Václav Polyak, bývalý terénní pracovník

Byl to Václav Polyak, terénní sociální pracovník Magistrátu města Olomouce, bohužel dnes už jen bývalý, kdo nás koncem listopadu upozornil na kamery v Domě hrůzy. Pracovní poměr s ním byl ukončen 7. prosince loňského roku. Pověděl nám:

V panelovém domě v Přichystalově ulici nás bydlí 80 rodin: 20 je českých a ostatní jsou romské. Loni v listopadu, když jsem ještě byl sociálním terénním pracovníkem, jsem se dozvěděl od poradkyně pro národnostní menšiny a mé přímé nadřízené paní Nachtmannové, že nám v domě nainstalují kamery. Veškeré moje snahy zastavit tuto akci byly marné. Takže teď tam máme kamery, vrátnici s ostrahou a městská policie přichází třikrát denně na kontrolu. V Olomouci není žádný jiný podobný dům. Jak to funguje? Paní Millerová, technička, každý týden přijde na vrátnici pro podklady z kamerového záznamu a pak přicházejí Romům výhružné dopisy od magistrátu. Stačí, aby se někde chovali při oslavách hlučně, hned dostanou upozornění, že pokud se situace bude ještě jednou opakovat, bude s nimi ukončena nájemní smlouva nebo nebude prodloužena.
Všichni Romové chtějí, abych s tím něco dělal, mají strach, aby nepřišli o byt. V domě je 80 dětí: některé třískne dveřmi, rozbije sklo a pak se hovoří o tom, že Romové jsou nepřizpůsobiví, že neumějí v paneláku žít. Jako by české děti nikdy nerozbily sklo. V každém patře bydlí i Češi, alkoholici, dlužníci, lidi po výkonu trestu – ani oni s kamerami nesouhlasí, i když vědí, že jsou nainstalované kvůli Romům. Romové se cítí jako ve vězení, jsou pořád pod dozorem. Jak je možné, že dělají ghetta a ještě k tomu střežená? Myslím si, že kamerový systém slouží k tomu, aby Romům nebyly prodlužovány nájemní smlouvy.