nadikhen pre oda, kaj lengre čhave te aven avri sikhade. But džene pačan oleske kaj štidišagos perdal o Roma nane. Rom andre kaj společnosca nadokazinel ňič, aňi napačan kaj lengre čavore šaj pareso dokazinen, abo šaj vištudinen učo škola. Aľe te pes rakhel študumen Rom ta o Roma les den bari pačiv, he ľikeren les varesoske. Pal ada hin te dičhol hoj o Roma tiž kamen, kaj lengre čhave te even študimen. Kajča pridžarde oda, hoj, študišagos nane perdal savore. Hoj le školengro sistemos, le romenca aňi narichinel. Le Romenge šoha lačhes naavela, kim e škola nadoľikerla savoro so mušinel, the so kampel (právo na vzdělání, ctít právo dítěte vzdělávat se ve standardním vzdělávacím a výchovném systému). Rakhen pes romane čhave, čhaja so študinen pro uča školi u jon vakeren hoj o profesora pal lende kamen buter sar pal o gadže. Nane mange oda pre kedva so keren amare študencenca. Aľe vareso pre oda hin pozitivno. Pre jekh sera, avka mardo the diskrimiňimen romano študentos paľis hino andre spoločnosca baro manuš. Pre aver sera hin te prindžarel, kaj le gadžen nane čačipen, sar phenen hoj romano narodos hin nevzdělavatelno. Le Romen hin pre oda, hoj šaj študinen, oda hin tiž normalna manuša, ča lenge našči len oda so lenge patrinel. E škola bi kamelas te del pačiv le romano narodos, la romana kultura. E škola tiž mušinel te dikhel save hin o Roma, ko hin o Roma the avka pes tiž te ľikerel. Kajča tiž usaj te phenel, kaj bi o Roma oda nadžala o Roma tiž vareso mušinen te kamel, varesoske mušinen te pačal. But pes imar zmenindžas andre kaja spoločnosca, aľe o romane pharipena jekh ačhen, aver aven.

Gejza Horváth

přečtěte si
-> Noviny ke stažení

téma

redakce
Romano Hangos/Romský hlas
vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, vydává Společenství Romů na Moravě
Adresa redakce:
Francouzská 84, 602 00 Brno
tel.: +420 545 246 645
fax: +420 545 246 674
email: rhangos@volny.cz

vyhledávání



Radioľurnál

Radioľurnál