Praha – V prostorách sboru Českobratrské církve evangelické v Praze pořádala 16. října Matice romská a Komise ekumenické rady církví pro práci s Romy již pátou romskou křesťanskou konferenci, tentokrát na téma Bojuj dobrý boj víry. Souběžně s odpoledním programem se konal pro vedoucí romských společenství, zástupce církví a další zájemce seminář Církve a Romové, Romové v církvích.

V panelové diskusi semináře hovořili páter Jiří Rous (Římskokatolická církev) na téma, Rodová struktura – ústřední problém, Stanislav Jurek (Církev československá husitská) – Zapojit Romy do tradičních sborů?, Tomáš Brož (Jednota bratrská) – Předávaní biblické zvěsti dětem a mládeže, Rozita Mertová (Trans World Radio) – Proč Romové odcházejí do charismatických společenství?
Konference, kterou moderoval Pavel Sivák, se zúčastnila více než stovka křesťanů. V lavicích sálu seděli vedle sebe Češi i Romové, děti, mládež, dospělí, celé rodiny i s dětmi a všichni si říkali bratře, sestro. Akci zahájila hudební skupina Tehila z Chomutova opěvující Boha i Ježíše. Moderátor Pavel Sivák hovořil na téma Bojuj dobrý boj víry. Promluvil o válkách ve světě o jejich důsledcích, o věcech, které mění svět a lidi, o spravedlnosti, která se vytrácí. Vyzval přítomné křesťany, aby byli světlem světa a svítili lidem na cestu za dobrými skutky a vzdávali slávu otci na nebesích. „Vy jste solí země, jestliže sůl ztratí chuť, čím bude země potom osolena? K ničemu už nebude a lidi budou po zemi už jen šlapat. Proto v každý čas se v duchu modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte,“ řekl.
Ke křesťanům promluvil i Vlado Oláh. Poukázal i na ty, kteří slíbili účast a nepřijeli. Řekl, že někteří Romové si vzpomenou na Boha jen tehdy, když jsou v nouzi. Projev Jana Ráce z Loun splnil očekávání: hovořil o svých zkušenostech s Bohem a mj. vyprávěl takový příběh: jeho nemocné dceři doktoři už nedávali skoro žádnou naději. Ale on nepřestal věřit Bohu, modlil se a prosil o pomoc. Jako zázrakem se mu dcera uzdravila a šťastný otec věří, že to byla boží vůle. Svědectví, příběhy, zkušenosti s Bohem z osobního života zvěstovali i jiní. Ostatní účastníci konference vzdávali za to Bohu dík. V programu vystoupily i děti z přerovské Armády spásy s divadelními scénkami, přednesly různé, i žertovné, říkanky, zpívaly a tancovaly. Jejich vystoupení bylo uvítáno, v sále zněl smích doprovozený potleskem.
Dopolední program ukončila hudební skupina Tehila z Chomutova. Po přestávce ji vystřídali sourozenci Richterovi z Brna, kteří opěvovali Boha a Ježíše. Ostatní v sále se přidávali a nakonec zpívali všichni. Program byl opět protkáván vydáváním svědectví, životními příběhy, zkušenostmi a hudebními vstupy obou skupin. Atmosféra byla velice přátelská, lidé vstávali ze sedadel, jedni mávali prapory, druzí zpívali se zvednutýma rukama. Bylo poznat, že křesťané jsou jednotní, byla v nich oddanost a síla, kterou jim politický režim nedá. Poznal jsem, že křesťané jsou lidé ohleduplní, taktní, inteligentní a laskaví. Bylo vidět, že Romové ve víře jsou svorní, jednotní, jsou jedno tělo a jedna duše. Na konferenci našli svoje romství, bratra, sestru a svoji rodinu.

Gejza Horváth